I. Shrnutí 1. Prognózy a skutečnost Veličina Spotřebitelské ceny
r/r, % m/m, % r/r, % m/m, % r/r, % m/m, % r/r, % m/m, %
Čistá inflace Korigovaná inflace Ceny průmyslových výrobců
Průmyslová produkce - očišt. o vliv počtu prac. dní Tržby z průmyslové činnosti Stavební výroba - očišt. o vliv počtu prac. dní Tržby v maloobchodě Saldo obchodní bilance Změna salda obchodní bilance Nezaměstnanost Nominální mzdy v průmyslu Reálné mzdy v průmyslu Produktivita práce v průmyslu Nominální mzdy ve stavebnictví Reálné mzdy ve stavebnictví Produktivita práce ve stavebnictví Peněžní zásoba (M2) Kurz CZK/EUR Změna kurzu CZK/EUR Kurz CZK/USD Změna kurzu CZK/USD Úrokové sazby z nových úvěrů Úrokové sazby z termín. vkladů Vysvětlení značek a zkratek:
II/01 III/01 IV/01 skuteč. progn. skuteč. progn. skuteč. 4,0 4,0 4,1 4,3 4,6 0,0 0,0 0,1 0,1 0,4 2,9 2,8 2,9 2,9 3,3 0,0 0,0 0,0 0,1 0,4 2,4 2,1 2,0 1,8 1,9 0,1 0,0 -0,1 0,1 0,2 4,7 4,0 4,1 4,1 4,0 0,9 0,0 0,1 -0,5 -0,6
r/r, %
6,5
5,2
6,5
r/r, % r/r, % r/r, % r/r, % r/r, %
8,8 7,5 16,0 17,5 -1,0
X 7,9 X X X
12,0 8,1 15,7 17,0 3,1
X 7,9
za měsíc, mld. Kč kum., mld. Kč r-r, mld. Kč kum., r-r, mld. Kč
-8,6 -17,1 -1,4 -5,7
-11,0 X X X
-13,9 -30,1 -7,9 -12,9
-11,0
-12,1
ke konci měs., % r/r, % r/r, % r/r, % r/r, % r/r, % r/r, %
9,0 5,3 1,2 6,1 6,4 2,3 15,4
8,7 5,7 1,6 8,6 X X X
8,7 4,2 0,1 6,4 0,4 -3,5 15,8
8,3 10,9 6,0 6,9
8,3
r/r, % prům. za měsíc, % r/r, % prům. za měsíc, % r/r, % prům. za měsíc, % r-r, proc. body prům. za měsíc, % r-r, proc. body
7,8 34,64 +3,0 37,55 -3,6 6,2 -0,8 3,9 -0,6
7,8 X X X X X X X X
7,8 34,6 +2,9 37,96 -3,0 6,2 -1,0 3,8 -0,7
8,7 X X X X
r/r ... meziroční růst m/m ... meziměsíční růst r-r ... rozdíl proti hodnotě za stejné období předchozího roku kum. ... kumulativně od začátku roku měs. ... měsíc X ... měsíční hodnoty ČNB nepredikuje
34,55 4,8 38,73 -1,3
2. Stručná charakteristika současného hospodářského a měnového vývoje Statistické údaje zveřejněné od 4. SZ nenaznačují významnější změny základních charakteristik české ekonomiky. Vývoj rozhodujících indikátorů nadále signalizuje pokračování mírného hospodářského růstu, taženého zejména investiční poptávkou. Tempo růstu soukromé spotřeby zůstává poměrně nízké, o čemž svědčí meziroční růst maloobchodního obratu v březnu o 3,1 % i relativně nízké meziroční tempo růstu výnosů státního rozpočtu z nepřímých daní. Na straně nabídky je patrné výrazné oživení v průmyslu (meziroční růst průmyslové výroby v březnu o 9,8 %) a stavebnictví (o 15,7 %), které je zatím vyšší než naše očekávání na počátku letošního roku. V souladu s očekáváním klesá míra nezaměstnanosti, která v dubnu činila 8,3 %. V dubnu došlo k poměrně neočekávanému urychlení tempa růstu spotřebitelských cen (meziměsíční růst dosáhl 0,4 %, zatímco prognóza předpokládala růst o 0,1 %). Tento růst byl důsledkem souběhu několika vlivů: - zrychlení růstu cen potravin - růstu cen pohonných hmot - úprav regulovaných cen (tepla, vodného a stočného) - růstu cen finančních služeb Meziroční index spotřebitelských cen vzrostl na 4,6 % (v březnu 4,1 %). Ve vývoji peněžního agregátu M2 došlo v dubnu k urychlení meziroční růstu ze 7,8 % na 8,7%. Urychlení meziročního růstu bylo způsobeno růstem čistého úvěru vládě, odrážejícím zhoršení hospodaření státního rozpočtu a růstem čistých zahraničních aktiv. Meziroční růst úvěrové emise byl v dubnu nadále záporný (v nominálním vyjádření –0,6 %, v reálném –4,6 %), ale meziměsíční vývoj od počátku roku signalizuje mírný nárůst úvěrové emise. Vývoj peněžní zásoby nevybočuje z námi predikovaného koridoru meziročního růstu 7,3 – 9,3 %. Poněkud se však opětovně zvětšuje mezera mezi přírůstkem peněžní zásoby a nominálním HDP (na více než 2 p. b.), čímž se blíží k hodnotám dosahovaným v roce 2000. Pokles úrokových sazeb na finančním trhu se v dubnu zastavil na historicky nejnižších hodnotách, u splatností nad 1R došlo ve druhé polovině dubna k velmi mírnému růstu. Kladný úrokový diferenciál mezi korunou a rozhodujícími světovými měnami (dolarem a eurem) se zejména v první polovině května zvýšil v důsledku poklesu úrokových sazeb v zahraničí.Vůči USD dosahoval úrokový diferenciál na počátku třetí květnové dekády 0,8 až 1,1 p.b. a vůči euru činil 0,6 p.b. Během 1 roku se tak úrokový diferenciál koruny vůči dolaru ze záporné hodnoty cca –2,0 p.b. změnil přibližně o 3 p.b. (za poslední jeden a půl měsíce cca o 1 p.b.), zatímco kladný diferenciál vůči euru zůstává relativně stabilní. V dubnu se meziročně (i meziměsíčně) výrazně zhoršilo hospodaření státního rozpočtu. Deficit rozpočtu vč. státních finančních aktiv za leden až duben vzrostl na 16,8 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2000 dosahoval pouze 4,4 mld. Kč. Vypovídací schopnost meziročního hodnocení je ovšem omezená v důsledku metodických změn, k nimž došlo od počátku letošního roku a zkreslení vývoje rozpočtu v roce 2000 jednorázovým transferem z FNM. Vývoj plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu v lednu až dubnu 2001 však signalizuje riziko prohloubení deficitu v roce 2001 oproti schválenému rozpočtu. Rizika jsou na straně příjmů a spočívají především v nenaplnění daňových příjmů (DPH a spotřební daně), jejichž možný výpadek je v současnosti odhadován na cca 10 mld. Kč. Za málo pravděpodobné je považováno též dosažení příjmů z prodeje licencí UMTS ve výši 20 mld. Kč. 2
Druhým rizikovým faktorem vedle vývoje soustavy veřejných rozpočtů zůstává nadále deficit běžného účtu platební bilance, do něhož se promítá pokračující meziroční zhoršování salda obchodní bilance. Deficit obchodní bilance činil v dubnu 12,1 mld. Kč a ve srovnání s dubnem 2000 byl vyšší o 6,9 mld. Kč. Meziroční zhoršení není přitom způsobeno, na rozdíl od vývoje v roce 2000, cenovými vlivy. Kumulovaný deficit obchodní bilance za posledních 12 měsíců již dosáhl 141,4 mld. Kč. Na nárůstu deficitu se podílejí zejména strukturální změny v průmyslu směřující k rychlému růstu dovozně poměrně náročných výrob (rozvoj montoven), substituujících pokles tradičních, dovozně méně náročných výrob a dovozy pro investice. Trend meziročního růstu schodku obchodní bilance trvá již 12 měsíců a jeho výše dosahuje cca 7,4 % HDP. Deficit BÚ platební bilance v roce 2001 je v současnosti odhadován na 5,2 % HDP. Prognóza počítá se stabilizací deficitu obchodní bilance na současné úrovni, zejména v důsledku prognózy meziročního poklesu cen energetických surovin. Mírné zhoršování netto vývozu v absolutním vyjádření by mělo pokračovat v letošním i příštím roce. Vývoj vnější nerovnováhy může být negativně ovlivněn: -
poklesem zahraniční poptávky v rozvinutých zemích (zejména Německo), kde aktuální prognózy signalizují výrazný pokles tempa růstu HDP ve srovnání s rokem 2000
-
zhoršováním ekonomické situace firem bez účasti zahraničního kapitálu, které signalizují údaje o hospodaření firem ve 4. čtvrtletí 2000 i aktuální údaje o tržbách v průmyslu
Na druhé straně by ve směru postupného snižování deficitu obchodní bilance měl působit již třetí rok trvající silný příliv přímých zahraničních investic, zakládající ovšem zpravidla vysokou dovozní náročnost. V porovnání se 4. SZ nedochází ke změnám prognóz většiny rozhodujících makroekonomických veličin. Již v rámci dodatku ke 4. SZ byla korigována predikce inflace o vliv původně předpokládaných úprav nepřímých daní v roce 2002. Došlo ke snížení predikce o 0,8 p.b. (přímý dopad daní 0,6 p. b., nepřímý dopad 0,2 p. b.). Podle nejčerstvějších informací ministerstva financí se scénář neprovedení úprav nepřímých daní v roce 2002 jeví jako vysoce pravděpodobný. Vlivem revize prognózy bilance výnosů platební bilance se mírně zvyšuje prognóza podílu deficitu běžného účtu platební bilance na HDP v roce 2001 z 5,0 % na 5,2 % a v roce 2002 z 5,1 % na 5,3 %. Důvodem změny predikce bilance výnosů je očekávaný nižší růst devizových aktiv (zpoždění privatizace státního majetku, mírné zvýšení prognózy deficitu OB v minulé SZ), vyšší než očekávaný pokles úrokových sazeb v zahraničí a zvýšení odhadu hodnoty reinvestovaného zisku v tuzemsku zahraničními subjekty. Zbývající změny predikcí jsou technického charakteru (zahrnutí nových statistických údajů resp. promítnutí změn v prognóze inflace do vývoje navazujících ukazatelů). Aktuální vývoj kurzu USD/EUR a cen ropy signalizuje pravděpodobnou odchylku skutečnosti za 2. čtvrtletí 2001 od našich prognóz. Z hlediska působení těchto exogenních faktorů na cenový vývoj v ČR je aktuální vývoj ve srovnání s prognózou mírně nepříznivější. To spolu s vývojem cen potravin představuje mírné riziko zvýšení predikce inflace. Dopad navrhovaného zvýšení ceny zemního plynu v polovině letošního roku do CPI by, v případě odsouhlasení vládou, představoval cca 0,2 p.b. Budoucí vývoj spotřebitelských cen by mohlo nepříznivě ovlivnit i případné změněné chování velkých obchodních organizací. Na druhé straně poslední údaje o vývoji strany poptávky a indikátory trhu práce nesignalizují zvýšení rizika poptávkových ani mzdově nákladových tlaků ve srovnání s minulými SZ. Tyto tlaky by měly v souladu s prognózou postupně narůstat v průběhu roku 2002 v kontextu 3
očekávaného urychlování růstu domácí poptávky, zastavení poklesu zaměstnanosti a dalšího mírného poklesu nezaměstnanosti.
