Infobalíček ke společnému vzdělávání

Průvodce ředitele společným vzděláváním

Infobalíček ke společnému vzdělávání MŠMT, duben 2016

Téma

strana

1. Ředitel základní školy a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

2

2. Úpravy ŠVP podle RVP ZV

15

3. Stanovisko k možnostem činnosti stávajících základních škol praktických po 1. 9. 2016

19

4. Metodické doporučení pro případy, kdy rodič nekoná v zájmu dítěte ve spojitosti se vzděláváním

22

5. Zásady financování společného vzdělávání v kontextu nejčastěji kladených otázek vyplývajících z jednání s řediteli škol a s krajskými úřady

27

6. MŠMT podporuje přípravu na společné vzdělávání díky OP VVV

30

7. Další vzdělávání pedagogických pracovníků ke společnému vzdělávání – Národní institut pro další vzdělávání (NIDV)

33

8. Informace k akreditaci vzdělávacích programů zaměřených na témata Společného vzdělávání

37

Zpracováno k 30.4.2016

1


1. ŘEDITEL ZÁKLADNÍ ŠKOLY A VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI (SVP) Novela školského zákona, především §16, přichází s novým pojetím podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Upouští od kategorizace žáků podle jejich diagnózy, která se tak stává pouze prostředkem pro nastavení cílené podpory ve vzdělávání žáků podle jejich vzdělávacích potřeb (SVP).

A. OBECNÁ ČÁST CO VYPLÝVÁ Z NOVELY ŠKOLSKÉHO č. 82/2015 Sb., ZVLÁŠTĚ PAK Z § 16? 



Nově se dítětem, žákem nebo studentem (dále jen „žákem“) se speciálními vzdělávacími potřebami (původně se zdravotním znevýhodněním nebo postižením, případně v postavení azylanta, nebo sociálně znevýhodněný) rozumí žák, jehož vzdělávání z důvodů jeho speciálních vzdělávacích potřeb vyžaduje uplatnění podpůrných opatření. Žáky tak pro vzdělávací účely nečleníme podle původních diagnostických kategorií, ale hodnotíme jen potřebu úpravy podmínek jejich vzdělávání.

PODPORA ŽÁKU SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Podpora žáků se realizuje prostřednictvím podpůrných opatření představujících konkrétní pomoc vzdělávání žáka, a to -

-

-

v oblasti metod a forem výuky, možnými úpravami hodnocení žáka, organizace výuky, např. zařazením předmětů speciálně pedagogické péče, úpravami výuky v rozsahu i obsahu disponibilních hodin; nutnou personální podporou pedagoga při výuce žáků s potřebou podpůrných opatření, a to jak asistentem pedagoga, tak dalším pedagogem nebo speciálním pedagogem; při vzdělávání žáků se smyslovým postižením možností využívat tlumočníky českého znakového jazyka nebo přepisovatele, využíváním speciálních učebnic, pomůcek, kompenzačních pomůcek, včetně zařazování nových technologií do práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Podpůrná opatření se týkají také vyrovnání podmínek u přijímacího řízení na střední školy a úpravy podmínek při ukončování studia, obdobně jako tomu bylo až dosud pouze u maturitní zkoušky.

2


Tato opatření tak mohou být poskytována široké škále žáků: těm, kteří mají jen menší a dočasné obtíže ve vzdělávání, žákům nadaným i žákům zdravotně postiženým (dle novely zákona znevýhodněným). Nastavují se také pravidla pro podporu žáků z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami (cizinci, minority, sociálně znevýhodnění žáci). Vzhledem k tomu, že podpůrná opatření představují zákonné finanční nároky, vytváří se nově prostředí, ve kterém budou žák i pedagog skutečně podpořeni opatřeními směřujícími ke zlepšení podmínek jejich vzdělávání. Dochází tak k vyrovnání podmínek pro vzdělávání žáků se SVP v běžných školách, kteří jsou již mnoho let do těchto škol integrováni, ale pro podpůrná opatření nebylo možné zajistit odpovídající finanční prostředky. Vytvářejí se tak pro ně podmínky, které měly ve větší míře dosud pouze školy speciální.

ORGANIZAČNÍ DOPADY NOVELY ZÁKONA Inkluzivní (společné vzdělávání) má tedy vytvořit podmínky pro vzdělávání některých žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v „běžných“ školách, ale současně i nadále umožňuje existenci důležitého článku vzdělávacího systému, a to speciálního vzdělávání. Neruší se systém speciálních škol, ten zůstává, protože je ukotven v §16 odstavci 9 školského zákona a následně v prováděcí vyhlášce (viz http://www.msmt.cz/file/36859/). Neruší se systém vzdělávání žáků s mentálním postižením. Nadále je možné beze změny vzdělávat žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením v základních školách speciálních. Jediná změna je u žáků s lehkým mentálním postižením (LMP), u kterých se rozšiřují možnosti jejich vzdělávání. Přitom se u žáků na 2. stupni ZŠ, kteří se vzdělávali v souladu s Přílohou 2 RVP ZV, po dobu čtyř let nic nemění. Žáci na 2. stupni ZŠ se tak nadále mohou vzdělávat podle ŠVP, který je v souladu s touto přílohou. Oproti tomu se žáci na 1. stupni ZŠ budou vzdělávat v souladu s upraveným RVP ZV, ve kterém se upravují pravidla pro vzdělávání žáků s LMP. Tito žáci tedy mohou být nově vzděláváni a) v běžné ZŠ s využitím PO, pokud to podmínky jejich zdravotního stavu umožní, nebo b) v běžné ZŠ ve třídě podle §16 odst. 9, nebo c) ve škole (dříve praktické) dnes základní, podle§16 odst. 9. Rodič dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami tak má možnost volby, zda požádá o vzdělávání svého dítěte v běžné škole za pomoci podpůrných opatření, nebo ve třídě zřízené v běžné škole podle §16, odst. 9 (v takovém případě hovoříme o sociální integraci a taková třída může mít min. 4-6 a maximálně 14 žáků).

3


Charakter vzdělávacích potřeb žáka ovšem může být takový, že není možné jej zařadit do běžné školy, ani do speciální třídy v ZŠ praktické, a pak je žák vzděláván, jak již bylo uvedeno, ve škole zřízené podle §16 odtst.9 (dříve speciální škole). Není tak dotčena ani možnost vytvářet v běžných školách třídy pro žáky, kteří mají například závažné poruchy učení nebo chování. Shrnuto: Změna školského zákona přináší především zlepšení finančních podmínek pro zajištění vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dává žákům a jejich zákonným zástupcům možnost zvolit si, kde se bude jejich dítě vzdělávat. Vždy se však k těmto žádostem vyjadřuje školské poradenské zařízení, které má společně s nimi zvážit, co je v zájmu žáka a doporučit vhodnou skladbu podpůrných opatření. Společné vzdělávání bude vstupovat do školského systému postupně. Ředitelé a pedagogové ve školách budou podrobněji seznamováni s obsahem jednotlivých podpůrných opatření tak, aby jejich školy dokázaly nabízet vzdělávací služby kvalitně a profesionálně. Také z těchto důvodů vznikl tento dokument, který má sloužit k základní orientaci ve změnách, které novela školského zákona přinesla.

B. DOPORUČENÝ POSTUP ŘEDITELE ŠKOLY Ředitel se seznámí se změnami v novele školského zákona, které se vztahují ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (zejména § 16), dále s vyhláškou č. 27/2016 ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně přílohy č. 1 (Přehled podpůrných opatření).

1.PRVNÍ KROKY a) Vyhodnotí, kolik žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se dosud na jeho škole vzdělává a jaká je jejich skladba; dále vyhodnotí, jak by se následně proměnila organizace vzdělávání ve škole, pokud by se vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami doplnilo podpůrnými opatřeními. b) Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která byla doporučena před účinností § 16 školského zákona a prováděcí vyhlášky, jsou platná nejdéle další 2 roky od vystavení doporučení školského poradenského zařízení. Jejich platnost je tak prodloužena až k 1. 9. 2018. Kontrolní vyšetření žáků s LMP má roční lhůtu. c) Žáci, kteří požádají školské poradenské zařízení o doporučení ke vzdělávání s podporou po 1. 9. 2016 nebo v tomto období mají plánované kontrolní vyšetření, případně ověření IVP nebo platnosti doporučení ke vzdělávání žáka, obdrží již doporučení ke vzdělávání podle nových pravidel, tedy se zařazením do stupně podpůrných opatření a s podpůrnými opatřeními včetně jejich normované finanční náročnosti. d) Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami vystavuje školské poradenské zařízení; podle charakteru speciálních vzdělávacích potřeb je to PPP nebo

4


SPC. Doporučení obsahuje výčet a popis podpůrných opatření, která jsou opatřena jednoduchým kódem pro normované finanční nároky (uvedeným v přehledu podpůrných opatření), který škola pouze přenese do školní matriky. Kód je vyjádřením finanční náročnosti podpůrného opatření. e) Školské poradenské zařízení před vydáním doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami konzultuje svůj návrh se školou (zejména v případě, že bude doporučovat asistenta pedagoga, didaktické pomůcky a kompenzační pomůcky). Cílem této konzultace je také hospodárnost a účelnost navrhovaných doporučení. Z těchto důvodů ředitelům škol doporučujeme, aby postupně shromáždili informace, které po nich následně mohou ŠPZ požadovat: a) Shromáždí informace o speciálních učebnicích a kompenzačních pomůckách, které má škola k dispozici. b) Stanoví pedagoga, který bude zajišťovat komunikaci se ŠPZ před vystavením doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (obvykle výchovného poradce; pokud ve škole působí, pak jím může být i školní psycholog nebo školní speciální pedagog). c) Upřesní si, kdo ve škole zajišťuje předměty speciálně pedagogické péče, zda ve škole působí pedagogové s rozšířenou kompetencí pro speciální pedagogiku, speciální pedagogové, případně školní speciální pedagog, dále jaká je spolupráce se SPC v této oblasti. d) Provede revizi dosavadního plánu DVPP a připraví plán účasti na vzdělávacích aktivitách NIDV a NÚV. Připraví si plán zastupováni pedagogů, kteří se budou účastnit vzdělávacích akcí (možnost využít šablony na programy DVPP). e) Ředitel školy určí pracovníka, který seznámí pedagogy školy se změnou podmínek vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Může se obrátit také na školská poradenská zařízení a zajistit tuto informaci ve spolupráci s nimi. f)

Zajistí seznámení pedagogů s prvním stupněm podpůrných opatření a s jejich realizací ve škole. Další informace lze získat z webového portálu NÚV www.nuv.cz, kde budou postupně informace doplňovány a aktualizovány; dále během vzdělávání v regionech, které bude probíhat od února. Metodika k vytváření podpůrných opatření 1. stupně je k dispozici na http://www.nuv.cz/bloky-titulka/zvyraznenaaktualita/t5.

g) Zajistí metodické vedení a koordinaci práce asistentů pedagoga ve škole. Informace o službách asistenta pedagoga jsou uvedeny ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v §5 a v §18 a dále podrobněji v přehledu podpůrných opatření. Upravená metodika pro práci asistenta pedagoga je na http://www.nuv.cz/bloky-titulka/zvyraznena-aktualita/t5.

5


h) V březnu 2016 byla zveřejněna metodická informace k práci asistentů pedagoga (viz předchozí odkaz), včetně metodických dokumentů, se kterými je možné následně pracovat. i) Seznámí pedagogy školy s podmínkami pro vytváření Plánu pedagogické podpory (PLPP). Formulář PLPP a náležitosti vytváření plánu jsou součástí vyhlášky. Informace o vytváření PLPP budou součástí programů DVPP. Vzory vyplněných PLPP jsou součástí metodické podpory na metodickém portálu NÚV. j) Zahájí přípravu na úpravy ŠVP dle upraveného RVP ZV (účinného od 1. 9. 2016) tak, aby ŠVP bylo s upraveným RVP ZV v souladu od 1. 9. 2016. Pouze v případě, že ŠVP bylo zpracováno na základě Přílohy 2 RVP ZV, bude uvedeno do souladu s upraveným RVP ZV až k 1. 9. 2018. V tom případě škola bude u integrovaných žáků vycházet zejména z IVP a upraveného RVP ZV. Postupně zohlední principy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s využitím podpůrných opatření ve školním vzdělávacím programu. Také k tomuto tématu bude připraveno vzdělávání pedagogů (NIDV, NÚV) a informace k úpravám ŠVP jsou uvedeny v Průvodci upraveným RVP ZV (www.rvp.cz/pruvodce) na metodickém portálu NÚV. k) Škola seznámí rodiče svých žáků se změnami, které vyplývají pro vzdělávání jejich dětí z novely školského zákona.

