Identifikace doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze
1
Vymezení problematiky
IDENTIFIKACE OSOBY ZNAMENÁ URČENÍ TOTOŽNOSTI OSOBY.
Základem identifikace jsou identifikační data, která se dělí na údaje týkající se před smrtí tj. AM (ante mortem) data a PM (post mortem) data.
2
Metody získávání identifikačních dat 1
Identifikační data jsou získávána
V oblasti kriminalistické identifikace kriminalisticko-technickými metodami * (vyhledávání, zajišťování, zkoumání) kriminalisticko-taktickými metodami * (získávání a způsob využití v praxi)
__________________________________________________
V oblasti soudně lékařské identifikace metodami odborného či znaleckého zkoumání
* Literatura: Viktor Porada, Kriminalistika, CERM, Brno 2001 3
Metody získávání identifikačních dat 2
KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY Cíl: zjistit informace o chování různých hmotných systémů, vyhodnocovat je a reagovat žádoucím způsobem OBECNÉ METODY POZNÁNÍ • Fyzikální • Chemické • Fyzikálně-chemické SPECIFICKÉ KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY: Vyvinuté speciálně pro potřeby kriminalistiky • Daktyloskopie • Balistika • Fotografie • Rekonstrukce podoby kresbou Vyvinuté v jiných vědních oborech: • Antropometrie • Superprojekce • Sérologické metody a DNA profilace 4
Metody získávání identifikačních dat 3
Kriminalisticko taktické metody: kriminalisticko taktické metody, postupy a operace jsou nástroje poznání skutkového stavu při odhalování, objasňování a vyšetřování trestných činů a jiných kriminalisticky významných událostí
5
Rozdělení identifikačních metod 1
Rekonstruktivní: má za úkol vytvořit obraz jedince z údajů získaných výše uvedenými metodami analýza a syntéza identifikačních dat
Komparativní : Zabývá se porovnáním souboru poznatků o neznámé osobě s poznatky o jednom či více jednotlivcích Vypracování závěru: Závěr vyplyne porovnáním všech identifikačních údajů.
6
Kriminalistická identifikace osob 2
Závěr o totožnosti Závěr o totožnosti je úlohou policie, která vypracuje úřední záznam o ztotožnění.
• identifikační data se shodují a totožnost je prokázána jednoznačně.
• nelze spolehlivě provést kriminalistickou identifikaci, protože data se shodují jen částečně, nebo je nelze získat a na totožnost se usuzuje jen na základě nepřímých ukazatelů. • identifikační data nelze přiřadit konkrétní osobě – totožnost není prokázána, pátrání je stále vyhlášeno a zůstává aktivní po dobu 20 let.
7
Biometrické metody
Definice: Biometrika je automatizované použití fyziologických nebo behaviorálních charakteristik pro určení nebo verifikaci totožnosti. Fyziologická biometrika je založena na mírách a údajích získaných přímým měřením částí lidského těla Otisky prstů Geometrie ruky Skenování duhovky Obličejová rekognice Skenování sítnice Behaviorální biometrika je založena na mírách a údajích vycházejících z činnosti osoby. Jednou z hlavních charakteristik behaviorální biometriky je čas: je určen začátek a konec dění. Hlasová rekognice Skenování podpisu
8
Automated Fingerptint Identification System: AFIS
Daktyloskopie
Klasické snímání otisků prstů s následným skenováním do databáze
Digitální snímání otisků prstů
9
Iridoskopie
Iridoskopie (iris recognition: http://findbiometrics.com/solutions/iris-scannersrecognition/ ) se používala k identifikaci živých osob. Spočívá ve snímání obrazu duhovky infračerveným světlem o vlnové délce 700 – 900 nm. Struktura tkáně duhovky je vrozená, je stálá od 8 fetálního měsíce a vlastní každému jednotlivci. Sejmutý obraz se převádí do digitální formy a softwarově se vyhodnocuje. V kriminalistické identifikaci nemá velký význam, pro identifkaci neznámých 10 zemřelých se nepoužívá vůbec.
Retinoskopie
Analýza obrazu sítnice: Na sítnice je vysláno infračevené světlo o malé intenzitě a které se vrací zpět do přístroje. Kopíruje se kresba cév sítnice, která je charakteristická pro každého jedince. Požívá se spíše v soukromém sektoru, v kriminalistické identifikace a při identifikaci neznámých mrtvol velkého významu nedosáhla.