3. Aktuální prognózy a jejich změny oproti 4. SZ Aktuální predikce
4. SZ
Čistá inflace (12/2001) Čistá inflace (12/2002) CPI (12/2001) CPI (12/2002) HDP (2001) HDP (2002) Průměrná nom. mzda ve sled. organ. (2001)1)
1,9 – 3,0 % 2,1 – 3,8 % 3,4 – 4,3 % 3,4 – 4,8 %* 2,3 – 3,3 % 2,4 – 4,4 % 8,0 – 9,0 %
1,9 – 3,2 % 2,3 – 4,1 % 3,3 – 4,4 % 4,2 – 5,6 % 2,3 – 3,3 % 2,4 – 4,4 % 8,0 – 9,0 %
Průměrná nom. mzda ve sled. organ. (2002)1)
7,4 – 8,4 %
7,4 – 8,4 %
1)
3,6 – 4,9 %
3,7 – 5,1 %
1)
2,8 – 5,0 %*
1,8 – 4,1 %
+0,9 až 2,9 % 0,3 – 2,3 % 7,6 – 8,6 % 7,0 – 8,0 % 7,3 – 9,3 % 6,7 – 9,7 % -4,7 až -5,7 % -4,8 až -5,8 %
+0,9 až 2,9 % 0,3 – 2,3 % 7,6 – 8,6 % 7,0 – 8,0 % 7,3 – 9,3 % 6,7 – 9,7 % -4,5 až –5,5 % -4,6 až -5,6 %
Průměrná reálná mzda ve sled. organ. (2001) Průměrná reálná mzda ve sled. organ. (2002) Běžné příjmy domácností reálné (2001) Běžné příjmy domácností reálné (2002) Míra nezaměstnanosti (12/2001) Míra nezaměstnanosti (12/2002) M2 (2001) M2 (2002) BÚ/HDP v b.c. (2001) BÚ/HDP v b.c. (2002)
1) Termín „Průměrná nominální (reálná) mzda ve sledovaných organizacích“ je zpřesněným výrazem pro dosud používaný termín mzda v národním hospodářství publikovaný ČSÚ
*
Změna ve výši 0,8 p.b. vyplývá z dodatku ke 4. SZ (nezahrnutí dříve předpokládaných úprav nepřímých daní do prognózy inflace)
Poznámka Technickou změnou prognózy se rozumí změna prognózy způsobená: a) dosazením skutečných hodnot za predikované hodnoty v daném měsíci či čtvrtletí b) úpravou predikčního intervalu v důsledku zkrácení predikčního období c) úpravou proměnných, které jsou vypočítány z jiných proměnných u nichž došlo ke změně d) rozhodnutím vlády o změnách regulovaných cen a daní e) rozhodnutím vlády o změnách veličin, na které má vláda vliv f) změnou vah a struktury koše používaného pro výpočet indexu spotřebitelských cen Věcnou změnou prognózy se rozumí změna prognózy způsobená: a) změnou východisek analýzy budoucího vývoje predikované proměnné b) změnou elasticit mezi vysvětlovanými a vysvětlujícími proměnnými c) změnou referenčního scénáře vysvětlujících proměnných
4
II. Faktory inflace 1. Měnový vývoj 1.1. Peníze a úvěry Peníze Na základě předběžných údajů za duben 2001 meziroční přírůstky širších peněžních agregátů vzrostly. Meziroční přírůstek peněžního agregátu M2 se zvýšil z 7,8 % v březnu na 8,7 % v dubnu (peněžní agregát L z 8,1 % na 8,3 % - viz tab. příloha 1). Od počátku roku 2001 zůstávají meziroční přírůstky těchto peněžních agregátů nad průměrnou úrovní r. 2000 a rovněž v absolutním vyjádření byl příliv peněz do ekonomiky za první 4 měsíce r. 2001 větší než ve stejném období r. 2000. I nadále se však vývoj širších peněžních agregátů pohybuje v předpokládaném pásmu 7,3 – 9,3 %. Větší dynamika širších peněžních agregátů v dubnu 2001 odráží hlavně růst čistého úvěru vládě (o 11,8 mld. Kč) v důsledku zhoršení hospodaření státního rozpočtu a čistých zahraničních aktiv (o 18,1 mld. Kč). Ke zvýšení schodku v hospodaření státního rozpočtu (o 19,5 mld. Kč) přispěla nejvíce státní subvence úroků u stavebních spořitelen (cca 9 mld. Kč), která se bezprostředně promítla do vzestupu objemu vkladů. Na růstu čistých zahraničních aktiv se mj. podílel prodej vodovodů zahraničnímu investorovi (6,1 mld. Kč). Tento prodej nepůsobil na růst vkladů (M2), pozitivně však ovlivnil pozici FNM. Do vývoje peněžní zásoby v dubnu 2001 se v oblasti čistých zahraničních aktiv promítly některé další faktory, z nichž největší význam pravděpodobně mělo úvěrování podniků ze zahraničí. Úvěrová emise v dubnu 200l mírně vzrostla. Růst peněžní zásoby se promítl do zvětšení mezery mezi nominálním přírůstkem peněžní zásoby a nominálním přírůstkem HDP, která ve 2. čtvrtletí 2001 přesahuje 2 procentní body (s využitím odhadu nominálního HDP odboru 413 pro 2. čtvrtletí). Tato mezera zůstává pod úrovní stejného období r. 2000, kdy činila 3 %, a stejně jako v loňském roce nevyvolává ani v současnosti obavy ze zesílení inflačních tlaků. Nízká úroveň úrokových sazeb na termínované vklady podporuje vysoké meziroční přírůstky peněžního agregátu M1. Podle konečných údajů za březen 2001 tento přírůstek vzrostl a přiblížil se úrovni 15 % (viz příloha 1). Z dlouhodobého hlediska se na tomto vývoji podílí především přírůstek netermínovaných vkladů. V březnu 2001 byly přírůstky oběživa a netermínovaných vkladů (v absolutním vyjádření) vyrovnané. Podíl oběživa na peněžní zásobě od počátku r. 2001 mírně nad úrovní 11 % odráží zaměření měnové politiky.
Úvěrová emise Meziroční přírůstek úvěrové emise byl podle předběžných údajů za duben 2001 i nadále záporný. V nominálním vyjádření dosáhl –0,6 %, v reálném vyjádření –4,6 %. Celkový objem očištěných úvěrů se v dubnu 2001 zvýšil o 2,7 mld. Kč a od počátku letošního roku o 7,7 mld. Kč, což je o 4,4 mld. Kč méně než ve stejném období r. 2000.
