Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice Studijní obor: Sociálně-ekonomická demografie
Autor bakalářské práce: Jana Křížová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Mazouch, Ph.D.
Incidence, prevalence, smrtnost a smrtelnost na novotvary v ČR
akademický rok 2010/2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala.
V Praze dne …………………………… podpis
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat panu Ing. Petru Mazouchovi, Ph.D., za poskytnuté rady, cenné připomínky a za projevovanou ochotu při zpracování mé bakalářské práce.
Abstrakt V posledních několika dekádách došlo v České republice k výrazným změnám v úmrtnostních poměrech. Cílem předkládané práce je zjistit vývoj ve výskytu nádorových onemocnění v České republice za posledních čtyřicet let. Jako nástroj k tomu využívá ukazatele nemocnosti a úmrtnosti. Důraz je kladen zejména na dosavadní vývoj všech nádorových onemocnění u nás a dále podrobněji na ta nádorová onemocnění, která naší populaci zasahují nejvíce. V samotném závěru práce jsou na základě výsledků úmrtnostních tabulek analyzovány změny ve střední délce života v závislosti na vyloučení úmrtí některých nádorových onemocnění. Čtenáři tak tento model, může sloužit jako představa o tom, o kolik let by se v průměru naše populace dožívala déle, kdyby se na nádorová onemocnění vůbec neumíralo.
Abstract In the past few decades, the Czech Republic took place significant changes in mortality rates. The objective of this study is to determine the development of cancer in the Czech Republic over the last forty years. Indicators of morbidity and mortality are being used. Emphasis is placed on the current development of all cancers in this country and further detail on those cancers that affect most of our population. In the very end, based on the results of the mortality tables, are analyzed the changes in life expectancy depending on the elimination of the deaths of some cancers. This model can use as an idea of how many years would, on average, our population lingered longer, if the cancer did not cause of death.
Obsah 1
Úvod ......................................................................................................................... 6
2
Vymezení základních pojmů .................................................................................. 8 2.1 Epidemiologie ....................................................................................................... 8 2.2 Měření frekvence nemocí a úmrtí v populaci ....................................................... 9 2.2.1 Mezinárodní klasifikace nemocí, úrazů a tříd příčin smrti (MKN) .............. 9 2.2.2 Ukazatele frekvence .................................................................................... 12 2.2.2.1 Ukazatele struktury (extenzitní).......................................................... 12 2.2.2.2 Ukazatele intenzity ............................................................................. 12 2.2.3 Zdravotnická statistika ................................................................................ 12 2.2.3.1 Statistika nemocných .......................................................................... 14 2.2.3.2 Statistika zemřelých ............................................................................ 15
3
Onkologie ............................................................................................................... 17 3.1 3.2 3.3 3.4
4
Rakovina ............................................................................................................. 17 Druhy nádorů ...................................................................................................... 17 Prevence .............................................................................................................. 18 Klasifikace nádorů podle MKN .......................................................................... 19
Úmrtnostní tabulky............................................................................................... 20 4.1 Metody konstrukce úmrtnostních tabulek........................................................... 20 4.2 Úplné a zkrácené úmrtnostní tabulky ................................................................. 21 4.3 Úmrtnostní tabulky s vyloučením příčin smrti ................................................... 21 4.4 Základní biometrické míry úmrtnostních tabulek ............................................... 22 4.5 Vyrovnání hodnot v úmrtnostních tabulkách...................................................... 27 4.5.1 Vyrovnání zkrácených úmrtnostních tabulek pomocí GM funkce ............. 27 4.6 Využití úmrtnostních tabulek.............................................................................. 30
5
Výskyt novotvarů v ČR v letech 1970-2007 ........................................................ 31 5.1 5.2 5.3 5.4
6
Vývoj vybraných diagnóz novotvarů v letech 1970-2008 .................................. 40 Rakovina prsu ..................................................................................................... 43 Rakovina průdušnice, průdušky a plic ................................................................ 49 Rakovina tlustého střeva a konečníku ................................................................ 54
Vývoj střední délky života po vyloučení vybraných příčin smrti ..................... 61 6.1 Vývoj střední délky života při narození .............................................................. 61 6.2 Vývoj střední délky života v roce 1970 .............................................................. 62 6.3 Vývoj střední délky života v roce 2009 .............................................................. 65
7
Závěr ...................................................................................................................... 67
Seznam použité literatury ............................................................................................ 71 Seznam tabulek ............................................................................................................. 74 Seznam obrázků ............................................................................................................ 74 Přílohy ............................................................................................................................ 76
1 Úvod Nádorová onemocnění patří v současnosti mezi nejzávažnější civilizační choroby vyspělých zemí, jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí hned po kardiovaskulárních chorobách a jejich podíl na celkové úmrtnosti neustále roste. (Koutecký, 2002) Zpracování tématu, které se týká nemocí a úmrtí, není zrovna optimistickým tématem, navíc nádorová onemocnění patří k nejobávanějším z nich. Důvod, proč jsem si vybrala právě téma novotvarů, je poznat tuto skupinu nemocí blíže. Novotvary jsou nemoci, které trápí především jednotlivce zasažené nádorovým onemocněním a jejich rodiny. Tyto nemoci nejsou problémem pouze této části populace, která je novotvary zasažena, ale jestliže tyto nemoci zasahují velkou část dané populace, stává se tento problém i závažným problémem celé společnosti, která musí přijímat obecnější opatření zejména v oblasti prevence tohoto typu onemocnění. Cílem mé práce bude zjistit trendy výskytu a úmrtnosti nádorových onemocnění v České republice, jaké jsou vlastně nádorová onemocnění a které druhy jsou nejčastější v naší populaci. K dosažení tohoto cíle využiji ukazatele nemocnosti a úmrtnosti. Dále v práci budou využity úmrtnostní tabulky, které budou sloužit ke zjištění, zda by vyloučení příčiny úmrtí na nádorová onemocnění mělo vliv na prodloužení střední délky života. Práce je rozdělena do šesti kapitol a každou z nich bych chtěla nyní stručně přiblížit. V první kapitole jsou definovány kromě samotné epidemiologie také základní pojmy „zdraví“ a „nemoc,“ které jsou právě hlavním cílem sledování epidemiologie. Dále se tato kapitola zabývá samotným měřením nemocí a úmrtí v populaci. Jsou zde popsány ukazatele, které jsou využívány k měření nemocnosti a úmrtnosti v populaci. Všechny popsané ukazatele jsem využila v páté kapitole. Dále jsem se v této kapitole pokusila čtenáře přiblížit problematice měření nemocí a zdraví v populaci. K pochopení celé problematiky nádorových onemocnění je třeba objasnit i některé termíny z onkologie. Tyto termíny jsou stručně vysvětleny v druhé kapitole a jsou popsány jednoduchým jazykem, bez užití složité lékařské terminologie. Ve
třetí
kapitole
je
vysvětlen
postup
konstrukce
úmrtnostních
tabulek
a úmrtnostních tabulek s vyloučením příčiny smrti na nádorová onemocnění, na základě kterých budu porovnávat jednotlivé změny ve střední délce života novorozence.
6
Předposlední kapitola obsahuje samotnou analýzu nádorových onemocnění. Nejprve je sledována celá skupina novotvarů a pak jsou zpracovány ty diagnózy, které postihují naši populaci nejvíce. V závěrečné kapitole jsou právě u těchto diagnóz sestaveny úmrtnostní tabulky s vyloučením vlivu úmrtnosti na tyto typy a na jejich základě bude zajímavé sledovat změny ve střední délce života nejen při narození, ale i v dalších letech.
7
2 Vymezení základních pojmů 2.1 Epidemiologie Věda, která se zabývá studiem výskytu nemocí a poruchami zdraví v populaci se nazývá epidemiologie. Podle Světové zdravotnické organizace (dále jen SZO) je epidemiologie „vědní obor, který se zabývá studiem rozdělení a příčin nemocí a událostí spjatých se zdravotním stavem lidské populace a aplikací těchto poznatků při řešení zdravotních problémů.“ Epidemiologie tedy zkoumá faktory, které ovlivňují nemocnost a zdraví obyvatelstva a jejím cílem je co nejvíce porozumět vzniku a průběhu nemocí a na základě toho, příznivě ovlivnit vývoj zdravotního stavu populace. (Bencko aj., 2003) Zdraví lidí lze však obtížně vymezit a měřit. Pro charakterizování zdraví existuje několik definic a zdraví můžeme posuzovat z mnoha pohledů. Podle definice SZO je zdraví „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nejen v nepřítomnosti nemoci nebo vady“ (Holčík, 2002, str. 11). Tato definice obsahuje pozitivní i negativní vymezení, ale neříká nám nic o tom, co se myslí pohodou. Starší definice chápaly zdraví jen jako neexistenci nemoci nebo vady. Nemoc lze definovat jako „objektivní poruchu zdraví, kterou lze diagnostikovat a klasifikovat, která má své příčiny i podmínky a typický průběh, jejž lze do jisté míry ovlivnit“ (Holčík, 2002, str. 13). Počátky epidemiologie sahají až do 17. století. Už v dřívějších dobách si lidé uvědomovali potřebu sledování nemocnosti. Jako první se pokusil klasifikovat nemoci John Graunt v Londýně roku 1629, který na tzv. „Seznamy úmrtí“ (Bills of Mortality) zaznamenával počty úmrtí, jejich příčiny a počty pokřtěných dětí. Na základě těchto záznamů se pokusil odhadnout počet narozených dětí, které zemřely před dosažením věku 6 let. Mimo jiné také objevil, že se rodí více chlapců než děvčat. (ÚZIS, 2009a) Až do poloviny 20. století se epidemiologie zabývá především infekčními nemocemi, které se rychle šířily mezi obyvatele a tvořily riziko vzniku epidemií. Aby nedocházelo k dalšímu šíření infekčních chorob, byly přijaty izolační opatření, které měly zabránit styku nemocného s nakaženým. Bylo vypozorováno, že pokud nemocní jedinci danou nemoc už jednou prodělali a uzdravili se, tak se stávalo jen velmi málo, že na tuto chorobu znovu onemocněli. Zjištění těchto nových poznatků o nemocích umožnilo další pokrok v předcházení příčin nemocnosti a úmrtnosti. (Bencko aj., 2003)
8
V současné době se epidemiologie zabývá především rizikovými faktory zhoubných novotvarů a nemocemi oběhové soustavy, které jsou hlavními příčinami úmrtí v rozvinutých zemích. (Bencko aj., 2003)
2.2 Měření frekvence nemocí a úmrtí v populaci Mezi hlavní úkoly epidemiologie patří sledovat, analyzovat a zlepšovat zdravotní stav populace. Jak již bylo řečeno v první kapitole, zdraví nelze jednoznačně definovat a je tedy obtížné ho i měřit, proto nejčastějšími sledovanými jevy v populaci jsou nemoci a úmrtí, které nám poskytují informace, na jejichž základě můžeme pak zdravotní stav vybrané populace sledovat a hodnotit. Pokud chceme zjišťovat a měřit výskyt nemocí a úmrtí, porovnávat je v čase a prostoru, musíme si vymezit statistickou jednotku a určit populaci, kterou budeme sledovat. Dále si musíme stanovit kritéria, na jejichž základě budeme daný stav hodnotit. (Bencko aj., 2003) Jako jednotku statistického šetření může být případ nemoci nebo osoba. Pokud vybranou statistickou jednotkou je případ nemoci nebo událost (např. pracovní neschopnost, vzniklé onemocnění, ošetření), tak se osoba ve statistice může objevit několikrát, jestliže je za statistickou jednotku vybrána osoba, tak se ve statistice objeví jen jednou. Můžeme si představit, že jedna osoba onemocní během určitého časového období zhoubným novotvarem (dále ZN), tato osoba se vyléčí, ale za nějaký čas onemocní znovu jiným ZN. Pokud zjišťujeme počty osob, které přežívají se ZN, tak je tato osoba evidována jednou, jestliže zjišťujeme počet onemocnění na ZN, je tato osoba ve statistice zaznamenána dvakrát. (Bencko aj., 2003) Pro každé onemocnění existuje diagnóza. Tato diagnóza lze poměrně jednoduše určit na základě výsledků vyšetření, základních příznaků onemocnění a posouzení dalších stavů, které by mohly stanovení diagnózy ovlivnit (např. rodinná anamnéza). (Bencko aj., 2003)
2.2.1 Mezinárodní klasifikace nemocí, úrazů a tříd příčin smrti (MKN) Abychom mohli nemoci a úmrtí porovnávat v čase a v prostoru, bylo zapotřebí sestavit nějaký systém, který by je sjednotil a klasifikoval. Za tímto účelem byla vytvořena Mezinárodní klasifikace nemocí, úrazů a tříd příčin smrti, která každé nemoci přiřazuje alfanumerický kód, který umožňuje srovnávání dat o úmrtnosti a nemocnosti jak časově tak prostorově. Jednotlivé informace o nemocích a úmrtí lze pod tímto kódem snadno ukládat, vyhledávat a analyzovat. (ÚZIS, 2009a) 9
Jádro současné MKN sahá až do 19. století, kdy Mezinárodní statistický institut pověřil na své schůzi ve Vídni roku 1891 výbor, jemuž předsedal Jackues Bertillon (1851-1922), aby představil klasifikaci příčin smrti. V roce 1893 byla na zasedání Mezinárodního statistického institutu přijata klasifikace příčin smrti (nazývala se Mezinárodní seznam příčin smrti). Příčiny smrti byly rozděleny do 14. skupin, které byly označeny římskými číslicemi I. – XIV. Bertillonova Klasifikace příčin smrti dosáhla obecného uznání a začala být používána v mnoha státech. V roce 1898 Americká asociace veřejného zdraví doporučila přijmout klasifikaci pro matriky v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech amerických, asociace dále doporučila, aby byla klasifikace revidována každých deset let. (ÚZIS, 2009a) Francouzská vláda svolala v srpnu 1900 do Paříže první Mezinárodní konferenci k revizi mezinárodního seznamu příčin smrti. 21. srpna 1900 byla přijata podrobná klasifikace příčin smrti obsahující 179 skupin a zkrácená klasifikace obsahující 35 skupin a na návrh Americké asociace veřejného zdraví byla uznána potřeba desetiletých revizí. Bertillon byl stále hlavní silou rozvoje a revize z let 1900, 1909 a 1920 byly provedeny pod jeho vedením, roku 1922 Bertillon umírá. Po jeho smrti byla sestavena tzv. „Smíšená komise“ (složená ze zástupců Mezinárodního statistického institutu a Zdravotní organizace společnosti národů), která byla pověřena sestavením konceptu pro revize pro roky 1929 a 1938. (ÚZIS, 2009a) V roce 1938 byla svolána pátá decennální revizní konference, na které byly schváleny změny související s aktualizací seznamů, tak aby byly v souladu s pokrokem vědy zvláště v kapitole u infekčních a parazitárních nemocí. Konference schválila seznamy příčin narození mrtvého plodu a potvrdila rostoucí potřebu seznamů, které by klasifikovaly nemoc. Protože doposud neexistovala jednotlivá klasifikace nemocí, která by se mohla uspokojivě používat pro statistiky nemocí, mnoho zemí si připravily své vlastní seznamy. (ÚZIS, 2009a) Významnou revizí byla šestá decennální revize z roku 1948, kdy převzala odpovědnost za klasifikaci SZO a byla přijata Mezinárodní statistická klasifikace nemocí, úrazů a příčin smrti. Významné na této revizi byla skutečnost, že se zavedla klasifikace nemocí, do té doby byla podle příčin klasifikována jen úmrtí. Tato revize přinesla počátek nové éry v mezinárodních vitálních a zdravotnických statistikách. Konference také schválila mezinárodní formulář Lékařského potvrzení příčiny smrti a přijala prvotní (základní) příčinu smrti jako hlavní příčinu, která by se měla tabelovat. (ÚZIS, 2009a) 10
Až do své deváté revize měla jako základ tisíc položek, z toho prvních osm set (0-799) bylo určeno pro nemoci, zbylé dvě stovky byly určeny pro vyznačení vnějších příčin smrti (800-999: úrazy a otravy). Celá tato tisícistupňová škála je rozdělena do několika tříd nemocí, úrazů a příčin smrti, v podstatě celé období po II. světové válce až do 80. let (do 9. revize) to bylo sedmnáct tříd, jejichž náplň byla každých deset let upravována. (ÚZIS, 2009a) Od roku 1993 (v ČR od r. 1994) byla přijata nová klasifikace (podle 10. revize) pod názvem Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. V současné době platí v ČR od 1. 1. 2009 druhá aktualizovaná verze MKN-10, která rozděluje soubor nemocí, úrazů a příčin smrti do dvaceti dvou tříd. Přehled hlavních tříd této klasifikace je uveden v tabulce č. 1. (ÚZIS, 2009a)
Tab. 1 - Mezinárodní klasifikace nemocí, úrazů a tříd příčin smrti I.
A00–B99 Některé infekční a parazitární nemoci
II.
C00–D48 Novotvary
III.
D50–D89
IV.
E00–E90 Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek
V.
F00–F99
VI.
G00–G99 Nemoci nervové soustavy
VII.
H00–H59 Nemoci oka a očních adnex
VIII.
H60–H95 Nemoci ucha a bradavkového výběžku
Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity
Poruchy duševní a poruchy chování
IX.
I00–I99
Nemoci oběhové soustavy
X.
J00–J99
Nemoci dýchací soustavy
XI.
K00–K93 Nemoci trávicí soustavy
XII.
L00–L99 Nemoci kůže a podkožního vaziva
XIII.
M00–M99 Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
XIV.
N00–N99 Nemoci močové a pohlavní soustavy
XV.
O00–O99 Těhotenství, porod a šestinedělí
XVI.
P00–P96
XVII.
Q00–Q99 Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality
XVIII. R00–R99 XIX.
S00–T98
Některé stavy vzniklé v perinatálním období
Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde
Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin 11
XX.
V01–Y98 Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti
XXI.
Z00–Z99
Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami
XXII. U00-U99 Kódy pro speciální účely Zdroj: ÚZIS, 2009a
2.2.2 Ukazatele frekvence Výskyt nemocí a úmrtí v populaci můžeme vyjadřovat pomocí různých statistických ukazatelů, jejich základní členění je na ukazatele extenzitní – tedy ukazatele struktury a ukazatele intenzitní. 2.2.2.1 Ukazatele struktury (extenzitní)
Ukazatele struktury vyjadřují jakou částí celku je sledovaný jev. Jsou tvořeny tak, že do čitatele zlomku musíme dát část jmenovatele. Většinou je přepočítáváme na procenta a nabývají hodnot od 0 do 1. Často jsou interpretovány jako odhady pravděpodobnosti výskytu sledovaného jevu. Pravděpodobnost vzniku onemocnění se v epidemiologii zpravidla nazývá „rizikem onemocnění“. Například v ČR bylo v roce 2007 nově evidováno 4 468 případů ZN tlustého střeva, z toho 2 560 případů u mužů. Podíl počtu mužů k celkovému počtu nově evidovaných s ZN tlustého střeva je tedy 2560/4468=0,57. Jestliže v roce 2007 někdo onemocněl na ZN tlustého střeva, pravděpodobnost, že jde o muže je 57 %. (Bencko aj., 2003) 2.2.2.2 Ukazatele intenzity
Ukazatele intenzity vyjadřují poměr počtu případů sledovaného jevu (zemřelých, nemoci apod.) k exponované populaci (rozsah populace, ze které je daný údaj zjišťován). Tento poměr se přepočítává na 100, 1 000 nebo 100 00 osob. Např. poměr počtu úmrtí na zhoubné novotvary vzhledem ke střednímu stavu populace na 100 000 obyvatel v roce 2007, je tedy 27 359/10 322 689×100 000=265,14 úmrtí. (Gladkij, Strnad; 2002; str. 48)
2.2.3 Zdravotnická statistika Jestliže chceme sledovat zdravotní stav populace, potřebujeme mít kvalitní informace, na jejichž základě pak můžeme daný stav hodnotit. Za tímto účelem byl vytvořen Národní zdravotnický informační systém (NZIS), který pomocí dílčích registrů (seznam registrů viz přílohy) uchovává a zpracovává zdravotnické informace. Pro získání kvalitních dat existuje celá řada formulářů a výkazů, kam lékaři zaznamenávají údaje 12
o nemocných
a
zemřelých
(např.
Potvrzení
pracovní
neschopnosti,
Záznam
hospitalizace, Hlášení infekční nemoci, Incidence a léčba zhoubného novotvaru, List o prohlídce mrtvého). Důležitou statistikou je statistika příčin smrti. Základním zdrojem této statistiky je „List o prohlídce mrtvého“ (LPM, viz přílohy). Tento list má povinnost vyplnit lékař, který ohledává mrtvého a to zpravidla ve 4 kopiích. 1 kopii si nechává zdravotnické zařízení, kde byl mrtvý ohledán, další kopii si odveze pohřební služba a 2 kopie jsou odeslány na Matriční úřad, který zapíše příslušné informace do „Knihy úmrtí,“ vyplní statistické „Hlášení o úmrtí,“ které zasílá na Český statistický úřad (ČSÚ). Druhá kopie je matrikou zasílána na krajské pracoviště Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky ČR (ÚZIS), který LPM využívá pro zpřesnění a doplnění statistik o zdravotním stavu obyvatelstvu (např. Onkologický registr). Do první části LPM lékař vyplňuje 3 příčiny úmrtí: a) bezprostřední příčina – choroba nebo stav vedoucí přímo k úmrtí; b) předchozí příčina – je (jsou) chorobné stavy, které vyvolaly za a); c) základní příčina – je choroba či stav, která vyvolala řetězec chorobných stavů vedoucích ke smrti, případně vnější příčina (nehoda, násilí), která přivodila smrtelné poškození. V druhé části LPM se uvádějí jiné závažné stavy, které přispěly ke smrti, ale přímo nesouvisí s příčinou smrti uvedenou v první části. Pro další statistické účely se vybírá a kóduje základní příčina smrti. (ÚZIS, 2006) Na základě údajů o zemřelých je vytvářena statistika zemřelých, kterou ročně publikuje ČSÚ v Demografické ročence ČR (viz např. ČSÚ, 2008) podrobněji Zemřelí podle příčin smrti (viz např. ČSÚ, 2006) a ÚZIS v publikaci Zemřelí a Zdravotnické ročence ČR (viz např. ÚZIS, 2005; ÚZIS, 2007). ČSÚ předává dále data EUROSTATU, SZO a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. (ÚZIS, 2006) Zpracování statistik příčin smrti je jednodušší než zpracování statistik nemocnosti. Úmrtí na rozdíl od nemoci lze jednoznačně určit. Je to jev, který má jednoznačný konec a můžeme jej časově dobře definovat. U nemoci je to složitější, nebývá vždy jednoduché určit její začátek a stanovit její konec. Do statistiky nemocnosti zahrnujeme celou řadu statistik, je to např. statistika nemocnosti spojená s pracovní neschopností, statistika nemocnosti hospitalizovaných osob a statistika povinně hlášených onemocnění. (Holčík, 2002, str. 34) Mezi povinná hlášení patří mimo jiné hlášení zhoubného novotvaru. Hlášení se podává na formuláři „Incidence a léčba zhoubného novotvaru“ (viz přílohy). Onkologickému hlášení podléhají onemocnění, které jsou diagnostikovány ve II. 13
kapitole MKN-10 kromě nezhoubných novotvarů, které jsou z povinného hlášení vyjmuty. Povinnost hlásit ZN má každé zdravotnické zařízení, které stanovilo diagnózu a každé zdravotnické zařízení, které zodpovídá za léčbu. Zdravotnické pracoviště, které diagnostikovalo ZN má povinnost předat hlášení do jednoho měsíce od stanovení diagnózy na příslušné spádové pracoviště Národního onkologického registru ČR (NOR) podle místa trvalého bydliště pacienta a dále předat hlášení na adresu zdravotnického pracoviště, které je odpovědné za léčbu. Toto pracoviště má povinnost odeslat hlášení na adresu spádového pracoviště NOR do osmi měsíců od stanovení diagnózy a může v případě potřeby změnit údaje již dříve vyplněné pracovištěm, kde byl ZN diagnostikován. Do hlášení se vypisuje přibližně 30 údajů o povaze, rozsahu, způsobu diagnostiky i léčby každého nově zjištěného nádorového onemocnění. (ÚZIS, Národní onkologický registr, Závazné pokyny NZIS) Údaje o hlášených novotvarech najdeme v publikaci Novotvary, kterou vydává ÚZIS (viz např. ÚZIS, 2010). Nalezneme zde údaje o nově hlášených onemocnění a úmrtnosti, které jsou tříděny podle pohlaví, věkových skupin, území a vybraných diagnóz. Deset nejzávažnějších nádorů u mužů a žen je zpracováno až na úroveň okresů. (ÚZIS, 2010) Statistiku nemocnosti a příčin smrti lze využít k hodnocení a sledování vývoje nemocnosti a úmrtnosti. Tyto informace využívají především lékaři a odborníci pro potřebu a zaměření zdravotní péče, spotřebu léků, pro rozvoj a zaměření diagnostických a léčebných metod a k výzkumným účelům. Dále tyto statistiky slouží jako podklad pro politická rozhodnutí a řízení v oblasti zdravotnictví. (ÚZIS, 2006) 2.2.3.1 Statistika nemocných
Incidence Incidence nám udává počet nově vzniklých onemocnění v daném období. Incidence se vztahuje vždy k určitému časovému intervalu. Rozeznáváme jednak absolutní incidenci, která zachycuje počet nových případů nemoci, k nimž došlo ve stanoveném intervalu (nejčastěji jeden rok) a jednak relativní incidenci, kdy počet nových případů nemoci (absolutní incidence) je dáván do poměru k počtu osob v exponované populaci. Relativní incidenci můžeme považovat za odhad pravděpodobnosti vzniku nového onemocnění ve studované populaci. (Gladkij, Strnad; 2002, str. 49)
14
č ý říů é čé č ý
10# , kde k je
exponent nejčastěji volený v intervalu 3 až 5. Zdroj: (Gladkij, Strnad; 2002, str. 49)
Incidence se běžně vypočítává z údajů o povinně hlášených nemocech. Např. v ČR bylo v roce 2007 u žen nově evidováno 6 500 případů ZN prsu (absolutní incidence). Při počtu žen (k 1. 7. 2007) 5 274 588 se roční relativní incidence zhoubného nádoru prsu na 100 00 žen rovnala: 6 500/527 588 × 100 000 = 123,2.
