I. Shrnutí. 1. Prognózy a skutečnost

I. Shrnutí 1. Prognózy a skutečnost Veličina Spotřebitelské ceny

r/r, % m/m, % r/r, % m/m, % r/r, % m/m, % r/r, % m/m, %

Čistá inflace Korigovaná inflace Ceny průmyslových výrobců Průmyslová produkce - očišt. o vliv počtu prac. dní Tržby z průmyslové činnosti Stavební výroba - očišt. o vliv počtu prac. dní Tržby v maloobchodě Saldo obchodní bilance Změna salda obchodní bilance Nezaměstnanost Nominální mzdy v průmyslu Reálné mzdy v průmyslu Produktivita práce v průmyslu Nominální mzdy ve stavebnictví Reálné mzdy ve stavebnictví Produktivita práce ve stavebnictví Peněžní zásoba (M2) Kurz CZK/EUR Změna kurzu CZK/EUR Kurz CZK/USD Změna kurzu CZK/USD Úrokové sazby z nových úvěrů Úrokové sazby z termín. vkladů Vysvětlení značek a zkratek:

XI/00 XII/00 I/01 skuteč. progn. skuteč. progn. skuteč. 4,3 4,3 4,0 4,3 4,2 0,1 0,5 0,2 2,0 1,9 3,4 3,5 3,0 2,7 3,0 0,1 0,7 0,2 0,3 0,6 3,2 3,2 2,6 2,5 2,6 0,0 0,5 0,6 0,2 0,3 5,9 5,3 5,0 4,9 4,2 0,1 0,0 -0,2 0,9 0,4

r/r, % r/r, % r/r, % r/r, % r/r, % r/r, %

4,3 6,5 5,4 11,7 13,1 1,1

4,5

1,4 8,1 1,0 2,9 6,7 4,1

za měsíc, mld. Kč kum., mld. Kč r-r, mld. Kč kum., r-r, mld. Kč

-12,1 103,6 0,9 56,2

-21,0

-24,0 -126,8 -6,9 -62,4

-10,0

ke konci měs., % r/r, % r/r, % r/r, % r/r, % r/r, % r/r, %

8,5 8,6 4,1 5,0 9,6 5,1 17,2

8,8 6,0 2,0 5,6

8,8 3,7 -0,3 2,2 5,1 0,9 7,8

9,0 6,2 1,9 9,4 X X X

r/r, % prům. za měsíc, % r/r, % prům. za měsíc, % r/r, % prům. za měsíc, % r-r, proc. body prům. za měsíc, % r-r, proc. body

7,1 34,62 +4,9 40,48 -15,3 6,7 -1,1 4,0 -0,8

6,4 X X X X

34,82 +4,4 38,94 -9,3 6,8

6,3 X X X X

r/r ... meziroční růst m/m ... meziměsíční růst r-r ... rozdíl proti hodnotě za stejné období předchozího roku kum. ... kumulativně od začátku roku měs. ... měsíc X ... měsíční hodnoty ČNB nepredikuje

1

9,1

35,14 +2,5 37,43 -5,6

2. Stručná charakteristika současného hospodářského a měnového vývoje Statistické údaje zveřejněné od projednání 1. SZ nevybočily, s výjimkou cen potravin, z očekávání měnové sekce. Makroekonomický rámec se nadále vyznačuje nevýrazným oživením ekonomiky, nízkoinflačním prostředím, stabilizovaným trhem práce, přetrváváním deficitu obchodní bilance a stabilizací nebo mírným zhodnocováním devizového kurzu vůči euru. Prognózy hospodářského růstu a inflace na rok 2001 a 2002 se v této SZ nemění. Dochází pouze k technickému snížení prognózy celkové inflace, a to v důsledku odlišné prognózy regulovaných cen, které ve změněné struktuře koše spotřebitelských cen mají nyní menší váhu a i v jejich rámci se mění struktura jednotlivých položek. Neexistují signály, které by svědčily o urychlování hospodářského růstu nad hodnoty stávající predikce. O pouze pozvolném zvyšování dynamiky strany poptávky a nabídky v ekonomice svědčí přiměřený růst maloobchodního obratu v prosinci (meziročně 4,1 %) a stabilní tempo růstu průmyslové výroby. Růst stavebnictví je konsistentní s předpokládanou dynamikou investiční činnosti. Pokračující restrukturalizace ekonomiky v souvislosti s pokračujícím přílivem přímých zahraničních investic by měla postupně vést k růstu výkonnosti ekonomiky. Dosud se však projevuje pouze v části hospodářství a její celkový makroekonomický efekt tak zůstává omezený. Faktory působícími proti urychlování růstu jsou přetrvávající obezřetnost bank při poskytování úvěrů projevující se v nízké úvěrové emisi, ztrátovost řady velkých podniků se státní účastí a četná institucionální a legislativní úzká místa snižující pružnost strany nabídky. Vnějším rizikem růstu je možné zpomalování tempa růstu zahraniční poptávky zejména s ohledem na zprostředkované efekty možného prudkého zbrždění růstu americké ekonomiky. Nepříznivým rysem budoucího vývoje bude přetrvávání poměrně vysokých deficitů běžného účtu. V horizontu roku 2002 by se sice poměr deficitu běžného účtu k HDP měl mírně snížit, avšak stávající úroveň elasticity čistého vývozu k domácí poptávce zůstává jedním z rizik obnovování vnější rovnováhy. Nejdůležitějším domácím rizikem je dlouhodobě neudržitelný vývoj veřejných financí, který by mohl (kromě jiných nepříznivých dopadů, jakými jsou například vytěsňování soukromých investic) přispívat k prohlubování vnější nerovnováhy. Vývoj inflace v lednu nepotvrdil obavy o výraznějším urychlení cenového růstu spojené s každoročním přeceňováním. Nákladové inflační tlaky se v důsledku lednového poklesu cen ropy na světových trzích snížily, což se projevilo ve zpomalení tempa růstu cen průmyslových výrobců. Spotřebitelská inflace byla ovlivněna očekávanými úpravami regulovaných cen. Vyšší meziměsíční a meziroční čistá inflace ve srovnání s predikcí byla výsledkem vyššího než očekávaného růstu cen potravin. Korigovaná inflace byla naproti tomu v zásadě v souladu s predikcí a potvrdila vcelku stabilizovaný cenový vývoj. V souvislosti s vyšším než očekávaným růstem cen potravin stimulovaných rychlým růstem cen zemědělských výrobců se mírně zvyšují inflační rizika v tomto segmentu. Nadměrnému růstu spotřebitelských cen potravin by však měly nadále bránit konkurenční tlaky na trhu a neakcelerující spotřeba domácností. Od minulé situační zprávy se mírně zvýšila rizika růstu cen ropy, jak vyplývá z vývoje na trhu s ropou v polovině února. Proti tomuto vlivu by však mělo působit nedávné poměrně výrazně snížení cen zemního plynu. O přetrvávání nízkoinflačního prostředí v domácí ekonomice svědčí poměrně plochý tvar výnosové křivky a stabilizace inflačních očekávání.

2

Změna koše používaného při výpočtu indexu spotřebitelských cen k lednu 2001 má dopad do predikce inflace. Při zachování predikce růstu cen jednotlivých položek regulovaných cen se v důsledku změny vah a složení regulovaných cen mění predikce růstu regulovaných cen a jejich příspěvek k celkové inflaci. Při zachování stávající predikce čisté inflace tak dochází ke snížení predikce celkové meziroční inflace ze 4,2 % na 3,8 % v prosinci 2001 a z 5,2 % na 4,9 % v prosinci 2002. Vliv změn spotřebitelského koše na čistou inflaci neimplikuje, podle předběžných odhadů, potřebu měnově politického přehodnocení inflačních cílů.

3. Aktuální prognózy a jejich změny oproti 1. SZ

technická změna Poznámka: Technickou změnou prognózy se rozumí změna prognózy způsobená: a) dosazením skutečných hodnot za predikované hodnoty v daném měsíci či čtvrtletí b) úpravou predikčního intervalu v důsledku zkrácení predikčního období c) úpravou proměnných, které jsou vypočítány z jiných proměnných, u nichž došlo ke změně d) rozhodnutím vlády o změnách regulovaných cen a daní e) rozhodnutím vlády o změnách veličin, na které má vláda vliv f) změnou vah a struktury koše používaného pro výpočet indexu spotřebitelských cen Věcnou změnou prognózy se rozumí změna prognózy způsobená: a) změnou východisek analýzy budoucího vývoje predikované proměnné b) změnou elasticit mezi vysvětlovanými a vysvětlujícími proměnnými c) změnou referenčního scénáře vysvětlujících proměnných

3

II. Faktory inflace 1. Měnový vývoj 1.1. Peníze a úvěry Peníze Podle předběžných údajů za leden 2001 pokračuje stagnace meziročních přírůstků peněžní zásoby na úrovni kolem 6 %. Tento vývoj potvrzuje dosavadní dlouhodobý trend nižší nabídky peněz, který se projevil zejména ve 2. pololetí roku 2000. Do tohoto vývoje se dlouhodobě odráží především stagnace úvěrové emise a vývoj vnějších ekonomických vztahů. V lednu 2001 k těmto faktorům přistoupil i přebytkový vývoj hospodaření státního rozpočtu. Lednový vývoj peněžní zásoby naznačuje, že by se i nadále měla zmenšovat mezera mezi peněžním agregátem M2 a nominálním HDP, což by nemělo vytvářet inflační tlaky ani ohrožovat současné ekonomické oživení. Pomalý růst peněžní zásoby však naznačuje, že v oblasti ekonomického růstu nelze v nejbližším období pravděpodobně počítat s jeho výraznou akcelerací. Lednové údaje o vývoji peněžní zásoby neovlivní predikci růstu peněžní zásoby na r. 2001 v rozmezí 7,3 - 9,3 %. Úvěrová emise Předběžné údaje o vývoji očištěné úvěrové emise v lednu 2001 naznačující pokračující tendenci ke stagnaci až k mírnému poklesu (úvěrová emise v lednu 2001 ve srovnání se stejným obdobím r.1999 poklesla o 0,6 %). Vzniká otázka, jak je tento vývoj konzistentní se zlepšením finanční situace podnikové sféry. Při podrobnějším pohledu na základní finanční ukazatele charakterizující finanční situaci průmyslových podniků je zřejmé, že u řady těchto ukazatelů (především ziskovosti) dosahují lepších výsledků podniky pod zahraniční kontrolou. Vývoj finanční situace průmyslových podniků (poměrové ukazatele v % za období 1. až 3. čtvrtletí r. 1999 a 2000, organizace se 100 a více zaměstnanci)

Rentabilita aktiv (EBIT / Aktiva) Rentabilita vlastního jmění (Čistý zisk / Vlastní jmění) Výnosy / Aktiva Celková likvidita (Oběžná aktiva / Krátk.cizí zdr.) Přidaná hodnota / Aktiva Podíl čistého zisku na EBITU

1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000

Podniky pod domácí kontrolou zahraniční kontrolou veřejný sektor soukromý sektor 2,8 4,1 11,2 3,9 5,9 12,4 0,6 0 12,6 2,6 4,5 15,9 65,7 95,1 131 68,4 106,5 139,3 1 1,2 1,3 0,9 1,2 1,3 13,7 24,4 32,3 15,3 26,4 32,2 11,6 0,5 50,1 34,1 35 57,7

4

Stálá a ost. aktiva / Aktiva Oběžná aktiva / Aktiva Vlastní jmění / Aktiva Zadluženost (Cizí zdroje / Aktiva) Výkony / Výnosy Přidaná hodnota / Výnosy

1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000

Podniky pod domácí kontrolou zahraniční kontrolou veřejný sektor soukromý sektor 76,6 61,4 59 80,1 60,8 57,2 23,4 38,6 41 19,9 39,3 42,9 53,1 45,6 44,4 51,8 46,6 45,2 46,9 54,4 55,6 48,2 53,4 54,8 78,7 80,9 84,1 75,9 82,3 84,8 20,9 25,6 24,7 22,3 24,8 23,2