2. PŘEHLED PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ Vzdělávání žáků se SVP probíhá s využitím podpůrných opatření, která se člení do 5 stupňů podle organizační a finanční náročnosti. Pro žáky je podpora bezplatná. Podpůrná opatření mají definovanou finanční náročnost, která - pokud již není státem hrazená (maturity, závěrečné zkoušky atd.) -, je vyjádřena ve formě kódového označení v přehledu podpůrných opatření, který je součástí prováděcího předpisu, tedy vyhlášky ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Kód uvádí školské poradenské zařízení do doporučení ke vzdělávání žáka se SVP. Škola následně přenese kód normované finanční náročnosti zvolených podpůrných opatření do matriky.

Hlavní podpůrná opatření zahrnují (úplný přehled viz Přílohu č. 1 Vyhlášky 27/2016): a)

Poradenskou pomoc školy (výchovný poradce, školní metodik prevence, případně školní psycholog, školní speciální pedagog, školní logoped) a pomoc školského poradenského zařízení – PPP (pedagogicko-psychologické poradny) a SPC (speciálně pedagogického centra), viz www.nuv.cz

b)

Úpravu organizace vzdělávání (například využívání disponibilních hodin pro vzdělávání žáků se SVP, které umožňují zařadit předměty speciálně pedagogické 6


péče, intenzivnější výuku českého jazyka pro cizince a etnické menšiny, úpravu výuky u selhávajících žáků, úpravu obsahu vzdělávání, dále již zmíněné úpravy v hodnocení žáků a v metodách výuky, úpravy výstupů ze vzdělávání, existuje také možnost prodloužit dobu vzdělávání žáka až o 2 roky atd.), c)

Úpravu podmínek přijímání a ukončování vzdělávání – respektuje se, jakým způsobem se žák vzdělával, jaká měl podpůrná opatření, a ta se uplatňují v případě potřeby i při přijímání ke studiu a při ukončování vzdělávání

Úpravu výstupů ze vzdělávání – upravený RVP ZV definuje podmínky, za kterých je možné úpravy výstupů ze vzdělávání na ZŠ připravit a skupiny žáků, pro které je možné tyto úpravy provést (žáci s LMP, žáci zrakově a sluchově postižení, případně žáci s kombinovaným postižením), viz http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10503. Dále podrobněji k těmto úpravám dokument Úpravy ŠVP podle RVP ZV v tomto informačním balíčku. d) e)

Využívání IVP (individuální vzdělávací plán, který se při vzdělávání těchto žáků již dnes uplatňuje), návrh na úpravu vzdělávání žáka připravuje ŠPZ (školské poradenské zařízení) a rodič nebo zletilý žák žádá ředitele školy o možnost vzdělávat se podle IVP; kontrola IVP probíhá 1x ročně. S IVP seznamuje ředitel školy, respektive třídní učitel všechny vyučující, kteří se na vzdělávání žáka podílejí

f)

asistenta pedagoga, případně dalšího pedagogického pracovníka - například speciálního pedagoga; ti se nově stávají PO s normovanou finanční náročností

g)

Úpravu vzdělávání neslyšících žáků s podporou tlumočníků českého znakového jazyka a přepisovatelů

h)

Možnost uplatnit augmentativní a alternativní formy komunikace

i)

Možnost vzdělávat ve stavebně nebo technicky upravených prostorách

j)

Úhradu speciálních učebnic, didaktických a kompenzačních pomůcek

Nová je také možnost poskytovat podpůrná opatření ve školských zařízeních, která se podílejí na vzdělávání žáka, případně na přípravě na vzdělávání žáka. Jedná se především o družiny, školní kluby, domovy mládeže. Druh a rozsah podpůrných opatření vychází ze speciálních vzdělávacích potřeb žáka a také z toho, která podpůrná opatření má žák k dispozici ve škole, a která jsou nezbytná i pro jeho činnost ve školských zařízeních. Rozsah podpory je limitován dobou, kterou dítě v těchto zařízeních tráví. Popis možné podpory je uveden ve vyhlášce č.27/2016 Sb., v přehledu podpůrných opatření. Pokud je školské zařízení součástí právnické osoby-školy, obdrží škola jedno doporučení ke vzdělávání žáka. Pokud se jedná o jiný subjekt (soukromý, církevní atd.), obdrží žák a školské zařízení samostatné doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školském zařízení. Například: rozsah podpory asistentem pedagoga může představovat max. 0,25 úvazku, a dále jsou poskytnuty konkrétní kompenzační pomůcky, pedagogická intervence pro přípravu žáka ve škole atd. Ředitel školy, jak bylo uvedeno výše, poskytne ŠPZ, u něhož zákonný zástupce požádal o vyšetření a vystavení Doporučení ke vzdělávání žáka, aktuální informace o podmínkách a

7


možnostech školy, které se vztahují k potřebám žáka a k možnostem takového žáka v ní vzdělávat. Po vydání doporučení má škola maximální dobu čtyř měsíců pro vytvoření doporučených podmínek pro vzdělávání žáka a zajištění podpůrných opatření. V případě, že v této lhůtě nelze ve škole zajistit např. stavební či technické úpravy, zváží ŠPZ po konzultaci se školou a zákonným zástupcem žáka možnost kombinace jiných podpůrných opatření, v krajním případě doporučí rodiči školu, která je technicky připravena pro vzdělávání žáka. V případě nemožnosti zajistit v předepsané lhůtě personální PO (asistent pedagoga, speciální pedagog, učitel předmětu speciálně pedagogické péče apod.), hledá do doby zajištění personálního PO škola či školské zařízení řešení, které umožní podporu žáka (např. dohodou o podpoře a metodickém vedení s SPC nebo PPP). Vždy je třeba se řídit základním pravidlem, že jakékoli řešení musí být v nejlepším zájmu žáka.

3. OPATŘENÍ, KTERÁ REALIZUJE ŠKOLA SAMA Podpůrná opatření 1. stupně Škola volí podpůrná opatření prvního stupně tehdy, pokud žák má při vzdělávání takové obtíže, že je nezbytné jeho vzdělávání podpořit prostředky pedagogické intervence (změny v metodách a výukových postupech, změny v organizaci výuky žáka, úpravy v hodnocení, v začleňování do sociální a komunikační sítě školní třídy); pokud se jedná o drobné úpravy v rámci výuky jednoho předmětu, je úprava věcí individualizace výuky a práce jednoho pedagoga. Pokud úpravy vyžadují spolupráci více pedagogů, vytváří škola Plán pedagogické podpory (PLPP) - stručný dokument, ve kterém jsou uvedeny potřeby úprav ve vzdělávání žáka, návrh jak se bude vzdělávání žáka upravovat a v čem. Formulář PLPP lze nalézt v příloze č. 3 Vyhlášky č. 27/2016 na http://www.msmt.cz/file/36859/ a od června 2016 bude k dispozici v elektronické podobě. Pedagogové následně vyhodnocují efektivitu zvolených úprav. Pokud se ani s dodatečnou podporou pedagogů vzdělávání žáka nezlepší a nemá trend zlepšovat nebo je jeho stav naopak setrvalý nebo se horší - pak je vhodné žákovi a zákonným zástupcům doporučit, aby navštívili školské poradenské zařízení. Škola zajistí předání PLPP školskému poradenskému zařízení, aby se předešlo uplatňování neúčinných podpůrných opatření.

4. OPATŘENÍ, KTERÉ ŠKOLA REALIZUJE NA ZÁKLADĚ DOPORUČENÍ ŠKOLSKÉHO PORADENSKÉHO ZAŘÍZENÍ Podpůrná opatření 2. - 5. stupně A.

Rodič (žák) respektoval doporučení školy nebo se rozhodl sám k návštěvě ŠPZ Školské poradenské zařízení (PPP nebo SPC) nejpozději do tří měsíců od objednání žáka provede posouzení speciálních vzdělávacích potřeb žáka a do 30 dnů od návštěvy ŠPZ vypracuje pro rodiče zprávu z vyšetření. Pro rodiče a školu pak 8


vypracuje Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. V případě, že podmínkou pro stanovení podpůrných opatření je vyjádření dalšího odborníka (lékaře apod.), prodlužuje se tomu adekvátně lhůta pro vypracování Doporučení. Při posuzování speciálních vzdělávacích potřeb vychází ze sdělení rodiče a žáka, ze závěrů školy a PLPP, pokud byl zpracován, dále ze závěrů vyšetření lékařů a dalších odborníků, kteří se do té doby nebo i následně podíleli na péči o žáka. Pokud bude příprava Doporučení ke vzdělávání žáka vyžadovat: a)

informace školy (zajištění pomůcek, přítomnost asistenta pedagoga ve třídě v případě, že již ve třídě asistent působí, uzpůsobení dalších podmínek pro vzdělávání žáka, tj. velikost třídy, organizace vzdělávání atd.) – pak před vydáním doporučení zástupce ŠPZ konzultuje se školou. Obvykle ve školách zajišťují tyto služby výchovní poradci nebo ředitel školy pověří jiného pedagoga, který bude o nastavování podpůrných opatření se ŠPZ komunikovat

b)

informace dalšího ŠPZ, pokud bude charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka takový, že bude třeba komunikovat s více zařízeními. Jedná se především o žáky s kombinovaným postižením, kdy žák má obtíže, které pramení například z poruchy učení a současně je slabozraký a je třeba mu poskytovat i speciálně pedagogickou péči. V takovém případě se musí domluvit dvě ŠPZ na formulaci jednoho Doporučení ke vzdělávání žáka, aby podpůrná opatření nebyla poskytována duplicitně

B.

Rodič nebo zletilý žák přes opakovaná upozornění a vysvětlení důsledků nenavštívil ŠPZ za účelem nastavení podpůrných opatření ve vzdělávání žáka a způsobil tak žákovi obtíže při vzdělávání, protože škola sama dostatečná podpůrná opatření vytvořit nemůže.

V této situaci se může škola obrátit na zástupce orgánu veřejné moci (OSPOD) a v souladu se zákonem o sociálně právní ochraně dětí požádat o součinnost. Tato varianta je považována za mezní, tedy je třeba ji volit až v případě, kdy nelze jinými cestami dosáhnout naplnění zájmu žáka (podrobněji viz materiál tzv. informačním balíčku Metodické doporučení pro případy, kdy rodič nekoná v zájmu dítěte ve spojitosti se vzděláváním).

C. DOPORUČENÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKA SE SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ POTŘEBOU Doporučení vystavuje školské poradenské zařízení. Formulář Doporučení ke vzdělávání žáka se SVP lze nalézt v Příloze č. 5 Vyhlášky č. 27/2016 na http://www.msmt.cz/file/36859/. Po jeho vystavení seznamuje s jeho obsahem společně se zprávou z vyšetření zákonného zástupce žáka nebo žáka zletilého.

9


Vyšetření žáka i vystavení dokumentů je možné vždy jen s informovaným souhlasem rodiče nebo zletilého žáka. Doporučení je předáno škole a zde je následně projednáno, případně ještě upraveno se souhlasem všech participantů (škola, rodič, žák, ŠPZ) a s informovaným souhlasem rodiče či zletilého žáka podepsáno. Doporučení obsahuje popis vzdělávacích potřeb žáka, popis všech zvolených podpůrných opatření včetně IVP, doporučení k poskytnutí asistenta pedagoga nebo dalších osob podporujících vzdělávání žáka, vymezení pomůcek atd. Jak bylo zmíněno výše, navržená a vzájemně odsouhlasená podpůrná opatření by se měla začít školou realizovat neprodleně, nejpozději do 4 měsíců ode dne jejich nastavení. Pokud tak škola z různých důvodů neučiní, je nezbytné opětovně vyhodnotit její postup a případně domluvit restrukturalizaci podpůrných opatření. ŠPZ vyhodnocuje účelnost a efektivitu zvolených podpůrných opatření nejpozději po roce od jejich přidělení, jinak jejich platnost trvá zpravidla dva roky. Frekvence kontrol je obdobná jako v případě kontrol IVP, které bude obvykle součástí Doporučení (avšak nikoliv nutně vždy). Formulář doporučení viz Příloha č. 5 Vyhlášky (http://www.msmt.cz/file/36859/).

