IKS-PEDAGOGIKA ŠKOLNÍ TV

IKS-PEDAGOGIKA ŠKOLNÍ TV 1 Osobnost učitele tělesné výchovy Studijní cíle Po prostudování této kapitoly budete schopni: Ikona1   

Charakterizovat osobnost učitele v novém pojetí výchovně vzdělávacím procesu Vysvětlit základní složky osobnosti učitele Objasnit základní principy geneze učitele TV. Vlastními slovy objasnit žádoucí a nežádoucí tendence ve vývoji osobnosti učitele

Vstupní znalosti Ikona2   

Znalost nejobecnějších pojmů z předmětu psychologie a obecné didaktiky Hlavní činitelé výchovně vzdělávacího procesu Základní moderní trendy současné didaktiky

Úvod Už ve školce je možné rozdělit děti zhruba do dvou skupin. V jedné jsou děti, které se rádi a dobrovolně podřizují autoritě a nápadům jiných dětí. Nechávají se řídit jinými a vůbec jim to nevadí. Na druhé straně stojí děti, které se jen velmi neradi přizpůsobují paní učitelce, jiným dětem a klidně se poperou, když mají prosadit své názory. Plné rozvinutí dominantních či přizpůsobivých sklonů nastane během puberty a zcela se usadí až v zaměstnání. Před všemi dětmi potom stojí učitel, který má všechny skupiny zvládnout, podpořit aktivitu pasivnějších dětí, usměrňovat aktivitu vůdčích a tvořivých žáků, a to vše s individuálním přístupem. V současné době můžeme porovnat práci učitele s úkoly a povinnostmi manažerů, řídících pracovníků a šéfů ve zcela jiných oblastech společnosti. Není také náhoda, že mnoho učitelů se osvědčuje právě na těchto místech. Co mají tedy společného tyto na první pohled zcela jiné profese? Co je spojuje? Ikona7        

Práce s kolektivem různých osobností "podřízených" Nutnost organizace práce své i svých podřízených Neměla by chybět rozhodnost, odvaha podstoupit riziko, vzít na sebe odpovědnost, ale i dovednost převést adekvátní míru samostatnosti a odpovědnosti na podřízené Pochopení pro vnitřní pnutí v kolektiv, citlivě zaznamenat názory a postoje podřízených, ale i nadřízených. Flexibilitu v řídící práci a správnou míru přizpůsobivosti novým situacím Smysl pro spravedlnost a objektivnost Umění prosazovat zájmy svých podřízených Umění motivovat a řídit práci svých podřízených

 

Umění ocenit a pochválit za dosažené výsledky a další…

Společné také může být způsob jak pozbýt autority: Ikona7        

Chovat se okázale jak se sluší na šéfa Říkat na rovinu a bez rozmyslu co situace přinese na jazyk, a to hlavně náležitě nahlas Prosazovat pouze svůj názor, pokud někdo oponuje ukázat mu kdo je tady šéfem Nestarat se o názory a postoje podřízených Svou přízeň věnovat je některých členům kolektivu Zanedbávat svůj vlastní odborný rozvoj Oddalovat narůstající problémy na "vhodnější dobu" a další…

Otázky k zamyšlení Ikona6a  

Pokuste se podle svých zkušeností charakterizovat takového průměrného současného učitele. Je to muž či žena? Jeho průměrný věk činí? Jaký má vztah ke svému povolání? Než začneme mluvit o charakteristice osobnosti učitele pokuste se o ni sami!

