INFOEXPRES INFORMAČNÍ OBČASNÍK 7. PS BORAČ Ročník 15, číslo 1
prosinec 2010
Všem čtenářům INFOEXPRESU a příznivcům 7. pionýrské skupiny BORAČ a 63. pionýrského tábornického oddílu PHOENIX přejeme pěkné prožití vánočních svátků a v novém roce hodně štěstí, zdraví a spokojenosti.
Předvánoční mecheche (19.12.2010) (Lucka) (Jirio, Lenka, Libor, Míša, Marek, Dana, Jája, Peloš, Ivana, Krtek, Beta, Jana, Robin, Martina, Bříma, Rogi, Petra S., Dadoš, Pat, Zuzka, Peťka, Eliška, Šárka, Def, Lucka S. a možná ještě někdo další, kdo není na fotkách…) Jako každý rok se i letos přátelé a kamarádi 7. PS Borač sešli jednu mrazivou prosincovou sobotu. Téma mecheche nebylo výjimečně totožné s vánočním výjezdem. Povolení pro vstup do restaurace U Rudolfa dostal každý, kdo se prokázal minimálně jedním náhrdelníkem. A paleta náhrdelníků byla opravdu pestrá – od ručně vyráběných náhrdelníků z těstovin, kokin, propisek nebo čehokoliv, co se doma zrovna nacházelo, až po kupované, neméně zajímavé šperky. Program mecheche byl tradiční – registrace členů skupiny na nový kalendářní rok, předběžný rozpis účastníků táborů, ohlédnutí za minulým rokem, ale i povídání o budoucnosti skupiny i jejích členů. Mecheche je právě jedna z nejoblíbenějších akcí, protože dává v zimě jedinečnou možnost setkání všech dospělých a skoro dospělých členů skupiny. Všichni, co si odnesli nové číslo Infoexpresu, poslali pozdrav směrem Kopřivnice s blahopřáním pro Hůlku, který se toho dne oženil. Deskovky (8.1.2010) (Rogi, Lída, Def, Fýla, Davida)
(Rogi)
Stejně jako loni v lednu, tak i letos Fýla zorganizoval malý večer deskových her v klubovně na Srbské. Jak se pod titulkem lze dočíst, účast tentokráte nebyla tak velká. Všichni se však při Carcasone, Citadele, Bangu a dalších stolních hrách dobře bavili. Hlavní hrou, od které se dlouho nemohli odtrhnout, bylo Ubongo. Pionýrský ples (9.1.2010) (Rogi, Def, Vera, Bára, Iva, Tibe, Davida, Kobra, Market, Kejda)
(Vera)
Pionýrský ples se letos opět vydařil. Konal se v Brně - Žabovřeskách (Rubín) a účast byla jako každý rok velice hojná. Takovou spoustu pionýrů v obleku lze spatřit pouze jediný den v roce a to na pionýrském plese. Konal se jako tradičně sobotního večera, letos dne 9. ledna. Začátek plesu byl v sedm hodin večer a lístky se daly koupit již v předprodeji za zvýhodněnou cenu. Ples se uskutečnil v kulturním domě Rubín a každá větší pionýrská skupina měla již dopředu rezervovaný stůl. Tedy i my z Phoenixu jsme si pohodlně seděli u stolu. K hudbě a tanci hrála již z minulých let osvědčená skupina „Nová tchýně“, která zvedla ze židlí i netanečníky (viz Def). Účast na plese byla obrovská, jenom z naší skupiny přišlo 10 lidí a většina z nás odcházela až v brzkých ranních hodinách. Tato akce je místem, kde se bez dětí sejdou vedoucí a instruktoři a připomínají si, že oddílový život nekončí s nástupem dospělosti.
Vybíjená - zabíjená (13.2.2010) (Rogi, Vera, Fýla, Martin M., Honza P., Míša, Kika, Mlíko)
(Rogi)
Vyrážíme-li s oddílem na nějaký výlet nebo akci, skoro vždy máme sraz u Semilassa. I tentokráte, dne 13.2.2010, tomu nebylo jinak. Avšak ranní čas setkání v 7:15 byl na sobotu přímo krutý. Do bývalé školy na ul. Bzenecká na Vinohradech, kde se konala druhá soutěž Zelené ligy SPTO, jsme totiž měli k presenci dorazit již na osmou. V trolejbusu jedoucím od Lužánek jsme se potkali s dalšími oddíly, které už byly natěšeny na soupeření v netradiční Vybíjené – zabíjené. Ano, netradiční, tato hra je totiž úplně něco jiného než známe z hodin tělocviku. Při té se hraje pouze jedním míčem, za to při tzv. zabíjené je míčů rovnou šest a není třeba před vybíjením nahrávat. Pozor se musí dát ovšem na kroky a pak hlavně na balóny letící od soupeře. Může se klidně stát, že jich na vás v jednom momentu letí více, třeba i dva, tři. To je pak téměř nemožné se jim všem vyhnout a musíme si jít sednout na trestnou lavici a doufat, že některý z našich spoluhráčů jeden z míčů chytí a tím nás vrátí do hry - zachrání. Na každou rozehru je stanoven časový limit pěti minut, ale málokdy vydrží tak dlouho obě družstva. Většinou se stane, že jeden tým doslova svého soupeře smete z palubovky. Aby se nám nestalo to, co popisuji v závěru předešlého odstavce, jsme uspořádali pro naše děti tréninky v tělocvičně ZŠ Košinova. Tady si měly možnost osahat zvláštnosti této bleskové hry. Ale vraťme se zpět na Vinohrady. Po chvíli, než se družstva ve všech kategoriích nalosovala do tabulky švýcarského systému, zazněl první hvizd rozhodčího. Nastaly boje v nejmladší kategorii. Míče létaly, tu s menší, tu s větší intenzitou. Povzbuzování starších členů oddílů nabíralo na obrátkách. Nejvíce bylo slyšet Brabrouky, Severku a Hády. Phoenix se ve fandění také nechtěl nechat zahanbit, ale takřka třicetihlavé háďácké a severácké davy nás při sebemenším výkřiku vždy přehlušily. Obdobně to vypadalo i na hřišti. Po slibných začátcích jednotlivých zápasů se naši soupeři vždy zvetili a v konečném zúčtování nás překonali. Bylo nám našich nejmenších líto, vydali ze sebe všechno, ale více než na předposlední osmé místo to nestačilo. I slzičky jsme utírali… O něco úspěšněji se nám vedlo v kategorii mladších. Všech pět členů našeho družstva se mezi soupeřem hozenými balóny proplétalo mistrně, avšak s odhozem a vybitím protivníků to nebylo úplně ono. Ve třech zápasech jsme nakonec získali v setech záporné skóre 4:5 a to nás v celkovém pořadí pasovalo na osmou pozici ze čtrnácti. A protože v kategorii starších jsme žádné družstvo nepostavili, všechny naše zraky a naděje se upíraly k rádcům. Tady už přívlastek Zabíjená opravdu nabýval na svém významu a některé rány byly opravdu smrtelné, což na vlastním nose pocítila naše Míša. Naštěstí se to obešlo pouze červeným tričkem a nebylo třeba vyhledat služby chirurga či plastického operatéra. Ani tu si však naši zástupci po skvělých bojích aktivní skóre nevypracovali a skončili také na chvostu výsledkové listiny (osmí z deseti). Všem, kteří se přišli prát o vítězství, musíme poděkovat a pochválit za předvedené výkony na hřišti a fandění. Ne menší uznání též patří koučům Verče, Fýlovi a Rogimu, kteří si mohli hlasivky vyřvat. Osmé místo nám patří také v celkovém hodnocení oddílů. V Zelené lize jsme tímto výsledkem opustili vedoucí postavení a klesli na třetí pozici. Nezbývá tedy nic jiného, než v dubnu pořádně zabrat na Setonově závodě.
Adamov – čištění studánek (20.3.2010) (Rogi, Fýla, Davida, Kikina N., Lída Š.)
(Rogi)
Po čtrnácté v oddílové historii jsme s dětmi vyrazili čistit studánku U Srnce. Studánka se nachází v lese na žluté turistické značce, která vede z Adamova k Máchovu památníku. Touto popsanou cestou se však z výletu navracíme a v Adamově sedáme na vlak do Brna.
Ráno vyrážíme z Králova Pole autobusem do Útěchova, odtud lesní cestou pěšky do Adamova. V této části naší trasy ještě narážíme na poslední letošní zbytky sněhu a samozřejmě toho neopomíjíme využít při koulovačce. Ke studánce se pak z Adamova musíme vyšplhat do velikého kopce. Prví přestávku na občerstvení trávíme u vodárenského objektu a druhou u nově postaveného posedu. Od něj nám zbývá zdolat posledních asi osmdesát výškových metrů z celkových dvou set dvaceti. Studánku nalézáme opět zarostlou řasami a v blízkosti plno polámaných větví. Ty využijeme na rozdělání ohně a následné opékání přinesených buřtů. Zanesené koryto čistíme od řas, napadaných listů a větviček. I takhle brzy z jara nalézáme v jejím okolí plno života – rozkvetlé podběly, jaterníky a z fauny zmiňme třeba čolky. S plným žaludkem a pocitem dobře odvedené práce při čištění se se studánkou loučíme. Na palouku a po cestě odehrajeme ještě pár drobniček a poté už sedáme v Adamově na vlak domů.. Pexeso - Kondoři (21.3.2010) (Rogi)
(Rogi)
Ještě než jsme stačili vyprat špinavé a očouzené věci z čištění studánek, přijali jsme nabídku spřáteleného oddílu Kondoři a vydali se za nimi do Slatiny. Jejich vedoucí zde v sále staré radnice uspořádali turnaj v pexesu o hodnotné ceny. Turnaj byl rozdělen do třech věkových kategorií (mladší, starší a dospěláci) a hrálo se systémem opravného pavouka. Ani v jedné kategorii se nám mnoho nedařilo a tak na konci téměř tříhodinového zápolení si cenu za páté místo ve starších odnášel pouze Honza Kadleček. Toto odpoledne se nám však zalíbilo a příští rok na pexeso určitě zavítáme znovu. Ekoškolení (27.3.2010) (Rogi)
(Rogi)
Pionýrské vzdělávací centrum Jihomoravského kraje zorganizovalo pro zájemce ekologicky zaměřené školení. Lektorování se ujali zaměstnanci Domu ekologické výchovy Lipka, kteří nás provedli i po dvou jeho pobočkách. Ráno jsme začali přednáškou, drobnými aktivitami a velkou hrou „Brňáku, nezlob se“ na Koleji Aleše Záveského (zde se zaměřují na environmentální vzdělávání dospělých, především učitelů). Po obědě z místní kuchyně jsme si ještě vyzkoušeli pletení z vrbových proutků a tvorbu z dalších přírodních materiálů. Odpoledne jsme se vydali MHD do Soběšic na druhou pobočku Lipky – Jezírko. Zde se nás ujala dvojice mladých lektorek a seznámila nás s výběrem zde probíhajících výukových programů. Na závěr jsme se vydali do terénu. V blízkém lese jsme si zahráli opět pár ekologicky zaměřených drobniček a pozorovali ranně jarní život v okolní přírodě. Přesto že specifikace akce jako školení byla možná trošičku zavádějící, odnesla si více jak dvacítka účastníků spoustu zajímavých nápadů, především pro práci s dětmi. Získali jsme také literaturu, ze které lze čerpat nejen na našich schůzkách.
