ICT REVUE KOMERČNÍ PŘÍLOHA DENÍKU

ICT REVUE [email protected]

22. května 2007

KOMERČNÍ PŘÍLOHA DENÍKU

O úskalích outsourcingu IT – viděno z Vídně optikou Alexandry Makovičkové (str. 8–10)

KONFERENCE Systémová integrace – již příští měsíc Kdo přijde po HUSÁKOVÝCH DĚTECH DATOVOU KVALITU zkoumejme pod lupou

HN-019240

2

ICT REVUE

V PŘÍLOZE SE PŘEDSTAVUJÍ Adastra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 DELTAX Systems . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Economia OnLine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Lubbock Fine Consulting . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 S&T Services Česká republika . . . . . . . . . . . . . . . 7 Siemens Business Services . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Unicorn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Z OBSAHU Pronájem přinesl úspory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Efekty firemní informatiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Je libo mozeček? V Potěmkinových vesnicích vám jej naservírují v bodyshopu . . . . . . . . . . . . . . 8

KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN

•

úterý, 22. května 2007

EDITORIAL

Systémová integrace se dlouho tak skloňovala ve všech pádech, až někdo objevil, že o ní všichni mluví, ale málokdo skutečně integrovat dokáže. Toto tvrzení nepřímo ilustruje také fakt, že každoroční konference Systémová integrace se koná v pražském paláci Žofín ve dnech 10. až 12. června již po patnácté, letos pod heslem »Informatika v inovacích a globalizaci podnikání«. Systémy ale žijí svými vlastními životy, některé krátce, jiné déle, některé jsou udržovány na přístrojích v umělém spánku vydatnými finančními injekcemi, protože už jsou tak dalece zastaralé a nekompatibilní, že není možné je dále rozvíjet, a tak všichni oddalují nepříjemnou nutnost postavit systém znovu, od základů – na zelené louce. Systém rozšiřitelný a udržovatelný. Až takové systémy budou kvalitativním standardem, pak budou mít systémoví integrátoři trochu menší svatozář, než je tomu dnes. Prozatím jsou systémoví integrátoři vzácní a draze placení, naučit takovou spoustu živočichů společné existenci zatím dokázal jen Noe. A jen zkušený specialista na kvalitu systémů vám řekne, jak je dnes těžké kvalitu najít a udržet. Testování softwaru totiž nespočívá v hledání děr v Noemově arše, ale už kontrolou faktu, zda si Noe ořezal tužku na výkresy. O tom, že kvalita je leckde ještě otloukánkem českého IT, se dočtete v našem interview na straně 8 až 10. A také si můžete přečíst něco o kvalitě dat: Věděli jste například, že data zastarávají každoročně zhruba ze sedmnácti procent? Nebo že nekvalitní a neudržovaná data vás stojí každoročně až dvacet procent tržeb? Datovou kvalitu je třeba zkrátka zkoumat třeba i pod lupou, jak se dočtete v jedné ze stěžejních statí přílohy, která začíná už na protější straně. Zbyněk Hutar, odpovědný redaktor ICT revue

Obavy ze zneužití osobních údajů jsou liché . . . 10 ICT for Golf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

ANKETA Domníváte se, že specializace na systémovou integraci vyžaduje vzdělávání příslušných specialistů, takže v budoucnu uslyšíme nejen o programátorech, ale i o integrátorech? Jan Červinka, generální ředitel

společnosti Adastra Corporation: Z hlediska osobních profesí si myslím, že zůstaneme u programátorů, databázistů, analytiků atd. Integrace je totiž spíše schopnost firmy (firem) dostat tyto odborníky k jednomu stolu a týmově řešit otázky, které přesahují odborná zaměření každého jednoho z nich. Teoreticky bychom tedy integrátorem mohli nazývat profesi, která se dnes nejčastěji skrývá pod projektovým řízením. Ale že by si projektoví manažeři raději nechali říkat »integrátoři«, o tom mám své pochybnosti. Poznej a chraň odborníka na IT . . . . . . . . . . . . . 14 Nejen kvalitní informační systém . . . . . . . . . . . . 16

PŘIPRAVILA REDAKCE KOMERČNÍCH PŘÍLOH

Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 ŠÉFREDAKTOR Jiří Humplík, tel.: 233 071 720 ODPOVĚDNÝ REDAKTOR Zbyněk Hutar, tel.: 233 071 796 PŘÍJEM A PRODUKCE INZERCE Lucie Melichová, tel.: 233 071 794 Lenka Peterková, tel.: 233 071 702 MANAŽEŘI INZERCE Zbyněk Budka, tel.: 233 071 793 Ivana Drahotová, tel.: 233 071 784 Foto na titulu: archiv Neoznačené texty jsou komerční prezentací.

Jan Přerovský, generální ředitel

společnosti LCS International: Domnívám se, že člověk, který má kvalitně pracovat v oblasti systémové integrace, musí být jak kvalitním odborníkem v oboru, tak také mít schopnost empatie, vcítění se do zákazníka. Musí umět rozpoznat potřeby zákazníka a dokázat zakázku zpracovat na základě jeho požadavků a rovněž vlastních odborných kvalit. Proto odpověď zní: Ano, určitě, ačkoli název profese možná nebude znít přesně takto.

Pavel Šubrt, obchodní ředitel ICZ a.s.: Systémová integrace jako samostatná disciplína zahrnuje poměrné rozsáhlé spektrum kompetencí. S rostoucí složitostí informačních systémů navíc stoupají také nároky na znalosti jejich tvůrců a správců, což s sebou nese prohlubování specializace jednotlivých odborníků. Moderní systémová integrace je z personálního hlediska především o vhodně po-

skládaném týmu lidí, kteří se navzájem doplňují, aby mohli realizovat integrační projekty. Nedomnívám se, že v budoucnu uslyšíme o nové profesi »integrátor informačních systémů«, protože systémová integrace je především týmová práce.

Petr Adámek, Head of Public Sector and Healthcare, Siemens IT Solutions and Services:

Systémová integrace vyžaduje specialisty, kterým se v dnešní profesní IT terminologii říká systémový architekt. Je to velmi náročná profese, v níž daný člověk musí být schopen navrhnout architekturu IT systémů tak, aby řešila požadovaný cílový stav. Součástí je samozřejmě také návrh integrační platformy, případně jiné metody, jakým způsobem integraci zajistit.

Michal Polehňa, ředitel strategie

a marketingu společnosti Asseco Czech Republic, a.s.:

Rozhodně ano! Systémová integrace je však širší pojem a zahrnuje nejen »čistou« integraci komponent informačních systémů prostřednictvím například integračních platforem, ale i disciplíny, jako je architektura informačních systémů, projektové řízení, vývoj a implementace softwaru atd. Za nejdůležitější na velkých integračních projektech podle našich zkušeností považujeme zkušeného a kvalitního architekta celého řešení, který dokáže dobře pochopit požadavky a potřeby zákazníka a zvolit odpovídající řešení. Zkušeností v tomto směru lze nabýt pouze praxí a soustavným prohlubováním znalostí v celé šíři disciplíny.

Připravil Zbyněk Hutar


•

ICT REVUE


Purity: Za čistší data

Datovou kvalitu zkoumejme třeba i pod lupou Chyby se v datech vyskytují od počátku jejich automatizovaného zpracování. Elektronicky se zpracovává stále více dat z různých oblastí. Přibývá činností, jež jsou na hromadném zpracování dat závislé. Množství nekvalitních dat však významně ztěžuje práci s nimi. Vladimír Kyjonka

Ch

ybná data vedou k nesprávným výsledkům jejich zpracování a v důsledku ke špatnému fungování podnikových procesů s následkem ekonomických ztrát. Dalším důsledkem nekvality je vynakládání prostředků na správu, zpracování a archivaci nesprávných, nesmyslných a nadbytečných dat, což představuje přímé ekonomické ztráty. Tento jev je v literatuře charakterizován jako zpracování »garbage in – garbage out«. Míra negativních dopadů zpracování nekvalitních dat se stává významnější v důsledku zvětšování rozsahu a složitosti informačních systémů a zvyšování důležitosti IT v podnikových procesech.

Proč nekvalitní data…

Zdrojem chyb a dalších typů nekvalit jsou v zásadě dvě skutečnosti. První důvod je zjevný: Data, se kterými pracují počítačové systémy, do nich vkládají lidé. A lidé dělají chyby (překlepy, zápisy do nesprávných polí, neznalost, vlastní »tvořivost« apod.). Druhý důvod je dán tím, že informační systémy podniků dnes sestávají z mnohdy autonomních agend zaměřených na různé oblasti, založených na různých technologiích, vytvořených různými dodavateli v různých dobách. Tato inkonzistence způsobuje, že i data, která jsou prostá chyb způsobených přímo člověkem, nedokážou jednotně (a tudíž správně) identifikovat a popsat konkrétního jedince, produkt či jiný subjekt.

...a proč to vadí právě teď

Velké organizace se již mnoho let nevyhnutelně dostávají do situace, kdy mají informace o svých klíčových entitách (zákazníci, produkty, kontrakty...) roztříštěné v mnoha různých aplikacích a systémech. Myšlenka »vyjmout« tato klíčová data z aplikací a umístit je do jedné, centrální databáze není nová. Její konkrétní implementace však doposud zůstávaly spíše na půli cesty, částečně kvůli (ne)zralosti technologií, částečně kvůli nepřipravenosti organizace udělat zásadní změny ve svých procesech. Nový přístup k této problematice – Master Data Management, který kombinuje zkušenosti a principy datové integrace a Data Quality, integrace aplikací a procesního reengineeringu, dává naději, že se blýská na lepší časy.