Prevalence Prevalence na rozdíl od incidence zachycuje všechna onemocnění, nová i stará. Prevalenci můžeme sledovat buď k určitému okamžiku (okamžiková prevalence) nebo za určité časové období (intervalová prevalence). „Okamžiková prevalence podává informaci o počtu evidovaných (trvajících) nemocí nebo o počtu osob žijících s určitou chorobou v populaci v určitém časovém období. Z časového hlediska je to průřezový ukazatel zachycující počet existujících nemocí k určitému datu. Můžeme ji obdobně jako incidenci vyjádřit jako počet nemocí (absolutní prevalence) nebo počet nemocí dát do poměru k celkové exponované populaci (relativní prevalence). Běžně se používají spíše relativní ukazatele, které jsou vhodnější pro srovnání.“ Protože prevalence nás informuje o promořenosti populace danou nemocí, často se využívá k určení potřeby prostředků a sil vynakládaných na zdravotní péči. (Gladkij, Strnad; 2002, str. 49)
$%&'(
č í )íí # čé č ý
10# , kde k je exponent nejčastěji
volený v intervalu 3 až 5. Zdroj: (Gladkij,Strnad; 2002, str. 49)
2.2.3.2 Statistika zemřelých
Termíny úmrtnost, smrtnost a smrtelnost charakterizují procesy, které souvisí s negativní stránkou přirozené reprodukce. Úmrtnost (mortalita) Obecná míra úmrtnosti nám udává počet zemřelých osob ve stanoveném intervalu (nejčastěji jeden rok) ke střednímu stavu obyvatel.
15
ú+%,-.,
č úí #ý č /
10# ,
kde
k je
exponent
nejčastěji
volený
v intervalu 3 až 5. Zdroj: (Roubíček, 1997)
Smrtnost (letalita) Smrtností nazýváme úmrtnost podle příčin smrti. Vyjadřuje počet osob, které zemřely na určitou chorobu ke střednímu stavu obyvatel.
.+%,-.,
č 0 ř ý č říč ř í /
10# , kde k je exponent nejčastěji
volený v intervalu 3 až 5. Zdroj: (Roubíček, 1997)
Smrtelnost (fatalita) Smrtelnost vyjadřuje poměr mezi počtem zemřelých na určitou chorobu (příčinu smrti) a středním stavem nemocných na tuto chorobu.
.+%,(-.,
č 0 ř ý č říč ř í ý
10# , kde k je exponent nejčastěji
volený v intervalu 3 až 5. Zdroj: (Roubíček, 1997)
16
3 Onkologie „Onkologie je lékařský obor, který se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí maligního (zhoubného) nádorového onemocnění.“ (Dvořáčková, 2002)
3.1 Rakovina Rakovinu lze definovat jako soubor nemocí, jejichž společným znakem je nekontrolovatelný růst buněk, který se vymyká koordinačním dějům v živém organizmu. Odborně se mluví o zhoubných nádorech (novotvarech). Buňky primárního nádoru se šíří do okolí a utlačují sousední tkáně, prorůstají do cévního a mízního oběhu a zakládají nová ložiska ve zdravých tkáních a orgánech. (Skála, 2007)
3.2 Druhy nádorů Benigní nádory Benigní nádory jsou nádory nezhoubné, které rostou pomalu, nevrůstají do okolních tkání a bývají opouzdřené. Důležité je, že tyto nádory nepronikají do cév a nezakládají druhotná ložiska – metastázy. Tyto nádory se daří dobře vyoperovat a většinou znovu nenarůstají. Benigní nádory tak ohrožují život jen vzácně. (Dvořáčková, 2002)
Maligní nádory Maligní nádory jsou nádory zhoubné. Ty rostou rychle, některé z nich jsou neopouzdřené, ale i u opouzdřených pronikají dříve či později jejich buňky pouzdrem a vrůstají do okolních tkání, které ničí. Brzy potom však agresivní buňky naruší stěny cév a šíří se do organismu cévní a mízní soustavou. Pokud jsou v daném místě příznivé podmínky pro jejich další dělení, vznikají metastázy. (Dvořáčková, 2002) Častým výskytem zhoubných nádorů je tzv. Novotvar in situ, „jde o počáteční stádium karcinomu, kdy ještě nádorové buňky nepřestoupily přes bazální membránu. To je nebuněčná vrstva, která odděluje epitelové buňky od podpůrných tkání orgánu. Nádorové buňky tak dosud nemohly proniknout do lymfatických nebo krevních cév a nevznikly tak metastázy.“ (Česká onkologická společnost, 2009a)
17
3.3 Prevence Prevenci v obecném smyslu, chápeme jako předcházení něčeho, co by mohlo s určitou pravděpodobností nastat. Onkologická prevence znamená předvídání a předcházení nežádoucím událostem, souvisejícím se vznikem zhoubných nádorů. Onkologická prevence má několik podob, a to prevenci primární, sekundární, terciární a kvartérní. (Žaloudík, 2008)
Primární prevence Primární onkologická prevence se má starat o to, aby nádor nevznikl. Klade si za cíl pokles výskytu zhoubných nádorů. Jde o snižování až eliminaci rizikových faktorů, které mají prokazatelný a přímý vliv na vznik malignit. (Žaloudík, 2008)
Sekundární prevence Sekundární prevence se zabývá tím, aby byl nádor zjištěn včas a řešen v tomto časném vyléčitelném stadiu. U některých nádorů, jejichž výskyt je velmi častý, se lze pokusit o organizovanou formu časného záchytu preventivními vyšetřeními celé takzvané cílové populace, kterou nazýváme screeningem (Žaloudík, 2008). V ČR byl oficiálně zahájen mamografický screening nádorů prsu v roce 2002, cervikální screening rakoviny děložního hrdla v roce 2008 a screening kolorektální rakoviny v lednu 2009. (Dušek aj., 2011a)
Terciární prevence Každý jedinec, který byl někdy léčen, musí být doživotně sledován. I po úspěšné léčbě může vzniknout nový nádor, mohou se objevit pozdní metastázy, pozdní komplikace nebo pozdní následky. Cílem terciární prevence je tedy včas zachytit návrat onemocnění po předchozí léčbě, aby ještě i takový návrat onemocnění a jeho šíření mohly být úspěšně léčeny a vyléčeny. (Žaloudík, 2008)
Kvartérní prevence Stává se, a dosud až příliš často, že nádorové onemocnění je zjištěno příliš pozdě, než aby mohlo být zcela vyléčeno. I když se může zdát v této fázi nemoci prevence už zbytečná, není však lhostejné, v jakém stavu bude nemocný člověk žít a s jakými potížemi. (Žaloudík, 2008) 18
3.4 Klasifikace nádorů podle MKN MKN má pro nádory vyhrazeny topografické kódy (topografický kód popisuje místo původu nádoru). Maligní nádory jsou v klasifikaci uvedeny pod písmenem „C“, benigní nádory a nádory s neurčitým biologickým chováním jsou uvedeny písmenem „D“. Za příslušným písmenem je pak trojmístný číselný kód. První dvě čísla uvádějí základní lokalizaci nádoru, poslední číslo je uvedeno za tečkou a lokalizaci blíže specifikuje. Například kód pro zhoubný nádor prsu je C50, pro zhoubný nádor horního vnitřního kvadrantu mléčné žlázy C50.2. Komplexnější klasifikací nádorových onemocnění je klasifikace MKN-0, která využívá číselné klasifikace nádorů nejen podle jejich lokalizace, ale také podle jejich morfologie. Morfologický kód popisuje buněčný typ tvořící nádor a biologickou aktivitu nádoru, jinými slovy popisuje charakteristiky nádoru jako takového. Kód této klasifikace je nezbytným doplňkem tzv. TNM1 systému, který popisuje anatomický rozsah onemocnění. (Koutecký, 2004) Veškeré informace, které jsou zjišťovány o zhoubných novotvarech jsou ukládány v NOR ČR. Existence NOR přináší dobrý přehled o výskytu zhoubných nádorů v ČR od roku 1977. Jeho účelem je zaznamenávání, shromažďování, ukládání a zpracovávání onkologických onemocnění a sledování jejich dalšího vývoje. Údaje NOR slouží také k podpoře včasné diagnostiky a léčby novotvarů, ke sledování trendů jejich výskytu, příčinných faktorů a společenských důsledků. NOR je členem IARC (International Agency for Research on Cancer; Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) v Lyonu, která podporuje a provádí mezinárodní srovnání o stavu zhoubných novotvarů. NOR je nedílnou součástí komplexní onkologické péče. (Česká onkologická společnost, 2009b)
1
TNM systém klasifikuje nádor podle rozsahu onemocnění a na základě poznatků o biologickém chování. Skládá se ze tří složek:(1) T(tumor), který vymezuje rozsah primárního nádoru; (2) N(nodes), který vymezuje přítomnost a rozsah metastáz do lymfatických uzlin nebo jejich absenci a (3) M(metastases), který určuje přítomnost vzdálených metastáz, nebo jejich absenci. (Koutecký, 2004)
19
4 Úmrtnostní tabulky Pro charakterizování úmrtnosti používá demografie mnoho nástrojů a charakteristik. Jedním z těchto nástrojů jsou i úmrtnostní tabulky. Tyto tabulky zahrnují řadu specifických modelových ukazatelů, tzv. biometrických veličin, které umožňují charakterizovat skutečnou úmrtnost sledované populace v daném období. Na rozdíl od standardizované míry úmrtnosti není úmrtnost, která vychází z úmrtnostních tabulek ovlivněna subjektivní volbou standardní populace. Biometrické míry, které tvoří základní
konstrukci
tabulek,
vycházejí
z modelu
stacionárního
obyvatelstva
a charakterizují skutečný řád vymírání sledované populace v určitém období. (Roubíček, 1997) Úmrtnostní tabulky jsou součástí tzv. „tabulek života.“ Tento termín má anglický původ (life tables). Mezi tabulky života zahrnujeme dále tabulky sňatečnosti, rozvodovosti a tabulky plodnosti. (Roubíček, 1997) Úmrtnostní tabulky jsou jedním z důležitých nástrojů pro výpočet modelových populací, které umožňují poznat a popsat jednotlivé změny v demografické struktuře reálné populace, protože základem těchto modelů je neměnná věková struktura. Úmrtnostní tabulky vycházejí z modelu stacionárního obyvatelstva, který vychází z obyvatelstva stabilního. Stabilní obyvatelstvo je taková populace, která má stabilizovaný řád vymírání, stabilizovanou obecnou porodnost a stabilizovaný řád rození. Velikost této modelové populace se nemusí měnit, ale může i růst nebo klesat, protože nepředpokládá rovnost obecné míry úmrtnosti a porodnosti. Stacionární model populace je variantou modelu stabilního obyvatelstva, který předpokládá rovnost obecné míry úmrtnosti a porodnosti. Jde tedy o populaci s nulovým přírůstkem, počet obyvatel nemůže ani růst ani klesat, protože se nemění roční počet živě narozených a nemění se ani počet zemřelých v jednotlivých věkových skupinách. Stacionární i stabilní obyvatelstvo jsou izolované populace, které mají nulovou migraci. (Roubíček, 1997)
4.1 Metody konstrukce úmrtnostních tabulek Úmrtnostní tabulky můžeme počítat dvěma způsoby. První způsob konstrukce tabulek vychází ze skutečně sledované populace. Spočívá ve sledování skutečného souboru živě narozených osob a zaznamenávání skutečné úmrtnosti v jednotlivých letech jejich 20
života. Tyto tabulky představují vymírání určité skutečné generace, ale jejich výpočet je možný provést až většina osob z této generace vymře. Na sestavení těchto tabulek bychom tedy museli čekat minimálně 100 let a navíc jejich výsledkem jsou neaktuální ukazatele, které charakterizují z části úmrtnost i před celým stoletím. Tyto tabulky se nazývají „generačními“ tabulkami (tzv. přímá metoda) a jsou sestavovány spíše pro vědecké účely, protože ukazují úmrtnostní poměry, ve kterých žily různé generace. Druhou metodou výpočtu jsou tzv. „průřezové“ úmrtnostní tabulky (tzv. nepřímá metoda). Tyto tabulky představují vymírání hypotetické populace za předpokladu, že by v této populaci byla úmrtnost stále stejná jako v roce, za který máme výchozí data. Vycházejí z charakteristik úmrtnosti celé populace za jeden rok nebo několik málo let. Na rozdíl od generačních tabulek nepopisují postupné vymírání jedné generace osob během jejich života, ale úmrtnost sledované populace za rok. (Fiala, 2002; Roubíček, 1997)
4.2 Úplné a zkrácené úmrtnostní tabulky Úmrtnostní tabulky lze sestavit buď jako úmrtnostní tabulky úplné, pokud jsou k dispozici charakteristiky pro všechny jednoleté věkové skupiny, nebo jako zkrácené úmrtnostní tabulky, které zahrnují základní charakteristiky jen podle pětiletých nebo ještě širších věkových skupin. Pokud jsou k dispozici pouze data za širší věkové skupiny, nejsou většinou seřazeny do intervalů už od nulaletých, protože úmrtnost v prvním roce života je výrazně vyšší než v pozdějším dětském věku. (Fiala, 2002) Úmrtnostní tabulky se nejčastěji počítají průřezovou metodou. Tato metoda spočívá v tom, že známe střední stavy obyvatelstva podle pohlaví a věku v daném roce, počty zemřelých podle pohlaví a věku v daném roce, případně na základě specifických měr úmrtnosti v konkrétním roce. (Fiala, 2002) Pro správný výpočet úmrtnosti v prvním roce života je potřeba mít počet živě narozených příslušného pohlaví v daném roce i počet živě narozených v roce předchozím. Výpočet úmrtnostních tabulek se provádí pro každé pohlaví zvlášť, protože úmrtnost mužů a žen se liší. (Fiala, 2002)
4.3 Úmrtnostní tabulky s vyloučením příčin smrti V souvislosti s využitím úmrtnostních tabulek ke stanovení a rozboru délky lidského života jsou počítány také úmrtnostní tabulky s vyloučením příčin smrti. Tyto 21
hypotetické tabulky, slouží k zjištění, jak by se prodloužila střední délka života, kdyby byly odstraněny některé nemoci. Je ale otázka, do jaké míry lze odstranit některé nemoci. Lze předpokládat úplné odstranění např. infekčních nemocí, jejichž váha na celkové úmrtnosti klesá, zatímco mnohem obtížněji si lze představit, úplné vyloučení novotvarů a nemocí srdce a cév, jejichž váha ne celkové úmrtnosti naopak roste. Z tohoto hlediska lze například uvažovat pouze o částečném odstranění určité příčiny smrti. Rozdíl mezi střední délkou života vypočítanou z úmrtnostních tabulek, které byly počítány se všemi příčinami úmrtí a střední délkou života, která byla vypočítána z hypotetických úmrtnostních tabulek, kde byla vyloučena některá z příčin úmrtí, je „zisk“ střední délky života po vyloučení příčiny smrti. (Pavlík aj., 1986, str. 229) Je mnoho způsobů, jak hypotetické tabulky s vyloučením příčin úmrtí počítat. Jednou z možností je aplikace výpočtu konstrukce jednovýchodných tabulek sňatečnosti, další možností je výpočet na základě rozdílu absolutních počtů zemřelých bez vyloučení příčiny smrti a s vyloučením příčiny smrti anebo na základě rozdílu specifických měr úmrtnosti. V práci budou tabulky s vyloučením příčiny úmrtí počítány již podle popsaného postupu obecných úmrtnostních tabulek, se změnou u výpočtu specifických měr úmrtnosti, které budou počítány na základě rozdílu absolutního počtu zemřelých bez vyloučení příčiny smrti a absolutního počtu zemřelých na vybranou příčinu úmrtí, podle následujícího vzorce. (Pavlík aj., 1986, str. 230)
+1
21 3456 , 78 1
kde Mx je počet zemřelých v dokončeném věku x, 26 je počet
zemřelých na vybranou příčinu úmrtí a 79 je střední stav populace v dokončeném věku x.
4.4 Základní biometrické míry úmrtnostních tabulek Výpočet některých biometrických měr v úmrtnostních tabulkách, závisí na tom, zda konstruujeme úmrtnostní tabulky úplné nebo zkrácené. Proto budou následující vzorce pro výpočet biometrických veličin uvedeny v obecné podobě pro data tříděná do věkových intervalů obecné šířky (h), která nemusí být vždy pro všechny intervaly stejná. Jestliže počítáme úmrtnostní tabulky podle jednoletých věkových skupin, je šířka intervalu vždy rovna jedné. Počítáme-li úmrtnostní tabulky podle pětiletých věkových skupin, tato šířka se liší v prvním a druhém intervalu a v následujících intervalech je stejná. První interval bývá rozdělen na interval nulaletých (h=1), druhý interval 1-4letých je čtyřletý interval (h=4) a další intervaly jsou už pětileté (h=5). (Fiala, 2002) 22
Specifické míry úmrtnosti (mx) Pokud neznáme specifické míry úmrtnosti, vypočítáme je jako poměr počtu zemřelých a středních stavů. Hodnoty se v tomto případě nepřepočítávají na promile, protože by to komplikovalo další výpočty. (Fiala, 2002) +1
21 , 78 1
kde Mx je počet zemřelých v dokončeném věku x
a 79 je střední stav populace v dokončeném věku x. Pravděpodobnost úmrtí (qx) Pokud počítáme úplné úmrtnostní tabulky, vyjadřuje tato míra pravděpodobnost, že osoba x-letá zemře do roka ve věku x dokončených let, nedožije se tedy svých příštích narozenin. Např. hodnota qx pro věk 30 let nám říká jaká je pravděpodobnost, že tato osoba (této osobě je právě 30 let) zemře ve věku 30 dokončených let, tedy zemře do roka a nedožije se 31 let. Jestliže počítáme zkrácené úmrtnostní tabulky, vyjadřuje tato míra pravděpodobnost, že x-letá osoba nepřežije daný interval, během tohoto intervalu zemře. Např. hodnota qx pro věkový interval 30–34 udává, jaká je pravděpodobnost, že osoba, které je právě 30 let, zemře ve věku 30–34 dokončených let, tedy zemře během 5 let a nedožije se 35 let. (Fiala, 2008) Protože v prvním roce života je úmrtnost jiná, než v letech dalších, počítají se některé míry úmrtnostních tabulek podle jiných vzorců než pro další intervaly. Pravděpodobnost úmrtí v prvním roce života vypočítáme podle kvocientu kojenecké úmrtnosti. (Fiala, 2002) :,< ?
4=,> A @=A BCD3?E @=FG
, kde Mt,0 je počet zemřelých v dokončeném věku 0
v daném roce, α je podíl kojenců, kteří zemřeli v kalendářním roce svého narození (obvykle α=0,85), H je počet živě narozených daného pohlaví v daném roce a H3D je
počet živě narozených daného pohlaví v předchozím roce.