Sekání boračských gerontů (27.3.2010) (stará boračská garda od Šimečka po Rogiho)
(Jirio)
Dne 27.3.2010 proběhlo setkání „staré gardy“ boračáků a současné generace 7. PS Borač. Akce, za jejímž vznikem stojí Iveta Doušová se udála v příjemném prostředí penzionu Edison (v Brně Králově Poli) provozovaném Milanem Nováčkem od 15 hodin až do noci. Bylo to krásné setkání pamětníků, kteří pamatují vznik skupiny v sedmdesátých letech minulého století (to zní jako z učebnice dějepisu, že?). Mezi účastníky nechyběli za pamětníky Pavel a Věra Šimečkovi, samozřejmě provozovatel penzionu Milan Nováček, Iva Černá, Báša Smola, Barča Palátová, Zdeněk Pokorný, Miloš Brun, samozřejmě „doušáci“, Alena Zemčíková (Linhartová), Jura Limberský, JiriO, Marek Kumprecht, Aleš Ondrovčík a další. Ze současné generace aktivních pracovníků skupiny přišli ti „starší“, co už na skupině dělají dlouhá léta: Robin s Martinou, Jája Kolářová, Roman „Rogi“ Valenta a také přátelé skupiny Beta Krutilová, Mišmajda, Radko a Deny Rajmonovi a jiní. Těm, které jsem neuvedl se omlouvám, bylo nás opravdu hodně. A to ještě nepřišla taková jména jako Parry, Pavouk a Dubaňák… Pavel Šimeček přivezl s sebou filmy z prvních letních táborů v letech 1979 až 1985, takže se mnozí mohli vidět po letech a nad mnohými scénkami se od srdce zasmát. Některým ubylo vlasů, jiní mírně změnili vizáž, ale poznal se každý. Bylo to moc prima potkat se s mnohými po letech. Všichni jsme si měli moc o čem povídat a tak se nikomu nakonec nechtělo moc domů. Doufám, že se zase někdy potkáme a těším se na to. Parlament JmKRP a Oblastní porada, porada hospodářů (28.3.2010) (Martina, Rogi)
(Rogi)
Obě tyto akce se konaly tradičně na ZŠ Tuháčkova v Komárově. Nedělní dopoledne načala Oblastní porada vedoucích Jihomoravského kraje. Po přivítání hostů z České rady Pionýra (M. Houda, M. Bělohlávek, Z. Daňhelková) nám byl představen projekt Klíče pro život“ a zapojení Pionýra do něj, další projekt „Klíčení“ a tradiční součást kampaně Pionýra – „Opravdu dobrý tábor“. Vyslechli jsme také, v jaké fázi jsou přípravy na Poselství 2011, na Český den proti rakovině a hlavně na Train for change – Mezinárodní tábor v Rakousku a ČR. Zaobírali jsme se také útlumem v projektu Parťáci. Neradostné zprávy přišly v ekonomickém okénku. MŠMT pro letošní rok snížila Pionýru dotace o 1,5 mil. korun. Debatovalo se také o odložení platnosti zákona 111 a 127 o sídlech skupin, o dopisu „Pátračům“, o pořadu Ulice televize Nova, o Tábornické stezce i o financování celorepublikových sportovních akcí. Dopolední program jsme zakončili lehce po poledni a hned se vrhli na oběd ve formě pizzy. Parlament Jihomoravské krajské rady Pionýra začal ve 13 hodin. Zároveň s Parlamentem začala porada hospodářů, kam zamířila Martina, zatímco Rogi byl zvolen do mandátové komise. Po schválení programu byla
předložena písemná zpráva o činnosti Výkonného výboru KRP a jednotlivé body byly okomentovány. V organizačních otázkách VV vyhodnotil setkání Pionýrských pracovníků a zaslal hejtmanovi JmK návrh na ocenění dobrovolníků, projednal a schválil termíny a pokyny pro registraci 2010. Na poli propagace VV objednal další ročník Galerijní šaliny a chystá se přiobjednat další pionýrské náramky. VV také ocenil vítěze fotosoutěže dárkovými poukázkami na nákup zboží. Vítězné fotografie budou použity při grafické úpravě Výroční zprávy JmKOP 2009. V Metropolitanu byl zveřejněn článek o JmKOP se čtenářskou soutěží. JmKOP se zapojila do akce Sbíráme toner. Proběhla úspěšná akce pro absolventy Instruktoráků Rumové sekce a setkání „nosičů“ – aktivních účastníků přerodu organizace z PO SSM do Pionýra v r. 1990. VV navrhl na ocenění MŠMT dva kolegy našeho kraje (A. Kodýs, H. Procházková). Na přelomu roku se v kanceláři vystřídaly pracovní síly (Jiřka Falková předala žezlo Kače Konečné). Nová účetní provedla opravu nalezených závad v účetnictí a byl připraven rozpočet na r. 2010. Byl podán investiční projekt na základnu v Buchlovicích. Na Údolní byly pořízeny nové stoly a proběhla částečná obnova výpočetní techniky. Neustále probíhá likvidace PS Tasovice, jsou podány žaloby ve třech oblastech sporu. V likvidaci je dalších pět PS. Revizní komise má novou předsedkyni a pomalu rozjíždí svoji činnost. VV schválil nad rámec dosud plánovaných vzdělávacích kurzů mimo jiné tzv. Ekoškolení ve spolupráci s Lipkou a Rezekvítkem. VV je dále pravidelně informován o projektu Klíče pro život i o chystaném školení lektorů. KRP schválila Výroční zprávu, účetní uzávěrku KOP za rok 2009 a Rozpočet narok 2010 (Výsledovka, rozvaha i rozpočet byly předloženy písemně). Dále si KRP vyslechla zprávu o činnosti PVC Klubko a revizní komise za roky 2008 - 2010, kterou přijala bez připomínek. Dále proběhla obsáhlá diskuze nad poklesem členské základny, bez výsledného efektu. Tématu bude potřeba věnovat větší pozornost při podzimním setkání PP. Nyní má naše krajská organizace 2044 členů (což znamená, že naše 7. PS Borač tvoří přibližně 3,5% z JmKOP). Prezentace projektu 4R4Y, Tři dny pro hrdiny, Bambiriáda, Klubovny.cz, nabídka vzdělávání mezi organizacemi, spolupráce s ANNO a mezinárodní činnost (Maďarsko, Slovensko, Rakousko), to byly zprávy předsedkyně VV Jihomoravské rady dětí a mládeže Jany Kučerové, která bude kandidovat za Pionýr do vrcholných funkcí JRDM. Samostatným bodem byly informace o VII. Výročním zasedání Pionýra, které proběhne v kongresovém centru v Praze koncem listopadu. Aktuálně se sbírají náměty na změny základních dokumentů, proběhne volba nových funkcionářů Pionýra, Revizní i Nejvyšší rozhodčí komise a je třeba do těchto funkcí hledat vhodné kandidáty. Stejně tak je třeba hledat nové vhodné kandidáty do České rady Pionýra do 26 let. Před koncem jednání v 16:30 delegáti dostali písemně přehled plánovaných akcí s komentářem, že akce SPTO jsou otevřeny i ostatním zájemcům mimo SPTO. V různém se oživily debaty na Dobrým oddílem, projektem Návštěvníci a byly prezentovány možnosti informačního webu www.nicm.cz. Velikonoční výjezd - Slavkov (1.4.-4.4.2010) (Rogi, Def, Fýla, DavidA, Míša, Kamzíci) Začalo to prosbou o pomoc. Tuto pomoc potřebovali Vontové, kluci se žlutými špendlíky zapíchnutými v klopě kabátu, kterým se ztratila chlouba a symbol jejich tajuplné čtvrti Stínadel - ano, hádáte správně - slavný Ježek v kleci. Náš oddíl Kamzíků v poklidu pobývající na skautské základně ve Slavkově u Brna se rozhodnul tuto pomoc poskytnout. Sami na to ale nestačíme, a proto se vydáváme Ježka v kleci hledat společně s 63. pionýrským tábornickým oddílem Phoenix, který shodou náhod pobývá ve stejný čas na stejném místě jako my. Rozdělujeme se tedy na dvě vyrovnané skupinky a vydáváme se jej najít. První naší zkouškou je ona šifrovaná prosba o pomoc. Potom už nás čeká souboj o kanystr, kvíz o Rychlých šípech, sbíraní podpisů a jiné hry. Po vyluštění druhého šifrovaného vzkazu od Vontů se dovídáme, že se máme vydat do Stínadel. Večer u ohně probíráme, co nás všechno v prastaré a tajemné čtvrti čeká a uléháme ke spánku, abychom načerpali síly na páteční výpravu. Ráno se nasnídáme a vyrážíme. Cestou navštěvujeme památník Mohyla míru a muzeum s multimediální expozicí o Bitvě tří císařů. Po cestě zkoušíme orientaci v mapách i jedinečnou ozvěnu uvnitř Mohyly míru. Stínadla ovšem nenalézáme a tak se navracíme zpátky na naši velikonoční základnu, kde se učíme vázat uzly, poznávat stopy zvířátek a pracovat s buzolou.
