IFRS do finančního výkaznictví

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopad připravované změny v oblasti leasingového financování v rámci mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS do finančního výkaznictví Diplomová práce

Vedoucí práce:

doc. Ing. Hana Bohušová, Ph.D. Brno 2013

Vypracovala:

Bc. Alžběta Srnová

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce doc. Ing. Haně Bohušové, Ph.D. za odbornou pomoc, věcné připomínky a vždy ochotný přístup po celou dobu zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Zdeňce Valové za konzultace při tvorbě praktické části práce a společnosti OHL ŽS, a.s. za poskytnutí dat a informací.

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Dopad připravované změny v oblasti leasingového financování v rámci mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS do finančního výkaznictví“ jsem vypracovala samostatně na základě materiálů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 21. května 2013

_________________

Abstract SRNOVÁ, A. The impact of upcoming changes in the lease financing systems in the framework of convergence of the IFRS and the U.S. GAAP on financial reporting. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013.

The diploma thesis deals with the impact of upcoming changes in the reporting of financial and operating leases in the framework of convergence project of IAS / IFRS and U.S. GAAP on decision making process and assessing the financial situation of the company. The theoretical part presents lease issues general and describes in detail a current method of reporting the lease and the proposed changes, too. The practical part compares these two methods and evaluates the expected practical impacts of a new proposed standard on companies‘ reporting. Keywords Lease, convergence, IAS / IFRS, U.S. GAAP, reporting Abstrakt SRNOVÁ, A. Dopad připravované změny v oblasti leasingového financování v rámci mezinárodních účetních standardů IAS/ IFRS do finančního výkaznictví. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Diplomová práce zkoumá dopady připravované změny ve vykazování finančního a operativního leasingu v rámci konvergence systémů IAS/IFRS a US GAAP s jejich současnou podobou pro účely rozhodování a posouzení finanční situace podniku. Teoretická část obecně představuje leasingovou problematiku a podrobně popisuje současnou metodu vykazování pronájmu včetně připravovaných změn. Praktická část obsahuje komparaci obou metod a hodnotí očekávané praktické dopady nově navrženého standardu do oblasti výkaznictví firem. Klíčová slova Leasing, konvergence, IAS / IFRS, U.S. GAAP, výkaznictví

6

Obsah

Obsah 1

2

3

Úvod, cíl a metodika práce 1.1

Úvod ......................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 14

1.3

Metodika .................................................................................................. 15

Leasing

5

18

2.1

Význam leasingu ...................................................................................... 19

2.2

Základní pojmy ........................................................................................ 21

2.3

Členění leasingu ......................................................................................23

MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ A LEASING

25

3.1

Obecně uznávané principy účetnictví US GAAP .....................................26

3.2

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS ....................... 27

3.2.1

Historie a současnost IFRS ............................................................. 27

3.2.2

Struktura IFRS................................................................................ 28

3.2.3

Koncepční rámec IFRS a oceňovací principy IAS/IFRS ................ 28

3.3 4

13

Předpisy Evropské unie a leasing ........................................................... 30

IAS 17 – současná podoba

32

4.1

Základní terminologie .............................................................................33

4.2

Vykazování finančního leasingu z pohledu pronajímatele .....................36

4.3

Vykazování finančního leasingu z pohledu nájemce .............................. 37

4.4

Vykazování operativního leasingu z pohledu pronajímatele ..................39

4.5

Vykazování operativního leasingu z pohledu nájemce .......................... 40

4.6

Srovnání vykazování leasingu podle IFRS a US GAAP .......................... 41

IAS 17 – Exposure draft

42

5.1

Kritika současného modelu IAS 17 ..........................................................43

5.2

Představení návrhu................................................................................. 44

Obsah

6

7

5.2.1

Vykazování leasingu z pohledu nájemce ........................................ 46

5.2.2

Vykazování leasingu z pohledu pronajímatele ............................... 50

5.3

IAS 17, Exposure draft a finanční výkazy ............................................... 52

5.4

Comment letters ..................................................................................... 54

Aplikace IAS 17 a Exposure draft

56

6.1

Představení společnosti OHL ŽS ............................................................ 56

6.2

Aplikace IAS 17 a Exposure draft ............................................................57

6.2.1

Aplikace IAS 17................................................................................ 58

6.2.2

Aplikace Exposure draft.................................................................. 60

7

Diskuze

67

8

Závěr

73

9

Literatura

76

Přílohy

80

8

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Objem leasingových transakcí v Evropě

20

Obr. 2

Objem leasingových transakcí v České republice

21

Obr. 3

Finanční leasing z pohledu pronajímatele

36

Obr. 4

Finanční leasing z pohledu nájemce

38

Obr. 5

Operativní leasing z pohledu pronajímatele

39

Obr. 6

Operativní leasing z pohledu nájemce

40

Obr. 7

Operativní leasing I&A model z pohledu nájemce

50

Obr. 8

Operativní leasing z pohledu nájemce podle IAS 17 a jeho

dopad na finanční výkazy Obr. 9

52

Operativní leasing podle Exposure draft a jeho dopad na

finanční výkazy

53

Obr. 10

Oborová struktura OHL ŽS, a.s. v roce 2011

57

Obr. 11

Bilanční suma

68

Obr. 12

Vývoj celkových nákladů v čase

69

Obr. 13

Struktura nákladů v čase

70

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Objem leasingových transakcí v miliardách USD

19

Tab. 2

Standard IAS 17 a související interpretace

32

Tab. 3

Finanční a operativní leasing podle IAS 17

34

Tab. 4

Snížení úrokových nákladů v čase

54

Tab. 5

Operativní leasing automobilů v OHL ŽS, a.s. 2006-2010 58

Tab. 6

Aplikace IAS 17 – zachycení účetních operací

59

Tab. 7 Roční náklady IAS 17

60

Tab. 8

Současná hodnota splátek

61

Tab. 9

Splátkový kalendář

61

Tab. 10

Výpočet odpisů

62

Tab. 11

Výše odpisů v jednotlivých letech

62

Tab. 12

Aplikace Exposure draft

63

Tab. 13

Počáteční a konečný stav vybraných položek

64

Tab. 14

Splatnost nediskontovaných leasingových splátek

64

Tab. 15

Rozvaha Exposure Draft

65

Tab. 16

Roční náklady Exposure draft

66

Tab. 17

Ukazatelé finanční výkonosti při aplikaci IAS 17

71

Tab. 18

Ukazatelé finanční výkonosti při aplikaci ED

71

10

Seznam tabulek

Tab. 19

Seznam platných IAS

80

Tab. 20

Seznam platných IFRS

81

Tab. 21

Seznam SIC

81

Tab. 22

Seznam platných IFRIC

82

Seznam použitých zkratek

11

Seznam použitých zkratek AICPA

Americký institut auditorů

ASC

Kodifikovaný účetní standard (Accounting Standards Codification)

BÚ

Běžný učet, bankovní učet

ČLFA

Česka leasingová a finanční asociace

ED

Exposure draft

EEC

Evropské hospodářské společenství (European Economic Community)

FASB

Rada pro standardy finančního účetnictví (Financial Accounting Standards Board)

IAS

Mezinárodni účetní standardy (International Accounting Standards)

IASB

Rady pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board)

IASC

Výbor pro mezinárodni účetní standardy (International Accounting Standards Committee)

IFRIC

Výbor pro interpretace Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (International Financial Reporting Interpretations Committe)

IFRS

Mezinárodni standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards)

IOSC

Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (International Organization of Securities Commissions )

KS

Konečný stav

p. a.

Za rok, ročně (per annum)

12

Seznam použitých zkratek

ROA

Rentabilita aktiv

ROC

Rentabilita nákladů

ROE

Rentabilita vlastního kapitálu

SEC

Komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission)

SFAS

Finanční účetní standardy (Statements of Financial Accounting Standards)

SIC

Interpretace Mezinárodních účetních standardů (Standard Interpretation Committee)

US GAAP

Obecně uznávané účetní zásady Spojených států (United States Generally Accepted Accounting Principles)

Úvod, cíl a metodika práce

13

1 Úvod, cíl a metodika práce 1.1

Úvod

Neustále postupující globalizace se dotýká všech sfér života společnosti. V rámci procesu globalizace dochází k politickým, sociokulturním a ekonomickým změnám ve společnosti, které vedou k větší propojenosti jednotlivých států a umožňují odstraňovat odlišnosti mezi nimi. Probíhající globalizace světové ekonomiky a finančních trhů vytváří nutnost vytvořit jednotný celosvětově uznávaný systém finančního výkaznictví, který by dále podporoval liberalizaci volného toku kapitálů. Úkolem finančních výkazů je poskytnout svým uživatelům kvalitní, vypovídající, ucelené a srovnatelné informace o současné a budoucí očekávané finanční situaci podniku. Srovnatelnost údajů uvedených ve finančních výkazech společností a jejich vypovídající schopnost jsou důležitými zdroji informací nejenom pro investory a banky, ale také například pro management podniku. Probíhající konvergence dvou nejvýznamnějších a vysoce kvalitních světových systémů účetních standardů IFRS (International Financial Reporting Standards) a US GAPP (United States Generally Accepted Accounting Principles) je důležitou cestou pro zformování podmínek zajišťující mezinárodní srovnatelnost finančních výkazů a dosažení požadované harmonizace finančního výkaznictví. Cílem konvergence je vytvořit vysoce kvalitní a kompatibilní mezinárodní účetní standardy použitelné pro domácí i přeshraniční finanční výkaznictví. Proces konvergence oficiálně započal v říjnu 2002 podpisem Norwalkské dohody členy FASB (Financial Accounting Standards Board) a IASB (International Accounting Standards Board). V rámci procesu konvergence účetních standardů IFRS a US GAPP probíhá několik souběžně probíhajících projektů. K nejdůležitějším projektům patří podle PricewaterhouseCoopers (2011), leasing, výnosy a finanční nástroje – jejich rozpoznání a vykazování. Leasing, finanční i operativní, představuje v současné tržní ekonomice významný zdroj externího financování společností bez ohledu na jejich velikost.

14


Leasing tvoří důležitý zdroj pro pořízení dlouhodobého majetku. Samotný leasingový trh tvoří podstatnou část finančního sektoru a je významným nástrojem ekonomického rozvoje ve všech rozvinutých ekonomikách. Současná úprava standardů zabývajících se leasingovými transakcemi se vyznačuje celou řadou problematických oblastí, které jsou v rámci procesu konvergence řešeny.

1.2 Cíl práce Cílem diplomové práce je zhodnotit dopady připravované změny ve vykazování finančního a operativního leasingu dle mezinárodních účetních standardů s jejich současnou podobou pro účely rozhodování a posouzení finanční situace podniku. Jedná se o změnu, která je připravovaná Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a americkou Radou pro standardy finančního účetnictví (FASB) za účelem konvergence systému finančního výkaznictví. Výstupem této práce je určení hlavních odlišností nově navrženého standardu s nynější úpravou, kvantifikace dopadu připravovaného návrhu na vybrané subjekty a ověření teoretických poznatků na příkladu konkrétní společnosti. Dílčím cílem práce je kvantifikace dopadů současné podoby vykazování finančního a operativního leasingu a jeho připravovaného návrhu na strukturu položek rozvahy a na vybrané ukazatele finanční analýzy, které ovlivňují proces podnikatelského a investičního rozhodovaní. Vzhledem ke skutečnosti, že diplomová práce se zabývá problematikou, která nebyla doposud komplexně řešena a zároveň pracuje s aktuálními návrhy připravované změny, vytváří diplomová práce průvodce jednotlivým uživatelům finančních výkazů. Samotné účetní jednotce poskytuje práce návod, jak sestavovat, v případě přijetí nového standardu, finanční výkazy a jaký dopad bude mít tato změna na informace o její finanční pozici. Managementu podniku přináší práce vysvětlení změny, zlepšení či zhoršení, finanční výkonnosti podniku.


15

1.3 Metodika Pro zpracování teoretického základu diplomové práce byla využita metoda deskripce, která obecně představuje leasingovou problematiku a podrobně popisuje současnou metodu vykazování finančního a operativního leasingu a jeho připravovanou změnu. Při analýze připravované změny vychází celá práce z nejaktuálnějších dostupných informací, to především z materiálů vydaných IASB (International Accounting Standards Board) a FASB (Financial Accounting Standards Board). Publikované materiály mají formu „Preliminary view“, „Exposure Draft“ a „Progress Report“. Při popisu návrhu nového standardu jsou zohledněny uskutečněné změny od původního vydání návrhu z roku 2010 (Exposure Draft), které byly již schváleny jak FASB, tak i IASB. V představení návrhu připravované změny je dále pracováno s „Comment letters“ zaslanými předními odborníky na leasingovou problematiku a vybranými společnostmi. Leasingová problematika je v diplomové práci řešena převážně z pohledu nájemce, nikoliv ze strany pronajímatele, který je obvykle představován finančními institucemi. Deskripce současné metody vykazování finančního a operativního leasingu a jeho připravované změny je doplněna dále metodou dedukce a explanace. Na základě aplikace principů pro zachycování leasingového vztahu ze strany nájemce a pronajímatele prostřednictvím zjednodušeného příkladu, byly vyvozeny obecně platné závěry. Kapitola zachycující aplikaci vykazování obsahuje také komparaci jednotlivých představovaných přístupů, včetně dopadů do finančních výkazů společností. Kromě metody komparace, byly v této kapitole využity metody indukčně – dedukční, syntézy a analýzy.. Důležitou část práce tvoří aplikace závěru zkoumání na modelovém příkladu z odvětví stavebnictví a kvantifikace vlivu potenciální implementace nového standardu na vybrané ukazatele finanční výkonnosti podniku. V této části práce je pracováno s daty a informacemi poskytnutými společností OHL ŽS a.s., s jejíž zástupkyní byly výsledky práce pravidelně konzultovány.

16


Pro zjednodušení zpracování je abstrahováno od daně z přidané hodnoty. V subkapitole Aplikace IAS 17 a Exposure draft jsou pro výpočty a zachycení účetních operací zvoleny data z vybrané leasingové smlouvy. K vyhodnocení výše zmíněných dopadů je v práci využita analýza vybraných poměrových ukazatelů. Pro výpočet těchto ukazatelů je již v rámci diskuze pracováno se všemi operativními leasingy, které v OHL ŽS a.s. v daných letech probíhaly. Vzhledem k vybranému tématu diplomové práce byly zvoleny poměrové ukazatelé, které nejvhodněji odrážejí rozdíly v metodických postupech. Jedná se o ukazatele rentability, likvidity a zadluženosti. Zástupce ukazatelů rentability tvoří rentabilita celkového kapitálu (ROA) vyjadřující výdělečnou schopnost účetní jednotky, rentabilita vlastního kapitálu (ROE) popisující výnosnost investovaného kapitálu akcionáři a rentabilita nákladů poskytující informaci, kolik procent zisku připadá na jeden Kč vynaložených nákladů.