Datová kvalita pod lupou

Snaha vypořádat se s nekvalitními daty byla vždy v jisté (různě velké) míře součástí softwarových řešení zabývajících se hromadným zpracováním dat. Funkce, které tato řešení pro daný účel obsahovala, se však vyznačují velmi omezenou schopností se s nekvalitou vyrovnat. Možnost opětovného použití daných dat se blížila nule stejně jako možnost zobecnění. Tento přístup k řešení kvality dat se ukázal jako velmi pracný a nákladný a přitom málo účinný. Problematikou kvality dat se dlouhodobě zabývá několik mezinárodních společností (významnější jsou např. Trillium, FirstLogic/Business Objects), které se na tuto agendu specializují a disponují komerčními produkty pro čištění dat. Jejich řešení se primárně vyvíjí pro severoamerický trh a je zaměřeno na střední a velké (v severoamerickém měřítku) instituce. V důsledku toho vyžadují jejich řešení pro možné nasazení v našich podmínkách značné přizpůsobení. Nejde přitom o tradiční »lokalizaci«, jako je tomu u jiných softwarových produktů (tedy zajištění, aby daný program komunikoval s jeho uživateli v národním jazyce). To je většinou relativně snadná, i když pracná úloha. V případě řešení pro zajištění kvality dat je nutné respektovat všechny zákonitosti nejen jazyka, ale i zvyklostí při jeho používání včetně typů vyskytujících se chyb, způsobu evidence nejrůznějších údajů, společenských a legislativních pravidel, dostupnosti a obsahu různých rejstříků a slovníků (adresy, podnikatelské subjekty, motorová vozidla, jména a příjmení a jejich konvence...) a dalších součástí (seznamy typických chyb a způsobů jejich opravy, statistické

3

charakteristiky jazykových elementů, formáty zápisu různých typů údajů atd.). Je v nich třeba doplnit některé funkce, které pro primární (anglofonní) prostředí nebyly vytvořeny, protože pro ně nemají smysl. Na druhou stranu zase obsahují jiné funkce, které nelze v odlišném jazykovém a kulturním prostředí použít. Nástroj Purity vyvinutý společností Adastra vznikl na základě dlouholetých zkušeností business analytiků a konzultantů firmy, kteří se s problematikou »čistých« dat denně setkávají při realizaci projektů datových skladů a business intelligence. Je od začátku šitý na míru českému a slovenskému národnímu prostředí, zná a respektuje jeho specifika a plně integruje všechny dostupné externí datové zdroje (etalony). Do současné doby realizovala Adastra na dvacet projektů zaměřených na řízení kvality dat v ČR, SR a Kanadě, např. ve společnostech Allianz, Bell Canada, Bank of Montreal, ČSOB Pojišťovna, Česká pojišťovna, Česká spořitelna, Consumer Finance Holding, GE Money Bank, HVB bank, ING Group, Ministerstvo dopravy, Poštová banka, VÚB, Bawag bank, Dexia bank, Union pojišťovna a dalších.

Optimální řešení

Cílem je nabídnout řešení, jež lze v podnikových systémech nasadit pro zajištění kvality dat a které bude použitelné, přínosné a dostupné jak v lokálním prostředí (tj. bude pokrývat specifika národního jazykového a kulturního prostředí a bude finančně dostupné i pro menší a střední organizace z pohledu lokálního trhu), tak i v jiných jazykových oblastech, a dále získat a rozvinout znalosti a praktické zkušenosti z oblasti řízení kvality dat. Aby bylo řešení úplné, mělo by se skládat z několika částí, které jako celek postihují celou problematiku kvality dat, ale které je možno využít i jednotlivě, každou samostatně. Jedná se o následující součásti: K

Funkcionalita řešení Adastra Purity

4

ICT REVUE

K ■ softwarový nástroj pro analýzu, čištění, unifi-

kaci a monitorování kvality dat, jejich podporu a rozvoj, ■ metodiku řízení kvality dat, ■ implementační tým, nejlépe vybavený teoretickým i praktickým know-how z oblasti řízení kvality dat a realizace projektů řízení kvality dat v praxi (technickými, metodickými a obchodními znalostmi z této oblasti).

Co (a jak) řeší optimální softwarový nástroj

Vlastním softwarovým nástrojem by měl být nezávislý a otevřený systém, který lze nasadit do jakéhokoliv IT prostředí a který zajišťuje následující okruhy činností: ■ Identifikace, kvantifikace, klasifikace a analýzu chyb a problémů v datech. Cílem tohoto okruhu činností je poznat stav kvality dat a na jeho základě stanovit postupy, pravidla a standardy pro zvýšení a udržení kvality dat. Současně podle nastavených pravidel a mezí identifikuje záznamy a skupiny záznamů: • které systém automaticky opraví a upraví pro dosažení vyšší kvality; • které systém opraví a upraví na základě explicitního rozhodnutí (případně ověření); • které bude třeba ručně opravit z důvodu velmi nízké kvality, neúplnosti nebo zjevné nesprávnosti, již nelze automaticky opravit. ■ Zpracování dat pomocí čistících a unifikačních algoritmů, v jehož rámci se automatizovaně provede: • čištění – rozpoznání (parsing) obsahu datových položek, opravy datových položek – odstranění překlepů, nesprávných zápisů, formátů apod.; • standardizaci – převod datových položek na jednotný formát, který je pak možno použít pro porovnání s rejstříky a číselníky a pro porovnání hodnot datových položek spravovaných různými systémy; • obohacení – doplnění chybějících položek, pokud je to možné (např. chybějících částí adresy); • unifikaci – určení všech záznamů, které představují jeden konkrétní subjekt – např. nalezení a jednoznačné označení všech evidovaných záznamů o konkrétní osobě, adrese, vozidle atd.; • deduplikaci – výběr nejlepšího záznamu, který bude nadále reprezentovat konkrétní subjekt; • identifikaci – pro nové datové záznamy – určení konkrétního subjektu (např. osoby), ke kterému záznam patří. ■ Měření, monitorování a reportování kvality dat – vytváření reportů, statistik a zpráv o stavu kvality dat vyjádřené jak číselnými, tak kvalitativními ukazateli, které se vytvářejí pravidelně během procesu analýzy a zpracování a slouží jednak jako podklady pro analýzu kvality dat a jednak pro sledování účinnosti celého řešení. Nástroj je možno použít jak jednorázově – aplikovat jej na všechna data již uchovávaná v systému pro jednorázové zlepšení jejich kvality – tak rutinně pro všechna data nově vstupující do systému s cílem zachytit skutečné a potenciální problémy už v okamžiku jejich


vzniku. Pro tuto druhou možnost musí systém zajistit práci v reálném čase (okamžitá odezva při interaktivním vstupu dat). Nástroj lze zasadit do jakékoliv integrační architektury (DW & BI, ETL, EAI, BPI, MDM...) nezávisle na konkrétních aplikacích podnikového informačního systému a technologických platformách, které tyto aplikace využívají. Je výhodou, pokud nasazení tohoto softwarového nástroje nevyžaduje využívání jiných komerčních softwarových produktů (databázové systémy, aplikační servery a portály), které by generovaly další pořizovací a provozní náklady.

Nezbytné doplňky a příslušenství

Aby se produkt dal vícenásobně efektivně nasazovat, musí obsahovat sady číselníků, rejstříků a pravidel, které se opakovaně využívají a rozvíjejí (znalostní báze). Dodavatel je získává buď z veřejných zdrojů (registry adres, registry ekonomických subjektů, číselníky jmen a příjmení apod.) nebo se vytvářejí a doplňují v průběhu nasazení v konkrétních řešeních (např. pravidla pro automatické opravy). Tato znalostní báze je nedílnou součástí nástroje a pro správné využívání v rutinním nasazení se pravidelně udržuje a aktualizuje.

Sám software vše nevyřeší

Žádný sebelepší nástroj společnostem příliš nepomůže, pokud daná firma neví, jak ho správně použít. Podstatnou součást jakéhokoliv řešení představuje sada metodik. Ty v zásadě shrnují zkušenost, kterou už získali jiní. Metodiky obsahují pravidla, doporučení a standardy například pro následující oblasti: ■ implementace softwarového nástroje (správná instalace, konfigurace, nastavení prostředí, začlenění do celkové architektury atd.), ■ postupy, procesy a pravidla pro další činnosti související s nasazením produktu (plánování automatických procesů, řízení a plánování poloautomatických činností, audit kvality dat, provádění a vyhodnocování manuálního čištění dat, workflow atd.), ■ řízení datové kvality podniku (politika datové kvality, standardy, business procesy reflektující potřeby řízení datové kvality, řízení a motivace lidských zdrojů v procesu řízení datové kvality atd.), ■ zapojení produktu do různých integračních architektur, ■ metodika pro zvláštní agendy (identifikace klienta, identifikace adres, identifikace motorových vozidel, householding atd.) atd.

Datová kvalita ve středu zájmu celé firmy

Datová kvalita je ve středu zájmu celé firmy nebo alespoň vrcholového managementu. Oblast řízení kvality dat musí být součástí všech podnikových činností a ne pouze doménou oddělení IT. Nízká kvalita dat má dopad právě do reálného života společností a hlavně v mnoha případech znamená, že jsou ve špatné kvalitě nakonec dodány i výsledky jinak dobře odvedené práce. A to je opravdu škoda. Autor pracuje ve společnosti Adastra Corporation

•


Knihovnička Hacking – Buffer Overflow

– zneužití, detekce a prevence James Foster Chcete-li se vyhnout červům z internetu či jiným formám napadení svého systému, které vyústí v přetečení bufferu, máte v rukou jedinou dostupnou knihu na trhu těchto dní, jež se této problematice věnuje. Přetečení bufferu (Buffer Overflow) – ať se vám to líbí či nikoliv – je jasným důkazem toho, že komunita počítačových programátorů se dodnes stále ještě nenaučila a nepochopila, jak správně stavět, vyvíjet a implementovat zdrojový kód aplikací. Poznejte jedinou cestu, jak se vyhnout nekonečnému množství variant útoků na přetečení bufferu. Rozsah knihy je 348 stran, cena 379 Kč. Kód knihy: 00928.

Illustrator CS2 Matt Kloskowski, Dave Gross

Jste zelenáč, který s Illustratorem CS2 právě začíná? Nebo jste dlouholetý a velmi zkušený uživatel tohoto programu? S touto knihou v ruce pro vás může být dobrou zprávou, že je to úplně jedno. Proč? Protože tato kniha vůbec není o úrovni zkušeností při práci s Illustratorem, ale především o tom, co absolutní většina z vás jistě ocení – o úspoře času. Kniha vám svým zaměřením na tipy a triky umožní zrychlit a zefektivnit vaši práci bez ohledu na vaše zkušenosti. Neobsahuje žádnou teorii a sáhodlouhé diskuze, ale jde rovnou k věci. Rozsah knihy je 304 stran, cena 349 Kč. Kód knihy: 00932. Knihy si můžete písemně objednat na adrese Economia a.s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na internetové adrese http://knihy.ihned.cz, kde vám zařídí jejich zaslání na dobírku přímo z nakladatelství GRADA Publishing. Případné informace na tel. 220 386 511–2. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikací uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.


•


Pronájem přinesl úspory Zdeněk Bejček, vedoucí útvaru Information Services společnosti Linde Gas a.s., poskytl rozhovor o pronájmu IT infrastruktury formou managed services. Linde Gas je tuzemským lídrem na trhu technických plynů. • Proč jste se rozhodli pro managed

services? Byli jsme loni postaveni před nelehký úkol: V rámci projektu InTouch, který byl zaměřen na zlepšení úrovně našich služeb, jsme měli vybavit odpovídající výpočetní technikou všechny naše obchodní partnery. Z možných variant jsme nakonec zvolili pronájem IT infrastruktury od GCC Services. Důvodů bylo hned několik – vedle dlouhodobých finančních úspor šlo zejména o rychlost nasazení potřebné IT infrastruktury a transparentnost služby. U managed services lze předem jasně definovat rozsah a cenu služby, což je pro dlouhodobé plánování provozu firemního IT nedocenitelné.