Vývoj ukazatelů charakterizujících finanční situaci průmyslových podniků potvrzuje přetrvávání existence dvou základních segmentů české ekonomiky, a to domácího a zahraničního. Obdobně se vyvíjí i úvěrová emise. Na jedné straně existuje poměrně dobrá dostupnost úvěrových zdrojů pro firmy pod zahraniční kontrolou, na druhé straně přetrvává řada omezení pro poskytování úvěrů firmám v domácím vlastnictví. K těmto omezením patří stále nedokončený proces restrukturalizace podnikové sféry, ale také teprve postupné završování restrukturalizace velkých bank (velké banky poskytovaly a poskytují rozhodující část úvěrů podnikům pod domácí kontrolou). Vzhledem k tomu, že úvěry podnikům pod zahraniční kontrolou dosahují pouze cca 13 % z celkového objemu úvěrů poskytovaných bankami, je velmi obtížné při vylepšení finanční situace v tomto ekonomickém sektoru zaznamenat změnu trendu v celkovém objemu úvěrů. I přesto však v následujícím období očekáváme, že v souvislosti s pokračujícím ekonomickým růstem, dalším zlepšováním finanční situace domácích podniků, završením procesu restrukturalizace bankovního sektoru a přechodu bank na nové úvěrové strategie dojde k postupnému oživování úvěrové emise. Průměrný meziroční přírůstek úvěrů by měl dosáhnout v r. 2001 1 až 2 % a v roce 2002 1 až 3 %. Signály o věrohodnosti tohoto scénáře přicházejí například z České spořitelny, která se v rámci nově definované úvěrové strategie pro rok 2001 a 2002 hodlá zaměřit nejen na poskytování úvěrů domácnostem, ale i sektoru malého a středního podnikání. 1.2. Úrokové sazby a akciový trh Úrokové sazby na všech segmentech finančního trhu pokračovaly v sestupném trendu, který začal na začátku prosince 2000. Během ledna se sestupný trend zrychlil, zvláště po informaci, že na zasedání bankovní rady ČNB se diskutovalo o možném snížení repo-sazby. Pro finanční trh byla také významná informace o snížení odhadu očekávané inflace pro konec roku 2001. Náhled subjektů finančního trhu na současnou a budoucí situaci se tak během krátké doby výrazně změnil. Přispěly k tomu také další faktory, především snížení klíčových sazeb v USA a zveřejněná inflace za leden. Změna náhledu na současnou situaci se promítla i do očekávání ohledně nastavení základních sazeb ČNB. Výnosové křivky na všech segmentech podstatně snížily svůj pozitivní sklon, na peněžním trhu má křivka téměř plochý tvar. Z toho lze usuzovat, že subjekty na finančním trhu pravděpodobně očekávají pokles repo-sazby (názor však není jednotný, stejně tak načasování tohoto kroku). Svědčí o tom i vývoj sazeb FRA. Grafické znázornění výnosových křivek, implikovaných křivek a zero-kupón křivek je uvedeno v přílohách č. 2 a 3. Úrokový diferenciál vůči eurovým sazbám stagnoval na kratším konci, na delším konci se mírně snížil vlivem pohybu tuzemských sazeb. Jeho výše na konci ledna 2001 dosahovala 0,4 až 0,8 procentního bodu podle délky splatnosti. U úrokového diferenciálu vůči dolarovým sazbám se dále snížila jeho negativní výše až k nulovým hodnotám. To bylo způsobeno úpravou základních sazeb v USA. Fed ve dvou krocích snížil obě klíčové sazby o 1,0 procentní bod (3. a 31. 1.). Diskontní sazba byla snížena na 5,0 %, O/N federal fund rate na 5,5 %. Ke snížení své klíčové sazby přistoupila také Bank of England (8. 2. o 0,25 procentního bodu na 5,75 %). Inflační očekávání analytiků finančních trhů se dále snížila v reakci na poslední data o inflaci a pokles úrokových sazeb. V případě CPI se očekávání shodují s predikcemi ČNB, u čisté inflace se již delší dobu pohybují na vyšší hladině. Pokud jde o úrokové sazby, analytici

5

předpokládají stabilní sazby, popř. mírné snížení, ovšem jen na krátkou dobu. V ročním horizontu by sazby měly mírně vzrůst. Očekávání vývoje inflace a úrokových sazeb na 12 měsíců dopředu (%)

12/99 3/00 6/00 7/00 8/00 9/00 10/00 11/00 12/00 1/01 2/01

odbor 413 4.4 5.1 4.6 4.7 4.6 4.7 4.9 4.9 4.4 4.7 4.3

CPI fin. trh 4.2 4.5 4.4 4.6 4.5 4.7 4.6 4.8 5.0 4.5 4.3

podniky 3.9 4.3 4.8

5.0

4.7

ČI domácnosti odbor 413 3.1 3.1 4.1 3.9 4.1 3.0 3.0 2.9 4.6 2.9 3.3 3.2 4.1 2.8 2.8 2.5

fin. trh 2.8 3.2 2.9 2.9 3.1 3.4 3.3 3.4 3.6 3.2 3.1

1T PRIBOR 1R PRIBOR fin. trh fin. trh 6.3 6.8 6.1 6.6 5.8 6.3 5.8 6.4 5.9 6.4 6.0 6.6 5.9 6.5 5.9 6.4 5.9 6.5 5.8 6.2 5.5 5.8

Na primárním trhu státních dluhopisů byly v lednu emitovány dva SD se splatností 2 a 15 let. V první aukci na začátku měsíce byl znovuotevřen SD 6,90/03. Poptávka po něm dosáhla více než trojnásobku nabízeného objemu (4 mld. Kč). Proto MF netradičně otevřelo tzv. druhé kolo primárního prodeje, ve kterém nabídlo nelimitované množství za průměrný dosažený výnos 5,94 %. Dodatečná nabídka se však nesetkala s pochopením trhu a investoři objednali minimální objem. Lze se domnívat, že se může opakovat situace z prvního čtvrtletí roku 2000, kdy poptávka investorů výrazně převyšovala nabízené objemy. Značná část poptávky však měla spekulativní charakter; investoři si byli vědomi, že za nabízenou cenu (resp. výnos) nemohou daný objem upsat. Porovnání poptávaného objemu s nabízeným proto mohlo poskytovat zavádějící informaci. Ve druhé aukci byl vůbec poprvé emitován státní dluhopis se splatností 15R. Před emisí panovala určitá nervozita, neboť šlo o SD s dosud nejdelší splatností. Její výsledky však překonaly i nejoptimističtější odhady. Poptávka 14,4 mld. Kč výrazně převýšila nabízených 5 mld. Kč, průměrný výnos činil 7,04 %. Změna nálady je pozorovatelná rovněž na sekundárním trhu. Výrazný růst cen (a pokles výnosů) souvisí s poklesem úrokových sazeb na ostatních segmentech trhu. Nejviditelněji se snížily výnosy na dlouhém konci výnosové křivky, což souvisí s přehodnocením inflačních očekávání směrem k nižším hodnotám. Aktuální otázku v současné době představuje další financování státního dluhu, případně zda je domácí dluhopisový trh schopen čelit vzrůstajícím potřebám státu. Mezi investiční veřejností neexistuje jednoznačný názor, přesto někteří analytici otevřeně připouštějí, že i přes rostoucí objem je domácí trh stále schopen (za předpokladu udržení současných nízkých inflačních očekávání) vstřebat nové dluhopisy bez rapidního nárůstu úrokových sazeb. Klientské nominální úrokové sazby se v prosinci mírně zvýšily v reakci na přechodný nárůst sazeb na finančním trhu v předcházejících měsících. Úrokové sazby z nových úvěrů dosáhly 6,8 %, termínové depozitní sazby 4,0 % (listopad). Reálné úrokové sazby ex-post se nadále pohybují na nízké hladině, v rozmezí 0 až 2 % v závislosti na zvolené sazbě. Reálné úrokové sazby ex-ante se vyvíjejí rozdílně v závislosti na použitém cenovém indexu (viz příloha č. 4). Nové úvěry deflované PPI se pohybují na 3,4 %, reálné sazby z termínovaných vkladů deflované CPI dosahují -0,8 %.

6

Akciový trh v lednu převážně posiloval, zejména v první polovině měsíce vlivem snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Na to ceny akcií reagovaly růstem a pozitivní nálada se přenesla i na evropské trhy. Akciový index PX 50 posílil o 4,9 % a uzavřel na hodnotě 501,8 bodů. K růstu přispěly zejména nejlikvidnější tituly obchodované ve SPAD. Komerční banka vzrostla o 11,9 %, očekávání na vyplacení zajímavé dividendy posílilo akcie tabákové společnosti Philip Morris o 10,5 %. Výrazný růst zaznamenaly také akcie Unipetrolu (+8,5 %) taženy zprávami o pokračující privatizaci společnosti. V lednu došlo na burze po zhruba půl roce velmi nízké obchodní aktivity k mírnému oživení, objem zobchodovaných akcií dosáhl 14,2 mld. Kč. 1.3. Veřejné finance V oblasti veřejných financí jsou v lednu k dispozici pouze některé dílčí výsledky (především za státní rozpočet), které nemění základní směry vývoje fiskální politiky státu v letech 2001 a 2002 prezentované v minulé situační zprávě. Nadále tedy předpokládáme, že v uvedených letech bude pokračovat nezdravý trend prohlubování strukturálního deficitu veřejných rozpočtů, v jehož důsledku může být omezena realizace vhodného mixu měnové a fiskální politiky. V roce 2001 je uvažováno s veřejným deficitem v simulaci Maastrichtu (bez privatizačních zdrojů a dotací transformačním institucím) na úrovni 6,0 % HDP, zatímco pro rok 2002 ještě nejsou definitivně vyjasněny vládní přístupy k některé z referenčních variant střednědobého fiskálního výhledu na období 2001 - 2003. Hospodaření státního rozpočtu za leden 2001x) skončilo pokladním přebytkem ve výši 18,7 mld. Kč (loni ve stejném období přebytek 16,4 mld. Kč). Typickým sezónním rysem vývoje rozpočtu na počátku roku je nízké čerpání výdajů při jen pozvolném náběhu příjmů. Čerpání výdajů je koncentrováno především v mandatorních položkách důchodů a státních sociálních příspěvků, zatímco ostatní složky výdajů (zejména investice) jsou v tomto období čerpány pouze v minimální výši. V lednovém inkasu příjmů převažují výnosy pojistného na sociální zabezpečení (21,1 mld. Kč), daně z přidané hodnoty (14,6 mld. Kč), daně z příjmů fyzických osob (7,8 mld. Kč) a spotřebních daní (6,0 mld. Kč). Lednové výnosy DPH jsou redukovány relativně vysokými vratkami této daně (19,1 mld. Kč), jejichž vzestupný trend lze sledovat již od 1. čtvrtletí m. r. Tato skutečnost svědčí o oživení domácí nabídky, resp. investiční aktivitě podnikatelských subjektů. V nově zřízené rozpočtové kapitole Operace státních finančních aktiv nedošlo v průběhu ledna t. r. k takovým pohybům, které by výrazně ovlivnily výsledný přebytek státního rozpočtu. Stav na účtech SFA ke dni 31. ledna 2001 činí 22,9 mld. Kč, z toho představují 12,4 mld. Kč termínované vklady a 10,5 mld. Kč disponibilní zdroje využívané ke kompenzaci souhrnného účtu státní pokladny. Vliv veškerých operací finančních aktiv se promítá do celkového salda státního rozpočtu zápornou částkou 0,2 mld. Kč. V únoru lze očekávat podstatné snížení současného přebytku státního rozpočtu vlivem vysokých sezónních vratek DPH, odrážejících s cca dvouměsíční prodlevou pravidelné předzásobení domácího trhu koncem roku.

x)

V důsledku významných metodických změn vyplývajících z přijetí celé řady nových zákonů je omezena srovnatelnost základních rozpočtových veličin. 7

Hospodaření místních rozpočtů za rok 2000 je nyní v etapě finančního vypořádávání. Celoroční výsledky budou známy nejdříve koncem února t. r., nicméně podle předběžných odhadů lze očekávat vyrovnané nebo jen mírně schodkové saldo. Za samotný leden se výsledky nezpracovávají, avšak podle dosavadního vývoje předpokládáme rovněž vyrovnanou či mírně přebytkovou bilanci příjmů a výdajů. Vyrovnané bilance státních fondů dopravy a bydlení v roce 2000 výsledek hospodaření veřejných rozpočtů neovlivnily, ale v letošním roce by již měly hrát roli mnohem významnější. Do Státního fondu dopravní infrastruktury mají být převedeny celostátní výnosy silniční daně a dálničních poplatků (cca 8 mld. Kč ročně) a 20 % hrubého celoročního výnosu spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv (cca 10 mld. Kč). Další příjmy těchto fondů závisí na přislíbených dotacích z FNM ( doprava 16,7 mld. Kč, bydlení 26 mld. Kč), jejichž realizaci však provází značná míra rizika. Definitivní výsledky hospodaření FNM za rok 2000 nejsou zatím známy. Obdobně nejsou k dispozici ani výsledky za leden 2001, avšak již nyní narůstají obavy ze situace, kdy při zpomalení procesu privatizace Fond opakovaně řeší chybějící zdroje rostoucí úvěrovou angažovaností (zejména úvěry od KoB). K 31. lednu t. r. čerpal FNM nový úvěr ve výši 12,2 mld. Kč, takže celkový nesplacený objem úvěrů v průběhu 1. čtvrtletí t. r. pravděpodobně vzroste až o cca 20,6 mld. Kč. Uvedenými prostředky Fond hodlá vykrývat výdaje přesunuté v závěru roku 2000 na letošek, přičemž celkový závazek uvažuje FNM splatit již v závěru t. r. potenciálními příjmy z privatizace. Zde však existují již zmíněná reálná rizika nejen ohledně získání potřebného objemu privatizačních příjmů, ale též z jejich nejistého načasování. Úroveň veřejného dluhu dosáhla podle zpřesněných údajů k 31. 12. 2000 výše 356,1 mld. Kč, tj. 18,8 % HDP. Očekává se, že veřejný dluh dosáhne v letošním roce výše cca 426 mld. Kč (21,2 % HDP) a oproti minulému roku vzroste o cca 70 mld. Kč. Rozhodující složkou veřejného dluhu je státní dluh, dosahující ke konci roku 2000 úrovně 289,8 mld. Kč (15,3 % HDP). Jeho meziroční nárůst 61,5 mld. Kč je důsledkem především profinancování schodku státního rozpočtu (46,1 mld. Kč) a ztráty KoB za r. 1998 (14,4 mld. Kč). Předpokládaný nárůst státního dluhu v roce 2001 (o 74,7 mld. Kč) se bude odvíjet úměrně k předpokládanému schodkovému hospodaření státního rozpočtu a emisi státních dluhopisů na profinancování dluhopisových programů. Protisměrně má působit snížení zahraničního dluhu – splátka závazků výnosy z emisí dluhopisů na domácím trhu.

