IAS 34 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD. Mezitímní účetní výkaznictví

IAS 34 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD Mezitímní účetní výkaznictví [Novelizace standardu – odstavce 4, 5 a 8 jsou upraveny, vkládá se nový odstavec 8A, odstavec 11 je upraven, vkládá se nový odstavec 11A, odstavec 12 je upraven, odstavec 13 se zrušuje, v odstavci 16(j) se "od posledního ročního rozvahového dne" upravuje na "od konce posledního ročního účetního období, odstavec 20 je upraven, v odstavci 21 se "končící datem mezitímních výkazů" upravuje na "do konce mezitímního období", v odstavci 30(b) se "v rozvaze" upravuje na "ve výkazu o finanční situaci", v odstavci 31 se "jak k ročním, tak i mezitímním datům" upravuje na "jak ke konci ročního, tak i mezitímního účetního období", v odstavci 32 se "k mezitímním datům" upravuje na "ke konci mezitímního období" a "k datu ročních výkazů" je upraven na "ke konci ročního účetního období",vkládá se nový odstavec 47 viz. Nařízení Komise (ES) č. 1274/2008 ze dne 17. prosince 2008, Novelizace pojmů dle dodatku Nařízení Komise č. 1274/2008 ze dne 17. prosince 2008 novelizace standardu - mění se odstavec 11 a vkládá se nová poznámka pod čarou viz. Nařízení Komise (ES) č. 70/2009 ze dne 23. ledna, novelizace standardu - odstavec 16(i) se mění, vkládá se nový odstavec 48, viz. Nařízení Komise (ES) č. 495/2009 ze dne 3. června 2009, novelizace standardu - viz. Nařízení Komise (EU) č. 149/2011 ze dne 18. února 2011]. CÍL Cílem tohoto standardu je stanovit minimální obsah mezitímní účetní závěrky a určit pravidla rozpoznávání a oceňování v úplných nebo zkrácených účetních závěrkách za mezitímní období. Včasné a spolehlivé mezitímní účetní výkaznictví zlepšuje schopnost investorů, věřitelů a ostatních subjektů porozumět schopnosti účetní jednotky generovat zisky a peněžní toky a pochopit její finanční situaci a likviditu. ROZSAH PŮSOBNOSTI 1

Tento standard nenařizuje, která účetní jednotka je povinna zveřejňovat mezitímní účetní závěrku, jak často, resp. za jak dlouho po skončení mezitímního období. Nicméně vláda, regulátor trhu s cennými papíry, burza nebo účetní orgány často požadují, aby účetní jednotky, jejichž dluhové nebo majetkové cenné papíry jsou veřejně obchodovány, zveřejňovaly svoji mezitímní účetní závěrku. Tento standard se používá v případě, že má účetní jednotka povinnost, nebo se sama rozhodla zveřejnit mezitímní účetní závěrku v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Výbor pro Mezinárodní účetní standardy 1 vyzývá veřejně obchodované účetní jednotky, aby sestavovaly mezitímní účetní závěrky, které budou v souladu s pravidly rozpoznávání, oceňování a zveřejňování stanovenými tímto standardem. Konkrétně jsou veřejně obchodované účetní jednotky vyzývány, aby: a)

1

sestavovaly mezitímní účetní závěrku alespoň ke konci první poloviny svého účetního období a

Výbor pro Mezinárodní účetní standardy byl nahrazen Radou pro Mezinárodní účetní standardy, která zahájila svou činnost v roce 2001.

Úplné anglické znění viz. : http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/ias/standards_en.htm#IAS_34 Úplné znění sestavila firma Oswald a.s. zdroj: Úřední věstník EU

b)

zpřístupnily svou mezitímní účetní závěrku nejpozději do 60 dnů od konce mezitímního období.

2

Shoda každé účetní závěrky, roční nebo mezitímní, s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví je posuzována individuálně. Skutečnost, že účetní jednotka nesestavovala mezitímní účetní závěrky v průběhu některého hospodářského roku nebo sestavovala mezitímní závěrky, které nebyly ve shodě s tímto standardem, není na překážku shodě roční účetní závěrky účetní jednotky s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví, pokud tak byla sestavena.