5
Pro posouzení aktuální dynamiky úvěrové emise je analyticky významnější vývoj měsíčních a čtvrtletních sezónně očištěných přírůstků úvěrů. U těchto ukazatelů bylo v dubnu 2001 zřejmé zpomalení jejich přírůstků, nikoliv však pokles. Uvedený vývoj signalizuje možnost budoucího oživování úvěrů. Zvýšení úvěrové emise bylo od počátku roku 2001 zaznamenáno zejména u Komerční banky, u vybraných zahraničních bank a u stavebních spořitelen. Podle definitivních údajů za březen 2001 banky poskytovaly v prvním čtvrtletí 2001 úvěry podnikům pod zahraniční kontrolou a domácnostem. Rovněž se výrazně neprojevil pokles úrokových sazeb z února 2001 s výjimkou uvedeného zvýšení úvěrů u Komerční banky a u skupiny zahraničních bank. Vývoj sektorové struktury úvěrů dle skupin bank v 1. čtvrtletí 2001 (absolutní přírůstky neočištěných úvěrů v mld. Kč) celkem z toho: nefinanční org. veřejné nefinanční org.soukromé nefinanční org.pod zahraniční kontrolou živnostníci obyvatelstvo ostatní
Celkem 3,9
Velké banky 5,1
-5,6 -21,2 4,4 2,3 -0,7 24,7
-6,2 -1,3 7,0 1,6 -3,6 7,6
Zahraniční banky Stavební spoř. Ostatní banky 2,6 2,6 -3,5 -0,2 -1,8 -3,3 0,4 1,6 5,9
0,0 1,3 0,1 0,2 0,7 0,3
-0,1 -2,8 0,0 0,1 0,6 -1,3
KOB -2,9 0,9 -16,6 0,6 0,0 0,0 12,2
Z hlediska časové struktury úvěrů se v prvním čtvrtletí 2001 zvýšil především podíl krátkodobých úvěrů (z 35,6 % v 12/00 na 35,9 % v 3/01) a střednědobých úvěrů (z 21,4 % v 12/00 na 21,7 % v 3/01). Podíl dlouhodobých úvěrů poklesl ze 43 % v prosinci 2000 na 42,3 % v březnu 2001. Z hlediska druhové struktury úvěrů se v hodnoceném období zvýšil podíl investičních úvěrů, které tak částečně přispívaly k financování hrubé tvorby fixního kapitálu. Nárůst zaznamenaly i hypoteční úvěry a úvěry na přechodný nedostatek zdrojů. Podle definitivních údajů o finanční situaci podniků se 100 a více zaměstnanci za r. 2000 (pramen MPO) se oživení investic v průmyslu koncentrovalo především u podniků pod zahraniční kontrolou, přičemž tento sektor měl v r. 2000 nejvyšší podíl cizích zdrojů na celkových pasivech (53 %, z toho především krátkodobých závazků získaných pravděpodobně od mateřských společností). Investiční aktivita je tudíž financována zejména zdroji ze zahraničí. Podíl bankovních úvěrů na celkových pasivech zahraničních podniků v r. 2000 poklesl o 1,6 p.b. na 13,3 %. Skupina zahraničních podniků se v r. 2000 podílela více než polovinou (60 %) na tvorbě hospodářského výsledku před zdaněním včetně nákladových úroků (EBIT), přičemž úroveň rentability aktiv (ROA) byla téměř dvojnásobná oproti domácímu soukromému sektoru. Hlubší rozdíly byly zaznamenány u rentability vlastního jmění (ROE). Méně příznivá finanční situace domácích podniků oproti zahraničním nadále v prvním čtvrtletí 2001 ovlivňovala obezřetný přístup bank při poskytování úvěrů tomuto sektoru. Predikce úvěrové emise v letech 2001 a 2002 se vzhledem k analýzám aktuálního vývoje nemění s tím, že meziroční tempo růstu úvěrů by se mělo pohybovat v rozmezí 1 – 3 % (r. 2001 1 – 2 % a r. 2002 1 – 3 %). Vývoj efektivní poptávky po úvěrech domácích podniků bude závislý zejména na postupujícím oživování ekonomiky a na příznivém vývoji zahraniční poptávky, který by měl pozitivně ovlivňovat jejich finanční situaci. Tento vývoj by měl být dále podporován umírněným mzdovým vývojem, snížením nákladových úroků a postupující restrukturalizací podniků. Dosavadní vývoj úvěrové emise naznačuje, že její oživování by mělo být spíše postupné. 6
1.2. Úrokové sazby a akciový trh Úrokové sazby na všech segmentech finančního trhu zastavily sestupný trend. Na počátku dubna sazby dosáhly svých historických minim a poté stagnovaly. Sazby se splatností nad 1R dokonce začaly mírně růst. Uvedený růst však nepřesáhl 0,3 procentního bodu u nejdelších splatností. Úrokové sazby tak korigovaly svůj předchozí poměrně rychlý pokles. K tomuto vývoji přispěly také údaje o dubnové inflaci. Po jejich zveřejnění se podstatně snížila očekávání na další pokles základních měnověpolitických sazeb ČNB. Výnosové křivky si zachovávají svůj tvar, na peněžním trhu je výnosová křivka plochá, nad 1R má pozitivní sklon. Grafické znázornění výnosových křivek, implikovaných křivek a zero-kupón křivek je uvedeno v přílohách č. 2 a 3. Úrokový diferenciál vůči úrokovým sazbám v zahraničí se nadále pohybuje mírně nad nulovými hodnotami. Jeho výše na konci dubna 2001 vůči eurovým sazbám dosahovala 0,1 až 0,2 procentního bodu podle délky splatnosti. Úrokový diferenciál vůči dolarovým sazbám činil cca 0,5 procentního bodu. Tyto hodnoty se však zvýšily po úpravě základních sazeb v USA i Eurozóně během května. Fed snížil (18. 4. a 15. 5.) obě klíčové sazby o 1 procentní bod, O/N fund rate na 4,0 %, diskontní sazbu na 3,5 %. ECB přistoupila ke snížení základních sazeb (10. 5.) o 0,25 procentního bodu, nejvýznamnější repo-sazba byla nastavena na 4,5 %. Inflační očekávání analytiků finančních trhů se mírně zvýšila, zřejmě v reakci na vyšší hodnoty dubnové inflace. Z komentářů je patrný především vliv cen potravin, které mohou působit na celkovou inflaci i v dalším období. Proinflačním rizikem ve střednědobém horizontu zůstává vývoj veřejných financí. Také v případě úrokových sazeb se očekávání mírně posunula, v ročním horizontu se předpokládá růst sazeb o 0,3 až 0,6 procentního bodu v porovnání se současnou hladinou. Očekávání vývoje inflace a úrokových sazeb na 12 měsíců dopředu (%)
12/99 3/00 6/00 9/00 12/00 1/01 2/01 3/01 4/01 5/01
odbor 413 4,4 5,1 4,6 4,7 4,4 4,7 4,3 4,7 4,7 3,5
CPI fin. trh 4,2 4,5 4,4 4,7 5,0 4,5 4,3 4,2 4,0 4,3
podniky 3,9 4,3 4,8 5,0 4,7
4,2
ČI domácnosti odbor 413 3,1 3,1 4,1 3,9 4,1 3,0 4,6 2,9 4,1 2,8 2,8 2,5 4,0 3,0 3,1 2,4
fin. trh 2,8 3,2 2,9 3,4 3,6 3,2 3,1 3,0 2,7 3,0
1T PRIBOR 1R PRIBOR fin. trh fin. trh 6,3 6,8 6,1 6,6 5,8 6,3 6,0 6,6 5,9 6,5 5,8 6,2 5,5 5,8 5,2 5,5 5,2 5,4 5,3 5,6
V dubnu proběhla na primárním trhu státních dluhopisů v pořadí již čtvrtá aukce SD 6,40/10, ve které byly nabízeny cenné papíry za 5 mld. Kč. Poptávka investorů dosáhla více než trojnásobku nabízeného množství, výsledný průměrný výnos dosáhl 6,32 %, což je u tohoto cenného papíru historické minimum. S podobným výsledkem skončila aukce SD 6,90/03 v první polovině května (objem 3 mld. Kč, poptávka 9,1 mld. Kč, průměrný hrubý výnos 5,16 %). Na primárním trhu nestátních dluhopisů byly vydány HZL Raiffeisenbank a dluhopisy hlavního města Prahy. Cenový trend na sekundárním trhu byl v uplynulém období poznamenán několika událostmi. Výrazným negativním impulsem byla rezignace ministra 7
financí. Ke změně trendu přispělo jak rychlé jmenování nového ministra, tak i výsledek primárních aukcí SD. Ve stejném směru působilo i květnové snížení refinanční sazby ECB, které se projevilo ve zvýšené nákupní náladě investorů. Klientské nominální úrokové sazby v březnu stagnovaly. Tento vývoj byl víceméně očekáván. Úvěrové sazby klesly již na počátku roku, kdy se nejvíce snížily sazby na finančním trhu. Následné snížení základních sazeb ČNB tento pokles pouze potvrdilo. Depozitní sazby v současné době pravděpodobně narážejí na určitý práh citlivosti, pod který už zřejmě nebudou klesat. Významnou roli zde hraje konkurence otevřených podílových fondů a ostatních alternativních finančních instrumentů. Úrokové sazby z nových úvěrů v březnu dosáhly 6,2 %, termínové depozitní sazby 3,8 %. Reálné úrokové sazby ex-post z nových úvěrů dosahují 2 % (při deflování CPI i PPI), reálné depozitní sazby jsou mírně záporné. Reálné úrokové sazby ex-ante jsou více závislé na použitém cenovém indexu; očekávaná spotřebitelská inflace se pohybuje na vyšší hladině ve srovnání s cenami průmyslových výrobců (viz příloha č. 4). Nové úvěry deflované PPI dosahují 3,5 %, reálné sazby z termínovaných vkladů deflované CPI jsou mírně záporné. Akciový trh v dubnu nadále spíše klesal. Index PX 50 ztratil 2,4 %, podobně jako ostatní burzovní indexy. Na poklesu akciových indexů se nejvíce podílely telekomunikační tituly a peněžnictví. Obchodní aktivita akciového trhu byla výrazně podprůměrná, objem zobchodovaných akcií dosáhl necelých 10 mld. Kč. Z trhu se v současné době téměř úplně vytratil pozitivní sentiment z počátku roku, kdy byla očekávána privatizace státních podílů. Cenové změny probíhají velice rychle oběma směry s minimálním objemem zobchodovaných cenných papírů. 