8

1.4 Devizový kurz 1.4.1 Vývoj devizového kurzu Po předchozím posilování došlo ve vývoji nominálního kurzu koruny vůči euru v prosinci a začátkem ledna k postupnému oslabení až na úroveň 35,50 korun za euro dne 17. ledna, která byla naposledy dosažena 10. října minulého roku. Po tomto datu došlo k opětovnému posílení koruny, která se během tří týdnů dostala na hladinu 34,60 korun za euro. Oznámení o deficitu státního rozpočtu lze spojit s krátkodobou depreciací kurzu v polovině ledna, avšak opětné zprávy o dalším přílivu investic (včetně potvrzeného nákupu PVK) vedly k soustavnějšímu posilování koruny. Zveřejnění dat o inflaci za leden 2001 nemělo na kurz koruny větší vliv. Kromě domácích vlivů se do kurzu koruny promítal i vývoj na světových trzích. Posílení koruny k euru pravděpodobně souviselo i s lednovou korekcí posilování eura vzhledem k dolaru, ke kterému docházelo od listopadu minulého roku. Kurz koruny vůči dolaru, který také odráží výše uvedené vlivy, se po předchozím posilování počátkem roku ustálil a pohybuje se v rozmezí 37 – 38 korun za dolar. Vývoj nominálního kurzu koruny vůči EUR a USD od ledna 2000 33 34 35 36 37 38 39 40 41

CZK/USD

CZK/EUR

42

2. 2. 01

8. 9. 00 29 .9 .0 0 20 .1 0. 00 10 .1 1. 00 1. 12 .0 0 22 .1 2. 00 12 .1 .0 1

7. 7. 00 28 .7 .0 0 18 .8 .0 0

5. 5. 00 26 .5 .0 0 16 .6 .0 0

3. 3. 00 24 .3 .0 0 14 .4 .0 0

31 .1 2. 99 21 .1 .0 0 11 .2 .0 0

43

Vývoj výnosových diferenciálů Výnosové diferenciály pokračovaly v poměrně dynamickém poklesu. Pokles výnosového diferenciálu na splatnosti 10 let byl tentokrát téměř shodný v obou sledovaných případech. Změna mezi výnosy českého desetiletého vládního dluhopisu a jeho americkým ekvivalentem činila dalších cca 0,5 procentního bodu, takže diferenciál po pěti měsících opět klesl pod 1 procentní bod. Stejně tak i desetiletý výnosový diferenciál proti německým dluhopisům poklesl o cca 0,5 procentního bodu a sestoupil tak z jedenapůlročního maxima na čtyřměsíční minimum cca 1,7 procentního bodu. Podobný scénář sledoval i diferenciál na kratších splatnostech, který poklesl o cca 0,6 procentního bodu. Ke snížení diferenciálů vedl pokračující rostoucí trend cen českých dluhopisů, který byl narušen pouze v týdnu, kdy proběhla aukce patnáctiletého státního dluhopisu a ceny stagnovaly. Po aukci dne 19. ledna však ceny opět vzrostly, takže výnos do splatnosti

9

desetiletého státního dluhopisu dosáhl koncem ledna svého půlročního minima 6,54 % p.a. K jistému růstu výnosů došlo až po zveřejnění dat o inflaci, která byla vyšší než očekávaná, což zmírnilo očekávání trhu na snížení reposazby ČNB. K poklesu výnosového diferenciálu přispělo i to, že na rozdíl od korunových dluhopisů výnosy ze zahraničních dluhopisů změnily počátkem roku klesající trend a mírně rostly.

CZK 2Y - EUR 2Y

3

CZK 10Y - EUR 10Y

CZK 10Y - USD 10Y

2

1

0

29 .1 .

01

1. 1. 0 1

00 4. 12 .

00 6. 11 .

00 9. 10 .

11 .9 .

00

00 14 .8 .

00 17 .7 .

19 .6 .

00

00 22 .5 .

00 24 .4 .

00 27 .3 .

28 .2 .

31 .1 .

00

00

-1

3. 1. 0 0

rozdíl ve výnosu v procentech p.a

Výnosové diferenciály

Efektivní kurzy Index nominálního efektivního kurzu1 v lednu 2001 proti předcházejícímu měsíci mírně oslabil o méně než 0,5 % vlivem ustálení kurzu koruny vůči dolaru a krátkodobému oslabení koruny vůči euru. Meziročně však tento index posílil o cca 2,6 %. Indexy efektivního reálného kurzu posílily podobně jako nominální kurz. Z hlediska vlivu na změnu cenové hladiny lze působení kurzu v lednu charakterizovat jako neutrální. Vývoj nominálního a reálného efektivního kurzu (analytický kurz, rok 1995 = 100) 125 120 115 110

posilování

105 100 95 Reálný efektivní kurz dle PPI Reálný efektivní kurz dle CPI Nominální efektivní kurz

90 85 80

1/93

7

1/94

7

1/95

7

1/96

7

1/97

1

7

1/98

7

1/99

7

1/00

7

1/01

Vážený geometrický průměr indexů průměrných měsíčních nominálních směnných kurzů vůči našim největším obchodním partnerům. Ve výpočtu je zahrnuto 21 zemí, jejichž stálé váhy odpovídají jejich podílu na obchodním obratu v roce 1995. 10

1.5 Finanční účet a devizové rezervy Podle předběžných údajů za leden t.r. dochází (poprvé od dubna loňského roku) ve srovnání s předchozím měsícem k poklesu celkové věřitelské pozice komerčních bank vůči zahraničí. Čistý příliv zdrojů ze zahraničí přes bankovní sektor tak v lednu představoval cca 5 mld. Kč. Na tomto vývoji se podílí zejména příliv krátkodobých zdrojů ze zahraničí (cca 30 mld. Kč), který byl způsoben jednak poklesem krátkodobých devizových aktiv bank a jednak nárůstem krátkodobých, zejména korunových pasiv bank ve vztahu k zahraničí. Současně však v průběhu ledna dochází k odlivu dlouhodobých devizových zdrojů do zahraničí (cca 25 mld. Kč), a to jak ve formě nárůstu dlouhodobých devizových aktiv bank, tak ve formě poklesu pasiv našich bank v cizích měnách. Z meziročního srovnání pozice komerčních bank vůči nerezidentům vyplývá, že v průběhu posledních dvanácti měsíců vzrostla celková věřitelská pozice bank ve vztahu k zahraničí o 67,8 mld. Kč. Trend rostoucího odlivu bankovních zdrojů do zahraničí v průběhu celého loňského roku byl ovlivněn především vývojem úrokového diferenciálu mezi sazbami Kč, EUR a USD. Banky investovaly své volné zdroje zejména do krátkodobých aktiv (především do zahraničních cenných papírů vč. eurobondů) a současně docházelo k tomu, že objem splátek dříve přijatých úvěrů přesahoval objem nově čerpaných úvěrových zdrojů ze zahraničí. Vývoj pozice komerčních bank vůči nerezidentům v mld. Kč Krát. aktiva v tom v Kč Krát. pasiva v tom v Kč Dlouhá aktiva v tom v Kč Dlouhá pasiva v tom v Kč Pozice celkem

31.1. 2000 331,8 118,8 234,6 89,5 134,2 66,4 112,4 8,0 118,3

31.3. 2000 330,2 115,6 217,8 100,0 127,5 73,3 119,6 8,6 119,7

30.6. 2000 316,3 106,3 183,7 87,7 136,2 80,6 116,6 11,1 151,6

30.9. 2000 350,6 125,8 209,6 89,4 142,8 85,0 103,6 10,1 179,4

31.12. 2000 379,4 138,0 218,2 64,3 119,3 48,4 89,0 9,7 191,0

31.1. 2001 357,3 132,3 226,2 70,4 129,7 47,8 74,3 11,1 186,1

Změna leden/prosinec -22,1 -5,7 +8,0 +6,1 +10,4 -0,6 -14,7 +1,4 -4,9

Změna za rok +25,5 +13,5 -8,4 -19,1 -4,5 -18,6 -38,1 +3,1 +67,8

S ohledem na avizovanou privatizaci státních majetkových účastí ve významných podnicích lze i v průběhu letošního roku očekávat silný příliv přímých investic ze zahraničí. V nejbližších týdnech by měl být vývoj finančního účtu ovlivněn přílivem zdrojů z provedené privatizace Biocelu (6 mld. Kč) a Pražských vodovodů a kanalizací (6,2 mld. Kč). V kontextu se snižováním úrokových sazeb v USA, jakož i očekávané privatizace strategických podniků v ČR by mělo dojít k oživení zájmu zahraničních i domácích investorů o investice do českých dluhových i majetkových cenných papírů, což by se mělo příznivě projevit ve vývoji finančního účtu v oblasti portfoliových investic. V oblasti ostatních investic pokračuje trend přijímání úvěrů podnikovou sférou přímo od zahraničních subjektů. Koncem ledna získaly Třinecké železárny a Moravia Steel na podporu exportu střednědobý syndikovaný úvěr v hodnotě 40 miliónů USD od německé Dresden Bank a britské HSBC Bank. Půjčka se splatností do roku 2003 má být čerpána v tranších 1,3 mld. Kč a 9,2 miliónu EUR. 11

Stav devizových rezerv ČNB dosáhl ke konci ledna t.r. 492,4 mld. Kč, tj. 14,2 mld. EUR, což by podle předběžných výsledků postačovalo ke krytí 4 měsíčního dovozu zboží a služeb. Ve srovnání s předchozím měsícem devizové rezervy ČNB v korunovém vyjádření zaznamenaly pokles o 1,6 mld. Kč, což je výsledkem posílení kurzu Kč vůči EUR. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku devizové rezervy vzrostly o 31,1 mld. Kč. Devizové rezervy vyjádřené v euroměně zaznamenaly nárůst o 1,3 mld. EUR a v dolarovém vyjádření vzrostly pouze o 0,3 mld. USD.

Vývoj devizových rezerv ČNB mld.USD

mld. EUR

mld.Kč

14,500

510

14,000

500 490

13,000

480

12,500 470

12,000

mld.Kč

mld.EUR/USD

13,500

460

11,500

31 .1 .2 00 1

31 .1 2. 00

30 .1 1. 00

31 .1 0. 00

30 .9 .0 0

31 .8 .0 0

31 .7 .0 0

30 .6 .0 0

31 .5 .0 0

31 .3 .0

29 .2 .0

31 .1 .0

28 .4 .0 0

440 0

10,500 0

450

0

11,000

Zájem trhu o korunové eurobondy pokračuje i v letošním roce, o čemž svědčí dvě lednové emise v celkové hodnotě 1,5 mld. Kč a ohlášení dalších dvou emisí v únoru v částce 1,7 mld. Kč. Z dřívějších emisí byly v lednu splaceny 2 emise v částce 2,0 mld. Kč a v únoru by měly být splatné 4 emise v celkové hodnotě 6 mld. Kč.

12

2. Poptávka a nabídka Meziroční reálný růst v %

období

predikce

skutečnost

IPP

prosinec 2000

-

1,4

Tržby z průmyslové produkce

prosinec 2000

-

1,0

Stavební výroba

prosinec 2000

-

2,9

Tržby v maloobch. a pohostinství

prosinec 2000

-

4,2

IPP

Rok 2000

5,6

5,1

Tržby z prům. produkce

Rok 2000

-

7,7

Stavební výroba

Rok 2000

5,8

5,3

Tržby v maloobch. a pohostinství

Rok 2000

5,1

4,7

prosinec 2000

21,0

24,0

v mld. Kč Obchodní bilance

Od projednání 1.SZ nebyly zveřejněny žádné dodatečné informace, které by signalizovaly změnu předpokladů o vývoji makroekonomického rámce v letech 2001 - 2002. Z toho důvodu nevidíme v současné době důvod pro technickou či věcnou změnu naší predikce poptávky a nabídky. Celková domácí poptávka si v roce 2001 zachová přibližně stejné tempo růstu jako v roce minulém, tj. okolo 3,4 %. Růst domácí poptávky, pozvolné zlepšování institucionálního rámce a trend mírného zlepšování strany nabídky budou společně působit na pokračující růst reálného HDP kolem 2,7 %. Vzhledem k dosavadní poměrně stabilní vysoké dovozní náročnosti domácí poptávky však též očekáváme, že její růst bude částečně saturován rostoucími dovozy a povede tak k prohloubení záporného netto vývozu a to na úroveň cca – 121,5 mld. Kč. V roce 2002 očekáváme mzr. růst domácí poptávky o cca 3,4 %. Růst reálného HDP mírně zrychlí a bude se pohybovat kolem 3,3 %. Přiblíží se tak tempu růstu domácí poptávky. Netto vývoz odhadujeme na úrovni cca – 128 mld. Kč. 2.1 Domácí poptávka V 1. čtvrtletí 2001 poroste celková domácí poptávka mzr. tempem okolo 3,9 %. Za celý rok 2001 by se růst poptávky měl pohybovat na úrovni 3,4 %. Hlavní podíl na jejím růstu si udrží hrubá tvorba fixního kapitálu. Pozitivní příspěvek očekáváme též ze strany spotřeby domácností a změny stavu zásob, zatímco vládní spotřeba, vzhledem k omezením daným schválenými výdaji státního rozpočtu, se projeví spíše stagnací či mírným poklesem. Vývoj konečné spotřeby domácností bude v roce 2001 i nadále determinován především nízkým tempem růstu disponibilních důchodů a již tak nízkou mírou úspor. Domníváme se, že její růst bude i nadále spíše pozvolný a bude se pohybovat na úrovni 2,3 %. V 1. čtvrtletí letošního roku očekáváme mzr. růst cca 2 % a v 2. polovině roku její mírnou akceleraci. Konečná spotřeba vlády, jejíž predikce vychází z konsolidovaných výdajů státního a místních rozpočtů, v roce 2001 pravděpodobně poklesne, či bude stagnovat. Její vliv na očekávaný vývoj domácí poptávky bude tedy spíše neutrální. Hrubá tvorba fixního kapitálu si v roce 2001 i nadále udrží relativně vysoké tempo růstu, tj. cca 6 %. I přes pokles korunových investičních úvěrů v roce 2000 (za leden až listopad 2000 13

mzr. pokles o 3,1 %) a očekávaný pokles reálných investic veřejného sektoru v roce 2001 (mzr. o cca –1 %) se domníváme, že převáží positivní vlivy na růst investiční poptávky, jako jsou očekávané restrukturalizační investice související s přílivem PZI a zlepšení výsledku hospodaření podnikové sféry. V 1. čtvrtletí letošního roku očekáváme mzr. růst 9,7 %. Stav zásob (zásoby materiálu, nedokončené výroby, hotových výrobků a zboží) se vzhledem k očekávanému růstu ekonomické aktivity a především průmyslové produkce v roce 2001 zvýší více než v roce loňském (tj. o cca 47 mld. Kč oproti 38 mld. Kč) a přispěje tak positivně k růstu celkové domácí poptávky. V roce 2002 předpokládáme udržení tempa růstu celkové domácí poptávky na úrovni letošního roku, tj. kolem 3,4 %. Výchozí předpoklady pro predikci na rok 2002 nesignalizují, že by se v příštím roce výrazně změnil trend vývoje jednotlivých komponent očekávaný v roce letošním. I v roce 2002 tedy předpokládáme nejvyšší růstovou dynamiku u hrubé tvorby fixního kapitálu (cca 7 %), mírnější tempo růstu u spotřeby domácností (cca 2,3 %), stagnaci vládní spotřeby a další zvýšení růstu zásob. Meziroční míra změn komponent domácí poptávky (v % ze s.c. 1995) D o m á c n o s ti

V lá d a

Dom .