3

Pokud je mezitímní účetní závěrka účetní jednotky označena, že je ve shodě s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví, pak musí být ve shodě se všemi požadavky tohoto standardu. Odstavec 19 uvádí v tomto ohledu konkrétní požadavky na zveřejnění.

DEFINICE 4

Následující termíny se užívají v dále specifikovaném významu: Mezitímní období je účetní období, které je kratší než úplný hospodářský rok. Mezitímní účetní závěrka představuje účetní zprávu, která obsahuje buď úplný soubor účetní závěrky (tak, jak je popsáno v IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)) nebo zkrácenou účetní závěrku (tak, jak je popsáno v tomto standardu), a to za mezitímní období.

OBSAH MEZITÍMNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 5

6

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) definuje, že úplná sada účetní závěrky obsahuje: (a)

výkaz o finanční situaci ke konci období;

(b)

výkaz o úplném výsledku za období;

(c)

výkaz změn vlastního kapitálu za období;

(d)

výkaz o peněžních tocích za období;

(e)

komentář obsahující shrnutí významných účetních pravidel a ostatní vysvětlující informace; a

(f)

výkaz o finanční situaci k počátku prvního srovnávacího období, pokud účetní jednotka aplikuje účetní politiku retrospektivně nebo provádí retrospektivní úpravy položek účetní závěrky nebo pokud překlasifikovává položky své účetní závěrky.

V zájmu včasnosti a úspory nákladů a vyvarování se opakování již vykázaných informací může být po účetní jednotce požadováno (nebo se tak může sama rozhodnout) zveřejnění méně informací v mezitímních závěrkách ve srovnání s její roční účetní závěrkou. Tento standard definuje minimální obsah mezitímní účetních výkazů a vybraných vysvětlujících poznámek. Úkolem mezitímní účetní závěrky je aktualizace posledního kompletního souboru roční účetní závěrky.


Z uvedeného důvodu se zaměřuje na nové činnosti, události a okolnosti a neduplikuje již dříve zveřejněné informace. 7

Žádné ustanovení IAS 34 nemá za účel zakazovat nebo odrazovat účetní jednotku od zveřejnění kompletního souboru účetní závěrky (jak je popsáno v IAS 1) v rámci své mezitímní účetní závěrky namísto zkrácených účetních výkazů a vybraných vysvětlujících poznámek. Rovněž tento standard nezakazuje ani neodrazuje účetní jednotku od toho, aby ve zkrácené podobě mezitímní závěrky uvedla více řádkových položek nebo vysvětlujících poznámek, než je minimum stanovené v tomto standardu. Účelem pokynů pro rozpoznávání a oceňování, uvedených v tomto standardu je sestavit účetní závěrku za mezitímní období tak, aby zahrnovala všechna zveřejnění požadovaná tímto standardem (zejména vybrané poznámky podle odstavce 16), stejně tak jako i ta, která požadují ostatní standardy. Minimální součásti mezitímní účetní závěrky

8

8A

Mezitímní účetní závěrka zahrnuje minimálně tyto součásti: (a)

zkrácený výkaz o finanční situaci;

(b)

zkrácený výkaz o úplném výsledku, prezentovaný buď jako: (i)

jeden zkrácený výkaz; nebo

(ii)

zkrácenou samostatnou výsledovku a zkrácený výkaz o úplném výsledku;

(c)

zkrácený výkaz změn vlastního kapitálu;

(d)

zkrácený výkaz o peněžních tocích; a

(e)

vybrané vysvětlující poznámky.

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku v samostatné výsledovce, jak je popsáno v odstavci 81 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), prezentuje mezitímní zkrácené informace z tohoto samostatného výkazu. Forma a obsah mezitímních účetních výkazů

9

Pokud účetní jednotka zveřejňuje ve své mezitímní účetní závěrce úplný soubor účetních výkazů, musí být forma a obsah těchto výkazů v souladu s požadavky IAS 1 pro úplnou sadu účetních výkazů.