1.3. Vývoj veřejných rozpočtů Státní rozpočet, zahrnující od letošního roku operace státních finančních aktiv, vykázal za období leden až duben 2001 deficit ve výši 16,8 mld. Kč (loni srovnatelný schodek ve výši cca 11 mld. Kč), přičemž ještě ke konci března dosahoval přebytek 2,7 mld. Kč. Výrazný rozpočtový schodek za samotný měsíc duben ve výši 19,5 mld. Kč lze připsat na vrub výdajové strany, zahrnující zejména jednorázovou úhradu příspěvku na stavební spoření za rok 2000 ve výši cca 8,8 mld. Kč a neinvestiční transfery do územních rozpočtů (cca 7 mld. Kč) související s reformou veřejné správy (budování krajů). Příjmová strana státního rozpočtu zatím vykazuje obdobnou dynamiku jako v minulém roce (cca +2,8 %), odrážející sezónní vývoj hlavních daňových příjmů. Jisté odchylky lze sledovat pouze u nepřímých daní, avšak za krátké období čtyř měsíců nelze považovat tuto skutečnost za alarmující. Meziroční dynamika celostátního výnosu DPH dosahující za leden až duben t. r. nominálně +3,5 % poklesla proti stejnému období minulého roku o 3,4 procentních bodů, přičemž dlouhodobě rostoucí vratky této daně svědčí o růstu podnikové mezispotřeby (proti loňsku vratky vyšší o cca 5 mld. Kč, proti pětiletému průměru vyšší o cca 8 mld. Kč). Spotřební daně se zatím vyvíjí nad očekávání příznivě při meziroční nominální dynamice +8,3 % (rozpočet uvažoval +3,1 %). Při posuzování vývoje spotřebních daní je třeba vzít v úvahu nižší loňskou srovnávací základnu poznamenanou nepříznivým vývojem cen pohonných hmot. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení je vcelku příznivé s dosaženou meziroční dynamikou +10,1 %, když rozpočet na letošní rok uvažuje s meziročním nominálním nárůstem +5,9 %. Saldo příjmů z pojistného a výdajů státního rozpočtu do této
8
oblasti je za čtyři měsíce letošního roku záporné ve výši cca 17 mld. Kč (rozpočet uvažuje s celoročním deficitem 32,9 mld. Kč), z toho deficit na důchodovém účtu činí 9,9 mld. Kč. Hlavní riziko v příjmech zatím spatřujeme v nenaplnění nedaňových příjmů, kde je uvažováno s inkasem cca 20 mld. Kč za prodej čtyř státních licencí na provoz telekomunikační sítě UMTS (žádný z uvažovaných operátorů zatím nehodlá vynaložit cca 5 mld. Kč za jednu licenci). Předstih čerpání výdajů státního rozpočtu před inkasem příjmů (meziroční dynamika celkových výdajů +10,6 % proti dynamice příjmů +4,0 %) byl způsoben kromě již zmíněných vlivů i vyšším čerpáním výdajů na sociální dávky a výdajů na dluhovou službu. Tradičně nízko jsou v prvních měsících roku čerpány kapitálové výdaje. Pokud jde o hospodaření místních rozpočtů, nedochází v jejich hospodaření k výraznějším výkyvům. Nově vzniklé kraje jsou v letošním roce přechodně financovány formou přímé dotace ze státního rozpočtu. V závěru roku očekáváme celkový schodek municipalit v rozsahu 5 - 8 mld. Kč. Čistý úvěr vládě podle předběžných výsledků v dubnu narostl o 14,4 mld. Kč, a to zejména vlivem profinancování schodku státního rozpočtu (nárůst za duben o 19,6 mld. Kč). Postupný nárůst ČÚV do konce roku bude ovlivňovat zejména výsledek státního rozpočtu včetně profinancování ztráty KoB za minulý rok a emise státních cenných papírů na schválené dluhové programy (kampeličky a sucho, celkem cca 10 mld. Kč). Celoroční měnový dopad ČÚV do peněžní zásoby očekáváme ve výši cca 30 mld. Kč. Nově vzniklé státní fondy dopravy a bydlení neovlivňují výrazně hospodaření veřejných rozpočtů. Zdroje v obou fondech závisí na dotacích z FNM (16,7 mld. Kč doprava, 26 mld. Kč bydlení). Úvěrová angažovanost Fondu národního majetku zůstala v dubnu na úrovni měsíce března a činila tak 28,7 mld. Kč. I když se nenaplnil maximální objem úvěrového rámce odsouhlasený vládou ve výši cca 34,6 mld. Kč, stále je velmi reálné ohrožení očekávaného celoročního přebytku letošního hospodaření FNM ve výši cca 25,0 mld. Kč. Nynější finanční situace fondu je přechodně mírně „vylepšena“ zejména příjmy za prodej Pražských vodovodů a kanalizací (6,1 mld. Kč). V druhé polovině roku se očekává příjem ve výši několika desítek mld. Kč za prodej státní účasti v Komerční bance, velmi nejistý je letošní příjem za telekomunikace a energetické společnosti. V souvislosti s tím dojde pravděpodobně k redukci předpokládaných výdajů fondu v letošním roce (na Sociální pojišťovnu, příspěvek do Fondu rozvoje bydlení, splátka veřejného dluhu a pod). Veřejný dluh za 1. čtvrtletí t. r. se oproti konci roku 2000 snížil o cca 7 mld. Kč a dosáhl tak úrovně 344,7 mld. Kč (cca 17,8 % podíl na HDP). Projevuje se zde vliv mírného přebytku hospodaření státního rozpočtu ve sledovaném období a vznik souhrnného účtu státní pokladny. Očekávaný nárůst zadluženosti veřejných financí v dalším období tohoto roku až na 415,8 mld. Kč (20,5 % HDP při nekonsolidovaných údajích) souvisí s profinancováním předpokládaného schodku státního rozpočtu a státních finančních aktiv a úhradou ztráty KoB za rok 1999 a 2000.
9
1.4 Devizový kurz 1.4.1 Vývoj devizového kurzu Kurz koruny vůči euru se v dubnu a první polovině května dubna pohyboval v rozmezí přibližně 34,20-34,85 korun za euro, přičemž jeho vývoj byl velmi stabilizovaný. Nicméně zůstal zachován dlouhodobý trend k posilování, který souvisí s pokračujícím přílivem zahraničních investic do české ekonomiky a jejím oživením. Krátkodobé oslabení kurzu na počátku dubna souviselo s nervozitou okolo demise ministra financí a velmi rychle odeznělo. V průběhu období pak koruna posilovala po zprávách o snaze vlády urychlit prodej svých podílů v telekomunikačních společnostech (v posledních dnech došlo k posunu ve vyjednávání o prodeji Českých radiokomunikací), společnosti Transgas a Komerční bance. Ve změnách kurzu koruny vzhledem k euru se také odrážely změny kurzu eura k dolaru. Zveřejňovaná makroekonomická data ovlivňovala korunu pouze marginálně. Inflační vývoj za duben, vysoké hodnoty růstu průmyslové produkce a stavební výroby a příznivý vývoj mezd byly konzistentní s převládajícím obrazem ekonomiky rostoucí při nízké inflaci a s očekáváním stabilního vývoje úrokových sazeb a potvrdily tak pozitivní sentiment vzhledem k domácí měně. Negativní zprávou byl vyšší než očekávaný schodek obchodní bilance za březen, který připomenul závislost ekonomiky na zahraničním financování. Některými účastníky trhu je vnímáno riziko budoucího oslabení koruny v důsledku snížení přílivu kapitálu ze zahraničí, ke kterému by mohlo dojít v případě prudšího ochlazení ve světě. Vzhledem k dolaru koruna kolísala v rozmezí cca 38,10 – 39,40 korun za dolar s tendencí k oslabování v důsledku oslabování eura. Oslabování eura pravděpodobně souvisí s trhem vnímaným zlepšením (či nezhoršováním) vyhlídek americké ekonomiky a zhoršujícími se ukazateli přicházejícími z eurozóny, především z Německa. Navíc kurz eura dále oslabil po neočekávaném snížení sazeb ECB, které přispělo ke snížení důvěryhodnosti ECB v očích účastníků trhu. Ke snížení sazeb došlo po tom, co si trh předchozí výroky představitelů ECB vyložil jako ujišťování o opaku. Vývoj nominálního kurzu koruny vůči EUR a USD 33 34 35 36 37 38 39 40
CZK/USD
41
CZK/EUR
42
10
11 .5 .0 1
10 .4 .0 1
10 .3 .0 1
7. 2. 01
7. 1. 01
7. 12 .0 0
6. 11 .0 0
6. 10 .0 0
5. 9. 00
5. 8. 00
5. 7. 00
4. 6. 00
4. 5. 00
3. 4. 00
43
1.4.2 Výnosové diferenciály České, německé a americké desetileté vládní dluhopisy měly od počátku dubna t. r. podobný průběh výnosů s mírně rostoucím trendem, což se promítlo do téměř konstantních úrovní diferenciálů, a to až do okamžiku neočekávaného snížení klíčových úrokových sazeb Evropskou centrální bankou dne 10. 5. 2001. V důsledku toho došlo na evropském trhu k přirozenému snížení výnosů na kratších splatnostech, nicméně výnosy dlouhodobých instrumentů vzrostly v průběhu několika dní o 15 bp. Určitým překvapením byla reakce amerického trhu, na kterém akce ECB spustila výrazný propad cen a růst výnosů až o 30 bp. Dramatický propad cen amerických dluhopisů, zejména na delších splatnostech, souvisel kromě akce ECB s nabídkovými faktory, kdy se na trh během jednoho týdne dostaly dluhopisy v hodnotě cca 50 mld. USD. Navíc, někteří investoři začali považovat politiku FED za ne dosti opatrnou z hlediska inflačních rizik. Výkyvy amerického trhu měly za následek pokles dlouhého českého výnosového diferenciálu proti dolaru o 20 bp. na hodnotu cca 100 bp. Naopak diferenciál mezi výnosem českého a německého desetiletého vládního dluhopisu zůstal i po snížení sazeb ECB stále na stejné úrovni 140 bp. Drobné posuny nahoru na straně českých vládních dluhopisů byly nejspíše spojeny s oznámením překvapivě vysokého schodku zahraničního obchodu, schodku státního rozpočtu a o něco vyšší inflací oproti většině předpovědí. Naproti tomu, k poklesu výnosů došlo v období před zasedáním bankovní rady ČNB, od které se neočekával žádný zásah do klíčových úrokových měr. Tlumící vliv na úroveň českých výnosů měly také úspěšné aukce desetiletého a dvouletého vládního dluhopisu. Na stejné hladině jako před měsícem, kolem 90 bp., skončil krátkodobý výnosový diferenciál mezi korunou a eurem, avšak mezitím, koncem dubna, klesl až k hodnotě cca 52 bp. Důvodem byly poměrně výrazné změny výnosu německého dvouletého vládního dluhopisu. Stabilita dlouhodobého výnosového diferenciálu vůči eurozóně je konzistentní s hypotézou, že investoři neočekávají výrazné změny v dosavadním vývoji devizového kurzu. Výnosové diferenciály 3