(Erik - Kamzíci)
V sobotu se nám daří objevit deník Jana Tleskače, což přináší v našem pátrání zásadní zvrat. Ihned po rozluštění složité šifry, do které ho jeho autor, stínadelský učeň Jan Tleskač, před lety zakódoval, se vydáváme do podzemních prostor slavkovského zámku, nacházejícího se v samém srdci stínadelských uliček, kde za svitu svíček provádíme rozsáhlé pátrání s úspěšným koncem. Ježek v kleci je tedy náš a můžeme jej předat jeho majitelům. Shodou okolností nám v našem ležení dochází suroviny, a proto se po dvojicích vydáváme vyměnit tři sirky za něco lepšího... A povedlo se – rázem máme cukr, knihu i kolotoč pro křečka. Pospícháme tedy zpět do klubovny, kde si pleteme velikonoční mrskačky, hrajeme fotbal a později, za svitu hvězd, bráníme zapálenou svíčku před nájezdy Bratrstva kočičí pracky. Bratrstvo si ale nedá pokoj a náš klid ruší opakovanými nájezdy a pokusy o krádež naší vlajky. Svádíme s nimi tedy souboj ve vlajkované, kterou vyhráváme, a protože se čas našeho pobytu ve Slavkově u Brna chýlí ke konci, balíme si věci, uklizenou klubovnu předáváme zpátky majitelům a vydáváme se na vlak do Brna. Na nádraží nás ještě stíhá vzkaz psaný neviditelným písmem, ve kterém nám Vontové posílají své díky za nalezení Ježka v kleci. Opět jsme tedy strávili čtyři dny a tři noci s partou starých kamarádů a poznali nové, se kterými se někdy v budoucnu opět rádi setkáme. Volební Sněm SPTO (6.4.2010) (Rogi)
(Rogi)
LXXI. Sněm Sdružení pionýrských tábornických oddílů v Brně byl neobvyklý svým přívlastkem. Kromě plánování akcí jako je každoroční Setonův závod, Sraz PTO nebo rozhodnutí o pořádání Setkání PP JmK či Republikového finále Pionýrské stezky se volil náčelník celého sdružení. I když byla volba pouze formální, jelikož jsme měli jediného kandidáta, byla jednoznačná a všichni přítomní zástupci jednotlivých oddílů znovu zvolili Luboše Horkého. V roli sekretáře bude Lubošek využívat nadále Rogiho služby. Setonův závod (24.4.2010) (částečně převzato a upraveno z webu Dobrý oddíl, Rogi) (Beta, Jana, Jája, Martina, Rogi, Fýla, Martin O., Davida, Míša, Kika) V sobotu 24. dubna se téměř stovka tříčlenných hlídek s doprovody postupně dopravila do blízkosti střediska environmentální výchovy Jezírko, kde už byla připravena lesní trasa plná kontrolních stanovišť. Dvacátý ročník závodu, pořádaného oddíly 172. PTO Pegas a 34. PTO Tulák, se konal poblíž Soběšic. Na stanovištích účastníci pod dohledem vedoucích plnili tábornické úkoly a byli hodnoceni body. Letos navíc byla celá akce motivována podle slavných Rychlých šípů, a tak bylo možné na trati mezi rozhodčími potkat nejednoho Mirka Dušína, nebo i Červenáčka a Haha Bimbi. Organizátorskému týmu vedoucích z oddílů Tulák a Pegas se podařilo zajistit nejen pěkné počasí a příhodnou lokalitu, ale i vhodnou trať, kterou hlídky bez větších problémů absolvovaly. Když se pak soutěžící i vedoucí posilnili v cíli grilovanými párky v rohlíku, stačilo jen počkat na slavnostní vyhlášení. Dokonce dříve než se očekávalo už byli všichni závodníci v cíli a tleskali nejúspěšnějším trojicím, které si odnesly hodnotné ceny. Mezi nejúspěšnější oddíly patřily obě Severky, ale zahanbit se nedali ani Hády, Brabrouci, Lorien a další, neméně spokojeny mohou být i oddíly mimo SPTO, které se akce zúčastnily. Po vydařeném dni nám ještě vyšel vstříc Dopravní podnik města Brna, když posílil spoje zpět do města. Určitě se ptáte jak dopadli zástupci našeho oddílu. Ani jedna z našich pěti hlídek si sice neodnesla vítěznou putovní cenu, ale dvě druhá místa a jedno třetí jsou krásným příslibem do budoucna. Konkrétně jmenujme v kategorii rádců Davidu, Míšu a Kiku (3. místo), v kategorii mladších dívek Evču, Peťu a Aničku (2. místo) a konečně v kategorii nejmladších dívek Álu, Kačku a Báru (2. místo).V celkovém hodnocení oddílů jsme skončili na šestém místě, stejně tak jako v konečném zúčtování Zelené ligy.
Instruktorák (29.4.- 2.5.2010) (Rogi, Martin O., Míša, Kika, Miško)
(Otec, úprava Rogi)
První schůzka proběhla ve středu 28. dubna v Lanovém centru v Brně na Lesné, kde pro nás - instruktory - byl nachystán tříhodinový program jak na nízkých, tak na vysokých lanových překážkách. Zde jsme se mezi sebou seznámili a organizačním týmem nám byl nastíněn plán celého kurzu. Samotný instruktorák probíhal pak od čtvrtka 29.4 do neděle 2.5 na základně Dětí a mládeže v Jedově u Náměště nad Oslavou. Z řad dospělých školitelů se účastnili: Rum, Rogi, Peťan, Coudy, Zlonda a Dáša. Ve čtvrtek odpoledne jsme my noví instruktoři vyrazili z Brna vlakem do Náměště a odtamtud jsme měli jít pěšky do obce Jedov. Zvolili jsme si méně orientačně schopného vůdce a tak se cesta trošku protáhla. Na základnu jsme dorazili něco po sedmé hodině. Následovala večeře z našeho dovezeného jídla a tancovací hra. V pátek ráno nás vzbudil Rogi někdy mezi sedmou a půl osmou ráno. Následovala rozcvička -- běh na kopec a zpět (dohromady odhadem 500m) a protahování. Před snídaní kluci škrábali brambory na oběd a holky sepisovali seznamovací inzeráty - anonymní. Podle zajímavosti inzerátů jsme si my kluci rozebrali holky a začala hra na Mafii, která se v těchto dvojicích táhla celým kurzem. Spočívala v tom, že mafiáni měli za úkol zastřelit VIP osobu, což zde představovaly dívky a hoši je svými těly chránili.
Na přednášky jsme pak byli rozděleni do dvou skupin. V pátek jsme probrali zdravovědu, právo, hospodaření, oddílovou činnost a pedagogiku. Večer jsme si zahráli akční hru inspirovanou seriálem SAW. Ve skupině 8-9 lidí jsme měli obejít 8 stanovišť a splnit různé úkoly. Např. provést akupunkturu svému plyšákovi, vyhrabat po desetnících 2 Kč z něčeho, co vypadalo jako všechno, co jsme za intruktorák nesnědli, sníst pečené cvrčky (to byla Míšina doména), nechat se poslepu provést přes hromadu pneumatik nebo vylovit dvě barevné kuličky z pětilitrovky, kde pobíhaly živé myši (tady zas válela Kika). Já s Miškem jsme si například nechali depilovat kus našeho mužného porostu z lýtek. Vysvobozením pak bylo nalezení mísy plné čokolády, ke které jsme se dostali kolem třetí hodiny ranní. V sobotu jsme vstávali až po osmé a znovu pro nás byla připravena rozcvička. Během dne mafie dostřílela zbytek přeživších, vyrobili jsme si instruktorská trička a probrali bezpečnost, hygienu, psychologii, propagaci a dokumentaci. Za svitu loučí, svíček a Měsíce jsme absolvovali hru „Na čarodějnici“. Po té jsme mohli posedět v naší improvizované čajovně a zkusit vodní dýmky. Ještě jsme zvládli hru na Upíry. Do rána se jimi stali skoro všichni.
Nedělní rozcvička byla hodně zajímavá. Měli jsme si vzájemně vyčistit zuby. Ještě jsme stihli probrat Statut pionýra, mít chvíli studijní volno a odpoledne už jsme psali závěrečný test. Většina z nás byla z testu trošku nervózní, ale skoro všichni ho nakonec zvládli. Hru na Mafii vyhrála naše Kika s jejím bodyguardem Petrem a i ostatním dali ochutnat ze své výhry – polárkového dortu. Na závěr jsme se všichni společně vyfotili a vydali se na cestu domů.
Květinový den (12.5.2010) (Martina, Míša, Kika, Gabča, Kikina N., Lída Š., Market, Monika)
(Kika)
I v letošním roce, kdy Liga proti rakovině Praha slavila 20 let od svého vzniku, uspořádala tradiční veřejnou sbírku na celém území ČR a to ve středu 12.5.2011. V tak zvaném Květinovém dni tentokrát Liga upírala pozornost na stoupající výskyt rakoviny prostaty. Cílem sbírky bylo preventivně působit na širokou veřejnost prostřednictvím letáků s informacemi a za nabízené kvítky měsíčku lékařského získat prostředky na boj proti rakovině, zlepšení života onkologických pacientů a na výzkum a vybavení onkologických center. Spousta dobrovolníků ve žlutých tričkách vyšla do ulic s kvíky (jejichž stužky měly pro letošní rok barvu červenou) s letáčky a kasičkami přes rameno. Po oslovení, ale i sami od sebe si od nás kytičky koupilo hodně lidí. Celková vybraná suma se v celé ČR pohybovala něco kolem 14 500 000 Kč. Za naši 7. PS Borač sbírku zajišťovala Martina a podpořily ji tři dvojice dobrovolníků. Jmenovitě Markét s Monikou, Kikina s Lídou a Kika s Gabčou. V tomto složení po Brně vybraly částku přesahující 20 000,-. Vendelín (15.5.2010) (Borač: Rogi, Hůlka, Jana H., Jenda, Petra P. Adama) (Fýla: Fýla, Davida) (Fanoušci: Martina, Bára)
(Kača - Vinohrady)
V sobotu 15. května se konal 13. ročník volejbalového klání vedoucích a instruktorů pionýrských oddílů, který proběhl na bývalé ZŠ Bzenecká na Vinohradech. Letos poprvé jsme vyzkoušeli naši zdatnost v porovnání s jinými kraji a našeho milého „Vendelína“ jsme vypustili do světa. Díky tomu byl turnaj bohatší o dvě družstva: PS Táborníci z Valašského Meziříčí a PS Přátelství z Pardubic. Obě družstva vnesla do turnaje novou krev a obzvláště tým PS Táborníci ve všech vyvolal obavy z možné ztráty poháru pro Jihomoravský kraj. Pro nás to byla velká výzva. Po zahájení turnaje bylo všech 10 týmů rozlosováno do dvou skupin a začal lítý boj o postupová místa. Jasnými favority obou skupin se staly PS Borač a PS Táborníci, kteří se také nakonec utkali o první místo. Závěrečný zápas byl opravdu napínavým potěšením pro každého volejbalistu i fanouška. Na všech hráčích již byla vidět celodenní únava, ale přesto bojovali až na hranici svých sil. Teprve ve třetím setu PS Borač dokázala, že chce aby zůstal pohár v Brně a tak zápas skončil kladně pro „domácí“. Nutno však podotknout, že družstvo z Valašského Meziříčí ukázalo, že naši favorité mají důvod i nadále trénovat a zlepšovat se.
Sraz PTO - Vémyslice (21.-23.5.2010) (Robin, Martina, Rogi, Vera, Fýla, Market, Davida, Martin O., Míša, Kika)
(Bára Hejlová - Tulák)
Skoro tři stovky pionýrů se o víkendu sešly v campu Vémyslice, aby si všichni společně zahráli, zasoutěžili a v námořnickém duchu se pobavili na XX. Srazu Pionýrských tábornických oddílů. V sobotu ráno se okolní les proměnil v bitevní pole, na programu byla totiž velká bojová hra o vlajky. "Líbilo se mi, že tam byly připravené úkoly i pro ty, co neumí, nebo nechtějí tolik běhat. Každý si tak mohl najít svoji parketu a být něčím užitečný," hodnotí hru Babča ze 43. PS Vinohrady, oddíl Brabrouci. Během dopoledne se také uskutečnilo školení o motorové pile, za bedlivého Pólova dozoru, jak s ní a jak na ni. Tak doufejme, že nikdo při kácení stromů nepřijde k úrazu. Odpoledne patřilo aktivitám, které připravovaly jednotlivé oddíly pro ostatní. Děti si tak mohly vyzkoušet jízdu na lodi, střílení z luku, nebo si zařádit na trampolíně. "Největší zájem je o taneční podložky, tomu bych před pár lety nevěřil," řekl předseda jihomoravských Pionýrů Milan Matyáš. Velkou komplikací nebyla ani bouřka, která se odpoledne přehnala nad kempem. To se účastníci sešli v místní restauraci, aby společně fandili našim hokejistům na cestě do finále na mistrovství světa. Večer se všichni přesunuli k slavnostnímu táboráku, který slavnostně zapálili náčelník PTO Lubošek a bývalý dlouholetý náčelník Mikin a kde se kytaristi z 34. PTO Tulák, za pomoci ostatních oddílů postarali o živý juke box. V neděli jsme vše ukončili tradičním nástupem, kde jsme uvítali nové rádce, nové hlavní vedoucí, vyhlásili 7 vítězných oddílů v Zelené lize a předali jsme prapor zástupkyni z oddílu 63. PTO Phoenix, protože další akci PTO – Za psem, která nás čeká na podzim, pořádají právě oni. Později se nad námi počasí ještě smilovalo a vysvitlo sluníčko. Většina toho využila ke koupání a dokonce se nám na nádrži objevily labutě, které jsme ze břehu obdivovali. I přes veškeré nástrahy v podobě počasí a „bahenních“ lázní, které se v campu po pár deštích vytvořily, všechno proběhlo v pořádku a všichni dorazili rovněž šťastně do Brna, kde se shledali se svými rodiči. A za to všechno patří velké „umí“ Řepě, která se ujala pořádání letošního srazu za podpory vedoucích z 34. PTO Tulák.
