KŘÍŽOVKA Prudce sundat
Připravuje © Zdenka Reisenauerová
3. DÍL TAJENKY
Velký korýš
Iniciály zpěvačky Pilarové
Varianta názvu Djakarty
Druh máty
Střešní svod
Vraník
Předložka
1. DÍL TAJENKY
Rostliny kryjící půdu
Rozprašovač
Vřava Hlíza vstavačů Stočené pergameny
Kód Hondurasu
Obsah zlata v minci
Klobouk (z maďar.) Část motoru
Značka americia
Zákaznická linka Pracovní doba: Po–pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Drvoštěp Číslovka Část stodoly
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele Pražská plynárenská, a. s., odbor prodeje VO a SO U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 171 111 • e-mail:
[email protected]
Umírat (knižně) V esperantu »errata«
Pracovní pomůcka Pryskyřice
Oškubati Autor Lodi mrtvých 4. DÍL TAJENKY
Uniat (řídce)
Útvar druhohor
Spojení do Michle: Autobus číslo 150 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
Velké dveře
Ukazovací zájmeno
Setiny hektaru
Mraky Pláštěnka
Svlažovat vodou Spodek nádoby
Držadlo (nářečně) Televizní stanice Český sochař
V kterou dobu
Český herec
Dceřiné společnosti Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppdistribuce.cz
Buňka vaziva
Název nosovky
Anglicky »ponurý«
Barva na vejce
Úskok (slangově)
Zůstat přilepen (zastar.)
Sklad látky Pěnivý nápoj
Truhla
Ostrý přízvuk
Očistit ve vodě
Soubor přednášek
Kiplingovy iniciály Řecké písmeno
Rozsáhlá veršovaná skladba Neuroleptikum
Africký slon
Satyr
Ouha Tumáš Pomůcka: Imap klasmocyt NVT salep Traven
Radioaktivní prvek
8 1
5
4
6
3 5
8
7 7
2
1 9
8
7
7 4
1
2
8
7
3
5
5 9
2
6 1
3
8 1
8
4 3
4
6
2
9
9
7 6
9
2
7
4
5
8 5
4
Tajenku křížovky a řešení sudoku najdete na straně 11
7
Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 Fax: 267 174 245 e-mail:
[email protected] • www.ppsd.cz
M Ě S Í Č N Í K K O N C E R N U P R A Ž S K Á P LY N Á R E N S K Á , a . s . w w w. p p a s . c z
Rozhovor s A. Panenkou a K. Dobiašem Nová výstava v Galerii Smečky Před 165 lety v Praze začala historie českého plynárenství
Prometheus, energetické služby, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 148 08 Praha 4-Michle kancelář: Mendíků 9, 140 00 Praha 4 Tel.: 244 467 303, 244 467 578 e-mail:
[email protected] www.prometheusgas.cz
Kód letiště Navegantes
Tázací zájmeno
Obézní
Domácky Torkvát
Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 e-mail:
[email protected] • www.ise.cz
2. DÍL TAJENKY
12
Šachová remis
Egypt. bůh Slunce Zoubky u krajky
9/2012
Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 Pondělí–čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek: 9.00–12.00 hodin • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pondělí– čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek: 9.00–12.00 hodin
Oko (řídce)
Zvířecí noha
S U D O K U
Alkaloid v rajčatech
Kontakty společnosti
Pražská plynárenská Správa majetku, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 • www.ppsm.cz Pragoplyn, a. s. Jungmannova 36/31 110 00 Praha 1-Nové Město Tel.: 221 092 253 • Fax: 267 174 253 Měření dodávek plynu, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 255
Redakce časopisu
Redakční rada: Předseda: Ing. František Vašák, CSc. Místopředseda: Bc. Miroslav Vránek Redaktor a tajemník: Ing. Jan Žákovec Členové: František Erben, Jefim Fištejn, Blanka Hlomová, Ing. Jana Hnízdilová, Rudolf Novák, Bc. Lenka Poklopová, Ing. Marek Sukup, Bc. Tereza Špačková, DIS. Sekretariát: Jiří Váňa, tel.: 221 092 386, e-mail:
[email protected]. • www.ppas.cz Adresa redakce: Národní 37, 110 00 Praha 1 Vydavatel: Gallery, s. s r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2
Šimon Ornest: Letos zrušíme konec světa
ROZHOVOR
REPREZENTUJEME Další zastávkou historicky významného fotbalového stadionu, které s vozy na stlačený zemní plyn (CNG) objíždí tváře Pražské plynárenské, významné postavy československého fotbalu, Antonín Panenka a Karol Dobiaš a kde společně zavzpomínali na své hráčské zážitky, se stal stadion Na Julisce. Je to místo s dlouhou fotbalovou tradicí. Letos na jaře tam byla odhalena bronzová skulptura prvního českého držitele Zlatého míče Josefa Masopusta, kterou obklopují hvězdy se jmény dalších slavných fotbalistů. Trochu jak na Sunset Boulevard v Hollywoodu. Aby také ne. Letos je tomu právě padesát let od fenomenálního postupu do finále na MS v Chile. Fotbalový stadion Na Julisce zažil velkolepé zápasy, na které chodila celá Praha. Ať už to bylo semifinále Poháru mistrů evropských zemí na konci šedesátých let nebo semifinále Pohárů vítězů. Čeští fanoušci tak mohli například vidět v akci Ajax Amsterdam, Celtic Glasgow nebo Olympique Marseille. Antonín Panenka s Karolem Dobiašem během jednoho letního dopoledne vzpomínali na své zápasy s dejvickým týmem a s legendárním Josefem Masopustem. Původní oficiální označení fotbalové Dukly Praha bylo ATK, což znamenalo armádní tělovýchovný klub a jasně charakterizovalo i způsob získávání hráčů do kádru. Původně v Dukle hráli vybraní vojáci základní služby, později se organizace profesionalizovala a na Strahov mířili registrovaní hráči, kteří absolvovali »vojnu« v červeno-žlutých barvách. Nicméně výkony byly zcela průměrné. Hráči se totiž velmi rychle měnili a měli problémy se zapracováním v týmu. Zlom přišel až s bývalým hráčem Sparty Karlem Kolským, který začal na začátku padesátých let Duklu trénovat a prosadil si začlenění stálých hráčů do kádru včetně neobvykle tvrdého tréninkového režimu. Jaká další jména si kromě Josefa Masopusta z Dukly Praha vybavíte? Karol Dobiaš: V roce 1966, kdy jsem začínal hrát ligu za Trnavu, tam hrály velké osobnosti Dukly Praha. Stačí jmenovat například Pluskala, Masopusta a Nováka. Na nich tehdy Dukla stála. Samozřejmě že tam hráli i další hráči. Já si například ještě vzpomínám na Josefa Vacenovského, Čadka či Iva Viktora »Chytala«. Tito hráči tvořili sílu a razanci Dukly. Ne všechny jsem stihnul, ale pana Masopusta ano. Dva roky, do jeho odchodu do belgického KVV Molenbeek, jsme se střetávali v ligových zápasech. Antonín Panenka: V době mého dětství hrála Dukla skoro jako jediná evropské poháry. Pouze zde měl člověk možnost vidět Benficu Lisabon, Ajax a další velká mužstva. Dukla byl vojenský klub a postupně se tam sešli nejlepší hráči, kteří kdy u nás byli. Jednoduše proto, že všichni museli povinně na vojnu. A když hrál někdo fotbal,