10

Pokud účetní jednotka zveřejňuje ve své mezitímní účetní závěrce zkrácený soubor účetních výkazů, zahrnují tyto zkrácené účetní výkazy přinejmenším mezisoučty v každém ze sloupců, který je obsažen v poslední roční účetní závěrce, a vybrané vysvětlující poznámky požadované tímto standardem. Doplňkové řádky nebo poznámky se uvedou v případě, že by jejich opomenutí učinilo zkrácené mezitímní účetní výkazy zavádějícími.

11

Ve výkaze, v němž jsou vykázány složky zisku nebo ztráty v mezitímním období, účetní jednotka uvede ukazatel základního i zředěného zisku na akcii za dané


období, pokud tato účetní jednotka spadá do rozsahu působnosti IAS 33 Zisk na akcii.2 11A

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku v samostatné výsledovce, jak je popsáno v odstavci 81 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), prezentuje základní a zředěný zisk na akcii v tomto samostatném výkazu.

12

IAS 1 (ve znění z roku 2007) poskytuje vodítko, jak strukturovat účetní výkazy. Implementační příručka k IAS 1 obsahuje, jakými způsoby lze prezentovat výkaz o finanční situaci, výkaz o úplném výsledku a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu.

13

Zrušen

14

V případě, že poslední roční účetní závěrka účetní jednotky byla konsolidovaná, pak rovněž mezitímní účetní závěrky jsou sestaveny v konsolidované podobě. Individuální účetní výkazy mateřské společnosti nejsou konzistentní a srovnatelné s konsolidovanými výkazy poslední roční účetní závěrky. V případě, že roční účetní závěrka zahrnuje individuální účetní výkazy mateřské společnosti jako doplněk konsolidovaných účetních výkazů, pak tento standard ani nepožaduje, ani nezakazuje zahrnutí individuálních výkazů mateřské společnosti do mezitímní účetní závěrky účetní jednotky. Vybrané vysvětlující poznámky Důležité události a transakce

15

Účetní jednotka zahrne do své mezitímní účetní závěrky vysvětlení událostí a transakcí důležitých pro porozumění změnám ve finanční pozici a výkonnosti účetní jednotky, ke kterým došlo od data poslední roční účetní závěrky. Informace zveřejněné v souvislosti s těmito událostmi a transakcemi aktualizují příslušné informace, které byly zveřejněny v poslední roční účetní závěrce.

15A

Uživatel mezitímní účetní závěrky účetní jednotky má přístup k poslední roční účetní závěrce této účetní jednotky. Proto není nutné uvádět v mezitímní účetní závěrce relativně nepodstatné aktualizace informací, které již byly zveřejněny v komentáři poslední roční účetní závěrky.

15B

Níže je uveden seznam událostí a transakcí, u nichž se požaduje zveřejnění v případě, že jsou důležité. Tento seznam není úplný:

2

(a)

odpis zásob na jejich čistou realizovatelnou hodnotu a zrušení takového odpisu;

(b)

vykázání ztráty ze snížení hodnoty finančních aktiv, budov, strojů a zařízení, nehmotných aktiv nebo jiných aktiv a zrušení takových ztrát ze snížení ocenění;

(c)

rozpuštění jakýchkoliv rezerv na náklady restrukturalizace;

(d)

nabytí nebo vyřazení položek budov, strojů a zařízení;

Tento odstavec byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, vydaného v květnu 2008, aby byl ujasněn rozsah působnosti IAS 34.


(e)

přísliby nákupu budov, strojů a zařízení;

(f)

urovnání sporů;

(g)

15C

opravy chyb v účetních datech vykázaných v minulých obdobích;

(h)

změny podnikových nebo hospodářských okolností, které ovlivňují reálnou hodnotu finančních aktiv a finančních závazků účetní jednotky bez ohledu na to, zda jsou tato aktiva nebo závazky účtovány v reálné hodnotě nebo zůstatkové hodnotě;

(i)

porušení nebo prodlení při plnění závazků, která nebyla napravena před, resp. ke konci účetního období,

(j)

transakce se spřízněnými stranami;

(k)

převody mezi jednotlivými úrovněmi hierarchie reálné hodnoty použité při oceňování finančních nástrojů reálnou hodnotou;

(l)

změny klasifikace finančních aktiv v důsledku změny účelu nebo použití těchto aktiv a

(m)

změny podmíněných závazků nebo podmíněných aktiv.