V lá d a

- p r e d ik c e

In v e s tic e - p r e d ik c e

In v .

- p r e d ik c e

30 25 20 15 10 5 0 -5 -1 0 -1 5 -2 0 9 5 /I

III

9 6 /1

III

9 7 /I

III

9 8 /I

III

9 9 /I

III

0 0 /I

III

0 1 /I

III

0 2 /I

III

Reálná spotřeba, příjmy a disponibilní důchody domácností (mzr. změny v %) UKAZATEL

Skutečnost

Běžné příjm y dom ácností 3/ Disponibilní důchod dom ácností 3/ Spotřeba dom ácností Tržby v odv ětv í obchodu a pohostinstv í 4/ M íra úspor (v %) UKAZATEL Úv ěry Leasing a nebankov ní půjčky 1/ 2/ 3/ 4/

1998

1999

-3.4 -3.8 -2.9 -7.3 11.3

0.0 -1.0 0.7 2.3 10.5

-3.8

5.0

I/00 -0.6 0.5 1.6 6.3 8.4

II/00 0.2 -0.2 1.9 5.3 9.0

III/00 -0.2 -0.4 2.0 3.4 9.3

0.2 0.4

2.5 0.0

3.5

IV/00 -0.6 -0.2 2.0 3.6 8.2

2000 -0.3 -0.1 1.9 4.7 8.7

I/01 1.2 1.9 2.0 3.0 8.4

Predikce II/01 0.4 1.1 1.9 3.5 8.5

III/01 0.7 1.1 2.5 3.6 8.0

IV/01 1.9 2.3 2.6 3.9 8.1

2001 1.1 1.6 2.3 3.5 8.2

2002 1.3 1.9 2.3 3.5 7.9

O dhad založený na korigovaných projekcích příslušných trendů (časové řady od roku 1993, SPSS). Predikce uvedená v tabulce na rok 2000 je středovou hodnotou intervalu. Rozptyl okolo středové hodnoty uvažujem e v rozm ezí -1 až + 1 procentního bodu. Deflováno deflátorem spotřeby dom ácností. Čtvrté čtvrtletí 2000 skutečnost.

Spotřeba domácností, důchody domácností a tržby v maloobchodě (mzr. změny v % ze s.c.) S p o tře b a d o m á c n o s tí

D is p o n ib iln í d ů c h o d

T r ž b y v m a lo o b c h o d ě

20

mzr. změna v %

15 10 5 0 -5 -1 0 I/9 6

III

I/9 7

III

I/9 8

III

I/9 9

III

P o z n : T r ž b y p r e d i k c e o d 1 . č t v r t l e t í 2 0 0 1 , o s t a t n í p r e d ik c e o d 3 . č t v r t le t í 2 0 0 0 .

14

I/0 0

III

I/0 1

III

I/0 2

III

Vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu a jejích faktorů P řím é in v e s tic e H ru b á tv o rb a fix .k a p itá lu Z m ě n a s ta v u d lo u h o d .k o ru n .ú v ě rů Z is k y n e fin . p o d n ik ů

O d p is y n e fin .p o d n ik ů Z m ě n a s ta v u s tře d . k o ru n .ú v ě rů In v e s tic e v e ř. ro z p o č tů

4 5 0 .0 4 0 0 .0 3 5 0 .0 3 0 0 .0 2 5 0 .0 2 0 0 .0 1 5 0 .0 1 0 0 .0 5 0 .0 0 .0 -5 0 .0 -1 0 0 .0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2.2 Vývoz a dovoz, netto export Předpoklady predikce vývozu a očekávaný mzr. růst reálného vývozu (v %) 1998 Kurs Kč/EUR + referenční scénář Kurs Kč /USD + referenční scénář Reálný kurs Kč/DEM (mzr. v %)* HDP SRN (mzr. změny v %) Reálný vývoz (mzr. v %) *S využitím cenového indexu CPI

1999 36,9 34,6 1,4 1,6 4,8

32,3 -9,2 2,1 10,7

2000 35,6 38,6 -5,6 3,0 17,5

2001 35,0 35,9 -3,8 2,7 13,1

2002 35,0 35,0 -1,8 2,4 10,2

Předpoklady predikce dovozu a očekávaný mzr. růst reálného dovozu (v %) 1998 -3,0 10,7 7,9

Domácí poptávka Reálný vývoz Reálný dovoz

1999 -0,9 4,8 4,0

2000 3,4 17,5 17,3

2001 3,4 13,1 13,0

2002 3,4 10,2 9,8

Vývoj netto vývozu v roce 2001 bude určen především následujícími faktory: - pokračující růst domácí poptávky, - mírné zpomalení zahraniční konjunktury, - reálná apreciace devizového kursu, - pokračující pozvolný trend orientace domácí strany nabídky na exportní odvětví. V případě naplnění výše uvedených předpokladů o vývoji hlavních determinant netto vývozu odhadujeme prohloubení jeho záporného salda v roce 2001 na úroveň –121,5 mld. Kč (tj. zhoršení oproti loňskému roku o 12,7 mld. Kč). Podíl netto exportu na HDP se z předpokládaných 7,6 % v roce 2000 zvýší na 8,3 % v roce 2001. V roce 2002 očekáváme obdobný vývoj netto vývozu a jeho saldo kolem –128 mld. Kč. Podíl netto exportu na HDP by se měl pohybovat kolem 8,5%. Podíl netto exportu a běžného účtu na HDP v %, mzr. změna směnných relací v % S m ě n n é r e la c e - m z r . z m ě n a B Ú /H D P v b .c . P r e d ik c e B Ú /H D P

v

%

1 )

S m ě n n é r e la c e - p r e d ik c e N X /H D P v s .c . P r e d ik c e N X /H D P

1 0 5

%

0 -5 -1 0 -1 5 9 5 /I 1 ) s m ě n n é

III

r e la c e p o d le

9 6 /I

III

v ý b ě ro v ý c h

9 7 /I in d e x ů

c e n

III v ý v o z u

9 8 /I a d o v o z u

III

9 9 /I

z b o ž í Č S Ú

15

III

0 0 /I

III

0 1 /I

III

0 2 /I

III

2.3 Hrubý domácí produkt Pozvolná restrukturalizace strany nabídky a její rostoucí orientace na konkurenceschopná odvětví (ať již orientovaná na zahraniční či domácí poptávku) se dosud positivně projevovala spíše ve smyslu růstu obratových ukazatelů (IPP, tržby ve službách, apod.). Její vliv na růst přidané hodnoty, jež je rozhodující pro tvorbu reálného HDP, je však v důsledku silné dovozní náročnosti klíčových odvětví výrazně nižší. Na základě dosavadního vývoje nelze očekávat v roce 2001 zásadní positivní zlom uvedeného trendu a tedy ani výraznou akceleraci ekonomického růstu. Za předpokladu uvažovaného růstu domácí poptávky a postupného snižování elasticity netto vývozu na domácí poptávce odhadujeme růst reálného HDP v roce 2001 kolem 2,7 %. V roce 2002 očekáváme postupně se projevující příznivé dopady restrukturalizace strany nabídky v podobě snižující se dovozní náročnosti a vyšší konkurenceschopnosti, jež ve svém důsledku povedou k dalšímu mírnému snižování elasticity netto vývozu na domácí poptávku a pokračujícímu růstu vývozů. Výsledkem uvedených procesů bude dle našich předpokladů rychlejší růst reálného HDP kolem 3,3 %. Očekávaný vývoj v klíčových odvětvích nabídky (mzr. změny v % ze s.c.) S ta v e b n í p ro d u k c e T rž b y z m a lo o b . a p o h o st. T rž b y v e s p o jíc h

25

In d e x p rů m . p ro d u k c e T rž b y v d o p ra v ě

20

mzr. změna v %

15 10 5 0 -5 -1 0 -1 5 -2 0 9 6 /I

III

9 7 /I

III

9 8 /I

III

9 9 /I

III

0 0 /I

III

01/

III

Souhrnné ukazatele poptávky a nabídky (mzr. změna v % ze s.c. 1995) UKAZAT EL

SKUT EČ NO ST I/00

II/00

III/00

IV/00

4.3

2.1

2.2

4.8

1.3

9.6

7.4

-0.6

-0.9 -1.1

2.4

2.7

1.8

2.7

1.6

1.9

2.0

2.0

1.9

0.9

-1.6

0.4

2.3

5.8

9.1

4.8

0.0

0.0

0.0

1.5

1.9 0.4 5.5 0.4

13.9

II/99

III/99

IV/99

-3.7

-0.8

0.4

1.0

AG R EG ÁT NÍ PO PT ÁVKA (dom.popt. a vývoz)

-2.9

1.6

1.4

C ELKO VÁ D O M ÁC Í PO PT ÁVKA

1)

-1.3

0.5

-2.3

KO N EČ NÁ D O MÁC Í PO PT ÁVKA

2)

-0.7

-1.4

-1.7

-0.6

H RU BÝ DO MÁCÍ PR O DU KT

PRED IKCE

1999 -0.8

I/99

I/01

II/01

III/01

IV/01

1.9

2000 2.6

2.2

2.8

3.0

2.8

2001 2.7

2002 3.3

10.4

9.1

9.1

7.7

8.3

6.2

8.4

7.6

6.5

6.5

1.9

3.9

3.0

2.2

4.4

3.3

2.7

3.4 2.6

3.5

3.0

2.2

2.8

3.4 2.8

3.4 3.3

2.0

1.9

2.5

2.6

-0.5

0.7

-1.2

-0.6

2.3 -0.1 7.0 2.3

v tom: Spotřeba domácností

2.4

1.2

-0.7

0.1

Spotřeba vlády

0.3

-0.6

0.6

-0.5

T vorba fixního kapitálu

-6.9

-6.5

-4.6

-1.3

Spotřeba neziskových institucí

-4.0

0.0

-13.9

-10.3

0.7 -0.1 -4.4 -7.9

D O VO Z ZBO ŽÍ A SLU ŽEB

-1.8

4.7

2.9

9.6

4.0

16.5

21.6

17.3

VÝVO Z ZBO ŽÍ A SLUŽEB

-5.3

3.1

7.5

13.6

4.8

21.0

14.0

16.0

19.4

-26.3

-20.1

-10.7

-37.2

-22.7

-27.4

-38.0

-5.8

-2.9

-10.7

-94.3 -6.8

-20.7

-8.1

-6.1

-6.4

-7.2

-10.7

Č IST Ý VÝVO Z ZBO ŽÍ A SLU ŽEB (saldo, m ld. Kč) PO D ÍL N ET T O VÝVO ZU N A HD P

9.7

6.8

3.8

4.7

-0.3

-0.8

-1.4

1.6

2.3 -0.4 5.9 -0.1

17.3

14.0

14.3

9.8

13.8

13.0

9.8

17.5

12.6

15.0

11.5

13.2

13.1

10.2

-108.8 -7.6

-27.5

-24.1

-24.8

-45.1

-8.0

-6.6

-6.4

-12.4

-121.5 -8.3

-128.0 -8.5

1) vč. zm ěny stavu zásob; 2) beze zm ěny stavu zásob; pozn.: střed intervalu + 0.5 procentního bodu v roce 2000 a 2001 a + 1 procentní bod v roce 2002

2.4 Obchodní bilance a běžný účet Za leden – prosinec 2000 došlo k mzr. zhoršení schodku obchodní bilance o 62,4 mld. Kč, z toho ze 3/4 v důsledku vývoje ve třídě 3 SITC - Energetické suroviny (prakticky 100 % vliv cenového vývoje) a z cca 1/4 v ostatních třídách, a to především v důsledku věcného zhoršení, 16

které lze připsat zejména oživení domácí poptávky. Saldo obchodní bilance s vyloučením vlivu cenových změn ve třídě 3 bylo v roce 2000 vyšší o 15,5 mld. Kč. Nárůst salda v důsledku růstu poptávky tak neznamenal zásadnější zhoršení elasticity dovozu. Na druhé straně je však zřejmé, že stávající úroveň elasticity (přes značné zlepšení proti roku 1997) znamená značné riziko zranitelnosti vnější rovnováhy. Vysoké investiční dovozy se významnějším způsobem do zhoršení salda obchodní bilance nepromítly; mzr. zhoršení salda ve skupině 7 - Stroje a dopravní prostředky představovalo v roce 2000 5,7 mld. Kč. Odhady vývoje obchodní bilance na základě ekonometrického modelu, odvození od netto vývozu, odvození od strukturální analýzy s propočtením vývoje ve třídě 3 podle referenčních hodnot a extrapolace vývoje v posledních 6 měsících signalizují celkové saldo v letošním roce na úrovni cca 130 mld. Kč. 12ti měsíční klouzavý úhrn obchodní bilance (mld. Kč) s k u te č n o s t

p r e d ik c e

-6 0 -8 0

v mld. Kč

-1 0 0 -1 2 0 -1 4 0 -1 6 0 -1 8 0 1 2 /9 5

4

8

1 2 /9 6

4

8

1 2 /9 7

4

8

1 2 /9 8

4

8

1 2 /9 9

4

8

1 2 /0 0

4

8

1 2 /0 1

Předpokládaný vývoj obchodní bilance v roce 2001 znamená při očekávaném přebytku bilance služeb (40 – 43 mld. Kč), běžných převodů (16 – 19 mld. Kč), schodku bilance výnosů (-15 až -18 mld. Kč) a při použití středu predikce HDP dosažení cca 4,5 % podílu záporného salda běžného účtu (90 mld. Kč) na HDP. V roce 2002 očekáváme záporné saldo obchodní bilance kolem 125 mld. Kč. Předpokládaný vývoj obchodní bilance znamená (při použití středu predikce HDP) dosažení cca 3,9 % podílu záporného salda běžného účtu (85 mld. Kč) na HDP. Očekáváme, že salda ostatních komponent běžného účtu se v roce 2002 udrží v rámci intervalů predikovaných pro rok 2001. Vývoj jednotlivých komponent běžného účtu (mld. Kč) 30

b il.

