Ve výrokové části I. Popis zařízení intenzivního chovu prasat se text: „- trafostanice, náhradní zdroj elektrické energie - dva dieselagregáty ČKD s výkonem 0,24 MW a 0,16 MW, palivem je nafta, - kotelna na tuhá paliva s uhelnou - kotle K 2 a K 3 typ ARK – 1000 s výkonem jednoho kotle 1,16 MW a kotel K 1 typu ARK – 630 s výkonem 0,7 MW, palivem je hnědé uhlí,“ m ě n í
t a k t o:
„- trafostanice, náhradní zdroj elektrické energie - dva dieselagregáty ČKD s výkonem 0,24 MW a 0,16 MW, palivem je nafta. Záložní zdroje mají společný jeden výduch. Celkový jmenovitý tepelný příkon činí 799 kW (355 kW a 444 kW), při předpokládané účinnosti 36%. Výrobce ČKD Hořovice, typ 6F160 a 6F160 PN, - kotelna na tuhá paliva s uhelnou - kotle K 2 a K 3 typu ARK – 1000 s jmenovitým tepelným příkonem jednoho kotle 1,16 MW a kotel K 1 typu ARK – 630 s jmenovitým tepelným příkonem 0,7 MW, který je ve studené záloze, do 300 hodin ročně provozu. Celkový jmenovitý tepelný příkon 3,02 MW. Palivem je hnědé uhlí,“ Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, se celý bod 1. Emisní limity, A. Ochrana ovzduší mění a doplňuje t a k t o: „II. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci krajský úřad stanovuje provozovateli zařízení závazné podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“): 1. Ochrana ovzduší 1.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší – intenzivní chov prasat, za podmínek a) provozovatel provozuje zemědělský zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem („provozní řád“) „Zařízení pro rozmnožování a chov prasat“, který vypracoval Ing. Josef Hovorka, v srpnu 2014, b) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, c) provozovatel používá ověřené nebo jiné schválené technologie ve stájích, z uskladnění prasečí kejdy a aplikací prasečí kejdy, které sníží emise amoniaku (NH3) a zápachu, d) provozovatel 1 x ročně zjišťuje výpočtem množství amoniaku (NH3) vypouštěného ze zemědělského zdroje znečišťování ovzduší za kalendářní rok dle emisních faktorů pro zemědělské zdroje s ohledem na provozní řád, používané technologie snižující emise
amoniaku (NH3), kategorii a počet chovaných prasat a výrobní program. Výpočet uchovává nejméně po dobu 5 let. V případě roční emise amoniaku (NH3) větší než 10 t provádí provozovatel ohlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (IRZ), e) provozovatel vede dle provozního řádu a v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi provozní záznamy o počtech chovaných prasat dle chovných kategorií, používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících emise amoniaku a pachu ve stájích, z uskladnění prasečí kejdy, z aplikace prasečí kejdy a z předání prasečí kejdy. Písemné záznamy a doklady uchovává po dobu 5 let. 1.2 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného spalovacího zdroje znečišťování ovzduší „Kotelna“ (3 samostatné kotle označené K1, K2 a K3). Kotle K 2 a K 3 typu ARK – 1000 s jmenovitým tepelným příkonem jednoho kotle 1,16 MW a kotel K 1 typu ARK – 630 s jmenovitým tepelným příkonem 0,7 MW zajišťují výrobu páry a teplé vody pro výrobní technologii a vytápění výrobních objektů, budov a kanceláří. Celkový jmenovitý tepelný příkon všech kotlů je 3,02 MW. Kotle pracují na sobě nezávisle, mají společný výduch. Palivem je hnědé uhlí, za podmínek a)
vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce: Emisní zdroj
Znečišťující látka
Emisní limit2) [mg.m-3]
Kotel K11) (jmenovitý tepelný příkon 0,7 MW) Kotel K2 (jmenovitý tepelný příkon 1,16 MW) Kotel K3 (jmenovitý tepelný příkon 1,16 MW)
tuhé znečišťující látky (TZL) oxidy dusíku (NO2) oxid uhelnatý (CO)
250 503) 650 5003) 650 5003)
Poznámka: 1)Kotel K1 je provozován jako záložní. 2)Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kPa, 273,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 6%. 3)Specifický emisní limit pro tuhé znečišťující látky (TZL), oxidy dusíku (NO2) a oxid uhelnatý (CO) platný od 1. ledna 2018.
