ICT České republiky v mezinárodním srovnání Jan Pour Katedra informačních technologií VŠE
[email protected]
Abstrakt: Informační a komunikační technologie (ICT) se stávají integrální součástí ostatních produktů a služeb a zvyšují tak jejich přidanou hodnotu (např. v náročných technologických celcích, automobilech, projekčních, bankovních a dalších službách apod.). Zefektivňují procesy a služby státní správy poskytované obyvatelstvu i ekonomickým subjektům. ICT poskytují rovněž širokým vrstvám obyvatelstva přístup k informacím, znalostem a vzdělávání a působí tak na zvyšování kvality života. Cílem příspěvku je analyzovat vybrané aspekty rozvoje informačních a komunikačních technologií v ČR v porovnání s obdobnými charakteristikami v evropských a dalších zemích, především v rámci zemí OECD. Klíčová slova: Informační společnost, informační a komunikační technologie, ICT, aplikace ICT, služby ICT, ERP, elektronické podnikání, mobilní obchodování, Business Intelligence, internet, širokopásmový internet, trh ICT. Rozvoj informačních a komunikačních technologií a ve svém souhrnu celé tzv. informační společnosti je charakterizován rozsáhlým komplexem rozvojových úloh a s nimi spojených problémů a otázek, z nichž se v dalším textu zaměříme především na: • • • • • • •
úroveň a základní strukturu výdajů na ICT, rozvoj komunikací, rozsah užití internetu, využití širokopásmového internetu, využití služeb internetu pro osobní i obchodní účely, využití internetu v různých typech podniků, rozvoj elektronického podnikání, obchodování s ICT produkty.
Hlavní pozornost je tak v souladu s celosvětovými statistikami a analýzami soustředěna na rozvoj globálního informačního prostředí (zejména internetu), rozsah a strukturu jeho využití, a to jak na úrovni jednotlivců nebo domácností, tak na úrovni podniků a celých sektorů ekonomiky.
Výdaje na ICT Výdaje na ICT dosahovaly vysoké hodnoty v závěru 90. let a kulminovaly rokem 2000 ve spojení s investicemi na řešení problémů přechodu informačních systémů do nového tisíciletí. Poté následovaly dva roky výrazného poklesu, který byl způsoben celkově slabým hospodářským růstem v rozvinutých zemích. Od roku 2002 se investice do ICT (v globálním měřítku) opět zvyšují. EU-25 v souhrnu zaostává ve srovnání s USA či Japonskem v podílu výdajů na ICT na HDP (6,4 % oproti 7,8 % v USA a 8,0 % v Japonsku). V EU-15 jsou výdaje na obě složky ICT v průměru zhruba vyvážené. V nových členských zemích vždy převažují výdaje na komunikační technologie oproti výdajům na informační technologie, ve většině případů je tato převaha velmi výrazná a ukazuje na kombinaci vysokých investic do vzniku a rozvoje moderní telekomunikační infrastruktury a (možné) podhodnocení výdajů na informační produkty a služby. Relativně vyšší výdaje na komunikační technologie oproti informačním technologiím dosahuje také Česká republika. Ilustrativní je rovněž pořadí zemí na prvních příčkách v rámci EU-25, kdy nejvyšší podíly výdajů na informační technologie vykazují Švédsko, Velká Británie a Nizozemsko, naopak u komunikačních technologií jsou to nové členské země, a to Estonsko, Lotyšsko a Polsko. Souhrnně je však možné konstatovat, že celkový objem těchto výdajů řadí ČR mezi přední státy Evropy, na druhé straně je však problémem struktura těchto výdajů (a to nejen v poměru ke komunikacím), ale zejména intenzita a efektivnost jejich využití na úrovni veřejné správy, státních orgánů a podniků.
Rozvoj komunikací Kvalita a rozvoj telekomunikačních sítí je dnes jedním z klíčových faktorů úrovně ekonomiky jakékoli země a schopnosti vstupovat do mezinárodních obchodních vztahů. Zahrnuje jak pevné, tak mobilní komunikační prostředky, přičemž postupně dochází ke snižování počtu pevných telefonních linek a jejich nahrazování mobilními sítěmi. Počet uživatelů mobilních sítí kontinuálně narůstá, v OECD vzrostl v roce 2003 počet nových uživatelů mobilních sítí o 63 milionů na celkový počet 741 milionů a to znamená, že v průměru dva ze tří jejich obyvatel mají mobilní telefon. Počet mobilních telefonů na 100 obyvatel jejich nárůst mezi rokem 2003 a 1998 ukazuje Obrázek 1.