o b c h o d . b il.

b ě ž . p ře v o d y

b il. v ý n o s ů

s lu ž e b

20 10 0

mld. Kč

9 4 /I

III

9 5 /I

III

9 6 /I

III

9 7 /I

III

9 8 /I

III

-1 0 -2 0 -3 0 -4 0 -5 0 -6 0

o d 4 . č tv r tle tí 2 0 0 0 p r e d ik c e

17

9 9 /I

III

0 0 /I

III

0 1 /I

III

0 2 /I

III

3. Trh práce UKAZATEL Míra nezaměstnanosti - ke konci období podle MPSV ( v %) Průměrná nominální mzda v průmyslu. (mzr. změna v %) Produktivita práce v průmyslu (mzr. změna v %)

OBDOBÍ leden 2001 prosinec 2000 prosinec 2000

PREDIKCE 9.0 6.0 5.6

SKUTEČNOST 9.1 3.7 2.2

Oproti minulé SZ nedošlo ke změně predikce žádného ukazatele trhu práce (zaměstnanosti, nezaměstnanosti, průměrné nominální mzdy a jednotkových mzdových nákladů). V důsledku úpravy predikce míry inflace na rok 2001 a 2002 došlo ke zvýšení odhadu průměrné reálné mzdy o 0,3, resp. 0,4 proc. bodu. Revidované výsledky ukazují, že odhad mzdově nákladových rizik se proti minulé SZ nezměnil*. I nadále předpokládáme, že vývoj na trhu práce v letech 2001 a 2002 nebude faktorem urychlujícím inflaci. *Od 1. SZ došlo z důvodu konzistence časových řad k nahrazení expertně odhadované mzdy v NH oficiálně publikovanou mzdou ve sledovaných organizacích. 3.1. Zaměstnanost a nezaměstnanost Základní údaje o vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti UKAZATEL 1995 1996 1997

1998

1999

2000 2001 2002

-0.7

-1.4

-2.1

-0.8

Zaměstnanost celkem - v tis. osob z toho: zaměstnanci 1/ ostatní

4963 4972 4937 4274 4278 4249 688 694 688

4866 4138 727

4764 4024 740

4726 4702 4700 3976 3944 3937 750 758 764

Počet neumístěných osob - v tis. osob Míra nezaměstnanosti v % - ke konci obd.

153.0 186.3 268.9 2.9 3.5 5.2

386.9 7.5

487.6 9.4

Zaměstnanost celkem (mzr. změny v %)

0.7

Mzr. změna (+ přírůstek; - úbytek) tis. osob - zaměstnanosti celkem - počtu neumístěných osob Rozdíl 2/

35.8 -14.4 21.4

0.2

9.4 -35.4 33.3 82.6 42.7

47.2

-0.5

I.

0.0

Čtvrtletí 2000 II. III.

IV.

I. -0.8

Čtvrtletí 2001 II. III.

-0.8

-0.3

-0.6

-0.6

-0.2

4707 3963 744

4727 3972 754

4742 3974 769

4735 4669 4698 4714 3980 3921 3944 3948 755 749 755 767

4726 3953 773

457.3 426.0 397.8 493.5 451.4 458.2 457.3 457.0 428.2 436.0 8.8 8.2 7.6 9.5 8.7 8.8 8.8 8.8 8.2 8.4

426 8.2

-70.8 118.0

-101.6 -38.1 -23.6 -2.1 100.7 -30.3 -31.3 -28.2

47.2

-0.9

-68.4 -54.9 -30.3

-0.6

IV.

-1.3

-63.6 -38.3 -13.7 -30.0 -37.3 -28.3 -28.0 60.1 16.4 -11.6 -30.3 -36.5 -23.2 -22.2 -3.50

-21.9 -25.3 -60.3 -73.8 -51.5 -50.2

-9.0 -31.3 -40.3

Predikce zaměstnanosti od 4. čtvrtletí 2000 1/ Zahrnuje členy produkčních družstev a podnikatele vč. pomáhajících rodinných příslušníků 2/ Rozdíl mezi mzr. změnou počtu neumístěných osob a mzr. změnou zaměstnanosti (odchody do důchodu, příchody ze škol, změna míry participace apod.)

V lednu letošního roku se potvrdil očekávaný nárůst nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti dosáhla ke konci ledna 9,1 %, což představuje ve srovnání s minulým měsícem zvýšení o 0,3 proc. bodů. Lednový nárůst počtu nezaměstnaných o 16,7 tis. osob v porovnání s minulým měsícem je sezónním jevem (zvyšování nezaměstnanosti zejména v souvislosti s uvolňováním pracovníků ke konci roku a s ukončením pracovních poměrů na dobu určitou), nejedná se tedy o změnu trendu. Růst nezaměstnanosti v lednu 2001 byl v porovnání s minulými lety velmi mírný: v roce 1999 činil 0,6 proc. bodu, v roce 2000 0,4 proc. bodu. Vývoj nabídky a poptávky po práci 600

P oč et nezam ěs tnanýc h (levá os a)

V olná prac ovní m ís ta (levá os a)

M íra nezam ěs tnanos ti (pravá os a)

N eum ís t. na 1 voln. m ís to (pravá os a)

16 14

500

10 8

300

6

200

4 100

2

0

0 1997

2/98

4

6

8

10

12

2

4

6

8

18

10

12

2

4

6

8

10

12

v %, osob

v tis. osob

12 400

V průběhu roku 2001 předpokládáme, že trend z minulého roku indikující zmírňování poklesu zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti bude nadále pokračovat. Pokračování trendu připisujeme několika faktorům: pokračujícímu růstu výkonnosti ekonomiky, jehož zdrojem je domácí i zahraniční poptávka, strukturálním změnám včetně přílivu zahraničních investic a účinnosti některých vládou přijatých opatření na podporu trhu práce, která jsou zaměřená především do ohrožených oblastí severních Čech a Moravy. Tyto faktory společně vyústí v nárůst počtu volných pracovních míst. Aplikace aktivní politiky zaměstnanosti (včetně rozsahu poskytnutých investičních pobídek zahraničním i domácím investorům) bude s ohledem na objem vyčleněných finančních prostředků ze státního rozpočtu pro letošní rok přibližně na úrovni předchozího roku (v minulém roce byla vlivem aktivní politiky zaměstnanosti snížena míra nezaměstnanosti o více jak 1 procentní bod). Přes zlepšující se tendence ve vývoji na trhu práce budou nadále přetrvávat disproporce mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle v regionální, kvalifikační a profesní struktuře. Proces snižování nezaměstnanosti může být narušen razantnějším postupem restrukturalizace v podnicích, kde rozhodující podíl vlastní stát a narůstajícím počtem bankrotujících podniků. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1995 – 2001 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1 2 .0 1 0 .0

v%

8 .0 6 .0 4 .0 2 .0 0 .0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

m ě s íc e

P o z .: O d ú n o r a 2 0 0 1 p r e d ik c e

Po zhodnocení těchto faktorů předpokládáme ke konci roku 2001 ještě mírný pokles zaměstnanosti o cca 0,5 % a míru nezaměstnanosti v rozmezí 7,6 až 8,6 %. Ke konci roku 2002 očekáváme již stagnaci zaměstnanosti a koncovou míru nezaměstnanosti v intervalu 7,0 až 8,0 %. 3.2 Mzdy a příjmy z mezd Základní údaje o mzdovém vývoji mzr. změna v % UKAZATEL PRŮMĚRNÁ MZDA VE SLEDOVANÝCH ORG. (nominální)

III/99 8.7 7.4

IV/99 7.9 5.7

1999 8.2 6.0

I/00 6.7 3.0

II/00 5.7 2.0

III/00 6.1 2.0

IV/00 6.6 2.3

2000 6.4 2.4

I/01 7.7 3.3

II/01 8.0 3.3

III/01 8.6 4.8

IV/01 8.2 4.4

2001 8.1 3.9

2002 7.7 2.9

13.9 10.6

14.3 11.7

13.1 10.7 7.1 4.8

1.9 -1.8

2.3 -1.5 7.7 3.7

10.8 6.9

10.6 6.7

10.3 6.0

8.0 3.2

6.9 3.0

2.5 -1.6 8.3 3.9

10.6 5.9

8.1 4.3

2.2 -1.8 7.3 3.1

9.3 4.8

6.4 3.9

11.2 9.2 7.0 5.0

2.7 -0.9

7.5 4.4

13.3 11.9 7.7 6.4

7.4 2.9

7.3 2.7

8.1 4.3

7.6 3.8

7.6 3.4

7.7 3.0

3/ 7/

(nominální) (reálná)

Podnikatelská sféra

(nominální) (reálná)

z toho např. : soukromé organizace

(nominální)

státní organizace

(reálné) (nominální)

mezinárodní organizace

(reálné) (nominální)

4/

5/

6/

1/ 2/

II/99 8.0 5.5

(reálná) v tom: Nepodnikatelská sféra

PREDIKCE

SKUTEČNOST I/99 8.6 5.5

6.0 2.9

5.0 2.6

6.3 5.0

5.6 3.6

5.5 3.3

6.3 2.6

6.5 2.6

6.3 2.2

. .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

11.1 7.9 10.5

9.3 6.8 7.4

7.6 6.3 10.3

5.5 3.5 12.2

8.4 6.2 9.7

4.9 1.2 10.5

6.6 2.8 9.2

7.1 3.0 8.2

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

7.3

4.9

9.0

10.1

7.5

6.7

5.3

4.0

.

.

.

.

.

.

.

.

(reálné)

1/ Predikce nominálních hodnot pro roky 2000, 2001 a 2002 je středovou hodnotou intervalu +/- 0.5 proc. bodů. 2/ Predikce reálných hodnot byla získána deflováním nominálních hodnot inflací pro rok 2000, 2001 a 2002 uvedenou v příloze SZ. V případě intervalů bylo použito křížového deflování horní a dolní mezí inflace. 3/ Oficiálně ČSÚ sledované organizace (velké organizace zahrnující cca 60-70 % všech subjektů). Z důvodu neexistence odpovídající časové řady považujeme tento ukazatel za reprezentanta průměrné mzdy v NH a to včetně propočtu mezd a platů a dále jednotkových mzdových nákladů. 4/ Zahrnují tuzemské (fyzické a právnické) osoby bez státní účasti. 5/ Zahrnují tuzemské (fyzické a právnické) osoby se 100 % státní účasti. 6/ Zahrnují subjekty s tuzemským a zahraničním kapitálem. 7/ Jedná se o mzdy zúčtované k výplatě, nikoli skutečně vyplacené.

Pramen: Statistické informace ČSÚ (Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR).

19

Vývoj průměrné nominální a reálné mzdy ve sledovaných organizacích (v %) N o m in á ln í

R e á ln é ( d e flo v á n o C P I )

25 20 15 10 5 0 -5 -1 0 I/9 5

III

I /9 6

III

I/9 7

III

I/9 8

III

I /9 9

III

I/0 0

III

I/0 1

III

I/0 2

III

Pozn.: Od 4. čtvrtletí 2000 predikce.

I přes poněkud slabší meziroční růst v prosinci (3,7%), potvrdil meziroční mzdový růst v průmyslu ve 4. čtvrtletí (6,2 %) předpoklad o vyšší dynamice meziročního růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře ve 4. čtvrtletí roku 2000 proti 3. čtvrtletí 2000. Mzr. růst průměrné nominální mzdy v tomto období ve sledovaných organizacích v intervalu 5,9 až 6,9 % (reálný nárůst v intervalu 1,9 až 2,9 %) pro 4. čtvrtletí potvrzují i výsledky dalších ekonometrických propočtů. Předpokládaný mzdový vývoj ve sledovaných organizacích pro rok 2001. Lze očekávat mzr. růst průměrné nominální mzdy ve sledovaných organizacích v intervalu 7,6 až 8,6 % (mzr. růst reálné mzdy v intervalu 3,1 až 4,7 %). Na výrazném zrychlení mzr. dynamiky proti roku 2000 (cca o 1,6 proc. bodu) se bude podílet především nepodnikatelská sféra (např. realizace vládní priority podpory vzdělání formou platové preference pedagogických pracovníků).