Zaznamenali nějaké změny oproti minulosti a případně jaké? Naší snahou je, aby kolegové nic nepoznali, a to se nám i daří. GCC Services dodává veškerou

5

ICT REVUE

potřebnou infrastrukturu a řeší případné problémy, ale primární kontakt obchodním partnerům a zaměstnancům poskytuje stále naše oddělení. Výhodou oproti minulosti je hlavně garantovaná doba odezvy při řešení případných problémů. Interně nemusí být takováto odezva vždy stoprocentně dodržena, s managed services to možné je. • Máte s managed services nějaké další

plány? Chystáme aplikovat model managed services na pronájem 170 notebooků. Primárním měřítkem jsou finance, ale managed services přináší další těžko vyčíslitelné úspory. Tento způsob pořízení IT infrastruktury stojí rozhodně za zvážení. (hkp)

• Jakou infrastrukturu si takto pronajímáte?

Pro naše obchodní partnery pronajímáme zhruba 240 počítačů a tiskáren. V našich dvanácti pobočkách disponujeme samozřejmě i další rozsáhlou infrastrukturou. Tam managed services také částečně využíváme. Přes managed services rovněž provozujeme veškeré reprografické služby, jako kopírování, skenování a faxování.

• Kolik s managed services asi ušetříte?

Úspory jsou výrazné. Například na infrastruktuře čítající 240 počítačů a tiskáren ušetříme během šesti let zhruba milion korun. A to nepočítám úspory na investicích do lidského kapitálu a administrativy. Nemusíme se starat o personální obsazení servisního týmu či inventarizaci, to vše zajišťuje GCC Services. • Co byste firmám zvažujícím managed

services doporučil? Aby si dobře rozmyslely, co by jim vše mělo přinést – manažeři v tom musí mít jasno. Dále je nutné si zvolit spolehlivého dodavatele služeb managed services. Doporučujeme si prověřit reference a nehledět jen na cenu. Pokud by byl partner nespolehlivý, může to provoz firmy značně ohrozit.

• Na co je třeba si dát při objednávce

managed services velký pozor? Věnovat se důkladně smlouvě. Ta musí detailně popisovat úroveň dodávaných služeb (SLA), systém hlášení incidentů a zároveň jasně definovat, co se bude dít, až smlouva vyprší. Je možné si techniku za určitých podmínek ponechat? Co se bude dít, pokud se služby vypoví? Je třeba mít ošetřené všechny možné scénáře, jinak firma hodně riskuje. • Jak se dívají na managed services

uživatelé?

HN-016829

6

ICT REVUE


•


Jan Pour

Systémová integrace: Předmět trvalého zájmu

ožnosti, které nabízí podniková informatika, respektive v jejím rámci současné informační a komunikační technologie, vytvářejí významný zdroj ekonomických, obchodních a dalších efektů a současně i zdroj konkurenceschopnosti jednotlivých firem i celých ekonomik. Zájem o tuto tematiku trvá již několik desítek let, lze ale konstatovat, že se stoupajícím vlivem informatiky na úspěšnost ekonomických subjektů se příslušná pozornost ještě zesiluje. To dokumentuje i program různých odborných akcí, mezi jinými konference Systémová integrace, která obdobně jako v minulých letech i v letošním roce věnuje kvalitě podnikové informatiky a jejím efektům celý jednodenní blok. Podívejme se nyní na několik názorů na toto téma. Čerpám z vlastní praxe a z výsledků dílčího průzkumu (70 respondentů), který proběhl v rámci odborných akcí České společnosti pro systémovou integraci, hlavního organizátora uvedené konference.

Efekty firemní informatiky

M

Ošidné dimenze

Efektem informatiky chápeme v daném kontextu jakoukoli pozitivní změnu v manažerských, obchodních a dalších aktivitách firmy dosaženou službami a produkty informatiky, tj. například změny (pozitivní) v hodnotách ekonomických ukazatelů, postavení firmy na trhu, zvýšení počtu nových zákazníků, zkrácení průběžné doby zakázek apod. Pro plánování a analýzy informatických efektů je podstatné stanovit i základní hlediska (dimenze), podle nichž lze efekty klasifikovat, a tedy i analyzovat. Takovým hlediskem může být obsahový charakter efektů informatiky, tj. zda se jedná o ekonomický efekt například ve snížení stavu zásob nebo zvýšení počtu zákazníků, zkrácení doby zakázky apod. Jiným podstatným hlediskem je význam informatických efektů pro podnik, například zda jde o základní zajištění provozuschopnosti podniku a nebo na druhé straně o získání specifické konkurenční výhody na trhu. V tomto kontextu jsou podstatné i možnosti vyjádření, respektive měření efektů informatiky. Ty jsou předmětem diskusí již několik let. Existuje celá řada problémů spojených s vyšší mírou exaktnosti měření v této oblasti, které vyplývají z velmi silného vlivu člověka na uplatnění informatiky, jeho zájmu, kvalifikace a invence, z infrastrukturního charakteru informatiky, která obvykle působí v několika oblastech podnikového řízení najednou a ještě v kombinaci například s procesními, organizačními a výrobními změnami. I přes tyto obtíže se projevuje rostoucí zájem podniků o relativně přesné vyjadřování plánovaných i reálně dosahovaných efektů informatiky a s tím související potřeba sledovat návratnost takových projektů a provozovaných aplikací. Při posuzování obsahového charakteru dosahovaných efektů v informatice vyplynulo, že v naší současné praxi převládají efekty spojené se zvyšováním procesní výkonnosti firmy a kvality jejího řízení (38 % odpovědí). Hodnoty spojené se zvyšováním kvality řízení a procesní výkonnosti firmy jsou velmi pozitivní a potvrzují i očekávané trendy v narůstající poptávce po projektech zvyšujících právě kvalitu řízení, zejména co se týká business intelligence, řízení pracovních toků, řízení vztahů se zákazníky atd. Předpokladem pro dosažení efektů v procesní výkonnosti podniků je však realizace komplexních reengi-

V příštích letech se dá očekávat stále širší uplatnění smluv SLA. neeringových projektů podnikových procesů, ale ty někdy narážejí na některá personální a organizační omezení, jako je například určitá rezistence pracovníků k projektům tohoto typu.

Konkurenceschopnost prioritou

Rozlišení významu informatiky pro konkurenceschopnost podniku je vzhledem k jeho uplatnění na trhu klíčové. Odpovídá na otázku, co informatika pro úspěšnost podniku na trhu znamená. Převažující procento odpovědí (cca 40 %) se v tomto případě vázalo k základnímu zajištění provozuschopnosti firmy, tj. zajištění účetnictví a finančních operací, běžných obchodních transakcí apod. Na druhé straně ale i v segmentu posilování konkurenceschopnosti a dosahování konkurenčních výhod na trhu proběhl významný posun v názorech respondentů na pozici informatiky. Kladné odpovědi se v těchto případech pohybovaly na úrovni třiceti procent. Pro řízení podnikové informatiky a zvyšování její kvality a výkonu je často podstatné i časové rozložení analýz dosahovaných efektů. V tomto případě vyplynulo, že se v naší praxi tyto analýzy realizují průběžně a nebo v pravidelných časových intervalech (36 procent), zatímco pouze s ukončením projektů se realizují ve třiceti procentech případů a v pěti procentech případů se neanalyzují vůbec. V této souvislosti je rovněž zajímavý podíl těch podniků (33 %), kde se efekty sledují v přímých finančních ukazatelích. Naproti tomu pouze čtrnáct procent podniků neměří efekty vůbec. V souvislosti s efekty informatiky a jejich řízením je účelné sledovat i to, do jaké míry se promítají do jednotlivých oblastí řízení, respektive do klíčových podnikových procesů, jakými jsou například řízení zakázky, řízení údržby apod. Ze zmíněného průzkumu vyplynulo, že téměř 57 procent podniků vztahuje efekty k jednotlivým podnikovým procesům. Tento trend evidentně souvisí s důrazem vedení firem na jasné přiřazení zodpovědnosti uživatelů nejen za vynaložené náklady na ICT, ale také za plánované a reálně dosahované efekty. Vedle toho připomeňme vysoké procento kladných názorů hodnotících dopady informatiky na procesní výkonnost firem. Právě zájem na zkracování průběžných časů podnikových procesů a zvyšování jejich flexibility mění přístupy a priority managementu společností v řízení i uplatňování informačních technologií. Tyto tendence posiluje i rozšiřování specializovaných aplikací a technologií určených pro řízení podnikové výkonnosti (CPM, Corporate Performance Management) a aplikací zaměřených na průběžné monitorování a analýzy podnikových procesů, zejména ve vztahu k obchodním partnerům.

Nezapomenout na ERP

Obdobný význam a charakter mají sledování a analýzy informatických efektů vzhledem k jed-

notlivým provozovaným aplikacím informačních systémů, jako jsou celopodnikové aplikace (ERP), aplikace elektronického podnikání apod. Průzkum rovněž potvrdil trend směřující k detailnějšímu hodnocení tohoto vztahu (více než padesát procent kladných odpovědí), zatímco záporných odpovědí je v tomto případě pouze 29 procent. Rozšiřující se spektrum různých typů aplikací, s nimi svázaných technologií a stále vyšší aplikační heterogenita podnikové informatiky tak vyvolávají silnější potřebu zvyšovat kvalitu řízení aplikací a příslušných efektů. Tento trend lze očekávat i v dalších letech, což současné výsledky průzkumu také potvrzují. Stejná situace je i v analýzách efektů informatiky vzhledem k různým typům služeb (outsourcingu, ASP apod.). Zajištění informatiky a jejích služeb je v současné době vázáno především na míru outsourcingu odpovídající aktuálním potřebám a možnostem podniku a vedle toho i na přístup k řešení systémové integrace, tj. provázání podnikové informatiky na všech jejích obsahových i technologických úrovních. Z průzkumu vyplynulo, že pouze šestnáct procent podniků systémovou integraci nerealizuje. Pokud jde o outsourcing, pak podle očekávání je nejsilněji zastoupen outsourcing vývoje, který využívá 38 procent dotázaných podniků, zatímco provozní outsourcing (včetně vývoje) je realizován ve 22 procentech dotázaných podniků. Využívání vzdálených služeb ASP (Application Service Providing) na úrovni deseti procent je poměrně nižší, než se původně očekávalo.