(1)

(2) (3) Ukazatel celkové zadluženosti a ukazatel úrokového krytí představují jediné poměrové ukazatele zadluženosti, které jsou dále v práci použity. Ukazatel celkové zadluženosti vypovídá o tom, z kolika procent jsou celková aktiva financována cizími zdroji. Ukazatel úrokového krytí označuje, kolikrát celkový zisk pokryje úrokové platby. Čím vyšší hodnoty tento ukazatel nabývá, tím vyšší je schopnost společnosti platit náklady spojené s využíváním cizího kapitálu. (4)


17

(5) Ukazatelé likvidity jsou v této práci zastoupeny ukazatelem celkové likvidity posuzující poměr krátkodobého majetku firmy ke krátkodobým cizím zdrojům. Pokud je krátkodobý majetek vyšší nebo roven krátkodobým závazkům, je společnost likvidní. Dalším ukazatelem je okamžitá likvidita vyjadřující schopnost společnosti zaplatit své krátkodobé závazky téměř okamžitě. (6) (7)

18

Leasing

2 Leasing Leasing představuje důležitý finanční produkt umožňující financovat investiční záměry spotřebitelů s využitím cizích zdrojů. Leasing není využíván pouze velkými společnostmi, ale patří k základní a časté formě financování investic středních a malých firem, drobných živnostníků a běžných spotřebitelů. Pozitivní vnímání leasingu je možné spatřovat zejména v jeho dostupnosti, flexibilitě a velkém množstvím doprovodných služeb. Leasing je mezi společnostmi a podnikateli chápán jako poměrně lehce získatelný cizí zdroj střednědobého a dlouhodobého financování investičního majetku. Je však důležité upozornit, že v mnohých leasingových smlouvách je nájemce povinen uhradit na počátku leasingu první zvýšenou splátku, která mnohonásobně převyšuje následné běžné splátky. Pojem leasing vychází z anglického výrazu „lease“ znamenající (pro)nájem, resp. smlouvu o (pro)nájmu. V literatuře se lze setkat s velkým množstvím definic leasingu. Podle Valoucha (2009) leasing představuje druh nájmu (pronájmu), kdy pronajímatel poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci právo předmět leasingu používat po dobu trvání leasingového vztahu. Předmětem leasingu jsou hmotná i nehmotná aktiva. Významnou charakteristikou leasingu je, že po celou dobu trvání leasingu zůstává předmět pronájmu ve vlastnictví pronajímatele a na nájemce přechází pouze právo předmět používat. Jedná se také o vztah na předem vymezené období a za pevně stanovené poplatky. Doubrava (2004) uvádí, že v podmínkách České republiky je leasing chápán jako právní vztah mezi dvěma subjekty, v rámci kterého je za konkrétně stanovenou úplatu ve prospěch vlastníka věci (pronajímatele), umožněno leasingovému nájemci užívání konkrétně určené věci a současně je také smlouvou určeno, jak bude nakládáno s předmětem leasingu po skončení leasingového vztahu. Další možná definice, kterou lze uvést, chápe leasing jako zvláštní typ nájmu, při kterém nájemce získává právo užívat zboží investičního charakteru za pevně stanovené poplatky a na předem určené období. Od běžného nájmu se leasing liší tím,

Leasing

19

že najímaný předmět si zájemce vybírá většinou sám přímo od výrobce. Po uplynutí sjednaného období má nájemce možnost odkoupit předmět leasingu za předem sjednanou cenu, pokračovat v nájmu nebo vrátit zařízení pronajímateli. (Černohlávková, 1998) Evropská asociace leasingových společností Leaseurope považuje, vzhledem k množství definic existujících v místních právních předpisech jednotlivých států, za jedinou společnou definici leasingu, se kterou může být pracováno na evropské úrovni, tu, kterou poskytuje Mezinárodní účetní standard IAS 17. Podle IAS 17 leasing představuje dohodu, kdy pronajímatel poskytuje nájemci, výměnou za jednorázovou platbu nebo řadu plateb, právo užívat aktivum po dohodnutou dobu.

2.1 Význam leasingu Leasing celosvětově představuje důležitý zdroj externího financování společností bez ohledu na jejich velikost. Tento zdroj napomáhá firmám nejenom financovat jejich současné aktivity, ale pro mnohé z nich je také důležitým nástrojem budoucího rozvoje a udržení konkurenceschopnosti na domácích i zahraničních trzích. Leasing se dotýká většiny odvětví současných ekonomik. Následující čísla dokládají důležitost leasingu jako významného motoru ekonomického rozvoje všech současných vyspělých světových ekonomik. Tab. 1

Objem leasingových transakcí v miliardách USD

Oblast 2000 2001 2002 2003 Evropa 131,00 140,00 162,10 192,50 Severní Amerika 272,40 254,10 216,00 223,90 Asie 78,30 67,70 70,70 77,70 Jížní Amerika 8,10 5,60 3,30 4,00 Austrálie a Nový Zéland 5,30 5,50 5,80 7,60 Afrika 3,90 3,80 3,70 5,60 Celkem 499,00 476,70 461,60 511,30

2004 229,80 240,70 84,90 7,50 8,10 8,10 579,10

Vlastní práce, Zdroj: White Clarke Global Leasing Report

2005 231,60 236,70 82,00 13,90 8,20 9,60 582,00

2006 260,50 241,10 93,10 19,20 8,60 11,10 633,60

2007 367,10 237,90 118,70 41,40 4,10 11,20 780,40

2008 311,90 226,10 124,00 54,20 6,90 9,60 732,70

2009 211,50 190,80 112,70 30,20 5,70 6,50 557,40

2010 212,50 213,30 148,40 25,40 10,80 6,40 616,80

20

Leasing

Z tabulky je zcela patrná dominantní pozice Evropy a Severní Ameriky v objemu uzavřených leasingových operací. V posledních sledovaných letech lze vidět výrazný nárůst objemu leasingu v Asii a v Jižní Americe. Data zachycující roční objem leasingových transakcí, strukturu leasingových operací a další údaje o leasingovém trhu nejenom v samotné Evropské unii, ale také v Rusku a Turecku, poskytuje každoročně agentura Leaseurope. Federace evropských leasingových asociací (Leaseurope) si nechala vypracovat nezávislou studii od poradenské společnosti Oxford Economics o podílu leasingu na financování investic. Podle této studie byl podíl leasingu na financování investic všech typů ekonomických subjektů v roce 2010 12,9 %, v případě malých a středních podniků se jednalo o 16,7% podíl. Leaseurope uvádí také ve svých ročních zprávách nejčastější předměty leasingových transakcí. V roce 2011 první místo patřilo osobním automobilům (přes 40%), dále se jednalo o stroje a průmyslová zařízení (34%), vozidla k podnikatelským účelům (17%) a o nemovitosti (9%).

Obr. 1

Objem leasingových transakcí v Evropě

Vlastní práce, Zdroj: Leaseurope Statistics

Leasing

21

V České republice sleduje tyto informace Česká leasingová a finanční asociace, která pravidelně poskytuje podrobné analýzy o leasingovém trhu. Členské společnosti České leasingové a finanční asociace (ČLFA) podporují pravidelně investice a spotřebu v české ekonomice v hodnotě desítek miliard korun. Níže uvedený graf, přestože zobrazuje finanční a operativní leasing movitých věcí, dokládá vzrůstající význam operativního leasingu. V grafu je patrný propad finančního leasingu v roce 2009 a 2012.

Obr. 2

Objem leasingových transakcí v České republice

Vlastní práce, Zdroj: Česká leasingová a finanční asociace

2.2 Základní pojmy Předpokladem pro naplnění stanoveného cíle práce je vymezení základních pojmů vztahujících se k leasingu. Jako první budou definovány jednotlivé strany leasingového vztahu. Na jedné straně se jedná o pronajímatele, který představuje osobu, která pronajímá za úplatu předmět leasingu nájemci na základě leasingové smlouvy a po celou dobu trvání leasingu je vlastníkem předmětu pronájmu. Jinými slovy se jedná o poskytovatele leasingu, kterým nejčastěji jsou leasingové společnosti. Druhou stranu leasingového vztahu tvoří nájemce, jenž je

22

Leasing

právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu na základě leasingové smlouvy získává právo na předem stanovenou dobu předmět leasingu používat. Jedná se tedy o příjemce leasingu. Jak uvádí ČLFA (2003) je možné pod předmětem leasingu chápat hmotný předmět nebo majetkové právo, který svými užitnými vlastnostmi, potřebou i využitelností je pro leasingového nájemce důvodem k uzavření leasingové operace. Nejčastěji se podle Leaseurope jedná o osobní a nákladní automobily, autobusy a těžkou techniku. Valouch (2009) uvádí, že cena leasingu představuje leasingovou cenu, která je placena nájemcem pronajímateli v pravidelných splátkách. Cena leasingu je dána součtem postupných splátek pořizovací ceny majetku, leasingovou marží pronajímatele a ostatními náklady pronajímatele, souvisejících s předmětem leasingu, které jsou převedeny na nájemce. Dalšími důležitými pojmy, které uvádí ČLFA (2003) jsou leasingová smlouva a leasingová splátka. Leasingová smlouva upravuje závazkové vztahy jednotlivých stran leasingové operace. V leasingové smlouvě jsou vymezeny smluvní strany, předmět leasingu, platební podmínky, podmínky předání, pojištění, doba platnosti, podmínky případného převodu vlastnictví na leasingového nájemce. Leasingová splátka je finanční úhrada za leasingovou službu, kterou platí leasingový nájemce leasingovému pronajímateli za právo užívat na základě leasingové smlouvy předmět leasingu. V neposlední řadě je nutné vymezit leasingový koeficient. Leasingový koeficient udává, o kolik je vyšší leasingová cena pronajatého majetku oproti pořizovací ceně tohoto majetku. Výše leasingového koeficientu signalizuje nájemci, jaký násobek pořizovací ceny zaplatí pronajímateli za dobu trvání nájemního vztahu a může tedy sloužit jako jedno z kritérií hodnocení jednotlivých leasingových nabídek. (Valouch, 2009)

Leasing

23

2.3 Členění leasingu Základní členění leasingu představuje členění na finanční a operativní leasing. Přestože je možné najít další možné členění leasingových operací (například přímý a nepřímý leasing, vnitrostátní a mezinárodní leasing, zpětný leasing, subleasing) pro potřeby této práce je toto základní členění zcela dostačující. K hlavním kritériím vymezující finanční a operativní leasing patří množství rizik a užitků spojených s vlastnictvím leasingového předmětu, které přechází na leasingového nájemce v průběhu trvání leasingového vztahu a existence či neexistence smluvního nároku na možný převod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce po skončení leasingového vztahu. Dalším znakem je účel používání. Jako poslední kritérium lze zmínit za běžných podmínek vypověditelnost nebo nevypověditelnost leasingové smlouvy. V případě finančního leasingu lze definovat tyto znaky:  přenos rozhodující části nebo všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím leasingového předmětu na nájemce,  existence smluvního práva či povinnosti na převod vlastnictví leasingového aktiva na nájemce po skončení leasingu,  dlouhodobý účel užívání předmětu leasingu,  nevypověditelnost. Jak je patrné z předcházejících charakteristik finančního leasingu, jedná se o vztah, kde pronajímatel převádí na nájemce nejenom užitky spojené s fungováním pronajímaného aktiva, ale také náklady na údržbu, správu a opravu tohoto majetku. Leasingová smlouva obsahuje právo nebo povinnost převodu vlastnictví pronajímaného aktiva po skončení leasingu na nájemce obvykle za cenu podstatně nižší, než je cena tržní nebo zahrnuje právo uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek. Finanční leasing představuje dlouhodobý pronájem, kdy se délka pronájmu zpravidla kryje s ekonomickou životností pronajatého aktiva. Finanční leasing se také vyznačuje za běžných podmínek nevypověditelností smluvního vztahu.

24

Leasing

U operativního leasingu lze definovat tyto znaky:  nedochází k přenosu rozhodující části nebo všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím leasingového předmětu na nájemce,  neexistence smluvního práva či povinnosti na převod vlastnictví leasingového aktiva na nájemce po skončení leasingu,  dočasný účel užívání předmětu leasingu,  vypověditelnost. V případě operativního leasingu nedochází k převodu rizik a užitků spojených s vlastnictvím leasingového předmětu na nájemce a veškeré náklady, ale i výnosy zůstávají na straně pronajímatele. Po skončení leasingového vztahu je předmět leasingu navrácen zpět pronajímateli, který obvykle nabízí toto aktivum dalšímu nájemci. Operativní leasing totiž představuje pouze krátkodobý pronájem, kdy délka pronájmu je výrazně kratší než ekonomická životnost pronajímaného aktiva. Leasingová smlouva je po celou dobu trvaná leasingu vypověditelná. (Valach, 2006)

Mezinárodní harmonizace účetnictví a leasing

25

3 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ A LEASING Současná světová ekonomika je předmětem globalizace, která zasahuje do téměř všech oblasti lidského jednání. Pod pojmem globalizace se ukrývají politické, sociokulturní a ekonomické změny ve společnosti, které vedou k větší propojenosti jednotlivých států a umožňují odstraňovat odlišnostmi mezi nimi. Za hlavní cíl celosvětové globalizace lze označit snahu o co nejvyšší hospodářský růst. V rámci globalizace dochází k výraznému nárůstu přeshraničních aktivit. Nejedná se pouze o oblast uvolňování přeshraničního pohybu zboží, služeb či pracovní síly, ale především o liberalizaci toku kapitálu. Investoři čím dál častěji investují svůj kapitál na zahraničních trzích a pro své efektivní rozhodování potřebují kvalitní informace. Důležitým zdrojem ekonomických informací je účetnictví s jeho výstupy v podobě finančních výkazů, které by měly poskytovat věrný a poctivý obraz o finanční situaci podniku. Všechny výše popsané změny vyžadují dostupnost kvalitních, ucelených, úplných a srovnatelných informací. Cílem harmonizace finančního výkaznictví je především vytvořit vysoce kvalitní, kompatibilní účetní standardy, které budou aplikovatelné jak pro národní, tak i pro zahraniční výkaznictví. Tento vytvořený soubor pravidel musí splňovat potřeby uživatelů účetních výkazů, zejména investorů operujících na mezinárodních kapitálových trzích. Počátky postupné harmonizace finančního výkaznictví prostřednictvím účetních standardů je možné najít již v období po druhé světové válce, kdy začalo postupně docházet k celosvětové ekonomické integraci. V současné době je možné identifikovat tyto tři základní směry harmonizace, které budou popsány s návazností na problematiku leasingu:  obecně uznávané principy účtování US GAAP,  mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS,  účetní direktivy Evropské unie.

26


3.1 Obecně uznávané principy účetnictví US GAAP Počátky účetních principů US GAAP spadají do třicátých let minulého století, kdy pád americké burzy v roce 1929 a následná ekonomická recese vedly k nutnosti vytvoření jednotného systému účetnictví. Na potřebě jednotných účetních principů se tehdy shodl Americký svaz účetních a Newyorská burza. Na základě jejich iniciativy byla také vytvořena Komise pro účetní postupy (Commitee on Accounting Procedure, CAP), která byla o několik let později nahrazena Výborem pro účetní principy (Accounting Principles Board). V 1973 byl Výbor pro účetní principy nahrazen Výborem pro standardy finančního účetnictví (Financial Accounting Standards Board, FASB). US GAAP slouží jako nástroj pro přípravu, prezentaci a vykazování účetní závěrky pro širokou škálu společností. Na tvorbě účetního systému US GAAP se podílí několik institucí, nikoliv federální vláda. Ke klíčovým institucím náleží Komise pro cenné papíry (SEC), Výbor pro standardy finančního účetnictví (FASB) a Americký institut auditorů (AICPA). (Bohušová, 2008) V červenci 2009 byla dokončena kodifikace účetních standardů, která přinesla zásadní změnu ve struktuře obecně závazných účetních pravidel platných v USA. Výsledkem kodifikace je model standardů strukturovaný podle jednotlivých témat. (Delloite, 2009) Leasingu se po kodifikaci věnuje standard ASC 840, dříve se jednalo o SFAS 13. ASC 840 například definuje konkrétní podmínky, které musí být ve smlouvě splněny, aby bylo možné kontrakt považovat za majetkový pronájem. Standard také přesně vymezuje délku ekonomické životnosti předmětu leasingu, aby se jednalo o finanční leasing a ne o leasing operativní. V případě US GAAP je důležitá ekonomická podstata nájemní smlouvy, nikoliv formální. Čtvrtá kapitola mimo jiné poskytne bližší pohled na vykazování leasingových transakcí podle US GAAP a také jeho srovnání s vykazování pomocí IAS 17.