Jaké jsou rozdíly oproti současnému stavu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? a)

Žáka se speciální vzdělávací potřebou podporujeme ve vzdělávání podle skutečných potřeb, nemusíme jej tedy zařazovat do některé z diagnostických skupin

b)

Podpora žáků integrovaných do běžných škol je na rozdíl od předchozího období zajištěna tak, aby školy dosahovaly na podporu vzdělávání těchto žáků v rozsahu, který byl dříve možný pouze pro žáky ve speciální škole

c)

Zákon ponechává v odůvodněných případech možnost vzdělávat žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, s vážnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení a chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem ve speciálních školách, třídách (ZŠ), odděleních (konzervatoř) nebo skupinách (střední školy)

d)

Předpokládá se, že se vzhledem k posílení podpory vzdělávání žáků se SVP v běžných školách navýší počty žáků, kteří se mohou v těchto školách vzdělávat, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje.

D. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH KROKŮ PŘI ZÍSKÁVÁNÍ PODPŮRNÉHO OPATŘENÍ Zápis do 1. třídy → nástup do ZŠ 10


→ v případě prokazatelných obtíží žáka je ŠPZ posoudí a doporučí rodiči, jak má postupovat ŠPZ ve spolupráci s rodiči a dalšími odborníky rozhodne o: 

odložení školní docházky a posílení přípravy na školu, nebo



nástupu do školy s využitím podpůrných opatření

Opatření 1. stupně ZŠ vzdělává žáka s využitím podpůrných opatření 1. stupně (individuálně či zpracuje PLPP) → pravidelná podpora školním poradenským pracovištěm a pedagogy → podpora je úspěšná a není tak třeba vyšetření v ŠPZ Opatření 2. – 5. stupně ZŠ doporučí návštěvu ŠPZ, případně se k ní rodič sám rozhodne → nejpozději do 3 měsíců od objednání je vystaveno doporučení ke vzdělávání žáka ZŠ doporučí návštěvu ŠPZ, ale rodič nebo zletilý žák nenavštíví ŠPZ za účelem nastavení PO → škola se obrátí na zástupce orgánu veřejné moci (OSPOD) a v souladu se zákonem o sociálně právní ochraně dětí požádá o součinnost (mezní varianta) Pomoc ŠPZ (PPP/SPC) 

posoudí vzdělávací potřeby žáka, vyhodnotí závěry vyšetření



doporučí podpůrná opatření ve vzdělávání žáka (2. - 5. stupeň podpory)



v případě, že žák potřebuje pomoc a podporu také ve školském zařízení (např. v družině), určí ŠPZ na odpovídající dobu podpůrná opatření i pro školské zařízení (např. asistent pedagoga, je-li pro žáka důležitý i ve školním zařízení)

Vyhodnocování účelnosti podpory 

ŠPZ pravidelně po jednom roce u žáků s LMP vyhodnocuje účinnost opatření, kontroluje IVP a poskytování všech podpůrných opatření; kontrola IVP a jeho naplňování probíhá 1x ročně



jinak ŠPZ provádí kontrolu doporučení zpravidla do dvou let



Účinná podpora → integrace žáka



Neúspěšná podpora → revize rozhodnutí → nové doporučení

Žák ve škole využívá podpůrná opatření (např. úpravy metod výuky, AP, IVP, speciální učebnice)

Potřebuje pomoc a podporu také ve školském zařízení (družina, klub atd.) 11

ŠPZ na odpovídající dobu doporučí podpůrná opatření i pro školské zařízenínapříklad AP -pokud je pro žáka důležitý


JAK POSTUPOVAT POKUD INTEGRACE ŽÁKA SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ANI S VYUŽITÍM PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ NEVEDLA K ZAJIŠTĚNÍ JEHO VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB 

obtíže žáka se nedají vyrovnat ani s využitím podpůrných opatření a je třeba jej zařadit do třídy, oddělení, skupiny nebo školy podle §16, odst. 9 Sb.,



ŠPZ vyhodnotí průběh vzdělávání žáka a případně doporučí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení, skupině nebo škole podle §16 odst. 9, k takovému zařazení je však třeba žádosti zákonného zástupce

Doporučení ŠPZ (PPP/SPC) ke vzdělávání ve třídě nebo škole podle §16 odst. 9 PO nepostačovala k naplnění vzdělávacích potřeb žáka

Vyjádření rodiče + souhlas ředitele školy s přestupem žáka do jiné školy nebo třídy →rodič podá žádost o zařazení žáka do školy určené pro některý z druhů zdravotního postižení, je seznámen se všemi okolnostmi vzdělávání žáka a s jeho informovaným souhlasem je žák do takové třídy, skupiny nebo školy zařazen; škola podá informace o specifických podmínkách vzdělávání ve škole do 7 dnů

U žáků s LMP kontrola po jednom roce U jiných druhů zdravotního postižení kontrola zpravidla po dvou letech

1.Jak je to s možností žáka se speciální vzdělávací potřebou – se zdravotním postižením opakovat ročník nebo rozložit si vzdělávání v jednom ročníku na dva roky? 

Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku (§ 55 školského zákona)



Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračovat v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se podle § 16 odst. 8 věty druhé a podle § 48 v základní škole speciální pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku.

12


2. Přestup ze základní školy („běžné“) do školy podle §16 odst. 9 ŠZ 

Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s přechodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat → žádosti je vyhověno



Žák se vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona, podle IVP, které se 1 x ročně vyhodnocuje → pokud by běžná škola měla více žáků uvedených v §16, odst. 9 školského zákona, například žáků se závažnými poruchami chování nebo učení, pak může vytvořit takovou třídu i v běžné škole; to platí i pro žáky s LMP.

E. FINANCOVÁNÍ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ Financování podpůrných opatření bude probíhat podle údajů uvedených ve školní matrice, které bude škola v průběhu roku průběžně aktualizovat a předávat podle skutečného stavu přiznaných podpůrných opatření ve škole. Podpůrná opatření budou financována úpravou rozpočtu (popř. úpravou výše poskytované dotace) dané školy či školského zařízení a tok finančních prostředků půjde přímo na školy a školská zařízení. (Poznámka: tok finančních prostředků u škol zřizovaných kraji, obcemi, svazky obcí a škol soukromých je: MŠMT – kraj – škola; u škol církevních: MŠMT – škola) Krajský úřad bude na základě těchto aktuálních údajů provádět úpravu rozpočtu dané školy a poskytovat finanční prostředky tak, aby mohla zabezpečit realizaci přiznaných podpůrných opatření, včetně těch, která byla jejím žákům přiznána v průběhu roku. Postup a termíny úpravy údajů v matrice a jejich předávání budou stanoveny vyhláškou č. 364/2005 Sb. o dokumentaci škol v únoru 2016. Předávání údajů o podpůrných opatřeních s normovanou finanční náročností řeší příloha č. 3 navržené novely vyhlášky o dokumentaci škol. V připravované změně vyhlášky o dokumentaci škol je navržen následující postup: 1)

údaje se předávají současně se zahajovacím výkazem (resortní identifikátor školy nebo školského zařízení, kód normované finanční náročnosti poskytovaného podpůrného opatření; u kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a pomůcek, softwarového a IT vybavení dále i forma jejich pořízení a období užívání – a také zda jsou požadovány finanční nároky na jejich pořízení)

2)

průběžně se předávají údaje o změnách takto: (1) pokud dojde ke změně poskytovaných podpůrných opatření 2. – 5. stupně s přiřazeným kódem normované finanční náročnosti, je právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, které se týká předávání údajů podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 a 3 vyhlášky o dokumentaci, povinna bezodkladně, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, předat v elektronickém výkazu změny v údajích ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení příslušnému správnímu

13


úřadu. Úplné a správné údaje přijme obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad do databáze podle § 3 odst. 5. (2) kromě údajů podle čl. 4 se uvádí datum zápisu změny údajů. Již nyní v roce 2016 MŠMT poskytuje: - 28 mil. Kč na nákup pomůcek a nástrojů a na jejich distribuci (prostředky mají již nyní ve svém rozpočtu kraje). Konkrétní příklad alokace: až škola obdrží od ŠPZ doporučení na PO s kódem, např. D. IV. 1. 1 mechanický vozík, krajský úřad provede škole úpravu rozpočtu o částku 22 tis. Kč, jak je uvedeno v příloze prováděcí vyhlášky k § 16 ŠZ; - ve mzdové oblasti byly zajištěny zvýšené výdaje na společné vzdělávání ve výši 500 mil. Kč (včetně odvodů) a alokovány krajům. Konkrétní příklad: školy mohou požádat kraj o vyčlenění prostředků např. na asistenty pedagoga v plné výši. Od 1. 9. 2016 bude tento požadavek nárokový ze zákona (bude-li podložen Doporučením PO); - kraje také obdrží ve spojení se zaváděním společného vzdělávání prostředky na navýšení výkonů školských a školních poradenských zařízení ve výši 80 mil. Kč (cca 62 mil. Kč na přímou podporu zhruba 150 míst poradenských psychologů a speciálních pedagogů, cca 12 mil. Kč na navýšení počtu školních psychologů a školních speciálních pedagogů a zbytek na vytvoření a vybavení nového revizního pracoviště V NUV a na zajištění metodické pomoci ŠPZ v krajích); - dalších 119 mil. Kč je alokováno na rozvojový program pro asistenty pedagoga pro děti a žáky sociálně znevýhodněné; - ad. Dále podrobněji dokument Zásady financování společného vzdělávání v kontextu nejčastěji kladených otázek vyplývajících z jednání s řediteli škol a s krajskými úřady v tomto informačním balíčku.

PŘIPRAVUJEME 

Podrobnější informace o programech DVPP s tématem společného vzdělávání



Informační a vzdělávací semináře v regionech (jejich aktualizovaný přehled viz www.nidv.cz)



Informace o konkrétních metodických materiálech, které můžete ve školách využívat, jsou již na stránkách www.nuv.cz a v Průvodci upraveným RVP ZV (www.rvp.cz/pruvodce) a jsou průběžně aktualizovány.

14


2. Úpravy ŠVP podle RVP ZV Jedním z kroků nutných pro zajištění podmínek vzdělávání žáků základního vzdělávání bylo vytvoření jednotného rámcového vzdělávacího programu. Všechny školy, které dosud vzdělávaly podle ŠVP vytvořeného podle RVP ZV, nebo podle Přílohy 2 RVP ZV upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále též „LMP“), upraví svůj ŠVP tak, aby byl v souladu s upraveným RVP ZV (účinným od 1. 9. 2016). Rozsah změn se bude lišit podle toho, zda byl ŠVP v souladu s RVP ZV nebo s Přílohou 2 RVP ZV upravující vzdělávání žáků s LMP.

A. Školy vzdělávající v souladu s RVP ZV Úpravy ŠVP škol, které dosud vzdělávaly podle ŠVP v souladu s RVP ZV (účinným od 1. 9. 2013), se budou týkat následujících oblastí: 1) Charakteristika ŠVP a) Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále též „žáci se SVP“) b) Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných 2) Učební plán 3) Učební osnovy V celém textu ŠVP je třeba upravit terminologii tak, aby odpovídala právním předpisům (novela školského zákona č. 82/2015 Sb. a vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných). Jedná se především o náhradu označení žák se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním nově platným termínem žák se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního až pátého stupně. 1) Charakteristika ŠVP V části Charakteristika ŠVP se změny týkají dvou podkapitol: a) zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzhledem k zásadnímu přepracování textu kapitoly Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v upraveném RVP ZV je nutné přepracovat text ŠVP, který popisuje zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a to v následujících bodech:  nově budou popsána pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení plánu pedagogické podpory (dále též „PLPP“) a individuálního vzdělávacího plánu (dále též „IVP“) žáka se SVP (v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb.) s využitím Metodiky pro nastavování podpůrných opatření k vytváření PLPP; více na http://www.nuv.cz/bloky-titulka/zvyraznena-aktualita/t5. dále je možné doplnit:  pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – např. zájmových organizací, vzdělávacích institucí atd.;  zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně pracovníků zajišťujících výuku předmětů speciálně pedagogické péče;  specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jakými jsou například dělení a spojování hodin, prodlužování přestávek, a dále v souladu s PO (Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) organizace vzdělávání žáka, prodloužení základního vzdělávání na 10 let, odlišná délka vyučovacích hodin aj.;

15

Průvodce ředitele společným vzděláváním  přehled předmětů speciálně pedagogické péče (příklady jsou uvedeny v Průvodci upraveným RVP ZV www.rvp.cz/pruvodce); přesný popis toho, jak se bude měnit organizace vzdělávání při využívání tzv. disponibilních hodin; b) zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných Vzhledem k zásadnímu přepracování textu kapitoly Vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných v upraveném RVP ZV je nutné přepracovat text ŠVP, který popisuje zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných, a to v následujících bodech:  nově budou popsána pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení plánu pedagogické podpory (PLPP) a individuálního vzdělávacího plánu (IVP) žáka se SVP (a v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb., s využitím Metodiky pro nastavování podpůrných opatření k vytváření PLPP; více na www.nuv.cz/bloky-titulka/zvyraznena-aktualita/t5.

dále je možné doplnit:  zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky;  pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky školy – např. zájmových organizací, vzdělávacích institucí atd.;  specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu nadaných a mimořádně nadaných žáků, jakými jsou například:  předčasný nástup dítěte ke školní docházce;  vzdělávání skupiny mimořádně nadaných žáků v jednom či více vyučovacích předmětech;  účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy nebo v jiné škole;  obohacování vzdělávacího obsahu;  zadávání specifických úkolů, projektů;  příprava a účast na soutěžích včetně celostátních a mezinárodních kol;  nabídka volitelných vyučovacích předmětů, nepovinných předmětů a zájmových aktivit;  možnosti stáží.