Boom SLA

Průzkum rovněž potvrdil stále se zvyšující zájem o využívání smluv ošetřujících zajištění požadované úrovně informatických služeb (SLA, Service Level Agreement), protože osmnáct procent respondentů uvedlo, že využívá SLA na všechny typy služeb, a 56 procent dotázaných odpovědělo, že SLA používá pouze na vybrané služby informatiky, což je ale při jejich širokém spektru logické. V příštích letech se dá očekávat stále širší uplatnění smluv SLA, neboť zkušenosti z praxe potvrdily, že jejich správné využití přináší podstatně větší disciplínu a průhlednost ať už do kooperačních a ekonomických vztahů mezi odbornými útvary a útvary informatiky nebo ve vztazích zákazníka k externím dodavatelům informatických produktů a služeb. Z těchto důvodů jsou dnes i SLA jádrem existujících modelů a metodik řízení informatiky. Jedním z klíčových momentů zvyšování úrovně a efektivnosti využití ICT v podnicích je kvalita řízení informatiky a využívání jasně definovaného systému ukazatelů pro tuto oblast podnikového řízení. Jeho podceňování pak znamená špatně nastavené priority v nasazování a uplatňování aplikací, chyby ve specifikaci služeb a jejich zajištění interními nebo externími poskytovateli. Autor působí na katedře informačních technologií VŠE v Praze


•


ICT REVUE

7

Desktop Managed Services představuje způsob, jak ušetřit až třicet procent nákladů na provoz IT Jan Hlaváč Rychle a pružně zvládnout stále se zvyšující nároky na správu a provoz IT infrastruktury se stejným počtem zaměstnanců. To je těžký úkol, z kterého bolí hlava nejednoho IT manažera. Tlak na dlouhodobé provozní úspory na dobré náladě také nepřidá. Firmy se proto začínají stále častěji obracet k alternativním formám získání potřebného IT vybavení, které jim kýženou flexibilitu a úspory zajistí. Populárními se stávají zejména takzvané řízené služby neboli »managed services«. Donedávna manažeři považovali informační infrastrukturu ze něco, co je dobré vlastnit. Nyní ale zjišťují, že jsou i výhodnější způsoby, jak disponovat nejmodernějším IT vybavením a přitom ještě ušetřit a zefektivnit provoz společnosti. Stále žádanějším se proto stává kompletní pronájem koncové IT infrastruktury včetně služeb s tím spojených – například podpora uživatelů či servisní zásahy. »Firmy se snaží zaměřovat na hlavní předmět podnikání a další činnosti pokud možno outsourcují. Nabízíme proto službu, která zákazníky zbaví všech starostí s informačními technologiemi a zároveň jim ušetří ročně až třicet procent nákladů,« řekl Miroslav Bečka, generální ředitel společnosti GCC Services, která na trh uvedla službu Desktop Managed Services. Firmy od nákupu potřebného hardwaru a softwaru začínají odrazovat i vysoké počáteční náklady. Ty se mohou vyšplhat do závratných výší a po zhruba třech až pěti letech je nutné je navíc znovu opakovat, protože technika začne být zastaralá. Plně vlastnit veškerou IT infrastrukturu může tedy být pro větší firmy nevýhodné nejen z hlediska cash-flow, ale i z dalších důvodů. »Dlouhodobě ušetří na administrativě – například inventarizace je na bedrech dodavatele služeb managed services. Rovněž není třeba investovat do vzdělávání zaměstnanců, jejich náboru a dalších administrativně náročných činností,« dodal Miroslav Bečka. KDE MIZÍ NÁKLADY Z dlouhodobých analýz investic do firemní infrastruktury IT vyplývá, že více než polovinu nákladů tvoří činnosti nesouvisející přímo s hardwarem či softwarem. »Jde o řešení různých výpadků systému, školení uživatelů a řešení provozních problé-

mů,« řekl Miroslav Bečka. Pouze 45 procent nákladů představuje nákup hardwaru a softwaru, jeho údržba a s tím spojená administrativa. Řešení provozních problémů často interní oddělení IT velmi vytěžuje. Namísto plánování dalšího rozvoje informační infrastruktury – a tím pádem zvyšování konkurenceschopnosti firmy – se IT zaměstnanci zabývají řešením rutinních problémů. To značně snižuje jejich efektivitu, dochází ke zbytečným prodlevám, a prodražuje se tím i cena práce. »Při využití služeb managed services však za servisní zásahy zodpovídá dodavatel těchto služeb. Jsme navíc schopni téměř stoprocentně dodržet dohodnutou úroveň dodávky služeb, takže případné výpadky jsou zkrácené na minimum,« vysvětlil Miroslav Bečka. ŠPIČKOVÉ KNOW-HOW VŽDY PO RUCE Značnou výhodou plynoucí z využívání služeb managed services je také přístup k těm nejlepším odborníkům a výpočetní technice. Pokud si firma zvolí dobrého a prověřeného partnera, muže si být jistá, že v případě jakýchkoli problémů vše vyřeší kvalifikovaní odborníci. Odpadají i problémy s fluktuací tolik žádaných IT odborníků, která je značně vysoká. Rovněž si může být zákazník jistý tím, že platí pouze za objednané služby, které navíc může flexibilně rozšiřovat. »Značně investujeme do našich odborníků, kteří navíc získávají zkušenosti i na jiných projektech. Jsme proto schopni rychle vyřešit i ty nejsložitější problémy či najít to nejlepší řešení pro zákazníka,« uzavřel Miroslav Bečka, generální ředitel společnosti GCC Services, dceřiné firmy nadnárodního systémového integrátora S&T. VÝHODY PLYNOUCÍ Z VYUŽITÍ DESKTOP MANAGED SERVICES: ■ kompletní pronájem hardwaru a softwaru – transparentní plánování investic; ■ uživatelský helpdesk – provozní problémy řeší dodavatel; ■ školení uživatelů – na základě analýzy helpdesku je možné připravit školení; ■ vzdálená systémová administrace a monitoring sítě – problémům je možné předcházet; ■ zjednodušení nákupních procesů a dosažení transparentnosti.

HN-019351/A

8

ICT REVUE


•


Je libo mozeček?

V Potěmkinových vesnicích vám jej naservírují v bodyshopu

»Systémový integrátor by měl zaměstnávat dobře placené specialisty, o nichž si management netroufne hovořit jako o „lopatách“, jak je tomu v Čechách pohříchu zvykem,« říká Alexandra Makovičková, specialistka na testování softwaru pracující ve Vídni.

Zbyněk Hutar • Nepřipadá vám, že máte poněkud divoký

život? Proč jste si vybrala ke studiu herectví, když jste nakonec skončila u testování softwaru? Tuctová story. Dcera nepřítele komunistického režimu, který byl dost naivní na to, aby se nepřipojil k žádné chartě. DAMU byla jediná humanitní škola, kde to nějak skousli... A na »strojárnu« se mi tehdy nechtělo. Já chtěla studovat sociologii a jazyky. Kdo normalizaci nezažil, bude mu vše připadat absurdní. Když jsem začínala spolupracovat se softwarovou firmou ve Vídni, kde jsem nyní zaměstnána jako test manager, zaujala je především má někdejší maturita z analytické chemie a z němčiny zároveň. Pro jistotu mě ale napřed poslali na testy IQ, ta herecká studia na ně byla přece jen trochu silná káva. Můj mozek si pořád nějak nemůže vybrat tu správnou hemisféru. Snažím se tedy mezi nimi nějak rozumně vyvažovat. • Čím vyvažujete?

Skákáním z letadel a zpěvem. Parašutismus je droga, nedá se popsat, co cítíte, když letíte šílenou rychlostí vpřed a vidíte svět z přehledné výšky. Čistí to hlavu a pomáhá třídit priority. Zpěv mi zase připomíná to nejdůležitější, co si s sebou životem nesu, jakoby nějaké spojení s mou genetickou informací. • Každá dívka přece sní o tom, že se dostane

na DAMU a bude z ní herečka... Ale ne... Pro mě představovala DAMU nouzové řešení. Ze všech předmětů mi tam dobře šly jenom jazyky a zpěv. Ale hodně jsem se naučila, v životě se mi ohromně hodilo, že umím pracovat s držením těla, hlasem, výslovností, temporytmem. Vše jsem využila později v profesi žurnalistky a ještě později jako networker. Slovo lobbista je díky několika nešikům dnes ve střední Evropě bohužel už vulgarismus. • ...a vás je navíc občas tu a tam vidět

v televizním zpravodajství. Občasné vstupy pro Českou televizi z Vídně dělám vyloženě pro radost po práci. Jde o můj poslední kontakt se světem žurnalistiky, který jsem před lety opustila. Nejvíc mě těšila práce, když jsem řídila zahraniční rubriku Lidové demokracie. Na tu dobu vzpomínám moc ráda. Naopak už bych si nikdy nechtěla zopakovat práci pro Vladimíra Železného, to byl dennodenní tvrdý výcvik v sebeovládání a počítání do deseti. Alexandra Makovičková pracovala jako nezávislá analytička, nyní je zaměstnána v rakouské firmě Objentis Software Integration. Blíže viz www.makovickova.com


•


• Co právě testujete?

Momentálně vývoj nástrojů pro Quality Assurance. Každý test manager by měl občas sednout ke stroji a místo sledování statistik projektu a spotřebovaných »člověkodnů« věnovat čas obyčejným funkcionálním testům. Hlava se tím udržuje v pohotovosti a nezapomenete řemeslo. Aby se vám pak testeři nesmáli, že jste mimo. Takže testuji ostošest aplikace napsané v jazyce JAVA. Můj kolega Christopher Semturs přišel na trh s převratnou novinkou v oblasti IDE pro Lotus Notes, která se jmenuje Kentumi. Naše aplikace jsou už napsány prostřednictvím tohoto nového nástroje. • Když se před dvaceti lety objevil dnes tolik

módní termín outsourcing, málokdo si dokázal představit, jak bude vypadat jeho expanze v novém tisíciletí. Má outsourcing v IT opodstatnění? Ano. Ale jen při dlouhodobých projektech. U projektů trvajících méně než šest měsíců jde jen o obchod s bílým masem, takové novodobé kuplířství. Pár chvilek štěstí, žádné plody práce, vysoká cena a good bye. Zapomeňte, není na co navázat...

• Proč myslíte? Máte konkrétní zkušenost?