Pocta Masopustovi tak si ho Dukla stáhla. Kádr byl neustále doplňován těmi nejlepšími hráči. Na druhou stranu právě tuto praktiku hodně lidí Dukle vyčítalo. Ať tak či onak. Jedno je jisté. Dukla všem těm hráčům neskutečně pomohla a českému fotbalu vůbec. Během dvou let »základní vojenské služby« hráči fotbalově dospěli a vraceli se o poznání zkušenější. Pro individuální kariéru to byla velmi pozitivní věc. Jak se proti takové legendě hraje? Je na místě respekt? Karol Dobiaš: Josef Masopust hrával záložníka a byl velmi technický hráč. Já byl tehdy mladičký pravý obránce a neměli jsme moc šancí se u míče potkat. Jednoduše proto, že on běhal uprostřed hřiště a já po pravé straně. Panovala určitá úcta. Za prvé byl starší než my všichni a za druhé to byl pan fotbalista. Nikdo z našich hráčů ho zbytečně »neokopával«. Antonín Panenka: Proti Masopustovi jsem hrál pouze jednou. Shodou okolností to bylo zde Na Julisce a tehdy Bohemka prohrála 4:0. Neměli jsme vůbec šanci. Dukla byla velmi silná. Já si na to utkání pamatuji tak dobře z jednoho prostého důvodu. Bylo to moje teprve druhé ligové utkání a při vyhodnocení jsem byl vyhlášen jako nejlepší hráč zápasu. Takže i když jsme prohráli, tak mě to malé ocenění hřálo u srdce. Karol Dobiaš: Rád bych se vrátil ještě ke stahování hráčů. Vím, že na vojnu do Dukly odcházeli ze Slovanu Bratislava Ján Švehlík, Jožo Čapkovič nebo Jano Kozák z Košic. Mě se jim nepodařilo ale dostat. A to z jednoduchého důvodu. Mám modrou knížku. V dětství jsem prodělal zánět středního ucha a od té doby mám pro2
U PL YNÁRNY 9/ 2012
píchnuté uši. I když jsem musel absolvovat několik vyšetření, nejprve v Bratislavě a později i v Praze, původní diagnóza se potvrdila a bylo mi řečeno, že ze mě nikdy voják nebude. Vedení Dukly o mě mělo velký zájem, ale já si v Trnavě vyzvednul modrou knížku a zůstal doma. Pozorovali jste rozdíly v podmínkách, které měli hráči Dukly a vy? Karol Dobiaš: Samozřejmě rozdíl v komfortu, zejména v cestování, byl. Samotní hráči měli také lepší ohodnocení než ti v civilních klubech. Museli se ale stát vojáky z povolání. My cestovali napříč Československem vlakem a Dukla na Slovensko létala letadlem. My lezli ráno z vlaku rovnou na trénink a oni si užívali regenerace. Antonín Panenka: Ale vzpomínám si na jeden zápas. To jsem ještě nehrál. Dukla bylo nejlepší mužstvo a udělat s nimi dobrý výsledek bylo nad lidské síly. Tuším, že to bylo na Bohemce. Tenkrát trenér Rubáš vymyslel taktiku komplexní osobní obrany. Samozřejmě že to byla kuriozita a utkání jsme prohráli asi 4:0. Po hřišti pak běhaly dvojičky hráčů. Jenže trenéra musíte poslouchat a respektovat. Perfektní bylo, když šla Dukla do útoku a najednou všichni ustupovali, protože si hlídali přidělené hráče a nechali ji dojít až do brány. Vydrželi to celý zápas? Antonín Panenka: Ne. Za stavu 3:0, což bylo asi ve dvacáté minutě, toho nechali. Přísahám. Existoval nějaký klíč, podle kterého se rozdělovalo, kdo kam půjde? Zda do Chebu, či Prahy? Karol Dobiaš: Nejlepší hráči museli do Prahy. Jednoznačně. Na Slovensku pak ještě byla Dukla Banská Bystrica. Antonín Panenka: Armáda organizovala jakési výběrové kempy, na které se sjížděli všichni zástupci Dukel. Hráči, kteří připadali v úvahu, tam dva tři dny hráli vzájemné zápasy. Na dresech neměli jména, ale pouze čísla, podle kterých se anonymně vybíralo. Jaký byl herní styl Dukly? Antonín Panenka: Mně osobně velmi blízký. Stejně jako Bohemka i Dukla hrála velmi technický fotbal. Hráči nad hrou více přemýšleli a kombinovali. Osobně to preferuji. Tehdy při tom svém druhém ligovém zápase jsem měl asi dvě příležitosti vstřelit gól, ale bohužel Ivo Viktor byl lepší. Jak říkám, přestože jsme vysoko prohráli, já byl sám se sebou spokojen. Karol Dobiaš: Dříve mohl ještě jeden hráč kopat více penalt. Dnes musí kopat pět hráčů. Pamatuji si, že Trnava hrála s Duklou pohár a náš Adamec proměnil všech pět penalt. Na straně Dukly, už si nevzpomínám, kdo to byl, jednu zahodil a my jsme vyhráli prakticky 5:4. Myslím si, že to je velmi těžké. Za prvé musíš mít silné nervy, ale předně také vytříbenou kopací techniku. Samozřejmě kopal proti Viktorovi. Traduje se, že návštěvnost Na Julisce byla většinou hodně nízká. Čím to? Antonín Panenka: Už jsme to trochu nakousli. Byl to armádní klub, do kterého se pumpovali peníze a hráči se vyzobávali ze svých domácích klubů. Ke všemu je Juliska trochu z ruky. Ale když se hrály poháry, bylo plno. Tam chodila celá Praha. Karol Dobiaš: Vzpomínám si na takovou raritu, kterou mi vyprávěl Imrich Stacho. Tehdy, na začátku šedesátých let, prohrála Trnava na Dukle 10:1. Což je spíše hokejový než fotbalový výsledek. Byla to nejvyšší prohra, o které jsem kdy slyšel v souvislosti s Trnavou. Po zániku klubu v devadesátých letech a přenesení licence do Příbrami, se už zdálo, že je s fotbalem v Dejvicích konec. S novým partnerem přišla i nová krev a žluto-červená legenda může pokračovat. Děkuji za rozhovor Miroslav Vránek • Foto Jan Žákovec
Pohyb správným směrem
aneb Evropský týden mobility 2012
E
vropský týden mobility je kampaň pro občany měst a obcí, která má za cíl upozornit na problémy se stále narůstající automobilovou dopravou a zároveň nabídnout možnosti a výhody alternativních druhů dopravy. Letošní, již 11. ročník »Evropského týdne mobility« se konal ve dnech 16. až 22. září 2012 v dolní části Václavského náměstí. Návštěvníci si mohli vyzkoušet některé druhy ekologických vozidel nebo vyslechnout přednášky na téma alternativní dopravy. Pražská plynárenská, a. s., na svém stánku představila 2 nové CNG automobily FIAT, služby své CNG autopůjčovny a další CNG aktivity. Jako obvykle, velkou pozornost návštěvníků přilákala autogramiáda »našich« fotbalových internacionálů Antonína Panenky a Karola Dobiaše, konaná 17. září odpoledne. jž
Do Prahy se vrátila motoristická výstava
N
ěkolikaletý hlad po výstavě automobilů v Praze mohli příznivci plechových krasavců na čtyřech kolech ukojit o prvním zářijovém víkendu. Na výstavišti PVA Letňany se totiž konala netradiční motoristická výstava určená široké veřejnosti nesoucí název AZ Pneu Prague Car Festival. Výstava byla netradiční především proto, že své zaměření zacílila hlavně na upravené automobily, luxusní, sportovní a závodní vozy, »ameriky« a také na bohatý doprovodný program. Návštěvníci si mohli mohli prohlédnout i ekologické automobily, nejen »módní« elektromobily, ale hlavně vozy s pohonem na CNG. Vedle společnosti Auto Jarov s CNG automobilem Volkswagen Passat Variant nemohla chybět ani Pražská plynárenská s CNG Fiatem Panda a svými trumfy – Antonínem Panenkou a Karolem Dobiašem. Zkrátka, bylo se opravdu na co dívat a již dnes se můžeme těšit na příští ročník. jž
3
ZVEME VÁS NA VÝSTAVU
ZÁKAZNICKÁ KARTA PRAŽSKÉ PLYNÁRENSKÉ, a. s.