Charakteristika osobnosti učitele Definic osobnosti je celá řada. Encyklopedie "Diderot" nabízí psychologický pohled: Osobnost - dynamický souhrn, celek, jednota duševních vlastností a duševních procesů člověka, propůjčující mu neopakovatelnou jedinečnost. Psychologie zkoumá strukturu osobnosti (její uspořádání), procesy a vztahy v rámci osobnosti (dynamiku osobnosti). Zabývá se vývojem osobnosti v jednotlivých věkových obdobích v průběhu celého života. Vedle genetické složky, projevující se v průběhu zrání, je vývoj osobnosti podstatně podmíněn životními zkušenostmi, zejm. v tzv. formativních obdobích vývoje (časné dětství, dospívání a adolescence). Vývoj osobnosti je ovlivněn rodinným prostředím (kvalita a stálost citových vztahů v rodině).[1] Osobnost v obecném slova smyslu chápeme jako kladně přijímanou a uznávanou osobu se svérázným způsobem života a jednáním. Další definice osobnosti: Osobnost: individuální jednota člověka, syntéza dědičného s tím co člověk získává Osobnost je individuální jednota člověka. Jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla, utvářená a projevující se ve společenských vztazích.[2] Osobnost učitele: vlastnosti, kterými se učitel odlišuje od osob jiného povolání vlivem činnosti, které se převážně věnuje a vlivem sociálních vztahů. Z pohledu didaktiky můžeme osobnost učitele charakterizovat:

Učitel je subjektem (částečně i objektem) výchovně vzdělávacího procesu v tělesné výchově, který prostřednictvím dalších činitelů realizuje cíle školní tělesné výchovy. Učitelova osobnost se realizuje ve vytváření osobností jeho žáků. Jejich úroveň je tedy jedním z kritérií výsledku působení osobnosti učitele. Otázky pro zamyšlení Ikona6a    

Proč mluvíme o subjektu, ale částečně o objektu výchovně vzdělávacího procesu? Jaké jsou další hlavní činitelé výchovně vzdělávacího procesu? Jaké cíle realizuje učitel ve školní TV? Co se očekává od učitele? Jaká je jeho profesní náplň?

Učitel a jeho interakce se žáky Učitel patří k významným osobám v životě a vývoji dětí a mladistvých. Učitel může působit silně, příznivě, nebo naopak nepříznivě, svým záměrným výchovným působením, ale především celou komunikací a interakcí, vztahem k žákům, svou osobností. Učitelská profese klade náročné a psychologicky rozmanité požadavky. Od učitele se očekává, že bude žáky:  Vzdělávat, zprostředkovávat jim vědomosti, dovednosti, způsoby myšlení a činností v jeho oboru, podle učitelovy aprobace.  Vychovávat, rozvíjet jejich zájmy a postoje, schopnosti, charakter, a to na podkladě soustavného poznání žáků, jejich typologických a individuálních rozdílů. Poznámka V současných podmínkách (především na středních školách) je problémem jednostranné zaměření učitelů na odborné a vzdělávací aspekty při zanedbávaní výchovných a komunikačních aspektů. Tím se však oslabuje i vzdělávací a odborné působení učitele. Ztěžuje se rozvíjení zájmů o předmět neosobního až neoblíbeného učitele (logotrop). Děti a mladiství potřebují učitele jako celého člověka, osobnost s lidským vztahem, s porozuměním pro třídu i osobní problémy jednotlivých žáků. Děti přivítají, když učitel pomůže s obtížemi učení a v případě potřeby i s jinými starostmi. V některých případech učitel nahrazuje chybějící model otce či matky.

Struktura osobnosti učitele Z výzkumů a výpovědí žáků na téma "Učitel, který mi nejvíce pomohl" vyplynulo, že žákům se na učitelích nejvíce líbí demokratický vztah k žákům, porozumění pro jednotlivce, trpělivost, široké zájmy, osobní vzhled a přívětivé chování, spravedlnost, smysl pro humor, charakternost a důslednost, chápání obvyklých problémů žáků, přizpůsobivost, užívání pochval a uznání spíše než trestů a učitelského"mistrovství"

Ikona5 Z uvedených základních úkolů vyplývá řada dalších požadavků, které jsme zařadili do jednotlivých složek osobnosti učitele tělesné výchovy.

Pedagogicko psychologická složka viz schéma "Didaktické schopnosti"

Otázky k zamyšlení: Ikona6a 

Pokuste se sami vysvětlit podstatu těchto schopností a užít je na příkladech v běžné školní TV. Pokud máte k doplnění další schopnosti určitě dejte vědět!!!