b) jednorázové měření, odběry vzorků a jejich vyhodnocení, je prováděno autorizovanou osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů 1 x za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření pro každý kotel zvlášť ve schválených měřících místech před vstupem zplodin do komína, c)
u kotle K 1, který je záložním zdrojem, je provedeno jednorázové měření emisí znečisťujících látek při překročení 300 provozních hodin v kalendářním roce (dle provozní evidence) a to nejpozději do 3 měsíců ode dne tohoto překročení; emise znečišťujících látek se zjišťují na základě výsledků tohoto měření. Při provozování do 300 provozních hodin v kalendářním roce se emise znečišťujících látek zjišťují 1 x ročně výpočtem na základě emisních faktorů a množství spáleného paliva; jednorázové měření emisí znečišťujících látek se neprovádí.
2
1.3 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného spalovacího zdroje znečišťování ovzduší – „Záložní zdroj elektrické energie – 2 dieselagregáty“ (typ 6F160 a 6F160 PN) o jmenovitém tepelném příkonu 355 kW a výkonu 444 kW. Celkový jmenovitý tepelný příkon činí 799 kW. Záložní zdroje jsou na sobě nezávislé a mají společný jeden výduch. Palivem je motorová nafta, za podmínek a)
vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce: Emisní zdroj
Znečišťující látka
Emisní limit1) [mg/m3]
oxidy dusíku (NOx)
4000 4002)
oxid uhelnatý (CO)
650 4502)
Záložní zdroj elektrické energie – 2 dieselagregáty
Poznámka: 1)Pro výše uvedené emisní limity platí koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek (101,325 kPa, 273,15 K) při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 5%. 2) Specifický emisní limit pro oxidy dusíku (NO2) a oxid uhelnatý (CO) platný od 1. ledna 2018.
b) při provozování do 300 provozních hodin v kalendářním roce se emise znečišťujících látek zjišťují 1 x ročně výpočtem na základě emisních faktorů a množství spotřebovaného paliva; jednorázové měření emisí znečišťujících látek se neprovádí.“ Stávající písmeno B. Ochrana vod je nově označen 2. Ochrana vod s výrokovou částí týkající se povolení odběru podzemní vody nově označenou jako 2.1. Výroková část I. písmeno C. Nakládání s odpady: „C. Nakládání s odpady 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Nakládání spočívá v odděleném shromažďování utříděných odpadů podle jednotlivých druhů odpadů uvedených v tabulce: Kat. č. odpadu
Název druhu odpadu
Kategorie odpadu
02 01 08
Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky
N
08 01 11
Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
N
3
12 01 09
Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny
N
12 01 12
Upotřebené vosky a tuky
N
13 01 13
Jiné hydraulické oleje
N
13 02 08
Jiné motorové, převodové a mazací oleje
N
13 08 02
Jiné emulze
N
14 06 03
Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel
N
15 01 06
Směsné obaly
O/N
N
16 01 07
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorbční činidla, filtrační materiály (včetně olejových jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Olejové filtry
16 01 13
Brzdové kapaliny
N
16 01 14
Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky
N
16 01 21
Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly 16 01 07 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14
N
16 02 09
Transformátory a kondenzátory obsahující PCB
N
16 06 01
Olověné akumulátory
N
17 04 09
Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami
N
18 02 01
Ostré předměty (kromě čísla 18 02 02)
18 02 02
Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce
N
18 02 08
Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 07
N
20 01 21
Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
N
15 01 10 15 02 02
N
N
O/N
Poznámka: Katalogová čísla odpadů dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katalog odpadů“). Kategorie odpadů: N – nebezpečný, O/N – ostatní odpad s nebezpečnou vlastností.
4
za podmínek a) shromažďovací prostředky (nádoby) s nebezpečnými odpady jsou opatřeny katalogovým číslem, názvem druhu odpadu, výstražnými symboly nebezpečnosti a jménem osoby zodpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku (nádoby), b) označení shromažďovacích prostředků nebezpečných odpadů (tvarově, barevně nebo popisem nebo jiným způsobem) odlišitelně od prostředků nepoužívaných pro nakládání s nebezpečnými odpady, c) zabezpečení shromažďovacích míst a shromažďovacích prostředků před poškozením lidského zdraví a proti nežádoucímu znehodnocení, odcizení nebo úniku nebezpečných odpadů do životního prostředí, d) umístění identifikačního listu nebezpečného odpadu v blízkosti shromažďovacího prostředku (nádoby) nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich, e) předávání nebezpečných odpadů oprávněné osobě, f) vedení průběžné evidence odpadů a nakládání s nimi v souladu s ust. § 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.“ se
z r u š u j e.
Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3, písmeno f) a písmeno g): „f) provozovatel používá statková hnojiva v souladu se zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích půd (zákon a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských o hnojivech), vyhláškou č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv a v souladu s nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek: - dokladování množství statkových hnojiv, které vznikají provozem zařízení, dokladování jejich prodeje a předávání (tj. datum předání, druh a množství statkového hnojiva a subjekt, kterému bylo hnojivo předáno), a dokladování jiného nakládání se statkovými hnojivy, - provozovatel uchovává písemné záznamy o těchto činnostech po dobu 5 let. g) provozovatel ohlašuje požadované údaje do integrovaného registru znečišťování dle zákona č. 25/2008, o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vždy do 31. března běžného roku za předchozí kalendářní rok; povinnost zpracovat souhrnnou provozní evidenci z údajů provozní evidence za kalendářní rok a předávat tuto souhrnnou provozní evidenci příslušným orgánům ochrany ovzduší do 31. března následujícího kalendářního roku se na provozovatele zemědělského stacionárního zdroje, který mají schválený plán zavedení zásad správné zemědělské praxe, nevztahuje.“ se
z r u š u j e.
5
Text bodu 3. se mění takto: 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Havarijní plán schválený integrovaným povolením v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zůstává i nadále v platnosti v následujícím znění výrokové části: „4. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků Havarijní plán 4.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 126 odst. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), schvaluje
5
plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) – „Rozmnožovací chov prasat Benátky“, zpracoval Ing. Josef Hovorka, v lednu 2006, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, za podmínek a) provozovatel postupuje při vzniku havárie v souladu se schváleným havarijním plánem, b) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje, aktualizuje do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu (aktualizaci plánu opatření pro případ havárie provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4 se
m ě n í
t a k t o:
„5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 5.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení, dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen „ohlášení“) neprodleně, jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části, při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky bez uvedení vážného důvodu krajskému úřadu provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění,
6
prostřednictvím oprávněné osoby, c) předání vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, k odstranění, případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady. Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí. 3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření zahrnující opatření v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení nezjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (dále jen „projektové řešení a podrobný postup“). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení.“ Text bodu 5. se mění takto: 6. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení
7
Výroková část IV. se
m ě n í
t a k t o: „III.
Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci nahrazují rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů: 1. Povolení provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d), resp. ustanovení § 12 odst. 4 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 2. Povolení k nakládání s podzemními vodami dle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), k jejich odběru. 3. Schválení plánu opatření pro případy havárie dle ustanovení § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny.“ Výroková část III. se nově označuje IV. Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny.
Odůvodnění a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Krajský úřad obdržel dne 2. října 2014 od provozovatele zařízení žádost o vydání změny integrovaného povolení. Krajský úřad následně dne 6. října 2014 oznámil v souladu s ust. § 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájení řízení o změně integrovaného povolení a postoupil žádost o vydání změny integrovaného povolení pod č.j. 16440/ZP/2014-3 k vyjádření do 15 dnů dotčeným správním úřadům. V rámci řízení o změně integrovaného povolení krajský úřad postupoval dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ust. § 2 písm. j) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání změny integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení potřeba ústního jednání ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení § 49 správního řádu, resp. dle ust. § 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. 8
b) Podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Při vydání integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - platné integrované povolení, - žádost o vydání změny integrovaného povolení, - návrh provozního řádu vyjmenovaného zemědělského zdroje znečišťování ovzduší (chov prasat s roční emisí amoniaku nad 5 tun), - obdržené připomínky v průběhu řízení. c)
Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. § 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci
V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat do 15 dnů svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení. Zároveň se v souladu s ustanovením § 8 a § 9 zákona o integrované prevenci k žádosti o změnu integrovaného povolení vyjádřili: − Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne 13. 10. 2014 – bez připomínek, − Česká inspekce životního prostředí, dne 22. 10. 2014 – bez zásadních připomínek. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Připomínky: Úsek integrace: ČIŽP doporučuje prověřit, zda se na provozovatele nevztahuje povinnost zpracovat základní zprávu dle ust. § 4a zákona o integrované prevenci. Krajský úřad připomínku projednal s provozovatelem, nebyla však ve změně integrovaného povolení zohledněna. Krajský úřad k této připomínce uvádí, že dle schváleného „Havarijního plánu v ochraně vod“ zpracovaného dle prováděcí vyhlášky č. 450/2005 Sb. k zákonu o vodách se v zařízení nachází, resp. zachází, pouze s prasečí kejdou a to ve větším rozsahu, tj. nad 1000 tun, která však nesplňuje požadavky na zpracování základní zprávy dle ust. § 4a zákona o integrované prevenci, protože není látkou nebezpečnou ani zvláště nebezpečnou dle zákona o vodách. Zařízení chovu prasat RCHP Benátky dle názoru krajského úřadu tedy takovým zařízením není. Oddělení ochrany ovzduší: Z hlediska ochrany ovzduší se jedná o změny v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“) ke dni 1. 9. 2012 a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, která nabyla účinnosti dnem 1. 12. 2012 (dále jen „emisní vyhláška“). Změnou IP se schvaluje provoz zdrojů znečišťování ovzduší vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší: 1) Chov hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t (78,784 t/rok) – zdroj uvedený pod kódem 8. Je vyžadován provozní řád a článkem 7.1. emisní vyhlášky je stanovena technická podmínka provozu za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologií dle seznamu uvedenému ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (dále jen 9
„Věstníku“). V provozní řádu, který je zpracován v rozsahu požadovaném přílohou č. 12 k emisní vyhlášce, jsou uvedena opatření k plnění požadované technické podmínky provozu. Jedná se o použití snižujících technologií uvedených ve Věstníku a to jak ve stáji, tak při uskladnění a zapravení kejdy. Krajský úřad připomínku projednal s provozovatelem a zohlednil v plném rozsahu v bodě 1.1 integrovaného povolení a v provozním řádu chovu prasat. 2) Kotelna – palivo hnědé uhlí – zdroj uvedený pod kódem 1.1 spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 do 5 MW včetně. Provozní řád není vyžadován. Emise znečišťujících látek jsou zjišťovány měřením v souladu s platnou legislativou. Jsou plněny emisní limity platné do 31. 12. 2017. Emisní limity platné od 1. 1. 2018 pro tuhé znečišťující látky plněny nejsou. Na základě těchto skutečností navrhuje ČIŽP povolit provoz zdroje do 31. prosince 2017. Pro povolení provozu po tomto datu doloží provozovatel opatření, kterými bude zajištěno plnění emisních limitů. Krajský úřad připomínku projednal s provozovatelem a zohlednil v plném rozsahu v bodě 1.2 integrovaného povolení. Provozovatel projedná s krajským úřadem plánované technické opatření snižující emise tuhých znečišťujících látek (TZL), popř. jiné opatření, v rámci ohlášení plánované změny v provozu zařízení dle ust. § 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci v dostatečném předstihu tak, aby nejpozději před 1. lednem 2018 zdroj znečišťování ovzduší plnil emisní limit pro TZL na úrovni nižší než 50 mg/m3. 3) 2 x dieselagregát (typ 6F160 a 6F160 PN) - celkový jmenovitý tepelný příkon 799 kW, zdroj uvedený pod kódem 1.2 spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 do 5 MW včetně. Provozní řád není vyžadován. Specifické emisní limity se nevztahují na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Krajský úřad připomínku projednal s provozovatelem a zohlednil v plném rozsahu v bodě 1.3 integrovaného povolení. Přestože podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší nemá provozovatel chovu hospodářských zvířat povinnost vést provozní evidenci (nevztahuje se na spalování paliv, včetně ohlášení souhrnné provozní evidence prostřednictvím ISPOP), požaduje inspekce, aby zůstala v IP stanovena povinnost: Každoročně provádět výpočet emise amoniaku na základě aktuálních stavů zvířat při použití emisních faktorů a snižujících technologií uvedených ve Věstníku a uchovávat jej nejméně po dobu 3 let. V případě roční emise amoniaku větší než 10 t je třeba provést ohlášení do integrovaného registru znečišťování prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Krajský úřad zohlednil připomínku týkající se každoročního provádění výpočtu emisí amoniaku u zemědělského zdroje znečišťování ovzduší – chov prasat v bodě 1.1 integrovaného povolení v plném rozsahu. Provozovatel každoročně vypočítává emise amoniaku a následně uchovává provozní záznamy jako evidenci o plnění podmínek integrovaného povolení po dobu nejméně 5 let dle ust. § 16a odst. 2 zákona o integrované prevenci. Oddělení ochrany vod: K předložené žádosti o vydání změny integrovaného povolení nemá ČIŽP, oddělení ochrany vod, připomínek. Oddělení ochrany odpadů: Uvedené zařízení je vedeno v informačním systému integrované prevence pod registračním kódem MZPR98EHVYQP a názvem „rozmnožovací chov prasat Benátky“. V předložené žádosti je bez jakéhokoli zdůvodnění název zařízení změněn na „Zařízení intenzivního chovu prasat Benátky“. Zpracovatel žádosti požaduje zrušení souhlasu ke shromažďování nebezpečných odpadů. S tímto požadavkem ČIŽP, oddělení odpadového hospodářství, souhlasí, neboť tato povinnost byla zrušena.