Mnohokrát jsem o tom mluvila s přáteli z branže, povětšinou programátory, protože s těmi přijdou testeři dennodenně do styku. Nejhorší způsob, bohužel dnes velmi obvyklý, vypadá zhruba takto: Mladý programátor opustí školní lavice. Sní o tom, že půjde pracovat do zahraničí, ale chybí mu zkušenosti nebo jazykové vybavení. Poté mu personální agentura (»na přechodnou dobu, než se něco v zahraničí najde, to víte, trvá to«) doporučí nastoupit u domácí firmy za vcelku malý nástupní plat, který dnes činí zhruba 20 tisíc Kč měsíčně. »Stůl si ani nehledej, zítra jdeš na pohovor do firmy X,« řeknou mu. Před pohovorem je rozpačitý absolvent řádně »nabrífován«, aby nikdy neříkal »neumím«, »dosud jsem neviděl« nebo »tohle není moje specializace«. V prekérních situacích je radno používat spíše věty: »S tím jsem přišel do styku jen krátce, ale myslím, že bych se brzy znovu zapracoval.« Během dvou dnů mu v jeho mateřské firmě všichni tisknou pravici, protože ho koupil operátor X či banka Y. Seniornější programátoři ruce netisknou, jen přejí hodně zdaru a vědí, co tím myslí. První tři měsíce práce prožije absolvent v tzv. open space. Všichni zde překřikují všechny, je tu cokoli slyšet, ale nelze se kvůli tomu na cokoli soustředit. S naším absolventem ovšem nemluví ani klika u dveří. Částečně proto, že všichni zaměstnanci vědí, že je tu jen na záskok. Navíc se šuškandou prosáklo, kolik za toho nováčka firma platí… »Představte si, pane kolego, dvě stě padesát tisíc měsíčně.« Když se tuto částku poprvé dozví i náš »mozeček«, zápasí asi třicet dnů s neodolatelnou touhou podat výpověď a jeho motivace přimrzne pevně k bodu nula. Když ho po třech měsících vezme někdo z kolegů na milost a na pivo a začne mu odpovídat na pracovní dotazy, bývá už zpravidla pozdě. Snaha o integraci do projektu byla promeškána z obou stran a do konce doby, na kterou byl »mozeček« nasmlouván, zbývají tři měsíce. Na konci šestiměsíčního smluvního nasazení – a bývají i kratší! – pak napíše šéf oddělení, ve kterém nováček působil, pěknou zprávu vedení firmy o tom, jak se jim outsourcing pěkně vyplatil, a doloží to zpravidla několika hezky barevnými a zcela irelevant-

ními grafy v Excelu. Výsledky efektivity nákupu sil zvenčí stejně nikdy nikdo profesionálně neměří. Specializace na kvalitu procesů k nám bohužel ještě leckde nedorazila. • To zní dost depresivně. Opravdu je praxe

tak chmurná? Ano a důvody jsou ještě chmurnější. Výměnou za to, že nadřízenému s podpisovým právem »nerýpete« do důvodů, proč byla nesmyslně drahá šestiměsíční smlouva s nováčkem uzavřena, si jako šéf IT oddělení vysloužíte peníze na nový nástroj, který vaši vývojáři už dva roky zoufale potřebují k práci. No a náš fiktivní »mozeček« se vrátí do firmy a čeká, až si ho někdo za výlohou opět vybere. V mezičase, pokud není poptávka, utlouká nudu na nikam nevedoucích interních projektech, které se vždy znovu rozjedou a pak opět pozastaví, aby udělaly místo bodyshopům, jak se dnes moderně outsourcingu přezdívá. • Jaké může mít tato praxe v budoucnosti

důsledky? Ztrácejí tím hlavně mladí absolventi. Nemyslím finančně. Pokud se cítím obchodně dost zdatný, mohu se přece nabídnout sám. V Rakousku se na živnostenský list tímto způsobem za drahé peníze na mimořádných projektech živí spousta specialistů a nikdo se tomu nepodivuje. Berou měsíčně velké peníze, ale profesně rostou jen svépomocí a nemají jisté bydlo. Ztráta v českých poměrech spočívá hlavně v tom, že profesní růst mladého začátečníka (ti jsou nejoblíbenější, protože jsou levní a se vším svolní) je hned v zárodku zcela přerušen. Na tom nezmění nic ani rychlá certifikační školení za drahé peníze. Kdo se kontinuálně v praxi neučí, ten dříve nebo později začne profesně fatálně zaostávat. To je také důvod rychlé recyklace specialistů v bodyshopech. Dříve nebo později chce člověk buď vyšší plat nebo profesně vyrůstat a učit se. V obou případech je výsledkem odchod nebo vyhazov. Za půl roku dodá personální agentura další »mozečky« a »byznys« se točí dál. A ztrácí tím hlavně české IT. • Nechce se uvěřit, že vesnice pro celý tento

byznys postavil bodyshoper kníže Potěmkin. Základní myšlenka, že je efektivní si pracovníka na pár měsíců půjčit, než ho živit pořád, je přeci racionální. Flikovat ad hoc projekty, které hoří, s narychlo najatými statisty se většinou příliš nevyplácí. Je třeba minimálně tří měsíců, aby se vysoce kvalifikovaný odborník zvenčí zapracoval a začal se orientovat v místně užívané terminologii, v jejím kontextu, v oblasti užitého hardwaru a softwaru. Další tři měsíce jsou třeba k tomu, aby správně pochopil procesy a sociální vazby a aby jeho práce začala v souladu s týmem přinášet nějaké první ovoce. Bohužel, většina dnešních outsourcingových projektů je právě na půl roku. Tedy na zalepení projektů, ve kterých se nejhlasitěji ozývá křik, že »nejsou lidi«. Jeden příklad z mé profese: Opravdu je lépe najmout narychlo na tři měsíce nezasvěceného testera na náhodné klikání v aplikaci, než si dát tu práci a vybudovat ve vlastním IT oddělení skutečné procesy směřující k dosažení stabilní kvality, její verifikace a validace? Cítíte ten rozdíl?

ICT REVUE

9

• Ano, ale outsourcing vyvažuje citlivěji

poptávku a nabídku na trhu práce. Právě naopak! On ji deformuje. Rychlá recyklace mladých specialistů v bodyshopech vede bohužel k tomu, že ti, kteří se už bodyshopu zúčastnili, se k němu zpravidla chtějí vrátit jen za větší peníze, nebo – ještě častěji – vůbec ne. Pracovníků ochotných dát se tímto způsobem »vyzdrojit« tak ubývá, pokud bych otrocky přeložila hojně používaný termín outsourcovat. To vede ke zrychlující se recyklaci a k neustále masivnějšímu tlaku na provize náborářských firem, které se ve svých slibech mladým absolventům dopouštějí stále větších nehorázností. Jednou se tato spirála někde zastaví a s ní se zhroutí celý od základů špatně postavený obchod s mozky na váhu. • Když kritizujete, musíte mít sama i názor na

nápravu... Velkým prubířským kamenem outsourcingu budou podle mého názoru dva zlomové body: Prvním bude schopnost českého IT rozhodnout se mezi levným trhem vysoce kvalifikovaných indických nebo čínských specialistů on-line, který s sebou nese vysoké riziko zcizení know-how, a mezi cílenou výchovou a péčí o profesní zralost vlastních zaměstnanců nebo outsourcovaných zdrojů na dobu delší než jeden rok. Druhý prubířský kámen, po kterém už všichni pošilhávají, je schopnost trhu absorbovat natrvalo specialisty z Bulharska, Rumunska, Ukrajiny atd. V praxi to zatím příliš perspektivně nevypadá. Schopnost sociální integrace je totiž mnohem důležitější složkou výkonnosti týmu než míra znalostí či empirických zkušeností jeho jednotlivých členů. Znám firmy, které s tím již dva roky experimentují, ale mladí specialisté z východních zemí jsou často problematicky adaptabilní a potřebují čas k navázání skutečně pevných pracovních kontaktů. Málo se v cizím prostředí odvažují projevovat, izolují se. Naopak velkou šanci dávám outsourcingu našich lidí do sousedních států, pokud jim dokážeme vybudovat efektivní servisní zázemí. • Co tedy navrhujete?

Domnívám se, že snad jedinými zaměstnavateli, kteří generují dostatečně vysokou míru zisku na to, aby mohli profesně vzdělávat své lidi, jsou bankovnictví a telekomunikace. Brzy přibudou další. Veškerý jejich současný úspěch tkví ve schopnosti ovládnout efektivně řídicí a informační procesy. Tyto procesy stojí na přesně zaškolených a integrovaných pracovních silách s praxí. Jejich pracovní cena a přidaná hodnota spočívá především ve znalosti vnitrofiremních procesů a v jejich další schopnosti je rozvíjet a zlepšovat. Podívejte se, kdo dnes udává tón ve světě informačních technologií. Ne nadarmo se tvrdě prosadily asijské a americké společnosti s metodologiemi řízení, jako je Kaizen, Lean atd. Tyto metodologie extrémně akcentují neustálé prověřování kvality. Kde není motivace, tam není výkon. Kde není výkon, tam mizí kvalita. Kde mizí kvalita, tam klesá zisk. A v informatice je ukryta značná část ziskovosti moderních mogulů světových burz – bank, telekomunikačních operátorů, pojišťoven a finančních poradenských služeb. Je přece jednodušší prohledat sako a košili, jestli se mi tam neválí zapomenutá stovka, než celé dny vymýšlet, co bych mohl za stovku prodat. České K

10

ICT REVUE

K IT umí být nesmírně kreativní, ale jeho způsoby

řízení připomínají spíše rakousko-uherské školství. To bylo typické množstvím byrokracie, užíváním silných slov a atmosférou strachu. Sledovaly se vedlejší nebo ryze osobní cíle, prováděla neefektivní kontrola, nic se nelepšilo. • Nepopřete, že naši inženýři jsou ve světě

poměrně žádaní. Ano, ale ne naše firmy. Nejlepší mozky si už získali Američané, Angličané, Němci, nyní to činí Rakušané, kteří prožívají obrovský industriální boom, protože se v Rakousku obměňují investoři v klíčových odvětvích a masivně se investuje do nových technologií. My ale potřebujeme, aby v zahraničí poptávali naše firmy, ne naše mozky. Je zajímavé, že Rakušané mají před českými inženýry hluboký, historicky podmíněný respekt – to je třeba jeden z důvodů, proč je tak fatálně děsí počet selhání v Temelíně, oni vše prostě nějak nemohou strávit dohromady. A jsme zase u té kvality... • A jaké jsou šance firem v populárním oboru

systémové integrace? Na to, jak se prosadit v oboru systémové integrace, neexistuje univerzální recept. Pěkně to nedávno popsal v týdeníku Ekonom č. 16 ředitel společnosti Unicorn Vladimír Kovář, který přirovnává systémovou integraci ke stavbě domu, respektive ke stavbě města, a správně podotýká, že většina dnešních IT »měst« vzniká nejen bez urbanistů, ale i bez architektů. Zkušenost mi napovídá, že úspěšný systémový integrátor by měl mít následující předpoklady: Především by měl disponovat obchodníky, kteří prošli zkušeností z oblasti vývoje, jejichž nohy se pevně dotýkají země a kteří se nebojí říkat slovo »nevím«. Potřebuje rovněž analytiky, kteří umí mluvit oběma jazyky (jazykem klienta i jazykem vývojáře či architekta) a mají pro své analýzy jednotné prostředí, společné s ostatními účastníky procesu. Bez specialistů, kteří jsou schopni verifikovat správnost a účinnost procesů již od akceptačních kritérií ve smlouvě s klientem a správnost následné analýzy – drtivá většina integračních projektů zkolabuje kvůli procesním nebo faktickým chybám v této první fázi – se také neobejde. Systémový integrátor musí mít dále znalosti psychologie a ovládat vyjednávání vybaveného tutora, který si všímá hlavně chyb v komunikaci. Ty se totiž nikde nesledují a jejich působení bývá u dlouhodobých projektů fatální. Po ruce by měl mít standardní nástroj, který umožní tzv. trekování, a to nejenom pro sledování chyb (většina českých firem používá trekovací nástroje pouze pro evidenci chyb), ale hlavně pro společný strukturovaný přenos issues, reviews, požadavků, změnových řízení, informací o designu a verzích atd. Toho v žádném případě nedocílíte ve Wordu a jen s obtížemi v Excelu. Pokud je firma schopna si správně nastavit a zaběhnout tento proces komplexity uvnitř svých vlastních projektů, je schopna jej replikovat i v oblasti zavedení systémové integrace. Last, but not least: Integrátor by měl zaměstnávat dobře placené specialisty, o nichž si management netroufne hovořit jako o »lopatách«, jak je tomu v Čechách zvykem. Ještěže tato praxe není celosvětová, jinak bychom brzy zaslechli tu starou ošklivou melodii z Komunistického manifestu Marxe a Engelse o tom, že v revoluci nemohou proletáři (programátoři) ztratit nic než své okovy a že dobýt mohou celý svět.


