iisel Rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových domech (třetí aktualizované vydání) Ing. Karel Dvořáček KNIŽNICE SVAZEK 96

KNIŽNICE SVAZEK 96

Ing. Karel Dvořáček

Rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových domech (třetí – aktualizované vydání)

§ ®

www.iisel.com Internetov˝ InformaËnÌ SystÈm pro Elektrotechniky

®

iiSEL

tentů 22 nových pa enerací g 5 i t s o n e š u zk

Acti 9

modulární systém jištění

Vyzkoušejte výhody Acti 9 Komunikační systém pro řízení, monitoring a měření koncových obvodů.

Upínací zámečky z čela přístroje usnadní montáž na DIN lištu, bez nástrojů.

Dvojité svorky pro rychlé zapojení dvou vodičů různého průřezu i konstrukce.

Zkracuje dobu výpadku. Pro rozlišení vybavení přístroje poruchou či vypnutí obsluhou.

Jednoznačná indikace odpojení napájení.

www.schneider-electric.com/acti-9/cz

Inzerát A5 do Rekonstrukce oprav2 2

14.9.2014 13:14:05

Všechny barvy, tvary i materiály

www.vypinac.cz | jednodušší práce pro elektrikáře a pohodlný výběr pro zákazníka | | konfigurátor s rychlou specifikací přístrojů, rámečků i barev | | tipy a triky pro instalaci | inteligentní dům a KNX |

NOV Ý od 15.

Inzerát A5 do Rekonstrukce oprav1 1

září

14.9.2014 13:13:58

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř

Ing. Karel Dvořáček

Rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových domech (třetí – aktualizované vydání) Text k inzerátu na první straně obálky

Mezinárodní firma FINDER s téměř 60tiletou tradicí výroby elektrotechnických a elektronických přístrojů: pro spínání: – relé do plošných spojů – průmyslová relé – vazební členy pro ovládání a kontrolu: – relé s nuceně vedenými kontakty – časová relé – elektroměry – kontrolní a měřicí relé – snímače hladiny – napájecí zdroje , – přepět ové ochrany – polovodičová relé

pro instalace budov: – impulzně ovládané spínače – soumrakové spínače – pohybová čidla , – schodišt ové automaty – spínací hodiny – stmívače – modulární stykače pro drážní aplikace pro fotovoltaické aplikace

Kontakt: Finder CZ, s. r. o., Radiová 1567/2b, 102 00 Praha 10 tel. 286 889 504, fax: 286 889 505 [email protected] www.findernet.com

IN-EL, Praha, 2014


ISBN 978-80-87942-06-2


Rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových domech (třetí – aktualizované vydání)


Třetí aktualizované vydání této příručky podává odpovědi na otázky, jak postupovat při hodnocení stávajícího stavu, přípravě a provedení regenerace elektrických rozvodů v bytových objektech postavených panelovou technologií. K tomuto dodává i přehled hlavních typů panelových bytových domů stavěných na území ČR včetně způsobu provedení původní elektroinstalace. Z důvodů snazší orientace v problematice obsahuje publikace i popisy původně nejčastěji užívaných bytových jader z hlediska provedení jejich elektrických rozvodů a jejich připojení k elektroinstalaci bytu. Čtenář je postupně seznámen s nejčastějšími způsoby provedení elektrických rozvodů u tuzemských panelových bytových domů, s hlavními zdroji jejich poruch, s možnými místy s vysokým nebezpečím úrazu elektrickým proudem či se zvýšeným potenciálem vzniku požáru. Kniha obsahuje návody na přípravu panelových bytových domů a jejich obyvatel na rekonstrukci elektrických rozvodů, projektovou přípravu i samotné provedení oprav či rekonstrukce. Příručka obsahuje základní kritéria pro projektování a provádění oprav a rekonstrukcí elektrických instalací v panelových bytových domech, a to jak ve společných částech domu, tak v jednotlivých bytech při respektování nových požadavků vyplývajících ze současně platných elektrotechnických norem. Obsah příručky je rozdělen do několika kapitol: příprava rekonstrukce elektrických rozvodů v panelovém bytovém domě, popis rozsahu a provedení elektrických rozvodů panelových bytových domů podle jejich typu, hlavní závady elektrických rozvodů v bytových panelových domech, regenerační opatření, možnosti oprav a úprav elektrických rozvodů v koupelnách bytových jader, výběr elektrických spotřebičů pro byty dle velikosti domácnosti, přehled konstrukčních soustav bytových panelových domů v ČR, příklad protokolů o určení vnějších vlivů v těchto domech při přípravě rekonstrukce jejich elektrických rozvodů, nejužívanější výrazy v oblasti elektrických rozvodů v bytové výstavbě panelových domů a přehled značek pro elektrotechnická schémata – nejčastěji se vyskytujících na výkresech bytových panelových domů. Třetí vydání je doplněno o možnosti modernizace starších elektrických rozvodů pomocí nových přístrojů a o elektrické instalace a zařízení určené pro venkovní použití a aktualizováno podle nových norem a legislativních předpisů vydaných od roku 2006. Elektrotechnické veřejnosti se tak dostává do rukou příručka, která představuje standard požadavků na znalosti vedoucích elektrotechniků pro rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových domech (mimo elektrické instalace v objektech se shromažďovacími prostory a ve výškových budovách). ,