2) Učební plán Rámcový učební plán byl v RVP ZV pozměněn, učební plán v ŠVP musí být v souladu s upraveným rámcovým učebním plánem:  Na prvním stupni je v učebním plánu v ŠVP nutné případně upravit počet hodin vyučovacího předmětu, který vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. U základních škol, které nebudou provádět jiné zásadní změny v učebním plánu, půjde o případnou úpravu počtu hodin čerpaných ze vzdělávací oblasti Jazyka jazyková komunikace a počtu čerpaných disponibilních hodin. (Vzdělávací obsah se nezměnil, proto nemusí být učební osnovy z tohoto důvodu měněny. Tuto změnu lze případně upravit i v poznámkách k učebnímu plánu, pokud obsahovaly údaje o čerpání disponibilní dotace. Podobně lze informaci o změně čerpání upravit v charakteristice vyučovacího předmětu, pokud tyto údaje obsahovala.).

 V učebním plánu, včetně poznámek k učebnímu plánu, je možné uvést předměty speciálně pedagogické péče, organizační změny související s prováděním podpůrných opatření – dělení hodin, prodloužení základního vzdělávání, odlišnou délku vyučovacích hodin apod.

16


3) Učební osnovy  Do učebních osnov je možné zahrnout učební osnovy předmětů speciálně pedagogické péče (dále též „PSPP“):  pokud škola vyučuje různé předměty speciálně pedagogické péče pouze u jednotlivých žáků, uvede v části „Zabezpečení výuky žáků se SVP“ výčet předmětů speciálně pedagogické péče, jejichž výuku zabezpečuje. V případě, že škola chce poskytnout zákonným zástupcům žáků informace o pojetí předmětů speciálně pedagogické péče, je vhodné mimo výčtu v části „Zabezpečení výuky žáků se SVP“ uvést PSPP také v učebním plánu a v učebních osnovách uvést alespoň charakteristiku PSPP; zapracování předmětů speciálně pedagogické péče do učebních osnov potom škola provede po zahájení jejich výuky;  pokud škola nebo ve škole třída (častěji se bude týkat škol a tříd zřízených podle § 16 odst. 9) uvádí předměty speciálně pedagogické péče ve svém učebním plánu, je v ŠVP nutné uvést v učebních osnovách minimálně charakteristiky předmětu. V části „Zabezpečení výuky žáků se SVP“ uvést výčet PSPP. Podrobnější rozpracování osnov je vhodné, pokud charakter předmětů speciálně pedagogické péče a jejich výuka ve škole má ročníkový charakter a rozpracování výstupů do ročníků je smysluplné. Časová dotace v tomto případě bude čerpána z disponibilních hodin. Současně by měly být uvedeny PSPP, které vždy zabezpečuje SPC (například orientace v prostoru pro nevidomé žáky).  V učebních osnovách vyučovacího předmětu, který vychází ze vzdělávacího oboru Chemie, je vhodné v učivu upravit terminologii klasifikace jedovatých látek v souladu s platnými předpisy tak, jak je uvedeno v učivu vzdělávacího oboru Chemie (H- a P- věty, piktogramy a jejich význam). Školy, které dosud vyučovaly podle ŠVP v souladu s RVP ZV (účinným od 1. 9. 2013), zapracují výše uvedené změny do svých ŠVP do 1. 9. 2016. Minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů vzdělávání žáků s LMP nově uvedené v RVP ZV se do ŠVP zapracovávají jedním z následujících způsobů: 

rozpracují se do obsahů vzdělávacích oblastí ročníků přímo v ŠVP, nebo



v kapitole Charakteristika ŠVP škola popíše způsob, kterým využije minimální doporučenou úroveň pro úpravy očekávaných výstupů, nebo



uvedou se v kapitole Charakteristika ŠVP jen jako odkaz na RVP ZV.

V případě doporučení školského poradenského zařízení (dále též „ŠPZ“) k úpravě výstupů vzdělávání a vytvoření IVP u žáka s LMP (od 3. stupně podpory) vychází škola, která nemá rozpracované minimální ročníkové výstupy v ŠVP, při tvorbě IVP z doporučené minimální úrovně výstupů v upraveném RVP ZV s přihlédnutím ke SVP žáka a využívá přitom metodického průvodce www.rvp.cz/pruvodce, ve kterém bude vypracována metodická podpora pro stanovení obsahů očekávaných výstupů pro každý ročník.

B. Školy vzdělávající v souladu s RVP ZV Přílohou č. 2 pro žáky s LMP 17

Průvodce ředitele společným vzděláváním Úpravy ŠVP škol, které dosud vyučovaly podle ŠVP v souladu s Přílohou 2 RVP ZV upravující vzdělávání žáků s LMP, se budou týkat především částí Charakteristika ŠVP [viz A. 1)], Učební plán a Učební osnovy. Změny, které musí tyto školy do svého ŠVP zapracovat, předpokládají vydání zcela nového ŠVP. Zásadní změna oproti úpravám ŠVP škol, které vzdělávaly podle RVP ZV, je v části Učební osnovy. ŠVP musí v souladu s RVP ZV (účinným od 1. 9. 2016) obsahovat rozpracované očekávané výstupy, včetně minimální doporučené úrovně pro úpravu očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. Školy, které dosud vzdělávaly podle ŠVP vytvořeného na základě Přílohy č. 2 RVP ZV upravující vzdělávání žáků s LMP, musí své ŠVP uvést do souladu s RVP ZV (účinným od 1. 9. 2016) nejpozději do 1. 9. 2018. Jelikož doporučení ŠPZ vydaná podle dosavadních právních předpisů jsou platná i po 1. 9. 2016, nejdéle po dobu 2 let, a tato doporučení většinou neobsahovala požadavek na vytvoření IVP (neboť doporučila vzdělávání podle Přílohy 2 pro žáky s LMP) postupuje škola při vzdělávání žáků s LMP tak, že vytvoří IVP podle jejich speciálních vzdělávacích potřeb a vychází z upraveného RVP ZV (při tom využívá Průvodce upraveným RVP ZV www.rvp.cz/pruvodce). V případě, kdy škola má ŠVP v souladu s upraveným RVP ZV a jsou v něm zapracované očekávané výstupy vzdělávání po jednotlivých ročnících, vychází škola při tvorbě IVP z upraveného ŠVP. Žáci, kteří budou k datu 1. 9. 2016 na druhém stupni a doposud se vzdělávali podle ŠVP vytvořeného v souladu s Přílohou 2 upravující vzdělávání žáků s LMP, dokončí základní vzdělávání podle takto vytvořeného ŠVP (tedy budou i nadále vzděláváni podle Přílohy 2 upravující vzdělávání žáků s LMP), a to v souladu s čl. 6 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění RVP ZV ze dne 22. února 2016. Na podporu obou skupin škol při úpravách či tvorbě ŠVP budou postupně zveřejňovány další informace v Průvodci upraveným RVP ZV (www.rvp.cz/pruvodce), který je součástí Metodického portálu RVP.CZ.

18


3. Stanovisko k možnostem činnosti stávajících základních škol praktických po 1. 9. 2016 Školy aktuálně označované jako základní školy praktické jsou dle stávající legislativy zařazeny mezi školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (viz § 3 odst. 1 písm. c) a § 5 písm. f) vyhlášky č. 73/2005 Sb.). V souladu s § 181 odst. 1 písm. c) školského zákona jsou typicky zřizovány kraji (ne však výlučně). O těchto školách dále platí, že se jim nestanovuje školský obvod (§ 178 odst. 4 školského zákona: Školský obvod se nestanoví škole zřízené v souladu s § 16 odst. 9 a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí.). Školy, které jsou v současnosti označované jako základní školy praktické a jejichž školní vzdělávací program obvykle vychází z Rámcového vzdělávacího program pro základní vzdělávání – přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále jen „RVP ZV – LMP“), mají možnost pokračovat v činnosti školy v následujících režimech:

a)

Příslušná právnická osoba bude vykonávat činnost základní školy, přičemž půjde o tzv. běžnou školu, tedy nikoliv školu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona. Pokud bude školu od 1. 9. 2016 i nadále zřizovat kraj, bude se tak dít s odkazem na § 181 odst. 2 písm. c). To znamená, že musí jít o školu, u které kraj prokáže potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení. Této škole nebude výslovně stanoven školský obvod (výše uvedený § 178 odst. 4 školského zákona). Činnost školy může být však rovněž převedena pod právnickou osobu zřizovanou obcí. Předpokladem bude dobrovolnost na obou stranách, přičemž je nutné vzít v úvahu, že může jít o administrativně náročný proces. Z hlediska školského rejstříku musí dojít ke změně v údajích o právnické osobě vykonávající činnost školy a o zřizovateli. Obě strany (kraj a obec) se musí dohodnout, že k určitému datu přejde činnost konkrétní školy vykonávané dosud právnickou osobou zřizovanou krajem na jiný právní subjekt, právnickou osobu zřizovanou obcí. Rovněž musí být dojednán přechod pracovněprávních vztahů, přechod majetku, účetnictví, atd. V případě škol, jejichž školní vzdělávací program byl vydán v souladu s RVP ZV – LMP, je nezbytné postupovat podle Opatření ministryně, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. MŠMT-28603/2016, a kterým dochází ke zrušení přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Tyto školy uvedou své školní vzdělávací programy do souladu s novým změněným Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (dále jen „RVP ZV“) nejpozději do 1. září 2018 (tj. nejpozději do 2 let). Do doby uvedení školního vzdělávacího programu do souladu s novým RVP ZV upravuje škola podmínky vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podle jejich speciálních vzdělávacích potřeb a vychází při tom zejména z nového RVP ZV (tedy i žáků, kteří budou k 1. 9. 2016 na prvním stupni, byť se doposud vzdělávali podle přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením). Žáci, kteří budou od 1. září 2016 žáky druhého stupně základního vzdělávání a kteří se doposud vzdělávali podle RVP ZV – LMP, dokončí základní vzdělávání podle dosavadního školního vzdělávacího programu vydaného v souladu s RVP ZV – LMP. Zákonný zástupce žáka však může požádat o vzdělávání podle nového RVP (čl. 6 Opatření ministryně). Tento postup platí i ve škole, která případně přejde do režimu „běžné“ školy hlavního vzdělávacího proudu, ačkoliv byla před 1. 9. 2016 základní školou praktickou.