•


Tělo jako doklad: Biometrické systémy v ČR

Obavy ze zneužití osobních údajů jsou liché Pro mnoho lidí není mezi identifikací a autentizací žádný rozdíl.

B

iometrické systémy... V současné době módní, téměř magický termín, za nímž si obvykle představuje většina lidí špičkové technologie. Využívají však principy staré téměř jako moderní lidstvo samo. Otisky prstů na starověkých hliněných destičkách měly zřejmě podobnou funkci jako pozdější podpisy či dnešní PIN: potvrzení totožnosti dané osoby pro určitý účel. Dnes však přibyly s nástupem nových technologií široké možnosti. K předním dodavatelům těchto řešení patří divize IT Solutions and Services společnosti Siemens.

Podejte prst...

Teoreticky je k dispozici značné množství biometric- Pracoviště na snímání fotografie pro cestovní doklady s biometrickými údaji. kých veličin: otisk prstu, geometrie ruky, geometrie tváře, oční duhovka, ale • přímé optické snímání prstu – nejdražší mei méně běžné veličiny, jakými jsou hlas, pachové toda, má však výhodu, že tímto způsobem stopy, charakteristická chůze, DNA atd. Prakticky lze jednou čtečkou snímat velké množství se však využívají jen některé, a to v závislosti na otisků (např. při odbavování pasažerů); oboru. Zatímco v kriminalistice je snaha využít co • přímé kapacitní snímání – tyto čtečky jsou možná nejvíce zjištěných veličin, v technické praxi velice laciné a jsou právě součástí různých se hledá optimum mezi cenou a užitkem. Takže zařízení, ale jsou citlivé na čistotu, proto se v technické praxi se asi nejčastěji setkáváme: používají tam, kam denně nepřichází velké ■ S otisky prstů. Tato metoda je velice propracomnožství lidí; vaná, cena čteček otisků prstů je dnes tak ma• otisk prstu na podložku s následným snímálá, že se často doplňují například do počítačoním na klasickém skeneru (málo běžné). vých myší a jejich celková cena se nezvedne ■ Technologie porovnání nasnímaných biomeani o řád. trických hodnot se vzory v databázi. Na rozdíl ■ Rukou psaným podpisem v bankovnictví (plaod aplikace pro kriminalistiku, kdy je potřeba tební karty, podpisové vzory pro platební příve velmi rozsáhlé databázi vyhledat nejpokazy apod.). Mnozí si asi ani neuvědomují, že dobnější vzorky, komerční aplikace často poi podpis je biometrická veličina, a to jedna rovnávají naměřené hodnoty jen s omezenou z nejstarších. databází vzorů, takže mohou klidně porovnat ■ Geometrií tváře. Ta se dnes bouřlivě rozvíjí všechny naměřené veličiny se všemi vzory zejména v souvislosti se zavedením v cestovv databázi. ních pasech a dokladech. Jinou věcí je technologie. Ta je zpravidla závisOtisky: lá na konkrétní biometrické veličině, takže pro dnes běžné nejen v kriminalistice každou biometrickou veličinu jsou používány jiné, Pokud jde o míru spolehlivosti a účinnosti jednoodpovídající technologie. Jsou potřeba hned dvě: tlivých technologií, v současné době díky letité ■ Technologie na snímání biometrické veličiny. zkušenosti kriminalistiky vedou otisky prstů. Například u geometrie tváře stačí běžný digiČtečky otisků prstů jsou již masově vyráběny, tální fotoaparát, ale ke snímání otisků prstů jsou už potřeba specializované čtečky. U otistakže jejich cena je velice příznivá. Siemens má ků prstů se nejčastěji používá jedna ze tří techk dispozici přímo čip, který realizuje kapacitní nologií: čtečku. Nicméně z hlediska perspektivy budoucí-


•


ho využití s ohledem na spolehlivost se podle analytiků jeví jako technologie budoucnosti spíše identifikace (autentizace) podle oka (duhovka či sítnice). Jde ale o technologii řádově dražší (vyžaduje speciální HW a SW), a i její použití bude komplikovanější mj. proto, že při snímání oka je nutné se zatím na určitou dobu zastavit a oko nechat prohlédnout speciálním skenerem. Pro hromadné použití například na letištích nebo v přístavech se zřejmě ve střednědobém horizontu masivně nasazovat nebude, ale velké šance na uplatnění má ve firemní sféře (např. v bankovním sektoru). U oka se také mnohem snáze dá přímo systémem detekovat, zda je živé, kdežto většinu běžných současných snímačů otisků prstů lze »ošidit« umělou náhražkou prstu. Při hromadném odbavování cestujících na letištích a v přístavech lze předpokládat, že dominantní postavení bude mít v nejbližších letech – s ohledem na přesnost kamerových systémů a kvalitu nynějších SW pro porovnávání biometrických údajů – biometrie tváře a otisk prstu.

Pro každý účel to pravé

Důležité je však nejdříve specifikovat, k čemu má biometrie sloužit. Je ideální pro identifikaci osoby, ale s jejím použitím pro autentizaci je to podobné jako s používáním stálého hesla, protože své biometrické veličiny nemůžeme změnit a navíc je zanecháváme všude, kde se pohybujeme (v kamerových systémech, na skleničkách apod.). Pro mnoho lidí není mezi identifikací a autentizací žádný rozdíl. Pro biometrii a její aplikace je však zásadní. Identifikaci člověka provádí jiná osoba (pokud možno nezávislá) nebo při ní aspoň asistuje jako svědek, zatímco autentizaci provádí uživatel sám vůči nějakému autentizačnímu programu (systému). Je ovšem nutno brát v úvahu, že uživatelé mohou autentizační systém podvádět a hledat cesty, jak nad ním vyzrát. Biometrie je namístě v případě cestovních dokladů, kdy se cestovatel identifikuje před úředníkem, v komerční sféře se uplatňuje zejména při řízení přístupu do budov a prostor nebo při přihlašování do počítačů a počítačových aplikací, ale třeba i ve zdravotnictví – zde jsou otisky prstů výhodné například pro identifikaci při vydávání léků, poskytnutí léčby či před operačním výkonem. Sama o sobě však biometrická metoda nemusí pro některé účely stačit. Pokud se snímání biometrických veličin neprovádí před nějakým svědkem, tj. uživatel má příležitost podvádět, tak se musí

provést analýza rizik, která zváží, zda je autentizace pouze s využitím biometrie dostatečná, nebo je třeba ji doplnit o další metody. V praxi velice běžným doplněním je buď PIN (tj. stálé heslo) nebo držení čipové karty. Nezávisí tedy ani tak na velikosti firmy, ale spíše na hodnotě jejích aktiv, která mohou být falešnou autentizací ohrožena. Podle toho se použije odpovídající kombinace identifikačních metod. Například čtečky Siemens již umí kombinovat otisky prstů s PINem či čipovou kartou. Přitom cena takových zařízení není nedostupná ani pro opravdu malé firmy (např. zabezpečení obchodu s dvěma vstupy). Velká firma ovšem pochopitelně potřebuje zabezpečit více vchodů a více počítačů, takže musí nakoupit více periferií a sofistikovanější SW pro jejich řízení. Čím je požadována vyšší míra bezpečnosti systému, tím vyšší částku si musí klient připravit. Technologie jsou tak nyní prakticky omezeny hlavně legislativou a rozpočtem.

Biometrie se v ČR bude týkat (téměř) každého

V ČR je jedním z klíčových projektů využívajících biometrické prvky systém nových cestovních dokladů, které podle směrnic EU musí tyto prvky jednoznačně identifikující majitele obsahovat. Svá biometrická data tak odevzdává každý, kdo v posledních měsících zažádal o cestovní pas. Společnost Siemens, která se na projektu podílí, se musela vypořádat i s často diskutovaným problémem bezpečnosti biometrických systémů a zohlednit obavy z možného zneužití dat, získaných jejich prostřednictvím. »Biometrické identifikační systémy jsou bezpečné jako jakékoliv jiné. Závisí jen na jejich tvůrci, zdali bezpečnost neodbyl,« konstatuje Petr Mayer ze společnosti Siemens a poukazuje na zajímavé psychologické hledisko laiků (ale i mnohých úředníků), kteří vidí v biometrických datech nějaké tajemno, které je chrání třeba více než jiné osobní informace. »To je ale klam. Naše biometrická data totiž trousíme, kudy chodíme. Například chorobopis klidně necháme bez mrknutí oka ofotit pojišťovnou, když žádáme o hypotéku… Pokud jsou ale biometrické údaje ukládány na čipové karty, které samy provádí porovnání nasnímaných hodnot s uloženým vzorem na kartě, pak tato data mohou být na kartu uložena tak, že je z ní nelze již zpětně získat.« »Obavy ze zneužití osobních biometrických údajů v ČR jsou liché,« uvádí Tomáš Holenda z Mi-

ICT REVUE

11

nisterstva vnitra ČR, pod které systém biometrických cestovních dokladů spadá. »Máme velmi přísný zákon, úřad na ochranu osobních údajů i nestátní instituce, které se problematikou zabývají. Možnost zneužití osobních biometrických údajů ze státního systému je tak dost těžko představitelná.« Podobná situace je v celé EU. Obavy ze zneužití nyní používané biometrické podoby obličeje pořízené pro cestovní doklady nejsou podle něj na místě vzhledem k tomu, že je lze získat mnohem snadnější cestou – naši tvář si může vyfotografovat a uložit prakticky kdykoli kdokoli. Lze ale zákonem a jeho kontrolou zaručit, že stát tak nečiní. Na domácí půdě tedy ze zneužití dat obavy mít nemusíme. Kromě toho, že jsou uložena v přísně zabezpečených, navzájem oddělených systémech (z pořizovacího místa putují do chráněné centrální databáze), jsou po šedesáti dnech archivace pro případ reklamací apod. definitivně smazána. Jinou otázkou ovšem je, jak bude vypadat v praxi nakládání s osobními biometrickými údaji ve státech, kam přijedeme, ať již jako turisté či při výjezdu z pracovních důvodů. Pokud se bude jednat o stát oprávněný naše data přečíst a uloží je do nějaké databáze, nelze dát žádné záruky, jak s takovými daty naloží. Právě proto se EU shoduje, že u otisků prstů, kde je riziko zneužití mnohem vyšší než u snímku tváře, bude oprávnění číst data přidělováno nejen jednotlivému státu, ale bude evidováno i každé jednotlivé zařízení schopné tato data číst. Z mandátu OSN již od roku 1947 koordinuje celosvětovou standardizaci cestovních dokladů Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) a podle jejího doporučení a norem ISO se celý systém buduje tak, aby byl celosvětově kompatibilní. Využití biometrie při odbavování, jedna z nejčastěji zmiňovaných aplikací, podle dosavadních zkušeností zatím celosvětově pokulhává. Biometrické cestovní doklady sice vydává přes čtyřicet zemí, ale (s výjimkou USA) zatím neinvestují do odbavovacích zařízení na letištích a v přístavech, která by využívala toho, že někteří cestující již mají pasy s biometrickými prvky. Tam, kde jsou biometrické systémy testovány (některá zahraniční letiště), se však ukazuje, že rychlost i spolehlivost je poměrně vysoká a systémy před sebou mají slibnou budoucnost. (jv)

Veřejné informace k projektu CDBP jsou dostupné na www.mvcr.cz/sprava/informat/biometrika/index.html.