27

3.2 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS - International Financial Reporting Standards) patří společně s US GAAP k nejvýznamnějším nástrojům celosvětové harmonizace účetního výkaznictví. Za vydávání těchto standardů zodpovídá Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB - International Accounting Standards Board). V této kapitole bude krátce popsána historie těchto standardů a jejich struktura. Struktura IFRS bude zaměřena převážně na představení koncepčního rámce standardů. 3.2.1

Historie a současnost IFRS

Počátky snahy o vytvoření mezinárodních účetních pravidel spadají do šedesátých let minulého století, kdy naplno začíná globalizace. Jak už bylo popsáno dříve, dochází k nárůstu přeshraničních aktivit a investoři potřebují mít pro své rozhodování kvalitní a srovnatelné informace. V roce 1973 v Londýně vznikl Mezinárodní výbor pro účetní standardy (IASC - International Accounting Standards Committee). Prvotní standardy měly poměrně obecný charakter, což se stalo v pozdějších letech předmětem silné kritiky. Jak uvádí Krupová (2009), v devadesátých letech navázala IASC úzkou spolupráci s Mezinárodní organizací sdružující komise pro cenné papíry (IOSCO). Tato vzájemná spolupráce vyústila ve veřejné prohlášení ISOCO, aby členové ISOCO požadovali po emitentech cenných papírů uplatňování Mezinárodních účetních standardů (IAS - International Accounting Standards). Na toto prohlášení navázala v roce 2002 Evropská unie, ve kterém požadovala s účinností od roku 2005 využívání Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) u všech společností kótovaných na burzách. V roce 2001 došlo k nahrazení Výboru pro Mezinárodní účetní standardy Radou pro Mezinárodní účetní standardy (IASB – International Accounting Standards Board). Od roku 2003 jsou standardy vydávány pod novým označením Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), nikoliv už pod názvem

28


IAS. Stávající standardy IAS zůstávají v platnosti až do doby, než budou aktualizovány nebo nahrazeny novými standardy IFRS. V současné době existuje třicet čtyři standardů IAS a třináct doposud vydaných standardů IFRS. (Delloite, 2013) V příloze diplomové práce je uveden jejich seznam. Problematice leasingu se věnuje standard IAS 17, který bude detailně popsán samostatně v příští kapitole. 3.2.2

Struktura IFRS

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS se skládají z těchto částí:  Úvod (definuje účel IASB, úkoly jednotlivých orgánů, pracovní postupy a stanovy Nadace IASB),  předmluva k výkladu standardů (poskytuje předmět, závaznost a účinnost IFRS)  koncepční rámec pro přípravu a předkládání účetních výkazů,  účetní standardy (IAS/IFRS),  interpretace standardů (SIC/IFRIC). (Bohušová, 2008) 3.2.3

Koncepční rámec IFRS a oceňovací principy IAS/IFRS

Koncepční rámec tvoří ucelený teoretický základ IFRS. Koncepční rámec poskytuje zejména principy na základě, kterých se vytváří účetní standardy a definuje jednotlivé pojmy, se kterými se ve standardech následně pracuje. I u koncepčního rámce lze vymezit jeho základní strukturu:  Účel a působnost (pomáhat Radě při tvorbě nových a úpravě stávajících standardů, přispívat k harmonizaci právních předpisů),  uživatelé účetní závěrky,  finanční pozice, výkonnost a změny ve finanční pozici,  základní předpoklady pro zpracování účetní závěrky (akruální princip a princip neomezeného trvání společnosti),


29

 kvalitativní charakteristika účetní závěrky (srozumitelnost, relevance, významnost, spolehlivost, srovnatelnost, pravdivý a věrný obraz),  vykazování a oceňování základních prvků účetní závěrky,  pojetí vlastního kapitálu. (Bohušová, 2008) Koncepční rámec také zahrnuje oceňovací principy, které je vhodné na tomto místě představit, protože v následujících kapitolách bude s těmito principy pracováno. Historická cena (model pořizovací ceny) zachycuje aktivum v účetnictví v nákladech, které byly vynaloženy na jeho pořízení, nebo v nákladech, které by bylo potřeba vynaložit v době pořízení aktiva. U nákupu aktiva se jedná o pořizovací náklady, v případě vlastní výroby o výrobní náklady. Nevýhodou této metody je, že nezohledňuje inflaci a odráží pouze tržní podmínky v době pořízení aktiva. Za výhodu lze označit poměrně snadné a průkazné ocenění podložené účetními doklady. Ocenění pomocí běžné ceny je založeno na peněžních prostředcích, které by bylo potřeba vydat, pokud by se dané aktivum pořizovalo k datu ocenění. Běžná cena reflektuje aktuální podmínky na trhu a tím pádem odstraňuje častou výhradu historické ceny. Správné stanovení ceny u oceňování pomocí běžné ceny může být v některých případech značně komplikované. Realizovatelná (vypořádací) hodnota říká společnosti, kolik peněžních prostředků by obdržela, kdyby se rozhodla nyní dané aktivum prodat. V případě závazků poskytuje informaci o tom, kolik prostředků bude podnik muset v současné době vynaložit, aby splatil své závazky. Realizovatelná (vypořádací) hodnota opět odkazuje na současné tržní podmínky. Současná hodnota vyjadřuje současnou hodnotu očekáváných čistých příjmů (budoucí příjmy snížené o výdaje na získání těchto příjmů) plynoucí z daného aktiva. U závazků představuje očekáváné peněžní výdaje. Hlavní výhodou tohoto principu oceňování je zohlednění faktoru času. Kromě výše zmíněných oceňovacích principů, využívají standardy IAS/IFRS také metodu tzv. reálné hodnoty (fair value). Tato metoda není

30


uvedena v koncepčním rámci, ale vyskytuje se ve velkém množství standardů IAS/IFRS. Definice reálné hodnoty podle Mezinárodních účetních standardů je následující: "Reálná hodnota je částka, za níž lze vyměnit aktivum, nebo vypořádat závazek mezi dobře informovanými stranami ochotnými transakci realizovat, přičemž transakce je realizována za podmínek obvyklých na trhu."

3.3 Předpisy Evropské unie a leasing V důsledku postupného prohlubování jednotného trhu v rámci Evropské unie se objevila potřeba sjednotit požadavky na finanční informace poskytované ekonomickými subjekty. Harmonizace finančního výkaznictví byla završena přijetím tří směrnic, které tvoří základní nástroj harmonizačního procesu v oblasti účetnictví v Evropské unii. Patří sem:  čtvrtá směrnice č. 78/660/EEC upravující obsah účetní závěrky velkých a středních kapitálových společností,  sedmá směrnice č. 83/349/EEC upravující konsolidovanou účetní závěrku,  osmá směrnice č. 84/253/EEC upravující činnost auditorů. V těchto směrnicích se nepodařilo skloubit dva rozdílné účetní přístupy, které dříve v Evropské unii panovaly. Kontinentální přístup, typický pro Francii a Německo, ve kterém existuje silná vazba mezi daněmi a účetnictvím. Naopak v anglosaském přístupu, typického pro Velkou Británii, se tato pevná vazba nenachází. Účetnictví v anglosaském přístupu je zaměřeno na uspokojování informačních potřeb investorů a věřitelů. Směrnice Evropské unie představují závazek pro jednotlivé členské státy, ale nemají charakter právních norem. Směrnice představují pouze výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává na jednotlivých členských státech. Realizace směrnic probíhá prostřednictvím jejich implementace do národních legislativ členských států.(Bohušová, 2008)


31

Problematika leasingu není v současných předpisech Evropské unie komplexně upravena. Nicméně je možné uvést několik směrnic, které se dotýkají určitou svou částí leasingové oblasti. Jedná se zejména o:  bankovní

směrnice

-

druhá

bankovní

a

koordinační

direktiva

č. 89/646/EEC (tzv. princip jedné licence umožňující poskytovat přeshraniční služby – leasing),  směrnice na ochranu spotřebitele,  směrnice č. 93/13/EEC (spotřebitelské smlouvy),  návrh Jednotného Evropského občanského zákoníku (vymezení podstaty jednotlivých leasingových obchodů). (Benda, 2006)

32


4 IAS 17 – současná podoba Problematiku leasingu řeší standard IAS 17. IAS 17 ukládá, co má být vykázáno v souvislosti s pronájmem a jakým způsobem to má být vykázáno pro obě strany leasingového vztahu – pronajímatele i nájemce. IAS 17 dále stanovuje rozsah informací, které oba účastnící leasingu musí pravidelně zveřejňovat. IAS 17 nabyl účinnosti 1. ledna 2005. Od toho data jsou účetní jednotky, na které se vztahuje povinnost vykazovat podle IAS/IFRS, povinny dodržovat postupy uvedené v tomto standardu. Pouhá aplikace standardu IAS 17 není dostačující a je nutné zohledňovat i další předpisy. Standard IAS 17 bude detailně popsán samostatně v příští kapitole. Následující tabulka poskytuje přehled souvisejících předpisů. Tab. 2

Standard IAS 17 a související interpretace

Označení

Název intepretace

IAS 17

Leasing

SIC 15

Operativní leasing - pobídky

SIC 27

Vyhodnocení podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu

SIC 29

Zveřejňování - ujednání o poskytování licencovaných služeb

SIC 32

Nehmotná aktiva - náklady na webové stránky

IFRIC 4

Určení, zda smlouva obsahuje leasing

Vlastní práce, zdroj: Evropská komise

IAS 17 se uplatňuje na všechny smlouvy, kde dochází k převodu práv k užívání aktiv, včetně případů, kdy jsou na pronajímateli požadovány základní služby související s provozem nebo údržbou těchto aktiv. Tento standard se tedy aplikuje na všechny druhy leasingů kromě leasingů k průzkumu nebo využití ložisek nerostů, ropy, zemního plynu a podobných neobnovitelných zdrojů a licenčních smluv na filmy, videozáznamy, hry, rukopisy, patenty a autorská práva. IAS 17 také vymezuje případy, kdy se tento standard nepoužívá jako základ pro oceňo-


33

vání. Pro zpracování následujících subkapitol bylo čerpáno z plného znění standardu IAS 17.

4.1 Základní terminologie Přestože byly některé základní pojmy vysvětleny již dříve, nyní některé z nich budou popsány v kontextu IAS 17 a některé pojmy budou doplněny. S těmito pojmy bude v následujících kapitolách pracováno a velká část z nich bude využita při zpracování praktické části. Shodně, jak již bylo zmíněno v úvodu, leasing lze definovat jako smlouvu, na základě které pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu a to buď za jednorázovou platbu, nebo řadu opakujících se plateb. V současné právní úpravě je velmi důležitá klasifikace leasingů na finanční leasing a leasing operativní. Toto členění je založeno na rozsahu, ve kterém rizika a odměny týkající se vlastnictví pronajatého aktiva náleží nájemci nebo pronajímateli. U finančního leasingu dochází k převodu všech podstatných rizik a odměn, u operativního k tomuto převodu nedochází. Z důvodu poměrně širokého vymezení, uvádí IAS 17 faktory, které napomáhají určovat, jedná-li se o smlouvu naplňující definici finančního leasingu či nikoliv. Jedná se například, zda dochází na konci leasingového vztahu k převedení pronajatého aktiva na nájemce, jestli má nájemce opci na nákup aktiva za cenu výrazně nižší než je fair value aktiva v době uvažovaného nákupu či jestli délka leasingu odpovídá podstatné části ekonomické životnosti pronajatého aktiva. K ostatním charakteristikám patří skutečnost, že nájemce nese ztráty způsobené zrušením leasingu, nájemce také odpovídá za zisky a ztráty vyplývající ze změn reálné hodnoty a v neposlední řadě, může nájemce pokračovat v leasingu v dalším období za nájemné, které je podstatně nižší než tržní nájemné. Při posouzení o jaký druh leasingu se jedná, je významnější podstata leasingové transakce než forma její smlouvy. IAS 17 představuje první standard, ve kterém byla poprvé použita tato zásada. Přiložená tabulka shrnuje základní kri-

34


téria členění leasingu na finanční a operativní leasing podle současné úpravy IAS 17. Tab. 3

Finanční a operativní leasing podle IAS 17

Kritérium Převod podstatných rizik a odměn vyplývajících z vlastnictví pronajímaného aktiva. Převod vlastnictví aktiva na nájemce po skončení leasingu Nájemce vlastní kupní opci Doba leasingu = podstatná část ekonomické životnosti pronajímaného aktiva Na počátku leasingu se současná hodnota minimálních leasingových plateb přibližuje reálné hodnotě pronajatého aktiva

Finanční leasing

Operativní leasing

ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

Vlastní práce, Zdroj: IAS 17

Ke klasifikaci leasingu dochází na počátku leasingového vztahu. Pokud v průběhu trvání leasingu dojde ke změně podmínek leasingu, které vyústí v rozlišnou klasifikaci leasingu pro účely účetnictví, bude tato změna účinná již od počátku tohoto leasingového vztahu. Změna v odhadech ekonomické životnosti, ve zbytkové hodnotě pronajatého majetku nebo změny okolností nejsou příčinou rekvalifikace leasingu pro účetní účely. První pojem, který je nutné objasnit, patří nevypověditelný leasing. Nevypověditelný leasing je leasing, který lze vypovědět pouze za těchto stanovených podmínek: 

výpověď je podmíněna událostí, která pravděpodobně nikdy nenastane,

 se souhlasem pronajímatele,  nájemce vstoupí do nového leasingu na stejné nebo podobné aktivum se stejným pronajímatelem,  nájemce by musel zaplatit tak vysoké odstupné, že je již na počátku leasingu zřejmé, že pokračování leasingu je přiměřeně jisté.


35

Počátkem leasingového vztahu je chápáno buď datum uzavření leasingové smlouvy, nebo datum vázanosti smluvních stran základními smluvními ustanoveními leasingu, podle toho, které datum nastane dříve. Za zahájení leasingu lze považovat datum, od kterého je nájemce oprávněn začít užívat svá práva k danému aktivu. Od tohoto data se ve finančních výkazech objevují položky související s daným leasingem. Za dobu leasingu se označuje nevypověditelná doba, po kterou má nájemce sjednán leasing aktiva, společně s dalšími obdobími, po které má nájemce možnost pokračovat v leasingu aktiva, s dalšími platbami nebo bez nich, přičemž na počátku leasingu je zřejmé, že nájemce tuto možnost využije. K dalším pojmům, které je potřeba objasnit patří zaručená a nezaručená zbytková hodnota. Zaručená zbytková hodnota představuje u nájemce tu část zbytkové hodnoty, která je nájemcem nebo stranou s ním spřízněnou zaručena. V případě pronajímatele se jedná o část zbytkové hodnoty, která je garantována nájemcem nebo třetí stranou, která není žádným způsobem propojena s pronajímatelem a je také schopna splnit tyto záruky. Nezaručená zbytková hodnota je naopak ta část zbytkové hodnoty, která není pronajímatelem zaručena nebo je zaručena pouze stranou spojenou s pronajímatelem. Hrubá investice do leasingu je rovna součtu minimálních leasingových plateb, které obdrží pronajímatel z finančního leasingu a nezaručené zbytkové hodnoty připadající na pronajímatele. Čistá investice do leasingu je pak hrubá investice do leasingu diskontovaná implicitní úrokovou sazbou. Rozdíl mezi hrubou investicí do leasingu a čistou investicí do leasingu je nerealizovatelný finanční výnos. Důležitým termín je implicitní úroková míra představující diskontní míru, při které se současná hodnota leasingových splátek na počátku leasingového vztahu rovná součtu fair value pronajímaného aktiva a počátečních přímých nákladů pronajímatele. Posledním pojmem jsou minimální leasingové platby, které jsou dány součtem pravidelných leasingových plateb, zaručenou zbytkovou hodnotou

36


a kupní opcí, která umožňuje nájemci koupit aktivum po skončení leasingu za částku, která je podstatně nižší než očekávaná zbytková hodnota na konci leasingu. Od tohoto součtu se následně odečítá podmíněné nájemné (dodatečné platby způsobené změnou okolností) a refundace nákladů placených pronajímatelem (např. pojistné, náhradní díly).