U mnoha položek uvedených v odstavci 15B poskytují pokyny k požadavkům na zveřejnění jednotlivé IFRS. Je-li událost nebo transakce důležitá pro porozumění změnám ve finanční pozici nebo výkonnosti účetní jednotky, ke kterým došlo od data poslední roční účetní závěrky, měla by mezitímní účetní závěrka poskytovat vysvětlení a aktualizaci příslušných informací obsažených v účetní závěrce za poslední roční účetní období.

16–18 [Zrušeno] Další zveřejnění 16A

Kromě zveřejnění důležitých událostí a transakcí podle odstavců 15–15C zahrne účetní jednotka do komentáře ke své mezitímní účetní závěrce následující informace, pokud nejsou uveřejněny jinde v mezitímní účetní závěrce. Standardně se informace vykazují hodnotově způsobem "kumulovaně od počátku roku k datu": (a)

prohlášení, že pro mezitímní účetní závěrku se použila stejná účetní pravidla a metody výpočtů jako v poslední roční účetní závěrce, nebo popis podstaty a dopadu změn těchto metod v případě, že k nim došlo;

(b)

vysvětlující komentář týkající se sezonních nebo cyklických mezitímních operací;

(c)

podstata a částka položek ovlivňujících aktiva, závazky, vlastní kapitál, čistý zisk nebo peněžní toky, které jsou neobvyklé svou podstatou, velikostí nebo výskytem;


(d)

podstata a částka změn v odhadech částek zveřejněných v předchozích mezitímních obdobích běžného účetního roku nebo změny v odhadech částek vykázaných v předchozích účetních obdobích;

(e)

emise, zpětné odkupy a splacení dluhových a majetkových cenných papírů;

(f)

vyplacené dividendy (souhrnně nebo na akcii), a to odděleně za kmenové a ostatní akcie;

(g)

následující informace o segmentech (zveřejnění dat segmentu je požadováno v mezitímních účetních závěrkách účetní jednotky pouze v případě, že IFRS 8 Provozní segmenty požaduje zveřejnění dat segmentů v její roční účetní závěrce): (i)

výnosy od externích odběratelů, jsou-li zahrnuty ve vyčísleném zisku nebo ztrátě segmentu ověřovaných hlavní vedoucí osobou s rozhodovací pravomocí či jsou jinak pravidelně předkládány hlavní vedoucí osobě s rozhodovací pravomocí,

(ii)

mezisegmentové výnosy, jsou-li zahrnuty ve vyčísleném zisku nebo ztrátě segmentu ověřovaných hlavní vedoucí osobou s rozhodovací pravomocí či jsou jinak pravidelně předkládány hlavní vedoucí osobě s rozhodovací pravomocí,

(iii)

vyčíslení zisku nebo ztráty segmentu,

(iv)

celková aktiva, u nichž došlo k významné změně oproti částce zveřejněné v poslední roční účetní závěrce,

(v)

popis rozdílů ve východiscích pro stanovení segmentů nebo ve způsobu vyčíslování zisku nebo ztráty segmentu oproti poslední účetní závěrce,

(vi)

sesouhlasení součtu vyčísleného zisku nebo ztráty jednotlivých povinně vykazovaných segmentů se ziskem nebo ztrátou účetní jednotky před daňovým nákladem (daňovým výnosem) a ukončenými činnostmi. Pokud však účetní jednotka alokuje na povinně vykazované segmenty takové položky jako daňový náklad (daňový výnos), může účetní jednotka sesouhlasit součet vyčísleného zisku nebo ztráty segmentů se ziskem nebo ztrátou účetní jednotky po těchto položkách. Významné položky jsou v tomto sesouhlasení vymezeny a popsány odděleně;

(h)

po konci mezitímního období, které účetní závěrka za mezitímní období nezohledňuje;

(i)

dopad změn ve struktuře účetní jednotky, ke kterým došlo v průběhu mezitímního období, zahrnující podnikové kombinace, získání nebo ztrátu ovládání dceřiných podniků a dlouhodobé investice, restrukturalizace nebo ukončování činností. V případě podnikových kombinací účetní jednotka zveřejní informace vyžadované IFRS 3 Podnikové kombinace.