HN-019305

ICT REVUE


•

úterý, 22. května 2007 FOTO NA DVOUSTANĚ: OTA MRÁKOTA

12

ICT for Golf – nová tradice založena

Ve středu 16. května jsme poznali historicky první vítězný tým golfového turnaje ICT for Golf, tým reprezentující společnost Hewlett Packard. Místem konání bylo velmi dobře připravené mistrovské hřiště Golf Resortu Karlštejn. Hlavní myšlenkou golfového setkání segmentu ICT je soutěžení firem mimo obchodní prostředí, kdy golf je nositelem fair play. Týmová soutěž se hraje systémem Stableford, při němž se do konečných výsledků započítávají tři nejvyšší součty brutto a netto Stablefordových bodů hráčů firemního týmu. Každý firemní tým je složen minimálně ze dvou zaměstnanců společnosti a dvou případných hostů. Nová tradice je založena.

POŘADÍ TÝMŮ:

Vítězný tým Hewlett Packard ve složení – zleva doprava – Pavel Klimuškin, David Hofman, Jiří Jirovský a Jiří Krátký.

1. Hewlett Packard 2. Hewlett Packard 2 3. GTS Novera 4. T-Systems 5. Logos 6. ICZ 7. SUN Microsystems 8. Economia 9. Logos 2 10. Ahasware 11. Vegacom


•


Golfové zaujetí v podání Filipa Meluzína ze společnosti Vegacom.

Bunker shot... Kateřina Pavlíčková, Ahasware.

Zděněk Pilz, kapitán týmu společnosti Sun Microsystems.

Blahoslav Fořt, ředitel inzertního úseku společnosti Economia, se prezentoval velmi solidním výkonem při zisku 36 Stablefordových bodů. HN-017315

14

ICT REVUE


Experti: Kdo přijde po Husákových dětech

Poznej a chraň odborníka na IT

V FOTO: UNICORN

loňském roce jsme na tomto místě (Hospodářské noviny 6. 6. 2006, příloha Systémová integrace) diskutovali o tom, jakým způsobem poznáme odborníka na

borníků. Potřeba nové definice IT odborníka byla vynucena tím, že tyto profese v současnosti již výrazně přesahují hranice takzvané »tvrdé« informatiky, která měla co do činění pouze s programováním a správou hardwaru. V rámci projektu jsme po

Základní IT role a profese

Byznys analytik-architekt (Business Process Analyst-Architect)

PROFESE:

Kdo je vlastně odborník?

Prvním výsledkem projektu je vymezení hlavních pracovních rolí IT od-

Činnosti: • analýza, návrh, standardizace a optimalizace podnikových procesů a podnikové organizace (pro různé procesy – finance, obchod, výroba…a pro různá odvětví), • analýza a návrh byznys efektů dosahovaných prostřednictvím IS/ICT, • analýza a návrh řízení znalostí v organizaci, • analýza rizik IS/ICT, zajišťování »business continuity«, • návrh informatických služeb podporujících podnikové procesy, • nasazení/customizace standardního softwaru, • návrh, vytváření a vyhledávání informačního obsahu (informatických služeb, portálu, webu…) na podporu řízení organizace.

Manažer rozvoje a provozu IS/ICT (ICT Manager)

Klíčové znalosti: • metody řízení vztahu byznys–informatika (jak pomocí ICT podpořit dosažení byznys cílů); • jak organizovat a řídit vývoj a provoz ICT služeb, procesů a zdrojů; • jak řídit a koordinovat ICT projekty; • legislativa ovlivňující užití IS/ICT.

PROFESE:

Činnosti: • řízení ICT projektu, • vypracování informační strategie, • vypracování sourcing strategie (které služby, procesy a zdroje vlastnit/interně spravovat a které nakupovat od partnerů), • řízení informatických služeb (service delivery), • řízení provozu IS/ICT, • řízení změn (problem and change management), • řízení rizik spojených s využitím IS/ICT, • řízení bezpečnosti IS/ICT, • řízení ekonomiky IS/ICT, • kontrola kvality a audit IS/ICT, • řízení vztahu se zákazníky a dodavateli.

Relativní počty

Pokud bychom se opřeli o statistiky OECD, bylo by v ČR z celkového počtu pracovníků 3,8 procenta IT odborníků (tj. cca 182 tisíc). Náš průzkum byl založen na výše uvedené definici IT odborníka a na více než tisíci vyplněných firemních dotazníků, přesně respektujících strukturu firem v ČR dle velikosti a dle rozsahu využívání IT technologií. V souladu s našimi loňskými předpoklady průzkum ukázal (i díky rozdílům v rozsahu zahrnutých profesí oproti statistickým číselníkům), že v roce 2006 bylo v ČR cca 233 tisíc IT odborníků, což je mnohem více, než uvádí ČSÚ či OECD. Pokud se zaměříme na strukturu pracovní síly v IT v ČR podle definovaných rolí, zjistíme, že jednotlivé role

Klíčové znalosti: • metody řízení vztahu byznys–informatika (jak pomocí ICT podpořit dosažení byznys cílů); • jak koncipovat procesně-organizační systém společnosti na základě provázání jejích procesů a organizace na její strategické cíle; • jak modelovat a měnit podnikové procesy a podnikovou organizační strukturu s cílem jejich optimalizace dle zadaných kritérií (čas, náklady, kvalita…); • jak řídit znalosti a kompetence zaměstnanců a partnerů v dodavatelském řetězci, jak budovat systém řízení znalostí.

Poznámka: Je vyžadována znalost nejlepších globálních praktik v kombinaci se znalostí lokálních podmínek a podnikové kultury (offshore outsourcing těchto činností je nepravděpodobný).

Trh si vynutí regulaci jejich počtu. Ale jakými jazyky na nás budou mluvit?

dlouhých diskusích mezi zúčastněnými organizacemi a zástupci IT firem v ČR vymezili následující profesní role, které podle nás charakterizují současnou strukturu pracovní síly v IT (viz tabulka).

Znalosti/Činnosti Znalosti a dovednosti, kterými musejí disponovat všechny role: • vysoký stupeň kreativity při řešení úloh, • dobrá znalost angličtiny (písmem i slovem), • schopnost práce v týmu, • komunikační schopnosti.

analytik, návrhář podnikových procesů, byznys konzultant, implementátor standardního softwaru, znalostní inženýr, informační broker, pracovník competitive intelligence

informační technologie (IT) a kolik jich v ČR vlastně máme. Ukázalo se, že definice odborníka na IT není vůbec jednoduchá a že všechny klasifikace, které se opírají o standardní statistické číselníky vzniklé před rokem 1988, již nemohou dostačovat a plně pokrývat současné spektrum profesí v IT, což je i případ současných statistik EU a OECD. Článek končil informací o tom, že v roce 2006 proběhne na katedře informačních technologií VŠE v Praze (ve spolupráci s organizacemi ČSSI, SPIS a CACIO) projekt, jehož cílem je analyzovat současnou nabídku a poptávku po IT odbornících v ČR a připravit scénáře dalšího vývoje počtu IT odborníků a požadavků na ně v příštích letech. Projekt byl úspěšně dokončen, a tak bude zajímavé srovnat dosažené výsledky s loňskými předpoklady.


Profesní role charakterizující současnou strukturu pracovní síly v IT

Jestliže příliv zahraničních investic ustane nebo se významně sníží, začnou informatici přebývat. Ota Novotný, Jiří Voříšek

•

CIO, manažer projektu, manažer provozu, manažer bezpečnosti

Poznámka: Je vyžadována znalost nejlepších globálních praktik v kombinaci se znalostí lokálních podmínek a podnikové kultury (offshore outsourcing těchto činností je nepravděpodobný).


Základní IT role a profese Obchodník s ICT produkty a službami (ICT Salesman, ICT Relationship Manager) PROFESE: obchodník s ICT produkty a službami, pracovník řídící dodávky externích produktů a služeb do organizace, account manager, relationship manager

•

Znalosti/Činnosti Klíčové znalosti: • znalost globálního a lokálního ICT trhu, • znalost významných stávajících/potenciálních partnerů/zákazníků, • legislativa ovlivňující obchod s ICT, • strategie a taktiky vyjednávání. Činnosti: • marketing ICT produktů a služeb, • prodej ICT produktů a služeb, • nákup ICT produktů a služeb, • uzavírání smluv na ICT produkty a služby (SLA), • řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů dle principů sourcing strategie, • vyjednávání s partnery s respektováním různých národních a podnikových kultur. Poznámka: Je vyžadována znalost nejlepších globálních praktik v kombinaci se znalostí lokálních podmínek a podnikové kultury (offshore outsourcing těchto činností je nepravděpodobný).

Vývojář/ IS architekt (IS Developer/ IS Architect) PROFESE: vývojář, programátor, tester, systémový integrátor, IT architekt, systems development manager

ICT REVUE


Klíčové znalosti: • technologie a postupy pro vývoj, integraci a provoz aplikací; • jak navrhovat uživatelsky přívětivé, spolehlivé, bezpečné a provozně nenáročné aplikace; • návrh vhodné technologické a aplikační architektury IS/ICT organizace; • řízení vývojářského týmu. Činnosti: • analýza a návrh aplikací IS (důraz na on-line služby, BI, zvýšení efektivnosti byznys procesů, osobní aplikace, zábava), • návrh hardwarové, softwarové a datové architektury IS/ICT organizace, • návrh databáze, • dolování dat, • programování klientských, serverových, databázových a webových aplikací, • programování gridu, • testování aplikací, • dokumentace aplikací (projekční, programová, provozní, uživatelská), • údržba a správa verzí aplikací, • integrace aplikací.

jsou proporcionálně zastoupeny a meziročně mezi nimi nedochází k významným přesunům v počtech IT odborníků. Zajímavé je vysoké procento IT obchodníků. Dalším zajímavým zjištěním je fakt, že podíl byznys analytiků již přesáhl podíl vývojářů.