10
d) Důvody výroku rozhodnutí Na základě žádosti dospěl krajský úřad k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu prasat a popis umístění zařízení Krajský úřad administrativně technicky upravil část I. popis zařízení dle bodu 10 novely č. 69/2013 Sb. zákona o integrované prevenci tak, že se odstraňuje dle ust. § 2 písm. g) zákona o integrované prevenci z celého rozhodnutí text „(přímo) spojených činností“. Jedná se o drobnou administrativně technickou úpravu splňující formální požadavky na obsah integrovaného povolení. Ostatní části výroku I. zůstávají beze změny. Krajský úřad v části popisující umístění zařízení doplnil přímé určení polohy zařízení s ohledem na požadavky na popis umístění zařízení dle ust. § 13 odst. 3 písm. c) zákona o integrované prevenci a vyhlášky č. 288/2013 Sb., která provází zákon o integrované prevenci. Krajský úřad v části popisující zařízení doplnil související zařízení s technologií výroby a blíže popsal záložní zdroj elektrické energie – dieselagregát, který slouží k výrobě elektrické energie pro zařízení v případě nenadálého výpadku el. proudu – záložní zdroj elektrické energie v ustáleném provozu do 300 hodin za rok. Krajský úřad v části popisující zařízení doplnil související zařízení s technologií výroby a blíže popsal spalovací zdroj znečišťování ovzduší „Kotelna“ zejména s ohledem na celkový jmenovitý tepelný příkon a s tím související podmínky provozu tohoto zdroje znečišťování ovzduší. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana ovzduší, bod 1.1 Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele zařízení a povolil stávající zdroj znečišťování ovzduší – chov prasat dle kódu 8 přílohy 2 (8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně, resp. kód 7.1 dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a tuto část administrativně technicky upravil v souladu s touto přílohou – ve změně integrovaného povolení se označení „velký zdroj“ mění na „vyjmenovaný zdroj“ znečišťování ovzduší. Krajský úřad nahradil doposud platný plán zavedení zásad správné zemědělské praxe nově schváleným provozním řádem dle ust. § 41 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Provozovatel vede provozní záznamy o chovu prasat dle provozního řádu, v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi a záznamy o aplikaci snižujících technologiích v míře nezbytné pro výpočet emisí amoniaku ze zařízení dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, Únor 2013, Částka 1 a 2. Provozovatel průběžně kontroluje provozní řád a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena. Při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při údržbě a odstraňování poruch klíčových částí zařízení i při běžném provozu provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozního řádu. Provozní řád spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zdroje znečišťování ovzduší a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány ochrany ovzduší.