Obrázek 1: Počet mobilních telefonů na 100 obyvatel Lucem bursko Švédsko Dánsko Finsko Nizozem sko Velká Británie Řecko Itálie Něm ecko Španělsko EU15 Belgie Rakousko
Růst 1998 - 2003 Mobilní telefony
Česká republika Portugalsko Irsko Francie Maďarsko Slovensko Polsko 0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
Pramen: OECD, Telecommunications database 2005., www.oecd.org/sti/telecom
140,0
Ř Tu ec re ko Č c M es Sl e ko ká ov xik re e n o pu sk b o Po lika ls ko M N aď Irs ov a ko ý rs Z k A é la o us n tr d Po á rt It lie ug ál Šp a ie a ls Lu N něl ko ce ěm sk m ec o bu k rs o R E ko ak U ou 15 Ve lk O sk á E o B C r it D Fr án an ie ci Šv U e éd SA N sk Ja or o po sk n o Fi sko ns Šv Be ko ýc lg a ie K rsk an o a Is da N D lan iz á d o n Ji ze sk žn m o í K sk or o ea
Obrázek 2: Počet uživatelů širokopásmového internetu na 100 obyvatel 30,0
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0
Pramen: OECD, ICT Key Indicators, 2005, www.oecd.org/sti/ICTindicators. DSL
Celkem
Z grafu Obrázek 1 vyplývá, že kromě specifického postavení Lucemburska se většina vyspělých zemí pohybuje ve vybavenosti mobilními telefony na úrovni 80 – 95 mobilních telefonů na 100 obyvatel. Tabulka 1 doplňuje uvedený graf o další konkrétní hodnoty pouze u vybraných zemí OECD. Tabulka 1: Počty pevných linek, mobil. telefonů na 100 obyvatel Pevné linky Polsko Slovensko Maďarsko OECD USA Francie Irsko Česká republika Rakousko Belgie EU15 Španělsko Německo Itálie Velká Británie Nizozemsko Finsko Švýcarsko Dánsko Norsko Island Švédsko Lucembursko
33,7 26,7 37,5 58,8 71,2 61,0 49,3 41,2 55,7 60,3 62,5 55,8 71,3 52,5 63,6 74,0 72,6 82,0 80,1 78,6 80,4 80,5 100,0
Mobilní telefony 45,5 68,4 78,4 64,2 54,5 67,7 85,7 95,2 87,6 84,0 84,8 91,8 78,5 97,6 89,2 80,7 91,1 83,6 88,4 91,2 96,3 98,2 119,8
Nárůst, 1998-2003 24,0 20,6 21,1 11,3 6,5 11,3 14,2 24,3 13,3 16,3 14,1 19,5 15,3 13,1 14,0 16,4 6,9 12,4 10,6 8,3 11,4 8,5 20,7
Pramen: OECD, Telecommunications database 2005, www.oecd.org/sti/telecom. Z tabulky i grafu vyplývá velmi příznivá pozice České republiky, která s vybaveností 95,2 mobilními telefony na 100 obyvatel (na rozdíl od pevných linek) patří vůbec k nejpřednějším zemím OECD a vysoko překračuje průměr OECD i průměr EU15. Složený meziroční nárůst
mezi léty 1998 a 2003 je v ČR mezi všemi zeměmi OECD vůbec nejvyšší (24,3 %). Ten je ovšem ovlivněn nízkou úrovní původní vybavenosti a obdobě vysoký je proto i u Maďarska, Slovenska nebo Polska. Uvedené hodnoty jsou v České republice dány řadou faktorů (vysoká konkurence mobilních operátorů, masivní marketingová kampaň, flexibilita populace na tyto technologie). V každém případě toto rozšíření mobilních technologií nepředstavuje pouze základ pro zvýšení výkonnosti ekonomických subjektů i celé společnosti díky zrychlení a zkvalitnění komunikačních procesů, ale vytváří významný potenciál pro rozvoj nejrůznějších typů mobilního obchodování. Sem patří aplikace mobilních plateb (m-Payment), aplikace mobilního nákupu (m-Purchasing), mobilního zásobování (m-Procurement), mobilní péče o zákazníky (mCare) a další. Tyto typy aplikací však v současné praxi nejsou zdaleka tak rozšířené, ale vytvářejí velmi významné předpoklady pro zefektivňování obchodních operací a zvyšování výkonnosti českých firem Na druhé straně, v oblasti uplatňování širokopásmového internetu není situace pro ČR, ve srovnání s ostatními OECD zeměmi, již tak příznivá. Na konci roku 2004 dosáhl počet