CZK 2Y - EUR 2Y
rozdíl ve výnosu v procentech p.a
CZK 10Y - EUR 10Y CZK 10Y - USD 10Y
1.4.3 Efektivní kurzy 2
1
0
3. 4. 00 24 .4 .0 0 15 .5 .0 0 5. 6. 00 26 .6 .0 0 17 .7 .0 0 7. 8. 00 28 .8 .0 0 18 .9 .0 0 9. 10 .0 0 30 .1 0. 00 20 .1 1. 00 11 .1 2. 00 1. 1. 01 22 .1 .0 1 12 .2 .0 1 5. 3. 01 26 .3 .0 1 16 .4 .0 1 7. 5. 01
-1
11
Index nominálního efektivního kurzu1 v dubnu 2001 meziměsíčně stagnoval a ve srovnání s dubnem 2000 posílil o cca 5,6 %. V březnu indexy efektivního reálného kurzu podle PPI, resp. CPI stagnovaly. Meziročně posílily o cca 2,8 % resp. 4,1 %. Vývoj nominálního a reálného efektivního kurzu (analytický kurz, rok 1995 = 100) 125 120
pos ilování
115 110 105 100 95 90
Reálný efektivní kurz dle PPI Reálný efektivní kurz dle CPI Nom inální efektivní kurz
85 80 1/95
5
9
1/96
5
9
1/97
5
9
1/98
5
9
1/99
5
9
1/00
5
9
1/01
Z hlediska vlivu kurzu na inflaci lze jeho působení v posledních měsících (prosinec až duben) charakterizovat jako mírně protiinflační. Na grafu jsou zachyceny odhadované příspěvky známých kurzových změn koruny vzhledem k euru a dolaru do meziměsíční inflace spotřebitelských cen v nejbližším období. V dubnu až červnu bude, ceteris paribus, na hladinu spotřebitelských cen působit oslabování dolaru z období přelomu roku spolu s únorovým posílením koruny vůči euru, v červenci a srpnu již převáží nedávné posilování dolaru. Odhad odezvy dosavadních kurzových změn v budoucí meziměsíční změně CPI2
procentní body
0,04 0,02 0 -0,02
IV.01
V.01
VI.01
VII.01
VIII.01
-0,04 -0,06 -0,08
1
Vážený geometrický průměr indexů průměrných měsíčních nominálních směnných kurzů vůči našim největším obchodním partnerům. Ve výpočtu je zahrnuto 21 zemí, jejichž stálé váhy odpovídají jejich podílu na obchodním obratu v roce 1995. 2 Propočet je založen na koeficientech, odhadnutých v rámci modelu MMI. Průběh citlivosti meziměsíční inflace na mzm. změnu kurzu (vůči EUR a USD ve třech skupinách spotřebitelského koše) je modelován pomocí polynomiálně rozloženého zpoždění (0 až 4 měsíce) jako zpočátku rostoucí a pak odeznívající. Březnová odezva je tak výsledkem skutečného kurzového vývoje od listopadu do března, další dopady jsou simulovány za předpokladu neměnného kurzu, poslední vliv dosavadního vývoje kurzu (v březnu) se projeví v červenci. 12
1.5 Finanční účet a vývoj devizových rezerv Věřitelská pozice komerčních bank vůči zahraničí vykázala za první čtvrtletí tohoto roku pouze mírně vzestupnou tendenci (čistý odliv zdrojů do zahraničí představoval nárůst 13,4 mld. Kč). Během tohoto období došlo k poklesu investic bank do zahraničních cenných papírů (-1,6 mld. Kč) a naopak vzrostly jejich devizové vklady v zahraničí a krátkodobé úvěry v cizích měnách poskytované nerezidentům (cca 40 mld. Kč). Tyto investice byly v převážné míře kryty nárůstem devizových vkladů nerezidentů (cca 30 mld. Kč) u domácích bank a poklesem korunových aktiv bank v zahraničí. V průběhu dubna se podle předběžných údajů čistý odliv kapitálu přes bankovní sektor značně zintenzivnil a vykázal ve srovnání s březnem nárůst cca o 21 mld. Kč. Investice bank směřovaly zejména do zahraničních cenných papírů (především amerických dluhopisů, neboť zejména podnikové dluhopisy v současné době nesou roční výnos kolem 9,8%). Tyto investice bank vykazují meziměsíční nárůst cca 16 mld. Kč. V oblasti portfoliových investic lze vzhledem k oživení trhu s americkými dluhopisy očekávat odliv kapitálu také u podnikové sféry. Rovněž stav krátkodobých devizových vkladů bank v zahraničí a úvěrů poskytnutých nerezidentům vykázal během dubna nárůst cca 18 mld. Kč a je rovnoměrně rozložen mezi několik bank. Nárůst těchto aktiv byl částečně kompenzován čistým nárůstem pasiv zejména ve formě krátkodobých devizových vkladů zahraničních klientů (cca 10 mld. Kč). Vývoj pozice komerčních bank vůči nerezidentům
Aktiva celkem Pasiva celkem Pozice celkem
31.12.2000
31.3.2001
502,7 325,5 177,2
530,7 340,1 190,6
v mld. Kč Změna duben/prosinec 573,7 +71,0 362,5 +37,0 211,2 +34,0
30.4.2001
Pokračující proces privatizace státních podílů ve strategických společnostech pozitivně ovlivňovaly příliv zdrojů ze zahraničí. Podle předběžných údajů za první čtvrtletí byl příliv zahraničních přímých investic ve srovnání se stejným obdobím minulého roku sice nižší, avšak údaje za měsíc duben naznačují, že nadále přetrvává zájem nerezidentů o přímé investice v ČR (zahraniční investor v dubnu uhradil FNM 6,1mld. Kč za Pražské vodovody a kanalizace, na nákup státního podílu ve společnosti Radiomobil bylo složeno zatím na nerezidentský účet u tuzemské banky 21 mld. Kč). Stav devizových rezerv ČNB v korunovém vyjádření dosáhl ke konci dubna výše 503,4 mld. Kč, tj. 14,5 mld. EUR, což by podle předběžných výsledků postačovalo ke krytí 3,9 měsíčního dovozu zboží a služeb. Ve srovnání s počátkem tohoto roku došlo k navýšení devizových rezerv o 6,6 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. EUR. Navýšení devizových rezerv bylo ovlivněno zejména jejich výnosy a dále pohybem měnových kurzů.
13
Vývoj devizových rezerv ČNB
mld.USD
mld.Kč
15
504,0
14,5
502,0 500,0
14
498,0
13,5
496,0
13
mld.Kč
mld.EUR/USD
mld. EUR
494,0
12,5
492,0
12
490,0 31.12.00
31.1.01
28.2.01
31.3.01
30.4.01
Vývoj situace na světových finančních a kapitálových trzích se projevuje i stagnací obchodů na trhu korunových eurobondů. Od počátku dubna byla realizována pouze jedna emise korunových dluhopisů v částce 0,75 mld. Kč, přičemž ve stejné výši byla splacena jedna z dřívějších emisí. Prozatím nebyla avizována žádná nová emise a z doposud vydaných emisí by měly být splaceny až ve druhé polovině roku emise v celkové částce cca 12 mld. Kč.
14
2. Poptávka a nabídka meziroční reálný růst v %
období
predikce
skutečnost
IPP
březen 2001
-
9,8
IPP
1. čtvrtletí 2001
5,6
10,0
Tržby z průmyslové produkce
březen 2001
-
8,1
Tržby v MOPO
březen 2001
-
3,2
Tržby v MOPO
1. čtvrtletí 2001
4,6
3,5
Stavební výroba
březen 2001
-
15,7
Stavební výroba
1. čtvrtletí 2001
3,9
15,0*
duben 2001
-11,0
-12,1
první čtyři měsíce r. 2001**
-43,0
-40,8
v mld. Kč Schodek obchodní bilance
*Po očištění o vliv změny základny roku 2000 mzr. reálný růst o cca 8%. ** predikce z 1. SZ
Predikce ze 4. SZ se nemění. V roce 2001 lze očekávat růst celkové domácí poptávky o 3,0 – 4,0 %, k němuž bude nejvýznamněji přispívat především pokračující silný růst hrubé tvorby kapitálu, zatímco růst nejvýznamnější komponenty domácí poptávky, tj. spotřeby domácností, bude i nadále relativně slabý. Reálné výdaje na veřejnou spotřebu v roce 2001 významně nepřevýší úroveň roku minulého a lze tudíž předpokládat jejich stagnaci popř. jen mírný růst. Růst reálného HDP lze odhadovat v intervalu 2,3 – 3,3 %, konečný výsledek bude významně ovlivněn odchylkou skutečného vývoje ekonomik v zemích EU (především SRN) od výchozích referenčních scénářů. Zvýšení domácí poptávky se vzhledem k poměrně vysoké dovozní náročnosti promítne do prohloubení záporného netto vývozu, jehož deficit odhadujeme na úrovni cca 126 mld. Kč a záporný podíl deficitu na HDP na cca 8,6 %. V roce 2002 očekáváme zvýšení domácí poptávky v rozmezí 2,5 – 4,5 %. Růst reálného HDP mírně zrychlí a bude se pohybovat v intervalu 2,4 – 4,4 %. Ekonomický růst se tak přiblíží tempu růstu domácí poptávky. Netto vývoz odhadujeme na úrovni cca – 131 mld Kč, což představuje udržení záporného podílu na HDP na úrovni cca 8,6 % HDP. 2.1 Domácí poptávka V roce 2001 se bude růst celkové domácí poptávky pohybovat v intervalu 3,0 – 4,0 %. V případě spotřeby domácností lze vzhledem k předpokládanému slabému růstu disponibilního důchodu i přes zachování relativné nízké míry úspor očekávat v roce 2001 pouze mírný růst do 2 %. Meziroční růst tržeb v maloobchodě, pohostinství a ubytování v 1. čtvrtletí 2001 (o 3,5 %) byl nižší než původní odhad (mzr. o 4,6 %) a nesignalizoval tudíž zásadní odklon vývoje soukromé spotřeby od predikce z předchozích SZ. Reálné výdaje na veřejnou spotřebu, jejichž odhad vychází ze schváleného státního rozpočtu a odhadu vývoje soustavy veřejných rozpočtů, dosáhnou v roce 2001 přibližně stejné úrovně jako v m. r., popř. jen nepatrně vzrostou. Naopak u hrubé tvorby kapitálu počítáme v letošním roce s pokračováním mzr. růstu, a to okolo 8,0 %. Naše předchozí předpoklady o vývoji investiční poptávky částečně potvrzuje i vývoj souběžných indikátorů, jako jsou např. index průmyslové produkce ve skupině strojů a zařízení pro další produkci (v 1. čtvrtletí t. r. meziročně vzrostl o 22,9 %), výrazný nárůst stavební výroby (v 1. čtvrtletí t.r. meziročně vzrostl o 15 %) či investičních dovozů (meziroční růst o 27,7 %).