11
Krajský úřad dále zrušil závaznou podmínku týkající se vedení provozní evidence zemědělského zdroje znečišťování ovzduší v souladu s provozním řádem a plánem zavedení zásad správné zemědělské praxe, protože se dle ust. § 17 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší vedení provozní evidence u zemědělských zdrojů nevyžaduje. Provozovatel vede pouze provozní záznamy o chovu prasat dle provozního řádu, v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi a záznamy o aplikaci snižujících technologiích v míře nezbytné pro výpočet emisí amoniaku ze zařízení dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, Únor 2013, Částka 1 a 2. Pokud provozovatel nemůže prokazatelně doložit způsob aplikace prasečí kejdy, tj. prasečí kejdu předává další osobě k využití na základě smlouvy bez skladování a známosti konkrétního způsobu aplikace (např. rozvozový plán hnojení statkovými hnojivy s uvedenou dobou zapravení do půdy od aplikace) dle výše uvedeného metodického pokynu, je oprávněn započítat ve výpočtu emisí amoniaku snížení emisí ve výši 40% z dílčího emisního faktoru pro aplikaci. Provozovatel rovněž nemá stanovenou povinnost závazně zavádět minimální počet snižujících technologií v provozu zařízení. Výpočet emisí amoniaku z chovu prasat se provede na základě provozních záznamů dle výše uvedeného metodického pokynu s ohledem na kategorii chovu prasat, počet prasat v příslušné kategorii, dle výrobního programu (chovný cyklus), používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících emise amoniaku a pachu – ve stájích, z uskladnění prasečí kejdy a aplikací prasečí kejdy. Krajský úřad v tomto bodě rovněž zohlednil podmínku v případě roční emise amoniaku větší než 10 t provedení ohlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů (IRZ). Z hlediska závazného zavádění nejlepších dostupných technik a technologií (závazné BAT) v chovu prasat dle ust. 14 zákona o integrované prevenci uvedených v závazných podmínkách integrovaného povolení krajský úřad uvádí, že závazná povinnost zavedení BAT nastane v případě vydání rozhodnutí o jejich závaznosti na úrovni EU, tzv. závěry o BAT pro velkochovy prasat a drůbeže. Následně nejpozději do 4 let od vydání těchto závěrů o BAT je provozovatel zařízení dle ust. § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci povinen provozovat zařízení intenzivního chovu prasat v souladu s BAT. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana ovzduší, bod 1.2 Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele zařízení a povolil stávající zdroj znečišťování ovzduší „Kotelna“. Kotelna (kotle K1, K2 a K3) je zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 1.1 přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší - spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 – 5 MW. Provozní řád není vyžadován. Krajský úřad stanovil pro tento zdroj emisní limity dle přílohy 2 části II tabulky 1.1 a tabulky 1.2 dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Emisní limity byly stanoveny jak do konce roku 2017, tak také na roky následující, tj. od 1. ledna 2018 dle výše uvedených právních předpisů. Stanovení emisního limitu pro oxid siřičitý (SO2) není výše uvedenou legislativou v ochraně ovzduší pro tento zdroj znečišťování ovzduší nově vyžadováno. Zdroj v současné době neplní emisní limit na úrovni nižší než 50 mg/m3 pro tuhé znečišťující látky (TZL), viz předložený protokol z měření emisí u kotle K3 společností AXIA CZ, s.r.o. pod č. AM761302 ze dne 12.4 2013 a protokol z měření emisí u kotle K2 společností AXIA CZ, s.r.o. pod č. AM761301 ze dne 12.4 2013, naměřeno 101 mg/m3 resp. 189 mg/m3 TZL, vyžadovaný legislativou v ochraně ovzduší dle uvedené vyhlášky pro výše uvedený spalovací zdroj od 1. ledna 2018. Provozovatel projedná s krajským úřadem plánované technické opatření 12
snižující emise tuhých znečišťujících látek (TZL), popř. jiné opatření, v rámci ohlášení plánované změny v provozu zařízení dle ust. § 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci v dostatečném předstihu tak, aby nejpozději před 1. lednem 2018 zdroj znečišťování ovzduší plnil emisní limit pro TZL na úrovni nižší než 50 mg/m3. Výpočet emisí u záložního kotle K1 provozovaného dle provozní evidence zdroje do 300 hodin ročně se provede dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, Srpen 2013, Částka 8. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 1. Ochrana ovzduší, bod 1.3 Krajský úřad v této části vyhověl žádosti provozovatele zařízení a nově povolil s ohledem na požadavky nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyjmenovaný stacionární záložní spalovací zdroj – 2 dieselagregáty. Krajský úřad stanovil podmínky provozu pro tento zdroj znečišťování ovzduší zařazený dle kódu 1.2 přílohy 2 (Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Provozní řád není vyžadován. Celkový jmenovitý tepelný příkon činí cca 0,8 MW. Ve vydaném integrovaném povolení je záložní zdroj v popisu zařízení uveden, zdroj není tedy nový, jedná se o tentýž záložní zdroj. Na základě výše uvedených skutečností jsou pro předmětný stacionární zdroj jako pro zdroj od 0,3 do 1 MW stanoveny emisní limity (s platností mírnějších emisních limitů pouze do 31. prosince 2017) dle tabulky 2.2 části II přílohy 2 vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Zdroj slouží