Příručka je určena jednak jako učební pomůcka pro žáky elektrotechnických učilišt a středních odborných škol, jednak jako pomůcka pro přípravu ke zkouškám a přezkušování, případně certifikaci odborné způsobilosti vedoucích elektrotechniků pro elektrické instalace v bytové a občanské výstavbě. Stejně tak poslouží i projektantům, revizním technikům a dalším zájemcům o tuto problematiku. ČSN 33 2130 ed. 3 bude vydána v lednu 2015. Autor, který je zpracovatelem této normy, vychází v textu této příručky již z ustanovení uvedené normy.

© IN-EL Praha, 2014 4


OBSAH 1.

ÚVOD

9

2.

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI S REGENERACÍ PANELOVÝCH BYTOVÝCH DOMŮ

9

PŘÍPRAVA REKONSTRUKCE ELEKTRICKÝCH ROZVODŮ V PANELOVÉM BYTOVÉM DOMĚ

11

4.

STÁVAJÍCÍ STAV V ČR

13

4.1 4.1.1 4.1.1.1 4.1.1.2 4.1.2 4.1.2.1 4.1.2.2 4.1.2.3 4.1.2.4 4.1.3

Panelové bytové domy G 40, G 57 Silnoproudé rozvody Odbočky od elektroměrů k bytovým rozvodnicím Provedení silnoproudých rozvodů v bytech Sdělovací rozvody Státní telefon Rozhlas po drátě (DR) Domácí telefon, zvonková signalizace, elektrický zámek, elektrický vrátný Zařízení pro společný příjem signálu televize a rozhlasu (TV a R) Hromosvod

14 14 15 15 15 15 16 16 16 16

4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3

Elektrická instalace pro panelové bytové domy T06B, T08B, VVÚ-ETA, LARSEN-NIELSEN, HK, BANKS a další Silnoproudé rozvody Sdělovací zařízení Hromosvod

17 17 18 18

4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3

Typové objekty OP 1.11, OP 1.21 a další obdobné Silnoproudé rozvody Sdělovací zařízení Hromosvod

24 32 34 34

5.

HLAVNÍ ZÁVADY ELEKTRICKÝCH ROZVODŮ V BYTOVÝCH PANELOVÝCH DOMECH

37

5.1

Hlavní závady elektrických rozvodů v bytech

37

5.2

Hlavní závady elektrických rozvodů ve společných prostorách domů

38

5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4

Hlavní závady sdělovacích rozvodů Telefonní rozvody, dříve tzv. státní telefon Dorozumívací a otevírací zařízení domu Rozvody pro společný příjem rozhlasu a televize (STA) Rozvody rozhlasu po drátě (DR)

38 38 39 39 39

5.4

Hlavní závady hromosvodů

40

3.

5


6. 6.1 6.1.1 6.1.1.1 6.1.1.2 6.1.1.3 6.1.2

REGENERAČNÍ OPATŘENÍ Elektrické rozvody ve společných prostorách Silnoproudé rozvody ve společných prostorách Rekonstrukce HDV při zachování stávajícího umístění Měření odběrů, odbočky do bytu Vhodné náhrady stávajících elektroměrových (elektrorozvodných) jader Rekonstrukce zařízení pro společný příjem televizního a rozhlasového signálu, které je umístěné ve společných prostorách 6.1.3 Rekonstrukce osvětlení vnitřních komunikací 6.1.3.1 Obvody pro osvětlení společných vnitřních prostor 6.1.3.2 Osvětlení společných komunikací 6.1.3.3 Připojování obvodů osvětlení společných komunikací 6.1.3.4 Schodiště 6.1.3.5 Chodby 6.1.3.6 Vstupy do výtahu 6.1.3.7 Vstupy do bytů 6.1.3.8 Technické chodby 6.1.3.9 Vstup do domu 6.1.3.10 Osvětlení rozvodnic (rozváděčů) 6.1.3.11 Určení minimální doby osvětlení domovních komunikací , 6.1.3.12 Umíst ování spínačů ovládání umělého osvětlení