Speciálně odborná složka 

Vědomosti v oblasti TV

    

Pedagogicko psychologické vědomosti Pohybové dovednosti Pohybové schopnosti Intelekt Vlastní zkušenost a praxe

Tělesná a motorická složka  

Tělesné a motorické předpoklady, vzhled Tělesná zdatnost

Společenská složka    

Všeobecné vzdělání Společenská a kulturní úroveň Sociální inteligence Společenská angažovanost

Otázky k zamyšlení: Ikona6a 

Zamyslete se nad obsahem jednotlivých složek. Odpovídá "náplň" jednotlivých složek skutečnosti, vaší zkušenosti? Proč jsme je takto uspořádaly? Vysvětlete vlastními slovy jednotlivé složky!

Dynamika a geneze učitele TV V genezi tvůrčí učitelské osobnosti považujeme za nejdůležitější, bez jakéhokoliv podceňování pro rozvoj kreativity závažnějších předchozích ontogenetických období, profesní přípravu na vysoké škole. Tvůrčí vědecké a pedagogické prostředí je tou nejlepší základnou pro rozvoj tvůrčího potenciálu vysokoškolských učitelů a studentů. Vědecká skepse, vědecké sebevědomí a skromnost, zaujatost řešením problémů, opatrnost v generalizacích, komplexnost a divergentnost myšlení a další znaky tvůrčí vědecké práce jsou dobrým východiskem pro kreativní pedagogickou činnost a rozvoj tvůrčí pedagogické osobnosti. Ikona3 Zde je několik podmětů a doporučení pro vás jako budoucí nebo již současné učitele z hlediska současného pedagogického pojetí.  usilujte o co nejširší vzdělání  naučte se hledat podněty v jiných oborech a v jiných oblastech života  naučte se odreagovat od dosavadních poznatků a zvyklostí  uvědomujte si zda prožíváte dostatečně přítomnost a zda u vás nepřevažuje neustále příprava na budoucnost  neodkládejte řešení závažných problémů  udržujte dobré „zázemí“ pro profesní činnost

                             

ujasněte si jakou roli hraje profesní činnost v kvalitě vašeho života ujasněte si realistický pohled na svou pracovní výkonnost i na pracovní výkonnost spolupracovníků uvědomujte si a přiznávejte svou odpovědnost za své činy naučte se respektovat a podporovat tvořivost a „tvůrčí atmosféru“ naučte se rozlišovat a vymezovat pragmatické a „volnomyšlenkářské“ přístupy naučte se „slyšet“, přijímat a využívat konstruktivní kritiku zbytečně nerozhodujte v situaci kdy je adekvátní, aby se rozhodl každý samostatně bojujte proti průměrnosti, autoritářství, direktivním přístupům, neúměrnému centralismu, formalismu, konformismu (nežádoucímu se přizpůsobování), stereotypnosti apod. uvědomujte si nebezpečí a úskalí nevhodné nivelizace, rovnostářství apod. bojujte proti „schovávání se“ za nadřízené, úřady apod. uvědomujte si zápory přílišné „názorové úcty“ k autoritám, starším kolegům, odborně i funkčně výše postaveným kolegům apod. naučte se rozlišovat časový a kompetenční aspekt změn (co lze a nelze změnit) a nacházet odvahu ke změnám („pohyb – změna, to je život“) usilujte o pozitivní myšlení, životní a pracovní optimismus rozvíjejte své divergentní („variantní“, „aspektové“, asociativní apod.) myšlení rozvíjejte „tvůrčí koncentraci“, „tvůrčí anticipaci“ apod. uvědomujte si, že rozvoj tvořivosti vyžaduje i určitou míru a formu „samoty“, „samostatné činnosti“ a časové volnosti udržte si „nadhled“, „odstup“, „adekvátní nezávislost“, velkorysost apod. usilujte o přiměřené sebevědomí a sebedůvěru usilujte o nalezení svého osobitého asertivního chování naučte se vyslovit svůj názor a svůj pohled na problém naučte se neříkat „nikdy“, „na věčné časy“, po celý život apod. rozvíjejte odvahu adekvátně riskovat a pozitivně hodnotit každou dobře míněnou iniciativu dávejte pozor na tendenci přizpůsobovat okolí svým představám, „fasádování“ do žádoucího a očekávaného jednání a chování apod. pracujte intenzivně na své „image“, na „skupinové image“ (pracovní, sportovní, rodinné apod.) a snažte se být „původní“, „osobitý“, „svůj“ nesetrvávejte na „zaběhaných“, „osvědčených“, „jistých“ postupech a metodách a stále se snažte o jejich inovaci „obklopujte“ se tvořivými lidmi a chraňte je, „vyhýbejte“ se dogmatikům, negativistům, „chronickým kritikům“ apod. otevírejte prostor všemu co je u vás pozitivní a tím eliminujte negativní znaky (ale moudře zvažuje co je pozitivní a co je negativní, je to vždy značně proměnlivé) navykněte si vytvářet v mikro až makro režimu prostor pro tvůrčí odreagování, „tvůrčí relaxaci“, meditaci, přemýšlení, ale i snění či „fantazírování“ usilujte o sebevzdělávání, sebevýchovu a sebehodnocení naučte se „zastavit se“ v životě a vystoupit z hektické atmosféry