19

Průvodce ředitele společným vzděláváním S tím souvisí, že po dobu 2 let jsou na základě přechodného ustanovení vyhlášky č. 27/2016 Sb. „použitelná“ doporučení a na ně navazující podpory podle dosavadních právních předpisů. To však samozřejmě nevylučuje možnost rediagnostiky v průběhu tohoto přechodného období. Pokud je předmět činnosti příslušné právnické osoby vykonávající činnost základní školy praktické vymezen v obecné rovině (kupř. odkazem na § 44 školského zákona, který stanovuje, že základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění), není dle našeho názoru nutné při přechodu do režimu školy „běžné“ přistupovat ke změně tohoto vymezení. Toto vymezení cílů základního vzdělávání je totiž společné všem základním školám. Pokud však obsahuje zřizovací listina v předmětu činnosti bližší vymezení, kupř. v praxi často uváděný odkaz na vyhlášku č. 73/2005 Sb., a lze z kontextu dovozovat, že se jedná o ta ustanovení, která se vztahují ke školám vzdělávajícím žáky se zdravotním postižením, je třeba i vzhledem k pozbytí platnosti vyhlášky k 1. 9. 2016 upravit zřizovací listiny rovněž v této části. Dále platí, že se ruší vymezení typů škol pro účely označování uvedené v § 5 vyhlášky č. 73/2005 Sb. To znamená, že „základní škola praktická“ již nebude typem školy. Vzhledem k uvedenému, bude nutné změnit název školy, která přejde do režimu „běžné“ školy, aby nedocházelo k nejednoznačným výkladům, zda se jedná o školu běžnou či nikoliv. Změna názvu školy bude mít dopad na údaje zapisované v rejstříku škol a školských zařízení. Nutnost změny zřizovací listiny, případně dalších změn s tím souvisejících, je třeba proto zkoumat případ od případu.

b)

Jako další možnost pro stávající základní školy praktické přichází v úvahu rovněž převedení do režimu „běžné“ základní školy se zřízením třídy/tříd určené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 (určenou pro žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem). Zřízení takovéto třídy je však podmíněno souhlasem krajského úřadu nebo MŠMT (v případě jím zřizovaných škol a škol církevních). Z hlediska kroků nutných pro transformaci školy na školu „běžnou“ platí výše uvedené ve variantě a).

c)

V rámci třetí varianty se zřizovatel může rozhodnout, že stávající základní škola praktická bude školou zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, tj. určenou pro žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Zřizovatel tedy vyhodnotí, pro jaký druh postižení je škola zřízena, když v případě, kdy je zřízena pro jiný druh postižení než je postižení mentální, lze v rámci této školy zřídit třídu, oddělení nebo skupinu, v níž se budou vzdělávat žáci s jiným druhem postižení. Ve třídách, v nichž se vzdělávají žáci s mentálním postižením, ale platí, že zde nemohou být žáci s jiným druhem postižení. U tříd pro žáky s jiným zdravotním postižením se mohou vzdělávat žáci s jiným postižením, než pro které byla tato třída zřízena, v maximálním počtu 25% z celkové počtu žáků třídy. Žáka, který má kromě mentálního postižení současně i jiný druh postižení, lze vzdělávat ve třídě pro žáky s mentálním postižením.

20


I u těchto škol platí, že jim není stanovován školský obvod (opět v souladu s § 178 odst. 4 školského zákona). Pokud se vyskytují případy, kdy je ve třídě základní školy praktické vzděláván žák bez jakéhokoliv postižení, ať již mentálního nebo jiného, vztahuje se na něho přechodné ustanovení zákona č. 82/2015 Sb. Není-li možné takového žáka převést do jiné třídy v rámci téže školy v souladu se zákonem (tzn. do třídy „běžné“ školy), pak musí ředitel školy písemně uvědomit zákonné zástupce žáka a poskytnout jim součinnost, metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016. Zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání je totiž v souladu s nejlepším zájmem žáka. V souladu s Opatřením ministryně, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. MŠMT-28603/2016, rovněž u těchto škol platí, že uvedou školní vzdělávací programy do souladu s novým RVP ZV nejpozději do 1. září 2018 (tj. nejpozději do 2 let). Do doby uvedení školního vzdělávacího programu do souladu s novým RVP ZV upravuje škola podmínky vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podle jejich speciálních vzdělávacích potřeb a vychází při tom zejména z nového RVP ZV. Žáci, kteří budou 1. 9. 2016 žáky druhého stupně základního vzdělávání a kteří se doposud vzdělávali podle RVP ZV – LMP, dokončí základní vzdělávání podle dosavadního školního vzdělávacího programu vydaného v souladu s RVP ZV – LMP. Zákonný zástupce žáka však může požádat o vzdělávání podle nového RVP ZV (čl. 6 Opatření ministryně). V případě této varianty se domníváme, že zřizovací listiny si vyžadují pouze dílčí úpravu, zejména pokud obsahují odkaz na zrušovanou vyhlášku č. 73/2005 Sb. Navzdory tomu, že nová právní úprava nepřebírá typ školy „základní škola praktická“, z právních předpisů dle našeho názoru nevyplývá povinnost měnit název školy, pokud název školy bude toto označení v sobě i nadále zahrnovat, a škola nadále zůstává školou vzdělávající žáky s mentálním postižením. Vždy je třeba ale dbát na to, aby název nebyl matoucí. V případě změny zřizovací listiny lze doporučit i doplnění druhu postižení, pro které je škola zřízena. I v tomto případě platí, že případnou nutnost změny zřizovací listiny či případnou změnu údajů uvedených ve školském rejstříku, bude nutno posuzovat případ od případu.

Závěr Škola, potažmo její zřizovatel, musí v každém konkrétním případě zvažovat, zda bude vzhledem k výše uvedenému schopna dostát všem povinnostem, které se na školu v různých režimech výše uvedených (běžná škola, běžná škola se „speciální“ třídou, škola zřízená podle § 16 odst. 9) vztahují. V reakci na podněty z praxe MŠMT uzavírá, že školská legislativa neumožňuje vykonávání činnosti základní školy v jiných než výše uvedených režimech.

21


4. Metodické doporučení pro případy, kdy rodič nekoná v zájmu dítěte ve spojitosti se vzděláváním Jaké jsou právní možnosti v případě, kdy zákonný zástupce - rodič nekoná v souladu se zájmem dítěte (např. pokud nedává souhlasy či žádosti o zařazení dítěte do speciální školy v případech, kdy je to v souladu se zájmem dítěte a pro dítě nevhodnější)? Co dělat, pokud rodič nechce nechat dítě vyšetřit školském poradenském zařízení? Co jiného by mohlo udělat školské poradenské zařízení nebo škola než kontaktovat orgán sociálně právní ochrany dětí? Má škola nebo školské poradenské zařízení možnost vyvolat nějaké soudní řízení?

I. Východiska 1. Základním právním vztahem mezi rodičem a dítětem, definujícím jejich poměry, je vztah rodičovské odpovědnosti. Podle § 865 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. Podle ust. § 875 odst. 1 občanského zákoníku rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte. Nejedná-li rodič v souladu se zájmy svého dítěte, porušuje svou základní povinnost dbát práv dítěte. Podle ust. § 855 odst. 2 občanského zákoníku je účelem povinností a práv k dítěti zajištění jeho morálního a hmotného prospěchu. 2. Ustanovení § 858 občanského zákoníku stanoví: rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. 3. Aby mohli rodiče své povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti vykonávat efektivně, jsou od narození dítěte jeho zákonnými zástupci (§ 892 občanského zákoníku). Jako zákonní zástupci dítěte mají v době jeho plnění základní školní docházky zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jako zákonní zástupci mají podle ust. § 21 odst. 2 školského zákona právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání a poradenskou pomoc školy. Tomuto právu odpovídá povinnost školy zákonným zástupcům informace a poradenskou pomoc poskytnout. II. Zapojení školy

22


1. Brání-li zákonní zástupci svou činností nebo nečinností řádnému poskytování vzdělání a jednají-li tak v rozporu se zájmy dítěte, ředitel školy je podle ust. § 22 odst. 3 písm. b) školského zákona vyzve, aby se osobně zúčastnili projednání této záležitosti. Zákonní zástupci jsou povinni se tohoto projednání zúčastnit. Na tomto projednání škola podrobně a citlivě informuje zákonné zástupce o jejich právech a povinnostech, o tom, že se postupuje v nejlepším zájmu dítěte a o dalších nezbytných skutečnostech, jako je například možnost návštěvy školského poradenského zařízení (dále jen „ŠPZ“). III. Zapojení školského poradenského zařízení 1. V souladu s § 1 odst. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, vydává ŠPZ na základě vyšetření dítěte tzv. „doporučení“. Doporučení ŠPZ se vydávají a podpůrná opatření se poskytují vždy v nejlepším zájmu dítěte, za účelem zajištění jeho práva na vzdělávání odpovídajícího jeho speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem podle ust. § 16 odst. 6 školského zákona. Pokud zákonní zástupci odmítají spolupracovat se školou nebo ŠPZ, a to i přesto, že je k naplnění jeho speciálních vzdělávacích potřeb nezbytné využití podpůrných opatření, znemožňují tím naplnění práva dítěte na vzdělávání a neplní své povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti. 2. Neochota se školou spolupracovat se může projevit i tím, že zákonný zástupce z nějakého důvodu navzdory doporučení učitele nebo ředitele odmítne dítě nechat vyšetřit v pedagogicko-psychologické poradně. Pro nastavení podpůrných opatření i pro zařazení dítěte/žáka/studenta podle § 16 odst. 9 školského zákona je přitom doporučení poradny nezbytné, neboť vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami by nemohlo probíhat s využitím podpůrných opatření. V takovém případě počítá ust. § 16a odst. 4 školského zákona ve znění účinném od 1. 9. 2016 s možností uložit žáku nebo zákonnému zástupci využití poradenské pomoci na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci. Tímto orgánem může být nejenom soud, vykonávající tzv. „péči soudu o nezletilé“ podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ale i orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPOD“). Povinnost absolvovat vyšetření je tak možné uložit nejen dítěti, jehož zákonný zástupce s vyšetřením nesouhlasí, ale i samotnému zákonnému zástupci. Takový postup je vhodné uplatnit především za předpokladu, že zákonný zástupce své rozhodnutí nesvolit k uzpůsobení vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami pravděpodobně zakládá na racionálně neopodstatnitelných důvodech. Vydané doporučení se poté rozešle orgánu veřejné moci, který vyšetření nařídil, příp. orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jestliže o to požádal (citovaný § 16a odst. 4). 3. S ohledem na princip subsidiarity je nutné trvat na tom, aby školy vynaložily náležité úsilí v řešení problému ještě na úrovni školy, využívaly co nejmírnější opatření, a na ostatní orgány se obracely až tehdy, nemohla-li být situace vyřešena méně invazivním způsobem. 4. V případě trvající nespolupráce ze strany zákonných zástupců jsou školy a školská zařízení podle ust. § 10 odst. 4 ZSPOD, povinna oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou 23


působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v ust. § 6 ZSPOD, tj. o děti rodičů neplnících povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti (ať už tím, že i přes vyzvání nevyužili poradenskou pomoc, anebo tím, že navzdory doporučení školského poradenského zařízení jednali v rozporu se zájmem dítěte). IV. Zapojení orgánu sociálně-právní ochrany dětí 1. Obecní úřad obce s rozšířenou působností (resp. orgán sociálně-právní ochrany dětí) působí na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti (§ 10 odst. 1 písm. b) ZSPOD). K tomu jim poskytuje i poradenskou pomoc podle § 11 ZSPOD. Pokud se ani takto nepodaří nastalou situaci vyřešit, může se zapojit soud. 2. Pokud selžou nástroje uvedené výše, které má v dispozici škola nebo školské poradenské zařízení, a současně rodič - zákonný zástupce nejedná v souladu s nejlepším zájmem dítěte, je nezbytné předně kontaktovat OSPOD. V. Zapojení soudu V.1 Úkoly soudu při péči o nezletilé – vhodná opatření a nařízení vyšetření 1. Ve věcech rodičovské odpovědnosti rozhoduje soud podle § 466 an. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Předtím, než rozhodne o nařízení předběžného opatření (V.2) nebo o omezení rodičovské odpovědnosti a jmenování opatrovníka (V.3), musí soud v zájmu ochrany dítěte usilovat v prvé řadě o řádné plnění povinností při péči o nezletilého (§ 474 odst. 2 zákona) a za tímto účelem vyřizuje podněty a upozornění fyzických a právnických osob stran péče o nezletilého a činí vhodná opatření (§ 474 odst. 2 zákona). O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, který je obeznámen s poměry (§ 474 odst. 3 zákona). 2. Jako nejmírnější vhodné opatření slouží soudu napomenutí. V něm rodiče – zákonného zástupce zpravidla upozorní na nutnost ochrany zájmu dítěte na adekvátním vzdělávání, na praxi zařazování dětí s předmětným typem znevýhodnění do speciální školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny a na možnost uložení závažnějších výchovných opatření, pokud by rodič nadále jednal v rozporu se zájmem dítěte. 3. Uzná-li to soud v konkrétní situaci za vhodné, může na základě § 474 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních nařídit, aby bylo dítě vyšetřeno školským poradenským zařízením, a to i tehdy, jestliže o to zákonný zástupce dítěte nepožádal. Školské poradenské zařízení má pak povinnost o svých zjištěních soud informovat (§ 16a odst. 4 školského zákona ve znění účinném od 1. 9. 2016). V.2 Předběžné opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních 1. Podle § 16 odst. 1 ZSPOD platí, že „ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo

24


narušen, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen podat neprodleně návrh soudu na vydání předběžného opatření.“ 2. Podle § 924 občanského zákoníku „ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o ně pečovat, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud upraví předběžně poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu; rozhodnutí soudu nepřekáží, pokud dítě není řádně zastoupeno“. 3. V případech, kdy zákonný zástupce nejedná v zájmu dítěte toliko z toho důvodu, že odmítá dát souhlas k určité formě vzdělávání, není důvod pro použití § 924 občanského zákoníku. Jeho užití lze odůvodnit jedině takovými závažnými porušeními rodičovské odpovědnosti, které zákon v § 924 předpokládá. Život dítěte, jeho normální vývoj ani jeho jiný důležitý zájem totiž většinou není vážně ohrožen ani narušen. Nakonec ani použití předběžného opatření se s ohledem na jeho funkci (§ 74 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („OSŘ“), dále viz § 452 odst. 2 věta druhá, lhůtu podle § 456 a dobu podle § 459 odst. 1 a § 460 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb. (dále jen „zákon č. 292/2013 Sb.“)) nejeví pro situaci chybějícího projevu vůle, kdy je potřeba trvalé úpravy právního postavení dítěte, jako vhodné. V.3 Předběžné opatření podle občanského soudního řádu 1. Kromě předběžného opatření podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních, je v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé také možnost vydat předběžné opatření podle § 74 a násl. OSŘ. Podle § 74 odst. 1 OSŘ platí, že před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 odst. 2 OSŘ bude zpravidla součástí návrhu na zahájení řízení, může být podán i před zahájením řízení a dále § 102 OSŘ připouští vydání předběžného opatření i po zahájení řízení. 2. Řízení podle § 466 písm. e) zákona o zvláštních řízeních soudních lze zahájit i bez návrhu (viz § 13 ve spojení s § 468 odst. 1 a 2 zákona a contrario) a stejně tak lze rozhodnout bez návrhu o nařízení předběžného opatření. Soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení podle zákona o zvláštních řízeních soudních (§ 13 věta druhá zákona). Soud se o těchto skutečnostech zpravidla dozví z iniciativy ředitele školy, který může podat soudu podnět směřující právě k nařízení předběžného opatření. 3. Soud ve výroku usnesení o předběžném opatření určí školu nebo třídu, v níž bude dítě vykonávat povinnou školní docházku, než bude meritorně rozhodnuto (k přípustnosti tohoto určovacího petitu srov. usnesení Ústavního soudu ČR z 6. října 2015, sp. zn. III. ÚS 2467/15). Shodně může soud také nařídit zákonnému zástupci, aby se zdržel jednání, které je v rozporu se zájmem dítěte, tedy například odvolat žádost či souhlas. V.4 Jmenování opatrovníka

25


1. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je podle § 14 odst. 1 písm. b) ZSPOD oprávněn podat soudu návrh na omezení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu. Soud bude v řízení postupovat podle ust. § 466 a následujících zákona č. 292/2013 Sb. 2. Omezení či pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti je bezpochyby vážný zásah do ústavního práva na rodinný život a je možné je užívat jen ve zvlášť odůvodněných případech. Jak konstatoval Nejvyšší soud, „opatření, která lze ve vztahu k rodičovské odpovědnosti přijmout, jsou přitom odstupňována hierarchicky s přihlédnutím k tomu, zda mají sankční povahu (omezení či zbavení rodičovské odpovědnosti), či nesankční (pozastavení rodičovské odpovědnosti). I v takové situaci, kdy je dán zájem dítěte na úpravě již nastolených rodinných vztahů, je třeba při výběru konkrétního opatření představujícího zásah do práva na rodinný život zvažovat jeho přiměřenost. Lze-li legitimního cíle dosáhnout mírnějšími prostředky, než jaké jsou některým z účastníků navrhovány, pak je na místě zvažovat tento mírnější zásah (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1686/2011).“ Podle Nejvyššího soudu se na těchto pravidlech s účinností nového občanského zákoníku nic nezměnilo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 30 Cdo 3361/2014). 3. S rozhodnutím o omezení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu soud stanoví dítěti opatrovníka podle § 878 odst. 3 občanského zákoníku. 4. Další možností je také, že soud jmenuje dítěti opatrovníka v případech, kdy zákonný zástupce dítěte dostatečně nehájí jeho zájmy (§ 943). Tohoto opatrovníka je možné jmenovat právě v případech, kdy rodič – zákonný zástupce nejedná v souladu se zájmem dítěte, tedy brání řádnému vzdělávání. V takovém případě může škola nebo i školské poradenské zařízení podat podnět k zahájení řízení o jmenování opatrovníka. 5. Opatrovník poté poskytne škole nezbytnou součinnost k naplnění práva dítěte na vzdělávání. O jmenování opatrovníka může soud rozhodnout i bez návrhu. Je povinen přihlédnout ke stanovisku rodičů – zákonných zástupců, dítěte, příp. i dalších osob. 6. Ve výroku usnesení soud určí rozsah práva a povinností opatrovníka (§ 945 občanského zákoníku), přičemž z pravidla se tato práva a povinnosti omezí pouze na záležitosti týkající se vzdělávání žáka, a to s ohledem na § 947 občanského zákoníku, který připouští, že opatrovník může být jmenován jen za účelem určitého právního jednání, čímž se opatrovník odlišuje např. od poručníka.

26


5. Zásady financování společného vzdělávání v kontextu nejčastěji kladených otázek vyplývajících z jednání s řediteli škol a s krajskými úřady Po dobu tzv. přechodného období v oblasti překlopení systému společného vzdělávání podle § 16 školského zákona bude vedle sebe existovat „starý“ a „nový“ systém. Tj. děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami budou mít vydána ze speciálních pedagogických center (SPC) a z pedagogicko-psychologických poraden (PPP) doporučení podle stávajících právních předpisů. Od 1. 9. 2016 začnou SPC a PPP vydávat doporučení, v nichž stanoví pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami podpůrná opatření podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Systém financování společného vzdělávání bude v roce 2016 probíhat stejně, jako doposud:  



formou příplatků na zdravotní postižení (příplatky k základním normativům na vzdělávání žáků bez postižení) – jejich stanovení je plně v kompetenci krajských úřadů; formou „nadnormativního“ dofinancování potřeb školy z povinně vytvářené rezervy krajského úřadu (tato forma se využívá zejména pro zohlednění zvýšených nároků z titulu zajištění pozic asistentů pedagoga v jednotlivých školách) – opět v kompetenci krajských úřadů; formou rozvojových programů vyhlašovaných přímo MŠMT (jde o 3 základní rozvojové programy: asistenti pedagoga pro sociálně znevýhodněné žáky, asistenti pedagoga pro zdravotně postižené žáky v soukromých a církevních školách, rozvojový program na pořízení kompenzačních pomůcek) – v kompetenci MŠMT.

Od 1. 9. 2016 budou navíc z rezervy financována postupně přiznávaná nároková podpůrná opatření podle § 16 školského zákona a vyhlášky č. 27/2016 Sb. Pro tyto účely měly krajské úřady možnost v roce 2016 zvýšit si jimi vytvářenou rezervu o 0,6 % oproti roku 2015, tedy z 2,5 % na 3,1 %. Pro naplnění tohoto cíle bylo počátkem ledna 2016 (v rozpisu rozpočtu 2016 z MŠMT na jednotlivé kraje) krajům za účelem finanční podpory společného vzdělávání rozepsáno navíc oproti roku 2015 cca 528 mil. Kč. Na tento účel mohou tyto finanční prostředky krajské úřady začít využívat již od počátku roku 2016. MŠMT bude jejich vynakládání monitorovat a v případě potřeby je připraveno jednat s Ministerstvem financí o jejich navýšení, pokud si toto vyžádá vývoj situace tak, aby nemohla nastat situace, že v některém kraji nebude dostatek finančních prostředků na finanční pokrytí nově přiznaných podpůrných opatření. Další prostředky v roce 2016 pro účely společného vzdělávání uvolnilo ministerstvo prostřednictvím rozvojových programů, zejména týkajících se asistentů pedagoga: -

rozvojový program pro asistenty pedagoga v soukromém a církevním školství pro zdravotně postižené – 150 mil. Kč, rozvojový program pro asistenty pedagoga pro děti a žáky sociálně znevýhodněné – 119 mil. Kč, zvýšení výdajů na podporu nastavení systému pro posuzování podpůrných opatření (podpora pedagogicko-psychologických poraden 80 mil. Kč.

27


V prvé polovině roku 2016 předloží MŠMT Ministerstvu financí ke schválení nový investiční program na pořízení kompenzačních učebních pomůcek a potřeb pro účely společného vzdělávání. Příjemci tohoto investičního programu by měla být školská poradenská zařízení, která budou tyto kompenzační pomůcky půjčovat. Na rozvojové programy na asistenty pedagoga se v současné chvíli předpokládá, že bude uvolněno o cca 100 mil. Kč více než v roce 2015. Kromě toho při vyjednávání dodatečných požadavků na rozpočet kapitoly 333 MŠMT pro rok 2016 (v srpnu 2015) bylo s ministrem financí dohodnuto, že MŠMT může uplatnit oprávněné požadavky za tuto oblast i v průběhu roku 2016, zejména pak v jeho druhé polovině. Po 1. 9. 2016 se předpokládá vyhotovování doporučení SPC a PPP se stanovenými podpůrnými opatřeními zejména u nových dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Re diagnostika stávajících žáků bude prováděna postupně a její největší náběh se předpokládá v roce 2017. V roce 2017, protože stále trvá přechodné období náběhu podpůrných opatření, bude systém financování jako v roce 2016. Navíc se předpokládá, že bude schválena novela školského zákona, jejíž projednávání nyní probíhá v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Tato novela se týká ustanovení § 161 a má umožnit MŠMT upravit rozpis finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí, svazkem obcí pro jednotlivé krajské úřady s ohledem na skutečný počet dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a normovanou finanční náročností podpůrných opatření těmto dětem, žákům a studentům poskytnutých. To umožní objektivnější rozdělení finančních prostředků státního rozpočtu na jednotlivé kraje a krajským úřadům vytvoří prostor pro financování nárokových podpůrných opatření přiznaných dětem, žákům a studentům v jejich územní působnosti. Vedle upraveného normativního rozpisu prostředků státního rozpočtu na jednotlivé kraje se v roce 2017 přepokládá vyhlášení rozvojového programu, který by umožnil MŠMT zohlednit skutečný náběh nových podpůrných opatření během kalendářního roku tak, aby nemohla nastat situace, že krajskému úřadu „dojdou“ finanční prostředky na jejich pokrytí. V průběhu roku 2016 dojde k novele vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech tak, aby pro rok 2017 umožnila krajským úřadům stanovit vedle příplatků na zdravotní postižení (jak je to dosud a jak to bude i v roce 2017) také krajské normativy na podpůrná opatření. Výše těchto normativů bude v celé republice jednotná, a to ve výši stanovené vyhláškou č. 27/2016 Sb. (na rozdíl od ostatních krajských normativů, jejichž výše je v kompetenci krajských úřadů). Aby i v roce 2017 mohla být realizace společného vzdělávání podpořena finančně, již v současné době MŠMT začíná s Ministerstvem financí ČR vyjednávat zvýšení výdajů kapitoly 333 MŠMT na tuto oblast oproti roku 2016. V současné době se jedná o prostředcích ve výši cca 920 mil. Kč. V roce 2018 bude financování společného vzdělávání začleněno do nového systému financování, který by měl platit od 1. 1. 2018 a je předmětem další novely školského zákona, která bude dána v březnu 2016 do legislativního procesu ke schválení. Faktický postup při financování podpůrných opatření od 1. 9. 2016:

28


Ředitel školy do školní matriky (vyhláška č. 364/2005 Sb. o dokumentaci škol a školských zařízení se v současné době novelizuje) podle pokynů zapíše přiznané podpůrné opatření. Každý měsíc příslušný krajský úřad uvidí změny ve školní matrice dané školy a na základě těchto změn upraví škole rozpočet. Pokud bude přiznané podpůrné opatření „asistent pedagoga“, musí ředitel školy požádat krajský úřad o schválení zřízení místa asistenta pedagoga a současně v žádosti uvést, od kdy bude tento asistent pedagoga činnost vykonávat. Na základě této žádosti pak krajský úřad provede úpravu rozpočtu dané školy. Pokud bude asistent pedagoga, jako podpůrné opatření, přiznán školskému zařízení (např. školní družina, domov mládeže), pak by měl ředitel postupovat obdobně, i když mu to školský zákon výslovně neukládá. Pro přiznání finančních prostředků je totiž důležité, aby krajský úřad věděl, od kdy bude asistent pedagoga skutečně vykovávat svoji činnost, která nemusí být vždy shodná s datem přiznání podpůrného opatření (škola nemůže sehnat vhodného uchazeče na tuto pozici). Pokud by totiž byly škole přiděleny finanční prostředky jen podle data přiznání podpůrného opatření a ve škole by asistent pedagoga nebyl, pak by to bylo posuzováno jako neoprávněné čerpání prostředků státního rozpočtu a pak by tyto prostředky byly škole nařízeny jako odvod. Zvláštní systém bude nastaven na podpůrná opatření na kompenzační pomůcky investičního charakteru. U nich se předpokládá, že jimi budou vybavena určená pracoviště školských poradenských zařízení v kraji tak, aby je mohla v případě potřeby zapůjčovat.