41 42 42 42 43 43

6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4

52 52 54 56

6.2.5 6.2.6 6.2.7 6.2.8 7. 7.1 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.1.5

6

44 44 47 47 48 49 49 49 49 50 50 50 50 51

Elektrické rozvody v bytech Bytové rozvodnice Minimální počty obvodů v bytech Vybavení jednotlivých místností bytu elektrickým zařízením Provedení nových elektrických rozvodů a možnost ponechání původních elektrických rozvodů v bytech panelových domů Současně použitelné průřezy vodičů v bytech a jejich jištění Úvod do technické problematiky provádění rekonstrukcí elektrických rozvodů panelových bytových domů Vícenásobné zásuvky Elektrické rozvody v lehkých příčkách

63 66 66

ELEKTRICKÉ ROZVODY V KOUPELNÁCH (BYTOVÝCH JÁDRECH)

69

Základní typy bytových jader používané v hromadné bytové výstavbě panelových bytových domů Bytové jádro B 2 Bytové jádro B 3 Bytové jádro B 4 Bytové jádro B 7 Bytové jádro B 10

69 69 70 72 77 83

60 61



7.2 7.2.1 7.2.2

Rekonstrukce elektrických rozvodů v bytových jádrech Opravy elektrických rozvodů bytových jader Náhrada bytového jádra a provedení elektrických rozvodů

88 88 88

8.

VÝBĚR ELEKTRICKÝCH SPOTŘEBIČŮ PRO BYTY DLE VELIKOSTI DOMÁCNOSTI Základní kritéria pro volbu elektrických spotřebičů pro byty Elektrické ohřívače vody Automatické pračky Chladničky, mrazničky a jejich kombinace

91 91 93 94 95

8.1 8.1.1 8.1.2 8.1.3

Příloha 1 Příklad protokolů o určení vnějších vlivů

100

Příloha 2 Nejužívanější výrazy v oblasti elektrických rozvodů v bytové výstavbě panelových domů

112

Příloha 3 Značky pro elektrotechnická schémata – přehled nejčastěji se vyskytujících na výkresech bytových panelových domů

118

8


1. ÚVOD Počet panelových bytových domů v ČR dosahuje téměř 200 tisíc. Počty bytů v těchto domech činí 1,2 milionu, což tvoří zhruba 55 % všech bytů v bytových domech a cca 30 % bytů celého bytového fondu ČR. Od devadesátých let bylo v České republice realizováno několik státních programů určených pro regeneraci panelových bytových domů. K celkové představě o důvodech, způsobech, rozsazích a možnostech této činnosti je třeba si uvědomit několik základních faktů, které rovněž determinují rekonstrukce elektrické instalace v panelových bytových domech, uvedených v následujících kapitolách.

2. ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI S REGENERACÍ PANELOVÝCH BYTOVÝCH DOMŮ Používání panelového systému pro hromadnou výstavbu bytových domů nebyla specialitou pouze východoevropských zemí, dříve sdružených v RVHP. Panelové domy najdeme ve většině evropských zemí, kde byl bytový fond postižen druhou světovou válkou. Hlavními kritérii, která byla tomuto systému vložena do vínku, bylo: – rychlé zajištění dostatečného počtu bytů, – snížený nárok na komfort (ve srovnání s úrovní bytů budovaných v těsně předválečném období), – využití laciných a dostupných konstrukčních materiálů, – nižší nárok na životnost objektů (celková koncepce předpokládala životnost panelových domů cca 40 let; v tomto období měly být tyto stavby postupně nahrazovány). Všechna tato kritéria vycházela především z představ, že životnost cca 40 let je pro tyto stavby dostatečná, aby splnily své poslání, a po této době budou nahrazeny. V období vzniku tohoto stavebního systému se též nikdo podrobněji nezabýval problematikou likvidace těchto staveb a zároveň případnou možností recyklace užitých materiálů. V západoevropských státech došlo již dříve k přechodu od výstavby bytů pomocí panelových systémů k jiným, avšak i zde bylo nutno v místech s touto zástavbou řešit problém co s těmito domy, které technicky a morálně zastaraly, avšak pouze v menším počtu byly po stavební stránce na konci své životnosti. Zde se též formovaly základní přístupy k řešení problematiky dalšího postupu s panelovými bytovými domy, které splnily svůj prvotní úkol, tj. poskytnout v krátkém čase maximální počet bytů na předpokládané, limitované údobí. Tady se rovněž začaly nejdříve projevovat zápory obytných celků tvořených panelovými domy. Mezi ně patří: – rychlé technické a morální opotřebení těchto objektů, – nízká variabilita vnitřního prostoru, – snižující se vztah obyvatel těchto objektů k lokalitě a ztráta tzv. „dobrého jména lokality“. 9