        

najděte si svůj přístup ke globalizaci, „satelizaci“, „cenové terorizaci“, masové hodnotové orientaci, „davové psychóze“ apod. přijměte ideu, že když to tak dělají všichni, tak to ještě nemusí být to správné, to nejlepší a to nejvhodnější uvědomte si, že v různorodosti je pokrok a myšlenková invence před kritikou okolí se naučte hledat a připouštět nejdříve vlastní chyby, omyly a nedostatky naučte se tolerovat neúspěch i nestandardní pedagogická řešení uplatňujte tvůrčí přístup k cílům, zásadám, předpisům apod. vytvořte si „psychickou ochranu“ vašeho svobodného myšlení, cítění, jednání, chování apod. braňte se zbytečné ironii, náznaků ponižování či povyšování, nevhodné komparace (pozor i na tzv. "vzory") připravte se na to, že rozvoj vaší kreativity bude doprovázen i četnými negativními důsledky.

Korespondenční úkoly Pokuste se nad tímto kriticky zamyslet a zaslat své podměty a připomínky!

Nežádoucí tendence ve vývoji učitele Práce učitele je stejně jako práce např. lékařů, manažerů, politiků, sociálních pracovníků, špičkových umělců vysoce náročná. Z "pernamentní" zátěže a z neustálého nutného styku s lidmi může dojít až k závažnému onemocnění. Tento "syndrom vyhoření" se projevuje zejména jako:  chronický stav vyčerpání  utlumení dřívější aktivity, iniciativy a kreativity  depresivní a podrážděná nálada, pocit "otrávenosti"  značné snížení sebehodnocení  ztráta ideálů, absence optimismu  malicherné kritizování  změna vztahu k lidem  různé somatické potíže  přetíženost jinou prací, ztráta koncentrace  zvýšené riziko vzniku závislosti (kouření, alkohol…) U učitelů tělesné výchovy potom může "navíc" dojít k neudržování kondice a tělesného vzhledu, přeceňování pouze jedné oblasti přípravy žáků (důraz na důsledné plnění limitů, "trenérsky" vedené vyučovací jednotky TV, absence pochval apod.) Otázky k zamyšlení: Ikona6a 

Jak těmto negativním tendencím zabránit? Pokuste se připravit "recept" jak těmto nástrahám čelit!

Otázky k diskusi: 1. Proč jste se rozhodl/a studovat učitelský obor? 2. Co vám na práci pedagoga nejvíce vyhovuje, nejvíce vadí? 3. Měli jste (máte) pedagogický vzor? Odkud (ZŠ, SŠ, VŠ)? 4. Po absolvování fakulty nastoupím (pokračuji), nenastoupím do pedagogické praxe. 5. Jaké vlastnosti má mít, podle vás ideální učitel, učitelka? Které vlastnosti si nejvíce ceníte? 6. Sáhli byste v praxi někdy k fyzickému trestu? Jak vlastně "ukázňovat" žáky? [1]