Cykly
Bikebros. – Giant Store Praha
Jiří Kolář Libor Fára Jan Koblasa Michal Šanda Jan Švankmajer Pavel Holeka Cykly – pod tímto názvem se v Galerii Smečky představuje již 35. výstava z výstavního projektu Nadačního fondu Galerie Smečky a společnosti Gallery. Výstava byla zahájena vernisáží dne 4. září 2012 úvodním slovem Ing. Jiřího Hamšíka, předsedy správní rady Nadačního fondu Galerie Smečky a kurátora PhDr. Jiřího Machalického (obr.1). Tentokrát to je další z výstav, která postupně dává široké veřejnosti nahlédnout do reprezentativní sbírky české koláže Pražské plynárenské. Sbírka v současné době obsahuje kolem 450 děl od více než šedesáti autorů a dále roste. Vystavené koláže jsou pro diváky atraktivní a zajímavé především tím, že mnohé nebyly ještě nikdy vystaveny. Díla jsou technikou provedení rozmani-
PODOBRAZ(Y) V GALERII SMEČKY
»Sice o ničem, ale s muzikou« bylo mottem zářijového setkání s Ivem a Liborem Šmoldasovými
Jistě potěšíme milovníky cyklistiky tím, že jsme zařadili do programu Zákaznické karty novou prodejnu Bikebros. – Giant Store Praha. Je to profesionální společnost s dlouholetou tradicí v prodeji a servisování jízdních kol, cyklodoplňků a oblečení. Majitel pan Marek Pittl nám poskytl následující informace.
Michal Šanda, Times, z cyklu Romilly, 1996 tá – od trhané koláže přes řezané objekty k chiasmáži či fotokoláži a vznikala v rozmezí počátku 60. let minulého století po dnešek. Výstavu můžete navštívit v Galerii Smečky do 24. 11. 2012. Hana Čížková, OSP
Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně i držitelé Zákaznické karty PP, a. s. Ostatní zaplatí 10 korun. Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272, e-mail:
[email protected], www.galeriesmecky.cz
I
vo Šmoldas je muž mnoha profesí. Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. V současné době pracuje na volné noze a lze jej nazvat básníkem, nakladatelem, publicistou, scenáristou, moderátorem či glosátorem. Hlavně se však věnuje překladům z angličtiny. Kdyby si sám mohl vybrat, nejvíce by ho bavilo »nicnedělání a zápecnictví« na jeho jihočeské chalupě. Rád nakupuje a restauruje starý nábytek, kterým pak chalupu »zaplňuje«.
NAPSALI NÁM
Od pana Šmoldase jsme očekávali vtipnost, nezklamal a s jeho charakteristickou dikcí nám více než hodinu, s barvitým humorem vyprávěl, co se mu v životě přihodilo. Nejen svými zážitky z dětství, ale též muzikou doplnil vyprávění i syn – Libor Šmoldas, kytarista, skladatel a stálice české jazzové scény. Jeho kytara spolu s kontrabasem Josefa Feča vytvořila v galerii mezi kolážemi Jiřího Koláře velmi příjemnou atmosféru, až podobnou jazzovému klubu. Děkujeme panu Šmoldasovi, že nám svým osobitým, neotřelým, úžasně optimistickým, úsměvným, inteligentním a ironizujícím pohledem na život zpříjemnil čtvrteční podvečer. A jak sám řekl: »Život dozajista není žádná legrace, ale povedený vtip to nepochybně je. Čí? Bůh suď.« Hana Čížková, OSP
N
ovou prodejnu Giant Store jsme otevřeli v moderních prostorách u Brumlovky. Původní prodejna v Jaurisově ulici v Michli nevyhovovala velikostí, vzhledem k sortimentu a ke službám, které poskytujeme. Svým zákazníkům nabízíme kompletní modelovou řadu kol značky Giant a další špičkové značky. Součástí služeb je nabídka precizního servisu a testcentra. Sortiment, který je k dispozici v prodejně Bikebros. – Giant Store Praha nebo také na e-shopu, je skutečně rozmanitý. Jízdní kola dámská, pánská, dětská, cestovní, skládací, kola pro cyklokros, freeride nebo také cross country od největšího světového výrobce kol Giant. Cyklistické doplňky, oblečení a ostatní komponenty jsou vybírány s přihlédnutím k maximální kvalitě, proto u nás nechybí značky Gore bike Wear, X-bionic, Fi´zi:k, Giro, POC, TSG, Oakley, Platzangst, Urge, Bell, Topeak, Ergon, Camelbak a mnoho dalších. Součástí nabídky jsou nejrůznější komponenty pro jízdní kola, jako jsou hlavová složení, brzdové komponenty, duše, kliky, náboje a vlastně vše potřebné pro náhradu poškozených části kol. Doplňky v podobě blatníků, brašniček, láhví, košíků, zámků nebo také světel naleznete jak v našem internetovém obchodě, tak také v kamenné prodejně. V prvotřídní kvalitě a od osvědčených výrobců nabízíme cyklistické oblečení, bundy, čepice, trička, kraťasy, funkční prádlo. Potřebné produkty pro jízdu na kole jsou také brýle, obuv, přilby, chrániče, batohy a ledvinky. Hledáte-li přepravní obaly nebo trenažéry, rádi vám je nabíd-
neme. Zkušení a v oboru znalí pracovníci vám poradí s nákupem a výběrem kola a také s doplňky k němu. Vyzkoušejte si kola Giant, sedla fi:zi´k nebo třeba teleskopické sedlovky crankbrothers dříve, než si je koupíte. Vyberte si produkt, který vás zajímá, pár dní testujte a nakonec kupujte s jistotou. Rádi vám také nabídneme služby našeho servisu, počínaje kompletní péčí od mytí a běžné údržby až po úpravy, přestavby a stavby jízdních kol na zakázku. A pokud se zeptáte, proč zakoupit jízdní kolo právě u nás, tak proto, že se neustále snažíme zákazníkovi nabídnout to nejlepší. Veškeré naše produkty jsou kvalitní, bezpečné a opatřeny potřebnou certifikací. Jsme pružný a vstřícný tým, jehož hlavním cílem bude vždy vaše spokojenost. Naše bohaté zkušenosti jsou tou nejlepší zárukou. Platby přijímáme v hotovosti, kartou, domluvit lze i splátkový prodej. To vše v příjemném prostředí zcela nové prodejny Bikebros. – Giant store Praha.