Jestliže neznáme počty živě narozených v předchozím roce, počítá se pravděpodobnost úmrtí nulaletých podle neupraveného kvocientu kojenecké úmrtnosti v daném roce. (Fiala, 2002) :,,0
2,,0 H&,
, kde Mt,0 je počet zemřelých v dokončeném věku 0
v daném roce, H je počet živě narozených daného pohlaví v daném roce. Výpočty pravděpodobnosti úmrtí pro další věkové intervaly budou uvedeny dále. 23
Pravděpodobnost přežití (px) V úplných úmrtnostních tabulkách tato míra vyjadřuje pravděpodobnost, že x-letá osoba přežije další rok, dožije se dalších narozenin. Např. tato hodnota pro věk 30 udává pravděpodobnost, že osoba, které je právě 30 let se dožije 31 let, tedy přežije další rok. Ve zkrácených úmrtnostních tabulkách tato míra vyjadřuje pravděpodobnost x-leté osoby, že přežije daný interval a dožije se věku na počátku dalšího intervalu. Např. pro věk 30–34 udává pravděpodobnost, že osoba, které je právě 30 let se dožije 35 let, tedy přežije dalších 5 let. (Fiala, 2008) Součet pravděpodobnosti přežití a pravděpodobnosti úmrtí se vždy musí rovnat 1, proto lze pravděpodobnost přežití nulaletých počítat jako doplněk pravděpodobnosti úmrtí do 1. $ 0 1 I :0 Zdroj: (Fiala, 2002) Pravděpodobnost přežití a pravděpodobnost úmrtí pro další věkové intervaly počítáme na základě specifických měr úmrtnosti podle následujících vzorců. $1
2IK 2LK
+1 +1
:1
2 K 2LK
+1 +1 Zdroj: (Fiala, 2002)
Pro výpočet dáváme přednost následujícím vzorcům, které jsou jednodušší. :1 1 I $ 1 $1 IK
+1
Zdroj: (Fiala, 2002) Počet dožívajících se (lx) Počet dožívajících se přesného věku 0 let (l0) je tzv. kořen (radix) úmrtnostní tabulky, je to soubor živě narozených osob v hypotetické populaci. Tento kořen se volí nejčastěji 100 000. Výchozí počet narozených můžeme volit i jinak, zvykem je volit některou z mocnin deseti. Počet dožívajících pro vyšší věk je počet osob, které se dožijí přesného věku rovného počátku daného intervalu. Počet dožívajících lze počítat podle následujících vzorců. (Roubíček, 1997)
24
(1LK (1 (1 (1I1
$1 $1I1 Zdroj: (Fiala, 2002)
Počet zemřelých (dx) Vyjadřuje počet zemřelých v dokončeném věku x nebo v daném věkovém intervalu z původního souboru narozených. Nejedná se o skutečný počet zemřelých, je to počet zemřelých, který vychází z počtu narozených, tyto hodnoty se tedy nemohou rovnat hodnotám skutečným počtům zemřelých, které slouží k výpočtu specifických měr úmrtnosti. (Fiala, 2008) 1 ( 1
:1 Zdroj: (Fiala, 2002)
Počet prožitých let Lx (někdy se nazývá počet žijících) Tuto míru lze definovat dvěma způsoby a od těchto definic se také odvíjí postup výpočtu této míry. Jestliže jej definujeme jako počet prožitých let jednou generací během celého uvedeného intervalu, počítáme jej podle následujícího vzorce. (Fiala, 2002) M1 K
(1 L (1LK 2 Zdroj: (Fiala, 2002)
Pokud však definujeme tuto míru jako průměrný počet žijících osob z jedné generace (proto se označuje jako počet žijících), počítá se podle následujícího vzorce. M1
(1 L (1LK 2 Zdroj: (Fiala, 2002)
Výpočet počtu prožitých let u věkové skupiny nulaletých se opět liší (α = 0,85). M0 (0 I N
0 Zdroj: (Fiala, 2002)
Počet let života (Tx) Tato míra vyjadřuje počet let života, zbývajících souboru osob v přesním věku x prožít do konce života. Jinými slovy je to celkový počet zbylých let života, které ještě celkem spolu prožije celý soubor osob, které se dožily věku x. Výpočet zbývajícího počtu let
25
života se liší v závislosti na tom, jak byl počítán počet prožitých let. Nejčastěji však podle následujícího vzorce. (Fiala, 2002; Roubíček, 1997) O1 M1 L O1LK Zdroj: (Fiala, 2002) Z výše uvedených ukazatelů lze odvodit další obecné charakteristiky, které popisují úmrtnost. Mezi tyto charakteristiky patří především ukazatele popisující délku života. Střední délka života (PRQ ) Střední délka života je součástí úmrtnostních tabulek a vyjadřuje, jak dlouho budou ještě průměrně naživu přesně x-leté osoby za předpokladu, že úmrtnost zůstane stejná, jako v roce, kdy byla sestavena úmrtnostní tabulka, je to průměrný věk, kterého se dožije právě x-letá osoba. Důležitou charakteristikou je střední délka života novorozence, která nám udává, jak dlouho budou průměrně naživu právě narozené osoby, za předpokladu stejné úmrtnosti jako v roce, kdy se osoba narodila. Považuje se za nejvýstižnější charakteristiku a je často používaná pro mezinárodní srovnání. (Roubíček, 1997) 01
O1 (1 Zdroj: (Fiala, 2002)
Normální délka života (en) Normální délka života (modus věku zemřelých v tabulkovém obyvatelstvu) je definována jako věk, ve kterém lidé nejčastěji umírají. Tento věk zjistíme z tabulkového počtu zemřelých a je to ta hodnota věku (věkový interval), ve které tabulkové počty zemřelých dosahují svého maxima. Na rozdíl od střední délky života není tato charakteristika ovlivněna extrémními hodnotami, které můžou zvyšovat hodnotu střední délky života. (Roubíček, 1997)
S) Pravděpodobná délka života (P R Pravděpodobná délka života x-leté osoby je dána věkem, pro který mají tyto osoby stejnou pravděpodobnost dožití i nedožití. Je to věk, kterého se dožije právě polovina x-letých. Pravděpodobná délka života novorozence (medián délky života) je věk, kterého se dožije právě polovina tabulkového počtu živě narozených. (Roubíček, 1997)
26
4.5 Vyrovnání hodnot v úmrtnostních tabulkách Specifické míry úmrtnosti v nejvyšších věkových skupinách bývají nepřesné a tyto hodnoty se často odchylují od předchozího trendu rovnoměrného rozložení úmrtnosti v mladších věkových skupinách (v jednom věkovém intervalu). Příčin, proč tyto hodnoty nejsou přesné a jsou nerovnoměrně rozloženy, je několik. Ve vyšším věku jsou počty žijících osob poměrně malé a tyto počty bývají i relativně nepřesné, dále je ve vysokém věku porušen již zmiňovaný předpoklad o rovnoměrném rozložení úmrtnosti ve věkovém intervalu. Specifické míry úmrtnosti nekolísají jen v nejvyšším věku, ale také i v mladších věkových skupinách, proto se využívá různých metod k vyrovnávání těchto odchylek. Vyrovnávání se provádí tak, že se počítají tzv. hypotetické míry úmrtnosti. Těchto metod existuje celá řada, různé metody se používají do 60. věku života a jiné po tomto věku, liší se i postup vyhlazování pro úplné a zkrácené úmrtnostní tabulky. (Fiala, 2002) Vyrovnávacích metod existuje celá řada, protože úmrtnostní tabulky nejsou hlavním tématem této práce, bude popsána jen jedna metoda, kterou při vyhlazení specifických měr úmrtnosti využiji. V mé práci budu konstruovat zkrácené úmrtnostní tabulky a k vyhlazení specifických měr úmrtnosti použiji tzv. Gompertzovu-Makehamovu funkci (dále GM), která bude popsána ve variantě pro zkrácené úmrtnostní tabulky.
4.5.1 Vyrovnání zkrácených úmrtnostních tabulek pomocí GM funkce Konstrukce zkrácených úmrtnostních tabulek vychází z dat, která jsou tříděná po pětiletých věkových intervalech, které bývají často ukončeny posledním věkovým intervalem 85+. Tento interval ale není pětiletý, protože zahrnuje všechny osoby 85leté a starší. Pro tento věkový interval nelze počítat specifické míry úmrtnosti, protože by takto získaná hodnota neměla žádný smysl, nelze ji ani použít pro odhad pravděpodobnosti úmrtí pro interval 85-89 let. Proto se musíme pokusit o odhad těchto specifických měr úmrtností ve starších věkových skupinách na základě jiných věkových skupin. Vyhlazování specifických měr úmrtnosti do 60. věku se u zkrácených úmrtnostních tabulek příliš často neprovádí (vzhledem k malému počtu hodnot), pro vyrovnávání hodnot od 60. věku je často používána GM funkce, která právě vyhlazuje specifické míry úmrtnosti až od tohoto věku. (Fiala, 2002)
27
GM funkce vychází z předpokladu, že intenzita úmrtnosti se mění s věkem a roste exponenciálně. Tento předpoklad samozřejmě neplatí v nejnižších a v nejvyšších věkových skupinách, kdy se intenzita úmrtnosti liší. GM funkce se skládá ze třech parametrů a, b, c (viz níže). Tyto parametry jsou neznámé a je potřeba je odhadnout. Protože GM funkce není lineární v parametrech a nelze ji transformovat, tak se tyto parametry odhadují pomocí nalezení počátečních odhadů parametrů a následně jejich zpřesněním. (Fiala, 2002) + ' L T
B/V Zdroj: (Fiala, 2002)
Pro počáteční odhady parametrů je potřeba použít co nejvíce hodnot věku, u nichž lze předpokládat výše uvedený vztah. Protože funkce má tři parametry, tak pro počáteční odhady těchto parametrů potřebujeme soustavu tří rovnic, jejichž výpočtem dostaneme počáteční odhady parametrů. Abychom tuto soustavu mohli snadno vyřešit, musíme si tedy zvolit takový soubor hodnot, který je dělitelný třemi a tento soubor rozdělit do tří stejných skupin. Vzhledem k tomu, že GM funkci je vhodné použít až od 60 let výše, tak pro odhad počátečních odhadů parametrů můžeme použít pouze tři dvojce hodnot s počátkem věkových intervalů 55-60, 65-70 a 75-80, protože dále neznáme specifické míry úmrtnosti. Pokud obě hodnoty věku (dolní meze intervalu) z každé ze tří skupin dosadíme do výše uvedené rovnice a tyto rovnice v každé skupině (zvlášť) spolu sečteme, dostaneme následující rovnice. (Fiala, 2002) 5m55
+ 5m60 = 2 × a + b × c57,5 + b × c62,5
5+ 65
+ 5+70 = 2 × ' + b × c67,5 + b × c72,5
5+ 75
+ 5+80 = 2 × ' + b × c77,5 + b × c82,5 Zdroj: (Fiala, 2002)
Pokud levou stranu (součet specifických měr úmrtnosti) každé rovnice označíme symboly G1, G2 a G3 a pravou stranu rovnic upravíme, dostaneme následující výrazy. W1 2
'LT
57,5
C1 L 5 E
W2 2
'LT
67,5
C1 L 5 E
W3 2
'LT
77,5
C1 L 5 E Zdroj: (Fiala, 2002)
28
Takto upravené rovnice můžeme řešit jako soustavu tří rovnic např. tak, že od třetí rovnice odečteme druhou rovnici a od druhé rovnice odečteme první rovnici. Pomocí těchto úprav jsme vyloučili parametr a. W^ I WV T
_`,a
C D< I 1E
C1 L a E
WV I WD T
a`,a
C D< I 1E
C1 L a E Zdroj: (Fiala, 2002)
Jestliže tyto rovnice navzájem vydělíme, získáme neznámý parametr c a s využitím předchozích rovnic nalezneme i další neznámé parametry a i b. W^ I WV D< WV I WD
T
a`,a
W^ I WV D< C I 1E C1 L a E
'
WD I T
a`,a 2
C1 L a E
Zdroj: (Fiala, 2002) Parametry a i b obsahují stejný výraz. Pro zjednodušení práce si můžeme tento výraz předem vypočítat a pak ho do obou vzorců dosadit, označíme ho symbolem Kc. Pro výpočet počátečních odhadů GM funkce budeme počítat podle následujících vzorců. Počáteční odhady parametrů: G1 = 5+55 + 5+60 b 57,5
C1 L E
'
W1 I T 2
G2 = 5+65 + 5+70 b
T
G3 = 5+75 + 5+80
W2 I W1 b C10 I 1E Zdroj: (Fiala, 2002)
Jestliže známe hodnoty všech parametrů, můžeme vypočítat modelové specifické míry c ) pro intervaly 60-64 až 100-104 podle vzorce uvedeného níže. Aby úmrtnosti (+ počáteční odhady parametrů byly co nejpřesnější, využívá se k tomu metoda nejmenších čtverců, která minimalizuje součet čtverců odchylek skutečných hodnot specifických měr úmrtnosti a modelových hodnot specifických měr úmrtnosti. Součet čtverců odchylek vypočítáme podle vzorce, který je níže a jeho minimalizaci provedeme v Excelu přes funkci Řešitel, tato funkce součet čtverců minimalizuje a následně změní hodnoty vypočtených parametrů. V mnoha případech se součet čtverců nezmění. + S ' L T 85
∑
x = 60
B/V
Sx ~ )2 5 × (5 mx − 5 m x ~ ~ m x ⋅ (1 − 5 m x ) 5 Zdroj: (Fiala, 2002)
29
4.6 Využití úmrtnostních tabulek Biometrické míry z úmrtnostních tabulek slouží k dalším demografickým výpočtům a analýzám. Jsou využívány např. pro stanovení a rozbor délky lidského života (střední, pravděpodobná a normální délka života), modelových měr reprodukce (natalitní limit, index plodnosti, čistá míra reprodukce, index stáří) a modelových charakteristik demografické struktury obyvatelstva (indexy věkové struktury, indexy hospodářské závislosti a zatížení). V praxi se úmrtnostní tabulky využívají především při výpočtech prognostických modelů a při výpočtech v životním pojištění. (Roubíček, 1997) V mé práci využiji úmrtnostní tabulky především k získání střední délky života. Budu počítat zkrácené úmrtnostní tabulky bez vyloučení a s vyloučením příčin smrti na všechny novotvary a dále s vyloučením příčin smrti na vybrané diagnózy, zvlášť pro muže a ženy. Pro výpočet úmrtnostních tabulek budou použity hodnoty do 60 let skutečné specifické míry úmrtnosti a nad 60 let budou použity modelové specifické míry úmrtnosti. Na základě takto vypočtených úmrtnostních tabulek budu porovnávat jednotlivé změny ve střední délce života v závislosti na vyloučení příčin úmrtí ze skupiny novotvarů.
30
5 Výskyt novotvarů v ČR v letech 1970-2007 V naší populaci představují nádorová onemocnění závažný zdravotnický problém, nejen z důvodu zvyšujícího se počtu nově hlášených onemocnění, které částečně můžeme vysvětlit stárnutím populace, ale také proto, že po nemocích oběhové soustavy tvoří novotvary dlouhodobě druhou nejčastější příčinu úmrtí v ČR. V roce 2007 zemřelo na novotvar 15 341 mužů a 12 368 žen, což představuju 29 % ze všech úmrtí u mužů a 24 % ze všech úmrtí u žen (tab. 2). Tab. 2 – Absolutní počet a struktura zemřelých, ČR 2007 Absolutní počet
Nemoci muži
% ze všech zemřelých celkem
ženy
muži
ženy
Oběhová s.
23 564
28 900
52 464
45
56
Novotvary Vnější příčiny Dýchací s.
15 341
12 368
27 709
29
24
4 193
1 887
6 080
8
4
3 118
2 597
5 715
6
5
Trávicí s.
2 707
2 040
4 747
5
4
Ostatní
3 796
4 125
7 921
7
8
Zdroj: ČSÚ, 2008; vlastní výpočty
Obr. 1 – Podíl zemřelých na novotvary a nemoci oběhové soustavy celkem, ČR 1970-2007
Podíl ze všech úmrtí (v %)
60 55 50 45 40
novotvary
35
nemoci oběh.s.
30 25 20 1970 1975 1980 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
15
Kalendářní rok Zdroj: ČSÚ, 2008; vlastní výpočty
31
Od roku 1970 do roku 2004 podíl nádorových onemocnění z celkového počtu zemřelých rostl, s výjimkou let 1980, 1989 a 1990, kdy došlo k mírnému poklesu, a to v důsledku vyššího počtu zemřelých (v roce 1980 o 11 233, v roce 1989 o 2 053 a v roce 1990 o 1 419 oproti předchozím let). Tento růst je způsoben, jednak v důsledku poklesu úmrtí na nemoci oběhové soustavy (obr. 1), ale také podle mého názoru v důsledku nevhodného životního stylu. První pokles smrtnosti můžeme sledovat již od druhé poloviny 90. let, absolutní počet zemřelých na ZN se však významně nesnižoval, naopak docházelo ještě k většímu nárůstu. Poprvé počet zemřelých na novotvary výrazně poklesl po roce 2004. Smrtnost vykazuje od roku 2004 větší propad než počet zemřelých na novotvary z celkového počtu zemřelých, a to částečně v důsledku zvyšujícího se počtu obyvatel od roku 2004 a stále klesajícímu počtu zemřelých (obr. 2). Obr. 2 – Vývoj smrtnosti a struktury úmrtnosti na zhoubné novotvary celkem, ČR 1970-2007 290
28 smrtnost na 100 zemřelých
280 26
24
260
250
22
240 20 230
18 1970 1975 1980 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
220
Kalendářní rok Zdroj: ÚZIS, 2010; vlastní výpočty
32
Na 100 zemřelých
Na 100 000 ob.
270
Klesající míra smrtnosti lze vysvětlit z vyšující se kvalitou lékařské péče a lepší organizací protinádorové léčby (např. vznik Komplexních onkologických center v roce 2005) a časnější diagnostikou nádorových onemocnění (stále více případů je diagnostikováno v I. a II. klinickém stádiu, kdy je naděje na vyléčení nejvyšší). (ÚZIS, 2010) Z hlediska pohlaví smrtnost na ZN vykazuje dlouhodobě vyšší hodnoty u mužů než u žen. Nejvyšších hodnot dosahovala smrtnost u mužů v roce 2003 a 2004 (326 případů) a v roce 2003 u žen (248 případů), naopak nejnižších hodnot na začátku sledovaného období (295, resp. 207). Po roce 2004 došlo k poklesu smrtnosti na ZN u obou pohlaví, a to zejména u mužů. Pokud zvolíme výchozí rok 1970 jako index 100 (v počtu zemřelých na ZN na 100 000 obyvatel), můžeme pak zjednodušeně vyjádřit procentní nárůst nebo pokles vývoje oproti srovnávací hodnotě. Podíváme-li se na tyto hodnoty, zjistíme, že vývoj smrtnosti vykazuje vyšší hodnoty u žen než u mužů. Smrtnost vzrostla mezi lety 1970 a 2007 z hodnot kolem 210 osob na 230 osob u žen, což je nárůst o 10 % a u mužů se výrazně nezměnila, nárůst o 3 % z hodnoty kolem 290 osob na 300 osob (Obr. 3 a 4). (ÚZIS, 2010)
Obr. 3 – Vývoj smrtnosti na zhoubné novotvary u mužů a žen, ČR 1970-2007 350 muži 330
ženy
310 Na 100 000 ob.
290 270 250 230 210 190 170 1970 1975 1980 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
150
Kalendářní rok Zdroj:ÚZIS, 2010; vlastní výpočty
33
Obr. 4 – Vývoj indexu růstu smrtnosti na zhoubné novotvary u mužů a žen, ČR 1970-2007
V % (základ 1970)
120 118
muži
116
ženy
114 112 110 108 106 104 102 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
100
Kalendářní rok Zdroj:ÚZIS, 2010; vlastní výpočty
Nejčastější příčinou úmrtí na ZN u mužů byl v roce 2007 ZN průdušnice, průdušek a plic (dg. C33-C44), ZN kolorekta (dg. C18-C21) a ZN prostaty (dg. C61). Tyto tři typy onemocnění představovaly v roce 2007 polovinu všech úmrtí na ZN. V případě žen, nejčastější příčinou úmrtí na ZN byl ZN prsu (dg. C50), ZN kolorekta a ZN průdušnice, průdušky a plic. Tyto tři typy ZN tvořily v roce 2007 téměř 40 % úmrtí všech úmrtí na ZN. Dalšími příčinami úmrtí u mužů i žen jsou ZN slinivky břišní (dg. C25) a ZN žaludku (dg. C16), ZN ženských pohlavních orgánů, především hrdla a těla děložního (dg. C53 a dg. C54) a vaječníku (dg. C56) v případě žen (obr. 5).
34
Obr. 5 – Struktura zemřelých na novotvary, ČR 2007 [%] 100 90
23,7
22,1
2,7 2,1 3,3 3,3 4,4 4,6 5,9
3,1 2,5 2,6 1,6 4,3 5,7 5,7 6,0
80
Podíl zemřelých
70 60 50
Leukemie
8,4
7,3
40 15
13,4
30
ZN mozku ZN jater ZN močového měchýře ZN ledviny mimo pánvičku ZN žaludku ZN vaječníku ZN hrdla a těla děložního, dělohy ZN slinivky břišní ZN prostaty
20 10
ostatní
13,8 26,6
ZN kolorekta ZN prsu
11,9 0 muži
ZN průdušnice, průdušky a plíce
ženy Pohlaví
Zdroj: ÚZIS 2010; ČSÚ, 2008; vlastní výpočty
Zatímco úroveň úmrtnosti na zhoubné novotvary v posledních letech klesá, úroveň incidence vykazuje dlouhodobě trend opačný (obr. 6). Počet nově vzniklých případů každoročně roste. V roce 2007 bylo nově nahlášeno celkem 76 176 případů ZN a novotvarů in situ, z toho 38 502 případů u mužů a 37 674 případů u žen. Nejčastěji diagnostikovaným onkologickým onemocněním je „Jiný zhoubný novotvar kůže“ (dg. C44), přičemž do této diagnózy spadají především bazaliomy2 a spinaliomy3. V roce 2007 bylo hlášeno celkem 18 728 těchto nádorů (181 případů na 100 000 obyvatel), což představuje necelých 25 % (jedna čtvrtina) všech hlášených případů v daném roce. Díky povaze onemocnění (bazaliomy metastazují velmi zřídka) a časné diagnóze je úmrtnost na tuto onkologickou diagnózu stabilně velmi nízká. (ÚZIS, 2010) Vzhledem k výše zmiňovaným vlastnostem bude dg. C44 z dalšího zpracování vyřazena, aby nezkreslovala informace o jiných, mnohem závažnějších onkologických onemocněních. Rozdíl v incidenci novotvarů s dg. C44 a bez dg. C44 zobrazuje obr. 6.
2,3
Bazaliom a spinaliom jsou zhoubné kožní nádory vycházející z různých vrstev povrchové části kůže epitelu. Oba nádory jsou v případě včasného záchytu poměrně málo nebezpečné, spinaliom je agresivnější než bazaliom. (Koutecký, 2004)
35
Stále rostoucí počet hlášených novotvarů můžeme vysvětlit stárnutím populace (stoupá průměrný věk, respektive naděje dožití při narození), zlepšenou diagnostikou zhoubných novotvarů a celkovou kvalitou lékařské péče, která znamená, že stále více osob se dožívá vyššího věku, kdy je riziko nádorového onemocnění nejvyšší. V rámci zlepšené diagnostiky mohou být příčinou vyššího počtu hlášených novotvarů celoplošné onkologické screeningy. (ÚZIS, 2010, str. 21) Na vzniku rakoviny se podílí celá řada vnějších faktorů chemických, fyzikálních i infekčních. Nejde však jen o přímé působení některých škodlivých látek v prostředí, ovzduší nebo v potravě, ale také o nepříznivou kombinaci látek méně škodlivých. Jedná se o špatné návyky a zlozvyky. Světové přehledy uvádějí, že na vzniku všech případů rakoviny se podílejí potravinová rizika a špatné stravovací návyky až v 30 % a v dalších 30 % kouření. Profesionální rizika pracovního prostředí jsou příčinou rakoviny v 5 %, expozice ultrafialovému záření ze slunečního osvitu ve 2 % a 5 % se podílí také infekce, především virové. Znečištění životního prostředí, zejména ovzduší se podílí v průměru asi ve 2 %, chronický alkoholismus až 3 % rizika, obezita a nedostatek pohybu až 5 %, vliv léků se může projevit rovněž asi v 1 %. Vrozené čili dědičné faktory přispívají ke vzniku rakoviny asi v 15 % (Žaloudík, 2008). Z uvedeného je zřejmé, že i přes vysoký vliv dědičnosti, je většina rizik spojena s naším životem a chováním jako jednotlivců.
800 750 700 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
Na 100 000 ob.
80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1970 1975 1980 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Absolutní počet
Obr. 6 – Vývoj incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ celkem, ČR 1970-2007
celkem (absolut. počet)
Kalendářní rok celkem na 100 000 ob.
Zdroj: ÚZIS, 2010
36
bez dg.C44 (na 100 000 ob.)