Závěrečný Sněm SPTO (1.6.2009) (Rogi)
(Rogi)
Zakončit pionýrský rok i ve sdružení SPTO se náčelníci a všichni, kteří se motají okolo oddílových činností, vydali na takzvaný grilovací Sněm na klubovnách 17. PTO Vlci. Probíraly a hodnotily se zde akce proběhlé (Seton, Sraz), ale také plánovaly akce, jež nás čekají (Setkání PP, RFPS, vydání Sborníčku, koeficienty soutěží pro příští rok, …). Přivítali jsme nové členy ve Štábu SPTO. V následujícím roce se budeme moci potkávat se zástupci 32. PTO Severka, 21. PTO Hády, 66. PTO Brabrouci Modřice, 10. PTO Severka, 64. PTO Lorien, 63. PTO Phoenix, 34. PTO Tulák. Jednání Sněmu SPTO nebylo nakonec tak náročné a všichni se mohli zapojit poměrně brzy do volné zábavy s ostatními, s kusem masa v jedné ruce a dobrým pitím v druhé. BHCO (11.-13.6.2010) (Rogi, Fýla, Míša, Kika)
(Fýla)
BHCO, neboli Branná Hra Cesta Odhodlání. To jsou už jen vzpomínky, ale zato příjemné. Vydali jsme se reprezentovat brněnského Pionýra v hojném počtu. Mimo mou skupinku, která se ještě skládala z Erika (Kamzíci), Práška, Křečka (Lorien), Mary (Vinohrady) a Kikiny s Míšou (super Phoenix) se vydalo brázdit kopce, louky, cesty, stezky i pár dalších skupinek z Brna. Jedna pod taktovkou Rogiho, jiné zase reprezentovali další brněnské oddíly. Akce MALOSKALSKÁ HRADBA začínala na nádraží v Semilech, kde jsme obdrželi instrukce, mapu a vyrazili jsme na trasu.
Ohlédnutí 63. PTO PHOENIX za uplynulým školním rokem 2009/2010 Kolotoč 38 schůzek jsme zahájili druhý týden v září. I když jsme nemohli využívat vnitřní prostory, nadále se jsme k začátku schůzek shromažďovali před ZŠ Košinova a doufali v obnovení spolupráce se školou. Díky příznivému počasí jsme s dětmi zatím chodili do parku Kadetka. To, že jsme se neměli kde scházet, jsme zažili již jednou při ztrátě klubovny na Metodějově ulici. I kvůli tomu jsme upustili od celoroční hry a výlety i schůzky jsme motivovali samostatně. Zmatenější oddílový rozjezd se podepsal na účasti vedoucích na zářijovém setkání Pionýrských pracovníků ve Veverské Bítýšce i prvním výletě na Malý Chlum. Původně třídenní akce se nakonec smrskla pouze na den jeden. Na začátku října proběhla v kohoutovických lesích první ze tří soutěží pořádaných SPTO – III. ročník Orientačního běhu (PTOB). Znovu jsme dokázali, že nám rychlost a orientace v terénu svědčí. Naši zástupci vyhráli obě nejmladší kategorie. V kategorii mladších dívek nám patřila stříbrná pozice. Na stupínek nejvyšší jsme vystoupili též ve starších dívkách a v rádcích. Jako oddíl jsme se společně s 32. Severkou usadili v čele bodování Zelené ligy. V říjnu splnil další náš instruktor Kvalifikaci oddílového vedoucího. Uspořádali jsme drakiádu na Medláneckém kopci. Stále jsme však neměli vyřešenu klubovnu a počasí už neumožňovalo trávit schůzky venku. Proto jsme v jejich rámci navštívili Technické muzeum a Modelový svět. Během volných dnů kolem říjnového státního svátku jsme pro početnou skupinu instruktorů a mladých vedoucích uspořádali nezapomenutelný zážitkový výjezd na chalupě Vysokohorských sportů na Blatinách. Od listopadu jsme získali azyl v malinkaté klubovně U Vilíka na královopolském nádraží, účastnili se brigády v Borači a vyzkoušeli jsme nový Olomoucký aqapark. Prošli jsme též historickým jádrem města. V prosinci proběhla Mikulášská schůzka a bruslení. Po letech jsme opustili Lomnici u Tišnova a na vánoční výpravu jsme se vydali do DDM Kopřivnice. Kromě tradičních vánočních zvyků, štědrovečerní večeře a rozdávání dárečků pod širým nebem, zde děti navštívili Štramberk a lezeckou stěnu. S Novým rokem jsme se rozloučili s Vilíkem a nově jsme přesídlili na ZŠ Herčíkova. Několikrát jsme s dětmi byli sáňkovat a s vedoucími a instruktory jsme zavítali na ples PTO pořádaný spřáteleným oddílem Tulák a též zorganizovali večer deskových her. Celý leden a začátek února jsme v trénovali na další novou soutěž SPTO – Vybíjenou. Na tomto turnaji smíšených pětičlenných družstvech jsme však nedosáhli velkých úspěchů. Díky tomu jsme v bodování Zelené ligy klesli na třetí pozici. Ke konci března jsme vyrazili na každoroční Čištění studánek do Adamova. Výlet byl tradičně pojat jako příprava na Setonův závod. Takže jsme po cestě opět poznávali stromy, květiny a občas i nějaké to zvíře. Samozřejmě nemohl chybět ani azimutový závod a ohýnek s opékáním buřtů. Následují víkendový den jsme přijali nabídku oddílu Kondoři a zavítali na jejich otevřený turnaj v Pexesu, vedoucí pak načerpali inspiraci na Ekoškolení. I o Velikonocích jsme změnili destinaci a místo do Drnholce jsme se vydali do Slavkova. Motivaci s Rychlými šípy pro nás nachystali vedoucí oddílu Kamzíci. Při společném pobytu jsme mimo jiné navštívili město a jeho zámek s kouzelným podzemím. Dubnový Sněm SPTO volil opět po dvou letech náčelníka celého sdružení. Náš oddílový náčelník se již potřetí stal jeho pravou rukou.
Do dvacátého ročníku Setonova závodu konaného v lesích kolem Lesní školky Jezírko jsme letos postavili pouze pět skupinek. Ale hned tři z nich se dostaly na stupně vítězů. Vybojovali jsme dvě druhá místa (kategorie nejmladších a mladších dívek) a jedno třetí (kategorie rádkyň). V celkovém hodnocení Setonova závodu jsme skončili na šestém místě. V posledních dubnových a prvních květnových dnech se další čtyři naši instruktoři úspěšně podrobili Instruktorské zkoušce, které předcházely semináře a třídenní výjezd. V nabitém květnu pak vedoucí a instruktoři reprezentovali naši skupinu na brněnském volejbalovém turnaji Zlatý Vendelín pořádaném PS Vinohrady. Náš oddíl měl zastoupení ve dvou družstvech. Někteří vedoucí byli součástí družstva, které zvítězilo. Již potřetí jsme se také zapojili do Českého dne proti rakovině. V nepřehlédnutelných žlutých tričkách jsme prodali kolem 1200 kytiček a vyinkasovali částku výrazně přesahující 20 tisíc korun. Sraz Pionýrských Tábornických oddílů se tentokrát konal ve Vémyslickém kempu. Pro více jak 250 dětí a instruktorů bylo nachystáno plno soutěží, velká společná hra, táborák a pro starší noční bojovka. V červnu pak ještě někteří odvážlivci vyrazili s brněnskou delegací na celostátní víkendovou „brannou hru Cestou odhodlání“ do Maloskalska v Českém ráji. V Zelené lize, která zahrnovala Orientační běh, Vybíjenou a Setonův závod, jsme si oproti loňsku o jednu pozici pohoršili a obsadili konečné šesté místo. Zůstali jsme tak nadále v sedmikce Pionýrských Tábornických oddílů, jejichž náčelníci řídí činnost celého SPTO. Oddílové bodování s přehledem vyhrála Anička Auermullerová, která chyběla pouze na jedné z devíti velkých akcí. Během školního roku jsme uspořádali šest výletů a výjezdů s dětmi, jeden pro instruktory, zúčastnili se devíti soutěží a akcí SPTO, z nichž některé jsme pomáhali i zajišťovat. Všechny tyto akce absolvovalo přes 130 táborníků, kteří nachodili přes šedesát kilometrů. Mírný útlum v oddílových aktivitách, zapříčiněný též neustálým stěhováním a úbytkem členů v nejmladších kategoriích, se nám snad podaří v příštím zastavit, třeba už jen přesunem do stálé vlastní klubovny na Srbské ulici nebo větší aktivitou stávajících vedoucích.