Otevřeno máme od 10.00 do 20.00 hodin, a to každý všední den. V sobotu od 9.00 do 14.00 hodin. Zákazníci naší prodejny mohou bezplatně parkovat přímo u prodejny na parkovišti z ulice Jemnická. Poskytovaná sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 5 % na nezlevněné zboží a 15 % na servis jízdních kol. Kontakt: Vyskočilova 1326/5, Praha 4-Michle (u Brumlovky) Tel.: prodejna 775 101 250 Tel. servis: 775 101 252 GPS: 50°2‘54.735“N, 14°27‘29.068“E
[email protected] www.bikebros.cz, www.giantstorepraha.cz Ivana Kocmanová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s Bikebros. – Giant Store Praha na straně 11. Výherce obdrží od Bikebros. – Giant Store antibakteriální lahev Camelbak s uhlíkovým filtrem. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou PP, a. s., mají v Bikebros. – Giant Store Praha slevu 5 % na nezlevněné zboží a 15 % na servis jízdních kol.
Vítězka letní soutěže se Zákaznickou kartou
V
letní soutěži se Zákaznickou kartou vyhrála 1. cenu paní Ludmila Hloušková z Prahy 10 a získala poukaz na letecký zájezd do Středomoří od CK EXIM Tours pro 2 osoby. Výherkyně si vybrala oblast Afandou na ostrově Rhodos. Podle jejích slov to byla dovolená snů, první v jejím životě tak nádherná, kam vzala i svou vnučku. I nás těší, že jsme mohli splnit sen této výherkyni. Pokud i Vy chcete vyhrát, soutěžte v naší další soutěži, kterou připravujeme od října 2012.
4
U PL YNÁRNY 9/ 2012
5
ROZHOVOR
Foto Milan Malíček, archiv Šimona Ornesta
Šimon Ornest: Letos zrušíme konec světa
Z
ačneme událostí poměrně nedávnou: vaše vystoupení na festivalu živého umění Whitecross Street Festival v prestižním sále Jerwood Hall, který patří světoznámému Londýnskému symfonickému orchestru, je pokládáno za jeden z vrcholů půlroční české kulturní sezony v Londýně, jež pod názvem Czech Open 2012 byla doprovodným programem Letních olympijských her. Jak se stalo, že zrovna vaše skupina The Tap Tap byla pozvána na hry, které nejsou paralympijskými? Jak zapadlo vaše vystoupení do atmosféry londýnských her? Už delší dobu intenzívně spolupracujeme s Magistrátem hl. m. Prahy a Českými centry v zahraničí. S jejich podporou se v uplynulých třech letech podařilo zorganizovat vystoupení v Bruselu, Lucemburku, Varšavě, Bratislavě, Madridu a nyní i v Londýně. Podle reakcí zahraničního publika to vypadá, že The Tap Tap je světově ojedinělá kapela. Na přípravě londýnského vystoupení jsme intenzívně pracovali a kromě anglické verze naší hymny proti konci světa »Konec světa – zrušeno« (»End of the World – Cancelled«), jsme v originále uvedli například slavný hit od Monty Pythonů »Always Look on the Bright Side of Life«, nebo písničku od zesnulé Amy Winehouse »Rehab«. Soudě podle neobvykle odvázaného potlesku vstoje se nám myslím podařilo britské publikum zaujmout. Abychom se vrátili na začátek příběhu, položím Vám nevyhnutelnou otázku: Jak se zrodil nápad založit hudební těleso, jehož členy jsou převážně tělesně postižení mladí lidé? 6
U PL YNÁRNY 9/ 2012
Před zhruba 16 lety jsem nastoupil jako vychovatel v pražském Jedličkově ústavu. Sám jsem tehdy hrál v kapele Kamil Jasmín a v několika dalších kapelách na saxofon. The Tap Tap vzniknul z původně volnočasového rytmického kroužku v domově mládeže Jedličkárny. Sestava se měnila podle toho, jak studenti přicházeli a odcházeli. Nyní je už několik let sestava stálá. Do Jedličkova ústavu jste přišel jako vychovatel a asi Vaše plány, Vaše vize budoucnosti tehdy přímo nesouvisely s hudební dráhou. Jaké byly původní životní plány Šimona Ornesta? Dá se říct, že jste se našel v roli uměleckého vedoucího skupiny The Tap Tap? Jak vyplývá z odpovědi na předchozí otázku, hudební plány jsem měl. Saxofon mě strašně bavil a cvičil jsem pravidelně několik hodin denně. Kdyby mi tehdy někdo předpověděl, že nástroj bude ležet v koutě a já se budu věnovat organizaci vzdělávacího projektu Studeo, již podruhé podpořeného z evropských strukturálních fondů, a organizovat zahraniční koncerty Tap Tapu, asi bych mu nevěřil a možná ho i poslal do háje. Ale z toho, co se nám povedlo, i z věcí, které chystáme, mám samozřejmě velkou radost. Mimochodem, jak vznikl název orchestru? Tap Tap je zřejmě zvukomalebné slovo napodobující hudební rytmus, ale proč anglický určitý člen The? Budově domova mládeže, ve které kapela vznikla, se od nepaměti říká Tapky. Je to lidová zkratka technicko-administrativních prací. Název vymyslel náš kamarád Láďa Švec. Určitý člen »the« je jeho nápad, kterým (možná podle vzoru slavných The Beatles) ozvláštnil rytmické Tap Tap.