Tyto okolnosti mají za následek snahu jejich obyvatel o přesídlení do jiného místa a typu bydlení. To se projevilo především v zemích, kde se rozvinuly různé možnosti bydlení s akceptovatelnou cenou. Při podrobnějších rozborech využitelnosti a stavu se však ukázalo, že panelové objekty bytových domů mají podstatně delší životnost své stavební části, tj. minimálně 80 roků. Možné a volené přístupy k řešení je možno shrnout do tří kategorií: – v místech s vysokou poptávkou po bytech s nízkou cenovou úrovní jsou objekty rekonstruovány, provádějí se možné úpravy dispozice bytů, zlepšují se energetické parametry objektu, – v lokalitách s nižší poptávkou po bytech jsou prováděny i další úpravy, ke kterým patří i snížení počtu podlaží objektů, – v místech, kde došlo ke ztrátě „dobrého jména“ lokality, a tím byla i ztracena možnost získání obyvatel pro bytový fond, se vybrané objekty odstraňují jako celek.

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111 190 17 Praha 9 – Vinoř

www.in-el.cz

Tel.: 283 092 312

E-mail: [email protected]

IN-EL – partner všech elektrotechniků Internetový informační systém pro elektrotechniky – iiSEL®: – – – – – – – – – – –

Legislativa – informace o nových legislativních předpisech, Technická normalizace – informace o nových technických normách, Bezpečnost a spolehlivost elektrických zařízení, Elektroenergetika, Bezpečnost práce, Veličiny, jednotky a jmenovité hodnoty, Názvosloví, zkratky, značky a jejich význam, Výrobky a materiály pro elektrotechniku, Vnitřní elektrické rozvody, Praktické pomůcky, Elektrická zařízení vn a vvn.

Diskusní fórum – komerční informační servis – odpovědi na odborné dotazy Odborná způsobilost Testy TIČR – odpovědi na aktuální otázky pro zkoušky a přezkoušení revizních techniků Odborné články a referáty

Záruka odbornosti, průběžná aktualizace – vše na

www.in-el.cz .

Pro uživatele, kteří si zakoupí přístupové heslo.