Další informace získáte v kapitole "Osobnost žáka v tělesné výchově". Většina pojetí se shodují na těchto obsahových znacích: souhrnnost, jednota, přizpůsobení, jedinečnost, podstata. [2]

2 Osobnost žáka v tělesné výchově Studijní cíle Ikona1 Po prostudování této kapitoly budete schopni:  Charakterizovat osobnost žáka v novém pojetí výchovně vzdělávacím procesu  Vysvětlit základní složky osobnosti žáka  Objasnit základní principy geneze žáka v TV. Charakterizovat jednotlivá období vývoje z hlediska tělesného, sociálního, emocionálního a rozumového vývoje.  Na příkladech objasnit podstatu senzitivních období Vstupní znalosti Ikona2    

Znalost nejobecnějších pojmů z předmětu psychologie a obecné didaktiky Hlavní činitelé výchovně vzdělávacího procesu Znalost kapitoly "Osobnost učitele v tělesné výchově" Obecné ontogenetické zvláštnosti jednotlivých období vývoje

Úvod Původní tradiční autoritářský model výchovy, který v naší společnosti převládal v minulých letech byl v posledních deseti letech nahrazen opačným extrémem - liberálním modelem. Dětem nejsou často poskytovány žádné opěrné body. Tyto děti se pak "ničeho" nebojí, jejich velká "tvořivost" je bezbřehá, neumějí překonávat překážky, pohrdají rodiči, protože ti po nich nic nechtějí, autorita školy a jejich pracovníků je také povážlivě nakloněna. Toto je trochu přehnaný popis současného stavu našich dětí a mládeže. Jak z toho ven? Byl předcházející model výuky lepší? Bylo přece mnohem méně kázeňských problémů, spolupráce s rodiči byla lepší, existovaly "páky" jak zvládnout nezdolné jedince. Výrok psychologa na tuto otázku by mohl být: "Pořád je lepší, jsou-li dnešní děti drzejší, svobodomyslnější, než aby se projevovaly pouze na požádání".

Zlatá střední cesta neboli typ demokratický dává pravidla, mantinely, v nichž je dítěti dovoleno dělat chyby a diskutovat. Člověk se učí experimenty i příkladem. Pro děti je tento způsob výchovy nejlepší. Pro dospělé a učitele, ale nejtěžší. I zde ovšem platí, že všechny výchovné styly mají svou platnost, jsou-li ovšem v přesných dávkách. A každé dítě má jinou povahu, vyžaduje jiný přístup - individualizovanou výchovu...

Základní typy výchovy Typ autoritativní Vyznačuje se příkazy, jasnými pokyny, minimem diskusí a argumentů. Dítě se snaží zavděčit, dospělí se nezatěžují zkoumáním jejich pocitů a přání. Výhody: Dítě přesně ví, co se smí a nesmí. Nevýhody: Dítě postrádá vlastní vůli, podřizuje se každé i jen zdánlivé autoritě, chybí mu schopnost riskovat a tvořit. Typ liberální Vše je dovoleno. Příkazy, argumenty, názorová diskuse se nepěstují. Po dětech se ni nežádá. Vychovatelé nezatěžuje časem ani nároky. Výhody: Děti se ničeho nebojí, jsou samostatné. Nevýhody: Dítě neumí překonávat překážky, vyhýbá se jim, chybí mu jistota. Postrádá zdravé zábrany a pochybnosti. Typ demokratický Stanoví jasná pravidla, dítěti je dovoleno v jejich rámci chybovat, diskutovat. Výhody: Děti mají největší šanci vyrůst v dospělé, svobodné, myslící jedince. Nevýhody: Dospělí působí na děti tím, čím jsou a jací jsou. Dávají příklad. Musí proto především oni na sobě tvrdě pracovat. Poznámky: Jako každá typologie má i prezentovaný popis svoje nedostatky. Nic není černé ani bílé, vše je nějak zabarvené. I v minulém režimu jsme se mohli setkat s výchovou s demokratickými znaky. Napište, na kterých ukazatelích závisí výchova ve škole. Které činitele a jak zásadně ovlivňují (mohou ovlivňovat) výchovu na školách?