Kapela má nepochybně úspěch a je čím dál víc populární. Účastníte se velkých a malých českých festivalů a díky spolupráci s Českými centry jste již sjezdili celou řadu blízkých i vzdálenějších zemí. Kde všude jste byli a kam se chystáte? O tom, kde jsme byli, jsem již v úvodu hovořil. V současné době se připravujeme na velký říjnový koncert v Moskvě. Těsně před koncem mayského kalendáře se rozhodně musíme pokusit naučit Moskvany zpívat hymnu proti konci světa v ruském překladu. V roce 2013 budeme vystupovat na Pražském jaru, pro tu příležitost se chystáme zpracovat úryvek z Prodané nevěsty a Mé vlasti. S tímhle programem bychom následně rádi vystoupili v Českém národním domě v New Yorku, ve Washingtonu a v Chicagu. Další otázka se může zdát nemilosrdná, ale musím ji položit: myslíte si, že váš úspěch je podmíněn především uměleckou kvalitou vašich hudebních produkcí, anebo je tam díl lidského soucitu s nelehkým osudem členů skupiny? Na přípravě každého vystoupení vždy velmi tvrdě pracujeme. Kvůli některým koncertům je nutné vstávat velmi brzy, někdy ještě »před prvním metrem«, vracíme se často po půlnoci. Nikdo, kdo by byl v kapele jen kvůli popularitě, by tohle nevydržel. Myslím, že energie, kterou lidé z našich koncertů cítí, vzniká kombinací dobře vybrané a zahrané muziky s tím, jak si ji muzikanti s evidentně závažným zdravotním postižením dokážou na podiu užít. Mezi námi - tam kde alespoň náznak podobné energie schází, nemá žádná virtuozita šanci zaujmout. Pokud vím, vašich koncertů se účastní také profesionální muzikanti a zpěváci. Jak vypadá taková spolupráce? Musí hudebníci bez tělesného postižení slevovat ze svých požadavků na profesionalitu? Tahle otázka by možná muzikanty z Tap Tapu rozesmála. Často se stává, že právě profíci jsou napoprvé hodně překvapeni důsledností zkoušek a mírou našich nároků, třeba při nahrávání ve studiu. Způsob cestování asi vyžaduje nějaké speciální úpravy dopravních prostředků. Vím, že v roce 2013, kdy Jedličkův ústav bude slavit 100 let, plánujete světové turné, které bude končit koncerty ve Washingtonu a New Yorku. Co se musí podniknout, abyste mohli koncertovat za oceánem? Máme velmi dobré partnerské zkušenost s leteckou přepravou s ČSA a British Airways. Zatím jsme to zvládli bez speciálních úprav, ale jednalo se vždy o kratší vzdálenosti. Logistika delších cest bude určitě náročnější, možná budeme muset zvolit trasu s mezipřistáními... Pak by určitě stálo za to v každé navštívené destinaci odehrát alespoň jeden koncert. V Londýně nám také velmi pomohl náš bezbariérový mikrobus, který jsme získali díky pořadu České televize - Reportéři. Jak vniká váš repertoár? Vím, že hrajete písničky známých autorů, máte také na repertoáru vlastní skladby, popřípadě skladby jiných členů orchestru? Vybíráme si české i zahraniční písničky, které pro naše nástrojové obsazení aranžují hudební skladate-
lé, např. Michal Nejtek, Roman Pallas, Jan Trojan a další. Naše vlastní skladby vznikají na společných zkouškách. Zpěvák Xindl X napsal speciálně pro nás osvětovou písničku Řiditel autobusu, ze které se stává docela slušný hit. K podobné spolupráci jsme čerstvě oslovili Tomáše Kluse. Studenti Jedličkova ústavu jsou lidé s nejrůznějšími postiženími a je to velmi zvláštní kádr pro výběr hudebníků. Jak probíhá příprava dorostu pro kapelu? Jaká část hudebníků se za 14 let existence kapely vystřídala? V rámci vzdělávacího projektu Studeo, který realizujeme v Jedličkově ústavu, probíhá i přípravný kurz do Tap Tapu. Zpočátku se muzikanti střídali, tak jak procházeli domovy mládeže, nyní je už několik let sestava stálá. V poslední době jsme přibírali velice málo členů. Zájemců je vlastně dost, když ale zjistí, co členství v kapele obnáší, jejich nadšení rychle ochládá. Za vznikem a provozováním takového tělesa stojí nepochybně určitá koncepce sociální práce, možná i souhrnná životní filozofie. Mohl byste nám ji přiblížit? Ničeho, čeho nedosáhneme vlastním úsilím, si nevážíme. Každý člověk hodnotí sám sebe skrze překážky, které dokázal překonat. To jak hodnotíme sami sebe, je určující pro náš vztah ke všemu kolem nás. To zní hrozně přísně co? Jak to jen říct ve třech větách vlídněji... Jako mladý a zdravý člověk žijete, jak předpokládám, aktivní a tělesně náročný život – asi sportujete, cestujete atd. Jak vnímají vaši hudebníci tyto aktivity svého kapelníka? Nejvíc cestuji s Tap Tapem. Nikdy jsem toho moc nenasportoval. Je pravda, že v poslední době jsem začal běhat. Zjistil jsem, že nic jiného mi tak nevyčistí hla-
vu. Doufám, že členové kapely jsou rádi, že jejich kapelník se snaží, aby toho hodně vydržel. Všichni víme, jak nesnadno se shání v dnešní době peníze na dobročinnost. Určitě se nedá udr-
žovat tak náročné těleso z prostředků Jedličkova ústavu. Jak řešíte tento úkol? Občanské sdružení Tap, které zaštiťuje činnost The Tap Tap a projektu Studeo, je nyní financováno především právě z koncertů kapely a benefičních akcí, které pořádáme. Zároveň dnes již všichni členové kapely dostávají za vystoupení zaplaceno. Máte ale pravdu, že sponzorské příspěvky se shánějí stále obtížněji. O to více si vážíme podpory Pražské plynárenské a budeme rádi, když se spolupráce posune k dlouhodobému partnerství. Na koncertech hrajete coby svou hymnu skladbu Konec světa – zrušeno. Její anglickou verzi jste zahráli i v Londýně. V říjnu chystáte velký koncert Proti konci světa. Jak máme rozumět této iniciativě? Máte na mysli konec světa stanovený mayským kalendářem na prosinec 2012 nebo tím myslíte úpadkové nálady obecně? Už dva roky plánujeme v souvislosti s ohlášeným koncem mayského kalendáře celostátní benefiční akci »Koncert proti konci světa«. Jednak si z jednoho z dalších konců světa chceme udělat tak trochu legraci, jednak je to dobrá příležitost k opravdu velké benefici a také možná dobrá příležitost k zamyšlení nad tím, v jakém stavu jednou chceme svět předat našim dětem. Benefičním záměrem je získat finance na technické vybavení budovy Studeo, která by měla s podporou MHMP v roce 2013 vzniknout přímo v areálu Jedličkova ústavu. »Koncert proti konci světa« se uskuteční 20. 12. (tedy den před koncem světa :) v Praze, Brně a Ostravě.