11
Obličejová rekognice: V současné době vedoucí metoda při identifikaci živých osob. Spočívá v počítačovém vyhodnocení rysů a znaků na obličeji – velkost, tvar, pozici očí obrysů lícních kostí atp. Jiným přístup spočívá v porovnání obrazu s galerií jiných obrazů s kompresí dat a vyhodnocením těch nejvýraznějších rysů. Významu nabývá též 3D obličejová rekognice. (http://animetrics.com/)
Obličejová rekognice
12
Tabulka validity biometrických metod.
Universality describes how commonly a biometric is found in each individual. Uniqueness is how well the biometric separates one individual from another. Permanence measures how well a biometric resists aging. Collectability explains how easy it is to acquire a biometric for measurement. Performance indicates the accuracy, speed, and robustness of the system capturing the biometric. Acceptability indicates the degree of approval of a technology by the public in everyday life. Circumvention is how easy it is to fool the authentication system.
13
Identifikační markanty
• Identifikační markanty – hlavní jsou ty, jejichž kvalita a kvantita se s časem již nezmění (např. chybění orgánu nebo jeho části po operaci, pooperační jizva, apendektomie, cholecystektomie, ztráta zubu, zubní kaz)
– podpůrné (vedlejší): jsou ty, jejichž kvantita i kvalita se mohou s časem změnit (výplň v místě zubního kazu, zubní náhrada, tetováž, barva vlasů, tělesný vzhled).
Platí pravidlo, že váha markanty je tím větší, čím větší je její neobvyklost či zvláštnost nebo frekvence v populaci.
14
Zdroje informací
Zdroje informací pro identifikaci • • •
• •
prohlídka živé osoby – celkový popis (pohlaví, tělesná výška a hmotnost, barva vlasů, očí, zvláštní znaky), pitva mrtvoly – zevní a vnitřní prohlídka zaměřená na registraci zvláštních znaků a další znaky, zdravotnická dokumentace – velmi významná v případě mrtvol nezjištěné totožnosti, obsahuje důležité údaje o prodělaných onemocněních, krevní skupině, tělesné výšce a hmotnosti, – velmi důležitá je stomatologická dokumentace, svědecká výpověď – osoby blízké nebo známí mohou uvést údaje o zvláštních znacích (pihy, jizvy, stavy po amputaci, zubní anomálie – „měl křivé zuby“ atp. jiný materiál – jakákoliv obrazová dokumentace, pro DNA osobní věci (prádlo, zubní kartáčky, hřebeny….). 15
Soudně-lékařská identifikace
Prohlídka živé osoby s nezjištěnou totožností Pitva osoby nezjištěné totožnosti Forenzní antropologie: Forenzní sérologie DNA analýza RTG vyšetření. Forenzní stomatologie
16
Forenzní antropologie
Forenzní antropologie • osteologie – určení pohlaví – určení věku – určení tělesné výšky
• portrétní identifikace – porovnání fotografie (např. z občanského průkazu) s identifikovanou osobou)
• superprojekce – porovnání shodnosti portrétní fotografie překrytím na obličej vypraparované lebky
17
Pohlavní rozdíly na lebce
Pohlavní rozdíly na lebce
do puberty jsou pohlavní rozdíly minimální • nazofrontální přechod (nejvýraznější známka) u mužů zřetelná rýha až žlábek, glabella prominuje • nadočnicové oblouky, zobcovitý výběžek a vyvýšenina na týlní kosti jsou zřetelně vytvořené u mužů • u žen má čelo strmější sklon, čelní a temenní hrboly málo vystupujít • dolní čelist je u mužů více zaúhlená, bradový výčnělek masivnější • alveolární výběžky mají větší sklon dopředu
typicky mužská lebka
Pohlavní rozdíly na pánvi
• Pohlavní rozdíly na pánvi – hlavní – mužská: celkově užší, vyšší, promontorium více vyčnívá, úhel stydkých kostí je ostrý, vstup do malé pánve srdčitého tvaru, foramen obturatorium trojúhelnikovitý
– u žen: celkově širší, vstup do malé pánve prostornější a oválný, promontorium vyčnívá jen málo, úhle kostí stydkých je otevřený, foramen obturatorium zaoblený až oválný