Charakteristika osobnosti žáka Ikona5 Obecných definic osobnosti jsme uvedli již v kapitole "Osobnost učitele tělesné výchovy". Pokud si problematiku nevybavuješ nezbývá nic jiného než zalistovat zpět. Zde nabízíme charakteristiku osobnosti žáka v tělesné výchově:

Žák v tělesné výchově je z hlediska didaktiky objektem, ale i subjektem vyučovacího procesu, jehož prostřednictvím je formován v intencích školní tělesné výchovy.

Otázky pro zamyšlení Ikona6a 

Pokuste se vlastními slovy vysvětlit jednotlivé charakteristiky z předcházejícího schéma.

Nejzávažnější složky osobnosti žáka v tělesné výchově

Tělesná a motorická složka zahrnuje: anatomické, fyziologické, antropomotorické, antropometrické, didaktické a další charakteristiky, především:  pohybových schopností  pohybových dovedností  tělesné zdatnosti

Psychická a sociální složka zahrnuje především: 1. vlastnosti:

→ morální → volní

2. schopnosti:

→ percepční → intelektuální → komunikační

→ organizační → tvůrčí 3. vědomosti: → např. o tělesné kultuře, zdraví apod.

4. zájmy, postoje a názory na svět, společnost, přírodu a hlavně tělesnou kulturu

Vlastnosti osobnosti dítěte jsou vnitřními a všeobecnými podmínkami jeho duševní činnosti a chování. Ukazují jaké dítě je a jak se pravděpodobně bude chovat v různých situacích. Otázky k zamyšlení Ikona6a 

Jak využijete znalostí této složky ve vlastní výchovně vzdělávacím procesu? Jak při vyučování využijeme třeba individuálních organizačních schopností žáků, jejich tvůrčího potenciálu apod.?

Faktory vývoje osobnosti Ve spleti různých faktorů, které na jednotlivé osobnosti v průběhu života působí zjednodušeně považujeme za nejdůležitější vlivy dědičnosti. prostředí a výchovy (viz schéma):

Vliv faktorů (schéma):

Z výsledků schématu můžeme opět zjednodušeně dosáhnout těchto výsledků:  ABC – optimální výsledek;  ABC3 – nerozvinuté dispozice, disharmonický vývoj  ABC1 – "dítě ulice"



ABC2 – "poslušný jedinec"

Otázky k zamyšlení Ikona6a  

Pokuste se nad schématem zamyslet a vlastními slovy vysvětlit naše "výsledky"? Proč jsme k nim došli? Jistě máte k tomuto svoje postřehy! Zkuste je zformulovat!

Dispozice (dědičnost) - faktor vnitřní (endogenní) Dispozici chápeme jako tendenci organismu předávat znaky z rodičů na potomky. Dědí se (mimo jiné):  Fyzické znaky (výška, stavba těla, barva kůže vlasů, krevní skupina apod., nověji i krevní tlak, pocení, způsob dýchání…).  Motorické znaky (dispozice k provádění pohybů, pohybové schopnosti, předpoklady k rozvoji talentu). Schéma Podíl dědičnosti a prostředí některých znaků osobnosti (Brunecký 1981)

Pro charakteristiku žáka, z hlediska "dispozic" je potřebná znalost např.: temperamentu, schopností, charakteru... a) Temperament (citová vzrušivost, síla psychických jevů, impulsivnost…) je silně dědičně podmíněn, prochází však určitým vývojem. Projevuje se v prudkosti reakcí, rychlost postřehu, pohotovosti a rychlosti myšlenkových pochodů. Třídění temperamentu je podle různých autorů velmi rozdílné. Zde předkládáme "klasické" členění. Třídění temperamentu: "Klasické" třídění: (dle Pavlova)

Cholerik

silný, nevyrovnaný, vzrušivý

sloučit

Melancholik

slabý a pomalý

sloučit

Sangvinik

silný, vyrovnaný a pohyblivý

sloučit

Flegmatik

silný, vyrovnaný a pomalý

b) Schopnosti - dědí se dispozice k rozvoji schopností (intelektových, percepčních, motorických). Talent (nadání) se projevuje rychlým a snadným zvládnutím vědomostí a dovedností. c) Charakter (př. vytrvalost, energie, rozhodnost…) = souhrn podstatných vlastností osobnosti (není plně zděděný, ale mají určitý zděděný základ). Je zde těžké odlišit vliv prostředí a výchovy. Charakteru nelze plně naučit, jedinec musí sám někam dospět.