(j)

[zrušeno]


Zveřejnění shody s IFRS 19

Pokud je mezitímní účetní závěrka připravena ve shodě s tímto standardem, musí být tato skutečnost zveřejněna. Mezitímní výkazy nesmí být označeny jako sestavené ve shodě se standardy, pokud nejsou ve shodě se všemi požadavky Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Období, za které se sestavují mezitímní účetní závěrky

20

Mezitímní účetní závěrka obsahuje účetní výkazy (úplné nebo zkrácené) za období následujícím způsobem: a)

výkaz o finanční situaci ke konci běžného mezitímního období a srovnatelný výkaz o finanční situaci ke konci účetního období bezprostředně předcházejícího účetního roku;

b)

výkaz o úplném výsledku za běžné mezitímní období a kumulativně od počátku běžného účetního období k datu a k tomu srovnávací výkaz o úplném výsledku za odpovídající mezitímní období (za běžné období a od počátku roku) bezprostředně předcházejícího účetního roku. Jak je povoleno IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), může mezitímní závěrka obsahovat za jednotlivá období buď jeden výkaz o úplném výsledku nebo výkaz zobrazující komponenty hospodářského výsledku (samostatnou výsledovku) a druhý výkaz začínající výsledkem hospodaření a zobrazující komponenty ostatního úplného výsledku (výkaz o úplném výsledku);

c)

výkaz změn vlastního kapitálu kumulativně od počátku běžného účetního roku k datu, se srovnatelným výkazem za odpovídající období bezprostředně předcházejícího účetního roku;

d)

výkaz o peněžních tocích kumulativně od počátku běžného účetního roku k datu, se srovnatelným výkazem za odpovídající období bezprostředně předcházejícího účetního roku.

21

V případě účetních jednotek s vysoce sezonní povahou podnikání může být užitečné uvedení údajů za dvanáctiměsíční období do konce mezitímního období a zároveň uvedení srovnatelných údajů za bezprostředně předchozí dvanáctiměsíční období. Proto se účetním jednotkám, jejichž činnost je vysoce sezonní, doporučuje, aby se rozhodly vykazovat takové informace jako doplněk k údajům požadovaným předchozím odstavcem.

22

Dodatek A demonstruje období, za něž je požadováno zveřejnění účetní jednotkou, která vykazuje pololetně, a účetní jednotkou, která vykazuje čtvrtletně. Významnost

23

Při rozhodování o tom, jak rozpoznat, ocenit, klasifikovat a zveřejnit položku pro potřeby mezitímního účetního výkaznictví, je brán v úvahu princip významnosti vztažený k vykazovaným účetním údajům mezitímního období. Při stanovení významnosti se zohledňuje skutečnost, že mezitímní oceňování se může spoléhat ve větší míře na odhady, než je tomu v případě ročních účetních údajů.

24

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky a IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby definují významnou informaci jako takovou, jejíž


vynechání nebo chybné vykázání může ovlivnit ekonomická rozhodnutí uživatelů, účetní závěrky. IAS 1 vyžaduje oddělené zveřejnění významných položek včetně (například) ukončovaných činností a IAS 8 vyžaduje zveřejnění změn v účetních odhadech, chyb a změn v účetních pravidlech. Tyto dva standardy neobsahují žádné vodítko ke kvantifikaci jejich významnosti. 25

Vzhledem k tomu, že stanovení významnosti vyžaduje vždy individuální posouzení, vychází tento standard při rozhodování o vykázání a zveřejnění z dat daného mezitímního období tak, aby byla zajištěna srozumitelnost mezitímních údajů. Tak jsou například neobvyklé položky, změny účetních pravidel nebo odhadů a chyby vykázány a zveřejněny na základě významnosti vztažené k datům mezitímního období, aby se zabránilo zavádějícím závěrům, které mohou být důsledkem nezveřejnění. Hlavním cílem je zajistit, aby mezitímní účetní závěrka obsahovala veškeré informace, které jsou důležité pro pochopení finanční pozice a výkonnosti účetní jednotky v průběhu mezitímního období.