Počet nově hlášených případů onemocnění na zhoubný novotvar a novotvar in situ (bez dg. C44) má rostoucí trend u obou pohlaví, zejména v posledních letech dochází k vyššímu nárůstu oproti letům minulým. Tento trend je způsoben faktory, které byly již popsány výše. Každoročně je nahlášeno více onemocnění u mužů než žen. Podíváme-li se na index růstu, se základem v roce 1970, zjistíme, že vývoj incidence mezi roky 1970 a 2007 vykazuje vyšší hodnoty u žen než u mužů. U žen vzrostla incidence z hodnoty 230 osob na hodnotu 550 osob, což je nárůst o 140 % a u mužů vzrostla incidence z hodnoty 280 osob na hodnotu 570, což je nárůst o více jak 100 % (obr. 7 a 8). K stále rostoucímu trendu incidence je třeba dodat, že nám tento trend nemusí odrážet jen rizikový vývoj onemocnění. Ke zvyšování počtu onemocnění přispívá i zachycení nemocí v časnějších klinických stádiích, která byla během let do klasifikace implementovaná, a jde tedy o důsledek zlepšující se diagnostiky.
Obr. 7 – Vývoj incidence ZN a novotvarů in situ u mužů a žen, ČR 1970-2007 (bez dg. C44) 600 muži 550 ženy
Na 100 000 ob.
500 450 400 350 300 250 200
1970 1975 1980 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
150
Kalendářní rok Zdroj: ÚZIS, 2010; vlastní výpočty
37
Obr. 8 – Vývoj indexu růstu incidence na zhoubné novotvary u mužů a žen, ČR 1970-2007 240 muži
V % (základ 1970)
220
ženy
200 180 160 140 120
1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
100
Kalendářní rok Zdroj: ÚZIS, 2010; vlastní výpočty
Obr. 9 zobrazuje věkové rozložení hlášených ZN v roce 2007. Většina ZN je zjištěna u mužů i žen starších 60 let. Ve věku 60-74 let bylo zjištěno 45 % všech ZN u mužů a 37 % u žen, téměř shodně u obou pohlaví bylo zjištěno ve věkové skupině starších 74 let a to 30 % u mužů a 31 % u žen. Větší rozdíl je patrný v mladší věkové skupině 30-44 let, u žen bylo zjištěno 8,4 %, kdežto u mužů 3,5 %. Nejen v roce 2007, ale i v letech minulých se počet nově hlášených novotvarů koncentruje do vyšších věkových skupin. Opakovaný výskyt nádorového onemocnění ve vyšších věkových skupinách je dán povahou onemocnění. Jak už bylo řečeno v kapitole 4, zhoubný nádor vzniká trvalou poruchou genetického kódu buňky. Na tyto poruchy a změny genetické buňky působí vnitřní faktory (dědičnost a snížená funkce imunitního systému) a vnější faktory (fyzikální a chemické kancerogeny a onkogenní viry). Protože pravděpodobnost výskytu obou skupin faktorů roste s věkem, je výskyt nádorového onemocnění častější ve vyšších věkových skupinách. (ÚZIS, 2010)
38
Obr. 9 – Věková struktura nově hlášených případů zhoubných novotvarů v roce 2007
Muži
Ženy 0,2
1,0
3,5
2,3
0,2 0-14
0-14
8,4
15-29
30,1
15-29
19,9
31,0 30-44
45,4
21,6
30-44
45-59
45-59
60-74
60-74
75+
75+ 36,5
Zdroj: ÚZIS, 2010
Promořenost ZN naší populace neboli počet všech onemocnění ZN existujících v naší populaci znázorňuje obr. 10. Počet onemocnění existujících v ČR u obou pohlaví roste s věkem, do 69 let je vyšší prevalence u žen než u mužů, od 70 věku je to naopak. U žen je častější výskyt ZN v mladších věkových skupinách způsoben především gynekologickými nádory a nádory prsu, které se objevují už v mladších věkových skupinách. Například ve věku 50-54 let připadá na 100 000 žen 5 000 onemocnění, zatímco na 100 000 mužů je to 2 000 onemocnění. Vyšší počet onemocnění u mužů než u žen ve starších věkových skupinách podle mého názoru souvisí s vyšší nadúmrtností mužů a s dožitím vyššího věku žen. Ženy se obecně dožívají vyššího věku než muži a mužů je v těchto věkových skupinách méně než žen (v roce 2007 bylo ve věku 74 let a starší o 210 000 více žen než mužů). (ČSÚ, 2008) Na 100 000 mužů připadá ve věku 70-79 let 14 000 onemocnění a na 100 000 žen 11 000 onemocnění. Prevalence nám odhaduje pravděpodobnost výskytu onemocnění ZN. Např. pravděpodobnost výskytu ZN u muže ve věku 80-84 let je 16 % a u žen je to 11 %. Ve srovnání s ostatními věkovými skupinami je výskyt ZN u dětí velmi ojedinělý. Pravděpodobnost výskytu ZN u chlapce ve věku 0-14 let je 0,1 %. Nejčastější ZN ve věku 0-14 let jsou Leukemie, nádory centrální nervové soustavy (mozku a míchy), specifický nádor ledvin (tzv. Wilmsův tumor) a ZN lymfatického systému. Celkem bylo v roce 2007 do Národního onkologického registru hlášeno 146 nádorů u dětí ve věku 0-14 let (tj. 0,19 % z celkového počtu hlášených případů, obr. 9) a zemřelo na zhoubný nádor ve stejném roce 40 dětí ve věku 0–14 let. (ÚZIS, 2010) 39
Obr. 10 – Specifické míry prevalence na 100 000 obyvatel, muži a ženy k 31. 12. 2007 20 000 18 000
muži
16 000
ženy
Na 100 000 ob.
14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0
Věkové skupiny Zdroj: ÚZIS, 2010; ČSÚ, 2008; vlastní výpočty
5.1 Vývoj vybraných diagnóz novotvarů v letech 1970-2008 Na obr. 1-4 (přílohy) je zachycen vývoj jednotlivých diagnóz zhoubných novotvarů v letech 1970-2008, z pohledu incidence a smrtnosti. Jsou zde zachycena nejčastější onkologická onemocnění, která jsou společná pro muže i ženy a dále onemocnění, která jsou specifická jen pro mužské nebo ženské pohlaví. V celém časovém období patří k nejčastěji diagnostikovaným v České republice ZN prsu u žen, ZN kolorekta a ZN průdušnice, průdušky a plic u obou pohlaví, tyto nemoci jsou bohužel i nejčastějšími příčinami úmrtí u nás. Protože těmito nemocemi je zasažena velká část naší populace a v posledních letech jsou v ČR nejčastější onkologickou příčinou úmrtí, budou jim věnovány samostatné podkapitoly. Největší nárůst incidence během sledovaného období zaznamenal u mužů ZN prostaty. Výskyt rakoviny prostaty se v současnosti pohybuje okolo 100 případů na 100 000 mužů, zatímco na počátku sledovaného období to bylo jen okolo 20 případů, nárůst je to tedy velmi podstatný. Smrtnost se za toto období zvýšila jen nepatrně a od roku 1995 dokonce klesá, za celé období nepřekročila 30 úmrtí na 100 000 mužů. V současné době se podaří vyléčit asi 60 % všech nemocných, a to především díky záchytu nádoru prostaty v časnějších stádiích a účinnější léčbou (Žaloudík, 2008). V posledních letech lze pozorovat příznivý trend nárůstu prvního a druhého stádia 40
nemoci, v roce 2008 bylo zachyceno v prvním a druhém stádiu přes 60 % případů onemocnění (Dušek aj., 2005), to je také vysvětlení rostoucího trendu incidence. Rakovina prostaty patří k pomaleji rostoucím zhoubným nádorům, ohrožuje především muže mezi 60-80 lety. (Žaloudík, 2008). K dalším onkologickým onemocněním s vyšším počtem každoročně hlášených případů patří ZN ledvin. Toto onemocnění se vyskytuje více u mužů než žen a u mužů v celém období také vykazuje trend incidence strmější růst. V současnosti je každoročně hlášeno okolo 20 případů u žen a 35 případů u mužů na 100 000 obyvatel. Úmrtnost na rakovinu ledvin je mnohem nižší v porovnání s ostatními onkologickými nemocemi, v celém období je trend úmrtnosti stabilní, na 100 000 mužů připadá asi 14 úmrtí ročně. Mezi nejzákeřnější a nejobávanější onkologická onemocnění patří rakovina slinivky břišní. Postihuje ve stejném počtu muže i ženy. Počet nově hlášených případů rakoviny slinivky břišní každoročně roste a každým rokem je její výskyt přibližně stejný u mužů i žen, v roce 2008 to bylo 18 případů na 100 000 mužů nebo žen. Tvrzení, že rakovina slinivky patří k neobávanějším onemocněním, dokazuje úmrtnost na toto onemocnění, nejen že od roku 1970 neustále roste, ale počet úmrtí, které připadá na 100 000 obyvatel, je jen o něco málo nižší než každoroční počet nově zjištěných případů této nemoci, jen v roce 2008 to bylo 16 případů u žen a 17 případů u mužů vztaženo na 100 000 obyvatel. Příčiny vzniku a faktory, které by ovlivňovaly vznik tohoto onemocnění, nejsou dosud známy. Problém tohoto onemocnění spočívá v tom, že v počátečních stádiích nemoci, se rakovina slinivky břišní neprojevuje žádnými příznaky, a když se příznaky objeví, je onemocnění už pokročilé a často nevyléčitelné. Nádor rakoviny slinivky nelze nahmatat běžným vyšetřením břicha, v časných stádiích tohoto onemocnění lze spolehlivě objevit nádor jen pomocí ultrazvukového vyšetření. Bohužel v současnosti v ČR neexistuje sekundární prevence, která by pomocí preventivního ultrazvukového vyšetření rakoviny slinivky břišní, objevila toto onemocnění včas. (Žaloudík, 2008) Mezi další onkologické onemocnění trávicí soustavy patří rakovina žaludku. U rakoviny žaludku lze pozorovat z dlouhodobého hlediska příznivý pokles ve výskytu i úmrtnosti tohoto onemocnění u obou pohlaví. V posledních desetiletích výskyt klesl na polovinu a úmrtnost více než na třetinu. Rakovina žaludku se objevuje více u mužů než žen a muži na toto onemocnění také více umírají. Na počátku sledovaného období bylo toto onemocnění dokonce na prvním místě příčiny úmrtí u žen a u mužů na druhém 41
místě, po rakovině průdušnice, průdušky a plic. Rakovina žaludku patří, stejně tak jako rakovina slinivky břišní k nejsmrtelnějším onkologickým onemocněním, dokazuje to poměr mezi počtem úmrtí a počtem nově zjištěných případů. V roce 2008 bylo zaznamenáno 19 nově zjištěných případů a 13 úmrtí na 100 000 mužů, u žen 13 případů a 9 úmrtí na 100 000 žen. V případě rakoviny žaludku se projevily příznivé civilizační vlivy a nové stravovací návyky, ve srovnání s obdobím před třiceti a čtyřiceti lety se v našem jídelníčku objevuje méně konzervovaných potravin, naopak roste spotřeba čerstvé a zmrazené stravy, ryb a méně tučného masa a lépe upravovaného, s rozvojem ledniček jsou jistě potraviny také lépe a hygieničtěji uchovávány (Žaloudík, 2008). K vysokému počtu nově zjištěných případů onemocnění u žen patří onkologické nádory ženských pohlavních orgánů, z nichž nejvíce se vyskytují ZN těla a hrdla děložního a ZN vaječníku. Incidence ZN hrdla a těla děložního u nás má mírně rostoucí trend okolo 50 případů na 100 000 žen ročně. Úmrtnost na tyto ZN do roku 1985 rostla, po tomto roce byl trend úmrtnosti stabilizovaný a nepřekročil 15 úmrtí na 100 000 žen ročně a od roku 2005 lze vidět trvalý pokles, v roce 2008 bylo zaznamenáno 11 případů úmrtí. U rakoviny hrdla děložního neboli čípku je trend výskytu poměrně stabilizovaný a pohybuje se okolo 20 nových případů ročně a 8 úmrtí na 100 000 žen (Dušek aj., 2005). Příčinou vzniku tohoto nádorového onemocnění souvisí s infekcí lidskými papilomaviry, které se přenášejí zejména pohlavním stykem. Za rizikové faktory jsou pokládány nízký věk při začátku pohlavního života pod 16 let a promiskuita. Rakovinu děložního čípku je jedna z málo nádorů, u které lze zachytit přednádorové stavy, které lze účinně léčit. Teoreticky by tedy bylo možné, zachytit všechny případy nádorů hrdla děložního včas, kdyby ženy nepodceňovaly pravidelné gynekologické prohlídky. V roce 2008 byl v ČR zahájen cervikální screening, který je zaměřený na včasný záchyt nádoru děložního čípku, spočívá v pravidelných gynekologických prohlídkách. (Májek aj., 2011a; Žaloudík, 2008) Nejčastější z výše uvedených ženských nádorů je rakovina děložního těla. Každoročně je nahlášeno stále více nových případů tohoto onemocnění, pozitivní však je, že trend úmrtnosti s incidencí neroste, je stabilizovaný. V roce 2008 připadalo na 100 000 žen 10 úmrtí a 35 nových případů (Dušek aj., 2005), což je asi o třetinu více než u rakoviny čípku a rakoviny vaječníku. Nádor děložního těla vzniká ve sliznici dělohy lze ho odhalit poměrně brzy jen pomocí ultrazvukového vyšetření, které by mělo být součástí preventivních gynekologických prohlídek (Žaloudík, 2008).
42
Výskyt rakoviny vaječníku měl do roku 2004 stabilizovaný trend okolo 25 případů ročně na 100 000 žen, po tomto roce stabilně klesá. Úmrtnost na tato onemocnění je nejvyšší ze všech zmiňovaných gynekologických nádorů, ale od roku 2004 lze vidět mírný pokles, v roce 2008 zemřelo na toto onemocnění 15 žen ze 100 000. Problémem tohoto nádorového onemocnění, je zachycení nádoru včas. Vaječníky jsou v poměru k ostatním orgánům dutiny břišní malé a jsou skryté ostatními orgány, jsou umístěny mimo dělohu a špatně přístupné pro gynekologické vyšetření. Příčina vzniku nádorů vaječníků není známa, významná role se přisuzuje vlivu ženských pohlavních hormonů, estrogenům a zvláště pak jejich vlivem na dozrávání vajíčka. Příznivý vliv na snížení rizika vzniku tohoto onemocnění bylo prokázáno u užívání hormonální antikoncepce, která právě blokuje dozrávání vajíčka. (Žaloudík, 2008)
5.2 Rakovina prsu Rakovina prsu je nejčastější nádorové onemocnění a nejčastější onkologickou příčinou úmrtí u žen a v současné době představuje jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů v ČR. ZN prsu můžou onemocnět také muži, ale výskyt tohoto onemocnění u mužů je jen ojedinělý. Na každoroční zhruba šest tisíc nových případů rakoviny prsu u žen připadá jen asi padesát případů mužské rakoviny prsu (Žaloudík, 2008). Jak už bylo uvedeno v kapitole 4, ZN jsou pojmenovávány podle prvotního místa vzniku v těle. Prvotním místem vzniku ZN prsu je prsní žláza a odtud se nádor šíří pomocí mízních uzlin do svého okolí, nejčastěji do podpaží a mezižeberní oblasti. Rakovinou prsu rozumíme různé druhy nádorů. Většina nádorů prsu jsou nezhoubné, nejsou pro ženy nijak nebezpečné a neohrožují jejich zdraví, často jsou tvořeny cysty, což jsou dutiny vyplněné tekutým obsahem. Existuje několik typů ZN, z nichž nejčastějším typem je tzv. „invazivní duktální karcinom,“ tento nádor vzniká v mléčných vývodech a napadá okolní tukovou tkáň prsu a odtud se šíří do okolních částí těla. Tento typ zhoubného nádoru tvoří přibližně 80 % všech případů. (Česká onkologická společnost, 2009b) Výskyt rakoviny prsu v ČR stále stoupá, ročně je u nás zaznamenáváno okolo 6 000 nových případů ZN prsu. Počet nově zjištěných ZN prsu má rostoucí trend až do roku 2003, kdy lze pozorovat nepatrný pokles a stagnaci. Incidence dosáhla historicky svého maxima v roce 2007, do Národního onkologického registru bylo v tomto roce nahlášeno celkem 6 500 nových onemocnění. V relativním vyjádření připadalo na 100 000 žen 43
123,2 případů a to bylo téměř 19 % ze všech onkologických onemocnění u žen, které byly v tomto roce nahlášeny (ÚZIS, 2010). V roce 2008 incidence klesla na 6 416 případů, tedy na 120,3 případů na 100 000 žen. Pozitivní je, že i přes neustále rostoucí počet nově hlášených případů, smrtnost na novotvary stagnuje a od roku 2006 začíná výrazně klesat. V roce 2008 zemřelo na ZN prsu 1 660 žen, což představuje 31,2 případů na 100 000 žen (obr. 11). (ÚZIS, 2010) Dramatický růst incidence ZN prsu neodráží jen riziko stále zvyšujícího vzniku tohoto onemocnění, ale tento rostoucí trend je způsoben také zachycením většího počtu onemocnění v časných a plně vyléčitelných stádií nádoru prsu. Proto také, v závislosti na vyšším počtu onemocnění, nenarůstá úmrtnost a to především zásluhou preventivního mamografického vyšetření a vlivem organizovaného mamárního screeningu. Screening je preventivní program pro vyhledávání včasných stádií nádorů. V České republice má na preventivní mamografickou prohlídku bezplatně nárok jednou za dva roky každá žena od 45 věku. Vyšetření prsu je potřeba podstupovat pravidelně, nestačí jen jednou za život. Je prováděno pomocí mamografu, který umí na rentgenových snímcích ukázat zhoubný nádor už tehdy, nemá-li žena ještě žádné potíže. Součástí mamografického vyšetření je vyšetření ultrazvukem, ten poskytuje jiné informace než mamografie. Ultrazvukové vyšetření nemůže nahradit vyšetření mamografem, ale může ho významně doplnit a hodí v případě vyšetřování prsů mladých žen, těhotných nebo kojících maminek. (Májek aj., 2011b) Během let 2002-2008 bylo ČR provedeno celkem 2 083 274 vyšetření a během let 2007-2008 bylo vyšetřeno 886 459 žen. Zhoubný nádor byl odhalen u 10 036 žen, drtivá většina z nich v časných stadiích s velmi úspěšnou léčbou. (Májek aj., 2011c)
44
Obr. 11 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN prsu, ženy 1970-2008 130 120
smrtnost
110
incidence
Na 100 000 žen
100 90 80 70 60 50 40 30 20
Kalendářní rok
.
Zdroj: ÚZIS 2010, 2011
Z obr. 12 je vidět, že jen několik málo případů je zaznamenáno u žen do ve věku 20-39 let, jen asi okolo 200 případů ročně, což je 14 případů na 100 000 žen (Dušek aj., 2005). Tento trend je dlouhodobě stabilní, takže nedochází k navyšování počtu výskytů onemocnění u mladších žen. Výskyt incidence strmě narůstá po 40. věku, dlouhodobý rostoucí trend je patrný u všech věkových skupin nad 40 let. Vyšší nárůst incidence je patrný od 90. let a to podle mého názoru právě zásluhou preventivního mamografického vyšetření. Od roku 2002 lze vidět další nárůst incidence ve věkových skupinách 50-59 let a 60-69 let, příčinou tohoto růstu je zavedení již zmiňovaného mamografického screeningu. Nejvyšší počet nově hlášených onemocnění připadá na 100 000 žen ve věku 70 let a starších a dále pak ve věku 60-69 let. Ženy s nádorem prsu ve věku 70 let a starší se stávají stále početnější skupinou nemocných, příčinu tohoto růstu můžeme přičíst celkovému stárnutí populace. Je vidět že trend incidence u této věkové skupiny dlouhodobě roste, až v posledních letech stagnuje. V roce 2007 na 100 000 žen ve věku 60-69 let to bylo 304 nových onemocnění a ve věku 70-79 330 případů.
45
Obr. 12 – Vývoj věkové specifické incidence ZN prsu, ženy 1977-2007 350 300
20-39 40-49 50-59
Na 100 000 žen
250
60-69 70-79
200
80+
150 100 50
1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
0
Kalendářní rok Zdroj: Dušek aj, 2005
Příčiny rostoucího výskytu rakoviny prsu u nás, ale i v jiných zemích nejsou dosud jasné. Vznik rakoviny prsu je dáván do souvislosti s mnoha faktory. Jedním z nich je nekojení a s tím spojené nižší využití mléčné žlázy při nízkém počtu těhotenství. Dalším z faktorů je obezita, vliv životního prostředí, životního stylu a v neposlední řadě vliv dědičnosti. (Žaloudík, 2008) Obr. 13 zobrazuje podíl jednotlivých věkových skupin na celkové incidenci a smrtnosti (počítáno za roky 1977-2007). Je vidět, že nejvíce nově hlášených onemocnění je zjištěno ve věkové skupině 45-69 let (57 %). Zde se můžeme přesvědčit, že věkový interval pro bezplatná screeningová vyšetření prsu od 45+ let, byl zvolen s ohledem na nejvyšší výskyt rakoviny prsu právě v těchto věkových skupinách. Struktura úmrtnosti na ZN prsu roste s věkem. Nejvíce na nádor prsu umírají ženy ve věkové skupině 75-79 let, tato skupina se na celkové úmrtnosti podílí 14 %. Vysoký podíl zemřelých je patrný u mladších věkových skupin, kdy ženy ve věku od 50-69 let se podílejí na celkové úmrtnosti 40 %.
46
Obr. 13 – Věková struktura incidence a smrtnosti žen se ZN prsu, 1977-2007
16 Podíl dle věkových skupin (v %)
incidence 14
smrtnost
12 10 8 6 4 2 0
Věkové skupiny Zdroj: Dušek aj, 2005
Na obr. 14 jsou zobrazeny specifické míry smrtelnosti a prevalence nádorového onemocnění prsa v roce 2007. Smrtelnost je vztažena na 100 000 případů onemocnění a prevalence na 100 000 žen středního stavu. Novotvar prsu byl smrtelný ve všech věkových skupinách kromě nejmladších věkových skupin, v roce 2007 nebyl novotvar prsu smrtelný ani v jednom případě onemocnění ve věku 0-24 let. Nejvíce smrtelná byla rakovina prsu ve věku 25-44 let a ve věku 70 let a starší, ve věkové skupině 25-29 let bylo ze 100 000 případů onemocnění smrtelných 3 600. Nejvyšší smrtelnost lze vidět u žen ve věku 85+, kdy ze 100 000 případů onemocnění jich bylo smrtelných 7 800. Opět zde můžeme vidět pozitivní přínos mamografického screeningu, kdy smrtelnost v cílových věkových skupinách je mnohem nižší než v ostatních věkových skupinách. Celkový počet žijících žen se zhoubným novotvarem prsu je k 31. 12. 2007 54 600, na 100 000 žen připadá 1 035 žen, které žijí s rakovinou prsu (Májek aj., 2005). Počet existujících onemocnění zhoubného novotvaru roste opět s věkem a to od 40. věku. Zatímco v roce 2007 ve věku 45-49 let připadá na 100 000 žen 870 případů onemocnění, tak ve věku 60-84 let je tato hodnota 3,5x vyšší, kolísá kolem 3 000 případů na 100 000 žen.
47
Obr. 14 – Specifické míry smrtelnosti a prevalence ZN prsu, ženy k 31. 12. 2007
Na 100 000 onemocnění/ob.