Obnova vybavení táborové základny v Borači Naše PS každoročně pořádá dva turnusy letního tábora v obci Borač na Českomoravské vrchovině. Do obnovy vybavení naší táborové základny investujeme každým rokem nemalé finanční prostředky, ať již do nového vybavení, nebo do oprav stávajícího. Minulý rok jsme pořídili nový velkoprostorový stan (vojenský hangár), který slouží jako jídelna a společenská místnost. Dále jsme pak postavili novou „koupelku“ a „umývárku“.
koupelka
umývárka, v pozadí nový hangár
KDE JE ZAKOPÁN PES? Tak takovou otázku si musely položit všechny týmy, jež se v sobotu 9.10.2010 zúčastnily podzimní soutěže Sdružení pionýrských tábornických oddílů (SPTO) Brno. Jednalo se již o druhý ročník šifrovací hry „Za psem“. Hra začínala v prostorách Biskupského gymnázia, kde byla v interaktivní přednášce všem dětem i jejich vedoucím zábavnou formou prezentována letošní motivace. Úkolem družstev bylo přijít na to, kde se ukrývá recept na elixír mládí. Do pátrání po receptu se pustilo více než 250 dětí, převážně z řad brněnských oddílů PTO, které tvořily 3–4 členné týmy ve třech věkových kategoriích. Celá hra se skládala ze dvou částí. První z nich probíhala ve Wilsonově lese nad areálem Rosnička, kam se účastníci vydali přímo z gymnázia. Ve „Wilsoňáku“ na ně čekaly rozmanité úkoly související vždy určitým způsobem se psy. Namátkou můžeme zmínit úkoly Pantopsina, Cvičák, Krmení psů, Tekutý pes nebo třeba Počasí pod psa. Na úspěšnosti a rychlosti plnění úkolů závisel postup každého týmu do druhé části hry. Ta již byla přímo šifrovací a vedla napříč městem po celkem 8 stanovištích. Vyluštěním každé šifry se tým vždy dověděl, kam pokračovat dále – obtížnost šifer byla samozřejmě adekvátní příslušné věkové kategorii. Navíc byla (vzhledem k věku účastníků) týmům otevřena možnost využít nápovědy k šifrám, avšak až s určitým časovým handicapem. Druhá část hry zavedla mladší účastníky přes Žabovřesky a Jundrov do Kohoutovic. Instruktoři se museli v druhé části proluštit do Kohoutovic přes Pisárky, Červený kopec a Myslivnu. Poslední, osmá, šifra, která již byla pro všechny na společném místě, se nacházela v areálu CVČ Legato. Po jejím rozluštění a správném nalogování se do počítačového herního systému pomocí elektronických čteček bylo týmům promítnuto závěrečné video o smutné pravdě s hledaným receptem na elixír mládí. Z něj zjistily, že recept se do dnešních dnů nezachoval, protože byl v zemi zakopán příliš dlouho a rozpadl se. Nejlepší týmy však alespoň objevily ukrytý elixír mládí. Nutno dodat, že spoustě z nich se to podařilo v rekordních časech. Do 16:30, kdy byla hra ukončena, zvládla objevit „zakopaného psa“ většina týmů. Při vyhlašování výsledků se nejvíce mohly radovat oddíly 21. PTO Hády, 64. PTO Lorien a 66. PTO Brabrouci, jejichž zástupci zvítězili v jednotlivých kategoriích. Závěrem bychom rádi poděkovali všem našim padesáti pomocníkům na stanovištích, kteří věnovali celou sobotu dětem. Tom (86. PTO Kondoři, 85. PS Letka) Rogi (63. PTO Phoenix, 7. PS Borač)
Fotosoutěž Jihomoravských Pionýrů 2010
(Kača Konečná)
V letošním ročníku soutěžilo v kategoriích „děti na táboře“, „děti na výletě“ a „děti v klubovně“ 120 fotografií. Fotky měly co nejvíce vystihovat naši činnost, práci s dětmi, aktivity, pohyb, ale zároveň korespondovat s kategorií, v níž soutěží. Fotografie hodnotila trojice odborných porotců. Aby byla zaručena anonymita, na album byly fotky uloženy jen pod kódy a názvy. V kanceláři JmKOP se sečetly hodnoty všech porotců. Při zpracovávání výsledků mě překvapila jejich nejednotnost při hodnocení, proto si myslím, že pro příští rok oslovíme více hodnotitelů. Nicméně fotky, které zvítězily, poslouží jistě k propagaci nejen Jihomoravského Pionýra. Snímky byly také zaslány do celorepublikové fotosoutěže Clona, které budou vyhodnoceny 12. prosince. Od porotců jsem vybrala několik rad, na co si můžete dát v příštím ročníku pozor: ruce přes obličej, uříznuté tělo (chybějící končetiny), rozmazané fotky, pozor si dejte i na kompozici a použitelnost pro propagaci. Nezapomeňte také na možnost úpravy snímků ve speciálních programech – pokud vaši fotku kazí popelnice, můžete ji vyříznout. Nicméně díky všem za to, že si dali práci s výběrem fotek a gratuluji všem výhercům, kteří si mohou vyzvednout poukázky do obchodního řetězce Tesco v kanceláři JmKOP!!! Celková částka pro nákup poukázek byla 10.000 Kč. Kompletní fotogalerii přihlášených fotek najdete na: http://fotosoutez-jmpionyr.rajce.idnes.cz/ Přehled vítězů: Děti na táboře 1. místo Přenášení míče PS Ivanovice na Hané T19, 24 bodů (Eva Bejšovcová) 1. místo Vaření na ohni 90. Tábornická TSP, 48. PTO Stezka T30, 24 bodů (Stanislav Pikula) 2. místo Táhneme za jeden provaz 11. PS Vlci, 17. PTO Vlci T28, 23 bodů (Beata Václavíková) 3. místo Kytaristi 11. PS Vlci, 17. PTO Vlci T12, 22 bodů (Jan Jarka)
Děti v klubovně 1. místo Šikula 52. PS Slunovrat, oddíl Stopaři K12, 24 bodů (Jan Vaněk) 1. místo Na vítězství PS Tažní ptáci K21, 24 bodů (Milan Matyáš) 2. místo Asi vítr 52. PS Slunovrat, oddíl Stopaři K01, 23 bodů (Jan Vaněk) 3. místo Kytarista 11. PS Vlci, 17. PTO Vlci K06, 19 bodů (Jan Jarka)
Děti na výletě 1. místo Plaváček 30. PS Mládí, Kamzíci V13, 25 bodů (Radek Slavík) 1. místo Sokolnice PS Pionýr Řečkovice, 10. PTO Severka V20, 25 bodů (Petr Klouda) 2. místo Pařezová chaloupka PS Pionýr Řečkovice, 10. PTO Severka V12, 23 bodů (Hanča Procházková) 2. místo Svačina v trávě 90. TSP, 48. PTO Stezka V21, 23 bodů (Stanislav Pikula) 2. místo Závodníci 11. PS Vlci, 17. PTO Vlci V31, 23 bodů (Jan Jarka) 3. místo Za stromem 11. PS Vlci, 17. PTO Vlci V29, 22 bodů (Daniela Kabelková) 3. místo Milovaná kravička 7. PS Borač, 63. PTO Phoenix V41, 22 bodů (Roman Valenta)
Instrukce zněly něco jako ve smyslu, že se pronikavě zvýšila nestabilita mezinárodní situace vlivem terorismu, který využívá nebývalých hospodářských problémů většiny zemí světového společenství a my, co by Jednotky aktivních záloh máme za úkol ochránit tzv. „měkké cíle“ (objekty veřejné správy a infrastruktury se zaměřením na energetické, chemické a ropné objekty). Moje skupinka jednohlasně odsouhlasila jasný cíl : vrátit se v plném počtu, pokud možno nezraněni. A tak se šlo ověřovat, jak moc naplníme náš cíl. Hned v prvních kopcích CHKO Český ráj (oblast Maloskalsko) bylo jasné, že to lehké nebude. Sotva jsme došli ke vzduchovce, už jsme měli věci na sobě promočené. Ale i přesto se nám zde zadařilo. Povzbuzeni dobrým výsledkem jsme vesele pokračovali. Úkol po úkolu jsme se kopcovitou krajinou dostávali dál a dál a věřili, že vše dobře dopadne. Až na ošetřovaní cizí slečny se vlastně nic zvláštního nestalo. Snad nemusím podotýkat, že jednou jsme zabloudili asi 200 metrů od startu a podruhé jsme si cestu prodloužili asi 1000 metrů před prvním noclehem na soutoku Jizery a Kamenice. Předpokládám, že to všem je jasné a snad jsme také nikoho nezklamali (sami sebe určitě ne ☺). Z textu je asi vidět, že jsme se přes stanoviště Plížení, Botaniky, Pexesa, Jízdních řádů, Signalizace a Zeměpisu Českého ráje dostali bez větších problémů na místo noclehu, ale to jsme nevěděli, že nejtěžší zkouška dne nás teprve čeká – postavit si bivak. To nám byla ale vypečená hra, ale i tu jsme zvládli. Sláva a dokonce jsme se i vyspali! ☺ Z ničeho nic je ráno. A to nás čeká jeden z nejtěžších úkolů, který vlastně byl nejjednodušší. Rád bych vám přiblížil situaci, kdy jsme brodili řeku, cca 30 metrů širokou a cca půl metru hlubokou, ale to by bylo určitě nadlouho. Zkrátka, normální člověk ji přebrodí do 60 vteřin, ale Erik…, ten ji dal v rekordním čase 15 minut, stihl u toho nadávat na vše, co bylo v dohledu. Stihl pronést snad sto průpovídek, ale i tak se dostal za zbytkem na druhou stranu. Kontrola za kontrolou (Odhad, Granát, Šifry, Rozhledny, Zoologie, Orientace, Slanění, Zdravověda a Uzly) a metr za metrem cesty mizel, rovina střídala kopce, lesy střídaly louky a louky střídaly stíněné cesty, takto až do úplného konce, který byl v kempu za vsí Rakousy v ohybu Jizery. Zde jsme si postavili opět přístřeší, prospali se do ranního vyhlášení a pak už jen vyslechli verdikt. Hlídka Rendy se umístila nejlíp z brněnských a to na skvělém druhém místě, Rogi a spol. na místě čtvrtém a skupinka, která se vedla sama a zároveň nebyla vedena, tedy moje, to vše jistila pro jistotu ze zadu a byli jsme dvakrát první, tedy 11. ☺ Takto končilo naše putování a nadcházela zase pětihodinová cesta do teplých moravských krajů. Moc jsem si akci užil i díky lidem, se kterými jsem víkend trávil. Všem za to moc děkuji a umístěným moc gratuluji. Za další rok se těším na viděnou se všemi zúčastněnými a BHCO ZDAR!
T1(12.-25.7.2010 ) EGYPT - tábor 2010 I.turnus (Rogi, Eliška, Smrčanda, Miško, Heda, Andrea, Katka J., Fýla, Bára, Davida, Míša, Kika)
(Peťka)
První turnus letního stanového tábora v Borači se letos konal od 12. 7. do 25. 7. 2010. Tentokrát jsme se ponořili do období starého Egypta, času, kdy vládly početné rodiny faraonů a uctívalo se kde co. Vše bylo zahaleno Tajemstvím pyramidy. Po příjezdu, nezbytné kontrole stavu pyramid a osídlení královských měst, následoval šok. Náš milovaný a uctívaný faraon Tutanchamon zemřel při lovu zvěře. Ačkoliv všichni velmi truchlili, chod říše bylo nutné zachovat a proto se vlády prozatím ujal velkovezír Haremheb. Pověřil ty nejlepší balzamovače a mumifikátory, aby začali s přípravou Tutanchamonova těla na odchod do Údolí králů. Tento proces trval 14 dní a během této doby bylo nutné najít nového faraona. A to byl náš hlavní úkol. Všechna královská města dostala možnost zúčastnit se boje o faraonský trůn. Vyhrát měl ten oddíl, jehož vůdce nejlépe prokáže, že je schopný své město vést tak, aby prosperovalo, aby jeho lidé žili v harmonii a aby šli příkladem i ostatním obyvatelům říše. Tento vůdce se měl stát novým faraonem. Proběhla spousta různých bitev a klání. V předvečer jmenování nového faraona se konala pohřební hostina a uložení Tutanchamona do hrobky. Toho jsme se vší slávou vyprovodili na cestu do Údolí králů a novým faraónem se stala Sahuré.