ZVEŘEJNĚNÍ V ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE 26

Pokud se odhad částky vykázané v mezitímním období změní podstatně v průběhu posledního mezitímního období účetního roku a za toto závěrečné mezitímní období není zveřejněna samostatná účetní závěrka, zveřejní se podstata a částka změny tohoto odhadu v komentáři k ročním účetním výkazům za daný účetní rok.

27

IAS 8 vyžaduje zveřejnění podstaty a (pokud je to možné) částky změny odhadu, který má buď významný dopad na běžné období, nebo se očekává významný dopad v následujících obdobích. Odst. 16 písm. d) tohoto standardu požaduje obdobné zveřejnění v mezitímní účetní závěrce. Příkladem jsou změny odhadů v mezitímní účetní závěrce vztahující se k odpisům zásob, restrukturalizaci, nebo ztrátám ze snížení hodnoty, které byly zveřejněny v předchozím mezitímním období účetního roku. Zveřejnění, vyžadovaná předchozím odstavcem, jsou v souladu s požadavky IAS 8 a jsou zamýšlena s úzce vymezeným cílem – pouze ve vztahu ke změnám v odhadech. Nevyžaduje se, aby účetní jednotka zahrnula do své roční účetní závěrky doplňkové údaje o svých mezitímních obdobích.

ROZPOZNÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ Shoda s ročními účetními pravidly 28

Pro potřeby mezitímních účetních závěrek používá účetní jednotka stejná účetní pravidla, jaká používá pro své roční účetní závěrky, s výjimkou změn účetních pravidel, které byly provedeny po datu poslední roční účetní závěrky a které budou zobrazeny v příští roční účetní závěrce. Nicméně periodicita výkaznictví účetní jednotky (roční, pololetní nebo čtvrtletní) nesmí mít žádný vliv na oceňování jejích ročních výsledků. Pro dosažení této objektivity je oceňování pro účely mezitímního výkaznictví založeno na vykazování od počátku roku k datu.

29

Požadavek, aby účetní jednotka při sestavení mezitímní účetní závěrky použila stejná účetní pravidla, jako používá pro roční účetní závěrku, může vyvolat zdání, že oceňování v mezitímních obdobích se provádí tak, jako by každé mezitímní


období vystupovalo jako samostatné nezávislé období pro vykazování. Avšak současně se stanovením požadavku, aby periodicita výkaznictví účetní jednotky neměla vliv na oceňování jejích ročních výsledků, uznává odstavec 28 skutečnost, že mezitímní období je částí delšího účetního roku. Oceňování na bázi údajů od počátku roku k datu může vyžadovat změny v odhadech částek vykázaných v předchozích mezitímních obdobích běžného účetního roku. Principy rozpoznání aktiv, závazků, výnosů a nákladů mezitímních období jsou ale stejné jako v roční účetní závěrce. 30

Pro ilustraci: a)

principy rozpoznání a ocenění ztrát z odpisů zásob, restrukturalizací nebo snížení hodnoty aktiv v mezitímním období jsou stejné jako ty, které by účetní jednotka uplatňovala, kdyby vyhotovovala pouze roční účetní závěrku. Nicméně v případě, že taková položka je rozpoznána a oceněna v jednom mezitímním období a odhad se změní v následujícím mezitímním období stejného účetního roku, je původní odhad opraven v následujícím mezitímním období buď odhadem dodatečné částky ztráty, nebo zrušením dříve vykázané částky;

b)

náklady, které k datu konce mezitímního období nesplňují definici aktiva, se neodkládají ve výkazu o finanční situaci, aby buď čekaly na následné informace, zda splní definici aktiva, nebo snížily zisk mezitímních období v rámci účetního roku, a

c)

náklad na daň ze zisku se vykazuje v každém mezitímním období na základě nejlepšího možného odhadu váženého aritmetického průměru roční sazby daně ze zisku očekávané pro celý účetní rok. Částka daňového nákladu odhadnutá za mezitímní období může být v následujícím mezitímním období daného účetního roku opravena, pokud se změní výpočet roční sazby daně ze zisku.