8 000 7 000
prevalence
6 000
smrtelnost
5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0
Věkové skupiny Zdroj: ÚZIS, 2009b, 2010; ČSÚ, 2008; vlastní výpočty
Tabulka 3 zobrazuje pravděpodobnost přežití 5 let ženy s diagnostikovaným novotvarem prsu. Přežití bylo v roce 2007 spočítáno u žen s diagnostikovaným prvním zhoubným novotvarem prsu v letech 1998–2002 a s doplněným stavem těchto žen do konce roku 2007. Největší pravděpodobnost přežití mají ženy ve věku 40-54 let, u nichž byl nádor objeven v prvním nebo druhém stadiu. (ÚZIS, 2010)
Tab. 3 – Pravděpodobnost přežití se ZN prsu, ženy Věková skupina Stadium
0–39
40–54
55–69
70+
Celkem
všechna
82,1
82,6
75
48,2
69
I. a II.
88,4
90,8
85,8
64,6
82,1
III., IV. a neurčeno
59,3
57
47,6
28,3
41,4
Poznámka: Stadia 1 a 2 jsou označována za časná a mají dobrou prognózu a úspěšnost léčby, pokročilá stadia 3 a 4 pak přestavují rizikovou skupinu s výrazně horší prognózou Zdroj: ÚZIS, 2010
48
5.3 Rakovina průdušnice, průdušky a plic Rakovina průdušnice, průdušky a plic je v České republice onemocnění, které postihuje celou populaci, muže i ženy. Na rozdíl od jiných nádorů se toto onemocnění vyznačuje vysokým každoročním počtem nově zjištěných onemocnění, ale bohužel také vysokým počtem zemřelých, takže toto onemocnění je v mnoha případech smrtelné. Rakovina průdušnice, průdušky a plic je nejčastější příčinou úmrtí u mužů a třetí nejčastější příčinou úmrtí u žen. Nebezpečí nádoru průdušnice, průdušky a plic spočívá v tom, že je problém zachytit nádor v počátku jeho vzniku, protože dlouhou dobu roste bez jakýchkoli obtíží, většina nádorů je zjištěna až v pozdním stádiu a není tak v mnoha případech vyléčitelná. (Žaloudík, 2008) Do Národního onkologického registru je každým rokem zaznamenáno více než 6 000 nových případů tohoto onemocnění a kolem 5 500 osob každoročně na toto onemocnění umírá. Rakovina průdušnice, průdušky a plic se více vyskytuje u mužů než žen a muži také na toto onemocnění více umírají (obr. 15 a 16). V roce 2008 bylo zaznamenáno 4 693 nových případů u mužů a 1 893 případů u žen, což představuje 91,8 případů na 100 000 mužů a 34,5 případů na 100 000 žen (ÚZIS, 2011). V posledních letech se trend výskytu rakoviny plic u mužů výrazně nezměnil a dokonce klesá, incidence u žen vykazuje trend zcela opačný. Zatímco v roce 1980 připadalo na 100 000 mužů 100 případů, na 100 000 žen to bylo ve stejném roce jen 10 případů. Oproti roku 1980 se incidence v roce 2008 u mužů snížila o 8 případů na 100 000 mužů, 92 případů a u žen tato hodnota vzrostla o 25 případů na 100 000 žen, 35 případů. V roce 2008 zemřelo na rakovinu plic 3 928 mužů a 1483 žen, což představuje 76,8 úmrtí u mužů a 27,3 úmrtí u na 100 000 osob daného pohlaví (ÚZIS, 2011). Protože výskyt tohoto onemocnění je bohužel doprovázen i vysokým úmrtím, trend smrtnosti má stejný průběh jako trend incidence, u mužů v posledních letech klesá, u žen naopak roste. Zatímco smrtnost v roce 2008 oproti roku 1980 poklesla u mužů o 25 úmrtí na 100 000 mužů, u žen tato hodnota vzrostla o 15 úmrtí na 100 000 žen. Vysoký nárůst ZN průdušnice, průdušky a plic u žen v posledních letech souvisí s liberalizací společnosti a emancipací žen. Kouření jako takové je spojeno se svobodou jednotlivce, ženy se postupem času osvobozovaly od společenských nerovností a od tradičního postavení žen ve společnosti, kde kouření u žen bylo považováno za nespolečenské. Tradiční role ženy v rodině a hlavně ve společnosti se postupem času vytrácely a ženy se od této společenské nerovnosti úplně osvobodily. (Žaloudík, 2008) 49
Obr. 15 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN průdušnice, průdušky a plic, muži 1970-2008 110 105
Na 100 000 ob.
100 95 90 85 incidence 80
smrtnost
75 70
Kalendářní rok Zdroj: ÚZIS 2010, 2011
Obr. 16 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN průdušnice, průdušky a plic, ženy 1970-2008 40 35
incidence smrtnost
Na 100 000 ob.
30 25 20 15 10 5 0
Kalendářní rok Zdroj: ÚZIS 2010, 2011
50
U mnoha nádorových onemocnění, nejsou jasné příčiny a důvody vzniku, u rakoviny průdušnice, průdušky a plic je prokázána souvislost mezi vznikem tohoto onemocnění a kouřením. Mezi další rizikové faktory patří pobyt v radioaktivním prostředí, výskyt rakoviny plic v rodině, pobyt v prostředí se znečištěným ovzduším. Cigaretový kouř obsahuje několik tisíc chemických sloučenin a látek a jen málo z nich neškodí organismu. Výskyt rakoviny plic u kuřáků je desetkrát vyšší než u nekuřáků, odhaduje se, že přes 90 % nádorů plic u mužů a 75-80 % nádorů u žen je způsobeno kouřením. Podle údajů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je kouření zodpovědné za třetinu vzniklých nádorových onemocnění. Kouření je zodpovědné nejen za vznik rakoviny plic, ale dává se do souvislosti se vznikem rakoviny žaludku, jater, kolorekta, ledvin, hrdla děložního a nosohltanu. (Žaloudík 2008) Podíl mužů a žen na specifické věkové incidenci zobrazuje obr. 17. Spíše výjimečně se nádory plic objevují do 45 let, k výraznějšímu nárůstu incidence dochází po 50. roce života a maximum se vyskytuje ve věku 60-74, po 80. roce jakoby výskyt rakoviny plic klesal, to platí ale spíše u mužů, protože u žen je výskyt rakoviny po tomto věku ještě celkem vysoký. U mužů bývá nejvíce případů zaznamenáváno mezi 65-69 lety (18 %), v letech 60-74 je zaznamenáno přes 50 % všech případů u mužů. U žen se podíl věkové skupiny posouvá do staršího věku, nejvíce případů je zjištěno u žen ve věku 70-74 let (16 %).
Obr. 17 – Věková struktura incidence ZN průdušnice, průdušky a plic, muži a ženy [%] 20 podíl z celkového počtu
18 16 14
muži ženy
12 10 8 6 4 2 0
Věkové skupiny Zdroj: Dušek aj., 2005
51
Zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plic je jedno z nejvíce smrtelných onkologických onemocnění (vedle počtu nově zjištěných případů, je zároveň velký počet úmrtí) a velký počet z nich je zachycen až v pokročilém IV. stadiu (40 %), kdy pravděpodobnost vyléčení je velmi nízká. (ÚZIS, 2010) Z obr. 17 a 18 je vidět, že struktura incidence a smrtnosti má v jednotlivých věkových skupinách skoro stejné zastoupení. To je podle mého názoru způsobeno výše uvedenými faktory, vysokou smrtelností a diagnostikou nádoru v pozdním stadiu. Nejvíce úmrtí je zaznamenáno u mužů i žen ve věku 65-69 let (18 %, 15 %), ve věku 60-74 let zemře 52 % mužů a 43 % žen, v 75 a starším věku je podíl zemřelých mužů výrazně nižší než podíl žen, kdy v tomto věku zemře 20 % mužů a 30 % žen.
Obr. 18 – Věková struktura smrtnosti ZN průdušnice, průdušky a plic, muži a ženy [%] 20
podíl z celkového počtu
18 16 14
muži ženy
12 10 8 6 4 2 0
Věkové skupiny Zdroj: Dušek aj., 2005
Počet existujících případů ZN průdušnice, průdušky a plic v jednotlivých věkových skupinách ke konci roku 2007 nám zobrazuje obr. 19. Zatímco prevalence u rakoviny prsu s věkem rostla, u rakoviny plic má zcela odlišný vývoj, jak u mužů, tak u žen. Jestliže prevalence s věkem roste, lze z toho usoudit, že v populaci, která trpí danou nemocí, lidé přežívají s tímto onemocněním několik let a se stále novými hlášenými případy se tedy počty osob s daným onemocněním zvyšují. Prevalence nám ukazuje nejen promořenost populace danou nemocí a výskyt tohoto onemocnění v dané populaci, ale lze z ní také usoudit, že sice touto nemocí může velká část populace trpět, ale úmrtnost na tuto nemoc nemusí být vysoká anebo naopak vysoká je, jak je právě 52
vidět v případě ZN průdušnice, průdušky a plic. Prevalence ZN průdušnice, průdušky a plic s věkem neroste ani u mužů, ani u žen. Lze vidět, že více případů onemocnění připadá na muže než ženy. Počet existujících případů tohoto onemocnění, se pohybuje maximálně do 600 případů na 100 000 osob, to by samo o sobě ještě nemuselo nic vypovídat o smrtelnosti této nemoci, ale podíváme-li se na obr. 20, zjistíme pravý opak.
Obr. 19 – Věková struktura prevalence ZN průdušnice, průdušky a plic, muži a ženy k 31. 12. 2007 600
Na 100 000 ob.
500 400
muži ženy
300 200 100 0
Věkové skupiny Zdroj: ÚZIS, 2010; ČSÚ 2008; vlastní výpočty
Rakovina průdušnice, průdušky a plic byla vysoce smrtelnou nemocí v roce 2007 jak u mužů i žen. Je vidět, že u mužů ve věku 35-85 a starší byla rakovina průdušnice, průdušky a plic smrtelná minimálně ve 40 % všech případech onemocnění v tomto věkovém rozmezí. Ve věku 20-29 let a 35-74 let bylo toto onemocnění smrtelné více u mužů než žen. Do věku 29 let u žen nebyl zaznamenán ani jeden smrtelný případ, naopak nejvíce smrtelná tato nemoc byla u žen ve věku 30-34 let a ve věku 80-84 let, kdy z 1 000 případů jich bylo smrtelných 850 a 900. Nejvíce smrtelných případů u mužů bylo zaznamenáno ve věku 75-79 let, kdy z 1 000 případů onemocnění jich bylo smrtelných 700.
53
Obr. 20 – Věková struktura smrtelnosti ZN průdušnice, průdušky a plic, muži a ženy 2007
Na 1 000 případů
1000 900
muži
800
ženy
700 600 500 400 300 200 100 0
Věkové skupiny Zdroj: ÚZIS 2009b, 2010; ČSÚ 2008; vlastní výpočty
5.4 Rakovina tlustého střeva a konečníku Pro rakovinu tlustého střeva a konečníku je často užíván zkrácený název rakovina kolorekta (z latiny; kolon=střevo, rektum=konečník). (Žaloudík, 2008) Zkrácený název rakoviny kolorekta zahrnuje novotvary tlustého střeva, rektosigmoidálního spojení, konečníku a novotvar řiti a řitního kanálu. V České republice je rakovina kolorekta jednou z nejčastějších diagnóz a řadí se na druhé místo jako nejčastější onkologická příčina smrti u mužů i žen. Bohužel se ČR v porovnání s ostatními zeměmi vyznačuje nadprůměrnou úmrtností na tuto diagnózu, výskytem nádoru kolorekta se řadíme na první místa v Evropě i ve světě. (Globocan, 2008) Prudký nárůst těchto nádorů u nás narůstal během osmdesátých a devadesátých let, od roku 2003 lze vidět určitý trend ke stabilizaci (obr. 21, 22). V posledních letech je u nás každoročně nově diagnostikováno okolo 8 000 nových případů a 4 000 případů onemocnění končí úmrtím (ÚZIS, 2011). Kolorektální nádor se častěji vyskytuje u mužů než žen a muži na toto onemocnění také více umírají. V roce 2008 bylo nově nahlášeno 4 861 případů u mužů a 3 374 případů u žen, což je na 100 000 osob 95,1 a 63,5 případů (ÚZIS, 2011). V porovnání s rokem 1970 přibylo v roce 2008 na 100 000 mužů asi 60 případů a na 100 000 žen 37 případů. V celém sledovaném období je vyšší
54
úmrtnost tohoto onemocnění u mužů než žen. Stále rostoucí trend úmrtnosti lze vidět až do roku 1998 u mužů a do roku 1995 u žen, po tomto období je úmrtnost stabilní a od roku 2005 dokonce klesá u obou pohlaví. V roce 2008 zemřelo na tyto nádory 2 297 mužů a 1 618 žen (ÚZIS, 2011), což přestavuje 44,9 úmrtí na 100 000 mužů a 30,4 úmrtí na 100 000 žen. V porovnání s rokem 1970 se tento počet zvýšil o 16 případů u mužů a jen o 5 případů u žen na 100 000 osob. Nejvyšších hodnot dosáhla smrtnost u obou pohlaví shodně v roce 2003 a 2004, v těchto letech připadalo na 100 000 mužů 52 úmrtí a na 100 000 žen 38 úmrtí. Na vysoký výskyt tohoto onemocnění u nás musí mít podle mého názoru velký vliv naše nezdravá strava, která je hodně bohatá na živočišné tuky a málo bohatá na čerstvou zeleninu. Zvláštní je, že zatímco tlusté střevo a konečník patří k orgánům nejčastěji postiženými, tak rakovina v tenkém střevě je velice vzácná, v roce 2008 to bylo jen 150 případů celkem (Dušek aj., 2005). Podle (Žaloudík, 2008) je velmi zarážející, že vedle rakoviny kolorekta, zaujímá ČR také přední místo ve výskytu rakoviny žlučových cest a ledvin. Ve všech třech případech jde o orgány, kde se hromadí odpadní látky, které tělo vylučuje. Příčinou zvýšeného výskytu rakoviny jsou právě orgány, které se nějakým způsobem podílejí na zbavování těla odpadních látek, nelze tedy vyloučit, že se zde podílejí toxické vlivy z prostředí, vody nebo potravinových zdrojů. Tyto vlivy mohly působit i před celými desetiletími a projevují se právě nyní ve stárnoucí populaci. Obr. 21 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN kolorekta, muži 1970-2008 5 000
110
4 500
100 90 80
3 500
70 3 000 60 2 500
50
2 000
40
1 500
30
1 000
20
incidence (absolutní)
Kalendářní rok počty zemřelých
Zdroj: ÚZIS 2010, 2011; Dušek aj., 2005
55
incidence (relativní)
smrtnost
Na 100 000 ob.
Absolutní počet
4 000
Obr. 22 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN kolorekta, ženy 1970-2008 3 500
70 65
3 000
60
2 500
50 45
2 000
40 35
1 500
Na 100 000 ob.
Absolutní počet
55
30 25
1 000
20
incidence (absolutní)
Kalendářní rok počty zemřelých
incidence (relativní)
smrtnost
Zdroj: ÚZIS 2010, 2011; Dušek aj., 2005
Z hlediska věkového rozložení se kolorektální karcinom ve věku do 50 let objevuje zřídka, většina případů kolorektálních nádorů je hlášena u osob starších 60 let, 80 % u mužů a 75 % u žen. Z celkového počtu diagnostikovaných případů se u mužů do 70. věku objevují novotvary kolorekta mnohem častěji než u žen, naopak od 75. věku je výskyt vyšší u žen. Nejvíce onemocnění je diagnostikováno u mužů ve věku 65-74 let, téměř 35 % případů a u žen je to o pět let déle ve věku 70-79 let, 34 % onemocnění. Ženy se podílejí na výskytu nových případů i ve vyšším věku, po 80. věku je to téměř 20 %, zatímco u mužů v tomto věku jen 11 % (obr. 23). Vzhledem k vysokému výskytu kolorektálního karcinomu, v roce 2009 zahájilo Ministerstvo zdravotnictví ČR screening na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Na screeningové vyšetření karcinomu kolorekta má právo každý starší 50 let. Výběr metody screeningu se řídí věkem pacienta, ve věku 50-54 let má občan ČR právo jednou za rok na provedení testu okultního krvácení ve stolici, od 55 věku mají bezpříznakový pacienti možnost výběru mezi testem na okultní krvácení (každé dva roky) a screeningovou kolonoskopií (jednou za deset let). (Dušek aj., 2011b)
56
Obr. 23 – Věková struktura incidence ZN kolorekta, muži a ženy [%] 20 18 muži podíl z celkového počtu
16 14
ženy
12 10 8 6 4 2 0
Věkové skupiny Zdroj: Dušek aj., 2005
Nejčastější věk úmrtí na rakovinu kolorekta se u obou pohlaví liší. Muži umírají na toto onkologické onemocnění, ale i na jiná, jak jsme se mohli v průběhu práce přesvědčit, v mladším věku než ženy. Jak už jsem se zmínila, je to způsobeno tím, že muži umírají obecně v mladším věku než ženy. Zatímco do 74 věku zemře na nádor kolorekta celkem 67 % mužů, žen 53 %. Muži nejvíce umírají na toto onemocnění ve věku 70-74 let, ženy o pět let déle ve věku 75-79 let. Po 80. věku umírají mnohem častěji ženy než muži, ve věku 80 a starší zemře ještě 28 % žen a téměř 16 % mužů (obr. 24).
57
Obr. 24 – Věková struktura smrtnosti ZN kolorekta, muži a ženy [%] 20 18
podíl z celkového počtu
16 14
muži ženy
12 10 8 6 4 2 0
Věkové skupiny Zdroj: Dušek aj., 2005
Na Obr. 25 jsou znázorněny počty existujících případů ZN kolorekta k 31. 12. 2007. Počet existujících onemocnění roste s věkem u mužů i žen. Nejvíce případů onemocnění připadá na 100 000 osob až v nejstarších věkových skupinách, to je dáno podle mého názoru tím, že nejvíce případů je zachyceno také až ve starším věku. Ve věkové skupině 65-69 let připadá na 100 000 mužů téměř 2 000 případů onemocnění a na 100 000 žen je to polovina případů. Ve věku 70-74 let, kdy v tomto věkovém intervalu je už diagnostikováno 73 % všech případů u mužů a 63 % všech případů u žen, připadá na 100 000 mužů 2 700 případů a na 100 000 žen téměř 1 500 případů. V poslední pětileté věkové skupině v roce 2007 připadá na 100 000 osob téměř 4 000 případů u mužů a 2 000 případů u žen.
58
Obr. 25 – Specifické míry prevalence ZN kolorekta, muži a ženy k 31. 12. 2007 4 500 4 000
Na 100 000 ob.
3 500
muži ženy
3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
Věkové skupiny Zdroj: ÚZIS 2010, ČSÚ 2008
Na obr. 26 jsou zobrazeny specifické míry smrtelnosti nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku v roce 2007. Smrtelnost je vztažena na 1 000 případů onemocnění. Novotvar kolorekta je smrtelný ve všech věkových skupinách kromě nejmladších věkových skupin, v roce 2007 nebyl novotvar kolorekta smrtelný ani v jednom případě onemocnění ve věku 0-24 let. Nejvíce smrtelný byl novotvar kolorekta u mužů ve věku 80-84 let, téměř 140 případů a ve věku 85 a starší, 200 případů z 1 000 případů onemocnění. Zajímavé je, že smrtelnost kolorekta byla mnohem vyšší u žen než u mužů a také nejvyšší u žen ze všech věkových skupin ve věku 55-64 let, kdy z 1 000 případů jich bylo smrtelných více než 60, kdežto u mužů asi o třetinu případů méně, tedy kolem 40. V tomto věku totiž zemřelo v roce 2007 více žen než mužů (o 30 úmrtí více). (ČSÚ, 2008)
59
Obr. 26 – Specifické míry smrtelnosti ZN kolorekta, muži a ženy 2007 200 180
Na 1 000 případů
160 140
muži ženy
120 100 80 60 40 20 0
Věkové skupiny Zdroj: ÚZIS, 2009b, 2010; ČSÚ, 2008; vlastní výpočty
60
6 Vývoj střední délky života po vyloučení vybraných příčin smrti 6.1 Vývoj střední délky života při narození Následující tabulka zobrazuje vliv vyloučení příčiny úmrtí u obou pohlaví na novotvary a vybrané diagnózy na střední délku života (dále SDŽ) při narození v roce 1970 a 2009. Nejdříve byly vyloučeny příčiny úmrtí na všechny novotvary a dále na ty diagnózy, které jsou v posledních letech nejčastější onkologickou příčinou úmrtí u mužů i žen. Jsou to diagnózy, které byly v této práci podrobně popsány, ZN prsu, ZN kolorekta a ZN průdušnice, průdušky a plic. Na počátku sledovaného období v roce 1970 byla SDŽ při narození u mužů 66,2 let a u žen 73,12 let, po vyloučení příčiny úmrtí na všechny novotvary, by se v roce 1970 prodloužila SDŽ při narození u mužů o 2,83 let a u žen o 2,47 let. V roce 2009 byla SDŽ při narození u mužů 74,35 let a u žen 80,32 let, kdyby v tomto roce nezemřela ani jedna žena a ani jeden muž na novotvary, prodloužila by se SDŽ v tomto roce u mužů o 3,85 let a u žen o 2,97 let. V roce 1970 by se nejvíce prodloužila SDŽ u mužů po vyloučení ZN kolorekta a ZN průdušnice, průdušky a plic, zisk by byl po vyloučení obou příčin stejný 0,8 let. U žen by se v tomto roce SDŽ prodloužila nejvíce po vyloučení příčiny smrti na ZN prsu, a to o 0,33 let. Kdyby v roce 2009 nezemřel ani jeden muž a ani jedna žena na ZN kolorekta, prodloužila by se SDŽ o 0,47 let u mužů a o 0,31 let u žen. Nejvíce by se prodloužila naděje dožití v tomto roce u mužů po vyloučení příčiny smrti na ZN průdušnice, průdušky a plic o 0,87 let a u žen by se nejvíce prodloužila SDŽ po vyloučení příčiny smrti na ZN prsu o 0,36 let.
Tab. 4 – Vliv vyloučení příčiny úmrtí na SDŽ při narození v letech 1970 a 2009 Pohlaví Rok/Zisk Výchozí SDŽ při narození SDŽ po vyloučení PS: všechny novotvary ZN kolorekta ZN průdušnic, průdušky a plic ZN prsu
1970
Muži Zisk 2009
66,20
74,35
Zisk
1970
Ženy Zisk 2009
73,12
80,32
Zisk
69,03 67,00 67,00
2,83 0,80 0,80
78,20 74,82 75,22
3,85 0,47 0,87
75,60 73,36 73,23
2,47 0,24 0,10
83,28 80,63 80,66
2,97 0,31 0,34
x
x
x
x
73,45
0,33
80,68
0,36
Poznámka: SDŽ – střední délka života Zdroj: Data jsou získána z tabulek v příloze, vlastní výpočty
61
6.2 Vývoj střední délky života v roce 1970 Z obr. 27 a 28 lze pozorovat vývoj střední délky života u mužů a žen v průběhu celého života po vyloučení příčiny smrti na novotvary v roce 1970. Lze vidět, že SDŽ u obou pohlaví není nejvyšší při narození, a to před i po vyloučení příčiny smrti na novotvary (důvodem je vysoká kojenecká úmrtnost). V tomto roce byla SDŽ nejvyšší ve věku 1-4 let, muži by v tomto věku byli průměrně naživu ještě 66,75 let a ženy 73,42 let. Po vyloučení příčiny smrti na novotvary, by byli muži v této věkové skupině průměrně naživu ještě 69,75 let a ženy by byly na živu v tomto věku průměrně ještě 75,94 let.