19
Určení tělesné výšky • •
podle délkových rozměrů kosti pažní, vřetenní, loketní, stehenní, holenní a lýtkové buď izolovaně, nebo v jejich kombinaci Existuje celá paleta rovnic
Soudní lékařství, Tesař J., Avicenum Praha , 1976, str.66
Soudní lékařství a jeho moderní trendy, Štefan J., HladíK J., Grada 2012, str. 254-255
20
Určení věku
• Určení věku – u dětí • vývoj a prořezávání zubů do 15 roku, kdy je prořezávání kromě poslední stoličky (zub moudrosti) ukončeno • osifikační jádra u velmi mladých jedinců • uzavírání růstových chrupavek na rozmezí diafýzy a epifýzy – tzv. kostní věk, velmi přesné určení podle zápěstí – u dospělých • orientačně podle osifikace lebečních švů • orientačně podle povrchu kosti stydké v symfýze • z výbrusu zubů • podle šířky aorty • podle barevnosti žeberních chrupavek • změny v chemickém složení – racemizace kys. asparagové v kolagenu – vyšší obsah pentosidinu v kolagenu 21
Určování věku Určení věku podle lebečních švů je orientační
Schémata srůstů švu z publikace: Srůst švů lebeční klenby. Hajniš K., Novák J.T., Avicenum, 1984, Praha 22
Vývojová stádia zubů od jednoho do čtyř let
23
Ortopantomografický snímek smíšeného chrupu
24
Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje
Apozice sekundárního dentinu
Abraze Sestup okraje alveolární kosti Transparence kořenového dentinu
Resorpce kořenového hrotu
Apozice sekundárního cementu 25
Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje
Transparence kořenového dentinu
Absolutní plocha transparence na výbrusu vs. věk 35 y = 0,3063x - 3,1944
transparence [mm2]
30
2
R = 0,7128
25 20 15 10 5 0 0
16 let
35 let
51 let
79 let
10
20
30
40
50
60
70
80
90
věk [roky]
Závislost transparence kořenového dentinu na věku, měřené pomocí obrazového analyzátoru 26
Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje - barevné změny tkání Barevnost abradovaného dentinu
1
17 let
35 let
48 let
Poměr B/R (červená/modrá)
Age 17 0,9
Age 35
0,8
Age 48 Age 64
0,7
Age 82 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1
51
101
151
201
Počet pixlů od mesiální k distální straně
64 let
82 let
Abraze korunky špičáků, vyjádřená jako poměr intenzit barevných kanálů B/R k počtu pixlů mezi meziálním a distálním okrajem korunky 27
Chirální separace aminokyselin
Gly
L-Asp
V průběhu stárnutí se zvyšuje obsah D,- formy kys. asparagové zejména ve tkáních bohatých kolagenem
D-Glu
L-Leu
L-Phe
L-Glu
D-Asp
HPro
L-Ala 25
L-Val
Signal [ mV ]
Pro
50
0 0
10
20
30
Elapsed Time [ min ]
28
Kys. D- asp. v kolagenu dentinu
CR vs. age 0.09 0.08 0.07
CR
0.06 0.05 0.04 0.03 0.02
y = 0.0009x + 0.0269
0.01
R = 0.9149
2
0 0
10
20
30
40
50
60
Age [years] 29
Barvené změny tkání 1
mladých osob, přes žlutou až k tmavě hnědé
30
Barevné změny povrchu kořene zubu
Ratio B/R (blue/red)
Colour changes vs. age 0.9 0.8 0.7 0.6 0.5 0.4 0.3 0.2
y = -0.0023x + 0.8478 R2 = 0.6298
0.1 0 0
20
40
60
80
100
Age [age]
31
Barevné změny tkání vlivem stárnutí
Pilin A., Pudil F., Bencko V. Changes of colour of different human tissues as a marker of age International Journal of Legal Medicine 2007; 121:158-162
32
Barevné změny tkání vlivem stárnutí –meziobratlový disk
33
Individuální identifikace • Superprojekce • RTG čelních dutin • DNA analýza
34
Superprojekce
snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha
Superprojekce
snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha
RTG
Tvar a velikost čelních dutin je charakteristická pro každého jednotlivce, na tomto snímku je hypoplazie pravé čelní dutiny, což bylo použito pro identifikaci neznámé ženy. 37
RTG
zdravotnická dokumentace
RTG vypreparované lebky 38
Soudně-lékařská identifikace
DNA analýza
39
40
41
42
43
44