jeho uživatelů v OECD 118 milionů, tj. v průměru 10,2 uživatelů na 100 obyvatel. Suverénní postavení má zde Jižní Korea a dále pak Nizozemsko a Dánsko. Nejvýznamnější technologií je DSL, pouze v USA jsou nejrozšířenější z tohoto pohledu kabelové modemy. Rozšíření širokopásmového internetu počtem jeho uživatelů na 100 obyvatel ukazuje Obrázek 2. Jak je patrné, v ČR jsou zatím tyto technologie rozšířeny dle OECD relativně velmi málo (1,6 uživatele na 100 obyvatel) a řadí se v tomto ohledu k nejméně rozvinutým zemím. To je dáno tím, že ještě na začátku roku 2004 byl počet vysokorychlostních přípojek naprosto minimální, ale ve třetím čtvrtletí 2004 zaznamenala ČR naopak čtvrtý nejvyšší nárůst na světě. Z toho lze usuzovat, že i v oblasti širokopásmového internetu se bude situace u nás dále zlepšovat. Masové rozšíření těchto technologií není jen otázkou internetové zábavy, filmů apod. (jak se obvykle jeví), ale je i předpokladem rozšiřování informačně a zejména graficky náročných obchodních aplikací, mezipodnikových kooperací, vzdělávacích programů, řízení a realizace výzkumu a dalších. Uplatnění uvedených typů aplikací je tak silně ovlivněno právě vybaveností domácností prostředky ICT a zejména využitím vysokorychlostního připojení k internetu, což má dnes řadu spíše ekonomických, než technologických důvodů.
Infrastruktura internetu Infrastruktura internetu a její kvalita představuje v jednotlivých zemích stále významnější základ nejen obchodních, ale jakýchkoli dalších lidských aktivit a ovlivňuje tak rozvoj celé ekonomiky a společnosti. Je dána rozsahem a počtem provozovaných a do internetu připojených počítačových zdrojů (hosts) a strukturou spravovaných domén. Na začátku roku 2004 bylo na celém světě do internetu připojeno 233 milionů těchto zdrojů (oproti 30 milionům v roce 1998). Bylo registrováno více než 150 milionů generických domén určených pro nejrůznější organizace (generic top level domain –gTLD), z nichž 100 milionů v doméně .net a 49 milionů .com. Počet připojených zdrojů na 1000 obyvatel v roce 2004 (první datová řada, sloupec) a meziroční nárůst od roku 1998 (druhý sloupec) ukazuje Obrázek 3. Česká republika je v tomto ohledu (s 31 zdroji na 1000 obyvatel) ještě stále poměrně hluboko pod průměrem OECD i EU 15, i když vykazuje relativně slibný meziroční nárůst (35,1 %), který je však slabší než v sousedních středoevropských zemích, viz tabulka 2. Tabulka 2: Počty zdrojů na 1000 obyvatel a meziroční nárůst
EU15 OECD Polsko Česká republika Maďarsko Slovensko
Leden 1998 11,6 13,1 2,0 5,1 4,5 2,2
Leden 2004 71,3 55,7 33,9 31,0 31,0 18,4
Nárůst 9804 35,4 27,3 60,2 35,1 38,0 42,5
Pramen: OECD, Communications Outlook 2005; calculations based on Internet Software Consortium, January 2004, www.oecd.org/sti/telecom.
Is D lan án d Fi sk N N ns o iz o k o oz rs e k Šv ms o k A éds o us k tr o Šv Be álie ý l R c gi N ak ars e ov o k ý us o Ja Zé ko po lan d K nsk an o ad Lu Itá a Ve cem E lie lk bu U1 á r 5 B sk r it o á O nie E F C N ran D ěm c ec ie Č k es ká P US o re ol A s M pub ko Po aď li rt ar ka ug sk al o Šp I sko an rsk ěl o Sl Ř sko ov ec en ko Ji M sk žn ex o í K ik Tu or o re ea ck o
Obrázek 3: Počítače a další zdroje (host) připojené do internetu na 1000 obyvatel 400,0
350,0
300,0
250,0
200,0 Leden 2004
150,0 Růst 1998 - 2004
100,0
50,0
0,0
Pramen: OECD, Communications Outlook 2005; calculations based on Internet Software Consortium, January 2004, www.oecd.org/sti/telecom.