Střední délka života
Obr. 27 – Vývoj střední délky života, muži 1970 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
ex ex (po vyloučení PS na novotvary)
0
5
10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Věk
Zdroj: Data jsou získána z tabulek v příloze
62
Střední délka života
Obr. 28 – Vývoj střední délky života, ženy 1970 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
ex ex (po vyloučením PS na novotvary)
0
5
10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Věk
Zdroj: Data jsou získána z tabulek v příloze
Z obrázků výše a z následující tabulky lze vidět, že se SDŽ po vyloučení příčiny úmrtí na novotvary prodlužuje pro novorozence a v dalších letech života u obou pohlaví. Vyloučení příčiny smrti na novotvary do 30. věku, nemá na prodloužení střední délky života žádný vliv, protože v porovnání s vyšším věkem se do věku 30 let na nádorová onemocnění téměř neumírá. Po vyloučení příčiny úmrtní na novotvary je prodloužení SDŽ patrnější více u mužů než žen. Je to dáno tím, že úmrtnost mužů je obecně vyšší než u žen a novotvary jsou také častější příčinou úmrtí mužů. V průběhu práce, jsme se o tom mohli již několikrát přesvědčit. Ve věku 30 let by se SDŽ průměrně prodloužila téměř stejně jako u nulaletých, o 2,8 let u mužů a o 2,41 let u žen. Prodloužení SDŽ u těchto věkových skupin je stejné, protože nádorová onemocnění nejsou nemocemi, které by byly častou příčinnou úmrtí mladých lidí. Dokazuje to i procentní zisk SDŽ, který je v těchto skupinách nejmenší. Nádorová onemocnění jsou nemoci, na které umírá nejvíce lidí ve věku 60-80 let. Procentní zisk je v těchto věkových skupinách také nejvyšší u obou pohlaví. V roce 1970 by se po vyloučení příčiny úmrtí na novotvary SDŽ prodloužila nejvíce u mužů ve věku 65-69 let, o více než 15 %, což činí přibližně 1,72 let. U žen by se nejvíce prodloužila SDŽ v rozmezí věku 65-74 let, o 8,2 %. Dále můžeme vidět, že SDŽ žen je
63
prakticky v každém věku vyšší než SDŽ mužů, po vyloučení příčiny smrti na novotvary se však tento rozdíl zmenšuje. (Tab. 5)
Tab. 5 – Vliv vyloučení příčiny úmrtí na novotvary na SDŽ v roce 1970 Pohlaví Počátek věk. intervalu 0 1 30 40 50 60 65 70 75 80 90
Výchozí SDŽ 66,20 66,75 39,35 30,32 21,65 14,27 11,25 8,82 6,90 5,42 3,51
Muži SDŽ po vyloučení PS 69,03 69,64 42,16 32,96 24,16 16,34 12,96 10,11 7,78 5,98 3,82
Zisk 2,83 2,90 2,80 2,74 2,55 2,07 1,72 1,29 0,89 0,65 0,30
Zisk Výchozí (v %) SDŽ 4,3 4,3 7,1 9,1 11,8 14,5 15,3 14,7 12,8 10,3 8,5
73,12 73,42 45,27 35,71 26,55 18,11 14,33 11,00 8,19 5,94 3,20
Ženy SDŽ po vyloučení PS 75,60 75,94 47,68 38,01 28,53 19,58 15,51 11,90 8,82 6,36 3,38
Zisk
Zisk (v %)
2,47 2,52 2,41 2,29 1,98 1,47 1,18 0,90 0,63 0,42 0,18
3,4 3,4 5,3 6,4 7,5 8,1 8,2 8,2 7,8 7,1 5,6
Poznámka: SDŽ – střední délka života Zdroj: Data jsou získána z tabulek v příloze, vlastní výpočty
Podíváme-li se na vývoj střední délky života u jednotlivých diagnóz v tomto roce, zjistíme, že hodnoty SDŽ jsou opět vyšší v pozdějším věku než při narození. Po vyloučení příčiny smrti na rakovinu průdušnice, průdušky a plic by se nejvíce SDŽ prodloužila u mužů ve věku 30-44 let, zisk by činil shodně 0,85 let. Důvodem je, že právě v tomto věku se na tuto příčinu začíná umírat, procentní zisk by byl v těchto letech okolo 2,5 %. Největší vliv by mělo vyloučení této příčiny ve věku 65-69 let, SDŽ by se prodloužila z 11,25 let na 11,78 let, vyjádřeno v procentech by to bylo prodloužení o 4,7 %. V případě žen by byl zisk po vyloučení příčiny smrti na tuto rakovinu výrazně nižší než u mužů, je to dáno tím, že v 70. letech ženy ještě na tuto příčinu smrti tolik neumíraly, jako je tomu dnes (viz dále). U žen by bylo prodloužení střední délky života nejpatrnější ve věku 65-69 let, procentní zisk by byl 0,4 %, SDŽ by se prodloužila z 14,33 let na 14,39 let. Po vyloučení příčiny úmrtí na rakovinu kolorekta by muži získali nejvíce let ve věku 30-44 let, věk by se jim prodloužil o 0,85 let. Do 30 let se na rakovinu kolorekta vůbec neumírá a právě po tomto věku počty úmrtí na tuto příčinu začínají přibývat. Procentní zisk SDŽ by byl nejvyšší ve věku 65-69 let a dosahoval by hodnoty 4,7 %, SDŽ by se 64
prodloužila v tomto věku z 11,25 let na 11,78 let. Ženy umírají na toto onemocnění ve vyšším věku než muži, procentní zisk SDŽ by byl u žen nejvyšší ve věku 70-74 let, SDŽ by se prodloužila o 1 %, z 11 let na 11,12. Na rakovinu prsu do 34 věku neumírají ženy téměř vůbec, právě proto by se nejvíce SDŽ prodloužila pro věky 1-34 let a to téměř shodně o 0,34 let. Procentní zisk je nejpatrnější v rozmezí věkové skupiny 40-59 let, 0,9 % a dále ve věku 60-69 let, 0,8 %. (více viz přílohy)
6.3 Vývoj střední délky života v roce 2009 Z obrázků 29 a 30 lze vidět, vývoj střední délky života mužů a žen před a po vyloučení příčiny úmrtí na novotvary v roce 2009. V porovnání s rokem 1970 se SDŽ v roce 2009 zvýšila u obou pohlaví, SDŽ při narození se prodloužila v roce 2009 oproti roku 1970 o 8,2 let u mužů a o 7,2 let u žen. V roce 2009 již není SDŽ vyšší ve věku 1 než SDŽ při narození, jak tomu bylo v případě roku 1970. To je dáno nízkým počtem zemřelých ve věku 0 let. (ČSÚ, 2010a)
Střední délka života
Obr. 29 – Vývoj střední délky života, muži 2009 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
ex ex (po vyloučení PS na novotvary)
0
5
10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Věk
Zdroj: Data jsou získána z tabulek v příloze
65
Střední délka života
Obr. 30 – Vývoj střední délky života, ženy 2009 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
ex ex (po vyloučení PS na novotvary)
0
5
10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Věk
Zdroj: Data jsou získána z tabulek v příloze
Z tabulky 6 a z obrázků výše lze vidět, že SDŽ, tak jako tomu bylo v roce 1970, se po vyloučení příčiny úmrtí na novotvary prodlužuje i v dalších letech života, a to u obou pohlaví. Po vyloučení příčiny smrti na novotvary se v roce 2009 v porovnání s rokem 1970 SDŽ prodloužila více u mužů než u žen. Jestliže porovnáme procentní zisky SDŽ v jednotlivých věkových skupinách, zjistíme, že oproti roku 1970 v roce 2009 jsou tyto zisky celkem vysoké i v nejstarších věkových skupinách. To je způsobeno tím, že v současnosti se umírá na nádorová onemocnění mnohem více v pozdějším věku, než tomu bylo v roce 1970. Největší vliv by mělo vyloučení této příčiny úmrtí na prodloužení SDŽ u mužů ve věku 65-69 let a ve věku 70-74 let, SDŽ by se v těchto věkových skupinách prodloužila o 17,5 % resp. o 17,4 %, muži by tak v průměru hypoteticky žili ještě 18 let resp. 14 let. U žen by se vyloučení této příčiny úmrtí projevilo nejvíce ve věku 85-89 let, SDŽ by se prodloužila o 11,2 % a ženy by tak v průměru hypoteticky žily ještě 6 let. Z tabulky vidíme, že vyloučení této příčiny smrti u žen, by mělo téměř stejný vliv na prodloužení SDŽ ve věku od 65 do 90 let, hodnota procentního zisku SDŽ by v tomto věkovém rozmezí neklesla pod 10 %. (Tab. 6)
66
Tab. 6 – Vliv vyloučení příčiny úmrtí na novotvary na SDŽ v roce 2009 Pohlaví Počátek věk. intervalu 0 1 30 40 50 60 65 70 75 80 85 90
Výchozí SDŽ 74,35 73,58 45,25 35,74 26,71 18,82 15,40 12,28 9,51 7,18 5,32 3,94
Muži SDŽ po vyloučení PS 78,20 77,44 49,08 39,55 30,40 22,00 18,10 14,42 11,08 8,25 6,11 4,50
Zisk 3,85 3,86 3,83 3,81 3,69 3,19 2,70 2,14 1,57 1,07 0,79 0,55
Zisk Výchozí (v %) SDŽ 5,2 5,2 8,5 10,7 13,8 16,9 17,5 17,4 16,5 15,0 14,9 14,2
80,32 79,53 50,88 41,12 31,66 22,74 18,53 14,55 10,93 7,82 5,36 3,65
Ženy SDŽ po vyloučení PS 83,28 82,51 53,82 43,99 34,34 24,94 20,39 16,05 12,06 8,62 5,96 4,03
Zisk
Zisk (v %)
2,97 2,97 2,94 2,87 2,68 2,20 1,86 1,50 1,14 0,80 0,60 0,38
3,7 3,7 5,8 7,0 8,5 9,7 10,1 10,3 10,4 10,3 11,2 10,4
Poznámka: SDŽ – střední délka života Zdroj: Data jsou získána z tabulek v příloze
Změny ve střední délce života u jednotlivých diagnóz v roce 2009 bude zajímavé porovnat s rokem 1970. Zatímco v roce 1970 by se střední délka života po vyloučení příčiny smrti na rakovinu průdušnice, průdušky a plic nejvíce prodloužila u mužů ve věku 30-40 let, se ziskem 0,85 let, tak v roce 2009 by muži získali nejvíce v rozmezí věku 35-45 let, průměrně by se dožívali v tomto věku o 0,89 let více. Tento věkový posun je způsoben tím, že v mladém věku umírá stále méně mužů. Největší vliv na prodloužení SDŽ by mělo vyloučení této příčiny smrti v rozmezí věku 60-69 let, a to téměř shodně v tomto věkovém intervalu o 4 %. V případě žen by byl zisk po vyloučení příčiny smrti na rakovinu průdušnice, průdušky a plic výrazně nižší než u mužů, ale v porovnání se ziskem u žen v roce 1970 by byl tento zisk vyšší. V roce 2009 by se nejvíce prodloužila SDŽ u žen ve věku 0-45 let, a to o 0,34 let, zatímco v roce 1970 byl zisk v tomto věku 0,11 let, tak v roce 2009 je to nárůst o více než 0,2 roku. Největší vliv by mělo vyloučení příčiny smrti na rakovinu průdušnice, průdušky a plic u žen v rozmezí věku 50-74 let, SDŽ by se prodloužila téměř shodně o 1 %. Je to dáno tím, že v současnosti umírá na rakovinu průdušnice, průdušky a plic mnohem více žen než tomu bylo v minulosti. Po vyloučení příčiny úmrtí na rakovinu kolorekta roce 2009 by muži získali v porovnání s rokem 1970 přibližně o polovinu let méně. V roce 2009 by se nejvíce 67
prodloužila délka života ve věku 20-45 a to o 0,48 let, zatímco v tomto věku by se v roce 1970 prodloužila délka života o 0,85 let. Největší vliv na prodloužení SDŽ by mělo vyloučení této příčiny ve věku 75-79 let, SDŽ by se prodloužila o 2,6 %. Ženy by získaly nejvíce let v případě vyloučení této příčiny úmrtí ve věku 15-35 let a to 0,31 let. V porovnání s rokem 1970 je to nárůst o 0,2 roku. V případě žen, jsou zisky SDŽ při vyloučení příčiny smrti na rakovinu kolorekta oproti roku 1970 vyšší a u mužů naopak nižší. Vývoj střední délky života u žen po vyloučení příčiny smrti na rakovinu prsu v roce 2009, je téměř stejný jako v roce 1970. Nejvíce by se SDŽ prodloužila pro věkové skupiny 5-30 let a to shodně o 0,37 let, je to dáno tím, že na rakovinu prsu téměř mladé ženy neumírají. Stejně jako tomu bylo u předchozích novotvarů, se i úmrtí na rakovinu prsu v současnosti posouvá do vyšších věkových skupin. Největší vliv v roce 2009 na prodloužení SDŽ je patrný od 60. do 90. věku, hodnota procentního zisku by se pohybovala okolo 1 %, zatímco v roce 1970 byl tento vliv vyloučení nejpatrnější ve věku 40-69 let. (více viz přílohy)
68
7 Závěr V této práci jsem se zabývala sledováním výskytu nádorových onemocnění v posledních čtyřiceti letech v České republice. Nádorová onemocnění jsou u nás závažnými onemocněními, jejichž celkový výskyt v celém sledovaném období je neustále rostoucí. Tento stálý růst ovlivňuje kromě všech negativních vlivů v našem životním stylu, také stárnutí populace a v neposlední řadě zlepšující se kvalita lékařské péče, která znamená, že stále více osob se dožívá vyššího věku, kdy je riziko nádorového onemocnění nejvyšší. Trend úmrtnosti v celém sledovaném období je rovněž rostoucí, ale nárůst není tak prudký ve srovnání s výskytem nových případů a je pozitivní, že v posledních letech dokonce tento trend klesá. K nejzávažnějším nádorovým onemocněním z hlediska počtu každoročně nově hlášených diagnóz a také z hlediska nejčastější příčiny úmrtí dlouhodobě patří rakovina prsu u žen, rakovina kolorekta, rakovina průdušnice, průdušky a plic a rakovina prostaty u mužů. Zajímavé je, že u rakoviny průdušnice, průdušky a plic je trend úmrtnosti a incidence v posledních letech u mužů klesající, kdežto u žen rostoucí. Rakovina průdušnice, průdušky a plic patří spolu s rakovinou žaludku a rakovinou slinivky břišní k nejsmrtelnějším nádorovým onemocněním, každoroční počet nově zjištěných případů je jen o málo vyšší než každoroční počet zemřelých. Kdyby se podařilo objevit lék na nádorová onemocnění nebo léčba, která by dokázala nádorová onemocnění úspěšně vyléčit, lidé by se v průměru mohli dožívat o několik let déle. V případě, že bychom dokázali zabránit úmrtí na všechny novotvary, prodloužila by se střední délka života při narození v roce 2009 u mužů o 3,9 let u mužů a o 3 roky u žen. Nejčastější onkologickou příčinnou úmrtí žen je rakovina prsu. V posledních letech úmrtnost klesá, ale přesto na tuto rakovinu u nás umírá stále nejvíce žen. Jestliže se podaří zachytit nádor prsu včas, pravděpodobnost na úplné vyléčení je vysoká. Ženy by tak na toto onemocnění nemusely umírat vůbec. Střední délka života při narození by se po vyloučení této příčiny úmrtí prodloužila přibližně o 0,4 roky (2009). Na rakovinu průdušnice, průdušek a plic umírá nejvíce mužů a v posledních letech je i častou příčinou úmrtí žen. U tohoto onemocnění je prokázána jasná souvislost mezi výskytem této nemoci a kouřením cigaret. Pokud bychom dokázali omezit spotřebu cigaret na minimum, mohly by se počty zemřelých na toto onemocnění výrazně snížit.
69
Střední délka života při narození po vyloučení této rakoviny, by se prodloužila u mužů o necelý rok a u žen o jednu třetinu roku. Je pravděpodobné, že kdyby nás míjela všechna nádorová onemocnění, dožívali bychom se o několik let déle, ale příčinu úmrtí by pravděpodobně nahradily jiné nemoci, zejména srdeční a cévní.
70
Seznam použité literatury •
Bencko, V. aj. 2003. Statistické metody v epidemiologii [online], [cit. 2011-03-10]. Dostupné z:
•
Česká onkologická společnost, 2009a. Česká onkologická společnost [online]. 2009 [cit. 2011-03-29] Slovníček. Dostupné z WWW: .
•
Česká onkologická společnost, 2009b. Česká onkologická společnost [online]. 2009 [cit. 2011-03-29] Slovníček. Dostupné z WWW: .
•
Česká onkologická společnost, 2009c. Česká onkologická společnost [online]. 2009 [cit. 2011-03-29] Zhoubný nádor prsu. Dostupné z WWW: < http://www.linkos.cz/pacienti/prso_clanek.php>.
•
ČSÚ, 2006. Zemřelí podle podrobného seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR (1919 až 2006) [online]. 2010 [cit. 2011-04-27]. 8. revize (1968-1978) Muži. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/ 2006edicniplan.nsf/publ/4017-06-_%281919_2005%29 >.
•
ČSÚ, 2008. Demografická ročenka České republiky 2007 [online]. 2008 [cit. 2011-04-27]. < http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/4019-08-2007>.
•
ČSÚ, 2010a. Demografická příručka 2009 [online]. 2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupná z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4032-10>.
•
ČSÚ, 2010b. Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech (2000 až 2009) [online]. 2010 [cit. 2011-04-27]. Česká republika podle pohlaví a věku (2000-2009). Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/ 2010edicniplan.nsf/kapitola/4017-10-%282000_az_2009%29-01>.
•
Dvořáčková, B. 2002. Co potřebujete vědět o významu prevence v onkologii [online]. Brno : Masarykův onkologický ústav , 2002 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: .
•
Dušek, L. aj. 2005. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, 2005, [cit. 2011-4-27]. Dostupné z WWW: .
•
Dušek, L. aj. 2011a. Kolorektum.cz – Program kolorektálního screeningu v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2011. [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . ISSN 1804-0888. Verze 1.6f.
71
•
Dušek, L. aj. 2011b. Kolorektum.cz – Program kolorektálního screeningu v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2011. [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: .ISSN 1804-0888. Verze 1.6f.
•
Fiala, T. 2002. Demografické výpočty v tabulkovém procesoru. 1. vydání. Praha : Oeconomica, 2002. 218 s. ISBN 80-245-0446-4.
•
Fiala, T. 2009. Materiály k předmětu 4DM201 - Základy demografie - Přehled práce na cvičení 2009.
•
GALENICA MEDICAL [online]. 2009 [cit. 2011-04-27]. Zdravotnický materiál. Dostupné z WWW: .
•
Gladkij, I.; Strnad, L. 2002. Zdravotní politika zdraví zdravotnictví. 1. vydání. Olomouc : UP v Olomouci, 2002. 112 s. ISBN 80-244-0500-8.
•
Globocan, 2008. International agency for research on cancer [online]. 2008 [cit. 2011-04-16]. Globocan. Dostupné z WWW: .
•
Holčík, J. 2002. Úvod do studia zdravotního stavu populace. 2. doplněné vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2002. 181 s. ISBN 80-210-2779-7.
•
Koutecký, J. 2004. Klinická onkologie. 1. vydání. Přerov: Riopress, 2004. 278 s. ISBN 80-86221-77-6.
•
Májek, O. 2011a. Cervix.cz – Program cervikálního screeningu v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2011. [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: ISSN 1804-087X. Verze 1.6f.
•
Májek, O. 2011b. Mamo.cz – Program mamografického screeningu v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2011. [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . ISSN 1804-0861. Verze 1.4c.
•
Májek, O. 2011c. Mamo.cz – Program mamografického screeningu v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2011. [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: < http://www.mamo.cz/res/file/vysledky/vysledky-200911.pdf>. ISSN 1804-0861. Verze 1.4c.
•
Pavlík, Z. aj. 1986. Základy demografie. 1. vydání. Praha: Academica1986. 736 s.
72
•
Roubíček, V. 1997. Úvod do demografie. 1. vydání. Praha : CODEX Bohemia, s. r. o., 1997. 352 s. ISBN 80-85963-43-4.
•
Skála, B. aj. 2007. Informovaný pacient [online]. 1. vydání. Praha : Liga proti rakovině, 2007 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z WWW: .
•
ÚZIS. Národní onkologický registr. Závazné pokyny NZIS [online]. verze 05120060101/2. Praha : ÚZIS ČR. [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: .
•
ÚZIS, NZIS. Registry a informační systémy NZIS [online]. Praha : ÚZIS ČR. [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: < http://www.uzis.cz/registrynzis/registry-is>.
•
ÚZIS, 2005. Zemřelí 2004 [online]. Praha : ÚZIS ČR, 2005 [cit. 2011-04-4]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-7280-489-8
•
ÚZIS, 2006. Jak správně postupovat při vyplňování Listu o prohlídce mrtvého: Stručný průvodce [online]. Praha : ÚZIS ČR, 2006 [cit. 2011-04-4]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-7280-637-8.
•
ÚZIS, 2007. Zdravotnická ročenka České republiky 2006 [online]. Praha : ÚZIS ČR, 2007 [cit. 2011-04-4]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7280-736-9.
•
ÚZIS, 2009a. Mezinárodní klasifikace nemocí : Instrukční příručka [online]. 2. aktualizované vydání. Praha : UZIS, 2009 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7280-846-5.
•
ÚZIS, 2009b. Novotvary 2006 ČR [online]. Praha : ÚZIS ČR, 2009 [cit. 201104-27]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7280-796-3.
•
ÚZIS, 2010. Novotvary 2007 ČR [online]. Praha : ÚZIS ČR, 2010 [cit. 201104-27]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7280-796-3.
•
ÚZIS, 2011. Data poskytnuta Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.
•
Žaloudík, J. 2008. Vyhněte se rakovině : aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a. s., 2008. 192 s. ISBN 978-80247-2307-5.