Prostředí (souhrn všech vnějších vlivů, životní podmínky + sociální vlivy) Závažnou roli zde hraje socializace. Socializace - postupné vrůstání jedince jako biologické jednotky do společenských podmínek života; proces, jímž se jedinec stává schopným sociálně žít v příslušné společnosti, "zespolečenštění člověka". Hlavním mechanizmem socializace je komunikace. Na utváření osobnosti dále působí masmédia, škola, skupiny, později pracovní prostředí, příslušnost k různým náboženským a politickým organizacím atd. Problematika socializace je předmětem studia sociologie a psychologie. Výchova patří k vnějším (exogenním) vlivům Výchova je proces záměrného, soustavného a organizovaného působení na jedince, formování jeho duševního a do určité míry i tělesného vývoje. Výchova se děje v rodině, ve škole, v rámci zájmové činnosti ap. prostřednictvím působení vychovávající osobnosti (např. rodič, učitel, trenér) na vychovávaného jedince (dítě, žák ap.). Každá výchovná činnost je zaměřená k určitému výchovnému cíli, kterému jsou podřízeny prostředky, a je charakterizovaná specifickým obsahem. Podle specifického zaměření a z hlediska všestranného rozvoje člověka je rozpracována a v praxi aplikována výchova rozumová, citová, volní, mravní, rodinná, estetická, tělesná aj. Výchovné působení, zejména na mladého jedince, je zaměřeno i na hodnotovou orientaci. Výchova je v častém rozporu s vlivy prostředí i dědičnosti. Úkolem výchovy je stimulovat rozvoj vloh, schopností a vlastností osobnosti. Důležitou hodnotou pro život je z našeho pohledu je i vytváření pozitivního vztahu k pohybové činnosti! Otázka k zamyšlení Ikona6a 

Jakou roli hraje výchova v současném vývoji osobnosti dítěte? Lze výchovou výrazným způsobem ovlivnit vývoj osobnosti dítěte?

Dynamika a geneze osobnosti žáka Časová období, do nichž se kumulují charakteristické znaky tělesného, mentálního, emocionálního, sociálního a pohybového vývoje člověka nazýváme období vývoje

Období mladšího školního věku (6-11 let). Tělesný a pohybový vývoj: Osifikace kostí není ještě ukončena (pozor na sílové cvičení). Rovnoměrně vzrůstá celková výkonnost. Obliba přirozených činností. Pohyb je pro děti potěšením. Rychlý rozvoj rychlosti a obratnosti. Různou úroveň mají síla a vytrvalost. Sociální a emocionální vývoj: Velký vliv vstupu dítěte do školy, vytváření nových vztahů. Důležité období socializace! Obliba soutěží, druží se do malých skupinek (s utajenou a podivuhodnou symbolikou), kamarádství. Rozumový vývoj: Dítě je psychicky i fyzicky připraveno k osvojování vědomostí i dovedností. Schopnost abstrakce ještě malá. Rozvíjí se paměť i představivost, vývoj myšlení se začíná stadiem konkrétních operací. Vlastnosti osobnosti nejsou plně ustáleny. Potíže dítěte ve škole při specifických poruchách učení (dyslexie…), ale i při celkové neobratnosti dítěte v TV. Soustředění pozornosti je časově omezeno. Nutno činnosti střídat. Souhrn: Vývoj dítěte je po všech stránkách rovnoměrný. Děti jsou optimistické, mají zájem o vše konkrétní, jsou snadno ovladatelné, vhodná doba na výchovu od spontánnosti k systematické sportovní přípravě, osvojování morálních norem, hygieny, pravidelnosti, abstraktního myšlení….