Rozsah užití, uživatelé internetu Reálné využívání internetu lze samozřejmě měřit jen velmi obtížně a tak jsou východiskem alespoň počty uživatelů na internetu, a to jak individuální, tak v rámci domácností. V rámci zemí OECD bylo na konci roku 2003 registrováno 259 milionů uživatelů, tj. 22,4 uživatelů na 100 obyvatel při meziročním nárůstu 26 % od roku 1999. Počty uživatelů internetu na 100 obyvatel v létech 2001 a 2003 demonstruje Obrázek 4. Silný nárůst využívání počítačů a internetu je patrný i na úrovni domácností. Největší rozšíření internetu v domácnostech byl zaznamenán v roce 2004 v Jižní Koreji (86 %, opět v kontextu s širokopásmovým internetem) a dále na Islandu, v Dánsku a Švýcarsku. Česká republika (s 4,5 % domácností s širokopásmovým internetem) se řadí k naprosto posledním zemím v rámci OECD, a to za Polsko (8,3 %) i Maďarsko (5,8 %). Tato zatím velmi nepříznivá bilance je dána dosavadní cenovou politikou v ČR, nepřipraveností populace a následně se bude projevovat i v relativně pomalém růstu náročnějších aplikací elektronického obchodování a dalších aplikací založených na těchto technologiích.
Využití služeb internetu pro osobní účely Infrastruktura internetu nabízí celou škálu služeb a aplikací, jejichž úroveň využití dnes podmiňuje výkonnost jak jednotlivce, tak celých organizací. K těmto službám patří zejména elektronická pošta, internetová telefonie, informační služby poskytované na www aplikacích orientované na obchodní aktivity, komunikaci občanů či firem se státní správou apod. Služba elektronické pošty patří k nejvyužívanějším zhruba polovinou populace ve většině zemí OECD. Nejčastějšími uživateli elektronické pošty jsou severské státy, dále pak Švýcarsko, Japonsko a USA. Velmi intenzivně nastupuje služba tzv. internetové telefonie na principu technologií a standardů VoIP (Voice over IP). V této oblasti se ČR řadí k nejvýznamnějším, vedle severských států, Lucemburska a UK. Služba, jakou je např. Skype, s ohledem na její jednoduchost ovládání a ekonomické efekty, je zde příslibem dalšího velmi rychlého rozšiřování IP telefonie, a to jak samostatně, tak jako součást komplexních obchodních aplikací.
Obrázek 4: Počty uživatelů internetu na 100 obyvatel Dánsko Nizozemsko Norsko Švýcarsko Švédsko Finsko Island USA Rakousko Německo Irsko Austrálie Japonsko Jižní Korea Velká Británie Nový Zéland EU15 Lucembursko OECD Kanada Česká republika Belgie Itálie Francie Španělsko Maďarsko Řecko Polsko Slovensko Mexiko Turecko
2003 2001
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
Pramen: OECD, Telecommunications database 2005, www.oecd.org/sti/telecom. Službu elektronické pošty využívalo v roce 2004 v průměru 27 % dospělé populace, ale lze reálně předpokládat velmi rychlý nárůst. Ukazuje se totiž, že lidé nekomunikující prostřednictvím tohoto kanálu se de facto vyřazují z týmů a kooperací v ekonomickém a běžném životě. Vytvoření technických i kvalifikačních předpokladů pro uplatnění elektronické pošty u nás v co nejširším rozsahu by proto mělo prioritou jak na úrovni firem, tak celého státu. V oblasti obchodně orientovaných služeb na internetu pro obyvatele je evidentně nejvyužívanější vyhledávání informací o nabízených produktech a službách. V severských zemích, Japonsku nebo Německu využí-
vá této služby kolem 80 % dospělé populace. Kromě toho je v těchto státech velmi užívaná i služba internetového bankovnictví. Využití těchto druhů služeb v roce 2004 dokumentuje Obrázek 6. Česká republika v této oblasti podstatně silně zaostává, jak dokumentuje využívání těchto služeb v % ve srovnání s některými státy OECD, viz tabulka 3. Tabulka 3: Využívání internetu v obchodních aktivitách jednotlivců
Rakousko ČR Finsko Německo Norsko Polsko Švédsko Velká Británie USA
Informace o produktech a službách
Nákup / objednávky produktů a služeb
Bankovní služby
35,7 17,3 58,8 52,2 61,9 14,7 59,3 49,2 49,3
13,4 5,2 26,0 31,9 31,1 3,8 26,6 30,5 34,0
18,3 4,9 50,3 26,4 54,5 4,0 40,3 22,4 18,3
Pramen: OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in households and by individuals, May 2005. Tabulka dokumentuje velmi značný rozdíl ČR oproti ostatním vyspělým státům a svými hodnotami se pohybuje na úrovni Polska. Důvod není v nedostatku obchodních aplikací na českém internetu, ale převládající nedůvěrou obyvatelstva k jejich bezpečnosti (což v ČR není otázkou pouze internetu a ICT), nedostatečnou kvalifikační přípravou široké populace a již presentovanými rozdíly ve vybavenosti zejména domácností kvalitním širokopásmovým vybavením. Pokud tedy se ČR má posunout v této oblasti dopředu, pak je nezbytné překonat výše uvedené problémy. To dokumentuje i Obrázek 7, vycházející tentokrát z českých statistik agentury Factum.