10


3. PŘÍPRAVA REKONSTRUKCE ELEKTRICKÝCH ROZVODŮ V PANELOVÉM BYTOVÉM DOMĚ Rekonstrukce elektrických rozvodů v panelových bytových domech má některá specifika, která musí respektovat investor, projektant i montážní firma. 1. V tuzemských podmínkách je nutno počítat s tím, že rekonstrukce bytového domu bude obvykle probíhat v domě obývaném, za plného provozu domácností uživatelů. 2. Elektrické rozvody v bytových domech mají určitá specifika, která je nutno bezpodmínečně respektovat (např. nemožnost výměny některých zabudovaných částí vedení, elektrické rozvody v bytovém jádře atd.). 3. Objekty byly vybavovány elektrickými rozvody a zařízením v minimálním přípustném standardu. Rovněž volbě materiálu předcházela úvaha o omezené životnost TZB i celého objektu. V mnoha bytech lze narazit na již částečně rekonstruované rozvody, převážně ale provedené v systému sítě TN-C. Velmi často existují dodatečné části rozvodu zřízené bez ohledu na základní bezpečnostní požadavky, které jsou uživateli považovány za bezpečné (např. přímá montáž stále využívaných zásuvek na kuchyňský nábytek z hořlavého materiálu a v místech s dalším zdrojem tepla, používání vodiče YH pro pevné zásuvkové rozvody, laické opravy poškozených přístrojů a svítidel atd.). 4. Je nutno zvažovat, zda bude zcela rekonstruováno celé technické zařízení budovy (TZB) nebo pouze elektrické rozvody. Je nutno rovněž znát úvahy o změně stupně elektrizace bytů; to souvisí především s úvahou o případné změně média pro vaření, či decentralizací přípravy teplé užitkové vody. V současnosti je rovněž nutno zvažovat, zda budou v objektu byty pro zdravotně postižené osoby, viz požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 5. V současné době uplatňované „vnější vlivy“ (v souladu s ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy) a poznatky z havárií elektrických rozvodů v panelových domech, vedou k zásadním změnám v návrhu, volbě materiálu, provedení a montáži elektrických rozvodů. 6. Při návrhu a provedení elektrických rozvodů je rovněž nutno vycházet z požadavku úspor elektřiny při zachování, resp. zvýšení kvality bydlení. ad 1) Velmi důležitým prvkem pro maximálně plynulý průběh rekonstrukce bytového domu bez vyklizení je pozitivní postoj uživatelů bytů. Toto je základním úkolem investora, ale i projektanta při styku s uživateli bytů a v neposlední řadě i montážní firmy, která rekonstrukci provádí. Dle zahraničních zkušeností je důležité seznámit uživatele s bezpečnostními riziky stávajících rozvodů, s vyšším komfortem u nových rozvodů a s možností uplatnění individuálních přání v rámci možností (např. umístění zásuvek atd.). Ve východních zemích SRN, kde je delší praxe s rekonstrukcemi panelových bytových domů, je považováno za nejvhodnější zahájit masivní osvětovou a přesvědčovací kampaň v objektu připravovaném k rekonstrukci cca 6 měsíců před započetím prací. 11


Za důležité je rovněž považována všeobecná znalost harmonogramu prací, která dává uživatelům bytů pocit spoluúčasti na rekonstrukci. Projektant musí být i poradcem uživatelů bytů při navrhování elektrického zařízení bytu a rovněž musí být schopen vysvětlit důležitost určitých prvků instalace, které současný uživatel okamžitě nevyužije (např. samostatný obvod pro myčku nádobí apod.). Projektant musí mít při návrhu elektrických rozvodů rovněž stále na mysli, že část , bytu musí být funkční, jednotlivé místnosti je nutno rekonstruovat jako celek, nebot rekonstrukce probíhá v obývaném bytě. Obdobná pravidla platí i pro montážní firmu, tj. dělení prací na etapy po místnostech, počítat s nutností instalace provizorní bytové rozvodnice (po dobu rekonstrukce stálé bytové rozvodnice a rozvodů od ní k jednotlivým místnostem). Prováděcí firma musí do časového a personálního plánu (ale i cenově) počítat s pomocnými pracemi, které nejsou při běžných elektromontážních pracích běžné. Jedná se především o: – přesun nábytku a zařízení bytů za účelem přípravy pracoviště, – zajištění podlahovin proti poškození, nadměrnému či neodstranitelnému znečištění, – demontáž a zpětná montáž zárubní dveří při omezené manipulaci s vedením a případnou demontáž zárubňových spínačů, – zpětný přesun nábytku a zařízení bytu, – konečný úklid, – oprava malby, – likvidace demontovaných částí elektrických rozvodů a svítidel, – zajištění posudku statika, má-li dojít k frézování drážek do panelů. V každém případě je nutno všechny tyto činnosti ošetřit smluvně mezi investorem a prováděcí firmou. ad 2) Projektové přípravě rekonstrukce elektrických rozvodů bytového panelového domu musí předcházet důkladný průzkum (revize) elektrických rozvodů, a to především těch částí světelných obvodů, které jsou zabudovány v dutinách stropních či stěnových dílů, resp. jejichž části jsou uloženy přímo do podlah sousedních bytů. ad 3) Vybavení elektrickým zařízením je nutno navrhnout a provést minimálně v rozsahu ČSN 33 2130 ed. 3 Elektrotechnické předpisy – Vnitřní elektrické rozvody s ohledem na materiálové vlastnosti vodičů a zajištění možnosti výměny opotřebovaných přístrojů v budoucnosti a s ohledem na to, že u bytových rozvodů se neprovádějí periodické revize, použijí-li se zásadně vodiče s měděnými jádry. ad 4 až 6) Tyto podmínky jsou samostatně popsány v následujících kapitolách.