Hraje ve Vašem počínání nějakou roli plyn, třeba jako zdroj energie, tepla, světla? Vlastně všechno lidské úsilí je založené na snaze usměrňovat energii. Díky rozvinutým technologiím se dnes mohou i lidé s těžkým postižením aktivně účastnit kulturního a společenského dění ve společnosti. I když usměrňovat vnější zdroje energie a dobře s nimi hospodařit je náročné a záslužné, neměli bychom zapomínat na naši vlastní osobní vnitřní energii a odkaz, který nás přetrvá. Děkuji za rozhovor Jefim Fištejn
7
HISTORICKÉ VÝROČÍ
Dvoustranu připravil Rudolf Novák a Jan Žákovec
Před 165 lety začala v Praze historie českého plynárenství
První pražská plynárna v Karlíně
A
ž do roku 1847 byly pražské ulice a náměstí osvětlovány olejovými lampami, přestože již od roku 1828 docházely z ciziny, zejména z Londýna, Paříže, Norimberku a Drážďan, nabídky na zavedení osvětlení plynového. Pražský magistrát se odhodlal teprve 27. prosince 1844 uzavřít smlouvu s Vratislavskou společností pro osvětlování plynem (Breslauer Gasbeleuchtungsgesellschaft), podle které měla tato společnost postavit v Praze plynárnu, příslušné uliční plynovody, jakož i plynové lampy a »po dobu dvaceti let nepřetržitě po sobě jdoucích ode dne, kdy hořeti bude nejméně dvě stě plamenů plynových, osvětlovati plynem živější ulice pražské«. Vratislavská společnost byla povinna během prvního roku po podepsání smlouvy »počíti se stavbou a během tří roků ji dostavěti«. Této podmínce společnost skutečně dostála. Plynárna byla vystavěna na pražském předměstí v Karlíně na pozemcích bývalé usedlosti Závračí a Sedanka č. p. 18 a 35 v těsném sousedství tehdy ještě rozestavěného Negrelliho viaduktu (obr. 1). Dne 15. září 1847 byla plynárna uvedena do provozu a ve významnějších pražských ulicích, a dokonce již i v některých interiérech, se toho dne rozsvítilo více než 200 plynových lamp. Byla to slavná událost. Tehdejší noviny Bohemia přinesly tuto zprávu: »Předevčírem provedena byla velkolepá zkouška plynového osvětlení, jež dopadla dílem skvěle, venkoncem pak velice uspokojivě. Ulice a prostranství od Josefova náměstí k oběma mostům, totiž Celetná, Staroměstský rynek, Jesuitská, Mostecké náměstí, Příkopy, Ovocná, Nová alej, Voršilská, hemžily se zvědavci, kteří v hustých houfech tlačili se kolem kandelábrů a prohlíželi si nové světlo, obdivovali je nebo – když třeba (jak to u zkoušky ani není jinak možno) 2 jedna nebo druhá lucerna vypověděla poslušnost – malicherně kritizovali... I mnohé krámy a hostince jsou již osvětlovány plynem a skýtají, ješto se světlo v uzavřeném prostoru pochopitelně více koncentruje, nanejvýš brilantní podívanou.« Karbonizační plynárna vyráběla svítiplyn suchou destilací z černého uhlí. Vybavena byla retortovými pecemi, čistírnou plynu a dvěma obezděnými plynojemy s plovoucím zvonem. Mezi plynojemy a výrobními pecemi se rozkládala krásná za-
1
hrada, na které nechyběla ani kašna s vodotryskem a zasklené skleníky s velkým rozáriem (obr. 2). Nad hlavními vraty do plynárny z Královské třídy (dnešní Sokolovské ulice) svítilo »Boží oko«. V padesátých letech 19. století došlo k rozšíření plynárny tak, že sahala podél celé Pobřežní ulice až k ulici Ke Štvanici, na jejímž rohu stál velký třetí plynojem. Plynárna poměrně často měnila majitele a v r. 1881 byl její provoz zastaven. Stavby a pozemky po karlínské plynárně byly postupně rozprodány různým zájemcům, kteří původní stavby a plynojemy zbourali a postavili zde stavby jiné. Dnes již plynárnu na těchto pozemcích nic nepřipomíná. Plynárna v Karlíně byla první plynárnou pro veřejné plynové osvětlení v českých zemích. Touto plynárnou byla u nás zahájena průmyslová výroba svítiplynu. Následovala výstavba dalších a dalších plynáren jak v Praze, tak i v jiných městech v Čechách, na Moravě i ve Slezku. Začala historie našeho plynárenství.
»Našli jsme pozůstatky nejstarší plynárny v Karlíně,« říká archeolog Jan Frolík Vůbec poprvé pracují archeologové v Karlíně. Na někdejším pražském předměstí před hradbami se pustili do zkoumání zajímavé stavby z 19. století – původní karlínské plynárny. Na podrobnosti jsme se zeptali archeologa PhDr. Jana Frolíka, CSc., z Archeologického ústavu Akademie věd.
P
ane doktore, kde a proč archeologové v Karlíně pracují? Území Karlína je historickou součástí Prahy, které se výrazně proměňuje po povodni v roce 2002. Důsledkem povodně jsou rozsáhlé demolice vytvářející podmínky pro novou výstavbu. Jedním z takových záměrů je výstavba hotelu na parcele č. 212 na nároží ulic Pobřežní a Prvního pluku v sousedství Negrelliho viaduktu. Investor se na nás se svým stavebním záměrem obrátil. Srovnání s mapovými podklady z 19. století ukázalo, že staveniště hotelu je umístěno v místě nejstarší pražské plynárny. Současný výzkum v Karlíně je v rámci archeologie vůbec první průzkum podobného objektu, tedy zaniklé plynárny. 8
U PL YNÁRNY 9/ 2012
Prozraďte nám, co z bývalé plynárny se vám podařilo najít? Záchranný archeologický výzkum proběhl ve dvou etapách. Nejprve byla v březnu 2011 ověřena terénní situace a v březnu 2012 bylo zahájeno hloubení stavební jámy pro suterén novostavby. Potvrdilo se, že na staveništi hotelu se skutečně nacházejí základy severního velkého kruhového plynojemu, přesněji jeho jihovýchodní třetiny. Základ plynojemu sestával ze tří zdiv. Nádrž na jímání plynu byla stavěna z opukového zdiva z lomových kamenů, spojovaných béžovou maltou. Vnitřní líc byl obezděn cihlovým zdivem Podlahu nádrže tvořila podlaha ze dvou úrovní cihel, spojovaných maltou. Přibližně uprostřed byla objevena kruhová šachta. Vnitřní stěny a dno plynojemu byly izolovány dehtem. Z druhého plynojemu byla zachycena jenom malá část, zbytek leží pod sousedními budovami. Nalezená situace velmi přesně odpovídá mapám i dochovanému vyobrazení plynárny. Na vnější straně plynojemu byla zdokumentována tři nároží, z nichž lze usuzovat, že vnější obrys zdiva byl osmiboký. Osmiboký půdorys je v souladu s ikonografickými prameny a dobovými vyobrazeními. Dokladem chemických procesů v nádrži byly zbytky dehtovitých usazenin na dně i na stěnách. Našli jsme i pozůstatky budovy obdélného půdorysu, doložené na mapě stabilního katastru. Shrneme-li výše uvedená pozorování, podařilo se z nejstarší pražské plynárny objevit a prozkoumat větší část jednoho z plynojemů, malou část druhého a také část budovy (provozní ?), stojící v jejich sousedství. Archeologicky bylo potvrzeno nejspíše zahradní využití zbylé plochy. V další etapě na podzim 2012 bude dokončen výzkum zbý-