4.2 Vykazování finančního leasingu z pohledu pronajímatele Pronajímatel na počátku leasingu přestává vykazovat předmět leasingu ve své rozvaze jako aktivum a začne ho vykazovat jako pohledávku v částce rovnající se hrubé finanční investici do leasingu. Jednotlivé leasingové platby od nájemce znamenají pro pronajímatele splátku jistiny a finanční výnos představující jeho odměnu za poskytnuté služby. Počáteční přímé náklady pronajímatele jsou zahrnuty do počátečního ocenění leasingové pohledávky. Leasingové platby jsou účtovány proti hrubé investici do leasingu jako snížení jak jistiny, tak nerealizovaného finančního výnosu z leasingu. Průběh dílčích transakcí je znázorněn na níže přiloženém schématu.

Aktiva 1a)

Hrubá pohledávka 1) 2)

Peníze

Nerealizovaný výnos 3) 1b)

2)

Výnos - úroky 3) Obr. 3

Finanční leasing z pohledu pronajímatele

Vlastní práce, zdroj: Srnová (2012)

1) vyřazení předmětu leasingu a vznik pohledávky 2) leasingová splátka 3) alokace nerealizovaného výnosu


37

Standard IAS 17 určuje pronajímateli zveřejňovat, kromě obecných informační povinností vyplývající ze standardu IFRS 7 (Finanční nástroje: zveřejňování), tyto následující informace:  rozdíl mezi hrubou investicí do leasingu a současnou hodnotou pohledávky z minimálních leasingových plateb zjištěnou k rozvahovému dni daného roku, následujícího roku, od následujícího roku do pěti let, nad pět let,  nerealizované finanční výnosy,  nezaručené zbytkové hodnoty přirostlé ve prospěch pronajímatele,  kumulované opravné položky k nedobytným pohledávkám z minimálních leasingových plateb,  podmíněné nájemné uznané jako výnos daného období,  obecný popis významných leasingových smluv pronajímatele. V případě leasingů poskytovaných výrobci nebo obchodníky lze najít několik odlišností od běžného finančního leasingu. Počáteční náklady související s uzavřením leasingové smlouvy nejsou považovány za počáteční přímé náklady zvyšující počáteční ocenění pronajímaného aktiva. Tyto náklady jsou uznány až oproti zisku z prodeje, který představuje kladný rozdíl mezi výnosy a náklady. Výnosem z prodeje uznaným na počátku leasingu je reálná hodnota aktiva, nebo pokud je nižší, současná hodnota minimálních leasingových plateb vypočtená pomocí tržní úrokové sazby. Nákladem je pak chápana pořizovací cena nebo účetní hodnota, pokud se liší, pronajatého majetku po odečtení současné hodnoty nezaručené zbytkové hodnoty.

4.3 Vykazování finančního leasingu z pohledu nájemce Nájemce uznává nájemní smlouvu ve své rozvaze jako aktivum a jako závazek vyplývající z budoucích leasingových plateb. Leasingové platby se rovnají reálné hodnotě pronajatého aktiva, nebo pokud je nižší, současné hodnotě minimálních leasingových plateb diskontovaných pomocí implicitní úrokové míry. Počá-

38


teční přímé náklady a veškeré náklady vztahující se k činnostem v průběhu finančního leasingu zvyšují hodnotu majetku. Pravidelné splátky jsou rozděleny do dvou částí, snížení nesplacených závazků a na finanční náklady. V případě odpisovaného majetku, vykazuje nájemce v příslušném účetním období odpis do svých nákladů. Pokud není zcela zřejmé, že po skončení leasingu bude aktivum převedeno na nájemce, je nájemce povinen plně toto aktivum odepsat v průběhu trvání leasingu nebo do doby použitelnosti, podle toho, které z těchto období je kratší. Zachycení výše popsaných operací poskytuje níže přiložené schéma.

Aktiva 1)

Dlouhodobé závazky 2a) 1)

Peníze 2)

Náklady - úroky 2b)

Akumulované odpisy

Náklady - odpisy 3)

3) Obr. 4

1) zachycení předmětu leasingu a vzniklého závazku 2) leasingová splátka 2a) snížení leasingového závazku 2b) úrok 3) odpis pronajatého aktiva

Finanční leasing z pohledu nájemce


Obdobně jako pronajímatelé, mají nájemci taktéž za povinnost zveřejňovat další informace nad rámec IFRS 7. Jedná se o tyto údaje:  čistá účetní hodnota jednotlivých tříd aktiv k rozvahovému dni,  rozdíl mezi součtem budoucích minimálních leasingových plateb k rozvahovému dni a jejich současnou hodnotou.  úhrn budoucích minimálních leasingových plateb k rozvahovému dni a jejich současné hodnoty pro období jednoho roku, období pěti let a období nad pět let,


39

 podmíněné nájemné vykázané v nákladech daného období,  souhrn budoucích očekávaných minimálních plateb obdržených z nevypověditelného sub-leasingu k rozvahovému dni,  obecný popis významných leasingových smluv.

4.4 Vykazování operativního leasingu z pohledu pronajímatele V případě operativního leasingu si pronajímatel ponechává během doby trvání leasingu pronajímané aktivum v rozvaze, ale je povinen ho vykazovat jako pronajímané aktivum. Příjmy z leasingu jsou rovnoměrně účtovány do výnosů po celou dobu trvání leasingu. Počáteční přímé náklady, spojené se sjednáním a uzavřením nájemní smlouvy, zvyšují hodnotu pronajímaného majetku a současně jsou uznány jako náklad. Pronajímatel pokračuje v již započatých odpisech, které představují uznatelný náklad. U výrobců nebo obchodníků, kteří poskytují operativní leasing, nedochází při uzavření smlouvy k vykázání zisku, protože operativní leasing, na rozdíl od finančního leasingu, nepředstavuje ekvivalent prodeje. Přiložené schéma popisuje jednotlivé operace operativního leasingu ze strany pronajímatele. Ve schématu je zohledněna nájemcem zaplacená záloha a její časové rozlišení. Aktiva

Časové rozlišení výnosů 4)

1)

2)

1) pronajaté aktivum 2) přijatá záloha 3) pravidelná leasingová splátka

Peníze

Výnosy

2)

3)

3)

4)

Akumulované odpisy Náklady - odpisy 5) 5) Obr. 5 Operativní leasing z pohledu pronajímatele Vlastní práce, zdroj: Srnová (2012)

4) časové rozlišení zálohy 5) odpis

40


Pronajímatelé jsou povinni nad rámec IFRS 7 uvádět tyto informace:  součet budoucích minimálních leasingových plateb z nevypověditelných operativních leasingů, a to zvlášť pro období jednoho roku, období do pěti let a období nad pět let,  podmíněné nájemné uznané jako výnos daného období,  obecný popis významných leasingových smluv.

4.5 Vykazování operativního leasingu z pohledu nájemce Nájemce vykazuje ve výkazech pouze leasingové splátky jako náklad, a to rovnoměrně po celou dobu trvání leasingu. Rozvaha může obsahovat pouze časově rozlišené leasingové splátky. Následující schéma popisuje dílčí transakce operativního leasingu z pohledu nájemce. Peníze 1) 2) Náklady

Náklady příštích období 1) 3) 1) úhrada zálohy 2) pravidelná leasingová splátka 3) časové rozlišení zálohy

2) 3) Obr. 6

Operativní leasing z pohledu nájemce


IAS 17 poskytuje další podrobnosti pro nájemce, které musí zveřejnit kromě těch uvedených již v IFRS 7. Jedná se o tyto položky:  souhrn budoucích minimálních leasingových plateb pro nevypověditelný operativní leasing zvlášť pro období jednoho roku, období do pěti a nad pět let,  souhrn budoucích očekávaných minimálních plateb, které budou obdrženy z nevypověditelného sub-leasingu k rozvahovému dni,


41

 leasingové a sub-leasingové platby vykázané jako náklady daného období (odděleně stanovena výše minimálních leasingových plateb, podmíněného nájemného a sub-leasingových plateb),  obecný popis významných leasingových smluv.

4.6 Srovnání vykazování leasingu podle IFRS a US GAAP Po podrobném seznámení s vykazováním finančního a operačního leasingu podle v současnosti platného standardu IAS 17, je vhodné poukázat na shodnosti a odlišnosti s vykazováním leasingu pomocí ASC 840 (US GAAP). Hned úvodem je možné konstatovat, že lze najít mnohem více podobností než odlišností ve vykazování leasingových operací. US GAAP také oproti IFRS poskytuje konkrétnější vymezení jednotlivých pojmů a operací. Jak IAS 17, tak i ASC 840 rozlišují finanční a operativní leasing a to zvláště z pohledu nájemce a pronajímatele. I samotné vykazování leasingu je téměř totožné. US GAAP stanovuje přesně délku leasingového vztahu (doba trvání leasingu musí odpovídat minimálně 75% ekonomické životnosti pronajímaného aktiva), aby se mohlo jednat o finanční leasing. IAS 17 mluví pouze o délce trvaní leasingového vztahu odpovídající podstatné době životnosti aktiva. Obdobně US GAAP určuje, že v případě finančního leasingu musí současná hodnota minimálních leasingových splátek převyšovat 90% fair value aktiva, naopak IAS 17 je opět méně konkrétní a hovoří pouze o zásadní části fair value aktiva. V případě finančního leasingu z pohledu pronajímatele, požaduje US GAAP provést pro zjištění, jestli se jedná o finanční leasing tzv. dvou krokový test. Další odlišnosti, které uvádí ve své analýze Ernst & Young (2011), lze nalézt v oblasti leasingu nemovitostí, kdy za určitých podmínek považuje US GAAP tento pronájem za běžný finanční leasing. Dále se jedná například o rozpoznání zisku či ztráty z prodeje a zpětného leasingu u tohoto typu leasingu.

42


5 IAS 17 – Exposure draft Jak už bylo napsáno v úvodu, globalizace kapitálových trhů, růst počtu nadnárodních společností a zvýšení objemu přeshraničního obchodu se zbožím a službami vyžaduje globální harmonizaci finančního výkaznictví pro společnosti obchodovaných na akciových trzích. Konvergence dvou nejvýznamnějších světových systémů účetních standardů IFRS a US GAPP je bezpochyby vhodná cesta, jak dosáhnout požadované harmonizace. Cílem harmonizace je vytvořit jednotný soubor vysoce kvalitních mezinárodních účetních standardů, které by využívaly společnosti na celém světě pro domácí i přeshraniční finanční výkaznictví. Tato harmonizace by měla přispět k vytvoření mezinárodní srovnatelnosti finančních výkazů. Mezinárodní konvergence finančního výkaznictví by měla napomoci investorům získat vysoce kvalitní, mezinárodně srovnatelné finanční informace, které jsou nezbytné pro jejich rozhodování v čím dál více globalizovaných kapitálových trzích. FASB a IASB také chápou harmonizaci jako cestu, jak zdokonalit své stávající účetní standardy a odstranit současné rozdíly mezi IFRS a US GAAP. V říjnu 2002 podpisem Norwalkské dohody (Norwalk agreement), zahájily oficiálně IASB a FASB vzájemnou spolupráci na konvergenci svých standardů finančního výkaznictví. Proces konvergence je realizován prostřednictvím několika projektů zaměřených na realizaci cílů stanovených v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu. Mezi nejvýznamnější projekty konvergence, jak uvádí PricewaterhouseCoopers (2011), patří leasing, výnosy a finanční nástroje – jejich rozpoznání a vykazování. Na Norwalkskou úmluvu navázalo v roce 2006 Memorandum porozumění (Memorandum of Understanding), kdy IASB a FASB opětovně potvrdily snahu o vzájemnou konvergenci účetních standardů a svůj závazek posílily vytvořením harmonogramu konvergenčního procesu. V případě standardu IAS 17, lze za prvopočátek pokládat rok 2005, kdy vychází příspěvek reagující na často zmiňované problémy současné podoby IAS 17


43

a zároveň také přináší první návrhy změny. O tři roky později, v březnu 2009 je publikován Discussion paper, který lze považovat za prvotní oficiální pohled IASB a FASB na často uváděnou kritiku ve vykazování leasingu. Discussion paper obsahuje také návrhy možných změn. V srpnu 2010 vychází prvotní návrh (Exposure draft) nového standardu, který zahrnuje celou řadu změn, menších či větších dotýkajících se celé leasingové problematiky. Jednotlivé body návrhu budou představeny samostatně v následující podkapitole. Exposure draft se stal ihned předmětem horlivé debaty odborníků, kteří vyjadřují své názory, připomínky a návrhy na zlepšení připravovaného standardu prostřednictvím tzv. Comment letters. Rady IASB a FASB obdržely přes osm set těchto dopisů. Od vydání návrhu dochází k pravidelným schůzkám členů Rad IASB a FASB, na kterých jsou diskutovány jednotlivé připomínky a návrhy na zlepšení a schvalovány případné změny návrhu. Ve druhém čtvrtletí roku 2013 je plánováno opětovné vydání Exposure draft zahrnující všechny doposud schválené změny oproti původnímu návrhu. Po této publikaci bude opět následovat sto dvacet dní dlouhé období pro zasílání případných připomínek odborníků. Není tedy zcela zřejmé, kdy přesně dojde k vydání nového standardu věnujícího se leasingu.

5.1

Kritika současného modelu IAS 17

Tato subkapitola se bude zabývat problémy současné podoby standardu IAS 17. Asi nejvíce uváděnou kritikou nynějšího IAS 17 je existence dvou různých účetních modelů zachycujících velmi podobné operace, finanční a operativní leasing, rozdílným způsobem. Z tohoto důvodu, se mnoho uživatelů finančních výkazů domnívá, že i v případě dlouhodobějšího operativního leasingu by měl nájemce rovněž vykázat leasingový závazek a předmět nájmu jako aktivum ve své rozvaze obdobně, jak je tomu u finančního leasingu. Současná podoba IAS 17 umožňuje nájemci operativního leasingu získat zdroj financí, který nemůže uživatel finančních výkazů rozpoznat. Jedná se o tzv. mimorozvahové účetnictví, které neposkytuje srovnatelné informace pro efektivní rozhodování

44


uživatelů výkazů. Následně je tedy nutné účetní závěrku upravit takovým způsobem, aby byla možná porovnatelnost finančních ukazatelů. Je vhodné uvést, že uživatelé finančních výkazů o této skutečnosti vědí a pracují s ní. Standardy IFRS stanovují, že společnosti jsou povinny vykázat veškerá svá aktiva, z nichž získávají ekonomické přínosy. Tato skutečnost není zohledněna v současném modelu IAS 17 pro vykazování operativního leasingu. Kritika souvisí také s tím, že stávající norma umožňuje společnostem strukturovat každou transakci potřebným způsobem, aby byla dosažena požadovaná klasifikace leasingu. Tato možnost vyplývá ze skutečnosti, že nynější IAS 17 neposkytuje přesnou definici, zda se jedná o finanční nebo operativní leasing, a proto je zde prostor pro subjektivní posouzení a optimalizaci výsledku hospodaření. V tomto případě, je možné hovořit o tzv. kreativním účetnictví. Hlavním kritériem v IAS 17 pro určení finančního leasingu je, že délka leasingového vztahu musí být alespoň rovna podstatné části ekonomické životnosti podkladového aktiva a na konci smlouvy následuje převod vlastnictví pronajímaného aktiva nájemci. Nájemce také vlastní opci na koupi aktiva za cenu podstatně nižší, než je reálná hodnota aktiva v době realizace opce, tedy na konci leasingu. Vzhledem ke skutečnosti, že IAS 17 neposkytuje přesnou definici minimální doby leasingu, je aplikováno kritérium US GAAP, v němž se uvádí, že minimální doba trvání leasingu, musí být sedmdesát pět procent délky života pronajímaného aktiva. Jak vyplývá z Preliminary Views, někteří kritici poukazují také na to, že současný model je koncepčně chybný, neboť existují značné rozdíly mezi modely vykazování leasingu a smluv na služby, které nejsou zachyceny v rozvaze.