12


4. STÁVAJÍCÍ STAV V ČR Projekty bytových domů vypracované do roku 1988, podle kterých byla realizována hromadná bytová výstavba, nesměly přesahovat určené cenové limity. Z tohoto důvodu byly v těchto projektech elektrická zařízení a rozvody navrhovány v minimálním rozsahu, jež připouštěla příslušná ČSN. V mnoha případech bylo podhodnocení životnosti stavební části příčinou volby řešení elektrických rozvodů. Klasickým případem bylo ukládání elektrických rozvodů do podlah. Takto bylo u prvních typů panelových bytových domů řešeno i vytápění, které je v současné době velkým problémem (obr. 1). Poznámka: Bylo předepsáno krýt elektrické vedení obalem z cementové malty M 100, pokud nebylo uloženo v pancéřové trubce. Tyto trubky se však užívaly jen ve výjimečných případech.

U objektů, které byly vybaveny stropními dutinovými panely (SPIROLL), byly tyto dutiny užívány k protažení vodičů (obr. 2). Poznámka: , Tento způsob sice zajišt oval dutinu pro uložení elektrického vedení ve stropě, ale problémem zůstává manipulace s vedením mezi stropním a stěnovým panelem.

Obr. 1 Železobetonový strop s uložením elektrického vedení

Obr. 2 Železobetonový montovaný strop s dutinovými panely a protaženým elektrickým vedením 13


4.1 Panelové bytové domy G 40, G 57 Elektrické obvody v bytových domech z počátku hromadného užívání panelové technologie se rovněž vyznačovaly minimálním rozsahem i náročností výrobkové základny.

4.1.1 Silnoproudé rozvody Pro vnitřní sítě byl používán systém TN-C (sdružená funkce vodiče ochranného a nulovacího – toto řešení bylo ve 30. letech minulého století zavedeno jako přechodné na dobu 20 až , 30 let) v napět ové soustavě 380/220 V, 50 Hz. K jištění bytových obvodů se užívaly pojistky (6 a 10 A). Vedení byla prováděna jednožilovými vodiči AG (hliníkové jádro s pryžovou izolací a napuštěným bavlněným či umělostřižním opletením) uloženými z počátku v trubkách zabudovaných do stěnových či stropních panelů (stavební soustava G 40), později byly užívány můstkové vodiče zabudované do podlah a podlahové vrstvy horního bytu. Počet zásuvek pro místnost byl stanoven na 2. Snaha o minimalizaci investičních nákladů se zvláště odrazila v užívané materiálové základně (vodiče s hliníkovými jádry, izolační prvky z fenolformaldehydové pryskyřice – bakelitu atd.). Elektrické rozvody, v nichž jsou užity tyto prvky, vyžadují periodické revize a stálou údržbu. Ta se však provádí jen výjimečně na elektrických rozvodech ve společných prostorách bytových domů (na elektrických rozvodech v bytech se neprovádí téměř vůbec). Tento stav je příčinou nárůstu provozních poruch, které zanedbáním nebo neodbornou opravou mohou způsobit ohrožení osob a věcí. Připojení objektu k distribuční síti bylo zásadně řešeno kabelem. Na počátku je toto vedení připojeno v hlavní domovní skříni (HDS) přístupné z veřejného vnějšího prostoru. Původně bylo připojováno i více sekcí (obvykle 3 z jedné rozpojovací a jisticí skříně – RIS). Z HDS je vedena vodorovná část hlavního domovního vedení (HDV) do prostoru uvnitř objektu, kde se mění na svislou část jedním z těchto způsobů: a) uložená na povrchu v technických chodbách nepřístupných veřejnosti, b) volně uložená v prostorech pouze k tomu určených, nepřístupných veřejnosti. Svislá část HDV je vedena ve svislé trase probíhající jednotlivými podestami. V trase svislé části HDV jsou umístěny elektroměrové rozváděče obsahující v typických podlažích elektroměry jednotlivých bytů a jištění před nimi. V této trase jsou rovněž stoupací vedení pro elektrická zařízení umístěná na střeše a některá vedení sdělovací (státní telefon, vedení dorozumívacího zařízení, zvonková signalizace, rozhlas po drátě, výjimečně STA). Dále jsou zde uložena stoupací vedení společné spotřeby domu – umělé osvětlení komunikací v domě atd. Pro tyto rozváděče se na stavbě připravoval výklenek s úpravami nebo výklenek na výšku podlaží. V rozvodnici v 1. podzemním podlaží (PP), případně i v 1. nadzemním podlaží (NP), jsou umístěny konstrukce s jištěním jednotlivých společných obvodů, případně i podružných rozvodnic silnoproudých či sdělovacích. Svislá část HDV se prováděla jednožilovými vodiči v trubkách.