Pozůstatky severního plynojemu, stav 19. září 2012 vající části severního plynojemu, který tím bude odhalen z převážné části. Co bude s vykopávkami po skončení prací? Nalezená zdiva budou zdokumentována, vyfotografována a zaměřena, ale následně budou v rámci stavby odstraněna. Drobných movitých nálezů z období 19. století bylo nalezeno jenom málo. Využívání areálu v pokročilém 19. a 20. století vedlo ke značnému poničení starších situací. Dokumentaci, fotografie i vzorky staveb poskytneme Plynárenskému muzeu. Děkuji za rozhovor
Archeolog Jan Frolík uvnitř bývalého plynojemu 9
Fejeton MILONĚ ČEPELKY
Poznání, víra, vůle, odvaha, rozhodnutí
Dětská soutěž s časopisem
Literární biografie
Miloň Čepelka
Corinna žije spokojeně se svou již dospělou dcerou Napirai, jejímž otcem je někdejší masajský náčelník, ve Švýcarsku, ale ví, že Keňa navždy zůstane její velkou láskou a druhým domovem. Napirai oslavila 20. narozeniny a Corinna touží dceři konečně představit zemi, v níž leží její kořeny, seznámit ji s vlastním otcem, babičkou a nevlastními sourozenci. Napirai však stále ještě váhá… Corinna mezitím podnikne dvouměsíční cestu po severní Namibii, nějaký čas stráví v Keni, kde chce poznat život obyvatel v nairobských slumech a seznámit se s činností dobročinných organizací, jež se snaží tamním lidem pomáhat a změnit jejich osud k lepšímu. A pak dostane vřelý dopis od švagra Jamese, což je poslední impulz k tomu, že se Napirai rozhodne navštívit Barsaloi a poznat svou africkou rodinu.
Historické
Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava. Přikloní se na stranu císaře a konečně získá definitivní potvrzení královské koruny Zlatou bulou sicilskou. V té době se malý Václav octne po jeho boku a učí se vládnout. Po smrti svého otce je i on korunován českým králem, ale je přesvědčený, že vládnout musí jinak. Začne budovat okázalý královský dvůr, obklopí se rytíři a umělci. Jeho politickým snem je získat rakouské země, s nimiž po celé desetiletí válčí, a když své plány konečně završí sňatkem svého nejstaršího syna, jeho syn Vladislav umírá. Druhý díl tetralogie končí tím, že Václav I. prohlásí za svého nástupce druhorozeného syna, budoucího krále Přemysla II. Otakara.
Doplňovačka
1. pokladna 2. horní končetina, paže 3. bicykly 4. ten, kdo se rád pere 5. mládě slepice 6. krůpěj na trávě 7. mládě kočky 8. popínavý keř s hrozny 9. nástroj k odemykání
24 osobností z umění, sportu, vědy a podnikání odpovídá oblíbenému moderátorovi • Portréty všech hostů i fotografie z natáčení • V polovině září velké PR k pětistému dílu pořadu Na plovárně • Marek Eben letos opět moderátorem Star Dance • Po celý říjen plakáty v pražském metru • Ideální dárek pro každého Výběr toho nejlepšího a nejzajímavějšího z pořadu Na plovárně. 264 stran poutavého čtení, které vás poučí, potěší i překvapí. Z osobností tohoto průřezu vybíráme: Bohdan Pomahač, Pavel Nedvěd, Eva Jiřičná, Tomáš Sedláček, Stanislav Bernard, Iva Janžurová, Otakar Motejl, Antonio Banderas, Pavel Pafko a další.
Soutěž s partnery Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného partnera. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Bikebros. – Giant Store
Nově otevřená prodejna jízdních kol světových značek, zejména od výrobce Giant, široké spektrum vybavení, doplňků a oblečení. Mimo to nabízí odborný servis, mytí kol, běžnou údržbu až po úpravy, přestavby a stavby jízdních kol na zakázku. Kompletní nabídka na e-shopu Bikebros. Kontakty: Vyskočilova 1326/5, Praha 4-Michle (u Brumlovky) Tel. prodejna: 775 101 250 Tel. servis: 775 101 252 GPS: 50°2’54.735”N, 14°27’29.068”E
[email protected] www.bikebros.cz, www.giantstorepraha.cz
Obrázky správně pojmenujte. Třetí písmena jejich názvu tvoří tajenku, kterou přečtete po řádcích.
Poskytnutá sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 5 % na nezlevněné zboží 15 % na servis jízdních kol Dnešní otázka: Jaké služby poskytuje Bikebros.- Giant Store?
Odpovědi prosíme zasílejte do 15. 10. 2012 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Makovice 9/2012« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
Fejetony, rozhovory Na Plovárně s Markem Ebenem
Pro držitele Zákaznické karty PP, a. s., je poskytovaná sleva 10 % z ceny nákupu knih a kalendářů. Více informací na www.knihydaniel.cz U PL YNÁRNY 9/ 2012
Plyn se začal ve větší míře využívat v průmyslu hlavně ke konci 19. století. Plyn se dnes uplatňuje jako topné médium ve ... (tajenka doplňovačky), hutnictví, ocelářství, keramice, energetice, teplárenství a jiných průmyslových odvětvích. V průmyslu se projevují nesporné výhody plynu jako zdroje tepelné energie oproti ostatním palivům. Jde především o stálou ... (tajenka obrázkové doplňovačky), snadnější obsluhu, dosažení vyšších teplot a podstatně lepší regulaci výkonu.
Obrázková doplňovačka
Vlastimil Vondruška: Přemyslovská epopej II Jednooký král Václav I.