V podnikatelské sféře předpokládáme i nadále mzr. růst průměrné nominální mzdy na úrovni růstu v roce 2000 (mzr. růst v intervalu 7,1 až 8,1 %). Reálná mzda mzr. vzroste v intervalu 2,6 až 4,2 %. Při predikci vycházíme z: - jen pozvolně se zlepšující situace na úrovni nefinančních podniků a korporací (nad 100 zaměstnanců v úhrnu všech odvětví ekonomiky), - dosavadní úzké vazby mezi záměrem odborových svazů a reálným vývojem průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře ČSÚ (dle nejdůležitějších odborových svazů STAVBA, KOVO a Hornictví - bude jen postupně se zlepšující finanční zdraví umožňovat maximální růst reálné mzdy do 0,5 %). Ne příliš výrazné zvýšení mzr. dynamiky růstu proti letošnímu roku předpokládají i zaměstnavatelé (řada velkých podniků očekává růst průměrné mzdy mezi 4 – 6 %), - mírného růstu ekonomiky (mzr. růst HDP předpokládáme pouze o cca 0,1 proc. bod vyšší než v roce 2000), - jen pozvolna se snižujícího počtu uchazečů, kteří hledají zaměstnání nejméně jeden rok (dle úřadů práce dokonce pokračuje jejich další růst), - snahy průmyslových výrobců racionálně regulovat mzdovou náročnost své produkce s cílem stabilizovat a postupně zlepšovat svoji finanční situaci oslabenou recesí 1997 – 1999, - výsledků ekonometrických propočtů (např. v závislosti na doporučení ČMKOS 7,5 %, v závislosti na míře nezaměstnanosti a inflace 8,4 %, predikce dle mzdy v průmyslu 6,5 %, predikce dle exponenciálního vyrovnání – Holt Winters 6,9 %).

20

Vývoj nominální mzdy v podnikatelské sféře

mzr. změna v %

2 1 1 1 1 1

D o sa v a d n í sk u te čn o st P re d ik ce Č M K O S P re d ik c e d le e x p o n e n c iá ln íh o v yro v n á n í (H o lt-W in te rs ) D e fin itiv n í p re d ik c e P re d ik c e d le H o d ric k -P re s c o tto v a filtru P re d ik c e d le d o s a v a d n íh o v ý v o je v e v yb ra n ý ch o d v ě tv ích P re d ik c e d le m íry n e z a m ě s tn a n o s ti a in fla c e P re d ik c e d le m zd y v p rů m ys lu

0 8 6 4 2 0 8 6 4 2 I/9 5

III

I/9 6

III

I /9 7

III

I /9 8

III

I /9 9

III

I/0 0

III

I/0 1

III

I /0 2

III

Pozn.: Od 4. čtvrtletí 2000 predikce.

Predikce pro rok 2002: Pro rok 2002 lze očekávat mzr. růst průměrné nominální mzdy ve sledovaných organizacích v intervalu mírně nižším než v letošním roce (7,2 až 8,2 %). Mzr. růst reálné mzdy by se měl pohybovat v intervalu 1,8 až 4,1 %. V nepodnikatelské sféře hlavním zdrojem růstu bude dopad novely zákona 143/92 Sb., (rozšíření platových tříd ze 12 na 16). Odhad mzr. růstu průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře v intervalu 7,2 až 8,2 %, který je zhruba stejný jako v letošním roce odvozujeme mj. z předpokladu ČMKOS (růst v podnikatelské sféře v intervalu 7,0 – 8,0 %) a z velmi slabého urychlení růstu HDP, který nevytváří prostor pro zvýšení mzdových požadavků zaměstnanců. 3.3 Mzdově nákladové inflační tlaky Vývoj produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů v NH mzr. změna v % UKAZATEL Nominální mzdy a platy v NH 2/

I/99 4.6

II/99 4.3

HDP (s.c.) Deflátor HDP JMN (nominální mzdy a platy v NH na HDP v s.c.) Indikátor nákladové inflace (RJMN) 3/

-3.7 6.6 8.6 1.9

-0.8 3.0 5.2 2.1

SKUTEČNOST III/99 IV/99 5.9 5.6 0.4 0.2 5.5 5.3

1.0 1.5 4.6 3.1

PREDIKCE 1/ 1999 5.1

I/00 4.9

II/00 4.2

III/00 4.8

IV/00 5.4

2000 4.9

I/01 6.5

II/01 7.1

III/01 8.0

IV/01 7.6

2001 7.3

2002 7.4

-0.8 2.7 5.9 3.1

4.3 -1.8 0.5 2.3

2.1 0.1 2.0 1.9

2.2 2.3 2.5 0.2

1.9 1.1 3.5 2.3

2.6 0.5 2.2 1.7

2.2 3.5 4.3 0.7

2.8 4.2 4.2 0.0

3.0 4.1 4.8 0.6

2.8 5.9 4.6 -1.2

2.7 4.5 4.4 0.0

3.3 4.3 4.0 -0.3

1/ Predikce uvedená v tabulce je středovou hodnotou intervalu +/- 1.0 proc. bodu pro roky 2000, 2001 a 2002. 2/ Průměrná mzda ve sledovaných organizacvích vynásobená zaměstnanci v NH. 3/ JMN deflováno deflátorem HDP. Pramen: ČSÚ, propočet ČNB.

Vývoj reálné mzdy (deflováno defl. HDP) a produktivity práce v NH P ro d u k tiv ita p rá ce

R e á ln á m zd a 12 10

mzr. změna v %

8 6 4 2 0 -2

I /9 5

III

I/9 6

III

I/9 7

III

I /9 8

III

-4 -6

Pozn.: Od 4. čtvrtletí 2000 predikce.

21

I /9 9

III

I /0 0

III

I /0 1

III

I/0 2

III

Předpokládaný mzdový růst v letech 2001 – 2002 zůstává i nadále mírně nižší než očekávaný růst reálné produktivity. V roce 2001 a 2002 meziroční růst jednotkových mzdových nákladů sice ve srovnání s rokem 2000 mírně zrychlí, zůstane však pod úrovní deflátoru HDP. Posouzením vývoje vstupních veličin RJMN (nezaměstnanost, HDP, rozdílu mezi skutečným a potencionálním produktem a mírou nezaměstnanosti a její přirozenou mírou) jsme identifikovali v některých kvartálech predikce mzdově nákladové inflační tlaky v důsledku excesivní poptávky, resp. v důsledku autonomní mzdově nákladové inflace, které však odpovídají běžným fluktuacím a nepovedou tedy k urychlení inflace.

22

4. Ostatní nákladové faktory 4.1 Dovezená inflace Referenční scénář predikce tzv. dovezené inflace (zachycující vliv externích faktorů, tj. cenového vývoje v zemích hlavních obchodních partnerů, vývoje cen ropy, cen zemního plynu a světových cen neenergetických surovin) se proti 1. SZ nemění. Vývoj inflace v zemích nejdůležitějších obchodních partnerů, reprezentovaný vývojem PPI v SRN dosáhl v prosinci 2000 meziročního růstu 4,1 %, což potvrzuje zastavení trendu zrychlování růstu průmyslových cen v SRN. V prvním pololetí letošního roku očekáváme postupný pokles mzr. hodnot PPI na 1,6 % mzr. v závěru pololetí, v druhém pololetí letošního roku pak zastavení mzr. růstu a změnu v pokles mzr. hodnot o 1,0 % mzr. v závěru letošního roku (vlivem mírného poklesu cen energetických surovin a vlivem srovnávací základny 2. pol. minulého roku). V roce 2002 by mělo dojít opět k mírnému oživení cenového růstu PPI v SRN na úroveň cca 0,5 % mzr. růstu. Vývoj meziročních indexů PPI a CPI v SRN C P I v S R N m e z iro č n ě C P I o č iš tě n é o v liv e n e rg ií

P P I v S R N m e z iro č n ě P P I o č i š tě n é o v l i v e n e r g i í 1 0 5 ,0 1 0 4 ,0

mzr. index

1 0 3 ,0 1 0 2 ,0 1 0 1 ,0 1 0 0 ,0 9 9 ,0 9 8 ,0 9 7 ,0

1 /9 5

7

1 /9 6

7

1 /9 7

7

1 /9 8

7

1 /9 9

7

1 /0 0

7

Cena uralské ropy dosáhla v lednu 2001 24,56 USD/barel (v prosinci 2000 24,24 USD/barel). Meziroční změny ceny ropy uralské (v % levá osa) a ceny v USD/barel (pravá osa) m e z iro č n ě

m e z ir o č n ě p r e d ik c e

U S D /b a re l

U S D /b a re l p re d ik c e

250

3 5 ,0 0

200

3 0 ,0 0 2 5 ,0 0

100 2 0 ,0 0 50

USD/barel

meziročně v %

150

1 5 ,0 0

0

1 0 ,0 0

-5 0 -1 0 0

5 ,0 0 1 /9 6

5

9

1 /9 7

5

9

1 /9 8

5

9

1 /9 9

5

9

1 /0 0

5

9

1 /0 1

5

9

1 /0 2

5

9

Surovinový index HWWA zaznamenal v lednu 2001 další pokles mzr. růstu, a to z 3,7 % v prosinci na 0,4 % v lednu (v listopadu 20,8 %). Na tomto snížení se vedle poklesu dolarových cen ropy podílely i ceny průmyslových surovin sledované v rámci indexu HWWA, kde došlo v lednu k obratu trendu ze zrychlení mzr. růstu v posledních měsících roku 2000 ve prospěch mzr. poklesu (4,4 % v prosinci, - 1,3 % v lednu). U ostatních dovozně 23

důležitých surovin předpokládáme mzr. růst cca do 5 % v prvním pololetí letošního roku, v druhé polovině roku 2001 a v roce 2002 očekáváme jejich cenovou stabilitu. Vývoj indexů HWWA (mzr. změny v %) c e lk e m

1 4 0

e n e rg . s u r.

p rů m . s u r.

p o tra v . s u r.

1 2 0 1 0 0 8 0 6 0 4 0 2 0 0 -2 0 -4 0

1 /9 6

7

1 /9 7

7

1 /9 8

7

1 /9 9

7

1 /0 0

7

1 /0

4.2 Dovozní ceny Referenční (tj. při setrvalém nastavení úrokových sazeb) úroveň devizového kursu se proti 1. SZ nemění. Nemění se rovněž predikce dovozních cen. Predikce dovozních cen a jejich nejdůležitějších komponent(mzr.změny) čtvrtletí 0 3/2000* Dov. ceny meziročně (v %) 12.1

4/2000* 10.2

1/2001 5.8

2/2001 1.8

3/2001 -3.1

4/2001 -5.4

1/2002 -3.2

2/2002 -2.1

3/2002 -0.7

4/2002 0.1

* skutečnost

k u rs (v á ž e n ý )

dovozní ceny

P P I v S R N

r o p a u r a ls k á ( p r a v á o s a )

160

14 12

140

10

120

8

100

6

80

2

%

%

4

60

0

40

-2 -4

20

-6

0

-8 -1 0

-2 0 1 /9 9

2

3

4

1 /0 0

2

3

4

1 /0 1

2

3

4

1 /0 2

2

3

4

4.3 Ceny výrobců V lednu se celková hladina cen průmyslových výrobců meziměsíčně mírně zvýšila o 0,4 %. V meziročním srovnání se růst cen průmyslových výrobců v lednu zmírnil na 4,2 % (5,0 % v prosinci 2000). Mzm. tempo růstu bylo v lednu letošního roku nižší než bývá v jiných letech v důsledku výrazného poklesu cen v průmyslu koksování a rafinérského zpracování ropy o 10 % (odraz vývoje cen na světových trzích). Nejvýrazněji stouply ceny ve výrobě a rozvodu elektřiny, tepla a vody celkem o 4,5 % (vlivem regulovaných cen platných od ledna 2001). Predikci cen průmyslových výrobců pro rok oproti 1. SZ neměníme. PPI -střed * skutečnost

3/2000* 5.1

4/2000 5.7

1/2001 4.8

2/2001 4.0

3/2001 3.2

24

4/2001 2.9

1/2002 2.6

2/2002 2.5

3/2002 2.6

4/2002 2.6

Ceny průmyslových výrobců včetně predikce z 1. SZ (mzr. změny v %, skutečnost do ledna 2001) c e n y p r ů m y s lo v ý c h v ý ro b c ů

s tře d

d o ln í m e z

h o rn í m e z

107

106

105

mzr. index

104

103

102

101

100

99 1 /9 9

3

5

7

9

11

1 /0 0

3

5

7

9

11

1 /0 1

3

5

7

9

11

Mezi hlavní rizikové faktory predikce PPI v roce 2001 patří zejména krátkodobé výraznější výkyvy cen ropy od trajektorie referenčního scénáře, dále vývoj cen v ostatních odvětvích mimo zpracovatelský průmysl (zejména odvětví těžby uhlí a výroby elektřiny), které procházejí postupným procesem restrukturalizace s významným vlivem státních zásahů (útlum těžby uhlí, nadvýroba elektřiny) a vykazují dosud v současnosti značný stupeň monopolizace. Strukturální analýzy současně ukazují, že pokud by v uplynulém roce nedošlo k poklesu, resp. stagnaci cen v odvětvích těžebního průmyslu a výroby elektrické energie které je do značné míry zapříčiněno některými jednorázovými faktory (např. spuštění JETE), dosahoval by meziroční růst cen průmyslových výrobců v posledním čtvrtletí 2001 téměř 7 %. Ceny zemědělských výrobců se v lednu meziročně zvýšily o 10,9 % (v prosinci o 9,0 %). Ceny živočišných výrobků vzrostly o 7,1 % v důsledku růstu cen u všech sledovaných skupin. U rostlinných výrobků se ceny zvýšily o 18,7 %, přitom výrazně vzrostly všechny sledované ceny, zejména obilovin. Výjimkou bylo ovoce (pokles o 28,3 %) a brambory (pokles o 29,6 %). Ceny tržních služeb se v úhrnu meziročně zvýšily o 3,7 %, zejména vlivem růstu cen vnitrostátní nákladní dopravy (o 5,1 %). Meziroční růst cen stavebních prací činil v lednu 4,8 % (v prosinci rovněž 4,8 %). Predikci cen zemědělských výrobců se oproti 1. SZ nemění. Predikce indexů meziročních hodnot CZV (průměry za čtvrtletí) období