T2 (25.7.-7.8.2010) (Martina) (Martina, Marek, Dana, Robin, Renata, Radek, Ivana, Fanda, Pája V., Vašek, Terka, Aneta, Honza, Beta, Jája) Druhý turnus letošního tábor se stejně jako ten první odehrával v Egyptském státě. My jako archeologové jsme přijeli do města Karnak, abychom pátrali po nových nálezech. Objevili jsme mumii, kterou jsme později identifikovali jako zemřelou královnu Nefertiti. Tato mumie však byla částečně poničena a duše královny proto bloudila před branami Země mrtvých. Naším úkolem bylo se pomocí posvátného skarabea přemisťovat v čase do minulosti a najít způsob, jak zemřelou královnu zachránit. Podařilo se nám najít všechny kanopy s vnitřnostmi královny a také jí vrátit její ztracenou krásu. A tak se duše královny Nefertiti při závěrečném posvátném rituálu před zraky nás všech odebrala do Země mrtvých….
Train for change (25.7. – 6.8.2010) (Tibe, Bára, DavidA)
(Tibe)
Na první týden v srpnu byla náplanovaná velká mezinárodní akce s názvem Train for change, kterou spoluorganizoval Pionýr. Šlo o setkání různých skupin podobných Pionýru z celého světa, účastníci byli ve věku 10-20 let. Akce se konala v kempu u Jedovnického rybníka. S Bárou Pavlíkovou a Davidou jsme zhodnotili, že na něčem takovým nesmíme chybět. Jeli jsme tam jako pomocníci, což v praxi znamenalo nejdřív tábor postavit a pak v jeho průběhu působit v organizačním týmu. To vše jen za symbolické peníze. Očekávali jsme zajímavou akci a poznání nových lidí, ale nakonec jsme si to myslím užili mnohem víc, než jsme původně čekali. V týmu pomocníků (cca 20 lidí) se sešli skvělí lidi. Výrazně byla zastoupena Kopřivnice, ale byli tam lidi z celé republiky. Poměrně rychle se z nás stala dobrá parta, protože takový věci jako například pivní sety prostě lidi dokážou zblížit. Pro neznalé – pivní set je dřevěná sada jednoho stolu a dvou laviček (všechno skládací), kterých je na takovou akci potřeba asi sto. Ovšem natahat je v malém množství lidí do náklaďáku a pak je v táboře zase vykládat je nadliský úkol na celej den. Po několika podobně zábavných úkolech (například groteskní přenášení desetimetrových klád přes frekventovanou silnici) jsme se poznali a mohli každej večer odvedenou práci pořádně oslavit.
Velkolepou akcí byl příjezd účastníků na vlakové nádraží. Logistickým koordinátorem pro přepravu všech sedmi set lidí byl Paul, který pověřil 7 z nás, ať si každej vezme na starosti sto lidí, naloží je do busů a následně je ubytuje. Byl by to dobrej plán, kdyby vlak s účastníky nepřijel o hodinu a půl dřív a tím pádem nedodpadla informační porada, na které jsme se měli všechno dozvědět. Každopádně nakonec se všichni do tábora nějak dostali a strávili tam týden v duchu různých her, workshopů, ale taky například večerních diskoték a táboráků. Nám pomocníkům byla na dobu trvání tábora přidělena nějaká konkrétní funkce. Když byli potřeba dva lidi na to, aby se celý týden starali o odpadkové koše, neváhali jsme s Davidou ani chvilku. Název našeho popelářského dua, „Trash team“, byl nakonec inspirací pro vytvoření stejnojmenného týmu pomocníků na fotbalový turnaj. Ten jsme odehráli v tématických dresech – modrých igelitových pytlích na odpadky. Během týdne jsme poznali i lidi z jiných zemí, především Angličany a Němce, ostatní neměli velkou touhu se s ostatními družit. Výborný byl ale například workshop peruánského lidového tance, při kterém si muži a ženy navzájem zapalují svoje krepákové ocasy (nedělám si srandu). Do konce jsme měli během týdne dvě phoenixácké návštěvy – nejdřív Míša s Kikinou a potom Rogi, Eliška a Petra. Celkově se tedy akce vyvedla – řekl bych až na jednu zarážející věc. Alespoň z mého pohledu byl celý tábor veden tak trochu v „levičáckém“ duchu. Politika podle mě na tábory nepatří. A tričko s logem Train for change, které jsem si z akce přivezl, by tedy bylo o něco hezčí, kdyby nemělo na zádech napsáno „Action for social change“. Ale tím jsme si nemohli tak příjemnou akci nechat zkazit ☺
Instrakce (30.8.2010) (Rogi, Def, Vera, Bára, Míša, Kika, ...)
(Rogi)
Klubovna Vlků v Žabovřeskách je oblíbené místo pro pořádání velkých akcí. Jenda (z Vlčat) a Martin (Ze Zéesky) se rozhodli právě tady uspořádat neformální setkání instruktorů a nejen mladších pionýrských vedoucích. Předposlední prázdninový den bylo celkem vhodně zvolené datum. Ještě za světla se branou nahrnulo přes 70 lidiček, pro které byla nachystána velká grilovačka. Zábava se rozproudila a pozvolna přecházela do ranních hodin. Na programu bylo pár drobných her a docela dobře se dívalo na to, jak spousta mladých při nich dokáže držet pospolu. Bylo jedno, zda jsou z jedné či druhé Severky, Lorienu, Vlčat, Hád, Nibowaky, Tuláku či z našeho Phoenixu. Snad ta masa mladých nadšených vedoucích ten náš Pionýr v budoucnu zase někam posune. Setkání PP (17.-19.9.2010) (Rogi)
(Rogi)
Na dohled od hradu Veveří, na protějším břehu, se na táborové základně Zouvalka konalo Setkání pionýrských pracovníků Jihomoravského kraje. Součástí letošního summitu byl samozřejmě páteční Sněm náčelníků pionýrských tábornických oddílů. Zde se probírala naše blížící se akce Za psem i další soutěže SPTO jako třeba Taneční podložky, Kosmův prostor, Sraz i Setonův závod. Rozhodli jsme také, že se pustíme do náročné přípravy Republikového finále „Nové Stezky“. Sobotní program Setkání se sestával ze zajímavých dílen, seminářů a poraden. Bylo možno si vybrat ze třech rukodělek, semináře o první pomoci, o hospodaření, o zvládání problémových dětí, o tvorbě oddílových webovek nebo třeba strategické hry a hru na hry. Důležitým tématem letošního Setkání byla také příprava na VII. Výroční zasedání pionýra, kterému se věnoval jeden celý samostatný blok. Prodiskutovávali jsme navržené změny ve statutu našeho sdružení.
Odpoledne bylo vyhrazeno Parlamentu JmKRP. Rogi byl opět zvolen do mandátové komise. Po schválení programu byla předložena písemná zpráva o činnosti Výkonného výboru KRP, jednotlivé body byly okomentovány. V organizačních otázkách řešil VV návrhy do funkcí Výročního zasedání Pionýra a do funkcí v Pionýru, „burzu“ delegátů na VZ Pionýra a snížení srážek z dotací pro jednotlivé PS. V rámci propagace byl vyhlášen další ročník krajské fotosoutěže a jednalo se o možnosti opětovně využit Galerijní šalinu. Akce byly hodnoceny kladně a to zejména Květinový den, Setonův závod a Sraz PTO. Naplánován byl termín Setkání na rok 2011 a řešilo se jeho obsahové a organizační zajištění. VV podal projekt na opravy sídla KRP na Údolní i na TZ Buchlovice. V Buchlovicích probíhá oprava sociálního zařízení a schodiště. K TZ Ketkovice bude realizována el. přípojka. Neustále probíhá likvidace PS Tasovice, jsou podány žaloby a probíhají jednání o možnosti mimosoudního vyrovnání. V likvidaci jsou i další tři PS. VV projednal plán činnosti revizní komise a je o ní průběžně informován. Vybraní členové VV vykonali metodické návštěvy na čtyřech letních táborech z celkových 58 nahlášených. VV také provedl vyhodnocení Velkého školení včetně hodnocení lektorů a připravuje školení pro samotné lektory. Delegáti byli v rámci jednání informováni o stavu finančního majetku KOP, dále o akci Poselství a dotacích MTZ. Parlament volil členy KOP do České rady Pionýra. Všichni navržení kandidáti (Milan Matyáš, Jiří Mlaskač, Jan Kačer i Martin Hlavoň) byli zvoleni. Stále ale zůstává neobsazeno jedno místo v komoře do 26 let. Tříhodinovým jednáním jsme posunuli večeři z plánovaných šesti hodin na půl sedmou. Po jídle byl na programu taneční večer v rytmu salzy. Pro zájemce byli k dispozici dva lektoři, kteří se plně věnovali tancechtivým pionýrům. Večer se mírně začal přehupovat do rána, ale tanečníků neubývalo, ba naopak. A když už nohy přestaly sloužit, přišly na řadu kytary a naše hrdla. Nedělní ráno se nikomu nechtělo balit stany nebo uklízet chatky v nichž se nocovalo, ale realita blížícího se pracovního týdne nás všechny vyhnala ze spacáků vstříc krásnému dni. Škoda jen, že protentokrát jsme se nemohli svést parníkem díky vypuštěné přehradě. Procházka po břehu až k přístavišti za svitu podzimního slunce ale také nebyla k zahození.
Bedřichov (24.-26.9.2010) (Rogi, Eliška, Peťka, Martin O., Míša, Kika)
(Eliška)
Tato akce byla prvním víkendovým výletem, na který jsme se v novém školním roce vydali. Bohužel však jen se čtyřmi dětmi. Strávili jsme 3 dny v krásně opravené faře v Bedřichově, kam jsme se dopravili autobusem z Královopolského nádraží. Rogi s Peťou dělali zásobovací vůz a na místo dorazili chvíli po nás, užili si uzavírky silnic, kdy se všichni silničáři před zimou snaží na opravách vozovek dohnat, co se dá. Jelikož jsou celoroční motivací oddílu „Lovci pokladů“, vydali jsme se tedy na první výpravu na lodi do Středozemního moře. Jenomže na plavbu jsme se museli nejdříve řádně zásobit, opravit vady na lodi, vyšplhat na hlavní stěžeň (rozhledna v Kozárově) vysloužit si novou kotvu a hlavně si vytancovat peníze (v Tanečních podložkách) na novou hlavní plachtu. Po všech těchto překážkách jsme se mohli vydat společně na cestu za pokladem ukrytým nedaleko zámku v Lysicích. Mapu lovci sice měli, ale i tak jim hledání dalo docela zabrat. Počasí nám o tomto víkendu zrovna moc nepřálo, ale příjemné zázemí fary nám svojí velikostí umožnilo si víkend užít naplno. Hustilka (3.10.2010) (Rogi, Petra P., Lucka, Fýla, Market, DavidA)
(Lucka)
Letošní turnaj O Zlatou hustilku se výjimečně konal až na podzim, 3. října. To nám ale narozdíl od jiných týmů nezabránilo v neúčasti. Jako tradičně jsme sestavili dva týmy – SPTO a SPTO II – a tvořili jsme tak celou třetinu všech týmů. Vzhledem k bídné účasti ostatních týmů, zapříčiněné buď přeceněním sil při dřívějších aktivitách a nebo netradičním, nevyhovujícím termínem, se organizátoři rozhodli nahradit tradiční hrací systém zápasy každého s každým. Bohužel se i začátek turnaje nesl ve znamení ztrát – dva hráče jsme poslali si zahrát do úrazovky. A naneštěstí byl jedním z nich i naše posila z SPTO. Oslabeni o jednoho člena jsme pluli dál hracím systémem – tři zápasy, s Dvojkou, Šestionem a mlaďochy z SPTO II, jsme zvládli bez ztrát; ale při dvou zápasech, s Důchodci a Smatch, zafoukal trošku protivítr, a tak jsme si z těchto bitev odnesli pouze po bodu, což nakonec rozhodlo o našem konečném druhém místě. A i když to byl historický propad, byli jsme s umístěním spokojeni. Alespoň odpadlo pozdější netýmové handrkování o trofej. SPTO II měla plavbu o dost těžší – méně zkušeným hráčům vůbec nepřálo počasí a v konkurenci ostatních se jim vedlo nevalně. Přesto si oproti minulému ročníku polepšili a skončili „skoro pod bednou“ - na krásném šestém místě. Oba naše týmy se shodly, že podaly dobré výkony a že už začnou pilně trénovat na další ročník, který se bude konat již na jaře 2011, aby se zase někomu z nás na poličce blýskala zlatá hustilka (a konečně se tam dopsal náš loňský triumf).