Připravila Tereza Špačková
10
na téma:
Použití plynu v průmyslu
Corinne Hofmannová: Afrika, má láska
a pak ovšem čin, který korunuje dílo. To jsou pojmy, které se mi letos v létě propojovaly a musel jsem nad nimi hloubat. Vezměte olympijského vítěze v moderním pětiboji. Svěřil se, že o chvíli, až mu budou na krk věšet zlatou medaili, snil od dětství. Řeknete si, ach, snili i jiní, a marně, a on je asi dítě štěstěny. Ale to je, pardon, povrchní pohled. Jsme-li poctiví, připustíme, že 1) nevíme, proč mnohým se jejich snění skutkem nestalo, avšak 2) na základě jiných případů aspoň tušíme, proč Davidu Svobodovi ano. POZNAL, že si musí VĚŘIT, že si však musí také ZVOLIT k tomu potřebný způsob života, tedy ROZHODNOUT SE, a potom nehledět na překážky, na pochybnosti ani na jiná svůdná lákadla a neustoupit žádné a žádnému z nich. To je výjimečné, a tak si to zaslouží výjimečné uznání. Ačkoli - výjimečné? Snad v olympijském sportu, kde v rozhodném okamžiku soutěže může být nejlepší jen jeden. Ale mám jiný příklad, ne tak jedinečný: Slýchám a čítám o řadě lidí, které ostatní považují za jakési rarity, hříčky přírody či rovnou cvoky, v lepším případě za nadané tajemnými nadpřirozenými schopnostmi, nám běžným smrtelníkům nepochopitelnými a nedostupnými. Chodí po žhavém uhlí nebo po střepech čerstvě rozbitých lahví a skeptický mozek těch, kteří o tom nic nevědí, našeptává: To musí být podvod! A proč to dělají? Takhle riskovat! Sám už dávno vím, že o podvodu mluvit nelze a důvod tkví v potřebě dokázat nevěřícím vyznavačům pouhé hmoty, že určující silou všeho ve vesmíru je myšlenka. A dopracovat se k takové síle, na rozdíl od adeptů na olympijská vítězství, může každý. Záleží jen na něm. Osobně jsem, a píšu to s lítostí, sotva v půli cesty k takovému cíli. Vím, že chůze po střepech i po žhavém uhlí možná je, vím však také, že sám jí schopen nejsem. Protože mám přes všechno poznání malou víru a malou odvahu. Strach o mé malé já je větší, a proto také, kde můžu, hlásám, že právě on, všudepřítomný strach v nejrůznějších podobách, je největším nepřítelem člověka, i když někdy má, to je dáno historicky, užitečnou funkci ochrannou a obrannou. Letní úvahy na tohle téma dostaly zničehonic příslovečnou vrcholovou třešničku na dortu, když jsem se s úžasem dověděl, že jedním z dalších přátel (záměrně neříkám pokořitelů) žhavých uhlíků a ostrých střepů stal se můj vlastní syn. Poznal, věřil, měl vůli a odvahu, rozhodl se a šel. Bosé nohy si nespálil ani nepořezal. Když o tom vyprávěl, bylo mi sice slabo u žaludku a v břiše, ale v duchu jsem vyvěšoval oslavný prapor. A pochopil jsem, že se mi tím nabídl námět na tento fejeton, jímž jsem měl obhájit a zdůvodnit, proč v Pražské plynárenské,a.s., její dceřinná společnost Informační služby-energetika (ISE), a. s., zřizuje nový web celého podniku, tedy obal chránící rovněž nový portál, to jest jeho vnitřnosti, cévy, svaly, lymfatické uzliny, oběhové systémy veškeré komunikace mezi odběrateli a dodavatelem energií. V pozadí je POZNÁNÍ, že to bude dobré pro zákazníky i pro podnik. Vzniknou nové služby a možnost požádat o ně mailovou poštou přímo z domova. Vynaložené náklady se vrátí v efektivní rychlosti vyřizování a v soustředěném ohnisku všech potřebných informací o každém zákazníkovi. Bez papírů, bez drahé poštovní korespondence, bez dlouhých vyhledávání potřebných údajů o všem, co spolu ve vztahu dvou odlišných stran (prodávající a nakupující) souvisí. Moderně, rychle, bezpečně. Pravda je, že potíže s novým registrem vozidel a řidičských průkazů, jimiž nás rozhlasy a televize přímo překrmily, můžou vzbudit obavy, ale »ISE« VĚŘÍ svým schopnostem, mají VŮLI a ODVAHU a ROZHODLY SE. V pravý čas, odborně a odpovědně, a tak věřím, že se nespálí a nepořežou.
VLADIMÍR JIRÁNEK expres
SOUTĚŽE 7/8/2012
DOPORUČUJE
Správná odpověď z č. 6/2012: Rébus – žádný dým, Osmisměrka – sušení kakaových bobů. Výherci dětské soutěže z č. 6/2012: Karolína Kotnourová, Bystřice nad Pernštejnem Nikola Baliev, Česká Třebová Alena Škorpíková, Bystřice nad Pernštejnem
Čtenářská soutěž s časopisem U PL Y N Á R N Y Odpovědi prosíme zasílejte do 15. 10. 2012 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Soutěž 9/2012« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Správná odpověď z čísla 6/2012: 1c) V roce 1979 hrála v 1. kole poháru UEFA Bohemka na Letné s Bayernem Mnichov s výsledkem 0:2. 2b) Oblíbeným zvířetem ředitele zoo Miroslava Bobka je hrabáčice Kvída. 3a) První továrnu na výrobu plynových spotřebičů otevřel Karel Macháček v roce 1910 v Praze. Výherci soutěže z čísla 6/2012: Jan Novotný, Praha 4 Radka Čermáková, Praha 9 Jiřina Franková, Praha 2
Dnešní otázky: 1. Na letošním Memoriálu Josefa Odložila vytvořila Zuzana Hejnová nový record mítinku v: a) hodu oštěpem, b) běhu na 400 metrů, c) běhu na 1 500 metrů. 2. V roce 2013 bude Jedličkův ústav slavit: a) 80 let, b) 100 let, c) 120 let. 3. Provoz karlínské plynárny byl ukončen v roce: a) 1847, b) 1867, c) 1881.
Výherce obdrží od Bikebros. – Giant Store antibakteriální lahev Camelbak s uhlíkovým filtrem. Odpovědi prosíme zasílejte do 15. 10. 2012 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1 nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Bikebros. – Giant Store« a svoji zpáteční adresu a telefon. Správná odpověď z čísla 6/2012: Kulturní památka v Lázních Mšené se jmenuje »Secesní pavilon Dvorana« Výherce soutěže z čísla 6/2012: Daniela Krtičková, Praha 10
Co najdete v příštím čísle 10/2012: Rozhovor s Pavlem Matuškou Nové obchodní služby Z historie: Zajímavé plynové lampy Tajenka křížovky ze strany 12: Slavíme výročí první plynárny v Praze. Řešení sudoku ze strany 12:
7 8 9 5 1 6 3 2 4
2 3 1 9 4 7 6 8 5
6 4 5 2 3 8 9 1 7
8 1 6 3 7 4 2 5 9
9 5 7 1 6 2 8 4 3
4 2 3 8 9 5 7 6 1
3 6 8 7 5 1 4 9 2
1 7 4 6 2 9 5 3 8
5 9 2 4 8 3 1 7 6
5 8 6 3 7 2 4 1 9
7 9 1 8 5 4 3 2 6
3 4 2 9 1 6 5 8 7
6 3 8 7 9 5 1 4 2
9 2 7 1 4 8 6 3 5
4 1 5 6 2 3 7 9 8
8 6 4 2 3 7 9 5 1
11
1 7 3 5 8 9 2 6 4
2 5 9 4 6 1 8 7 3