14


4.1.1.1 Odbočky od elektroměrů k bytovým rozvodnicím Bytové rozvodnice jsou umístěny v předsíních bytů. U bytových domů G 40 jsou původní rozvodnice ještě pojistkové, v průběhu času doplňované o další prvky jištění dodatečně zaváděných obvodů – např. pro automatickou pračku. Odbočky od elektroměrů k bytovým rozvodnicím se prováděly převážně jednožilovými vodiči uloženými v trubkách zalitých do podlahy a stěnových dílců. 4.1.1.2 Provedení silnoproudých rozvodů v bytech Svislé části elektrických rozvodů v bytech byly ukládány: – do dutin ve stěnových panelech, – do elektroinstalačních lišt (L40, L70) umístěných na povrchu (dodatečně zřizované či opravované rozvody), – volně v šachtách bytových jader. Vodorovné části elektrických rozvodů v bytech: – přívod ke stropnímu svítidlu centrálního osvětlení místnosti uložený v podlaze horního bytu vodičem zalitým do betonu, – přívod ke stropnímu svítidlu centrálního osvětlení místnosti vodiči uloženými v dutině stropního panelu, – v liště na stropě jednožilovými vodiči, – části vedení zalité v podlahové vrstvě vlastního bytu (např. zásuvkové rozvody), – části vedení uložené v podlahových či jiných lištách (L60, 2780, L40, L70) u dodatečně zřizovaných či opravovaných obvodů. V bytech byly původně: – 1 obvod světelný (6 A), – 1 až 2 obvody zásuvkové (10 A), – obvykle byl dodatečně namontován obvod pro automatickou pračku. Byty jsou převážně stupně elektrizace A, tj. s plynovým vařením.

4.1.2 Sdělovací rozvody 4.1.2.1 Státní telefon Pro každý byt bylo připraveno vedení do obývacího pokoje ukončené zásuvkou. Vedení z bytů se soustřeďovaly ve sdělovacím bodu (SB), do kterého se přivedl telekomunikační kabel. Tento kabel se přiváděl k SB obdobným způsobem jako vodorovná část HDV. Svislá část vedení do bytů byla uložena: – v elektroměrových rozváděčích na podestách s odbočkami k bytům v jednotlivých podlažích, – v dutinách stěnových panelů s přímým vyústěním do bytu. Vodorovné části tohoto vedení byly v případě uložení svislé části v elektroměrových rozváděčích vedeny stejnou trasou jako rozvody silové; v případě uložení do dutiny ve stěnovém dílci se vodorovná část neprováděla a na vyústění do bytu byla přímo montována telefonní zásuvka.

15


4.1.2.2 Rozhlas po drátě (DR) Pro montáž DR platila stejná kritéria jako pro státní telefon. Toto zařízení však bylo využíváno max. v 5 %. Z tohoto důvodu bylo v roce 1990 vypuštěno ze seznamu sdělovacích zařízení pro bytové domy a v roce 1998 bylo vysílání DR zcela zrušeno. 4.1.2.3 Domácí telefon, zvonková signalizace, elektrický zámek, elektrický vrátný Původně byly objekty do 4. NP vybavovány pouze zvonkovou signalizací. Avšak od konce 60. let byly všechny objekty vybavovány kompletním dorozumívacím a otevíracím zařízením. Objekty původně vybavené pouze zvonkovým zařízením byly převážně individuálně dovybaveny. Svislá část těchto vedení byla uložena v elektroměrových jádrech. Do bytů sleduje trasu silnoproudých vedení. Domácí telefon byl montován u zárubně vstupních dveří v bytě. 4.1.2.4 Zařízení pro společný příjem signálu televize a rozhlasu (TV a R) Společná anténa TV a R se začala hromadně zřizovat na počátku 60. let. Anténní systém zesilovací soupravy byl umístěn na: – stožáru pro anténní systém upevněném ke strojovně výtahu – zesilovací souprava byla umístěna v předsíni výtahu, – stožáru umístěném na střeše na trojnožce – zesilovací souprava byla umístěna na poslední podestě (mezipodestě). Jednotlivé účastnické zásuvky v bytech (obývacích pokojích) byly navrženy podle typových podkladů, kde se zásadně užívalo sériové zapojení zásuvek pomocí větví vedených přímo od zesilovače (rozbočovače). Původně byly kladeny vodorovné části těchto větví na a do střešní konstrukce nejkratší cestou k místu návaznosti na svislou část, která byla uložena v dutinách panelů nebo ve svislé liště L40. Na tuto dutinu nebo lištu přímo navazovaly účastnické zásuvky. Stromečkový rozvod STA s kmenovým vedením v elektroměrových jádrech se užíval pouze při dodatečné montáži tohoto zařízení.