15
V roce 2002 očekáváme růst celkové domácí poptávky v intervalu 2,5 – 4,5 %. Jednotlivé komponenty a jejich příspěvky k růstu celkové domácí poptávky by se měly dle našeho odhadu vyvíjet obdobně jako v letošním roce. Meziroční míra změn komponent domácí poptávky (v % ze s.c. 1995) D o m á c n o s ti
V lá d a
D o m . - p r e d ik c e
V lá d a
In v e s tic e - p r e d ik c e
In v . - p r e d ik c e
25 20 15
%
10 5 0 -5 -1 0 9 5 /I
III
9 6 /1
III
9 7 /I
III
9 8 /I
III
9 9 /I
III
0 0 /I
III
0 1 /I
III
0 2 /I
III
Vývoj spotřeby domácností a souvisejících veličin (mzr. změny v %) 15 S p o tře b a d o m á c n o s tí D is p o n ib iln í
10
důchod
T rž b y v m a lo o b c h o d ě
%
5
0
-5
-1 0 I/9 6
III
I/9 7
III
P o z n : T r ž b y p r e d ik c e o d 2 .č tv r tle tí 2 0 0 1 ,
I/9 8
III
I/9 9
III
I/0 0
III
I/0 1
III
I/0 2
III
o s ta tn í p r e d ik c e o d 4 . č tv r tle tí 2 0 0 0 .
Spotřeba domácnosti, příjmy, míra úspor (mzr. změny v %, míra úspor v %) prům ěrná m zda zam ěstnanci M zdy a platy ve sledovaných or M zdy a platy podle N Ú B ěžné příjm y v b.c. D isponibílní důchod v b.c. M íra úspor Spotřeba v b.c. Přírůstek deflátoru D isponibilní důchod v s.c. Spotřeba v s.c.
1998 9,4 -2,9 6,2 1,1 6 6,5 10,7 6,5 9,7 -3,8 -2,9
1999 8,2 -2,9 5,1 3,3 2,2 1,9 10,5 2,3 2,2 -1 0,7
2000 6,6 -1,4 5,1 3,6 4,1 3,8 9,0 5,6 4,1 -0,3 1,4
Mzdy a platy, běžné příjmy domácností (mzr. změny v %) 1998 1999 1)
Mzdy a platy 2) Příjmy z druhotného rozdělení 3) Ostatní příjmy Běžné příjmy celkem 1)
1.1 0.1 21.4 6.0
3.3 8.5 -5.0 2.2
2001 8,5 -0,8 7,5 6 5,5 5,3 9.0 / 8.9 5.5 / 5.6 3,5 1,7 1.8 / 1.9
2002 7,9 -0,3 7,6 6,4 5,8 5,9 9.0 / 8.5 5.9 / 6.3 4,5 1,4 1.3 / 2.0
2000
2001
2002
3.6 6.0 2.4 4.1
6.0 6.1 3.7 5.5
6.4 6.1 4.7 5.8
Mzdy a platy tvoří cca 75 % položky náhrady zaměstnancům. Zbytek tvoří soc. příspěvky odváděné do širší soustavy veř. rozpočtů.
Sociální příspěvky zaměstnavatelů tudíž z hlediska běžných příjmů netvoří koupěschopnou poptávku. 2)
Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery + ostatní běžné transfery
3)
Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod + důchody z vlastnictví přijaté
16
2.2 Vývoz, dovoz, netto vývoz Naše predikce vývoje netto vývozu v letech 2001- 2002 se oproti 4. SZ nemění. Příznivý vliv na vývoj netto vývozu bude mít především pokračující zapojování domácích podniků do mezinárodní výrobní kooperace. Proti zmíněným positivním trendům bude do jisté míry působit pokračující růst domácí poptávky a také zpomalení ekonomického růstu v zemích EU (především v SRN, tj. našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera) a očekávaná apreciace kursu Kč/EUR. V roce 2001 dosáhne záporný netto vývoz úrovně cca 126 mld. Kč, a tedy –8,6 % na reálném HDP. V roce 2002 lze předpokládat mírné zrychlení růstu zahraniční poptávky vlivem akcelerace hospodářského růstu v evropských RTE. Vysoká dynamika růstu vývozu tak bude z velké části kompenzovat dodatečné dovozy pro rostoucí domácí poptávku. Záporný netto vývoz se sice mírně prohloubí na 131 mld. Kč, poměr netto vývozu na reálném HDP se však v případě naplnění uvedeného vývoje udrží přibližně na stejné úrovni jako v roce 2001, tj. 8,6 %. Podíl netto exportu a běžného účtu na HDP v %, mzr. změna směnných relací v % 10
S m ě n n é re la c e - m z r. z m ě n a v % 1 ) B Ú /H D P v b .c . P re d ik c e B Ú /H D P
S m ě n n é re la c e - p r e d ik c e N X /H D P v s .c . P r e d ik c e N X /H D P
5
%
0
-5
-1 0
-1 5 9 5 /I III 9 6 /I III 9 7 /I III 9 8 /I III 9 9 /I III 1 ) s m ě n n é r e la c e p o d le v ý b ě r o v ý c h in d e x ů c e n v ý v o z u a d o v o z u z b o ž í Č S Ú
0 0 /I
III
0 1 /I
III
0 2 /I
III
2.3 Hrubý domácí produkt Souběžné indikátory: - průmyslová výroba měřená IPP vzrostla v 1. čtvrtletí t. r. o 10,0 %. Nejvyšší růstovou dynamiku vykázala výroba strojů a zařízení pro další výrobu (22,9 %), výroba elektrických a optických přístrojů (44,9 %), gumárenský a plastikářský průmysl (14,8 %), koksování, rafinérské zpracování ropy (14,4 %) a výroba dopravních prostředků (13,7 %) - stavební výroba vzrostla v 1. čtvrtletí t. r. o 15,0 % ve stálých cenách, a to především díky výraznému nárůstu u inženýrského stavitelství (24 %) - tržby v MOPO vzrostly v 1. čtvrtletí 2001 o 3,5 % ve s.c. Předstihové indikátory: - dle konjunkturálních průzkumů v průmyslu v dubnu 2001 očekávají respondenti v následujících třech měsících spíše zpomalování dynamiky průmyslové činnosti vzhledem k předpokládanému vyčerpávání positivních vlivů v podobě růstu domácí a zahraniční poptávky. Současně podniky očekávají další zlepšování své ekonomické situace. Tato skutečnost může být důsledkem předchozí restrukturalizace stávajících a vytváření nových perspektivních průmyslových odvětví a tedy i ozdravování strany nabídky. Na základě uvedených ukazatelů lze předpokládat, že i přes vysoké tempo růstu produkce v 1. čtvrtletí 2001 jsou očekávání respondentů ohledně ekonomického růstu v následujícím období spíše skeptická. Nejistota ohledně růstu výrobní činnosti v následujícím krátkém
17
období je zřejmě umocněna očekáváním zpomalení konjunktury v evropských RTE. Výše zmíněné indikátory strany nabídky tedy nevytvářejí jednoznačný argument pro zásadní změnu predikce. V roce 2002 očekáváme zrychlení ekonomického růstu v důsledku zrychlení ekonomické aktivity v evropských RTE, a tedy i zahraniční poptávky při udržení meziroční dynamiky domácí poptávky jako v letošním roce. Pozitivně se též začnou projevovat předchozí restrukturalizační procesy na straně nabídky, v jejichž důsledku očekáváme jak pokračující růst produkce, tak i mírné snižování její dovozní náročnosti. Růst HDP v roce 2002 odhadujeme v intervalu 2,4 – 4,4 %. Očekávaný vývoj v klíčových odvětvích nabídky (mzr. změny v % ze s.c. 1995) S ta v e b n í p ro d u k c e T rž b y z m a lo o b . a p o h o st. T rž b y v e s p o jíc h
25
In d e x p rů m . p ro d u k c e T rž b y v d o p ra v ě
20 15
mzr. změna v %
10 5 0 -5 -1 0 -1 5 -2 0 9 6 /I
III
9 7 /I
III
9 8 /I
III
9 9 /I
III
0 0 /I
III
01/
III
Podíly domácí poptávky a netto vývozu na meziroční změně HDP (v proc.b.) 15
D o m á c í p o p tá v k a
N e tto v ý v o z
H D P v s .c .