73
Seznam tabulek Tab. 1 - Mezinárodní klasifikace nemocí, úrazů a tříd příčin smrti................................ 11 Tab. 2 – Absolutní počet a struktura zemřelých, ČR 2007 ............................................. 31 Tab. 3 – Pravděpodobnost přežití se ZN prsu, ženy ....................................................... 48 Tab. 4 – Vliv vyloučení příčiny úmrtí na SDŽ při narození v letech 1970 a 2009 ........ 61 Tab. 5 – Vliv vyloučení příčiny úmrtí na novotvary na SDŽ v roce 1970 ..................... 64 Tab. 6 – Vliv vyloučení příčiny úmrtí na novotvary na SDŽ v roce 2009 ..................... 67
Seznam obrázků Obr. 1 – Podíl zemřelých na novotvary a nemoci oběhové soustavy celkem, ČR 1970-2007 ................................................................................................................. 31 Obr. 2 – Vývoj smrtnosti a struktury úmrtnosti na zhoubné novotvary celkem, ČR 1970-2007 ................................................................................................................. 32 Obr. 3 – Vývoj smrtnosti na zhoubné novotvary u mužů a žen, ČR 1970-2007 ............ 33 Obr. 4 – Vývoj indexu růstu smrtnosti na zhoubné novotvary u mužů a žen, ČR 1970-2007 ................................................................................................................. 34 Obr. 5 – Struktura zemřelých na novotvary, ČR 2007 ................................................... 35 Obr. 6 – Vývoj incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ celkem, ČR 1970-2007 ................................................................................................................. 36 Obr. 7 – Vývoj incidence ZN a novotvarů in situ u mužů a žen, ČR 1970-2007 (bez dg. C44)................................................................................................................... 37 Obr. 8 – Vývoj indexu růstu incidence na zhoubné novotvary u mužů a žen, ČR 1970-2007 ................................................................................................................. 38 Obr. 9 – Věková struktura nově hlášených případů zhoubných novotvarů v roce 2007 39 Obr. 10 – Specifické míry prevalence na 100 000 obyvatel, muži a ženy k 31. 12. 2007 ........................................................................................................................................ 40 Obr. 11 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN prsu, ženy 1970-2008 ................................. 45 Obr. 12 – Vývoj věkové specifické incidence ZN prsu, ženy 1977-2007 ...................... 46 Obr. 13 – Věková struktura incidence a smrtnosti žen se ZN prsu, 1977-2007 ............. 47 Obr. 14 – Specifické míry smrtelnosti a prevalence ZN prsu, ženy k 31. 12. 2007 ....... 48
74
Obr. 15 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN průdušnice, průdušky a plic, muži 1970-2008 ........................................................................................................................................ 50 Obr. 16 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN průdušnice, průdušky a plic, ženy 1970-2008 ........................................................................................................................................ 50 Obr. 17 – Věková struktura incidence ZN průdušnice, průdušky a plic, muži a ženy ... 51 Obr. 18 – Věková struktura smrtnosti ZN průdušnice, průdušky a plic, muži a ženy .... 52 Obr. 19 – Věková struktura prevalence ZN průdušnice, průdušky a plic, ...................... 53 Obr. 20 – Věková struktura smrtelnosti ZN průdušnice, průdušky a plic, muži a ženy 2007 ................................................................................................................................ 54 Obr. 21 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN kolorekta, muži 1970-2008 ........................ 55 Obr. 22 – Vývoj incidence a smrtnosti ZN kolorekta, ženy1970-2008 .......................... 56 Obr. 23 – Věková struktura incidence ZN kolorekta, muži a ženy ................................ 57 Obr. 24 – Věková struktura smrtnosti ZN kolorekta, muži a ženy ................................. 58 Obr. 25 – Specifické míry prevalence ZN kolorekta, muži a ženy k 31. 12. 2007 ......... 59 Obr. 26 – Specifické míry smrtelnosti ZN kolorekta, muži a ženy 2007 ....................... 60 Obr. 27 – Vývoj střední délky života, muži 1970 ........................................................... 62 Obr. 28 – Vývoj střední délky života, ženy 1970 ........................................................... 63 Obr. 29 – Vývoj střední délky života, muži 2009 ........................................................... 65 Obr. 30 – Vývoj střední délky života, ženy 2009 ........................................................... 66
75
PŘÍLOHY
76
Seznam národních zdravotních registrů •
Informační systém Bilance obyvatel
•
Informační systém Demografie
•
Informační systém Pracovní neschopnost
•
Informační systém infekční nemoci
•
Národní kardiochirurgický registr (NKCHR)
•
Národní onkologický registr (NOR)
•
Národní registr asistované reprodukce (NRAR)
•
Národní registr cévní chirurgie (NRCCH)
•
Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP)
•
Národní registr kardiovaskulárních intervencí (NRKI)
•
Národní registr kloubních náhrad (NRKN)
•
Národní registr nemocí z povolání (NRNP)
•
Národní registr novorozenců (NRNAR)
•
Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů
•
Národní registr potratů (NRPOT)
•
Národní registr rodiček (NRROD)
•
Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek (NRULISL)
•
Národní registr vrozených vad (NRVV)
•
Registr ekonomických výkazů
•
Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (RLZF)
•
Registr pohlavních nemocí (RPN)
•
Registr tuberkulózy (RTBC)
•
Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu
•
Registr zdravotnických prostředků
•
Registr zdravotnických zařízení (RZZ)
Zdroj: ÚZIS, NZIS
List o prohlídce mrtvého
Zdroj:ÚZIS, 2006
Hlášení incidence a léčba zhoubného novotvaru
Zdroj: http://www.galenicamedical.cz/galenicamedical/eshop/0/3/5/2580-Incidence-a-lecbazhoubneho-novotvaru
Obr. 1 - Vývoj incidence vybraných zhoubných novotvarů, muži 1970-2008 110 100
ZN kolorekta
90 80
ZN průdušky, průdušnice a plíce ZN prostaty
Na 100 000 ob.
70 60 50
ZN ledviny
40 30 20
ZN slinivky břišní
10
ZN žaludku
0
Kalendářní rok
Zdroj: ÚZIS, 2010, 2011; Májek aj., 2005
Obr. 2 - Vývoj incidence vybraných zhoubných novotvarů, ženy 1970-2008 130
ZN kolorekta
120 ZN průdušky, průdušnice a plíce ZN prsu
110 100 Na 100 000 ob.
90 80
ZN hrdla a těla děložního ZN vaječníku
70 60 50 40
ZN ledviny
30 20
ZN žaludku
10 0
ZN slinivky břišní Kalendářní rok
Zdroj: ÚZIS, 2010, 2011; Májek aj., 2005
Obr. 3 - Vývoj smrtnosti vybraných zhoubných novotvarů, muži 1970-2008 110 100
ZN kolorekta
90 ZN průdušky, průdušnice a plíce ZN prostaty
Na 100 000 ob.
80 70 60 50
ZN ledviny
40 30
ZN slinivky břišní
20
ZN žaludku
10 0
Kalendářní rok
Zdroj: ÚZIS, 2010, 2011; Májek aj., 2005
Obr. 4 - Vývoj smrtnosti vybraných zhoubných novotvarů, ženy 1970-2008 45
ZN kolorekta
40 ZN průdušky, průdušnice a plíce ZN prsu
Na 100 000 ob.
35 30 25
ZN hrdla a těla děložního
20 15
ZN vaječníku 10 5
ZN slinivky břišní
0 ZN žaludku Kalendářní rok
Zdroj: ÚZIS, 2010, 2011; Májek aj., 2005
Tab. 1 – Úmrtnostní tabulka, muži 1970 Specifické PravděPravděPočet Věková Počet Počet míry podobnost podobnost prožitých skupina dožívajících zemřelých úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,023864 0,977073 0,022927 100000 2293 98 051 0 0,000905 0,996388 0,003612 97 707 353 390 123 1-4 0,000477 0,997619 0,002381 97 354 232 486 192 5-9 0,000484 0,997584 0,002416 97 123 235 485 026 10-14 0,001264 0,993699 0,006301 96 888 611 482 913 15-19 0,001759 0,991245 0,008755 96 277 843 479 280 20-24 0,001744 0,991320 0,008680 95 434 828 475 102 25-29 0,002206 0,989032 0,010968 94 606 1 038 470 437 30-34 0,002834 0,985931 0,014069 93 568 1 316 464 551 35-39 0,004178 0,979325 0,020675 92 252 1 907 456 492 40-44 0,007103 0,965106 0,034894 90 345 3 152 443 843 45-49 0,011509 0,944079 0,055921 87 192 4 876 423 772 50-54 0,018530 0,911513 0,088487 82 316 7 284 393 372 55-59 0,031078 0,856082 0,143918 75 032 10 799 348 166 60-64 0,051530 0,772867 0,227133 64 234 14 590 284 696 65-69 0,079445 0,672184 0,327816 49 644 16 274 207 536 70-74 0,117546 0,555587 0,444413 33 370 14 830 129 775 75-79 0,169551 0,428375 0,571625 18 540 10 598 66 205 80-84 0,240534 0,300391 0,699609 7 942 5 556 25 819 85-89 0,337420 0,185056 0,814944 2 386 1 944 7 068 90-94 0,469661 0,095531 0,904469 441 399 1 209 95-99 0,650158 0,000000 1,000000 42 42 105 100-104 Zdroj: ČSÚ, 2006, 2010a
Počet let života Tx 6 619 735 6 521 683 6 131 560 5 645 368 5 160 342 4 677 428 4 198 148 3 723 047 3 252 610 2 788 059 2 331 567 1 887 724 1 463 952 1 070 580 722 414 437 718 230 182 100 407 34 202 8 383 1 315 105
Střední délka života ex0 66,20 66,75 62,98 58,13 53,26 48,58 43,99 39,35 34,76 30,22 25,81 21,65 17,78 14,27 11,25 8,82 6,90 5,42 4,31 3,51 2,98 2,50
Tab. 2 – Úmrtnostní tabulka, ženy 1970 Specifické PravděPravděPočet Věková Počet Počet míry podobnost podobnost prožitých skupina dožívajících zemřelých úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,018192 0,982466 0,017534 100000 1753 98 510 0 0,000687 0,997256 0,002744 98 247 270 392 447 1-4 0,000302 0,998492 0,001508 97 977 148 489 516 5-9 0,000295 0,998524 0,001476 97 829 144 488 786 10-14 0,000562 0,997192 0,002808 97 685 274 487 739 15-19 0,000530 0,997355 0,002645 97 411 258 486 409 20-24 0,000640 0,996807 0,003193 97 153 310 484 990 25-29 0,000875 0,995632 0,004368 96 843 423 483 157 30-34 0,001357 0,993239 0,006761 96 420 652 480 469 35-39 0,002012 0,989989 0,010011 95 768 959 476 443 40-44 0,003456 0,982871 0,017129 94 809 1 624 469 986 45-49 0,005559 0,972587 0,027413 93 185 2 554 459 540 50-54 0,008751 0,957188 0,042812 90 631 3 880 443 453 55-59 0,015112 0,927224 0,072776 86 751 6 313 417 970 60-64 0,026401 0,876338 0,123662 80 437 9 947 377 319 65-69 0,045750 0,795529 0,204471 70 490 14 413 316 418 70-74 0,078915 0,673966 0,326034 56 077 18 283 234 677 75-79 0,135762 0,507220 0,492780 37 794 18 624 142 410 80-84 0,233201 0,311609 0,688391 19 170 13 196 62 858 85-89 0,400217 0,135189 0,864811 5 973 5 166 16 953 90-94 0,686490 0,032308 0,967692 808 781 2 084 95-99 26 26 65 100-104 1,177176 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2006, 2010a
Počet let života Tx 7 312 199 7 213 689 6 821 242 6 331 726 5 842 940 5 355 201 4 868 792 4 383 802 3 900 645 3 420 176 2 943 733 2 473 747 2 014 207 1 570 754 1 152 784 775 465 459 047 224 370 81 960 19 102 2 149 65
Střední délka života ex0 73,12 73,42 69,62 64,72 59,81 54,98 50,11 45,27 40,45 35,71 31,05 26,55 22,22 18,11 14,33 11,00 8,19 5,94 4,28 3,20 2,66 2,50
Tab. 3 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na novotvary, muži 1970 Specifické PravděPravděPočet Počet Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých skupina úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,023823 0,977073 0,022927 100000 2293 98 051 0 0,000779 0,996887 0,003113 97 707 304 390 221 1-4 0,000371 0,998146 0,001854 97 403 181 486 564 5-9 0,000434 0,997831 0,002169 97 223 211 485 585 10-14 0,001160 0,994215 0,005785 97 012 561 483 655 15-19 0,001611 0,991978 0,008022 96 450 774 480 318 20-24 0,001578 0,992141 0,007859 95 677 752 476 504 25-29 0,001920 0,990446 0,009554 94 925 907 472 357 30-34 0,002370 0,988218 0,011782 94 018 1 108 467 320 35-39 0,003406 0,983112 0,016888 92 910 1 569 460 628 40-44 0,005483 0,972957 0,027043 91 341 2 470 450 530 45-49 0,008315 0,959277 0,040723 88 871 3 619 435 307 50-54 0,013349 0,935433 0,064567 85 252 5 504 412 498 55-59 0,022147 0,895176 0,104824 79 747 8 359 377 839 60-64 0,037345 0,829671 0,170329 71 388 12 159 326 542 65-69 0,060216 0,740020 0,259980 59 229 15 398 257 647 70-74 0,094632 0,623032 0,376968 43 830 16 523 177 845 75-79 0,146421 0,480895 0,519105 27 308 14 176 101 100 80-84 0,207720 0,353949 0,646051 13 132 8 484 44 451 85-89 0,291389 0,232947 0,767053 4 648 3 565 14 327 90-94 0,405589 0,131606 0,868394 1 083 940 3 063 95-99 142 142 356 100-104 0,561463 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2006, 2010a
Počet let života Tx 6 902 709 6 804 658 6 414 437 5 927 873 5 442 287 4 958 632 4 478 314 4 001 811 3 529 454 3 062 134 2 601 506 2 150 976 1 715 668 1 303 170 925 331 598 790 341 142 163 297 62 197 17 747 3 419 356
Střední délka života ex0 69,03 69,64 65,85 60,97 56,10 51,41 46,81 42,16 37,54 32,96 28,48 24,20 20,12 16,34 12,96 10,11 7,78 5,98 4,74 3,82 3,16 2,50
Tab. 4 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na novotvary, ženy 1970 Specifické PravděPravděPočet Počet Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých skupina úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,018134 0,982466 0,017534 100000 1753 98 510 0 0,000597 0,997616 0,002384 98 247 234 392 518 1-4 0,000245 0,998776 0,001224 98 012 120 489 762 5-9 0,000229 0,998854 0,001146 97 892 112 489 181 10-14 0,000496 0,997523 0,002477 97 780 242 488 295 15-19 0,000452 0,997741 0,002259 97 538 220 487 139 20-24 0,000518 0,997414 0,002586 97 318 252 485 959 25-29 0,000628 0,996865 0,003135 97 066 304 484 569 30-34 0,000908 0,995471 0,004529 96 762 438 482 713 35-39 0,001098 0,994526 0,005474 96 323 527 480 299 40-44 0,002109 0,989510 0,010490 95 796 1 005 476 468 45-49 0,003426 0,983017 0,016983 94 791 1 610 469 931 50-54 0,005508 0,972837 0,027163 93 181 2 531 459 579 55-59 0,010684 0,947980 0,052020 90 650 4 716 441 462 60-64 0,020225 0,903819 0,096181 85 935 8 265 409 010 65-69 0,037213 0,830221 0,169779 77 669 13 187 355 380 70-74 0,067460 0,713696 0,286304 64 483 18 462 276 259 75-79 0,121316 0,545213 0,454787 46 021 20 930 177 781 80-84 0,208386 0,352773 0,647227 25 091 16 240 84 857 85-89 0,357629 0,167270 0,832730 8 852 7 371 25 830 90-94 0,613440 0,046551 0,953449 1 481 1 412 3 874 95-99 69 69 172 100-104 1,051913 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2006, 2010a
Počet let života Tx 7 559 548 7 461 038 7 068 520 6 578 758 6 089 577 5 601 281 5 114 143 4 628 184 4 143 615 3 660 903 3 180 604 2 704 136 2 234 204 1 774 625 1 333 163 924 154 568 773 292 514 114 733 29 876 4 046 172
Střední délka života ex0 75,60 75,94 72,12 67,20 62,28 57,43 52,55 47,68 42,82 38,01 33,20 28,53 23,98 19,58 15,51 11,90 8,82 6,36 4,57 3,38 2,73 2,50
Tab. 5 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN kolorekta, muži 1970 Specifické PravděPravděPočet Počet Počet let Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých života skupina úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx Tx ௫ 0,023864 0,977073 0,022927 100000 2293 98 051 6 700 074 0 0,000905 0,996388 0,003612 97 707 353 390 123 6 602 023 1-4 0,000477 0,997619 0,002381 97 354 232 486 192 6 211 900 5-9 0,000484 0,997584 0,002416 97 123 235 485 026 5 725 708 10-14 0,001264 0,993699 0,006301 96 888 611 482 913 5 240 681 15-19 0,001757 0,991256 0,008744 96 277 842 479 283 4 757 768 20-24 0,001730 0,991389 0,008611 95 436 822 475 123 4 278 485 25-29 0,002195 0,989084 0,010916 94 614 1 033 470 487 3 803 362 30-34 0,002754 0,986323 0,013677 93 581 1 280 464 705 3 332 875 35-39 0,003946 0,980464 0,019536 92 301 1 803 456 997 2 868 171 40-44 0,006597 0,967555 0,032445 90 498 2 936 445 149 2 411 173 45-49 0,010522 0,948751 0,051249 87 562 4 487 426 589 1 966 025 50-54 0,016746 0,919681 0,080319 83 074 6 672 398 690 1 539 435 55-59 0,027723 0,870562 0,129438 76 402 9 889 357 285 1 140 746 60-64 0,046084 0,794200 0,205800 66 512 13 688 298 342 783 460 65-69 0,072526 0,695844 0,304156 52 824 16 067 223 954 485 119 70-74 0,110606 0,575206 0,424794 36 757 15 614 144 751 261 165 75-79 0,165445 0,437262 0,562738 21 143 11 898 75 970 116 414 80-84 0,234708 0,309270 0,690730 9 245 6 386 30 261 40 443 85-89 0,329247 0,192774 0,807226 2 859 2 308 8 526 10 183 90-94 0,458285 0,101122 0,898878 551 495 1 517 1 657 95-99 56 56 139 139 100-104 0,634410 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2006, 2010a
Střední délka života ex0 67,00 67,57 63,81 58,95 54,09 49,42 44,83 40,20 35,61 31,07 26,64 22,45 18,53 14,93 11,78 9,18 7,11 5,51 4,37 3,56 3,01 2,50
Tab. 6 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN kolorekta, ženy 1970 Specifické PravděPravděPočet Počet Počet let Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých života skupina úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx Tx ௫ 0,018192 0,982466 0,017534 100000 1753 98 510 7 336 150 0 0,000687 0,997256 0,002744 98 247 270 392 447 7 237 640 1-4 0,000302 0,998492 0,001508 97 977 148 489 516 6 845 193 5-9 0,000295 0,998524 0,001476 97 829 144 488 786 6 355 677 10-14 0,000560 0,997204 0,002796 97 685 273 487 742 5 866 891 15-19 0,000530 0,997355 0,002645 97 412 258 486 415 5 379 149 20-24 0,000640 0,996807 0,003193 97 154 310 484 996 4 892 733 25-29 0,000865 0,995686 0,004314 96 844 418 483 176 4 407 738 30-34 0,001337 0,993337 0,006663 96 426 642 480 525 3 924 562 35-39 0,001931 0,990391 0,009609 95 784 920 476 618 3 444 037 40-44 0,003361 0,983338 0,016662 94 863 1 581 470 365 2 967 419 45-49 0,005381 0,973452 0,026548 93 283 2 476 460 222 2 497 054 50-54 0,008392 0,958908 0,041092 90 806 3 731 444 703 2 036 832 55-59 0,014576 0,929710 0,070290 87 075 6 120 420 073 1 592 129 60-64 0,025639 0,879680 0,120320 80 954 9 740 380 421 1 172 056 65-69 0,044656 0,799892 0,200108 71 214 14 250 320 443 791 636 70-74 0,077343 0,679286 0,320714 56 963 18 269 239 145 471 192 75-79 0,133529 0,512916 0,487084 38 694 18 847 146 354 232 047 80-84 0,229364 0,317645 0,682355 19 847 13 543 65 378 85 694 85-89 0,393632 0,139714 0,860286 6 304 5 424 17 963 20 315 90-94 0,675195 0,034185 0,965815 881 851 2 277 2 353 95-99 1,157809 0,000000 1,000000 30 30 75 75 100-104 Zdroj: ČSÚ, 2006, 2010a
Střední délka života ex0 73,36 73,67 69,87 64,97 60,06 55,22 50,36 45,51 40,70 35,96 31,28 26,77 22,43 18,28 14,48 11,12 8,27 6,00 4,32 3,22 2,67 2,50
Tab. 7 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN průdušnice, průdušky a plic, muži 1970 Specifické PravděPravděPočet Střední Počet Počet let Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých délka dožívajících zemřelých života skupina úmrtnosti dožití úmrtí let života px qx lx dx Lx Tx ex0 ௫ 0,023864 0,977073 0,022927 100000 2293 98 051 6 700 074 67,00 0 0,000905 0,996388 0,003612 97 707 353 390 123 6 602 023 67,57 1-4 0,000477 0,997619 0,002381 97 354 232 486 192 6 211 900 63,81 5-9 0,000484 0,997584 0,002416 97 123 235 485 026 5 725 708 58,95 10-14 0,001264 0,993699 0,006301 96 888 611 482 913 5 240 681 54,09 15-19 0,001757 0,991256 0,008744 96 277 842 479 283 4 757 768 49,42 20-24 0,001730 0,991389 0,008611 95 436 822 475 123 4 278 485 44,83 25-29 0,002195 0,989084 0,010916 94 614 1 033 470 487 3 803 362 40,20 30-34 0,002754 0,986323 0,013677 93 581 1 280 464 705 3 332 875 35,61 35-39 0,003946 0,980464 0,019536 92 301 1 803 456 997 2 868 171 31,07 40-44 0,006597 0,967555 0,032445 90 498 2 936 445 149 2 411 173 26,64 45-49 0,010522 0,948751 0,051249 87 562 4 487 426 589 1 966 025 22,45 50-54 0,016746 0,919681 0,080319 83 074 6 672 398 690 1 539 435 18,53 55-59 0,027723 0,870562 0,129438 76 402 9 889 357 285 1 140 746 14,93 60-64 0,046084 0,794200 0,205800 66 512 13 688 298 342 783 460 11,78 65-69 0,072526 0,695844 0,304156 52 824 16 067 223 954 485 119 9,18 70-74 0,110606 0,575206 0,424794 36 757 15 614 144 751 261 165 7,11 75-79 0,165445 0,437262 0,562738 21 143 11 898 75 970 116 414 5,51 80-84 0,234708 0,309270 0,690730 9 245 6 386 30 261 40 443 4,37 85-89 0,329247 0,192774 0,807226 2 859 2 308 8 526 10 183 3,56 90-94 0,458285 0,101122 0,898878 551 495 1 517 1 657 3,01 95-99 56 56 139 139 2,50 100-104 0,634410 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2006, 2010a