5.2 Představení návrhu Při představení návrhu nového standardu IAS 17 budou zahrnuty již akceptované změny Radami IASB a FASB ke dni 25. února 2013 oproti původní verzi Exposure draft. Přestože většina kritiky současného standardu IAS 17 směřuje k operativnímu leasingu z pohledu nájemce, dotýká se připravovaný návrh i vy-


45

kazování leasingových transakcí z pohledu pronajímatele. Nový přístup aplikuje totožné účetní postupy na všechny typy leasingových smluv, s výjimkou krátkodobého pronájmu, leasingu nehmotných aktiv (kromě nehmotného majetku vyskytujícího se v subleasingu při použití tzv. modelu právo k užívání), pronájmu biologických aktiv a leasingu pojednávajícího o poskytování licencovaných služeb v rámci působnosti IFRIC 12 (Poskytování licencovaných služeb). To znamená, že přestává docházet z účetního pohledu k rozlišování mezi finančním a operativním leasingem. Návrh určuje, že pro posouzení, zda smlouva obsahuje leasing, je nutné posoudit dvě kritéria. Za prvé, závisí – li plnění smlouvy na použití konkrétního aktiva, které je explicitně nebo implicitně definovatelné. Za druhé, jestli smlouva obsahuje převod práv umožňujících kontrolovat používání konkrétního aktiva na předem stanovené časové období. Toto právo se vyznačuje možností daný předmět leasingu používat a také mít nárok na jim generované výnosy. Návrh také poskytuje novou definici doby leasingu. Doba leasingu je chápána jako nevypověditelné období, pro které má nájemce uzavřenou smlouvu s pronajímatelem na pronájem daného aktiva společně s možnostmi prodloužení nebo naopak předčasným ukončením smlouvy, pokud nastanou významné ekonomické důvody. Nájemce a pronajímatel by měl přehodnotit dobu trvání leasingu pouze tehdy, pokud dojde k významné změně v příslušných ekonomických faktorech. Rady IASB a FASB společně předběžně rozhodly, že krátkodobý leasing by měl být definován jako leasing, jehož maximální délka trvání k datu zahájení leasingu, včetně možnosti prodloužení či obnovení leasingového vztahu, nesmí být delší než dvanáct měsíců. Proto při určování zda leasing obsahující možnost obnovení leasingu je krátkodobý či nikoliv, nemusí nájemce ani pronajímatel posuzovat, zda existuje u nájemce významný ekonomický stimul pro využití opce, protože se automaticky předpokládá, že k využití opce dojde. Rady také navrhují, aby se v případě krátkodobého leasingu u nájemce neúčtovalo o předmětu leasingu a leasingovém závazku. Jinými slovy, aby se krátkodobý leasing ne-

46


promítnul do rozvahy společnosti. Jednalo by se o obdobu současné podoby vykazování operativního leasingu. Jakákoliv smlouva, která splňuje definici leasingu a zahrnuje možnost výhodného odkoupení předmětu leasingu nájemcem po skončení doby pronájmu nebo automaticky převádí vlastnické právo pronajímaného aktiva na nájemce na konci doby trvání leasingu, bude chápana jako leasing. Původní návrh pracoval s těmito smlouvami jako nákup/prodej. Rady IASB a FASB předběžně rozhodly, že možnost odkoupení předmětu leasingu by měla být zahrnuta do závazku nájemce a do pohledávky pronajímatele, pokud možnost odkoupení poskytuje významnou ekonomickou pobídku pro nájemce, aby tuto opci uplatnil. Pokud ano, bude nájemce právo na užívání aktiva odpisovat po dobu ekonomické životnosti podkladového aktiva, nikoliv po dobu trvání nájmu. Exposure draft se také zabývá skutečností, jak vykázat situace, kdy po zahájení leasingu dochází k modifikaci leasingové smlouvy nebo ke změnám v podmínkách leasingového vztahu. Rady IASB a FASB se předběžně shodly, že pokud dochází k modifikaci smluvních podmínek, které představují významnou změnu stávající smlouvy vedoucí k modifikaci smlouvy, je nutné následně účtovat jako by se jednalo o novou smlouvu. V případech, které nemají za následek modifikaci smluvních podmínek, mělo by docházet pouze k přehodnocení, jestli se jedná i nadále o leasingovou smlouvu nebo o smlouvu, která obsahuje leasing. 5.2.1

Vykazování leasingu z pohledu nájemce

Přestože původní návrh z roku 2010 prochází stále značnými změnami, lze nicméně považovat nový jednotný přístup ke všem leasingovým transakcím, finančnímu a operativnímu leasingu, za do budoucna neměnný krok. V novém přístupu nájemce vykazuje leasing na jedné straně jako aktivum představující jeho právo užívat podkladové aktivum během doby trvání leasingu a na druhé straně jako závazek, který představuje povinnost nájemce hradit leasingové


47

platby během doby trvání leasingu. Jedná se o tzv. model právo k užívání (right–to-use model). V návrhu z roku 2010 byl pouze jeden účetní model pro nájemce - I&A (Interest and Amortazion approach). V současné době pracují Komise IASB a FASB na svých schůzkách nicméně se dvěma modely, jejichž aplikace závisí na tom, jak významnou část podkladového aktiva v průběhu trvání leasingu nájemce získává a spotřebovává. Použití jednotlivých modelů vychází z charakteristiky podkladového aktiva. V případě leasingu nemovitostí (pozemků a budov), kde délka leasingu je sjednána na podstatnou dobu ekonomické životnosti pronajímaného aktiva a současná hodnota celkových leasingových plateb je téměř rovna jeho tržní hodnotě, by se měl aplikovat lineární přístup (straight-line approach). V ostatních případech by nájemce měl zachytit leasingovou transakci pomocí I&A přístupu. V případě I&A přístupu, nájemce vykáže předmět leasingu v rozvaze jako právo k užívání (right-of-use asset) a závazek vyplývající z povinnosti hradit leasingové platby. Podle návrhu vykáže nájemce leasingový závazek na počátku leasingového vztahu jako současnou hodnotou leasingových splátek pomocí diskontní sazby, která může být založena na sazbě, kterou nájemci účtuje pronajímatel. Tuto sazbu však velmi zřídka nájemce zná. Druhou možnosti pro nájemce je využití inkrementální (přírůstkové) sazby, která představuje tržní úrokovou míru, kterou je úročen obdobný nájem, nebo úvěr, za který by bylo možné za běžných tržních podmínek předmět leasingu pořídit. Tento závazek je následně postupně umořován pomocí efektivní úrokové míry. Právo k užívání na počátku leasingu by podle návrhu mělo také odpovídat současné hodnotě leasingových plateb. Právo k užívání je poté amortizováno na racionálním a systematickém základě. Nájemce je povinen zvlášť vykazovat úrokové a amortizační náklady. U lineárního přístupu, nájemce také na počátku pronájmu zachytí leasing v rozvaze jako svůj závazek a své právo k užívání předmětu leasingu. Leasingový závazek je zachycen v rozvaze ve velikosti odpovídající současné hodnotě leasingových plateb, zatímco právo k užívání je rovno rozvahové hodnotě cel-

48


kových leasingových nákladů. Obdobně, jak v I&A přístupu, je leasingový závazek následně umořován pomocí efektivní úrokové míry. V každém účetním období je nutné stanovit velikost rozvahové hodnoty položky „právo k užívání“ na základě leasingových výdajů. V lineárním přístupu vykazuje nájemce ve výkazu zisku a ztrát celkové náklady leasingu dohromady. Obě Komise potvrdily, že snížení hodnoty „právo k užívání“ bude posuzováno v souladu s IAS 36 Snížení hodnoty aktiv (pouze IFRS) a podle Topic 350 Nehmotný majetek – Goodwill a ostatní (pouze US GAAP). Případná změna leasingového závazku vyvolána kurzovou změnou bude vykázána jako zisk nebo ztráta. Komise IASB a FASB také předběžně rozhodly, že nájemce rozpozná a ocení předmět leasingu a svůj leasingový závazek v příslušné výši k datu zahájení leasingu, naopak pronajímatel k tomuto datu přestává vykazovat pronajímané aktivum ve svém majetku. V původním návrhu docházelo k rozpoznání k datu zahájení leasingu a k ocenění v příslušné velikosti k počátku leasingu. Výše inkrementální sazby bude také určena k datu zahájení leasingu. Leasingové platby zaplacené před zahájením leasingu budou rozpoznány jako platby předem a budou zvyšovat hodnotu položky „právo k užívání“ k datu zahájení pronájmu. V přechodném období u již probíhajících finančních leasingů nebude muset nájemce pro účely rozpoznání a vykazování provádět žádné úpravy účetní hodnoty předmětu leasingu či leasingového závazku. Zvláštní požadavky na následné ocenění těchto aktiv a pasiv budou uvedeny v novém standardu. V případě operativního leasingu by měla být situace odlišná. Obě Rady se shodly, že nájemci si mohou vybrat mezi plným nebo modifikovaným retrospektivním přístupem s přechodnými osvobozeními. Je nutné však tento vybraný přístup aplikovat na všechny nájemní smlouvy. V modifikovaném retrospektivním přístupu je nájemce povinen rozpoznat leasingový závazek ve výši současné hodnoty zbývajících leasingových plateb diskontovaných pomocí přírůstkové úrokové sazby ke dni účinnosti. Právo k užívání vykáže nájemce na základě podílu leasingového závazku k datu zahá-


49

jení leasingu ke zbylým leasingovým platbám. Případný rozdíl v účetní hodnotě leasingového závazku a práva k užívání se promítne do nerozděleného zisku společnosti. Přechodná osvobození zahrnují možnost neohodnotit počáteční přímé náklady na pojistné smlouvy, které započaly před datem účinnosti nového standardu a dále využití zpětného pohledu při přípravě srovnávacích informací, včetně určení zda smlouva obsahuje leasing nebo nikoliv. Pokud se nájemce rozhodne využít alespoň jednu z výše uvedených výhod, nesmí aplikovat plný retrospektivní přístup. Podle návrhu je nájemce aplikující lineární přístup povinen prezentovat veškeré peněžní toky související s leasingovými operacemi ve výkazu cash flow v části provozní činnost. V případě I&A přístupu vykazuje nájemce peněžní toky týkající se pronájmu ve výkazu cash flow v části finanční činnost. IASB a FASB předběžně rozhodly, že nájemce by měl podkladové aktivum (právo k užívání) buď vykázat samostatně v rozvaze, nebo v příloze k účetní závěrce. Pokud se nájemce rozhodne pro druhou variantu, je povinen uvést v příloze k účetní závěrce konkrétní řádek rozvahy zachycují leasingový závazek. Návrh také poskytuje seznam položek, které je povinen nájemce zveřejňovat. Jedná se o tyto následující informace:  počáteční a konečný stav položky právo k užívání a leasingového závazku (odděleně pro aplikaci lineárního a I&A přístupu),  analýza splatnosti nediskontovaných leasingových splátek, které mají být zaplaceny, 

informace o jednotlivých leasingových splátkách v následujících pěti letech po datu zveřejnění a celkovou výši splátek, které bude nutné zaplatit do konce trvání leasingového vztahu,

 základní informace o jakémkoliv pronájmu, který dosud nebyl zahájen, pokud nájem přináší významné práva a povinnosti pro nájemce,  údaje o podmínkách, na základě kterých je stanoveno podmíněné nájemné a informace o existenci a podmínkách opcí, včetně jejich obnovení a ukončení,

50


 veškeré úrokové náklady související s leasingovými transakcemi,  zvlášť vykazovat úrokové a odpisové náklady  náklady související s variabilitou leasingových plateb, které nebyly zahrnuty do leasingového závazku  informace o tom, zda již známé okolnosti ohledně krátkodobých leasingů nemohou mít následek podstatnou změnu ve výši nákladů v příštím období ve srovnání s běžným účetním obdobím. 1) zachycení předmětu leasingu a

Právo k užívání 1)

Leasingový závazek vzniklého závazku 2) leasingová splátka 2a) 1) KZ 2a) snížení leasingového závazku

Peníze 2)

Náklady - úroky 2b)

Akumulované odpisy


3) Obr. 7

2b) úrok 3) odpis práva pronajatého aktiva

Operativní leasing I&A model z pohledu nájemce


5.2.2

Vykazování leasingu z pohledu pronajímatele

Problematice leasingu z pohledu pronajímatele je v diplomové práci věnováno méně prostoru, než vykazování leasingového vztahu z pohledu nájemce, na který je v této práci kladen důraz. Pro komplexnost leasingové problematiky budou nyní krátce popsány návrhy týkající se pronajímatele, které jsou uvedeny v Exposure draft. Rady IASB a FASB se předběžně dohodly, že i v případě pronajímatele budou existovat dva účetní modely, které musí pronajímatelé rozlišovat. Jejich aplikace závisí na stejných kritériích jako u nájemce. Prvním model je tzv. model pohledávka a zbytkový přístup aplikovaný na leasingy, ve kterých nájemce získává a spotřebovává významnou část podkladového aktiva v průběhu trvání lea-


51

singu. Tento uváděný model nebude moci pronajímatel použít u krátkodobého leasingu a leasingu obsahující investici do nemovitostí. (Delloite, 2012). Pokud se bude jednat o jiný druh leasingu, obdoba operativního leasingu, bude pronajímatel vykazovat leasingové aktivum po celou dobu trvání leasingu v rozvaze a současně leasingový příjem. V případě modelu pohledávka a zbytkový přístup, vykáže pronajímatel na počátku leasingu své právo na leasingové splátky (right to receive lease payments) v částce odpovídající současné hodnotě leasingových splátek. Pro diskontování si pronajímatel zvolí sazbu, kterou účtuje nájemci za poskytnutí leasingu. Tato leasingová pohledávka je následně umořována pomocí platné efektivní úrokové míry. Souběžně, na počátku leasingu pronajímatel odúčtuje hodnotu podkladového aktiva ve velikosti odpovídající položce právo k užívání a vykáže ve své rozvaze zůstatkovou hodnotu aktiva představující jeho právo užívat pronajímaného aktivum po skončení leasingu. Na počátku leasingu je zůstatková hodnota aktiva rovna součtu dvou částí. První část tvoří hrubá zůstatková hodnota aktiva, která se rovná současné hodnotě odhadované zůstatkové hodnoty na konci leasingu, diskontované sazbou, kterou pronajímatel účtuje nájemci za poskytnutí pronájmu. Odložený zisk, tvořící druhou část, odpovídá rozdílu mezi hrubou zbytkovou hodnotou aktiva a rozúčtovanou účetní hodnotou aktiva. Pronajímatel následně vykazuje hrubou zůstatkovou hodnotu aktiva pomocí přírůstku odhadované zůstatkové hodnoty aktiva pomocí sazby účtující nájemci za leasing. Pronajímatel nevykáže odložený zisk ve svých výkazech, ani jako zisk či ztrátu, dokud není aktivum prodáno nebo není obnoven nový pronájem. Obdobně, jako u nájemce, určuje návrh seznam položek, které musí být pronajímatelem pravidelně zveřejňovány. K těmto položkám patří například:  přehled leasingových příjmů rozčleněných do několika kategorií – zisk vykázaný na počátku leasingu, úrokový výnos z leasingové pohledávky, příjmy z úroků ze zůstatkové hodnoty aktiva, variabilní leasingové výno-

52


sy, příjem z krátkodobého pronájmu, příjem z leasingových operací, na které se neaplikuje tzv. model pohledávka a zbytkový přístup,  informace o existenci opcí a jejich podmínkách realizace, 

přehled nediskontovaných peněžních toků vyplývajících z práva pronajímatele na leasingové splátky (každoroční příjem z leasingu v dalších pěti letech po datu zveřejnění a celková částka za následující léta).