Obrázek 5: Využití internetu - základní služby, v procentech dospělé populace. 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0
E-mail Telefonie
30,0 20,0 10,0
R Č es ak ká ou re sko pu bl i D ka án sk Fi o n N sko ěm ec ko Ř e c M aď ko ar sk o Is la nd I J rsk Lu apo o ce ns k m bu o rs k M o N e xi iz oz ko em sk N o or sk o P Po ol rt sk ug o Šp alsk an o ěl s Šv ko éd Šv sk ýc o ar sk Ve Tu o r ec lk á B ko rit án ie US A
0,0
Pramen: OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in households and by individuals, May 2005.
Obrázek 6: Využití internetu pro obchodní účely, v procentech dospělé populace. 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0
Č es Ra ká ko re usk pu o bl D ika án s Fi ko n N sk ěm o ec k Ř o M ec aď ko ar sk Is o la nd I r Ja s p k Ji on o Lu žní sko ce Ko m re bu a rs k N Me o iz oz xik em o s N ko or sk Po Po o rtu lsk g o Šp als an ko ě Šv lsk o é Šv ds ýc ko ar Ve Tu sko lk re á B cko rit án ie U SA
0,0
Info o produktech a službách Nákupy / objednávky Bankovní služby
Pramen: OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in households and by individuals, May 2005.
Obrázek 7: Nákupy na internetu podle typů uživatelů
Už, inter. bankingu
Už, GSM bankingu
10x+ 6-10x
Už. telef. bankovnictví
1 - 5x Plánuji vyzkoušet Ne, neplánuji
Už. přímého bankovnictví
Obecná populace
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Pramen: Jen čtvrtina lidí v Česku je počítačově gramotných, Factum, Computer World, 21, 2005
Obrázek 8: Využití internetu pro osobní účely, v procentech dospělé populace. 70,0 60,0 50,0 40,0
Hry, hudba Hledání práce
30,0
Veřejná správa
20,0 10,0
Č es Ra ká ko re usk pu o b D lika án s Fi ko n N sk ěm o ec k Ř o M ec aď k ar o sk Is o la nd Ja Irs Lu p k ce on o m s N bu ko iz oz rsk em o s N ko or s Po Po ko rt ls ug ko Šp als an ko ě Šv lsk o Šv éds ýc ko a Ve T rsk lk ure o á B cko rit án ie U SA
0,0
Pramen: OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in households and by individuals, May 2005.
V ČR je využívání služby hledání práce rovněž na velmi nízké úrovni, ale podle běžné praxe lze usuzovat na její velmi rychlé rozšiřování i v České republice, a to díky poměrně kvalitním www serverům nejrůznějších společností zabývajících se touto problematikou. Obdobně jako v předchozím případě, je i v oblasti komunikace s veřejnou správou značná propast mezi ČR a ostatními státy, např. s Rakouskem, Dánskem, Finskem a dalšími, jak je patrné z předchozího grafu. Problém je v tomto případě nejen v připravenosti veřejnosti na tyto aplikace, ale i v kvalitě aplikací veřejné správy vzhledem k občanům. Rozhodující bude proto nejen řešení centrálních informačních systémů a jejich postupná integrace (v mezích daných možností), ale zejména podpora a rozvoj aplikací veřejné správy na úrovni regionálních úřadů.