v proc.b., HDP mzr. v %
10
5
0
-5
-1 0 9 5 /I
III
9 6 /I
III
9 7 /I
III
9 8 /I
III
9 9 /I
III
0 0 /I
III
0 1 /I
III
0 2 /I
III
Konjunkturní očekávání podniků v oblasti zakázky a vývoj IPP 50
15
In d e x p rů m . p ro d u k c e
S a ld o o d p o v ě d í
12
40
Saldo odpovědí
6 20
3
10
0 -3
0 -6 -1 0
-9
-2 0
-1 2 4
7
10
1 /9 7
4
7
10
1 /9 8
4
7
10
1 /9 9
18
4
7
10
1 /0 0
4
7
10
1 /0 1
4
7
Index prům. produkce v %
9 30
Souhrnné ukazatele poptávky a nabídky (mzr. změna v % ze s.c. 1995) UKAZATEL
SKUTEČNOST
PREDIKCE I/00
II/00
III/00
IV/00
1.0
1999 -0.8
4.3
2.1
2.2
4.8
1.3
9.6
7.4
-0.9 -1.1
2.4 1.8 1.6
1.9
2.0
0.1
1.9
0.9
-1.6
-1.4
2.3
5.8
9.1
3.8
0.0
0.0
0.0
0.0
1.4 -0.2 5.2 0.0
I/99
II/99
III/99
IV/99
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT
-3.7
-0.8
0.4
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA (dom.popt. a vývoz)
-2.9
1.6
1.4
CELKOVÁ DOMÁCÍ POPTÁVKA 1)
-1.3
0.5
-2.3
-0.6
KONEČNÁ DOMÁCÍ POPTÁVKA 2)
-0.7
-1.4
-1.7
-0.6
I/01
II/01
III/01
IV/01
3.9
2000 3.1
3.1
3.2
2.5
2.2
2001 2.8
2002 3.4
10.4
12.6
10.0
11.7
10.9
9.2
9.3
10.2
11.6
2.7
6.5
4.4
3.0
2.6
3.9
3.3
1.1
4.1 2.2
4.6
2.7
2.8
2.8
2.4
3.2
3.5 2.8
3.5 3.3
1.4
1.6
2.2
2.2
-0.8
0.1
-0.6
2.1
2.0 -0.2 7.5 2.0
v tom: Spotřeba domácností
2.4
1.2
-0.7
0.1
Spotřeba vlády
0.3
-0.6
0.6
-0.5
Tvorba fixního kapitálu
-6.9
-6.5
-4.6
-1.3
Spotřeba neziskových institucí
-4.0
0.0
-13.9
-10.3
0.7 -0.1 -4.4 -7.9
DOVOZ ZBOŽÍ A SLUŽEB
-1.8
4.7
2.9
9.6
4.0
16.5
13.9
21.6
22.3
VÝVOZ ZBOŽÍ A SLUŽEB
-5.3
3.1
7.5
13.6
4.8
21.0
14.0
16.0
-26.3
-20.1
-10.7
-37.2
-22.7
-5.8
-2.9
-10.7
-94.3 -6.8
-20.7
-8.1
-6.1
-6.4
ČISTÝ VÝVOZ ZBOŽÍ A SLUŽEB (saldo, mld. Kč) PODÍL NETTO VÝVOZU NA HDP
8.5
6.8
4.7
5.0
-0.3
-0.8
-1.4
2.7
1.8 0.3 6.0 0.2
18.7
21.5
19.4
17.0
16.0
18.3
19.2
24.1
18.8
21.0
21.0
18.2
15.6
18.8
20.6
-27.4
-40.7
-22.5
-28.5
-48.5
-11.2
-111.5 -7.8
-26.5
-7.2
-7.6
-6.1
-7.3
-13.1
-126.0 -8.6
-130.5 -8.6
1) vč. změny stavu zásob; 2) beze změny stavu zásob; pozn.: střed intervalu + 0.5 procentního bodu v roce 2000 a 2001 a + 1 procentní bod v roce 2002
2.4 Obchodní bilance, běžný účet Schodek obchodní bilance za první čtyři měsíce 2001 představoval 40,8 mld. Kč (predikce 43,0 mld. Kč), což představuje mzr. zhoršení o 18,4 mld. Kč. Vývoj obchodní bilance byl v 1. čtvrtletí 2001 ovlivněn především následujícími skutečnostmi: -
-
-
pokračujícím výrazným růstem dovozů pro mezispotřebu (mzr. o 30,3 %). Tato skutečnost souvisí s dalším prohlubováním aktivního zušlechťovacího styku, náběhem nových výrob a předzásobením. Současně rostl podíl dovozů pro mezispotřebu na celkovém dovozu (mzr. o 1,7 procentního bodu na 60,3 %) při současném poklesu podílu spotřebních dovozů (mzr. o 2 procentní body na 16,1 %) pokračujícím vysokým mzr. růstem investičních dovozů (27,7 %), který však zdaleka nedosahoval úrovní ze 2. pololetí 2000. vývojem cen ropy a zemního plynu, působících na hodnotu jejich dovozů. Zatímco se dovoz ropy v Kč mzr. zvýšil pouze o necelých 10 % a v naturálním vyjádření fakticky stagnoval, dovoz zemního plynu se v korunovém vyjádření mzr. zvýšil o 41,6 %, přičemž naturálně poklesl o 5,7 %. ve velké míře příznivým vývojem vývozů do tranzitivních ekonomik. V rámci agregátního vývozu mzr. růst vývozů do tranzitivních ekonomik (24,5 %) již předstihl dynamiku vývozů do vyspělých tržních ekonomik (23,0 %). Vývozy na Slovensko se přitom mzr. zvýšily o 32,1 %, vývozy do SRN se v 1. čtvrtletí 2001 mzr. zvýšily o 15,5 %. Zmírnění dynamiky vývozů do SRN není primárně důsledkem aktuálního zpomalení hospodářského růstu v SRN, ale především velmi vysoké srovnávací základny minulého roku. Růst vývozů do SRN se v průběhu měsíců 1. čtvrtletí 2001 zvyšoval; pasivní saldo obchodní bilance se SRN v březnu 2001 bylo vyvoláno mimořádně vysokým mzr. zvýšením dovozů (oproti lednu, resp. únoru 2001 o 19 procentních bodů). pokračováním růstu podílu strojírenské a elektrotechnické produkce na celkových vývozech. Její podíl dosáhl 55,3 % a mzr. se zvýšil o 3,4 procentního bodu. pozitivním působením cenového vlivu, mírně pozitivní mzr. změnou reálných směnných relací (100,2). Celkové mzr. zhoršení salda obchodní bilance je tedy důsledkem věcného zhoršení.
Odhad salda obchodní bilance pro rok 2001, resp. 2002 vychází z úvah o vývoji klíčových proměnných, za něž lze považovat ceny energetických surovin, úroveň domácí a zahraniční poptávky a předpoklad o míře zlepšování nabídkové schopnosti domácí ekonomiky. Ve 2. až 3. čtvrtletí 2001 předpokládáme měsíční schodky obchodní bilance zhruba (v průměru) na úrovni 10 mld. Kč. Zatímco ve 2. čtvrtletí 2001 očekáváme (v důsledku relativně velmi příznivého salda obchodní bilance v dubnu 2000) ještě mzr. zhoršení schodku (o cca 7 mld. Kč), za 2. pololetí předpokládáme jeho mírné mzr. zlepšení (o cca 4 mld. Kč)
19
v důsledku souběhu tří faktorů: vysoké srovnávací základy v loňském roce vlivem kulminace investičních dovozů ve 2. pololetí 2000, cenových vlivů (ropa, plyn) a dalšího rozvoje nových proexportně orientovaných výrob ve 2. pololetí 2001. V souladu s referenčním scénářem pro 4. situační zprávu, výsledky ekonometrických propočtů a strukturální analýzy očekáváme schodek obchodní bilance za rok 2001 na úrovni cca 135 - 145 mld. Kč a v roce 2002 na úrovni cca 140 - 150 mld. Kč. Saldo obchodní bilance – skutečnost v měsících a 12M klouzavé úhrny (mld. Kč) O B-skuteènost kl.úhrn O B-skuteènost
O B-predikce kl.úhrn O B-predikce
0
5
-20 0
-40 -60 mld. Kč
-100
-10
mld. Kč
-5
-80
-120 -15
-140 -160
-20
-180 -200
-25 12/96
4
8
12/97
4
8
12/98
4
8
12/99
4
8
12/00
4
8
12/01
Předpokládaný vývoj obchodní bilance v roce 2001 implikuje při očekávaném přebytku bilance služeb (42 – 47 mld. Kč), běžných převodů (13 – 15 mld. Kč), schodku bilance výnosů (-23 až -27 mld. Kč) a při použití středu predikce HDP dosažení 4,7 – 5,7 % podílu záporného salda běžného účtu (105 mld. Kč) na HDP. Předpokládaný vývoj obchodní bilance v roce 2002 znamená (při použití středu predikce HDP) dosažení 4,8 – 5,8 % podílu záporného salda běžného účtu (114 mld. Kč) na HDP. Očekáváme, že salda ostatních komponent běžného účtu se v roce 2002 udrží v rámci intervalů predikovaných pro rok 2001. Oproti 4. situační zprávě došlo ke zhoršení odhadu schodku bilance výnosů v obou letech o 4 mld. Kč (důsledek nižšího růstu příjmů z devizových aktiv v souvislosti se zpožděním privatizace státního majetku, zvýšení odhadu hodnoty reinvestovaných zisků zahraničních subjektů a rovněž změny úrokových sazeb USD proti scénáři ze 4. SZ). Vývoj jednotlivých komponent běžného účtu (mld. Kč) o b c h o d . b il.