Rady IASB a FASB předběžně rozhodly, že pronajímatel buď vykáže celkové leasingové příjmy a výdaje v individuální zprávě, nebo má možnost tyto položky zveřejnit v rámci výkazu o finanční pozici. Ve výkazu o finanční pozici musí pronajímatel zveřejnit informace o leasingové pohledávce a zůstatkové hodnotě aktiva a to buď odděleně, nebo dohromady jako jeden celek.

5.3 IAS 17, Exposure draft a finanční výkazy Každý investor při svém investičním rozhodování potřebuje mít k dispozici informace o finanční pozici zkoumané společnosti. Zdrojem těchto informací jsou finanční výkazy společnosti. Jedná se především o rozvahu a výkaz zisku a ztrát. Následující schémata zachycují na velmi zjednodušeném příkladu dopad leasingové transakce účtované podle v současnosti platného standardu IAS 17 a pomocí navrhované změny na rozvahu a výkaz zisku a ztrát. Přiložená schémata ilustrují vykazování operativního leasingu z pohledu nájemce. Peníze 1) 2) Náklady 2) 3)

Rozvaha k 31.12. 20xx Aktiva 1) úbytek peněz 2) úbytek peněz 3)Náklady příštích období

Pasiva


53

Náklady příštích období 1)

3) KS

Výkaz zisku a ztrát za rok 20xx 2) leasingová splátka 3) časové rozlišení zálohy

Náklady Výnosy Výsledek hospodaření

Obr. 8

Operativní leasing z pohledu nájemce podle IAS 17 a jeho dopad na finanční výkazy


Z přiloženého schématu je zřejmé, že v současném modelu IAS 17 v případě operativního leasingu nedochází k věrnému zobrazení finanční situace podniku. Nájemce ve svých účetních výkazech nevykazuje ani předmět leasingu jako druh aktiva, ani závazek, který mu z leasingového vztahu plyne. Uživatelé těchto výkazů nemohou disponovat informacemi o skutečné finanční pozici společnosti. Právo k užívání 1)

Leasingový závazek 2a) 1) KZ

Peníze 2)

Náklady - úroky 2b

Akumulované odpisy


3) Rozvaha k 31. 12. 20xx Aktiva Pasiva 1) právo k užívání 1) KZ závazku

Výkaz zisku a ztrát za rok 20xx 2b) úrokové náklady Náklady 3) odpisy

2) úbytek peněz

Výnosy

3) oprávky snižující hodnotu právo k užívání

Výsledek hospodaření

Obr. 9

Operativní leasing podle Exposure draft a jeho dopad na finanční výkazy


54


Tab. 4

Snížení úrokových nákladů v čase

Rok

Závazek Splátka

Úrok

Snížení zá- Zůstatek závazvazku ku 3 757 8 678

2012

12 434

5 000

1 243

2013

8 678

5 000

868

4 132

4 545

2014

4 545

5 000

455

4 545

0

Vlastní práce, zdroj: Srnová (2012) Vstupní informace: 3 – letý leasing, roční splátka 5 000Kč, úroková míra 10 %

V navrhovaném standardu dochází k požadované změně, která umožňuje věrně zachytit jednotlivé transakce operativního leasingu a jejich dopad na finanční situaci podniku v jednotlivých letech trvání leasingu. Z tabulky je patrné, že v průběhu leasingu dochází ke snižování úrokového nákladu. Pokles tohoto druhu nákladů má následně přímý dopad na výsledek hospodaření společnosti.

5.4 Comment letters Tato subkapitola přináší shrnutí komentářů odborníků a uživatelů finančních výkazů k návrhu nového standardu IAS 17, které poskytuje IFRS. Všeobecně panuje shoda, že účetní model pro nájemce „právo k užívání“ je správná cesta. Velké množství uživatelů finančních výkazů upravuje výkazy takovým způsobem, aby zachycovaly skutečnou finanční pozici sledované společnosti, protože současná úprava IAS 17 neuvádí aktiva, která jsou předmětem dlouhodobého operativního leasingu v rozvaze. Přestože Exposure draft by měl tento problém odstranit, lze očekávat, že část uživatelů výkazů bude nadále uplatňovat mimorozvahové financování z důvodů své počáteční nezkušenosti a ponechání současné úpravy mimorozvahového financování pro operativní leasing do jednoho roku. Existuje poměrně velká shoda ohledně zjednodušení vykazování krátkodobého leasingu. Toto zjednodušené vykazování by podle některých mělo být však totožné se současným účetním modelem pro operativní leasing. Co se týká leasingu z pohledu pronajímatele, reakce jsou dvojí. Někteří uživatelé stále preferují současný dvojí účetní pohled a druzí naopak pouze jeden


55

účetní přístup korespondující s účetním modelem pro nájemce. Ti, kteří podporují dvojí přístup, argumentují tím, že existují dva různé obchodní modely spojené s pronájmem. Obdobně, jako v případě komentářů směřující k leasingu z pohledu nájemce, tak i u pohledu pronajímatele, někteří uživatelé preferují, aby vykazování zisku a ztráty více kopírovalo skutečný tok peněžních prostředků. Mnoho uživatelů finančních výkazů také nesouhlasí s tím, že pronajímatel na počátku leasingu vykazuje vyšší leasingové výdaje ve srovnání s následným trváním leasingu. Celkově převažuje názor, že problematiku leasingu z pohledu pronajímatele je nutné dále rozpracovat.

56


6 Aplikace IAS 17 a Exposure draft 6.1 Představení společnosti OHL ŽS OHL ŽS, a.s. je stavební firma s více než šedesátiletou tradicí, která patří k největším a nejvýznamnějším stavebním společnostem v České republice. K předmětu podnikání patří činnost stavební, modernizace, rekonstrukce a údržba stavebních děl. Spektrum oborů, kterým se věnuje, je značně rozsáhlé. Na počátku roku 2013 uvádí OHL ŽS, a.s., že podniká v těchto oborech:  pozemní stavitelství,  vodohospodářské stavby,  podzemní stavitelství,  silniční stavitelství,  železniční stavitelství,  inženýrské stavby a sanace,  technologie a zařízení,  mechanizace a doprava,  distribuce a obchod s elektřinou. Akciová společnost OHL ŽS, a.s. je přímým nástupcem státního podniku Železniční stavitelství Brno, který vznikl v roce 1952. Železniční stavitelství Brno zabezpečovalo stavební práce pro tehdejší Československé státní dráhy, tedy výstavbu, rekonstrukce a opravy železničních tratí a budov. V roce 1992 dochází k transformaci společnosti Železniční stavitelství Brno na akciovou společnost. V současné době vlastní 97,71 % akcií společnosti OHL ŽS, a.s. španělská stavební skupina OHL částečně přímo, ale především prostřednictvím české stavební společnosti ŽPSV a.s. (OHL ŽS, a.s., 2013) Vzhledem k této skutečnosti musí OHL ŽS, a.s. vykazovat své finanční výkazy také podle mezinárodních účetních standardů. Společnost OHL ŽS, a.s. patří mezi pět největších firem v oboru stavebnictví na českém stavebním trhu. OHL ŽS, a.s. zaměřuje svou činnost také na zahra-


57

niční trhy střední a východní Evropy. Konkrétně se jedná o Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Černá Hora, Ázerbájdžán, Rusko, Polsko, Srbsko a Rumunsko. (OHL ŽS, a.s., 2013) Většinová část tržeb, sedmdesát šest procent, pochází nicméně z českého stavebního trhu a pouze zbylou část tvoří zahraniční aktivity. Podle mezinárodních účetních standardů dosáhly tržby v roce 2011 9 miliard Kč, podle českých účetních standardů přesáhla produkce hranici 11,9 miliard Kč. Následující graf dokumentuje oborovou strukturu v roce 2011.

Obr. 10

Oborová struktura OHL ŽS, a.s. v roce 2011

Vlastní práce, zdroj: OHL ŽS, a.s.

6.2 Aplikace IAS 17 a Exposure draft Společnost OHL ŽS, a.s., pořizovala v minulých letech (období od roku 2006) osobní vozidla, nákladní automobily a těžké nákladní automobily pomocí operativního leasingu. Hlavním důvodem byla snaha vedení společnosti o snížení nákladů. Po následné analýze nákladů se nicméně ukázalo, že očekávané úspory se neprojevily a leasingová splátka dosahuje vyšší částky než v případě využití finančního leasingu. Leasingová splátka totiž v sobě kumulovala velké množství vedlejších služeb (např. pojištění, silniční daň, přistavení vozidla, přezutí pneu-

58


matik, rozhlasové poplatky, atd.). OHL ŽS, a.s. tedy nechala doběhnout již nasmlouvané leasingy a nové leasingové smlouvy byly již uzavírány formou finančního leasingu. Jak vyplývá z podstaty operativního leasingu, OHL ŽS, a.s. musela po skončení trvání leasingu všechny pronajaté vozidla vrátit leasingové společnosti. V jednotlivých uzavřených leasingových smlouvách byl uveden také mimo jiné plánovaný počet ujetých kilometrů. V případě vyššího opotřebení byla leasingovou společností OHL ŽS, a.s. naúčtována amortizace za nadlimitní kilometry. Pouze v ojedinělých případech OHL ŽS, a.s. odkupovala od leasingové společnosti pronajaté aktivum a to za cenu, za kterou se daný vůz vydražil. Tato cena byla většinou vyšší než původní zůstatková cena uvedena v leasingové smlouvě. Tab. 5

Operativní leasing automobilů v OHL ŽS, a.s. 2006-2010 Osobní auta [ks]

2006 2007 2008 2009 2010

102 100 78 47 7

Zapl. Nákladní Zapl. Těž.nákl. Zapl. Zapl.splátky splátky auta[ks] splátky[Kč] auta[ks] splátky[Kč] celkem [Kč] [Kč] 17 894 000 45 5 761 000 10 6 131 000 29 786 000 16 658 000 44 6 642 000 11 6 423 000 29 723 000 13 161 000 35 6 250 000 8 4 628 000 24 039 000 5 525 000 33 3 614 000 8 4 642 000 13 781 000 1 321 000 14 1 248 000 2 768 000 3 338 000

Zdroj: Vlastní práce

Z výše přiložené tabulky je zcela zřejmá klesající tendence využívání operativního leasingu ve společnosti OHL ŽS, a.s. Jak bylo již napsáno výše, po ukončení trvání již uzavřených operativních leasingů už nové smlouvy nebyly sjednávány. Osobní automobily tvořily přes šedesát procent všech pořizovaných vozů, okolo třiceti procent se jednalo o nákladní automobily a zbylou část (méně než deset procent) zastupovaly těžké nákladní automobily. 6.2.1

Aplikace IAS 17

Pro účetní zachycení byla vybrána leasingová smlouva na nákladní vozidlo TATRA T 815 v pořizovací ceně 2 463 510 Kč (bez DPH) předána společnosti OHL ŽS, a.s. k užívání 1.1.2006. Doba pronájmu byla sjednána na 48 měsíců


59

s pravidelnou měsíční splátkou vždy k patnáctému dni daného měsíce ve výši 63 383 Kč bez DPH. Tab. 6

Aplikace IAS 17 – zachycení účetních operací

Datum

Popis účetní

Částka

operace

[Kč]

MD

D

Ostatní služby (náklady)

Dodavatelé

Dodavatelé

Běžný účet


Dodavatelé

Dodavatelé

Běžný účet


Dodavatelé

Dodavatelé

Běžný účet

Rok 2006 1.1.2006 31.12.2006

Faktura za pronájem nákladního automobilu

15.X.2006

Úhrada faktury z BÚ

1.1. 2007 31.12.2007


15.X.2007


1.1. 2008 31.12.2008


15.X.2008


1.1. 2009 31.12.2009


760 596,0


Dodavatelé

15.X.2009


760 596,0

Dodavatelé

Běžný účet

760 596,0 760 596,0 Rok 2007

760 596,0 760 596,0 Rok 2008 760 596,0 760 596,0 Rok 2009


Z výše přiložené tabulky vyplývá, že nájemce, v případě operativního leasingu vykazovaného podle v současnosti platného standardu IAS 17, účtuje pouze o běžné měsíční splátce pronájmu - její fakturaci a následném uhrazení faktury. Finanční výkazy, rozvaha a výkaz zisku a ztrát, neposkytují uživatelům těchto výkazů žádné informace, že daná společnost využívá majetek, ze kterého jí

60


plyne ekonomický užitek. V rozvaze by se na stranu aktiv pouze promítlo každoroční snížení bankovního účtu vyplývající ze zaplacení faktur. Z těchto položek však není vůbec zřejmé, že se jedná o leasing. Dopad operativního leasingu podle v současnosti platného standardu IAS 17 na výkaz zisku a ztrát je vhodné doplnit tabulku ročních nákladů související s operativním pronájmem. Tyto náklady a jejich vliv na výsledek hospodaření společnosti budou v kapitole Diskuze srovnány s ročními náklady vyplývající z Exposure draft. Společnost OHL ŽS, a.s. poskytuje informace týkající se operativního leasingu v komentáři k účetní závěrce. Tab. 7

Roční náklady IAS 17

Rok

Ostatní služby (náklady) [Kč]

2006

760 596,0

2007

760 596,0

2008

760 596,0

2009

760 596,0


6.2.2


Při aplikaci Exposure draft vychází práce ze stejného zadání příkladu, který byl uveden v předchozí subkapitole. Jak uvádí Exposure draft, musí nájemce při zahájení leasingového vztahu stanovit současnou hodnotu leasingových splátek, v jejíž výši následně ocení leasingový závazek a položku právo k užívání. Za účelem určení současné hodnoty leasingových splátek je nutné leasingové splátky diskontovat příslušnou diskontní sazbou. Jako diskontní sazbu si nájemce může zvolit implicitní úrokovou míru a v případě, kdy tato sazba není známá, využije inkrementální úrokovou sazbu. Pro výpočty zvoleného příkladu bude dále pracováno s úrokovou mírou 11.86% p.a., která představuje úrokovou sazbu, kterou by nájemci nabídla banka, pokud by podnik využil pro pořízení vozidla úvěr.