CZV meziročně

1/01

2/01

3/01

4/01

1/02

2/02

3/02

4/02

108.7

105.2

104.3

102.2

102.2

102.4

102.7

103.0

Meziroční růst cen potravin a cen zemědělských výrobců (v %) c e n y z e m ě d ě ls k ý c h v ý ro b c ů - le v á o s a

1 2 5

c e n y p o tra v in

1 2 0 1 1 5

mzr. index

1 1 0 1 0 5 1 0 0 9 5 9 0 8 5 8 0 7 5 1 /9 5

5

9

1 /9 6

5

9

1 /9 7

5

9

1 /9 8

5

9

25

1 /9 9

5

9

1 /0 0

5

9

1 /0 1

5

9

1 /0 1

5

9

Od 1.1. 2001 dochází k revizi všech cenových indexů ČSÚ, tj. i vč. indexů produkčních cen. Porovnání dosavadního a současného váhového schématu měřeného podílem na tržbách je znázorněno v tabulce. Porovnání struktury vah jednotlivých okruhů produkčních cen Struktura tržeb (vah) 1993 100 28 72

1999 100 34,1 65,9

Index cen průmyslových výrobků dobývání nerostných surovin zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

100 5,8 83,3 10,9

100 3,5 84,8 11,7

Index cen tržních služeb vnitrostátní nákladní doprava pošty a telekomunikace peněžnictví pojišťovnictví ostatní podnikatelské služby (reklama, audit, podnájem, software, ...) stočné

100 9,4 21,5 6,1 13,4

100 5 19,3 5,2 9,9

46,8

58,7

2,8

1,9

Index cen zemědělských výrobců rostlinné výrobky živočišné výrobky

Pramen: ČSÚ

U cen zemědělských výrobců dochází ke zvýšení stálých vah u více volatilních komodit rostlinné výroby oproti předchozímu období. U cen ostatních produkčních cen je obtížné určit, jakým způsobem ovlivní změna vykazování produkčních cen vývoj jejich meziročních hodnot.

26

5. Vnější prostředí Vývoj na světových trzích surovin a potravin byl ve znamení rychlého růstu cen ropy, způsobeného omezením nabídky ze strany zemí OPEC (pokles světové produkce cca o 2 %). Z hodnot kolem 24 USD/barel na přelomu prosince 2000 a ledna 2001 vzrostla cena ropy Brent v polovině února (1 měsíční kontrakt) na 28 až 29 USD/barel. Ceny kontraktů na 2 a 3 měsíce se pohybovaly mezi 27 a 28 USD/barel. K odchylnému vývoji docházelo u zemního plynu, kde pravděpodobně velmi mírná zima v Evropě vedla k výraznému poklesu cen jednorázových kontraktů s termínem dodání za 1 až 3 měsíce. Ceny těchto kontraktů poklesly v polovině února proti cenám zemního plynu na konci roku 2000 o cca 25 %. Mírný růst cen potravin a pochutin, který byl patrný na přelomu roku u většiny komodit odezněl a ceny se vrátily na výchozí úroveň. Výjimkou byly cena kakaa, kde růst za poslední dva měsíce dosáhl cca 30 %) a cena hovězího masa ( růst o cca 25 %).

Ceny průmyslových výrobců v eurozóně v prosinci meziměsíčně poklesly o 0,4 % (v listopadu růst o 0,1 %), zejména vlivem poklesu cen ropy. Meziroční růst dosáhl v prosinci 2000 hodnoty 5,4 % (v listopadu činil meziroční růst 6,3 %). Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně činil v prosinci 2,6 % (v listopadu 2,9 %). Za celou Evropskou unii činil meziroční růst spotřebitelských cen v prosinci 2,3 % (v listopadu 2,6 %). Růst HDP v zemích EU činil v roce 2000 podle současných odhadů 3,2 až 3,5 %. Na rok 2001 je očekáváno zpomalení tempa růstu HDP v rozsahu cca 0,5 procentního bodu. Růst HDP v USA v roce 2000 je nyní odhadován na cca 5,0%. Federální rezervní systém aktualizoval svoji prognózu růstu HDP v USA na rok 2001 na 2,0 až 2,5 % (prognóza z poloviny roku 2000 byla o 1,25 p.b. vyšší). Jiné prognózy růstu HDP v USA pro rok 2001 se v současnosti pohybují v intervalu od 0,0 do 2,5 %. Ze zemí, které jsou významnými obchodními partnery české ekonomiky, došlo k výrazném zpomalení růstu HDP v Polsku (z 5,2 % ve 2. čtvrtletí 2000 na 3,3 % ve 3. čtvrtletí). Ke zpomalení meziročního tempa růstu došlo již potřetí za sebou. Prognózy růstu na rok 2001 však zůstávají optimistické a pohybují se v intervalu 3 až 4,5 %. Na Slovensku se hospodářský růst v roce 2000, v souladu s prognózami, mírně urychloval. Ve 3. čtvrtletí 2000 činilo tempo růstu HDP meziročně 2,5 % (ve 2. čtvrtletí 2000 dosahovalo 1,9 %). Výrazné zpomalení hospodářského růstu v USA vedlo Federální rezervní systém k dosud bezprecedentnímu kroku, a to ke snížení základní úrokové sazby (sazby na federální fondy) v průběhu jednoho měsíce o 1,0 procentní bod (na 5,5 %). Finanční trhy očekávají další pokles sazeb o 0,5 procentního bodu ještě v prvním čtvrtletí 2001. Evropská centrální banka podle očekávání na snižování sazeb v USA nereagovala. Finanční trhy očekávají pokles sazeb v EMU v rozsahu cca 0,5 procentního bodu, ale až ve druhé polovině roku. V některých evropských zemích na počátku února k mírnému snížení sazeb došlo. BoE snížila 8. února svou základní sazbu o 0,25 p.b. na 5,75 %. Dánská centrální banka snížila svou základní sazbu o 0,1 p.b. na 5,3 %. Maďarská centrální banka snížila svou základní sazbu o 0,25 procentního bodu na 11,25 %. Od poloviny ledna 2001 do poloviny února 2001 došlo ke zpevnění amerického dolaru vůči euru z hodnot kolem 0,95 USD/EUR na cca 0,92 USD/EUR.

27

III. Inflace období Index spotřebitelských cen Čistá inflace Korigovaná inflace Ceny potravin

leden 2001 leden 2001 leden 2001 leden 2001

meziměsíčně v % predikce skutečnost 2,0 1,9 0.3 0.6 0.2 0.3 0.5 1.2

meziročně v % predikce skutečnost 4.3 4.2 2,7 3.0 2,5 2.6 3.1 3.8

Predikce meziroční čisté inflace pro prosinec roku 2001 (1,7 – 3,3% se středem 2,5 %), ani pro prosinec roku 2002 (2,3 – 4,1% se středem 3,2%) se nemění. Ve skupině regulovaných cen : - predikce růstu cen jednotlivých položek regulovaných cen se nemění - vzhledem ke změně vah a složení regulovaných cen v souvislosti se změnou spotřebního koše došlo ke změně predikce růstu regulovaných cen (odhad mzr. růstu se zvýšil) - naproti tomu se celková přepočtená váha regulovaných cen propočtená podle nového spotřebního koše výrazně snížila (z cca 27 % na cca 20 %), tím se snížil jejich dopad do inflace - tímto způsobem došlo bez změny predikce meziroční čisté inflace a predikce regulovaných cen ke snížení predikcí celkové inflace (varianty střed: v roce 2001 o 0,4 p.b. na 3,8 % , v roce 2002 o 0,3 p.b. na 4,9 %)

1. Minulý vývoj Změna spotřebního koše. Od ledna 2001 budou indexy růstu spotřebitelských cen počítány na aktualizovaném spotřebním koši. Metody výpočtů se nemění. Byl aktualizován soubor položek spotřebního koše a váhy jednotlivých položek ve spotřebním koši. Stálé váhy hlavních podskupin spotřebního koše sledovaných v ČNB se změnily takto (v %): Skupina položek Regulované ceny Čistá inflace Ceny potravin Korigovaná inflace

Stálé váhy do prosince 2000 18,32 81,68 32,71 48,98

Stálé váhy od ledna 2001 17,97 82,03 27,68 54,35

Z věcného hlediska došlo k přesunu "povinného ručení za automobily" z regulovaných cen do neregulovaných cen a z regulovaných cen dále vypadla položka s velkou váhou 3,5 % "zdravotní pojištění" (v souladu s metodikami EU již není součástí spotřebního koše). Stálá váha regulovaných cen tak poklesla, i když stálá váha jednotlivých položek regulovaných cen vzrostla. Cenami potravin rozumíme, stejně jako dosud, "ceny potravin, nápojů a tabáku" ČSÚ rozděluje tuto podskupinu na dvě - "ceny potravin a nealk. nápojů" a "ceny alk. nápojů a tabáku". Rozdíly stálých vah regulovaných položek a položek čisté inflace nejsou tak velké, avšak výpočty inflace vycházejí z tzv. přepočtených vah, které byly ke konci roku 2000 u regulovaných cen cca 27 % a u čisté inflace cca 73 %. Některé údaje za prosinec 2000, které byly již publikovány, budou nyní "neoficiálně" (oficiální zůstanou původní údaje) vykázány spočtené i na novém spotřebním koši. Zatím máme k dispozici pouze informaci o celkové inflaci. Meziroční inflace ke konci roku 2000 byla podle starého koše 4,0 % a podle nového 4,1 %. Údaj o meziroční čisté inflaci ke konci roku 2000 spočtené na novém koši dodá ČSÚ později. 28

Predikované meziroční údaje do listopadu 2001 uvedené v tabulce v příloze jsou z důvodu neexistence srovnatelné základny v roce 2000 v nové metodice pouze orientační, jsou spočteny přímým navázáním staré a nové metodiky (publikované skutečné mzr. údaje budou v období od ledna 2001 do listopadu 2001 pouze odhady ČSÚ, popř. odhady ČNB vycházející z těchto odhadů ČSÚ). Podrobněji v "Informaci o inovaci výpočtu indexu spotřebitelských cen (zavedení nového - aktualizovaného spotřebitelského koše)" předloženou bankovní radě 31.1.2001. Zhodnocení lednového vývoje. Vývoj mzm. čisté inflace se v lednu 2001 odchýlil od očekávání z 1. SZ, především v důsledku výrazně rychlejšího lednového růstu cen potravin. Růst cen potravin byl způsoben výrazným růstem cen ovoce a zeleniny, vzrostly i ceny mléka a mléčných výrobků, naopak ceny masa poklesly. Meziměsíční růst korigované inflace byl v souladu s naší predikcí. Meziměsíční korigovaná inflace byla v lednu 2001 ze sezónních důvodů vyšší než v předešlých měsících i přes další pokles cen pohonných hmot. Ceny pohonných hmot poklesly v lednu 2001 meziměsíčně o 7,3 % s dopadem cca -0,2 p.b. do inflace, -0,3 p.b. do čisté inflace a -0,4 p.b. do korigované inflace. Meziměsíční celková inflace v lednu byla výrazně ovlivněna růstem regulovaných cen, především růstem cen elektřiny o 14,8 % a zemního plynu o 24,1 %.

Sezónně očištěné hodnoty a trend mzm. čisté inflace (v %) (řadu mzm. indexů jsme získali přímým napojením údajů spočtených na starém a novém spotřebním koši) S ezónní

Č is tá in fla c e m z m .

T r e n d o v á s lo ž k a

o č iš tě n í

2 .0 0 1 .5 0

%

1 .0 0 0 .5 0 0 .0 0 1 /9 5

7

1 /9 6

7

1 /9 7

7

1 /9 8

7

1 /9 9

7

1 /2 0 0 0

7

1 /2 0 0 1

-0 .5 0 -1 .0 0

Struktura mzr. růstu spotřebitelských cen (v %) (řadu mzr. indexů jsme získali přímým napojením údajů spočtených na starém a novém spotřebním koši) v liv č is té in fla c e

v liv re g u lo v a n ý c h c e n

v liv n e p řím ý c h d a n í

14 12 10 8 6 4 2 0 -2 1 /9 6

5

9

1 /9 7

5

9

1 /9 8

5

9

1 /9 9

5

9

1 /2 0 0 0

5

9

1 /2 0 0

Vývoj v lednu 2001 jednoznačně neukázal, že by v souvislosti s přeceňováním, které mnoho podniků provádí na počátku roku, došlo k zvýšenému promítnutí nákladových tlaků. Vyšší růst čisté inflace než očekávaný způsobil výrazný růst cen ovoce, částečně mléka a mléčných výrobků. Růst cen těchto položek podle našeho názoru souvisí s růstem poptávky v závěru roku. Stejně tak i vyšší mzm. korigovanou inflaci bez vlivu PH vysvětluje pravděpodobně především zvýšení poptávky v předvánočním období (lednový mzm. index vlastně vyjadřuje změnu cen od 15. prosince do 15. ledna). Domníváme se tedy, že nelze hovořit o výraznějším promítání nákladových tlaků do čisté inflace. 29