Využití internetu v různých typech podniků Využívání internetu a jeho služeb na úrovni podniků se realizuje různými formami - od základních typů služeb (elektronické pošty, využívání nejrůznějších informačních zdrojů) až po vlastní aplikace elektronického podnikání nejrůznějších typů (elektronický obchod, elektronické zásobování apod.). Pokud sledujeme možnost přístupu na internet, pak u naprosté většiny zemí OECD má připojení na internet 80 – 95 % procent firem s více než 10 zaměstnanci. Pod osmdesátiprocentní hranicí jsou pouze Slovensko, Portugalsko a Maďarsko. Česká republika s 90,1 % patří k předním zemím v této oblasti. Implementaci širokopásmového internetu pak realizovala nejvíce Jižní Korea (92 % subjektů), Kanada (82 %) a Dánsko (80 %). U velkých společností (nad 250 zaměstnanců) je vybavenost připojením na internet již v naprosté většině států na téměř 100 %. Z pohledu hodnocení očekávaného vývoje aplikací elektronického podnikání je podstatné rozšíření webových serverů, v tomto případě bez ohledu na to, zda jde o vlastní www servery, či využití služby webhostingu. I v této oblasti dominují v rámci zemí OECD skandinávské země a dále Japonsko, Německo a Rakousko, jejichž vybavení se pohybuje nad 70 % firem s více než 10 zaměstnanci. Česká republika se pohybuje na úrovni 60,9 %, což v rámci zemí OECD představuje velmi solidní průměr. To vše dokumentuje Obrázek 9. Využívání internetových služeb z hlediska jednotlivých odvětví je relativně vyrovnané. Nejsilnějším sektorem v tomto kontextu je tradičně ban-
kovnictví a pojišťovnictví, což koresponduje s jejich obvyklou šíří klientské sféry. Na druhé straně slabší využití těchto služeb je na straně maloobchodu a výrobních odvětví. Česká republika, s výjimkou maloobchodu (82,4 %) se pohybuje nad 90 % využití internetu ve firmách s 10 a více zaměstnanci ve všech odvětvích, viz Obrázek 10. Je třeba zdůraznit, že přístup na internet je dnes z hlediska rozvoje elektronického podnikání základní, nikoli však jedinou možností. Řada firem využívá pro tyto účely i dalších proprietárních sítí, zejména v oblasti elektronické výměny dat (EDI) a aplikací elektronického zásobování. V každém případě je ale rozsah přístupu a využití internetu na úrovni firem nejvýznamnějším kritériem pro posuzování možností elektronického podnikání. V tomto ohledu je připravenost českých firem relativně vysoká, problémem je především připravenost spotřebitelské sféry (viz výše).
Rozvoj elektronického podnikání Úroveň elektronického podnikání základním faktorem dosažení základní konkurenceschopnosti většiny firem. V současné době nejsou tyto aplikace výhodou, ale nutností. Zahrnují jak řešení obchodních aplikací firem ve vztahu ke konečným spotřebitelům (B2C – Business-toConsumer), tak zejména elektronicky realizované obchodní vztahy dvou ekonomických subjektů (B2B – Business-to-Business). Poměr objemu realizovaných obchodů u těchto řešení se celosvětově pohybuje v poměru 4 : 1 ve prospěch B2B aplikací. To je i důvodem pro vysokou prioritu, kterou by naše firmy měly právě těmto typům aplikací přikládat. Ve většině evropských zemí se podíl elektronických transakcí na celkovém obratu firem zvyšuje, nejrychlejší nárůst je evidován v Irsku, UK, Dánsku a Německu. V jednotlivých evropských zemích se např. podíl prodeje po internetu na celkovém obratu firem pohybuje od 0,4 do 13 %. Problémy spojené s internetovými prodeji, a to nejen v ČR, jsou obvykle vhodnost některých produktů pro takový typ prodeje (např. potraviny, oděvy apod.) logistické problémy a opoždění fyzických dodávek zboží, obavy spotřebitelů z bezpečnosti obchodních operací. Na druhé straně jsou pozitivními efekty nejen dostupnost informací a možnost porovnání různých nabídek, ale i obvykle nižší ceny u internetových obchodů oproti klasickým.
Obrázek 9: Přístup k internetu a vlastní www podniků Slovensko Portugalsko Maďarsko Francie Nový Zéland Lucembursko Polsko Norsko Velká Británie Španělsko Řecko Itálie Nizozemsko Mexiko Česká Austrálie Irsko Švýcarsko Rakousko Kanada Jižní Korea Německo Švédsko Belgie Finsko Island Dánsko Japonsko
Vlastní web site Broadband Přístup na internet
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
Pramen: OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in enterprises, May 2005.