jako náhradní (havarijní) zdroj elektrické energie pro případ jejího výpadku, aby bylo možné zajistit nepřetržitý provoz souvisejících zařízení. Jedná se tedy o záložní zdroj v souladu s ustanovením § 6 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, tzn. že provoz zdroje nepřesáhne maximální provozní dobu 300 hodin v kalendářním roce. S ohledem na v žádosti uvedený jmenovitý tepelný příkon nižší než 1 MW a zařazení jako záložní stacionární zdroj znečišťování ovzduší v souladu s ustanovením § 6 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, je namísto měření emisí znečišťujících látek použit v případě předmětného stacionárního zdroje pro zjištění úrovně znečišťování výpočet. Výpočet emisí se provede dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, Srpen 2013, Částka 8. Specifický emisní limit je provozovateli uložen pouze pro případ překročení 300 provozních hodin ročně, evidovaných v provozní evidenci zdroje, kdy je provozovatel povinen nejpozději do 3 měsíců ode dne tohoto překročení provézt v souladu s ust. § 3 odst. 1 a 2 písm. b) bod 1 autorizované měření emisí. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady Krajský úřad zrušil závaznou podmínku týkající se povolení k nakládání s nebezpečnými odpady k jejich shromažďování v návaznosti na účinnost (od 1. října 2013) zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně tabulky s výčtem povolených nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ust. § 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ust. § 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení nevydá. Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (např. skladování nebezpečného odpadu vyžaduje povolení krajského úřadu), avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení.
13
Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3, písmeno f) a písmeno g): Krajský úřad dále zrušil závaznou podmínku uvedenou v integrovaném povolení v tomto bodě v písmenu f) týkající se používání statkových hnojiv, evidence předávání a podmínek skladování a aplikace prasečí kejdy s ohledem na kontrolní a sankční působnost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského dle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (s účinností od 1. srpna 2012 je nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů, zrušeno). Obdobně byla zrušena vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv a nahrazena vyhláškou č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, s účinností od 1. ledna 2014. Ostatní podmínky krajský úřad administrativně technicky upravil a doplnil podmínku týkající se prostředků sloužící k zamezení šíření závadných látek vodám do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Závazná podmínka v písm. g) byla upřesněna a přesunuta do bodu 1.1 písmena d) integrovaného povolení. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5 Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení podmínky přerušení a dočasného a trvalého ukončení provozu zařízení nebo jeho části dle ust. § 15a zákona o integrované prevenci. Krajský úřad považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení včetně procesních lhůt jak při přerušení, tak také při ukončení provozu zařízení, s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené krajským úřadem z hlediska ochrany životního prostředí. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ust. § 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci pro celé zařízení nebo pro jeho část. Výroková část III. Krajský úřad vyjmul z integrovaného povolení následující „složková“ povolení (ovzduší, odpady), která pozbyla platnosti v souladu s novým zákonem o ochraně ovzduší a novelou zákona o odpadech (viz výše odůvodnění jednotlivých výrokových částí): „Povolení k provozování zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší a k jeho změnám dle ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Povolení k vydání provozního řádu zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší a k jeho změnám dle ustanovení § 17 odst. 2 písm. g) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Schválení plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe dle ust. § 5 odst. 8 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady dle ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“
14
Krajský úřad v integrovaném povolení nově nahrazuje povolení provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu postupem v řízení o vydání integrovaného povolení dle ust. § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší; schválení havarijního plánu v oblasti vod dle ust. § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách zůstává beze změn.
Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR.
-otisk úředního razítka-
z p. Ing. Mgr. Milan Hůla odborný referent na úseku integrované prevence Rozdělovník: Účastníci řízení 1. RCHP BENÁTKY, s.r.o., Benátky 20, 503 03 Smiřice Dotčené správní úřady 1. Magistrát města Hradec Králové, tř. ČSA 408, 500 02 Hradec Králové 2. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové 3. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové 4. Krajská veterinární správa SVS pro Královéhradecký kraj, inspektorát Hradec Králové, Jana Černého 370, 503 41 Hradec Králové Na vědomí 1. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové
15