Za Psem 2010 (9.10.2010) (Lucka) (Robin, Martina, Jája, Rogi, Lucka, Fýla, Bára, Vera, Market, Def, Guru, Kejda, Peťa B., Kája, Lída, Olča, Móňa, Vašek, DavidA, Eliška, Peťka, Martin O., Fanda, Míša, Kika) Rok se se dvěma sešel a na druhou říjnovou sobotu bylo přes tři sta pionýrů svoláno na Biskupské gymnázium, aby se dozvěděli Kde je zakopán pes?. Vyslechli si přednášku o Elixíru života, který byl tajně vyroben a především chráněn tajným společenstvím. Protože ale hrozilo prozrazení tajemství a zneužití elixíru, rozhodli se členové tohoto společenství vše zničit. Tedy kromě truhličky s návodem a vzorkem elixíru, která byla zakopána na neznámém místě. A tak se vytvořily tří až čtyřčlenné hlídky podle daných kategorií a vyběhli do terénu plnit úkoly. První část se konala ve Wilsonově lese a hlídky plnily různé úkoly, které se týkaly psů – Pantopsina, Cvičák, Krmení psů, Tekutý pes nebo třeba Počasí pod psa. Jako v minulém ročníku dostali za správné splnění úkolu barevnou samolepku na teploměr, který jim určoval čas vstupu do druhé části. Hned první šifra byla oříškem pro většinu hlídek – kategorie Íček, eSek a Nejmladších (i některý doprovod) se domáhaly šifry číslo jedna, která jim prý nebyla dána. Po pár minutách či desítkách minut šifru ale vyluštili všichni a mohli se tak přesunout na další stanoviště. Tady se rozdělily cesty – nejstarší hlídky se vydaly přes Letohrádek Mitrovských, Myslivnu až do Kohoutovic, kdežto kategorie S a N šli do Kohoutovic přes Jundrov – Holednou. Na každém stanovišti dostaly všechny hlídky šifru, která jim napověděla, kam se vydat dál. Luštily např. Zoo, Pexeso či Neposlušný text. Tajný cíl cesty byl na kohoutovickém Legatu, kde se ti úspěšní dozvěděli, Kde že byl zakopán ten pes – tajemná truhlička byla objevena a vykopána, ale na rozdíl od elixíru života se recept na jeho výrobu nezachoval. Všechny hlídky došly do cíle a ti nejšikovnější a nejrychlejší dostali kromě cen i lahvičku elixíru života.
Lektorské školení (15.-17.10.2010) (Rogi)
(Rogi)
Jakýmsi předpisem, o jehož správnosti by bylo možné polemizovat, se stanovuje, že všichni členové lektorského sboru všech Pionýrských center musí absolvovat školení, jež jim umožní školit ostatní Pionýry pro výkon svých funkcí. Klubko (Jihomoravské vzdělávací centrum) dostálo předpisům a toto školení zorganizovalo. Garant PVC pak ve spolupráci se stávajícím lektorským sborem vytipoval možné nové organizátory vzdělávacích akcí, pro které by také právě toto školení bylo velkým přínosem. V rekreačním středisku Baldovec v srdci Moravského krasu se tedy o víkemdu sešlo 24 účastníků, kteří si zde zvyšovali své lektorské kvality. Lektorování lektorů se ujala zkušená dvojice Žokej a Rum, kterým sekundovala další „koupená“ lužánecká akvizice Pecka. Vyzkoušeli jsme si mluvit před dospělým obecenstvem i na kameru, pokoušeli jsme se o roli facilitátora, sehráli jsme kooperační hru i jednoduché hry na osvěžení ducha, porovnávali jsme práci stávajících týmů a hlavně jsme načerpali další inspiraci. I přes počáteční pochyby o smysluplnosti akce můžu za všechny zúčastněné říci, že to byl opravdu dobrý počin a pro kvalitu vzdělávání v JmKOP rozhodně přínos.
Zlobice (15.-17.10.2010) (Eliška, Peťka, Vojta)
(Eliška)
Výlet na Zlobici byl tentokráte honbou za ztracenou vázou princezny Šeherezády. Vydali jsme se z Lipůvky pěšky po panelové cestě do bývalého vojenského prostoru Zlobice, kde v dnešních dnech hospodaří spolek chovatelů koz a ovcí. Okoukli jsme zvířátka, zahráli si Člověče nezlob se a v místní kolibě jsme se zahřáli čajem, protože počasí bylo pěkně podzimní, tedy ne příliš teplé. V případě deštivého počasí jsme měli v plánu návštěvu aquaparku v Kuřimi, na kterou však nedošlo. Procházku jsme absolvovali bez trvalejšího deště, drobné přeháňky nás od cesty neodradily a tak jsme dorazili až do cíle - na vlakovou stanici Česká. Tady se děti dozvěděly, že je někdo v hledání ztracené vázy předběhl. Takové zklamání na závěr nebylo samozřejmě plánované, jen naše hlavy děravé se projevily a váza zůstala doma v teple. Malinkatou útěchou pro děti bylo to, že dostaly alespoň sladkou odměnu a pro nás, že jsme nazpět do Králova Pole jeli vlakem zcela zdarma. Blatiny (29.-31.10.2010) (Lucka) (Robin, Martina, Rogi, Eli, Peťka, Lucka, Def, Tibe, Peťa B., Martin, Davida, Terka Č, Pavlína J., Míša, Kika) Zážitkový výjezd pro instruktory a vedoucí se i letos konal na Českomoravské vrchovině. Poslední tři dny podzimních prázdnin se devět účastníků a šest orgů sjelo na Blatiny, kde se konal (kon)kurz o nejlepšího reportéra. Jakmile tedy natěšení a i trošku hladoví účastníci (kon)kurzu vystoupali od autobusové zastávky k základně, tak nedostali očekávaný oběd, ale ihned byli přivítáni šesticí televizních tváří – Jolanou Voldánovou, Norou Fridrichovou a Jánem Zákopčaníkem z České televize, a Pavlínou Daňkovou, Janou Novákovou a Reyem Korantengem, který nedočkavostí zalbínovatěl, z televize Nova – a dozvěděli se, že (kon)kurz bude, že bude a že začne hned! Všechny aktivity byly nějakým způsobem spojené s prací reportéra, abychom si mohli co nejvíce zažít skutečnou práci jak v kanceláři, tak i v terénu. No a protože nám počasí přálo, tak jsme se hned vydali ven, abychom poznali technické vybavení kanceláří, a přesněji řečeno skener. A jeho funkci jsme ovládli naprosto dokonale. (A z naprosto objektivního pohledu dodávám, že ŽENY tomu vládly). Za odměnu všichni (konečně) dostali vytoužený obídek, po kterém následoval náhled do archivů a análů. A jak se ukázalo, tak některé archivní záznamy byly už hodně zaprášené. K dispozici ale byla čtveřice poradců, kteří někdy dobře a někdy zase špatně poradili, jak se jmenuje film, ze kterého daná hláška byla. To už bylo na naše mladé účastníky (kon)kurzu trošku moc a tak se rozhodli, že půjdou prozkoumat místní folklor. No a prý ty řízkové hody stály za to! Netušili ale, že práce reportéra je nevyzpytatelná a flexibilní – večer je ještě čekala degustace v terénu, protože reportéři by si měli co nejvíc věcí zažít na vlastní kůži. A že to byla aktivitka! Projevili se všelijací znalci vína, piva, barev, stupňů i chutí. Druhý den začal tradičně – netradiční rozcvičkou. I reportéři někdy dostanou netradiční úkoly, jako třeba posbírej co nejvíce kartáčků nebo podprsenek. No a někteří tvrdili, že zadání úkolu vůbec nedostali:) Po snídani jsme zapracovali na naší slovní zásobě, která je důležitá pro psaní reportáží – zahráli jsme si Scrabble a někdo měl i tendenci tvořit nová slova. Před oběděm jsme si ještě vyzkoušeli tvorbu reportáže pro neslyšící pomocí malby dané zprávy. Akorát nám „hluší testeři“ špatně dekódovali reportáž, protože z koně a krokodýla udělali hyenu.
Po obědě jsme opět vyrazili do terénu. Nejprve jsme si vyzkoušeli pohyb a tvorbu reportáže v náročném terénu – přenos vody přes poušť během ralley. Dále jsme si vyzkoušeli logické myšlení a rychlou orientaci v neznámém oboru – zahráli jsme si Ubongo. A bylo patrné, že někteří se v neznámém oboru orientují...no, do rychlosti to má daleko. Ale lze to trénovat. Nakonec jsme zažili tiskovou konferenci, která byla velmi náročná. Síly poměřili kluci s Kikou proti zbytku holek, které nakonec jen o pár bodíků prohrály.