31

Podle Koncepčního rámce pro sestavování a předkládání účetní závěrky (Koncepční rámec) je rozpoznání "proces zahrnování takových položek do výkazu o finanční situaci nebo výkazu o úplném výsledku, které splňují definici jejich základních prvků a splňují kritéria pro vykázání". Definice aktiv, závazků, výnosů a nákladů jsou zásadní pro rozpoznávání jak ke konci ročního, tak i mezitímního účetního období.

32

V případě aktiv se pro mezitímní výkazy použijí stejné testy budoucích ekonomických přínosů jako na konci účetního roku účetní jednotky. Náklady, které by svojí podstatou nesplnily charakteristiku aktiv na konci účetního roku, nesplňují tuto charakteristiku ani ke konci mezitímního období. Podobně musí závazky vykázané k mezitímnímu datu představovat ocenitelný závazek existující k tomuto datu, stejně jako by to muselo být ke konci ročního účetního období.

33

Neodmyslitelnou charakteristikou výnosů a nákladů je, že již došlo k odpovídajícímu přítoku a odtoku aktiv a závazků. Pokud se tyto přítoky a odtoky uskutečnily, je vykázán odpovídající výnos a náklad; v opačném případě vykázány nejsou. Koncepční rámec říká, že "náklady jsou vykázány ve výkazu o úplném výsledku, pokud snížení budoucích ekonomických přínosů odpovídající snížení aktiv nebo zvýšení závazků, ke kterému došlo, je spolehlivě ocenitelné ... Koncepční rámec nedovoluje vykazování takových položek v rozvaze, které nesplňují definici aktiv nebo závazků".


34

Účetní jednotka, která vykazuje pouze ročně, je schopna při oceňování aktiv, závazků, výnosů, nákladů a peněžních toků vykazovaných ve svých účetních závěrkách, zohlednit informace, které získala v průběhu celého účetního roku. Její oceňování je v tomto případě reálně na bázi "od počátku roku k datu".

35

Účetní jednotka, která vykazuje pololetně, používá informace dostupné k polovině roku nebo krátce poté při oceňování ve své účetní závěrce za období prvních šesti měsíců a informace dostupné ke konci roku nebo krátce poté pro dvanáctiměsíční období. Oceňování za dvanáct měsíců zohledňuje možné změny v odhadech částek vykázaných za období prvních šesti měsíců. Částky vykázané v mezitímních účetních výkazech za prvních šest měsíců se retrospektivně neupravují. Nicméně, odst. 16 písm. d) a odstavec 26 požadují zveřejnění podstaty a částky všech podstatných změn v odhadech.

36

Účetní jednotka, která vykazuje častěji než pololetně, oceňuje výnosy a náklady na bázi od počátku roku k datu za každé mezitímní období, při použití informací dostupných v okamžiku, kdy je každá sada těchto účetních výkazů vyhotovována. Částky výnosů a nákladů vykazovaných za běžné mezitímní období zohledňují všechny změny v odhadech částek vykázaných v předchozích mezitímních obdobích daného účetního roku. Částky vykázané v předchozích mezitímních obdobích se retrospektivně neupravují. Nicméně, odst. 16 písm. d) a odstavec 26 požadují zveřejnění podstaty a částky všech podstatných změn v odhadech. Sezonní, cyklické a příležitostné výnosy

37

Výnosy, které se v průběhu účetního roku vyskytují sezonně, cyklicky nebo příležitostně, se k mezitímnímu datu časově nerozlišují v případě, že by jejich časové rozlišení nebylo adekvátní ani k datu konce účetního roku účetní jednotky.