2. Predikce na rok 2001 a 2002 Meziroční čistá inflace v lednu (3,0%) není z technických důvodů plně srovnatelná s předchozí časovou řadou. Nicméně orientační porovnání hodnoty CPI za prosinec podle starého koše (4,0%) a nového koše (4,1%) naznačuje (nelze říci, že potvrzuje), že významnější rozdíly, pokud jde o přesnost popsání cenového vývoje, mezi oběma koši nejsou. Z tohoto pohledu lze meziměsíční změny inflace v lednu 2001 v zásadě hodnotit jako pokračování vývoje v předchozích šesti měsících, který lze charakterizovat : - mírně zrychleným růstem cen potravin - volatilitou cen pohonných hmot v závislosti na vývoji cen ropy a kursu Kč/USD - slabým růstem korigované inflace bez pohonných hmot. S přihlédnutím ke skutečnosti, že : - meziměsíční údaje za leden 2001 nejsou plně srovnatelné s předchozí časovou řadou - se nemění predikce inflačních faktorů, ani celkový pohled na makroekonomický rámec, ve kterém probíhá cenový vývoj - vývoj v lednu neposkytuje žádný důvod ke změnám předpokladů o transmisi vývoje inflačních faktorů do cenového vývoje, se predikce meziroční čisté inflace pro rok 2001 a 2002 nemění. Očekávaný vývoj hlavních faktorů inflace (mzr. změny v %) Období

Efektivní Cena Dovozní Ceny prům. Disponibil. NJMN Ceny zeměděl. Běžné reál. příjmy kurs* ropy ceny** výrobců důchod defl.spotř.*** v NH**** výrobců domácností defl.spotř. -1.58 -21.05 -6.83 0.20 4.33 8.6 -8.50 3.1 1.Q99 4.90 21.21 -0.87 0.30 0.62 5.2 -16.90 0.6 2.Q99 5.79 67.82 4.67 1.00 -0.71 5.5 -16.00 -0.2 3.Q99 8.15 130.14 11.10 2.50 -1.06 4.6 -3.63 -0.2 4.Q99 0.47 156.13 12.90 4.60 0.54 0.5 0.73 -0.6 1.Q00 0.32 77.63 12.90 4.60 -0.22 2.0 9.30 0.2 2.Q00 1.98 41.12 12.10 5.10 -0.25 2.5 12.90 -0.3 3.Q00 1.74 19.16 11.88 5.60 -0.24 3.5 11.40 -0.6 4.Q00 -0.70 -0.43 5.82 4.50 1.87 4.3 8.72 -1.2 1.Q01 -4.00 8.65 1.82 3.80 1.15 4.1 5.25 0.4 2.Q01 -4.08 -10.63 -3.07 3.00 1.12 4.7 4.35 0.7 3.Q01 -3.64 -10.79 -5.39 2.70 2.31 4.6 2.23 1.9 4.Q01 -3.10 -3.30 -0.20 3.50 1.61 4.4 5.14 1.1 2001 -1.73 -4.53 -3.19 2.60 1.86 3.6 2.19 1.1 1.Q02 -1.50 -7.41 -2.12 2.50 2.44 3.8 2.41 1.7 2.Q02 0.00 0.00 -0.73 2.60 1.50 4.3 2.69 1.0 3.Q02 0.00 0.00 0.07 2.60 1.76 4.3 3.03 1.5 4.Q02 -0.81 -3.0 -1.49 2.60 1.88 4.0 2.58 1.3 2002 *0.75*EUR + 0.25*USD **ekonometrický model DC v závislosti na váženém kursu, cenách uralské ropy a zemního plynu a vývoji PPI v SRN ***východiskem predikce průměrné mzdy, zaměstnanosti a promítnutí sociálních příjmů z konsolidované bilance veřejných rozpočtů

Tržby v maloobchodě 1.2 3.5 0.5 4.1 6.3 5.3 3.4 3.6 3.0 3.5 3.6 3.9 3.5 3.5 3.5 3.5 3.5 3.5

M2 9.9 9.2 8.1 8.1 7.2 5.7 6.7 6.4 5.3 7.0 6.0 8.3 8.3 8.3 8.2 8.2 8.2 8.2

**** na základě průměrné mzdy ve sledovaných organizacích, počtu zaměstnanců a HDP

Meziroční čistá inflace v % (včetně predikce z 1. SZ a skutečnosti za leden) S k u te č n o st

P r e d ik c e h o r .m e z

P re d ik c e - stře d

P r e d i k c e d o l .m e z

I n fla č n í c í l

9 .0 0 8 .0 0 7 .0 0 6 .0 0 5 .0 0 4 .0 0 3 .0 0 2 .0 0 1 .0 0 0 .0 0 -1 .0 0 -2 .0 0 1 /9 6

5

9

1 /9 7

5

9

1 /9 8

5

9

1 /9 9

5

30

9

1 /0 0

5

9

1 /0 1

5

9

1 /0 2

5

9

IV. Měnově politické doporučení 1. Vyhodnocení měnově politických rozhodovacích kritérií pro 2. SZ Hodnocení makroekonomického rámce pro rok 2001 a 2002 se ve srovnání s minulou situační zprávou nemění. Dosavadní vývoj a provedené analýzy potvrzují, že bude pokračovat pozvolné hospodářské oživení. Není pravděpodobné jeho podstatné urychlení. Nebezpečí výraznějších poptávkově inflačních tlaků zůstává nadále nízké. Podmíněná prognóza nadále očekává na konci roku 2001 meziroční čistou inflaci v intervalu 1,7 až 3,3% (střed 2,5%) a na konci roku 2002 v intervalu 2,3 až 4,1% (střed 3,2%). Z vyhodnocení hlavních faktorů budoucího inflačního vývoje vyplývá, že v horizontu konce roku 2001 zůstává zachováno nízkoinflační prostředí. Vývoj v lednu potvrdil přetrvávání nízkých inflačních tlaků, přičemž k cenovému růstu došlo pouze v segmentu potravin. Pokud dojde k naplnění referenčních scénářů vývoje exogenních veličin, cenové tlaky by měly v průběhu roku slábnout. Na rozdíl od roku 2000, kdy nákladový šok byl hlavní příčinou cenového růstu, by měl být budoucí cenový růst determinován převážně mzdově nákladovými faktory a poptávkovými vlivy. Rizika ve směru vyšší inflace jsou spojena s vývojem cen potravin a s nejistotami ohledně dalšího vývoje cen energetických surovin. Dočasně posílená pozice zemědělských prvovýrobců na trhu nadále umožňuje poměrně razantní růst cen zemědělských výrobců. Jejich promítání do cen potravin je však do značné míry tlumeno silnou konkurencí obchodních řetězců a stále relativně pomalým růstem spotřeby domácností. V roce 2002 dojde k dalšímu mírnému urychlení hospodářského růstu. Jeho hlavními faktory na straně poptávky bude pokračující relativně vysoká dynamika investiční aktivity a postupně v podmínkách stabilizovaného vývoje trhu práce rostoucí spotřeba domácností. Na straně nabídky by měly pozitivně působit efekty vyplývající z přílivu PZI a postupná konsolidace bankovního sektoru odrážející se ve vývoji úvěrové aktivity. Aktuální prognóza předpokládá tempo růstu HDP na úrovni 3,3%. Postupné uzavírání produkční mezery povede k mírnému posilování inflačních tlaků. V horizontu let 2001 a 2002 bude makroekonomická stabilita narušována deficitem běžného účtu (poměr záporného salda běžného účtu k HDP se odhaduje na cca 4,5% v roce 2001 a cca 3,9% v roce 2002). Ve střednědobém horizontu je rizikem pro stabilitu růst strukturálních deficitů veřejných financí (vyjdeme-li z nezávazného „Střednědobého fiskálního výhledu“ MF, deficit veřejných rozpočtů očištěný o čisté půjčky by se mohl pohybovat na úrovni 5 až 6% HDP). Ze stávající podmíněné prognózy inflace odvozujeme závěr o správném nastavení limitní 2T repo sazby vzhledem k cílům měnové politiky v horizontu konce roku 2001 a první poloviny roku 2002. Argumenty jsou následující: 9 Podmíněná predikce inflace sice naznačuje koncem roku 2001 dosažení hodnot čisté inflace v dolní polovině inflačního cíle, současně však signalizuje nárůst čisté inflace zhruba od poloviny roku 2001 a překročení hranice 3% v roce 2002. Pokud by se podobný vývoj prosazoval i po roce 2002, čistá inflace by se pohybovala spíše v horní polovině budoucích inflačních cílů.

i

9 Jak vyplývá z Přílohy 4, vyhodnocení širšího okruhu indikátorů naznačuje, že stávající nastavení úrokových sazeb je v zásadě adekvátní. Proti případnému snížení hovoří kritérium reálných úrokových sazeb. Reálné úrokové sazby z termínovaných vkladů deflované CPI v pojetí ex ante jsou již několik měsíců záporné a stále klesají. V listopadu dosáhly úrovně –0,9%. Reálná sazba 1 T PRIBOR se ve vyjádření ex-post i ex-ante pohybuje na historicky nejnižší hladině (0 – 1%). Podobně vyznívá i srovnání vývoje reálných úrokových sazeb se zahraničím. Argumentem ve prospěch mírného snížení úrokových sazeb by na druhé straně mohlo být to, že lednové údaje o inflaci potvrdily vcelku stabilizovaný cenový vývoj a že aktuální predikce signalizují relativně utlumené inflační tlaky v časovém horizontu relevantním pro rozhodování o měnové politice, přičemž prognóza inflace ke konci letošního roku se pohybuje v dolní polovině cílového intervalu. V této situaci by bylo možno uvažovat o určitém prorůstovém zaměření měnové politiky v souladu se zákonem o ČNB daném požadavkem podporovat hospodářskou politiku vlády, umožní-li to splnění hlavního cíle ČNB, kterým je dosažení cenové stability. Tento přístup by mohl být podpořen očekávanou tendencí k apreciaci nominálního a reálného efektivního kurzu, která vede ke zpřísnění měnových podmínek. Současný tvar výnosových křivek rovněž nevylučuje mírné snížení měnově politických úrokových sazeb. Výnosová křivka peněžního trhu je plochá. K poklesu došlo v posledních měsících u delších sazeb finančních instrumentů. Vyhodnocení argumentů vede k závěru, že převažují důvody pro zachování stávajícího nastavení měnově politických úrokových sazeb.

2. Devizový kurs Kursy koruny důležité pro podmíněnou prognózu inflace se zatím pohybují blízko referenčních scénářů. 1. čtvrtletí 2000 2. čtvrtletí 2000 3. čtvrtletí 2000 4. čtvrtletí 2000 Leden až únor 2001 (do 13. 2.)

CZK/EUR 35,78 36,30 35,47 34,91 34,93

CZK/USD 36,18 38,86 39,16 40,18 37,32

USD/EUR 0,99 0,93 0,91 0,87 0,94

Ze střednědobého pohledu (2 roky) pokračuje mírný apreciační trend nominálního efektivního kursu a kursu koruny k euru. Tento vývoj, jehož hlavní příčinou je časově omezený příliv nedluhového zahraničního kapitálu v důsledku privatizace státního majetku a investičních pobídek, přispívá ke zhoršování vnější nerovnováhy. Poměr deficitu běžného účtu k HDP za rok 2000 je odhadován na cca 4%. Okolo této úrovně by se měl udržovat i v letech 2001 až 2002. Předpokládá se stálé zhoršování negativního vlivu netto vývozu na tvorbu HDP (1999 – 6,8%, 2000 –7,6%, 2001 –8,3%, 2002 –8,5%). Pokud by došlo k obnovení růstu cen ropy nebo k významnějšímu snížení zahraniční poptávky, vnější nerovnováha se ještě prohloubí. Dynamika vývozu není schopna reagovat v dostatečné míře na cenový skok energetických surovin v roce 2000 a rychle rostoucí objem investičních dovozů a subdodávek. Po ukončení privatizace státního majetku (na přelomu roku 2002 a 2003) lze očekávat prudké snížení ii

přílivu nedluhového zahraničního kapitálu a možné problémy s financováním deficitu běžného účtu. Náhrada nedluhového kapitálu dluhovým bude komplikována výší deficitu běžného účtu, jehož poměr k HDP se při rychlejším oživení poptávkové strany ekonomiky může pohybovat okolo 5%. Za této situace lze předpokládat tendenci k výraznějšímu oslabování kursu koruny, čímž by mohla být narušena dlouhodobá desinflační trajektorie a v návaznosti na to stabilita úrokových sazeb. Považujeme proto za žádoucí v průběhu roku 2001 důsledně uplatňovat podle konkrétní situace přístupy navržené v materiálu „Strategie hospodářských politik v období zvýšeného přílivu kapitálu“ z konce roku 1999. Aktuální je odprodej státního podílu v PVK (cca 6 mld. Kč) a v Becherovce (cca 1 mld. Kč). Nevylučujeme ani situace, kdy bude zapotřebí provádět devizové intervence na oslabení kursu koruny, pokud by docházelo k dalšímu zhoršování vnější nerovnováhy nebo k další apreciaci kursu koruny, neodpovídající vývoji fundamentálních veličin. Podmíněná prognóza inflace ukazuje, že existuje prostor pro oslabení kursu koruny bez ohrožení inflačního cíle roku 2001. V poslední době se objevují další potenciální apreciační faktory, se kterými nebylo doposud uvažováno. Konsolidační banka zahájila odprodej špatných úvěrů za aukční cenu. Zatím byl uskutečněn první prodej špatných úvěrů (kupcem byla firma Goldman Sachs) a připravují se další aukce. Lze očekávat, že mezi kupci budou dominovat zahraniční finanční instituce. Tyto instituce pravděpodobně nakoupí koruny na odkup špatných úvěrů na devizovém trhu, nebo uhradí cenu v zahraniční měně a na trh půjde KoB. V průběhu několika let lze očekávat, že tyto firmy získají zpět více prostředků, než kolik budou činit prostředky vložené, což bude vyvolávat depreciační tlaky. Další apreciační tlaky by vyvolala realizace úmyslu MF vstoupit na zahraniční kapitálové trhy při financování státního dluhu. Tento postup je v rozporu se závěry „Strategie hospodářských politik v období zvýšeného přílivu kapitálu“.

3. Doporučení Na základě vyhodnocení výše uvedených skutečností doporučujeme: A. Ponechat limitní sazbu pro 2T repo operace na stávající úrovni. B. Podle potřeby provádět devizové intervence na oslabení kursu koruny.

iii