Před večeří jsme ještě otestovali objektivitu reportérů. Měli jsme rozhodnout, kterému z pěti pacientů nakažených AIDS dáme zázračný lék, s jehož pomocí mají větší šanci na uzdravení. Rozhodování nebylo vůbec jednoduché a i když jsme se nakonec shodli na jednom vyvoleném pacientovi, nebyli jsme všichni 100% přesvědčení o naší volbě... S touto náročnou psychohrou skončila první část (kon)kurzu. Zbytek večera měli účastníci čas na to, aby kolektivně vytvořili a natočili Televizní noviny. K dispozici měli obrazový materiál natočený ze všech aktivit (konkurzu) a technickou podporu. Poslední den byla slavnostní premiéra Televizních novin, která zaznamenala fenomenální úspěch. I když všichni pracovali s obrovským nadšením a elánem, vítěz konkurzu mohl být jen jeden, kterému byla šesticí reportérů nabídnuta možnost pracovat pro jednu nejmenovanou televizní společnost. Závěrečnou tečkou na (kon)kurzem byl turnaj v tanečních podložkách, který nejen ukázal, že máme dostatek zástupců pro únorový celobrněnský turnaj, ale také málem ohrozil dlouholetá přátelství – Kika s Míšou se utkaly ve finále. Přesto s grácií sobě vlastní to obě překonaly s humorem a o sladkou odměnu se jistě rozdělily. Porada delegátů (18.11.2010) (Rogi)
(Rogi)
Necelých deset dní před VII. Výročním zasedáním Pionýra byla předsedou JmKOP Milanem Matyášem svolána porada delegátů do našeho sídla na Údolní ulici. Většina z více jak čtyřiceti nahlášených delegátů prodiskutovala materiály, které nám byly zaslány z ústředí Pionýra. Na jednání se dostavil i Martin Bělohlávek (kandidát na předsedu Pionýra) a i s ním byla pak byla projednána kandidátka na jednotlivé funkce v Pionýru i navrhované změny ve Statutu Pionýra. Oba předsedové na závěr delegátům poděkovali, že byli ochotni obětovat zase kousek svého volného času ve prospěch našeho sdružení. Instruktorák (17.11., 19.-21.11.2010) (Rogi, Rumova sekce)
(Rogi)
Po soustavném naléhání garanta Pionýrského vzdělávacího centra jihomoravského kraje – Klubka, se Rumova sekce rozhodla pro uspořádání podzimního běhu Instruktoráku. Oproti zaběhnutému jarnímu kurzu jsme zde museli řešit několik dílčích problémů a to zejména s roční dobou, celkovou celistvostí kurzu a také, zda kurz bude vůbec naplněn. Školení chtivých teenagerů však nakonec bylo více jak dvacet. Jako obvykle jsme začali (ve středu o státním svátku) v Lanovém centru na Lesné, kde nám počasí kupodivu přálo. Odpoledne jsme se přesunuli do sídla JmKOP na Údolní ulici, kde proběhly dva bloky přednášek a to konkrétně zdravověda, Statut Pionýra, právo a hospodaření. Na víkend jsme zajistili azyl v ZŠ Lomnice u Tišnova. Páteční večer byl ve znamení ubytování, seznamovacích her a rukodělek. Sobotu i neděli jsme zahájili rozcvičkami a po nich už se naplno rozběhl kolotoč přednášek. Oddílová činnost, bezpečnost, propagace, dokumentace, pedagogika, psychologie, týmová spolupráce, reflexe, komunikace – to je snad celý výčet bloků o které se podělili Rum, Coudy, Zlonda, Dáša (všichni PS Hády) a Rogi (PS Borač). Přednášky byly odděleny jednak výborným jídlem, o které se starala Kača (PS Vinohrady), Coudy a Sýma (PS STO Jiřího Wolkera) a jednak různými odpočinkovými i akčními hrami. Pro účastníky jsme také nachystali noční hru, kde se jednotlivé týmy musely zachránit nalezením léku na právě vypuklou světovou epidemii.
Nedělní odpoledne bylo už ve znamení toho, jak čerství instruktoři zvládnou závěrečný písemný test. Při slavnostním zahájení zkoušky se napětí dalo skoro krájet. Naštěstí však nervozita rychle opadla a propisky začaly popisovat tři oboustranné potištěné listy formátu A4. Drtivá většina účastníků písemný test zvládla a již nemuseli na ústní pohovor. Nakonec všichni obdrželi osvědčení o získání kvalifikace Instruktor. Vyškov - Aquapark (20.11.2010) (Eliška, Davida, Martin O.)
(Eliška)
„Pomoct Malé mořské víle“, to bylo heslo sobotního výletu do Vyškovského aquaparku. Vláčkem jsme vyrazili z Hlavního nádraží po osmé hodině raní. V devět jsme již nasedali do autobusu ve Vyškově a vyrazili do Ježkovic. Odkud nás čekala několikakilometrová trasa, na jejímž konci nás měl opět čekat autobus a několikaminutová cesta zpět do Vyškova. To by ovšem nebyl výlet, kdyby se něco úplně nepovedlo. Po cestě jsme sbírali perličky, které, jak bylo dětem řečeno, by se mohly na „něco“ hodit. Mořská víla totiž „lovce pokladů“ požádala, zda by byli tak hodní a pomohli jí získat kouzelný náhrdelník, který skrývá zlá mořská baba někde v podmořském světě. Tak po 9-ti kilometrech opravdu dorazili do podmořského světa, kde však obyčejný smrtelník nemůže jen tak dýchat. Museli tedy objevit drobné pomůcky (mušličky), které jim Mořská víla schovala, aby jim pomohla. Dále jim v cestě nic nebránilo, a tak po dalších 3 km konečně dorazili do mořského paláce, kterým byl místní aquapark. Tam jsme se náležitě vyřádili, zapeklitým jeskynním komplexem se dostali až k mořské babě, od které jsme výměnou za perly náhrdelník získali. Vše nám časově krásně klapalo, počasí nám ráno také docela přálo, tak jsme se v pořádku vláčkem dokodrcali zpět do Brna. VII. výroční zasedání Pionýra v Praze (27.11.2010) (Rogi)
(Ajnštajn, Rogi)
Kongresové centrum se stalo místem konání VII. výročního zasedání občanského sdružení Pionýr. V sobotu 27. listopadu se sešlo 252 delegátů z celé republiky, aby zhodnotili činnost sdružení v uplynulých třech letech, projednali jeho budoucí vývoj, ocenili své členy za dlouholetou práci a zvolili nové vedení. Předsedou Pionýra se stal Mgr. Martin Bělohlávek, po dobu tří let s ním budou spolupracovat místopředsedové Milan Matyáš a Libuše Nejedlá. Delegáti zvolili také členy Revizní komise a Nejvyšší rozhodčí komise Pionýra. V letošním roce si Pionýr připomíná 20. výročí obnovení samostatné činnosti. Nejdůležitějším bodem zasedání bylo hlasování o návrzích ve změnách Statutu Pionýra. Pracovní skupiny představily dva velké projekty – Klíčení a Poselství, které pomáhají rozvíjet činnost s dětmi a mládeží ve volném čase a prezentovat ji na veřejnosti. Za práci v uplynulých letech byly medailí MŠMT oceněny Libuše Bendová ze Středočeské krajské organizace Pionýra a ing. Hana Procházková z Jihomoravské krajské organizace Pionýra. Nejvyšší pionýrské ocenění – Křišťálovou vlaštovku – za celoživotní přínos si odnesla Olga Koukalová z Pardubické krajské organizace Pionýra. Dlouhým potleskem se pionýři rozloučili s odcházejícím předsedou Pionýra - Petrem Haladou, který tuto funkci zastával od roku 2004. Pozvání zúčastnit se výročního zasedání přijali místopředseda České rady dětí a mládeže Jan Cieslar a předseda Folklórního sdružení ČR Zdeněk Pšenica. Oba vyřídili delegátům pozdravy od svých členů, krátce poděkovali za spolupráci a projevili zájem ji rozvíjet i do budoucna. Zdravici zaslali také představitelé Asociace turistických oddílů mládeže, Asociace křesťanských sdružení mládeže, YMCA ČR a náměstkyně ministra školství ing. Eva Bartoňová. Delegace z JmKOP cestovala na jednání společně autobusem a vyrážela od Bohémy již v 5:30. Po skončení jednání cca ve 20:30 se vydala zpět na Brno, kam díky nehodám na zasněžené dálnici dorazila až v neděli nad ránem.
Mikulášská schůzka (8.12.2010) (Jana, Jája, Rogi, Eliška, Peťka, Def, Fýla, Davida, Otec)
(Fýla)
Ve středu 8.12.2010 k nám do klubovny zavítal Mikuláš se svými pomocníky. Nikdo nečekal, že vůbec přijde a tak bylo pro děti překvapením, že se na ně přišel podívat. Po úvodním bonbónovém Bingu, které vyhrála Terezka, vstoupili do místnosti za hluku řetězů dva čerti, následoval andělský anděl a na závěr z výšky dvou metrů zhlížející Mikuláš. Pro každého z nás měl nachystanou výslužku, ale jen za básničku, písničku, taneček, říkanku. Prostě za něco, co děti předvedly. Přes básničky a písničky jsme se dostali k tomu, že všechny děti měly svůj balíček vysloužený, byly pochváleny Mikulášem za uplynulý rok, postrašeny čerty a dostaly spoustu úsměvů od anděla. Pokračovalo se v hraní her (Aktivity), začaly se loupat buráky, dovádět a na tvářích dětí bylo vidět, že z návštěvy Mikuláše a spol. mají opravdovou radost. A tak začíná 365 dní trvající čekání na další návštěvu. Kadůvek (11.-12.12.2010) (Rogi, Eliška, Peťka, Davida, Otec, Míša, Kika)
(Rogi)
Původně na tento víkend byl naplánován oddílový vánoční výlet. Bohužel z důvodu malého počtu účastníků z řad dětí jsme jej byli nuceni odvolat. Avšak všichni nastartovaní vedoucí a instruktoři se s tím nechtěli jen tak smířit a zorganizovali si dvoudenní akci sami pro sebe - takovou malou odměnu za práci v oddílu. Sobotního rána vyrazili směr vysočina na podobnými akcemi už vyzkoušenou chatu na Kadůvku. Část vlakem, část autem. Chata byla zcela obsypána sněhem a cesta od silnice k ní bylo takové malé dobrodružství. Obtěžkáni batožinami se všichni bořili po pás do sněhu, kterého neustále přibývalo. Stopy, které jsme prošlápli, byly již za patnáct minut zcela zaváty. Kluci pak sekali dřevo pro Peťu, která se stala vrchním topičem. Neméně náročným úkolem bylo najití studánky uprostřed velikánské bílé planiny. Naštěstí někoho před námi napadlo místo označit velkým klackem, takže hrabání ve sněhu netrvalo až tak dlouho a během několika málo minut jsme narazili na zurčící pramínek. O přípravu výborných jídel a umývání nádobí jsme se podělili rovným dílem. Těsně před sobotním setměním jsme se rozhodli, že postavíme něco ze sněhu. Jeho konzistence totiž k něčemu takovému přímo vybízela. Skoro přesně jsme se rozdělili na kluky a holky a začali tvořit. Kluci postavili přímo uměleckou obrannou hradbu proti neustálým sněžným výpadům holčičího družstva. Děvčata vytvořila nádhernou sochu obří kačenky, na kterou se dalo nasednout jako na koně. Měl to být vlastně opravdu kůň – Trojský, díky kterému by mohl být dobyt klučičí hrad. Zima a hlad nás po necelých dvou hodinách vehnaly zpět do teplé chaty, kde jsme nakonec teplotu vyhnali téměř ke dvaceti stupňům Celsia.
Večer jsme diskutovali o oddílové budoucnosti a zapojení vedoucích do různých aktivit, podívali jsme se na dobrodružný film a užili si spoustu deskových her. Chlapci ještě uvažovali o spaní ve sněhovém hradu. Z toho nakonec sešlo, ale Davida si neodpustil tříhodinový spánek na zasněženém balkónu. Neděle byla ve znamení vyspávání, úklidu a přívalu nového sněhu. Poslední jsme odjížděli až za tmy. Troufnu si říct, že jsme si to všichni užili a že i my dospělí jsme se takhle dlouho nevydováděli v tak velkých přívalech sněhu. _________________________________________________________________________________________________________________
Popis naší činnosti poskytují naše internetové stránky, kde je řada informací o skupině, oddílu i táborech.
www.7PSBorac.org. Neprošlo jazykovou úpravou. Obsah článků vyjadřuje názor přispívatele. 18.12.2010 vydala agentura „Na koleně“.