Tab. 8 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN průdušnice, průdušky a plic, ženy 1970 Specifické PravděPravděPočet Střední Počet Počet let Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých délka dožívajících zemřelých života skupina úmrtnosti dožití úmrtí let života qx lx dx Lx Tx ex0 px ௫ 0,018192 0,982466 0,017534 100000 1753 98 510 7 322 687 73,23 0 0,000687 0,997256 0,002744 98 247 270 392 447 7 224 178 73,53 1-4 0,000302 0,998492 0,001508 97 977 148 489 516 6 831 730 69,73 5-9 0,000295 0,998524 0,001476 97 829 144 488 786 6 342 214 64,83 10-14 0,000562 0,997192 0,002808 97 685 274 487 739 5 853 429 59,92 15-19 0,000530 0,997355 0,002645 97 411 258 486 409 5 365 689 55,08 20-24 0,000637 0,996821 0,003179 97 153 309 484 993 4 879 280 50,22 25-29 0,000872 0,995650 0,004350 96 844 421 483 168 4 394 287 45,37 30-34 0,001347 0,993288 0,006712 96 423 647 480 497 3 911 119 40,56 35-39 0,001982 0,990138 0,009862 95 776 945 476 517 3 430 622 35,82 40-44 0,003416 0,983063 0,016937 94 831 1 606 470 141 2 954 105 31,15 45-49 0,005425 0,973241 0,026759 93 225 2 495 459 889 2 483 964 26,64 50-54 0,008588 0,957967 0,042033 90 730 3 814 444 118 2 024 076 22,31 55-59 0,014876 0,928317 0,071683 86 917 6 230 419 008 1 579 957 18,18 60-64 0,026044 0,877904 0,122096 80 686 9 852 378 803 1 160 950 14,39 65-69 0,045263 0,797466 0,202534 70 835 14 346 318 308 782 147 11,04 70-74 0,078341 0,675903 0,324097 56 488 18 308 236 672 463 839 8,21 75-79 0,135270 0,508469 0,491531 38 181 18 767 143 986 227 167 5,95 80-84 0,232356 0,312929 0,687071 19 414 13 339 63 722 83 181 4,28 85-89 0,398766 0,136173 0,863827 6 075 5 248 17 256 19 459 3,20 90-94 0,684002 0,032712 0,967288 827 800 2 136 2 203 2,66 95-99 27 27 68 68 2,50 100-104 1,172910 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2006, 2010a
Tab. 9 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN prsu, ženy 1970 Specifické PravděPravděPočet Věková Počet Počet míry podobnost podobnost prožitých skupina dožívajících zemřelých úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,018192 0,982466 0,017534 100000 1753 98 510 0 0,000687 0,997256 0,002744 98 247 270 392 447 1-4 0,000302 0,998492 0,001508 97 977 148 489 516 5-9 0,000295 0,998524 0,001476 97 829 144 488 786 10-14 0,000562 0,997192 0,002808 97 685 274 487 739 15-19 0,000530 0,997355 0,002645 97 411 258 486 409 20-24 0,000634 0,996836 0,003164 97 153 307 484 996 25-29 0,000850 0,995757 0,004243 96 846 411 483 201 30-34 0,001258 0,993731 0,006269 96 435 605 480 662 35-39 0,001763 0,991226 0,008774 95 830 841 477 048 40-44 0,003159 0,984327 0,015673 94 989 1 489 471 224 45-49 0,005141 0,974622 0,025378 93 501 2 373 461 570 50-54 0,008208 0,959791 0,040209 91 128 3 664 446 478 55-59 0,014480 0,930160 0,069840 87 463 6 108 422 046 60-64 0,025714 0,879353 0,120647 81 355 9 815 382 237 65-69 0,044960 0,798676 0,201324 71 540 14 403 321 692 70-74 0,077934 0,677281 0,322719 57 137 18 439 239 587 75-79 0,134425 0,510622 0,489378 38 698 18 938 146 145 80-84 0,230905 0,315208 0,684792 19 760 13 531 64 971 85-89 0,396275 0,137879 0,862121 6 229 5 370 17 718 90-94 0,679729 0,033419 0,966581 859 830 2 219 95-99 1,165583 0,000000 1,000000 29 29 72 100-104 Zdroj: ČSÚ, 2006, 2010a
Počet let života Tx 7 345 275 7 246 765 6 854 318 6 364 802 5 876 016 5 388 277 4 901 868 4 416 871 3 933 671 3 453 009 2 975 960 2 504 736 2 043 165 1 596 688 1 174 641 792 404 470 712 231 125 84 980 20 009 2 290 72
Střední délka života ex0 73,45 73,76 69,96 65,06 60,15 55,32 50,46 45,61 40,79 36,03 31,33 26,79 22,42 18,26 14,44 11,08 8,24 5,97 4,30 3,21 2,67 2,50
Tab. 10 – Úmrtnostní tabulka, muži 2009 Specifické PravděPravděPočet Počet Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých skupina úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,003033 0,996943 0,003057 100000 306 99 740 0 0,000184 0,999265 0,000735 99 694 73 398 631 1-4 0,000108 0,999458 0,000542 99 621 54 497 970 5-9 0,000200 0,999001 0,000999 99 567 99 497 586 10-14 0,000460 0,997701 0,002299 99 468 229 496 766 15-19 0,000773 0,996145 0,003855 99 239 383 495 238 20-24 0,000793 0,996042 0,003958 98 856 391 493 303 25-29 0,001014 0,994944 0,005056 98 465 498 491 081 30-34 0,001425 0,992901 0,007099 97 967 695 488 098 35-39 0,002363 0,988255 0,011745 97 272 1 142 483 503 40-44 0,003972 0,980336 0,019664 96 129 1 890 475 921 45-49 0,007167 0,964798 0,035202 94 239 3 317 462 902 50-54 0,011803 0,942691 0,057309 90 922 5 211 441 582 55-59 0,018552 0,911410 0,088590 85 711 7 593 409 573 60-64 0,027109 0,873239 0,126761 78 118 9 902 365 834 65-69 0,041202 0,813824 0,186176 68 216 12 700 309 328 70-74 0,064414 0,724648 0,275352 55 516 15 286 239 362 75-79 0,102644 0,598566 0,401434 40 229 16 149 160 773 80-84 0,165609 0,436902 0,563098 24 080 13 559 86 501 85-89 0,269315 0,260129 0,739871 10 521 7 784 33 143 90-94 0,440121 0,110736 0,889264 2 737 2 434 7 599 95-99 303 303 758 100-104 0,721443 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2010a , 2010b
Počet let života Tx 7 435 191 7 335 451 6 936 820 6 438 850 5 941 264 5 444 498 4 949 260 4 455 956 3 964 875 3 476 778 2 993 275 2 517 354 2 054 452 1 612 870 1 203 298 837 464 528 136 288 774 128 001 41 500 8 357 758
Střední délka života ex0 74,35 73,58 69,63 64,67 59,73 54,86 50,07 45,25 40,47 35,74 31,14 26,71 22,60 18,82 15,40 12,28 9,51 7,18 5,32 3,94 3,05 2,50
Tab. 11 – Úmrtnostní tabulka, ženy 2009 Specifické PravděPravděPočet Počet Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých skupina úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,002675 0,997343 0,002657 100000 266 99 774 0 0,000165 0,999339 0,000661 99 734 66 398 805 1-4 0,000106 0,999470 0,000530 99 668 53 498 210 5-9 0,000105 0,999473 0,000527 99 615 52 497 946 10-14 0,000203 0,998985 0,001015 99 563 101 497 563 15-19 0,000317 0,998416 0,001584 99 462 158 496 916 20-24 0,000244 0,998779 0,001221 99 304 121 496 219 25-29 0,000427 0,997870 0,002130 99 183 211 495 388 30-34 0,000644 0,996787 0,003213 98 972 318 494 064 35-39 0,001111 0,994461 0,005539 98 654 546 491 903 40-44 0,001900 0,990544 0,009456 98 107 928 488 218 45-49 0,003114 0,984553 0,015447 97 180 1 501 482 146 50-54 0,004977 0,975420 0,024580 95 679 2 352 472 514 55-59 0,007642 0,962511 0,037489 93 327 3 499 457 888 60-64 0,012328 0,940222 0,059778 89 828 5 370 435 716 65-69 0,021707 0,897146 0,102854 84 458 8 687 400 575 70-74 0,040481 0,816763 0,183237 75 771 13 884 344 147 75-79 0,078059 0,676857 0,323143 61 887 19 998 259 441 80-84 0,153275 0,464696 0,535304 41 889 22 423 153 386 85-89 0,303826 0,218902 0,781098 19 466 15 205 59 317 90-94 0,605169 0,048517 0,951483 4 261 4 054 11 169 95-99 207 207 517 100-104 1,208338 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2010a , 2010b
Počet let života Tx 8 031 821 7 932 047 7 533 242 7 035 032 6 537 086 6 039 524 5 542 607 5 046 388 4 551 001 4 056 936 3 565 033 3 076 815 2 594 669 2 122 155 1 664 268 1 228 551 827 977 483 830 224 389 71 003 11 686 517
Střední délka života ex0 80,32 79,53 75,58 70,62 65,66 60,72 55,81 50,88 45,98 41,12 36,34 31,66 27,12 22,74 18,53 14,55 10,93 7,82 5,36 3,65 2,74 2,50
Tab. 12 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na novotvary, muži 2009 Specifické PravděPravděPočet Počet Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých skupina úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,003033 0,996943 0,003057 100000 306 99 740 0 0,000152 0,999391 0,000609 99 694 61 398 656 1-4 0,000071 0,999646 0,000354 99 634 35 498 079 5-9 0,000167 0,999168 0,000832 99 598 83 497 784 10-14 0,000426 0,997871 0,002129 99 515 212 497 047 15-19 0,000715 0,996432 0,003568 99 303 354 495 632 20-24 0,000716 0,996429 0,003571 98 949 353 493 863 25-29 0,000910 0,995462 0,004538 98 596 447 491 861 30-34 0,001233 0,993853 0,006147 98 148 603 489 234 35-39 0,001965 0,990224 0,009776 97 545 954 485 341 40-44 0,002980 0,985212 0,014788 96 591 1 428 479 386 45-49 0,004939 0,975608 0,024392 95 163 2 321 470 012 50-54 0,007520 0,963098 0,036902 92 842 3 426 455 644 55-59 0,010925 0,946840 0,053160 89 416 4 753 435 196 60-64 0,016210 0,922147 0,077853 84 662 6 591 406 834 65-69 0,026189 0,877265 0,122735 78 071 9 582 366 401 70-74 0,045032 0,798390 0,201610 68 489 13 808 307 926 75-79 0,080610 0,668280 0,331720 54 681 18 139 228 058 80-84 0,132488 0,515593 0,484407 36 542 17 701 138 458 85-89 0,215452 0,340527 0,659473 18 841 12 425 63 142 90-94 0,352097 0,171961 0,828039 6 416 5 313 18 798 95-99 1 103 1 103 2 758 100-104 0,577154 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2010a , 2010b
Počet let života Tx 7 819 851 7 720 111 7 321 455 6 823 376 6 325 592 5 828 545 5 332 913 4 839 051 4 347 190 3 857 956 3 372 615 2 893 228 2 423 216 1 967 572 1 532 376 1 125 541 759 140 451 214 223 156 84 698 21 556 2 758
Střední délka života ex0 78,20 77,44 73,48 68,51 63,56 58,69 53,90 49,08 44,29 39,55 34,92 30,40 26,10 22,00 18,10 14,42 11,08 8,25 6,11 4,50 3,36 2,50
Tab. 13 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na novotvary, ženy 2009 Specifické PravděPravděPočet Počet Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých skupina úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,002641 0,997343 0,002657 100000 266 99 774 0 0,000142 0,999433 0,000567 99 734 57 398 824 1-4 0,000088 0,999558 0,000442 99 678 44 498 279 5-9 0,000088 0,999561 0,000439 99 634 44 498 059 10-14 0,000180 0,999100 0,000900 99 590 90 497 726 15-19 0,000282 0,998592 0,001408 99 500 140 497 151 20-24 0,000210 0,998953 0,001047 99 360 104 496 541 25-29 0,000312 0,998440 0,001560 99 256 155 495 894 30-34 0,000402 0,997991 0,002009 99 101 199 495 009 35-39 0,000674 0,996638 0,003362 98 902 333 493 680 40-44 0,001101 0,994510 0,005490 98 570 541 491 496 45-49 0,001661 0,991729 0,008271 98 029 811 488 116 50-54 0,002452 0,987817 0,012183 97 218 1 184 483 128 55-59 0,003984 0,980275 0,019725 96 033 1 894 475 431 60-64 0,007255 0,964377 0,035623 94 139 3 354 462 312 65-69 0,014429 0,930394 0,069606 90 786 6 319 438 130 70-74 0,030171 0,859973 0,140027 84 466 11 828 392 763 75-79 0,064707 0,723586 0,276414 72 639 20 078 312 998 80-84 0,127218 0,529359 0,470641 52 560 24 737 200 960 85-89 0,252175 0,283405 0,716595 27 823 19 938 89 272 90-94 0,502290 0,081150 0,918850 7 885 7 245 21 313 95-99 640 636 1 600 100-104 1,002920 0,006640 0,993360 Zdroj: ČSÚ, 2010a , 2010b
Počet let života Tx 8 328 455 8 228 681 7 829 857 7 331 578 6 833 519 6 335 793 5 838 642 5 342 101 4 846 207 4 351 198 3 857 518 3 366 022 2 877 906 2 394 778 1 919 347 1 457 035 1 018 905 626 142 313 144 112 184 22 913 1 600
Střední délka života ex0 83,28 82,51 78,55 73,59 68,62 63,68 58,76 53,82 48,90 43,99 39,13 34,34 29,60 24,94 20,39 16,05 12,06 8,62 5,96 4,03 2,91 2,50
Tab. 14 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN kolorekta, muži 2009 Specifické PravděPravděPočet Počet Počet let Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých života skupina úmrtnosti dožití úmrtí let qx lx dx Lx Tx px ௫ 0,003033 0,996943 0,003057 100000 306 99 740 7 482 422 0 0,000184 0,999265 0,000735 99 694 73 398 631 7 382 682 1-4 0,000108 0,999458 0,000542 99 621 54 497 970 6 984 052 5-9 0,000200 0,999001 0,000999 99 567 99 497 586 6 486 082 10-14 0,000460 0,997701 0,002299 99 468 229 496 766 5 988 495 15-19 0,000770 0,996159 0,003841 99 239 381 495 241 5 491 729 20-24 0,000791 0,996055 0,003945 98 858 390 493 313 4 996 488 25-29 0,001007 0,994975 0,005025 98 468 495 491 101 4 503 174 30-34 0,001411 0,992971 0,007029 97 973 689 488 143 4 012 073 35-39 0,002319 0,988474 0,011526 97 284 1 121 483 618 3 523 930 40-44 0,003851 0,980928 0,019072 96 163 1 834 476 230 3 040 312 45-49 0,006926 0,965962 0,034038 94 329 3 211 463 618 2 564 082 50-54 0,011279 0,945167 0,054833 91 118 4 996 443 100 2 100 465 55-59 0,017551 0,915983 0,084017 86 122 7 236 412 520 1 657 364 60-64 0,025559 0,880033 0,119967 78 886 9 464 370 772 1 244 844 65-69 0,038929 0,823128 0,176872 69 423 12 279 316 415 874 072 70-74 0,061251 0,736200 0,263800 57 144 15 075 248 032 557 657 75-79 0,098520 0,611036 0,388964 42 069 16 363 169 437 309 625 80-84 0,158956 0,451681 0,548319 25 706 14 095 93 291 140 188 85-89 0,258495 0,274590 0,725410 11 611 8 423 36 997 46 896 90-94 0,422439 0,120972 0,879028 3 188 2 803 8 935 9 899 95-99 386 386 964 964 100-104 0,692458 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2010a , 2010b
Střední délka života ex0 74,82 74,05 70,11 65,14 60,21 55,34 50,54 45,73 40,95 36,22 31,62 27,18 23,05 19,24 15,78 12,59 9,76 7,36 5,45 4,04 3,10 2,50
Tab. 15 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN kolorekta, ženy 2009 Specifické PravděPravděPočet Věková Počet Počet Počet let míry podobnost podobnost prožitých skupina dožívajících zemřelých života úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx Tx ௫ 0,002675 0,997343 0,002657 100000 266 99 774 8 062 677 0 0,000165 0,999339 0,000661 99 734 66 398 805 7 962 902 1-4 0,000106 0,999470 0,000530 99 668 53 498 210 7 564 097 5-9 0,000105 0,999473 0,000527 99 615 52 497 946 7 065 888 10-14 0,000203 0,998985 0,001015 99 563 101 497 563 6 567 941 15-19 0,000317 0,998416 0,001584 99 462 158 496 916 6 070 379 20-24 0,000239 0,998805 0,001195 99 304 119 496 226 5 573 463 25-29 0,000424 0,997880 0,002120 99 186 210 495 404 5 077 237 30-34 0,000626 0,996875 0,003125 98 976 309 494 105 4 581 833 35-39 0,001085 0,994591 0,005409 98 666 534 491 997 4 087 729 40-44 0,001854 0,990771 0,009229 98 133 906 488 399 3 595 731 45-49 0,002972 0,985252 0,014748 97 227 1 434 482 550 3 107 332 50-54 0,004773 0,976417 0,023583 95 793 2 259 473 318 2 624 782 55-59 0,007270 0,964302 0,035698 93 534 3 339 459 323 2 151 464 60-64 0,011735 0,943013 0,056987 90 195 5 140 438 125 1 692 142 65-69 0,020764 0,901386 0,098614 85 055 8 388 404 306 1 254 017 70-74 0,039024 0,822737 0,177263 76 667 13 590 349 362 849 710 75-79 0,075950 0,684034 0,315966 63 077 19 930 265 560 500 348 80-84 0,149133 0,474420 0,525580 43 147 22 677 159 042 234 788 85-89 0,295615 0,228076 0,771924 20 470 15 801 62 846 75 747 90-94 0,588815 0,052651 0,947349 4 669 4 423 12 286 12 901 95-99 1,175684 0,000000 1,000000 246 246 615 615 100-104 Zdroj: ČSÚ, 2010a , 2010b
Střední délka života ex0 80,63 79,84 75,89 70,93 65,97 61,03 56,12 51,19 46,29 41,43 36,64 31,96 27,40 23,00 18,76 14,74 11,08 7,93 5,44 3,70 2,76 2,50
Tab. 16 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN průdušnice, průdušky a plic, muži 2009 Specifické PravděPravděPočet Střední Věková Počet Počet Počet let míry podobnost podobnost prožitých délka skupina dožívajících zemřelých života úmrtnosti dožití úmrtí let života px qx lx dx Lx Tx ex0 ௫ 0,003033 0,996943 0,003057 100000 306 99 740 7 522 188 75,22 0 0,000184 0,999265 0,000735 99 694 73 398 631 7 422 447 74,45 1-4 0,000108 0,999458 0,000542 99 621 54 497 970 7 023 817 70,51 5-9 0,000200 0,999001 0,000999 99 567 99 497 586 6 525 847 65,54 10-14 0,000460 0,997701 0,002299 99 468 229 496 766 6 028 260 60,61 15-19 0,000773 0,996145 0,003855 99 239 383 495 238 5 531 494 55,74 20-24 0,000791 0,996055 0,003945 98 856 390 493 306 5 036 256 50,95 25-29 0,001010 0,994965 0,005035 98 466 496 491 092 4 542 950 46,14 30-34 0,001406 0,992995 0,007005 97 971 686 488 137 4 051 858 41,36 35-39 0,002319 0,988474 0,011526 97 284 1 121 483 618 3 563 721 36,63 40-44 0,003798 0,981188 0,018812 96 163 1 809 476 292 3 080 103 32,03 45-49 0,006635 0,967371 0,032629 94 354 3 079 464 073 2 603 811 27,60 50-54 0,010563 0,948556 0,051444 91 275 4 696 444 637 2 139 738 23,44 55-59 0,016251 0,921961 0,078039 86 580 6 757 416 007 1 695 101 19,58 60-64 0,023815 0,887740 0,112260 79 823 8 961 376 713 1 279 095 16,02 65-69 0,036912 0,831470 0,168530 70 862 11 942 324 454 902 382 12,73 70-74 0,059586 0,742353 0,257647 58 920 15 180 256 647 577 928 9,81 75-79 0,098841 0,610055 0,389945 43 739 17 056 176 056 321 280 7,35 80-84 0,159474 0,450512 0,549488 26 683 14 662 96 761 145 224 5,44 85-89 0,259338 0,273435 0,726565 12 021 8 734 38 270 48 463 4,03 90-94 0,423816 0,120142 0,879858 3 287 2 892 9 205 10 192 3,10 95-99 0,694715 0,000000 1,000000 395 395 987 987 2,50 100-104 Zdroj: ČSÚ, 2010a , 2010b
Tab. 17 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN průdušnice, průdušky a plic, ženy 2009 Specifické PravděPravděPočet Střední Věková Počet Počet Počet let míry podobnost podobnost prožitých délka skupina dožívajících zemřelých života úmrtnosti dožití úmrtí let života px qx lx dx Lx Tx ex0 ௫ 0,002675 0,997343 0,002657 100000 266 99 774 8 065 934 80,66 0 0,000165 0,999339 0,000661 99 734 66 398 805 7 966 160 79,87 1-4 0,000106 0,999470 0,000530 99 668 53 498 210 7 567 355 75,93 5-9 0,000105 0,999473 0,000527 99 615 52 497 946 7 069 145 70,96 10-14 0,000203 0,998985 0,001015 99 563 101 497 563 6 571 199 66,00 15-19 0,000317 0,998416 0,001584 99 462 158 496 916 6 073 637 61,06 20-24 0,000244 0,998779 0,001221 99 304 121 496 219 5 576 721 56,16 25-29 0,000422 0,997891 0,002109 99 183 209 495 393 5 080 501 51,22 30-34 0,000639 0,996813 0,003187 98 974 315 494 081 4 585 108 46,33 35-39 0,001091 0,994562 0,005438 98 659 536 491 952 4 091 027 41,47 40-44 0,001824 0,990922 0,009078 98 122 891 488 383 3 599 075 36,68 45-49 0,002899 0,985608 0,014392 97 231 1 399 482 658 3 110 692 31,99 50-54 0,004484 0,977827 0,022173 95 832 2 125 473 848 2 628 034 27,42 55-59 0,007022 0,965498 0,034502 93 707 3 233 460 453 2 154 186 22,99 60-64 0,011586 0,943718 0,056282 90 474 5 092 439 640 1 693 733 18,72 65-69 0,020797 0,901240 0,098760 85 382 8 432 405 829 1 254 093 14,69 70-74 0,039390 0,821231 0,178769 76 950 13 756 350 358 848 263 11,02 75-79 0,076922 0,680717 0,319283 63 193 20 177 265 526 497 905 7,88 80-84 0,151042 0,469913 0,530087 43 017 22 803 158 078 232 380 5,40 85-89 0,299400 0,223801 0,776199 20 214 15 690 61 845 74 302 3,68 90-94 0,596353 0,050703 0,949297 4 524 4 295 11 883 12 457 2,75 95-99 1,190735 0,000000 1,000000 229 229 573 573 2,50 100-104 Zdroj: ČSÚ, 2010a , 2010b
Tab. 18 – Úmrtnostní tabulka s vyloučením příčiny smrti na ZN prsu, ženy 2009 Specifické PravděPravděPočet Počet Věková Počet míry podobnost podobnost prožitých dožívajících zemřelých skupina úmrtnosti dožití úmrtí let px qx lx dx Lx ௫ 0,002675 0,997343 0,002657 100000 266 99 774 0 0,000165 0,999339 0,000661 99 734 66 398 805 1-4 0,000106 0,999470 0,000530 99 668 53 498 210 5-9 0,000105 0,999473 0,000527 99 615 52 497 946 10-14 0,000203 0,998985 0,001015 99 563 101 497 563 15-19 0,000317 0,998416 0,001584 99 462 158 496 916 20-24 0,000239 0,998805 0,001195 99 304 119 496 226 25-29 0,000411 0,997946 0,002054 99 186 204 495 420 30-34 0,000578 0,997113 0,002887 98 982 286 494 196 35-39 0,001015 0,994939 0,005061 98 696 499 492 233 40-44 0,001751 0,991285 0,008715 98 197 856 488 845 45-49 0,002883 0,985690 0,014310 97 341 1 393 483 223 50-54 0,004617 0,977178 0,022822 95 948 2 190 474 267 55-59 0,007154 0,964860 0,035140 93 758 3 295 460 556 60-64 0,011718 0,943094 0,056906 90 464 5 148 439 449 65-69 0,020892 0,900811 0,099189 85 316 8 462 405 424 70-74 0,039334 0,821461 0,178539 76 854 13 721 349 964 75-79 0,076408 0,682469 0,317531 63 132 20 046 265 545 80-84 0,150032 0,472291 0,527709 43 086 22 737 158 587 85-89 0,297399 0,226051 0,773949 20 349 15 749 62 372 90-94 0,592367 0,051724 0,948276 4 600 4 362 12 095 95-99 238 238 595 100-104 1,182776 0,000000 1,000000 Zdroj: ČSÚ, 2010a , 2010b
Počet let života Tx 8 068 211 7 968 437 7 569 631 7 071 422 6 573 476 6 075 913 5 578 997 5 082 771 4 587 351 4 093 155 3 600 922 3 112 077 2 628 853 2 154 587 1 694 031 1 254 581 849 158 499 193 233 649 75 062 12 689 595
Střední délka života ex0 80,68 79,90 75,95 70,99 66,02 61,09 56,18 51,24 46,35 41,47 36,67 31,97 27,40 22,98 18,73 14,71 11,05 7,91 5,42 3,69 2,76 2,50