Vzkazy do líhní

Na tomto místě jsme v loňském roce rozvíjeli úvahy o tom, jaká budoucnost čeká ČR z hlediska počtu a struktury IT odborníků. Tento odhad jsme ale nebyli schopni učinit, protože Česká republika byla na rozhraní mezi zeměmi, které se chystají na využití nearshore nebo offshore modelů z pohledu zákazníka, ale zároveň mezi zeměmi, které poskytují tyto služby z pohledu dodavatele firmám v jiných zemích. Ukázalo se, že tato nejistota byla oprávněná a že budoucnost v této oblasti nejde zcela jednoduše odhadnout. Výsledky našeho projektu ukazují, že firmy, které nemají IT jako hlavní předmět svého podnikání, ale jako jednu z podpůrných činností (odběratelé IT – průmysl, obchod, státní správa apod.), v naprosté většině neplánují zvyšování počtu IT odborníků. Naopak plánují pokles o cca deset procent do roku 2010. Neuvažují tedy tak radikálně jako

15

firma Gartner, která celosvětově předpověděla mezi lety 2005 až 2010 pokles počtu IT odborníků až o patnáct procent. Naprosto opačná tendence je u firem, které mají IT jako hlavní předmět svého podnikání (dodavatelé IT). Zde však jasně platí pravidlo, že pokud by se firmy měly podílet jenom na zakázkách v rámci ČR, pak počet přijatých IT odborníků na straně dodavatelů nemůže vzhledem k větší efektivnosti práce převýšit počet IT odborníků odcházejících ze strany odběratelů. Počet IT odborníků by tedy stagnoval nebo mírně klesal. Jediným důvodem pro nárůst počtu IT odborníků v ČR v příštích letech jsou tedy rozvojové projekty dodavatelských firem zaměřené na poskytování IT služeb pro zákazníky mimo ČR. V současnosti takové projekty pohlcují více než padesát procent nových pracovních sil přicházejících do odvětví. Je otázka, jak dlouho tyto projekty budou ještě do ČR přicházet – jsou totiž velmi citlivé na investiční pobídky, cenu práce a celkové daňové zatížení. Dělat jakékoliv predikce v této oblasti bez znalosti záměrů současné vlády by tedy byla čirá spekulace. Druhým faktorem ovlivňujícím příchody nových investic je dostupnost pracovní síly – zde už K

Poznámka: Snadno outsourcovatelné, tyto profese se přesouvají do zemí s nízkými náklady práce. Správce aplikací a infrastruktury ICT (ICT Administrator) PROFESE: správce aplikace, správce databáze, správce sítě, správce dat…

Klíčové znalosti: • jak pořizovat, udržovat, provozovat a vyřazovat jednotlivé komponenty ICT infrastruktury; • jak dimenzovat a škálovat ICT infrastrukturu; • jak podporovat uživatele při využití IS/ICT. Činnosti: • správa aplikace, školení a podpora uživatelů aplikace, • správa databáze, • správa datového obsahu, • správa sítě a základního SW, • správa konfigurací, • správa webu. Poznámka: Snadno outsourcovatelné, tyto profese se přesouvají do zemí s nízkými náklady práce.

Pokročilý uživatel ICT – metodik (ICT Advanced User) Tato role nemá jasně vymezené profese. Zahrnuje ty uživatele, kteří určují metodiku využití ICT aplikací ve firmě (např. metodik SAP…). Nepatří sem rutinní uživatelé.

Klíčové znalosti: • jak využívat ICT pro zefektivnění činnosti pracovníků, které řídí, resp. metodicky vede; • jak využívat ICT pro komunikaci s partnery a spolupracovníky; • jak definovat požadavky na další rozvoj ICT služeb; • vyhodnocování kvality a přínosů ICT služeb.

HN-019394

16

ICT REVUE


K narážíme na kapacitní strop, protože nové gene-

race nastupujících IT odborníků jsou již méně početné než již plně etablovaná generace tzv. Husákových dětí. Nedá se tedy předpokládat žádný skokový nárůst v dostupnosti pracovní síly (za předpokladu, že nebudeme nové IT odborníky lákat z okolních zemí). V současnosti je tento problém řešen »nasáváním« absolventů z jiných než IT oborů a jejich následným přeškolováním. Takto svoje zaměstnání v sektoru IT získalo v posledních letech více než padesát procent IT odborníků mladších třiceti let. V rámci projektu jsme se proto vzhledem k nejistotě ohledně dalšího rozvoje center IT služeb rozhodli zpracovat variantu »stagnace počtu IT odborníků na úrovni 233 tisíc« s tím, že se zaměříme na to, kolik nových IT odborníků budeme potřebovat pro udržení stávajícího stavu (náhrady odchodů do důchodu a úmrtí dle křivky demografického vývoje populace IT odborníků v ČR). Pro udržení současného počtu bude třeba v roce 2010 získat 4400 nových

IT odborníků (předpokládáme, že minimálně 57 % z nich bude mít VŠ vzdělání). V případě, že bude pokračovat rozvoj kapacit dodavatelských IT center stejným tempem jako doposud, bude IT odborníků ale třeba přibližně dvojnásobek.

Půjde někdo z kola ven?

Pokud bude pokračovat dosavadní politika pro získávání IT investic ze zahraničí, k žádnému poklesu počtu IT odborníků podle našeho názoru nedojde a kdokoliv, kdo »bude znát význam alespoň jedné ze zkratek BI, ERP, CRM nebo ITIL«, práci dostane, protože nebude už nikdo kvalitnější a firmy budou stále potřebovat nové zaměstnance. Z dlouhodobého hlediska je to ale neudržitelná situace, protože nároky na doškolení takovýchto »odborníků« budou tak vysoké, že mohou snížit konkurenční výhodu ČR danou nižšími náklady. V ještě horším případě budou nadnárodní IT firmy »přebírat« kvalitnější IT odborníky firmám českým, na které potom dopadnou všechny náklady spojené s pracným doškolováním těch ostatních.

Tým společnosti Lubbock Fine Consulting (LFC) představuje největší implementační tým systému Epicor iScala v České republice. Společnost působí na trhu od roku 1991 a úzce se specializuje na zavádění informačních systémů, řízení projektů, analýzy, vývoj a podporu IT technologií. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že se jedná o firmu malou (17 zaměstnanců a spolupracovníků), má za sebou tým LFC více než padesát úspěšných projektů se systémem iScala a zhruba deset projektů se systémem Helios Green (dříve Noris). iScala je klíčovým podporovaným produktem. Díky profesionální práci konzultantů je o služby LFC zájem nejen v České republice, ale i v mnoha evropských zemích. Společnost tak poskytuje své služby aktuálně v osmnácti zemích a má velmi dobré vztahy s mnoha velkými zákazníky. Jedním z nich je Electrolux. Tým LFC převzal odpovědnost za realizaci komunikace mezi systémy iScala, které jsou nasazeny v jednotlivých zastoupeních Elektroluxu, a celosvětovým systémem reportingu Centaur umístěným v centrále Electroluxu v Belgii. Electrolux prodá ročně své výrobky čtyřiceti milionům zákazníků ve 150 zemích světa. Obrat v České republice se pohybuje na úrovni tří miliard korun. Po realizaci projektu přijímá centrála data ze všech zastoupení, kde je využíván systém iScala – z České republiky, Slovenska, Rakouska, Kazachstánu, Ukrajiny, Albánie, Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska, Chorvatska, Slovinska, Rumunska, Maďarska, Turecka, Ukrajiny a Ruska. »Jsme spokojeni se službami, které nám firma Lubbock Fine Consulting poskytuje. Spolupráce je velice intenzivní již mnoho let, což v důsledku vede k situaci, kdy kon-

•


Tak by celý systém pobídek mohl paradoxně působit v neprospěch ČR. Jestliže příliv zahraničních investic ustane nebo se významně sníží, začnou noví IT odborníci přebývat. Vysoké a vyšší odborné školy budou totiž koncem desetiletí vypouštět více absolventů IT oborů, než bude třeba pro obnovu stávajících počtů IT odborníků (poprvé by tato situace mohla nastat kolem roku 2010). Teprve potom se nezaměstnanost v oboru dostane nad nulovou hodnotu a nastane tlak na zvýšení kvality znalostí absolventů IT oborů v ČR. Autoři pracují na katedře informačních technologií VŠE, Praha

Poznámka: Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto článku jsme nemohli přinést veškeré výsledky projektu ČSSI-SPIS-CACIO 2007. Ty budou zveřejněny na konferenci Systémová integrace 2007, která se bude konat ve dnech 10. až 12. června 2007 v Praze na Žofíně.

zultanti dokonale znají nejen systém, ale i naše procesy. Díky tomu dochází k rychlým úpravám dle našeho přání,« říká Miroslav Zbirovský, IT ředitel společnosti Electrolux. »Samozřejmě si můžete zvolit při stavbě domu špičkový materiál a potom svěřit stavbu tomu největšímu amatérovi, kterého potkáte. Zdánlivě pak možná ušetříte. Výsledek je však předem dán. Situace na českém IT trhu je velmi podobná. Dumpingové ceny služeb při implementaci informačního systému vás sice mohou okouzlit, ale výsledek tomu pak obvykle odpovídá. My jsme hrdí na to, že odvádíme profesionální práci v Česku a že se o naší práci ví už i v zahraničí. Najímají si nás firmy, které chtějí vyšší kvalitu a vědí, že se jim to ve finále zhodnotí v podobě efektivního projektu,« říká Martin Šveda, ředitel společnosti Lubbock Fine Consulting a jediný český manažer mezinárodní skupiny LFC Group. Když si zákazník vybírá informační systém, měl by zvážit i riziko, že vybere-li si levnější hodinovou sazbu a spotřebuje-li na projektu tisíc hodin, může to být v ostrém kontrastu k relativně dražším službám, které však spotřebují třeba jen tři sta hodin. »Mám dojem, že někdy ta proklamovaná otevřenost systémů není jejich výhodou, ale může být kritickým nedostatkem,« dodává Martin Šveda. Lubbock Fine Consulting proto hledá a oslovuje společnosti, které chtějí volit kvalitní informační systém a zároveň jim záleží i na kvalitě implementace. Takové projekty mají velkou šanci na hodnocení »úspěšný« a jsou výhodné pro obě strany. Kontakt: www.lfcgroup.cz; [email protected] (hkp)

Nejen kvalitní informační systém

HN-019437

ICT REVUE KOMERČNÍ PŘÍLOHA DENÍKU

Recommend Documents