38

Příkladem jsou přijaté dividendy, příspěvky a státní dotace. Navíc některé účetní jednotky trvale získávají více výnosů v některých mezitímních obdobích finančního roku než v ostatních mezitímních obdobích, například sezonní výnosy maloobchodních prodejců. Takové výnosy se vykazují když nastanou. Náklady vyskytující se v průběhu účetního roku nerovnoměrně

39

Náklady, které se v průběhu účetního roku účetní jednotky vyskytují nerovnoměrně, se časově rozlišují pro potřeby mezitímního výkaznictví pouze a jen tehdy, pokud by bylo adekvátní časové rozlišení takového typu nákladu rovněž k datu konce účetního roku. Použití pravidel rozpoznávání a oceňování

40

Dodatek B uvádí příklady aplikace obecných pravidel oceňování a rozpoznávání, která jsou stanovena odstavci 28–39. Použití odhadů

41

Postupy oceňování, které se budou dodržovat v mezitímním účetním výkaznictví, jsou vytvořeny tak, aby zajistily, že výsledné informace jsou spolehlivé a že jsou odpovídajícím způsobem zveřejněny veškeré významné účetní údaje nezbytné pro pochopení finanční situace a výkonnosti účetní jednotky. Přestože oceňování jak v ročním, tak i mezitímním výkaznictví je často založeno na kvalifikovaných odhadech, vyhotovení mezitímních účetních závěrek si vyžaduje obecně větší využití metod odhadů než v případě účetních závěrek ročních.


42

Dodatek C uvádí příklady použití odhadů v mezitímních obdobích.

PŘEHODNOCENÍ DŘÍVE VYKÁZANÝCH MEZITÍMNÍCH OBDOBÍ 43

Jiná změna účetního pravidla než taková, pro kterou je postup přechodu specifikován novým IFRS, se vyjádří: a)

přehodnocením a novým vykázáním účetní závěrky za předchozí mezitímní období běžného účetního roku a srovnatelných mezitímních období všech předchozích účetních let, které účetní jednotka přehodnotí a nově vykáže v ročních účetních výkazech podle IAS 8, nebo

b)

pokud je k počátku účetního roku nemožné určit kumulativní efekt aplikace nového účetního pravidla na všechny předchozí účetní období, úpravou předchozích mezitímních období běžného účetního roku a srovnatelných mezitímních období všech předchozích účetních let tak, že aplikuje nové účetní pravidlo prospektivně od nejzazšího možného data.

44

Jedním z cílů předchozího pravidla je zabezpečit, že se pro konkrétní druh transakcí použije jediné účetní pravidlo v průběhu celého účetního roku. Podle IAS 8 se zohlední změna účetního pravidla jejím retrospektivním uplatněním prostřednictvím přehodnocení a znovu vykázání účetních dat předchozích období, tak daleko do minulosti, jak je to možné. Nicméně pokud není možné určit kumulativní částku oprav předchozích účetních let, uplatňuje se podle IAS 8 nové pravidlo prospektivně od nejzazšího možného data. Důsledkem pravidla odstavce 43 je požadavek uplatnění jakékoliv změny účetního pravidla v průběhu běžného účetního roku buď retrospektivně, nebo pokud to není možné, prospektivně nejpozději od začátku účetního roku.

45

Umožnit zohlednění změn v účetnictví k mezitímním datům v rámci účetního roku by znamenalo uplatnění rozdílných účetních pravidel na konkrétní druhy transakcí v rámci jednoho účetního roku. Výsledkem by byly potíže při přiřazování k mezitímním obdobím, skryté provozní výsledky a komplikovaná analýza a srozumitelnost informací mezitímních období.

DATUM ÚČINNOSTI 46

Tento standard nabývá účinnosti pro účetní závěrky za účetní období počínající 1. ledna 1999 a později. Dřívější použití je podporováno.

47

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 4, 5, 8, 11, 12 a 20, zrušil odstavec 13 a přidal odstavce 8A a 11A. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.

48

IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavec 16(i). Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tuto změnu.

49

Zdokonalení IFRS vydaná v květnu 2010 změnila odstavec 15, vložila nové odstavce 15A–15C a 16A a zrušila odstavce 16–18. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období začínající 1. ledna 2011 nebo později. Dřívější


použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, musí tuto skutečnost zveřejnit.


IAS 34 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD. Mezitímní účetní výkaznictví

Recommend Documents