Tab. 8

61

Současná hodnota splátek

Datum 15.1.2006 15.2.2006– 15.12.2006 15.1.2007 - 15.12.2007 15.1.2008 - 15.12.2008 15.1.2009- 15.12.2009 Celkem

Splátka 63 383,0 570 447,0 760 596,0 760 596,0 760 596,0 3 042 384,0

Současná hodnota splátky 63 383,0 659 396,5 646 283,9 577 783,0 516 663,7 2 463 510,0


Celková částka splátky, kterou zaplatí nájemce, se skládá z úhrady závazku, úroku a daně z přidané hodnoty. Hodnota leasingového závazku je postupně snižována úmorem. Úmor představuje rozdíl mezi splátkou a úrokem. Úrok představuje jedinou část splátky, která vstupuje do nákladů. Hodnotu úroku stanovíme jako součin úrokové míry a hodnoty nesplaceného závazku. Na konci leasingového vztahu musí být hodnota leasingového závazku rovna nule. Tab. 9

Splátkový kalendář

Datum Splátka bez DPH Snížení závazku 1.1.2006 15.1.2006 63 383,0 63 383,0 1.2.2006 - 31.12.2006 697 213,0 488 642,0 Celkem za rok 2006 760 596,0 552 025,0 1.1.2007 - 31.12.2007 760 596,0 579 387,2 Celkem za rok 2007 760 596,0 579 387,2 1.1.2008-31.12.2008 760 596,0 634 313,1 Celkem za rok 2008 760 596,0 634 313,1 1.1.2009 - 31.12.2009 760 596,0 697 784,7 Celkem za rok 2009 760 596,0 697 784,7

Úrok 0,0 208 571,0 208 571,0 181 208,8 181 208,8 126 282,9 126 282,9 62 811,3 62 811,3

Stav závazku 2 463 510,0 2 400 127,0 1 911 485,0 1 911 485,0 1 332 097,8 1 332 097,8 697 784,7 697 784,7 0,0 0,0


Exposure draft nařizuje nájemci položku právo k užívání odpisovat. Při stanoveni výše odpisu se vychází z ocenění, ve kterém eviduje nájemce právo k užívání v rozvaze (v současné hodnotě leasingových splátek), které se vydělí příslušným počtem měsíců. V modelovém příkladu neexistuje opce na odkoupení pronajímaného aktiva po skončení trvání leasingu. Důvodem proto to zvolení je

62


zachování co největší podobnosti se současnou formou vykazování operativního leasingu. Vzhledem nepřítomnosti opce, bude počet měsíců, po které bude účetní jednotka právo k užívání odpisovat rovno délce leasingového vztahu. Tab. 10

Výpočet odpisů

Položka Pořizovací cena Doba odpisování Měsíční odpis automobilu

Částka, počet měsíců 2 463 510 Kč 48 měsíců 2 463 510/ 48 = 51 323Kč

Zdroj: Vlastní práce Tab. 11

Výše odpisů v jednotlivých letech

Rok 2006 2007 2008 2009 Celkem

Počet měsíců Výše odpisů celkem 12 615 878 Kč 12 615 878 Kč 12 615 878 Kč 12 615 878 Kč 48 2 463 510 Kč


Níže přiložená tabulka uvádí každoroční zachycení leasingové operace v účetnictví nájemce.


Tab. 12

63


Datum

Popis účetní

Částka

operace

[Kč]

MD

D

Právo k užívání

Leasingový závazek

Rok 2006 1.1.2006

Zahájení leasingu

2 463 510

15.1.2006 15.12.2006

Úhrada splátek z BÚ – úmor – úrok – celkem

552 025,0 208 572,0 760 597,0

Leasingový závazek Úrok (N)

Běžný účet

31.1.2006 – 31.12.2006

Odpisy

615 878,0

Odpisy (N)

Akumulované odpisy

Rok 2007 15.1.2007 15.12.2007


579 387,2 181 209,8 760 597,0


Běžný účet

31.1.2007 – 31.12.2007

Odpisy

615 878,0

Odpisy (N)

Akumulované odpisy

Rok 2008 15.1.2008 15.12.2008


634 313,1 126 283,9 760 597,0


Běžný účet

31.1.2008 – 31.12.2008

Odpisy

615 878,0

Odpisy (N)

Akumulované odpisy

Rok 2009 15.1.2009 15.12.2009


697 784,7 62 812,3 760 597,0


Běžný účet

31.1.2009 – 31.12.2009

Odpisy

615 878,0

Odpisy (N)

Akumulované odpisy


64


Nyní se práce bude krátce věnovat zachycení vybraných položek, které musí nájemce podle Exposure draft pravidelně zveřejňovat v rámci přílohy k účetní závěrce. Jedním z požadovaných údajů je informace ohledně počátečního a končeného stavu práva k užívání a závazku vyplývajícího z povinnosti hradit leasingové platby. Tab. 13

2006 2007 2008 2009

Počáteční a konečný stav vybraných položek PS Právo k užívání KS Právo k užívání PS Leas.závazek KS Leas.závazek 2 463 510 1 847 633 2 463 510 1 911 485 1 847 633 1 231 755 1 911 485 1 332 098 1 231 755 615 878 1 332 098 697 785 615 878 0 697 785 0


Další informací, kterou nájemci ukládá návrh nového standardu, je analýza splatnosti nediskontovaných leasingových splátek, které mají být ještě nájemcem zaplaceny. Zachycení těchto plateb popisuje níže přiložená tabulka, která uvádí budoucí leasingové platby (bez DPH) splatné k poslednímu rozvahovému dnu příslušného roku. Tab. 14

Splatnost nediskontovaných leasingových splátek

31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009

Zbývající splatné leasingové platby [Kč] 2 281 788,0 1 521 192,0 760 596,0 0,0


Velmi důležitým pohledem na Exposure draft je jeho dopad do finančních výkazů společnosti. Prvním zkoumaným výkazem je rozvaha, kdy se na straně aktiv v souvislosti s leasingem objevuje položka právo k užívání snížené o akumulované odpisy, tedy v netto hodnotě a bankovní účet zachycuje odtok peněžních prostředků. Stranu pasiv tvoří leasingový závazek, přesněji jeho stav k poslednímu rozvahovému dnu daného roku. Tento leasingový závazek je roz-


65

dělen na závazek krátkodobý (splatný do jednoho kalendářního roku) a dlouhodobý závazek (splatnost déle než jeden rok). Pro splnění bilanční rovnosti tvoří další položku na straně pasiv výsledek hospodaření běžného období (výsledek hospodaření minulého období). Od ostatních rozvahových položek je pro zjednodušení abstrahováno. V posledním roce leasingového vztahu by nájemce vyřadil pronajaté aktivum a navrátil zpět pronajímateli. Tab. 15

Rozvaha Exposure Draft ROZVAHA k 31.12.2006

PrU

1 847 632,5 LZ

ROZVAHA k 31.12.2007

1 911 485,0

PrU

Σ

579 387,2

kr.

634 313,1

dl.

1 332 097,8

dl.

697 784,7

-760 597,0 HV BO 1 087 035,5 Σ

-824 449,5 1 087 035,5

Σ

ROZVAHA k 31.12.2008 PrU

BÚ Σ

1 332 097,8

kr.

BÚ BÚ

1 231 755,0 LZ

-36 490,3

HVMO

-824 449,5

471 158,0 Σ

471 158,0

ROZVAHA k 31.12.2009

615 877,5 LZ

697 784,7

kr. dl.

0,0 LZ

0,0

697 784,7

kr.

0,0

0,0

dl.

0,0

-760 597,0 HV BO

-806 013,9

HVMO

-36 490,3

-144 719,5 Σ

-760 597,0 HV BO

-144 719,5

PrU

BÚ Σ

-760 597,0 HV BO

45 416,9

HVMO

-806 013,9

-760 597,0 Σ

-760 597,0

Významným finančním výkazem, na kterém budou dále posouzeny dopady připravovaného návrhu, je výkaz zisku a ztrát. Obdobně, jako v případě aplikace současného standardu IAS 17, budou posouzeny pouze nákladové položky související s leasingem. Jedná se o úrokové a odpisové náklady, které jsou zároveň také jednou z informací, kterou je nájemce podle návrhu povinen prezentovat v rámci přílohy k účetní závěrce.

66

Tab. 16

2006 2007 2008 2009


Roční náklady Exposure draft

Úrokové náklady [Kč] Odpisové náklady [Kč] Celkem [Kč] 615 878 208 572 824 450 615 878 181 210 797 087 126 284 615 878 742 161 62 812 615 878 678 690


Diskuze

67

7 Diskuze Finanční výkazy firem jsou důležitým zdrojem informací o stávající a očekáváné budoucí situaci v podniku. Tyto výkazy slouží jako podklad pro rozhodování nejenom investorům, ale také například obchodním partnerům, kteří vstupují se společností do odběratelsko – dodavatelských vztahů. Je tedy nezbytné, aby finanční výkazy podávaly svým uživatelům kvalitní, úplné a srovnatelné informace o skutečné situaci v podniku. Finanční a operativní leasing představuje pro většinu firem významný zdroj externího financování. Vykazování dlouhodobého operativního pronájmu nezobrazuje v současné úpravě ekonomickou podstatu leasingové transakce. Takovéto vykázání pronájmu povede k dezinterpretaci finanční výkonosti podniku a může vést k nesprávnému investičnímu rozhodnutí. V současnosti platný standard IAS 17 přistupuje odlišně k vykazování finančního a operativního leasingu. Právě rozdílné zachycení obdobných transakcí vedlo ke vzniku návrhu nového standardu, ve kterém přestává docházet k odlišnému vykazování finančního a operativního leasingu. Cílem Exposure draft je věrně zobrazit předmět pronájmu, který má nájemce pod kontrolou a ze kterého mu plyne ekonomický užitek, v podobě položky právo k užívání. V případě operativního leasingu z pohledu nájemce vykazovaného podle IAS 17, nevstupuje předmět pronájmu do jeho majetku a nájemci nevzniká ani leasingový závazek. Pravidelná splátka jako celek tvoří nákladovou položku (Ostatní služby). Exposure draft navrhuje, aby byl na počátku leasingu u nájemce vykázán leasingový závazek, který bude v průběhu trvání leasingu umořován a právo k užívání, které bude nájemce pravidelně odpisovat. Leasingová splátka bude tvořena části snižující leasingový závazek a úroky, které společně s odpisy vstupují do nákladů společnosti. Rozvahu nájemce vykazujícího operativní leasing podle IAS 17, při abstrakci dalších operací, tvoří pouze snížení bankovního účtu či peněžních prostředků vyjadřující zaplacení leasingové splátky. V průběhu trvání leasingu se jedná

68

Diskuze

o konstantní částku. Uživatel této rozvahy nemá možnost zjistit skutečnost, že daná společnost má k dispozici majetek generující ji ekonomické užitky, přestože toto aktivum nemá ve svém vlastnictví. Uživatel této rozvahy nemá také žádné informace o tom, že společnost je smluvně zavázána platit pravidelné splátky leasingové společnosti. Jinými slovy, že má společnost určitý finanční závazek. V případě Exposure draft je situace odlišná. Předmět leasingu je v rozvaze zachycen jako právo k užívání a na straně pasiv se objevuje leasingový závazek. Z této rozvahy je uživateli patrné, že firma využívá finanční nebo operativní leasing jako externí zdroj financování. Pravidelné snižování hodnoty práva k užívání poskytuje dále informaci o opotřebování předmětu leasingu. Popsané rozdílné vykazování operativního leasingu má svůj odlišný dopad na bilanční sumu podniku. Jak vyplývá z přiloženého grafu, u operativního leasingu podle IAS je velikost bilanční sumy po celou dobu trvání leasingu totožná. V případě Exposure draft má hodnota bilanční sumy klesající tvar odrážející pokles netto hodnoty předmětu leasingu a snížení leasingového závazku.

Obr. 11

Bilanční suma


Velmi důležitým výkazem, je výkaz zisku a ztrát poskytující podrobný přehled jednotlivých nákladů a výnosů ve společnosti. V případě konstantních výnosů

Diskuze

69

jsou právě náklady položkou určující výsledek hospodaření společnosti. Důležitá je nejenom jejich velikost, ale také jejich skladba a rozložení v čase. Současný IAS 17 vykazuje celou leasingovou splátku rovnoměrně do nákladů. Velikost těchto nákladů je po celý leasingový vztah stejná. V návrhu nového standardu do nákladů vstupují odpisy a úrokové náklady tvořící pouze část leasingové splátky. Velikost odpisových nákladů je v průběhu leasingu konstantní. Naopak výše úrokových nákladů vycházejících z leasingového závazku, který je každou leasingovou splátkou umořován, je v čase klesající. Právě klesající úrokové náklady během trvání leasingu zapříčiňují pokles celkových nákladů související s leasingovou operací. Měnící se hodnota nákladů v čase ovlivňuje výsledek hospodaření společnosti. V případě konstantních výnosů by klesající celkové leasingové náklady měly za následek růst výsledku hospodaření v čase. Na počátku leasingu by výsledek hospodaření dosahoval nejnižších čísel, na konci naopak nejvyšších.

Obr. 12 Vývoj celkových nákladů v čase Zdroj: Vlastní práce

70

Diskuze

Obr. 13 Struktura nákladů v čase Zdroj: Vlastní práce

Rozdílné hodnoty jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku a ztrát v případě operativního leasingu vykazovaného podle IAS 17 a Exposure draftu se promítají i do ukazatelů finanční výkonnosti podniku, které vypovídají o finančním zdraví společnosti. Z přiložených tabulek je patrná změna ve všech zkoumaných ukazatelích. V případě Exposure draft došlo u ukazatelů rentability aktiv k poklesu všech jejich hodnot. Tento pokles vyplývá z poklesu zisku (EBIT i zisk po zdanění) zapříčiněného nárůstem nákladů. Do snížené hodnoty rentability aktiv se promítá i zvýšený objem aktiv. Jelikož na rozdíl od současné úpravy leasingu, je předmět operativního leasingu zachycen, podle Exposure draft, v aktivech společnosti. Položka právo k užívání srozumitelně vyjadřuje, že ve společnosti probíhá určitá forma nájmu, ze které vyplývají nájemci určitá práva a povinnosti. Je možné konstatovat, že současná úprava standardu IAS 17 umožňuje společnostem nadhodnocovat ukazatele rentability aktiv z důvodů vykázání výnosů z pronajímaných aktiv mimorozvahově. Celková zadluženost vyjadřuje, kolik procent našeho majetku je kryto cizími zdroji. Již z této definice vyplývá, že návrh nového standardu zapříčiní nárůst těchto hodnot. Právě zvýšení cizí zdrojů způsobené položkou leasingový závazek,

Diskuze

71

který se u IAS 17 neobjevuje, povede ke zvýšení těchto hodnot. Především se jedná o první roky trvání leasingu, kdy je leasingový závazek nejvyšší. V případě úrokového krytí je situace opačná. Z operativního leasingu dle IAS 17 neplynou žádné úrokové náklady a zisk (EBIT i zisk po zdanění) také dosahuje vyšších hodnot, než v případě ED. Opětovně dochází k situaci, kdy daná společnost vykazuje lepší výsledky o své finanční pozici. Dopady připravované změny do ukazatelů likvidity na zkoumaných datech jsou velmi malé. Tato minimální změna je způsobena skutečností, že zvýšení krátkodobých závazků vyvolaných leasingovými transakcemi vykazovanými podle Exposure draft je v celkovém objemu závazků společnosti zanedbatelné. I přes tuto skutečnost lze pozorovat snížení těchto hodnot oproti hodnotám podle v současnosti platného IAS 17. Tab. 17

Ukazatelé finanční výkonosti při aplikaci IAS 17

ROA

ROE

ROC

2006 6,96% 27,24% 4,42% 2007 3,19% 15,03% 2,47% 2008 2,76% 11,22% 1,57% 2009 4,14% 12,18% 1,80%

Celková Úrokové Celková Okamžitá zadluženost krytí likvidita likvidita 1,2217 0,4625 77,44% 10,93 1,1639 0,2585 74,68% 4,60 1,0809 0,1617 77,98% 3,65 1,0124 0,3016 73,30% 5,83

Zdroj: Vlastní práce Tab. 18

Ukazatelé finanční výkonosti při aplikaci ED

ROA

ROE

ROC

2006 6,54% 25,57% 4,14% 2007 2,67% 13,24% 2,14% 2008 2,41% 9,84% 1,35% 2009 3,86% 11,29% 1,64%

Celková Úrokové Celková Okamžitá zadluženost krytí likvidita likvidita 1,2122 0,4589 77,61% 9,46 1,1511 0,2557 74,89% 3,56 1,0767 0,1610 78,02% 3,04 1,0113 0,3012 73,31% 5,28


Rozdílný pohled současného standardu IAS 17 na finanční a operativní leasing je beze sporu nejvážnějším problémem tohoto standardu. Zhodnocení připravovaného návrhu nového standardu odstraňující odlišný pohled na obdobné

72

Diskuze

transakce a evaluace jeho dopadů na finanční výkazy a ukazatele finanční výkonnosti podniku je důkazem nutnosti přijetí nového standardu.