V Praze dne 10. 3. 2016

29


6. MŠMT podporuje přípravu na společné vzdělávání díky OP VVV MŠMT finalizuje výzvu „Podpora škol formou zjednodušeného finančního vykazování“. Výzva pomůže školám připravit se na účinnost § 16 od 1. září 2016. Podpoří osobnostně profesionální rozvoj pedagogů, zajistí personální posílení škol o školního psychologa, speciálního pedagoga a školního asistenta, příp. chůvu v mateřské škole. Důležitou oblastí podpory je také usnadnění přechodu dětí z MŠ do ZŠ a spolupráce s rodiči dětí a žáků. Podrobnosti budou zveřejněny na http://opvvv.msmt.cz. Příjemci mohou být mateřské a základní školy. Školy speciální nemohou být příjemci v oblastech 1 a 4 (viz dále).1 Alokace výzvy:

4,5 mld. Kč

Předpokládané vyhlášení výzvy:

duben 2016

Tematické oblasti: Šablony pro MŠ a ZŠ: 1.

Personální podpora (ne pro školy speciální) 1.1. Chůva – personální podpora MŠ 1.2. Školní asistent – personální podpora MŠ a ZŠ 1.3. Školní speciální pedagog – personální podpora MŠ a ZŠ 1.4. Školní psycholog – personální podpora MŠ a ZŠ 1.5. Sociální pedagog – personální podpora MŠ a ZŠ

Šablony výhradně pro MŠ: 2.

Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů MŠ 2.1. Podpora kvality práce ředitele MŠ – koučování 2.2. Osobnostně sociální rozvoj předškolních pedagogů MŠ – individuální 2.3. Osobnostně sociální rozvoj předškolních pedagogů MŠ – týmový 2.4. Profesní rozvoj předškolních pedagogů prostřednictvím supervize 2.5. Sdílení zkušeností předškolních pedagogů z různých MŠ prostřednictvím vzájemných návštěv 2.6. Specifika práce pedagoga s dvouletými dětmi v MŠ

3.

Usnadňování přechodu dětí z MŠ do ZŠ 3.1. Prevence logopedických vad a problémů komunikačních schopností u dětí v MŠ 3.2. Individualizace vzdělávání v MŠ 3.3. Odborně zaměřená tematická setkávání a spolupráce s rodiči dětí v MŠ

Šablony výhradně pro ZŠ:

1

Šablony „Personální podpora“ a „Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů ZŠ“ nejsou určeny pro Speciální školy. Speciální školy budou podpořeny v samostatné výzvě „Implementace Akčního plánu inkluzivního vzdělávání“. OP VVV může podporovat výhradně školy zaměřené na integraci do škol hlavního vzdělávacího proudu.

30


4.

Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů ZŠ (ne pro školy speciální) 4.1. 4.2.

CLIL ve výuce na ZŠ Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ (i zaměřené na inkluzi) – DVPP v rozsahu 20 hodin 4.3. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ – DVPP v rozsahu 40 hodin 4.4. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ zaměřené na inkluzi – DVPP v rozsahu 40 hodin 4.5. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ – DVPP v rozsahu 60 hodin 4.6. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ zaměřené na inkluzi – DVPP v rozsahu 60 hodin 4.7. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ – DVPP v rozsahu 80 hodin 4.8. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ zaměřené na inkluzi – DVPP v rozsahu 80 hodin 4.9. Podpora kvality výuky ve třídě prostřednictvím vzájemné spolupráce pedagogů ZŠ – interní mentoring 4.10. Podpora kvality výuky ve třídě u pedagogů ZŠ – externí mentoring 4.11. Podpora kvality práce ředitele ZŠ – koučování 4.12. Vzájemná spolupráce pedagogů ZŠ 4.13. Tandemová výuka na ZŠ 4.14. Sdílení zkušeností pedagogů z různých ZŠ prostřednictvím vzájemných návštěv 4.15. Vzdělávání pedagogického sboru ZŠ zaměřené na inkluzi – vzdělávací akce v rozsahu 8 hodin 4.16. Vzájemná spolupráce pedagogů ZŠ v oblasti inkluze 5.

Extrakurikulární rozvojové aktivity ZŠ 5.1. Čtenářský klub pro žáky ZŠ ohrožené školním neúspěchem 5.2. Čtenářský klub pro žáky ZŠ 5.3. Klub zábavné logiky a rozvoje matematické gramotnosti pro žáky ZŠ ohrožené školním neúspěchem 5.4. Klub zábavné logiky a rozvoje matematické gramotnosti pro žáky ZŠ 5.5. Doučování žáků ZŠ ohrožených školním neúspěchem

6.

Spolupráce s rodiči žáků ZŠ 6.1. Odborně zaměřená tematická setkávání a spolupráce s rodiči žáků ZŠ

Školní psycholog / speciální pedagog / školní asistent

Pro financování školního psychologa, resp. speciálního pedagoga z OP VVV, budou zásadní tyto skutečnosti: 

Činnosti školního psychologa/speciálního pedagoga jsou zaměřeny a vázány ke konkrétnímu dítěti. Potřebu intervence indikovalo školské poradenské zařízení a to doporučilo, aby ji škola zajistila. Jde tedy o tzv. podpůrné opatření, které bude financováno z prostředků státního rozpočtu v souladu s § 16 školského zákona;



Činnost školního psychologa/speciálního pedagoga zajišťuje škola z vlastní iniciativy, ať již jako součást vlastního plánu pedagogické podpory žáka či bez něj. Podpora není poskytována konkrétnímu žákovi, ale kolektivu (na úrovni třídy, školy, oddělení, skupiny). Jde tedy o aktivitu, kterou lze financovat z prostředků ESF.

31




Činnost školního psychologa/speciálního pedagoga zajišťuje škola z vlastní iniciativy bez doporučení školního poradenského zařízení, a to dětem, které dostávají podpůrná opatření ve stupních I-II (tyto stupně podpory neumožňují zajistit podporu psychologa či speciálního pedagoga). Jde tedy o aktivitu, kterou lze financovat z prostředků ESF.



Činnost školního psychologa/speciálního pedagoga zajišťuje škola z vlastní iniciativy nad rámec doporučení školního poradenského zařízení ve stupních III-V. Jde tedy o aktivitu, kterou lze financovat z prostředků ESF.



Školní asistent není spojen s konkrétním žákem, působí v celé škole. Není podpůrným opatřením „asistent pedagoga“ ve smyslu školského zákona. Není doporučován jako podpůrné opatření ze strany školského poradenského zařízení a jeho působení ve škole není schvalováno ze strany krajského úřadu ani MŠMT. Lze tedy financovat z prostředků ESF.

32


7. Další vzdělávání pedagogických pracovníků ke společnému vzdělávání – Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) NIDV je přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V souladu se vzdělávací politikou státu a v kontextu se zahraničními trendy ve vzdělávání zabezpečujeme již řadu let profesní rozvoj pedagogických pracovníků škol a školských zařízení pro zájmové a další vzdělávání a dále pracovníků nestátních neziskových organizací pracujících s dětmi a mládeží v celé České republice. Garantujeme kvalitní, jednotnou a celoplošnou realizaci úkolů vyplývajících ze státních priorit ve vzdělávání a z rezortních úkolů MŠMT. Širokou a komplexní nabídkou vzdělávacích služeb, konzultační, metodickou a odbornou podporou dokážeme bezprostředně a efektivně reagovat na aktuální požadavky a potřeby pedagogů a pracovníků v oblasti formálního a neformálního vzdělávání ve všech krajích České republiky. NIDV webové stránky: http://www.nidv.cz/cs/ Přehled základních oblastí dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ke společnému vzdělávání  Průběžné další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) ke společnému vzdělávání – 5 nově akreditovaných vzdělávacích programů (VP) a další VP akreditované již v minulém období (zajišťuje NIDV → Programová nabídka NIDV: http://www.nidv.cz/cs/programova-nabidka/prihlaseni_do_vzdelavaciho_programu.ep/)  DVPP k upravenému RVP ZV (bez přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením) (zajišťuje NIDV ve spolupráci s NÚV)  Praktické semináře k úpravám ŠVP ZŠ po úpravě RVP ZV pomocí elektronického systému InspIS ŠVP (zajišťuje NIDV ve spolupráci s ČŠI)  Konzultační centra NIDV – ŠVP PV a ŠVP ZV a podpora pedagogických pracovníků při práci s dětmi, žáky/cizinci ve školách a školských zařízeních (zajišťuje NIDV)  Individuální projekt systémový – Inkluze (zajišťuje NIDV, aktivita je zatím v přípravné etapě)  Lektoři – implementátoři společného vzdělávání (aktuálně je 29 certifikovaných lektorů) (zajišťuje NIDV ve spolupráci s NÚV)  Podpůrné balíčky vzdělávacích programů k šablonám – OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (zajišťuje NIDV, aktivita je zatím v přípravné etapě)  Informační zdroje NIDV k oblasti společného vzdělávání (nový produkt NIDV – Rozcestník pro pedagogické pracovníky) Podrobnější charakteristika činností a akcí v rámci základních oblastí DVPP 1. Průběžné DVPP ke společnému vzdělávání – 5 nově akreditovaných a nabízených VP:

33

Průvodce ředitele společným vzděláváním  Informační seminář pro ředitele škol a školských zařízení k novele školského zákona (§ 16) a prováděcí vyhlášce Informační seminář je realizován v přímé návaznosti na novelu zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). Prezentovány jsou základní pojmy, obsahové úpravy a jejich odborný výklad. Základní informace o dopadu novely pro školy a školská zařízení. Seminář reaguje na potřebu seznámit management škol a školských zařízení a odbornou veřejnost s procesy souvisejícími s § 16 ŠZ a s některými dotčenými prováděcími vyhláškami.  Dítě s potřebou podpůrných opatření v běžné MŠ  Žák s potřebou podpůrných opatření v běžné ZŠ Programy určené pro MŠ a ZŠ jsou zaměřeny zejména na praktické dovednosti, které by měli pedagogové v MŠ a ZŠ ovládat k zajištění vhodných podmínek pro rozvoj dětí nebo žáků se zdravotním postižením v rámci společného vzdělávání.  Plán pedagogické podpory a práce s žákem v rámci 1. stupně podpůrného opatření Program zaměřený na podpůrná opatření 1. stupně, která budou v praxi nejčastěji využívána, specifikuje vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou uplatnit ve výuce pedagogové s cílem podpořit vzdělávání žáka zejména změnou pedagogických postupů. Jedná se především o úpravy metod výuky, didaktické postupy a úpravy v kritériích hodnocení žáka, případně o změny ve strategiích učení žáka.  Hodnocení a klasifikace jako prvek pozitivní motivace Seminář k hodnocení žáků je zaměřen na problematiku klasifikace a slovního hodnocení, tvorbu školních pravidel a kritérií hodnocení žáka, individuální přístup k žákovi v souvislosti se společným – inkluzivním vzděláváním. Další akreditované VP k dílčím tématům SV nabízí každé KP NIDV v programové nabídce www.nidv.cz 2. DVPP k upravenému RVP ZV  Soulad ŠVP s RVP ZV a postupy při aktualizaci – společné vzdělávání (semináře) Od dubna 2016 jsou nabízeny semináře „Soulad ŠVP s RVP ZV a postupy při aktualizaci – společné vzdělávání“, kde jsou cílovou skupinou koordinátoři ŠVP běžných ZŠ. Lektory jsou vyškolení koordinátoři ŠVP NIDV pro oblast RVP ZV. 3. Úpravy ŠVP po změně RVP ZV  Elektronický systém InspIS ŠVP (ČŠI) pro úpravy školních vzdělávacích programů ZŠ (semináře) Vzdělávací program je určen vedoucím a pedagogickým pracovníkům základních škol. Je zaměřen na upravený RVP ZV po zrušení přílohy pro vzdělávání žáků s LMP a na možnosti využití elektronického systému InspIS ŠVP pro úpravy Vašeho školního vzdělávacího programu. Systém InspIS ŠVP slouží k vytváření, editaci a úpravám ŠVP na základě příslušných RVP a jejich revizí. Umožňuje zakládání ŠVP a jeho úpravy ve vazbách na odpovídající kapitoly RVP, dále automatizovanou kontrolu učebních plánů a vnitřních vazeb ŠVP s využitím interaktivních nápověd. Vzdělávací program umožní Vám i Vašim pedagogům využívat tento systém pro potřeby školy. Využívání systému InspIS ŠVP je pro školy zdarma. Systém reaguje na změny RVP a umožní školám změny RVP spolehlivě promítnout do vlastního ŠVP (například upozorněním uživatele ze školy na části (oblasti), ve kterých je nezbytné změny realizovat, případně jim umožní snadno změny zapracovat aj.). Systém umožňuje školám soustředit se více na obsahovou a koncepční práci se ŠVP a věnovat méně energie jeho formální