Obrázek 10: Využití internetu v podnicích s více než 10 zaměstnanci podle odvětví Velká Británie Švýcarsko Švédsko Španělsko Slovensko Portugalsko Polsko Norsko Nový Zéland Nizozemsko Mexiko Japonsko Itálie Irsko Maďarsko Řecko Německo Finsko Dánsko Česká republika Kanada Belgie Rakousko Austrálie
Maloobchod Velkoobchod Výroba
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
Pramen: OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in enterprises, May 2005.
Obrázek 11 dokumentuje podíl elektronického obchodování na celkovém obratu firem ve vybraných evropských zemích za rok 2004. Z toho vyplývá relativně dobrá pozice České republiky a zejména pak potenciál daný rozvojem technologické infrastruktury pro další rychlý rozvoj těchto aplikací. Podstatné rozdíly jsou patrné mezi nákupy a prodeji na internetu mezi jednotlivými odvětvími ve všech státech. Relativně slabý podíl internetových obchodů ve většině zemí vykazuje stavebnictví (to je ale dáno celkově slabším rozšíření ICT v tomto odvětví). Obrázek 11: Podíl elektronického obchodu na celkovém obratu firem, v roce 2004 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0
Šp Itál an ie ěl sk Po o ls ko Ř ec ko
Ve lk á
Irs ko B rit án D ie án N sko ěm ec ko N or sk o B el g Če Ra ie sk kou á re sko p Po ub rt lika ug a Sl lsk ov o en sk o
0,0
Pramen: Eurostat, Community Survey on ICT usage in enterprises, May 2005.
Rozvoj obchodování s ICT produkty a službami Stále významnějším odvětvím jednotlivých ekonomik je obchod s ICT službami a produkty. Ten zahrnuje především prodej a nákup technických a softwarových prostředků a komplex vývojářských, implementačních, konzultačních a školicích služeb obvykle poskytovaných v rámci rozsáhlých ICT projektů. Nejvyšší podíly ICT na HDP vykazují Finsko a
Irsko. Kromě toho jsou Irsko, Finsko, Jižní Korea, Japonsko a USA nejsilněji specializované země na výrobu ICT prostředků. Ve Finsku to např. představuje 23 % celkové průmyslové výroby. Velmi silný nárůst v ICT odvětví zaznamenávají především služby, které se podílejí na jeho celkovém obratu 70 – 90 % podle jednotlivých států, a to především zvyšujícím se objemem telekomunikačních služeb a služeb souvisejících s vývojem a implementacemi software. Přitom Česká republika a Maďarsko má vůbec nejvyšší podíl telekomunikačních služeb na objemu ICT odvětví ze všech zemí OECD. Produkce ICT zaznamenala v zemích OECD v roce 2000 nárůst 20 % (oproti 10 % v ostatních odvětvích). Obchod s ICT produkty hraje nejvýznamnější roli v Jižní Koreji (28 % průmyslového obchodu v roce 2003), dále pak v Irsku (25 %), Maďarsku (25 %), Japonsku (20 %), USA (17 %). V průměru zemí OECD představuje tento podíl 13 %, v rámci zemí EU15 11 %. Česká republika se nachází mezi zeměmi s průměrným objemem výměny zboží ICT (13 %), což právě odpovídá průměru OECD (viz Obrázek 12). V porovnání s novými zeměmi EU je ČR na tom lépe než Slovensko a Polsko, ale hůře než Maďarsko, kde mimo jiné převyšuje hodnota exportu hodnotu dovozu.
Výzkum a vývoj v ICT Odvětví ICT je všeobecně vysoce inovativní. V roce 2002 představovaly výdaje na výzkum a vývoj v ICT více než 25 % veškerých těchto výdajů v průmyslu, ve Finsku, Jižní Koreji, Irsku, Kanadě a USA to bylo dokonce 40 %. Výdaje nejvyspělejších států v této oblasti i velmi rychle rostou. V roce 2003 vydávalo již např. Finsko 1,4 % HDP na výzkum a vývoj v ICT oproti 0,5 % v roce 1995. ČR však má v tomto kontextu velmi slabé postavení. V roce 2002 byl uvedený podíl na HDP pouze 0,050 %, oproti již uvedenému Finsku (1,4), Švédsku (0,898), Holandsku (0,326) nebo Belgii (0,283). V této oblasti se zřejmě nedá očekávat nějaký výrazný zvrat, s ohledem na strukturu ICT firem a výzkumně vývojové zázemí v této oblasti.