4.1.3 Hromosvod Pro veškeré typové projekty se připravovaly projekty hromosvodů. Hromosvody byly řešeny s ohledem na tvar střechy a výslednou skladebnost souboru. U plochých střech pro panelovou výstavbu byla jímací soustava zásadně řešena jako mřížová s pomocnými jímači. Svody byly povrchové. K zemnění se používaly dle místních podmínek: – zemní tyče, – zemnicí desky.

16


4.2 Elektrická instalace pro panelové bytové domy T06B, T08B, VVÚ-ETA, LARSEN-NIELSEN, HK, BANKS a další Byla navrhována s maximálním ohledem na zvýšenou prefabrikaci stavebních dílců oproti předcházejícím stavebním soustavám, minimalizaci rozsahu prací na stavbě a rovněž celkových nákladů a předpokládanou nižší životnost těchto objektů. Z těchto předpokladů vzešla koncepce a volba materiálů pro provedení elektrických rozvodů. Hlavními zásadami této koncepce bylo: – minimalizace požadovaných konstrukčních úprav stěnových a stropních dílců pro možnost ukládání elektrických rozvodů, – používání vodičů s hliníkovými jádry, – ukládání vodorovných částí vedení v bytech (obývacích místnostech) do vyrovnávací vrstvy podlahy s vyústěním do panelových odbočných krabic, – ukládání přívodů ke stropním vývodům v podlahách bytů ve vyšším podlaží, – v bytových jádrech (např. B3, B4, B6, B7, B9, B10) byl prefabrikovaný elektrický rozvod. Ve starších typech jader byl ještě používán oddělený světelný a zásuvkový obvod a nebyl zde samostatný zásuvkový obvod pro pračku. Jádrem rovněž procházelo ovládací vedení centrálního ventilátoru. Pro ukládání hlavního domovního vedení (HDV) byly použity prefabrikované ocelové konstrukce JOP (obr. 3 na str. 20 a 21 – určeno pro montáž na povrchu), respektive JOZ (určeno pro montáž zapuštěnou do výklenku), později byla používána jádra PEJ (obr. 4 na str. 22 a 23). Objekty byly vybaveny anténou a rozvodem pro společný příjem rozhlasu a televize (STA). Zásuvky byly zásadně připojovány sériově. Každá sekce nad 4. nadzemním podlažím byla vybavena domácím telefonem a elektrickým vrátným.

4.2.1 Silnoproudé rozvody Silnoproudé rozvody byly zásadně řešeny v systému sítě TN-C, PEN, 50 Hz, 380/220 V. Ochrana před nebezpečným dotykem byla navržena nulovým vodičem podle předpisů ESČ § 10108b/2PE 1950 (později dle ČSN 34 1010). Každá sekce byla připojena vlastní přípojkou v hlavní domovní skříni (HDS). Vodorovná část HDV od HDS k 1. elektroinstalačnímu jádru v 1. PP či 1. NP byla uložena v pancéřové trubce nebo v betonových či jiných trubkách v podlaze s protahovacími šachtami. Stoupací vedení (svislá část HDV) bylo součástí elektroinstalačního jádra JOP (JOZ), které bylo osazeno v každém podlaží. Přívody k bytovým rozvodnicím byly uloženy v elektroinstalačních lištách L70, L40, alternativně též v oceloplechových lištách (obr. 5, str. 24). Rozvody v bytech byly provedeny částečně v podlahách vlastního bytu, v dutinách stropních panelů, částečně v podlahách horního bytu (obr. 6, 7 a 8 na str. 25 až 27) a částečně v lištách L40 nebo L70. Bytové jádro bylo dodáváno již včetně elektrické instalace.

17

iisel Rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových domech (třetí aktualizované vydání) Ing. Karel Dvořáček KNIŽNICE SVAZEK 96

Recommend Documents