34

Průvodce ředitele společným vzděláváním stránce. Po vstupním zadání vlastního ŠVP do systému dojde k významnému snížení administrativní zátěže školy při dalších revizích RVP a nutných úpravách ŠVP. Vzdělávací programy NIDV jsou připraveny jako praktická instruktáž, kdy každý účastník pracuje na zapůjčeném PC přímo v systému InspIS ŠVP. V případě zájmu si může každý přinést vlastní ŠVP (na flash disku) a pracovat tak během semináře v systému InspIS ŠVP již přímo s ním. Na každém KP NIDV je určený krajský garant – metodik NIDV. Lektoři jsou připraveni Českou školní inspekcí. 4. Konzultační centra NIDV Konzultační centra (KC) ve všech regionech ČR – 3 základní formy činnosti: 1. Konzultace k realizaci a úpravám ŠVP PV a ŠVP ZV – pro MŠ, ZŠ, nižší ročníky G, případně k realizaci kurikulární reformy ve školách. Konzultace jsou školám a školským zařízením poskytovány buď prostřednictvím osobní návštěvy konzultantů ve školách, nebo formou hromadných setkání s konzultanty na krajských pracovištích NIDV.  Nově se budou poskytovat konzultace v rámci společného vzdělávání k problematice upraveného RVP ZV (bez přílohy pro žáky s LMP).  Konzultanti k upravenému RVP ZV: jsou aktuálně proškoleni pracovníky NÚV. 2. Supervizní podpora pedagogům i celým pedagogickým sborům – MŠ, ZŠ, SŠ. NIDV rozšířilo nabídku o supervizní podporu pedagogům formou nabídky cyklu vzdělávacích programů (36 hodin), které si může objednat vedení pro celý pedagogický sbor nebo v případě zájmu může být supervizní podpora nabídnuta v krajských pracovištích NIDV pro skupinu pedagogů z různých škol. Supervizní podpora je zaměřena na posílení kompetencí pedagoga, osobnostní rozvoj, spolupráci v týmu a přispívá k vytváření zdravého klimatu školy. 3. Individuální mentorská podpora pedagogů – MŠ, ZŠ, SŠ. Mentorské vedení jednotlivých pedagogů (individuální mentorská podpora). Mentor působí jako průvodce konkrétního učitele v určité oblasti či tématu a pomáhá mu nalézt správný směr či řešení. Předávání znalostí a dovedností probíhá přímo ve škole mentorovaného učitele. KC NIDV rovněž poskytují konzultace a aktivity k problematice vzdělávání dětí/žáků – cizinců prostřednictvím odborných pracovníků NIDV (http://cizinci.nidv.cz/) a k problematice nadaných a mimořádně nadaných dětí, žáků a studentů http://www.talentovani.cz/. 5. Individuální projekt systémový (IPs) Inkluze (aktivita je zatím v přípravné etapě) Cílem bude vytvořit a realizovat koncept metodicko-koordinační sítě při NIDV s jednotlivými částmi:  Krajská centra podpory pro společné (inkluzivní) vzdělávání při krajských pracovištích NIDV (KCP)  Krajští koordinátoři podpory při KCP a systém jejich přípravy  Krajské sítě škol a školských zařízení (KCP, MŠ, ZŠ, SŠ a ŠZ) vytvořené na dobrovolné bázi  Krajské sítě externích odborníků pro společné (inkluzivní) vzdělávání (KCP, ŠPZ, VŠ, NNO aj.)  Vytvořit a realizovat v rámci KCP systém informační, vzdělávací a komunikační kampaně směrem k pedagogické, odborné a široké veřejnosti s jednotlivými dílčími prvky  Systematicky začlenit do připravovaného konceptu Národní tým kvalitních lektorů a konzultantů pro společné (inkluzivní) vzdělávání  NIDV ve spolupráci s NÚV 6. Lektoři – implementátoři SV Nově vznikající národní tým lektorů – implementátorů pro DVPP v oblasti společného vzdělávání (akreditované vzdělávací programy NIDV a Národního ústavu pro vzdělávání a certifikovaní lektoři NIDV a NÚV jsou zárukou kvalitních a jednotných informací o společném vzdělávání). 35

Průvodce ředitele společným vzděláváním Postupné budování národního týmu – cykly a formy přípravy budoucích lektorů:  cykly přípravy: 1. a 2. – ZŠ, 3. – MŠ, 4. – SŠ a VOŠ, 5. – umělecké a zájmové a neformální vzdělávání  distanční samostudium – nastudování připravených materiálů z doporučených informačních zdrojů  prezenční semináře – lektoři MŠMT, NÚV a NIDV  skupinové konzultace – společné pracovní setkání lektorů (výměna zkušeností a společné řešení témat)  závěrečné přezkoušení z hlavních témat dané oblasti (písemný test a ústní pohovor) – udělení certifikátu Lektor – implementátor pro společné vzdělávání  NIDV ve spolupráci s NÚV, pro zájemce příprava zdarma Předpoklad: Cyklus lektorů pro MŠ: zahájení v červnu nebo v září 2016 (zájemci ať kontaktují paní Mgr. Šárku Doškovou z CP NIDV nebo vedoucího KP NIDV ve svém kraji). Cyklus lektorů pro SŠ a VOŠ a pro umělecké a zájmové a neformální vzdělávání: zahájení v září 2016 (zájemci ať kontaktují paní Mgr. Šárku Doškovou z CP NIDV nebo vedoucího KP NIDV ve svém kraji). Aktuálně je 29 certifikovaných lektorů – implementátorů (stav k 1. 4. 2016). 7. Podpůrné balíčky VP k šablonám NIDV připravuje vzdělávací programy pro mateřské a základní školy zejména v oblastech:  osobnostně profesionální rozvoj pedagogů  usnadnění přechodu dětí z MŠ do ZŠ  spolupráce školy a pedagogických pracovníků s rodiči dětí a žáků  vzdělávací programy v rámci společného vzdělávání pro MŠ a ZŠ jsou zaměřeny zejména na praktické dovednosti, které by měli pedagogové v mateřských a základních školách ovládat k zajištění vhodných podmínek pro rozvoj dětí nebo žáků se zdravotním postižením v běžné škole 8. Informační zdroje NIDV – přehled vzdělávací nabídky a přihlašování na jednotlivé akce: www.nidv.cz Rozcestník pro pedagogické pracovníky: Nový elektronický interaktivní materiál NIDV je zdarma k dispozici managementu a pedagogickým pracovníkům všech škol a školských zařízení a dalším zájemcům. Součástí Rozcestníku jsou odkazy na všechny prvky (školská legislativa; DVPP; strategické a koncepční materiály; asociace, unie, spolky a sdružení ve vzdělávání; nakladatelství, časopisy a portály o vzdělávání; výzkumy, šetření a data z oblasti vzdělávání aj.), které souvisí se vzdělávací soustavou a se vzděláváním http://rozcestnik.nidv.cz/. Odkaz na společné vzdělávání → odkazy na další materiály MŠMT, NÚV a NIDV: http://rozcestnik.nidv.cz/front/vyhledavani?search=spole%C4%8Dn%C3%A9+vzd%C4%9Bl%C3%A1v %C3%A1n%C3%AD Praha, 1. dubna 2016

36


8. Informace k akreditaci vzdělávacích programů zaměřených na témata Společného vzdělávání S ohledem na nezbytnost dodržení jednotnosti a kvality výkladu právních předpisů upravujících oblast Společného (inkluzivního) vzdělávání, stanovilo MŠMT níže uvedené podmínky pro udělení akreditace v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků programům s tématy Společného vzdělávání pro cílovou skupinu pedagogických pracovníků škol a školských zařízení (v souvislosti s novelou školského zákona, § 16 a dalších ustanovení, včetně prováděcí vyhlášky č. 27/2016 Sb.): 1) Lektoři

vzdělávacích programů musí doložit certifikát NIDV/NÚV (vzdělávání v rozsahu 40 hodin s výstupem Lektor – implementátor pro společné vzdělávání) K uvedenému vzdělávání je možno se přihlásit na adrese [email protected]. Vstupním požadavkem je kvalifikace pedagogického pracovníka, magisterské vzdělání a minimálně 5letá praxe při výkonu činnosti pedagogického pracovníka. K přihlášení přiložte svůj strukturovaný profesní životopis. Zařazení do kurzu není nárokové.

Témata Společného vzdělávání, u nichž je vyžadováno lektorování proškoleným Lektorem – implementátorem pro společné vzdělávání: A) Specifika vzdělávání a školního hodnocení jednotlivých skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání, role IVP, psychodidaktika. 2. Vzdělávání žáků s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodů narušené komunikační schopnosti, žáků s SPU, s autismem, s ADHD, ADD, se smyslovým postižením, s tělesným postižením, s více vadami, možnosti vzdělávání žáků s LMP. 3. Vzdělávání žáků z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami – chudoba, postavení azylanta, cizinci – vliv těchto faktorů na organizaci a průběh vzdělávání těchto žáků – pouze je-li do tématu zahrnut výklad právních předpisů upravujících danou oblast. 4. Vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků – pouze je-li do tématu zahrnut výklad právních předpisů upravujících danou oblast. 5. RVP ZV – specifika úprav. B) První stupeň podpůrných opatření 1. PLPP (plán pedagogické podpory), tvorba, význam a vazba na podporu ŠPZ. 2. Role individualizace ve vzdělávání versus vytváření PLPP. 37


3. Práce s PLPP. 4. PLPP jako jedno z východisek pro stanovování vyšších stupňů podpory. 5. Role školního hodnocení.

C) Druhý až pátý stupeň podpůrných opatření 1. Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (popis druhů podpůrných opatření, organizace před vydáním a následně po vydání doporučení, IVP jako specifické podpůrné opatření, organizace vzdělávání žáka, pedagogické intervence, předměty speciálně pedagogické péče). 2. Personální podpůrná opatření – asistent pedagoga dle § 5 a § 18 vyhlášky č. 27/2016 Sb., další pedagog, speciální pedagog, podpora ŠPZ, odborná personální podpora – tlumočník znakového jazyka, přepisovatel. 3. Speciální učebnice, pomůcky a kompenzační pomůcky – způsoby přidělování pomůcek. 4. Normovaná finanční náročnost, propojení matriky a výkazů a doporučení ke vzdělávání.

2) Obsah programu zaměřený na výklad právních předpisů upravujících oblast Společného vzdělávání – rámcový přehled témat výuky s minimální hodinovou dotací (je-li záměrem žadatele předložit program zaměřený pouze na výklad nových právních předpisů souvisejících se Společným vzděláváním) Seznámení s novelou školského zákona č.82/20015 a prováděcí vyhláškou č. 27/2016 (min. počet hodin 8) 1. Seznámení s novelou školského zákona č. 82/2015, zejména s §§ 16, 17, 18 a 19 a dalšími ustanoveními s přímou souvislostí s prováděcími předpisy zejména s vyhláškou č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, doporučení ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, formuláře. 2. Filosofie společného vzdělávání, anglický model P. Farrella, porovnání integrace a inkluze. 3. Úprava v pojetí žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a struktura podpůrných opatření, přehled podpůrných opatření. 4. Definování stupňů podpory a obsahu podpůrných opatření. 5. Vzdělávání žáků podle § 16 odst. 9 – škola, třída, oddělení a studijní skupina, speciální škola versus „běžná škola“. Poznámka: Žadatel doloží podrobné rozpracování témat výuky s uvedením časové dotace a přiřazením lektorů k jednotlivým tématům. V Praze dne 15. března 2016 38

Infobalíček ke společnému vzdělávání

Recommend Documents