Závěr

73

8 Závěr Obsahem této práce bylo zhodnotit dopady připravované změny ve vykazování finančního a operativního leasingu dle mezinárodních účetních standardů v rámci projektu konvergence Mezinárodních standardů finančního výkaznictví a amerických Všeobecně uznávaných účetních principů s jejich současnou podobou pro účely rozhodování a posouzení finanční situace podniku. Diplomová práce se dále zabývala určením hlavních oblastí odlišností nově navrženého standardu s nynější úpravou a kvantifikací dopadu připravovaného návrhu na vybraný ekonomický subjekt. Pro splnění hlavního cíle práce byl nejprve popsán harmonizační proces finančního výkaznictví, identifikovány tři základní směry harmonizace, které byly následně blíže specifikovány. Na tuto oblast navázal detailní popis současné podoby

finančního

výkaznictví

leasingové

problematiky

podle

IAS/IFRS

a US GAAP. Vzhledem k rozsahu zkoumané problematiky se práce detailněji zabývala leasingovými transakcemi z pohledu nájemce. Hlavním přínosem diplomové práce je v teoretické rovině poskytnutí návodu pro uživatele a tvůrce finančních výkazů, zejména v oblasti dopadů na ukazatele finanční výkonnosti podniku. Celá práce vychází z aktuálních dostupných informací, které v sobě zahrnují průběžně schvalované změny oproti původnímu návrhu z roku 2010. Praktické dopady byly ilustrovány na datech poskytnutými stavební společností OHL ŽS, a.s. V současnosti platný standard IAS 17 odlišně přistupuje k vykazování finančního a operativního leasingu. V případě finančního leasingu z pohledu nájemce dochází ke vzniku leasingového závazku a předmět leasingu vstupuje do majetku nájemce. Toto aktivum je po dobu trvání leasingu průběžně odpisováno. Leasingová splátka představuje úmor snižující leasingový závazek a úrok vstupující do nákladů. U operativního leasingu nevstupuje předmět leasingu do majetku a nevzniká ani leasingový závazek. Pravidelná splátka jako celek tvoří náklad (Ostatní služby).

74

Závěr

Právě odlišné zachycení obdobných transakcí vedlo ke vzniku návrhu nového standardu. Přestože standardy IFRS přikazují, že společnosti musí vykázat veškerá svá aktiva, ze kterých získávají ekonomické přínosy, tak IAS 17 umožňuje nájemci operativního leasingu získat zdroj financí, který nemůže uživatel finančních výkazů rozpoznat. K dalším problémům současného modelu patří skutečnost, že stávající norma umožňuje společnostem strukturovat každou transakci potřebným způsobem, aby byla dosažena požadovaná klasifikace leasingu. Oproti současné úpravě přestává Exposure draft rozlišovat mezi finančním a operativním leasingem. V obou typech leasingu bude u nájemce na počátku nájemního vztahu vykázán leasingový závazek ve velikosti odpovídající současné hodnotě leasingových splátek. Leasingový závazek bude v průběhu trvání leasingu umořován. Leasingová splátka se skládá z částí snižující závazek a z úrokových nákladů, jejichž výše v průběhu trvání nájmu klesá. Novinkou, kterou přináší Exposure draft, je položka právo k užívání, které představuje předmět leasingu. Právo k užívání je vykázáno na počátku nájmu ve stejné výši jako leasingový závazek a nájemcem pravidelně odpisováno. V případě operativního leasingu se připravovaná změna výrazným způsobem promítne do finančních výkazů společnosti a následně i do finančních ukazatelů. Na rozdíl od IAS 17 bude mít uživatel rozvahy informaci, že společnost má k dispozici majetek generující ji ekonomické užitky, přestože toto aktivum nemá ve svém vlastnictví a také že je smluvně vázána hradit leasingové splátky. V Exposure draftu vznikají u nájemce konstantní odpisové náklady, které společně s klesajícími úrokovými náklady mají v čase rozdílný dopad na výsledek hospodaření podniku. V případě konstantních výnosů by snižující se celkové leasingové náklady měly za následek růst výsledku hospodaření v čase. Na počátku leasingu by výsledek hospodaření dosahoval nejnižších čísel, na konci naopak nejvyšších. V současném modelu vstupuje do nákladů pouze leasingová splátka, jejíž výše je po celou dobu trvání leasingového vztahu shodná a tím pádem má i konstantní dopad na výsledek hospodaření.

Závěr

75

Provedená aplikace IAS 17 a Exposure draft potvrdila, že návrh nového standardu s sebou přinese dopad do ukazatelů finanční výkonnosti podniku. Ukazatelé rentability aktiv budou dosahovat nižších hodnot oproti současnému standardu. Naopak u celkové zadluženosti lze očekávat nárůst její hodnoty vyvolanou zvýšením cizích zdrojů. Přestože dopad do ukazatelů likvidity byl téměř zanedbatelný a to z důvodu malého procentního zastoupení krátkodobých závazků vyplývajících z leasingových operací na celkových závazcích společnosti, jednalo se o snížení těchto hodnot. Nutnost, aby finanční výkazy poskytovaly úplné, kvalitní a srovnatelné informace je u nynější podoby standardu zcela porušena a uživatel těchto výkazů nemá k dispozici informace o skutečném stavu podniku. Z komparace dosažených výsledků v oblasti finančních ukazatelů je dále také patrné, že nynější standard vede ke zlepšení finanční situace podniku, neboť leasingový závazek není ve finančních výkazech zachycen. Na základě komparace současné podoby a návrhu připravované změny vykazování leasingové operace, lze přijetí nového standardu doporučit.

76

Literatura

9 Literatura BENDA, V., KELBLOVA, H., PULZ, J., VESELA, M. Leasing v praxi – právní, účetní a daňové postupy. 3. aktualizované vydáni. Praha: BOVA POLYGON, 2006. 384 stran. ISBN 80-7273-132-7. BOHUŠOVÁ H. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008. 307 stran. ISBN 978-80-7357-366-9 (brož.). ČERNOHLÁVKOVÁ, E., MACHKOVÁ, H., HRONOVÁ, S., aj. Mezinárodní obchodní operace. Praha: HZ Editio, spol. s r.o., 1998, s. 191 DELOITTE, IFRS Project Insights: Leases.: 2013. Dostupné z: http://www.iasplus.com/en/publications/global/project-insights/leases/file DELOITTE, Standards: IAS Plus. [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.iasplus.com/en/standards DELOITTE, Účetní zpravodaj: Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP. 2011. Dostupné z: http://www.deloitte.com/cz/bulletiny/ucetnizpravodaj/0911#c01 DOUBRAVA, M., Leasingová smlouva tuzemská i mezinárodní. Praha: Linde nakladatelství s.r.o., 2003, s. 15 ERNST & YOUNG, US GAAP versus IFRS: The basics. 2011. Dostupné z: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/US_GAAP_v_IFRS:_The_Basics /$FILE/US%20GAAP%20v%20IFRS%20Dec%202011.pdf EUROPEAN COMMISSION. IAS/IFRS Standards and Interpretations. [online]. X, 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/ias/index_en.htm#IAS_17 FINANCIAL ACCOUNTING STANDARDS BOARD Projects: Project Update. [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.fasb.org/jsp/FASB/FASBContent_C/ProjectUpdatePage&cid=900000011123#summary

KISLINGEROVÁ, E. HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, 137 s. ISBN 80-7179-321-3.

Literatura

77

KRUPOVÁ, Lenka. IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví : [aplikace v podnikové praxi : stav k 1.1.2009]. Vyd. 1. Praha: VOX, 2009, 804 s. ISBN 978-80-86324-76-0. KPMG, IFRS Now: On track for convergence.: 2010.

Dostupné z: http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/IFRSnow/Documents/ifrs-now-issue-4.pdf

INTERNATIONAL FINANCIAL REPORTING STANDARDS Lease. [online]. 2009 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.ifrs.org/CurrentProjects/IASB-Projects/Leases/Pages/Leases.aspx INTERNATIONAL ACCOUNTING STANDARDS BOARDS. Leases: Preliminary Views. 2009, 121 s. ISBN 978-1-907026-02-7. [cit. 2012-10-17]. Dostupné z: http://www.fondazioneoic.eu/wp-content/uploads/downloads/2010/12/200903-19_DP_Preliminary-Views-Leases.pdf LANDA, M.. Jak číst finanční výkazy: [analýza účetních výkazů, hodnocení finanční výkonnosti, měření efektivnosti investic: případové studie, příklady, koncepce podnikového účetního systému]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5. LEASEUROPE Market Trends& Research. [online]. 2008-2013 [cit. 2013-0509]. Dostupné z: http://www.leaseurope.org/index.php?page=trends-researchpresentation MÁČE, M. Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 155 s. ISBN 80-247-1558-9. NAŘÍZENÍ KOMISE ES Č.1126/2002. In: Úřední věstník Evropské unie. 2008. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:320:0001:0481:CS:PDF

OHL ŽS, a.s. O společnosti: Ekonomické informace. [online]. 2001–2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.ohlzs.cz/ekonomicke-informace PRICEWATERHOUSECOOPERS, IFRS in the US: Current situation and next steps. : 2012. Dostupné z: http://www.pwc.com/en_US/us/issues/ifrsreporting/publications/assets/pwc-ifrs-current-situation-august-2012.pdf PRICEWATERHOUSECOOPERS, 2011 US GAAP convergence & IFRS survey: How companies are preparing for convergence between US GAAP and IFRS [online]. April 2011 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.pwc.com/en_US/us/issues/ifrs-reporting/publications/assets/2011-USGAAP-IFRS-survey.pdf

78

Literatura

SEDLAČEK, J. Cash Flow. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Press, 2010. 191 stran. ISBN: 978-808-251-3130-5. SRNOVÁ, A.. The impact of upcoming changes in the lease financing systems in the framework of convergence of the IFRS and the U.S. GAAP on financial reporting In PEFnet 2012. s. 70. ISBN 978-80-7375-669-7. SVOBODA, P., BOHUŠOVÁ, H. Convergence of IFRS and US GAAP in the field of lease: the impact of new methodological approaches for operating lease reporting. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2012. sv. LX, č. 7, s. 345--358. ISSN 1211-8516. SVOBODA, P. Application of new approaches in recognizing leases on the part of the lessee in the selected companies in the Czech Republic. Agricultural Economics-Zemedelska ekonomika. 2011. sv. 57, č. 7, s. 340--349. ISSN 0139-570X. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydáni. Praha: Ekopress, 2006. 465 stran. ISBN 80-86929-01-9. VALOUCH, P. Leasing v praxi – praktický průvodce, 4. aktualizované vydáni, Praha: Grada Publishing, 2009. 128 stran. ISBN 978-80-247-2923-7. VYCHOPEŇ, J. Finanční leasing z účetního a daňového pohledu. 1. vydání.

Přílohy

79

Přílohy

80

Přílohy

Přílohy Tab. 19

Seznam platných IAS

IAS IAS 1 IAS 2 IAS 7 IAS 8 IAS 10 IAS 11 IAS 12 IAS 16 IAS 17 IAS 18 IAS 19 IAS 20 IAS 21 IAS 23 IAS 24 IAS 26 IAS 27 IAS 28 IAS 29

Název standardu Prezentace účetní závěrky Zásoby Výkazy peněžních toků Účetní politiky, změny v účetních odhadech a chyby Události po rozvahovém dni Stavební smlouvy Daně ze zisku Pozemky, budovy a zařízení Leasingy Výnosy Zaměstnanecké požitky Vykazování státních dotací a zveřejnění státní podpory Dopady změn směnných kurzů cizích měn Výpůjční náklady Zveřejnění spřízněných stran Penzijní plány Konsolidované a separátní účetní závěrky Investice do přidružených podniků Vykazování v hyperinflačních ekonomikách

IAS 30

Zveřejňování v účetních výkazech bank a obdobných finančních společností

IAS IAS IAS IAS IAS IAS IAS IAS IAS

Finanční nástroje: zveřejňování a prezentace Zisk na akcii Mezitímní účetní výkaznictví Snížení hodnoty aktiv Rezervy, podmíněné závazky, podmíněná aktiva Nehmotná aktiva Finanční nástroje: účtování a oceňování Investice do nemovitostí Zemědělství

32 33 34 36 37 38 39 40 41

Zdroj: Deloitte

Přílohy

Tab. 20

IFRS IFRS 1 IFRS 2 IFRS 3 IFRS 4 IFRS 5 IFRS 6 IFRS 7 IFRS 8 IFRS 9 IFRS 10 IFRS 11 IFRS 12 IFRS 13

81

Seznam platných IFRS

Název standardu První přijetí IFRS Platby akciemi Podnikové kombinace Pojistné smlouvy Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené operace Průzkum a hodnocení nerostných zdrojů Finanční nástroje: zveřejňování Provozní segmenty Finanční nástroje (nahrazuje IAS 39) platnost od 1. 1. 2015 Konsolidovaná účetní závěrka Společná uspořádání Zveřejnění podílů v jiných účetních jednotkách Oceňování reálnou hodnotou

Zdroj: Deloitte Tab. 21

SIC SIC 7 SIC 10 SIC 12 SIC 13 SIC 15 SIC 21 SIC 25 SIC 27 SIC 29 SIC 31 SIC 32

Seznam SIC

Název interpretace Zavedení eura Státní podpora bez specifické vazby k provozním činnostem Konsolidace – jednotky zvláštního určení Spoluovládané jednotky – nepeněžní vklady spoluvlastníků Operativní leasingy – pobídky Daně ze zisku – zpětná získatelnost přeceňovaných neodpisovatelných aktiv Změny v daňovém statutu podniku nebo jeho akcionářů Vyhodnocení podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu Zveřejňování – Ujednání o poskytování licenčních služeb Výnosy – Barterové transakce zahrnující reklamní služby Nehmotná aktiva – náklady na webové stránky

Zdroj: Deloitte

82

Tab. 22

Přílohy

Seznam platných IFRIC

IFRIC IFRIC 1 IFRIC 2

Název interpretace Změny v existujících závazcích souvisejících s vyřazením, rekultivací a podobných závazcích Členské podíly v družstvech a podobné nástroje

IFRIC 4

Určení, zda smlouva obsahuje leasing Práva na podíly ve fondech pro vyřazení, rekultivaci a životní proIFRIC 5 středí Závazky vyplývající z působení na zvláštním trhu - odpad z elekIFRIC 6 trických a elektronických zařízení Uplatnění metody úpravy předchozích roků podle IAS 29- FinančIFRIC 7 ní výkaznictví v hyperinflačních ekonomikách IFRIC 9 Přeceňování vložených derivátů IFRIC 10 Finanční vykazování v průběhu roku - snížení hodnoty majetku IFRIC 12 Smlouvy o právech na poskytování služeb IFRIC 13 Věrnostní programy pro zákazníky IAS 19 — The Limit on a Defined Benefit Asset, Minimum Funding Requirements and their Interaction. IFRIC 15 Smlouvy při výstavbě realit (developerské společnosti) IFRIC 14

IFRIC 16 IFRIC 17 IFRIC 18 IFRIC 19 IFRIC 20

Zajištění čistých investic při zahraničních operacích Rozdělení dividend vlastníkům v podobě nepeněžních aktiv Převod aktiv získaných od zákazníků Úhrada finančních závazků prostřednictvím kapitálových nástrojů Náklady na odkrývku v průběhu produkční fáze povrchové těžby

Zdroj: Deloitte

IFRS do finančního výkaznictví

Recommend Documents