Období staršího školního věku (11 - 15 let). Tělesný a pohybový vývoj: Výrazná změna růstu (výška, hmotnost), výrazná činnost žláz s vnitřní sekrecí. Rozvoj pohybových schopností pokračuje, ale je ovlivněn celkovou vývojovou nerovnoměrností, která se projevuje především v obratnosti. Sociální a emocionální vývoj: Vytvořena nová sociální situace (snaha o odlišení, uzavírání se do sebe, vyhýbání se sociálním kontaktům, možná i zvýšená agresivita). Snaha o stálou změnu. Výrazně se prohlubuje citová sféra. Rozumový vývoj: Pokračuje k celkové mentální zralosti, roste schopnost porozumět racionálnímu zdůvodňování, rozvoj abstraktního myšlení. Vznik intelektuálních zálib. Souhrn: Formuje se vztah ke sportu jako ke činnosti, která jim může přinést silné uspokojení. Výchovné zásahy pedagoga omezovat na nejnutnější míru. Fixace na sportovní činnost umožňuje překlenout toto rozporuplné stádium.

Adolescence (15 -18, 20 let) Tělesný a pohybový vývoj: Dosažení plného rozvoje výkonnosti srdce, plic, zesílení kostí a šlach, přírůstek svalstva. Rozvoj všech pohybových schopností, zvláště rychlosti a obratnosti, později síly a postupně i vytrvalosti. Sociální a emocionální vývoj: Potíže spíše v psychice (ani dítě ani dospělý). Touhu po prosazení se je možno využít i ve sportu. Smysl pro pravdu, svobodu, čest, právo a spravedlnost bývá vyhraněně nekompromisní.

Rozumový vývoj: Plný rozvoj abstraktního myšlení, logického uvažování, analýzy a syntézy, chápání pojmů. Souhrn: Obtíže především s chlapci… Nepůsobí formální autorita, imponuje vzdělaná, společensky a kulturně činná osobnost. Nutný je pedagogický takt s přiměřenou tolerancí. Období začátku vrcholných sportovních výkonů.

Období dospělosti - preakmé (20 - 30 let) Tělesný a pohybový vývoj: Období ukončení tělesného rozvoje. Růst pokračuje jen výjimečně, zvyšuje se hmotnost, přibývání objemu svalstva, ale i tuku. Desetiletí síly, energie, svěžesti. Dosahování vrcholných výkonů. Sociální a emocionální vývoj: Na začátku období stále ještě častá sociální závislost (ke konci období již nezávislost). V citové oblasti přechod od lehkomyslnosti k uvážlivějšímu a opatrnějšímu chování. Vliv zkušeností. Rozumový vývoj: Vývoj předpokladů k intelektuální činnosti ukončen. Změny především ve větším propojení s realitou života. Souhrn: Ovlivňování dospělých sportovců je již omezenější. Vývoj osobnosti ukončen stabilizovaná osobnost. Nutno přihlížet k jejich názorům a zkušenostem. Korespondenční úkol: Vyberte si libovolnou pohybovou aktivitu a na příkladu proveďte takového "fiktivního žáčka" všemi obdobími z hlediska tělesného, sociálního a rozumového vývoje.

Senzitivní období Senzitivní období chápeme jako časové úseky, ve kterých registrujeme zvýšenou vnímavost subjektu vůči podmětům z vnějšího prostředí. Obecné stanovení senzitivních období pro rozvoj dílčích motorických schopností je obtížné (rozdílný průběh a tempo ontogenetických změn, rozdílné genetické vlohy i odlišnost působení vnějšího prostředí). Existují jedinci akcelerovaní, normativní i retardovaní. Stanovení senzitivních období (obrázek) považujeme za orientační a pravděpodobnostní. Obrázek – Senzitivní období pohybových schopností (Hirtz, 1982 & Winter, 1984)

Otázky k zamyšlení Ikona6a  

Logicky zdůvodněte zařazení jednotlivých schopností do určitých věkových období! Co je to kinesteticko - diferenciační schopnost? Uveďte příklady cvičení na podporu této schopnosti ve vámi zvolené pohybové aktivitě.