Obrázek 12: Podíl obchodu s ICT produkty na celkovém objemu obchodu
Jižní Korea Irsko Maďarsko Mexiko Nizozemsko Japonsko Finsko USA Velká OECD Česká Švédsko EU15 Německo Dánsko Lucembursko Portugalsko Francie Austrálie Rakousko Kanada Polsko Slovensko Španělsko Nový Zéland Švýcarsko Itálie Turecko Řecko Belgie Norsko Island
0
5
10
15
20
25
30
Podíl ICT na celkovém obchodu, 2003
Pramen: OECD, International Trae in Commodity Statistics (ITCS) and Structural Analysis (STAN) databases, May 2005.
Č es
Pramen: OECD, ANBERD database, April 2005. Po l Š re p sk pu an o bl ěls ik ko a (2 0 A 03) us Itá trá lie lie N or (20 sk 03 ) Ve o ( lk 2 0 0 á B 3) rit án D ie án sk o K an Be N ada lgie ěm ( ec 200 ko 3) (2 00 Fr 3) an N iz oz cie e Irs ms ko ko (2 00 1) U Šv Jap SA o éd n Ji žn sko sko íK ( or 200 ea 3) Fi ( ns 20 ko 03) (2 00 3)
ká
Obrázek 13: Výdaje na výzkum v oblasti ICT v poměru k HDP
1,600
1,400
1,200
1,000
0,800
1995 2002
0,600
0,400
0,200
0,000
Závěry: V souvislosti s rozvojem informačních a komunikačních technologií v ČR lze formulovat tyto závěry:
Informační služby jako speciální zboží, případně jako přidaná hodnota k základním produktům se v českých firmách a státních institucí postupně stávají součástí obchodních a dalších aktivit. Nicméně, ve srovnání s vyspělými státy, je jejich objem zatím nevýznamný. Výrazně se posiluje technologická infrastruktura státní správy i jednotlivých podniků. Vybavenost na úrovni jednotlivců a zejména domácností) je v mezinárodním srovnání (kromě mobilních zařízení) relativně slabší. Silně omezujícími faktory jsou připravenost uživatelské sféry i veřejnosti na využívání nových informačních služeb, funkcionalita a integrace aplikací ICT a úroveň a způsob řízení informatiky. Kvalifikace v oblasti ICT v praxi i všech úrovních škol je relativně příznivá a postupně se zvyšuje Problémem zůstává, že struktura kvalifikace neodpovídá poptávce a potřebám profesních struktur v jednotlivých společnostech.
Literatura: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
7. 8. 9. 10.
EUROSTAT – New Cronos, Information Society Statistics, Eurostat, Community Survey on ICT usage in enterprises, May 2005. Factum: Jen čtvrtina lidí v Česku je počítačově gramotných, Computer World, 21, 2005 Frantzen, S.: 2004: Silná poptávka, dobré vyhlídky, IDC, Computer World, 6/2005 Gála, L., Pour, J., Toman, P.: Podniková informatika, Grada, 2005, ISBN 80-247-1278-4 Kadeřábková, A.: Výzvy pro podnikání – inovace a vzdělání, Česká republika na cestě ke znalostně založené ekonomice, Linde, 2004, ISBN 80-86131-50-5 Laube, D.R., Zammuto, R.F.: Business Driven Information Technology, Stanford Business Books, 2003 OECD, ITCS and STAN databases, May 2005. OECD, Telecommunications database 2005., www.oecd.org/sti/telecom OECD, ICT Key Indicators, 2005, www.oecd.org/sti/ICTindicators
11.
12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
OECD, Communications Outlook 2005; calculations based on Internet Software Consortium, January 2004, www.oecd.org/sti/telecom. OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in households and by individuals, May 2005 OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in enterprises, May 2005 OECD, International Trade in Commodity Statistics (ITCS) and Structural Analysis (STAN) databases, May 2005 OECD, ANBERD database, April 2005 Poirier, Ch.,C., Bauer, M.,J.: e_Supply Chain, Berrett-Kohler Publishers, 2000 Remr, J.: Jak se láme chléb v IT ?, Computer World, 6/2005 Voříšek, J., Bruckner, T.: Outsourcing, Ekopress, 1998 Voříšek, J. a kol.: ASP – Application Service Provider, Grada, 2003 WEF – Global Information Technology Report 2004-2005. Palgrave Macmillan 2004.
Článek vznikl s podporou grantů GAČR 402/05/2210 a MŠMT výzkumná centra 1M0524