30
b il. s lu ž e b
b il. v ý n o s ů
b ě ž. p ře v o d y
20 10 0 mld. Kč
9 4 /I
III
9 5 /I
III
9 6 /I
III
9 7 /I
III
9 8 /I
-1 0 -2 0 -3 0 -4 0 -5 0 -6 0
p r e d ik c e o d I/0 1
20
III
9 9 /I
III
0 0 /I
III
0 1 /I
III
0 2 /I
III
Srovnáním vývoje podílu obchodní bilance na HDP a podílu běžného účtu platební bilance na HDP (v USD) České republiky, Maďarska a Polska v letech 1993 až 2000 zjišťujeme, že: - vývoj podílu běžného účtu na HDP je ve velmi vysoké míře determinován vývojem obchodní bilance. Saldo obchodní bilance představovalo v rámci běžného účtu sledovaných transitivních ekonomik rozhodující komponentu, což je dáno jejich vysokou otevřeností v oblasti zahraničně obchodní výměny. - vývoj podílu obchodní bilance, resp. běžného účtu na HDP se ve sledovaném období (jako celku i v jednotlivých letech) v rámci analyzovaných ekonomik velmi výrazně odlišoval, což je patrné především z presentovaných lineárních trendů. Odlišnost vývoje běžného účtu byla obecně důsledkem specifických národohospodářských a politických podmínek konkrétní ekonomiky, v prvé řadě pak rychlosti, časování a úspěšnosti ekonomické transformace. Vývoj podílu obchodní bilance na HDP (%) 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
0 -2
%
-4 -6 -8 -1 0
M a ď a rs k o L in e á rn í (Č e s k o ) L in e á rn í (P o ls k o )
Č es k o P o ls k o L in e á rn í (M a ď a rs k o )
-1 2
Vývoj podílu běžného účtu na HDP (%) 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2 0 -2
%
-4 -6 -8 -10 -12
Č esko P o ls k o L in e á rn í (M a ď a rs k o )
21
M a ď a rs k o L in e á rn í (Č e s k o ) L in e á rn í (P o ls k o )
2000
3. Trh práce UKAZATEL Míra nezaměstnanosti - ke konci období podle MPSV ( v %) Průměrná nominální mzda v průmyslu (mzr. změna v %)
OBDOBÍ duben 2001 březen 2001 březen 2001
Produktivita práce v průmyslu z tržeb (mzr. změna v %)
PREDIKCE 8.3 5.7
SKUTEČNOST 8.3 4.2
8.6
6.4
Oproti 4. SZ nedošlo pro rok 2001, resp. 2002 ke změně predikcí nominálních ukazatelů trhu práce (průměrná mzda, mzdy a platy, jednotkové mzdové náklady, zaměstnanost, nezaměstnanost). Predikce meziročního růstu průměrné reálné mzdy, resp. růstu reálných mezd a platů se významněji nezměnila (snížení proti 4. SZ o 0,2 p.b. v roce 2001 a zvýšení o 0,2 p.b. v roce 2002 vyplývá z dílčích změn deflátoru). Indikátory mzdově nákladové inflace se významněji nezměnily (odhad meziročního růstu jednotkových mzdových nákladů 4,6 % v roce 2001 a 4,1 % v roce 2002 zůstal stejný jako ve 4. SZ). Odhad mzdově nákladových rizik se proti 4. SZ jak pro rok 2001, tak pro rok 2002 v zásadě nezměnil. Uzavírání produkční mezery se projevuje ve vývoji zaměstnanosti a následně v mírném zvýšení mzdově-inflačních tlaků a růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů oproti minulému roku, které podle našeho názoru zůstávají na horní hranici z hlediska udržitelnosti současných cenových trendů. Celkové hodnocení mzdových rizik zrychlení růstu cen se proti 4. SZ nemění. 3.1. Zaměstnanost a nezaměstnanost Základní údaje o vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti UKAZATEL
IV.
I.
Čtvrtletí 2001 II. III.
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
0.7
0.2
-0.7
-1.4
-2.1
-0.7
-0.5
0.0
-1.3
-0.8
-0.3
-0.3
-0.6
-0.5
-0.5
-0.3
Zam ěstnanost celkem - v tis. osob z toho: zaměstnanci 1/ ostatní
4963 4274 688
4972 4278 694
4937 4249 688
4866 4138 727
4764 4024 740
4732 3972 760
4708 3940 768
4708 3932 775
4707 3963 744
4727 3972 754
4742 3974 769
4751 3978 773
4680 3917 763
4704 3939 764
4720 3943 776
4737 3949 788
Počet neumístěných osob - v tis. osob Míra nezam ěstnanosti v % - ke konci obd.
153.0 186.3 268.9 2.9 3.5 5.2
386.9 7.5
487.6 9.4
457.3 419.4 391.3 8.8 8.1 7.5
493.5 9.5
451.4 458.3 457.3 451.5 419.6 427.4 8.7 8.8 8.8 8.7 8.1 8.2
419.4 8.1
Mzr. zm ěna (+ přírůstek; - úbytek) tis. osob - zaměstnanosti celkem - počtu neum ístěných osob Rozdíl 2/
35.8 9.4 -35.4 -14.4 33.3 82.6 21.4 42.7 47.2
-70.8 118.0 47.2
-101.6 -32.5 -23.7 -0.2 -63.6 -38.3 -13.7 -14.4 -27.1 -22.7 -22.4 100.7 -30.3 -37.9 -28.1 60.1 16.4 -11.6 -30.3 -42.0 -31.8 -30.9 -0.9 -62.8 -61.6 -28.3 -3.50 -21.9 -25.3 -44.7 -69.1 -54.5 -53.3
Zam ěstnanost celkem (m zr. zm ěny v %)
I.
Čtvrtletí 2000 II. III.
1995
IV.
-13.8 -37.9 -51.7
Predikce zaměstnanosti od 1. čtvrtletí 2001 1/ Zahrnuje členy produkčních družstev a podnikatele vč. pomáhajících rodinných příslušníků 2/ Rozdíl mezi mzr. změnou počtu neumístěných osob a mzr. změnou zaměstnanosti (odchody do důchodu, příchody ze škol, změna míry participace apod.)
V průběhu letošního roku se potvrzuje očekávaný pokles nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se snížila ke konci dubna 2001 o 0,4 proc. bodu na 8,3 procenta a dosáhla nejnižší úrovně od května 1999. Dubnový pokles počtu nezaměstnaných o 18,2 tis. osob v porovnání s minulým měsícem je sezónním jevem. V letošním roce bylo ke konci dubna v rámci APZ umístěno cca 24 tis. uchazečů, což představuje snížení míry nezaměstnanosti o cca 0,4 proc. bodu. Nárůst pracovních míst v sezónních odvětvích lze očekávat ještě v dalším měsíci letošního roku. V letošním roce se k tradičnímu sezónnímu efektu přidává vliv pozitivního hospodářského vývoje a pokračující investiční aktivita. Rostoucí ekonomika vytváří nová pracovní místa, evidovaná úřady práce. Ke konci dubna bylo evidováno o 16,6 tis. volných pracovních míst více než ve stejném měsíci minulého roku. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 7,5 uchazeče, což je nejnižší hodnota vykázaná v posledních dvou letech.
22
Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo N eu m ís t. n a 1 v o ln . m ís to (p ra v á o s a )
M íra n eza m ěs tn a n o s ti (lev á o s a )
16
1 2 .0
14
1 0 .0
V%
10 8
6 .0
6
4 .0
Počet osob
12 8 .0
4 2 .0
2
0 .0
0 1 /9 7
4
7
10
1 /9 8
4
7
10
1 /9 9
4
7
10
1 /0 0
4
7
10
1 /0 1
4
Prodlužuje se dlouhodobá nezaměstnanost, příspěvek v nezaměstnanosti byl v dubnu v porovnání s předchozím měsícem poskytován nižšímu počtu uchazečů o práci (o 1,5 proc. bodu). Zmírňování poklesu, resp. stagnaci míry nezaměstnanosti předpokládáme až v letních měsících, kdy na trh práce vstupují absolventi škol. Ke konci letošního roku se vlivem sezónních faktorů nezaměstnanost opět mírně zvýší, predikci míry nezaměstnanosti v rozmezí 7,6 až 8,6 % neměníme. Pro rok 2002 předpokládáme pokračování dosavadních tendencí ve vývoji hlavních indikátorů trhu práce. Očekáváme, že celková zaměstnanost se nebude dále snižovat a zůstane přibližně na úrovni předchozího roku. Vedle faktorů, které budou příznivě ovlivňovat vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2001 (výkonnost ekonomiky, pokračující příliv zahraničních investic) předpokládáme v roce 2002 i výraznější působení některých přijatých opatření (podpora budování průmyslových zón). Vzhledem k pokračujícímu jen pozvolnému růstu výkonnosti ekonomiky a stále ještě pokračující restrukturalizaci nelze tedy očekávat výrazné snížení nezaměstnanosti. Mezi nejzávažnější problémy nezaměstnanosti lze řadit vysokou úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti, prohlubování regionální diferenciace a ostatní strukturální problémy (absolventy škol a uchazeče nad 50 let, s nízkou kvalifikací a se změněnou pracovní schopností). Při odhadované stagnaci zaměstnanosti ke konci roku 2002 očekáváme koncovou míru nezaměstnanosti v intervalu 7,0 až 8,0 %. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1997 – 2001 1997
1998
1999
2000
2001
1 2 .0 1 0 .0 8 .0 v %
6 .0 4 .0 2 .0 0 .0 1
2
3
4
5
6
7 m ě s íc e
P o z .: O d k v ě tn a 2 0 0 1 p r e d ik c e
23
8
9
10
11
12
3.2 Mzdy a příjmy z mezd Předpokládaný vývoj průměrné mzdy pro rok 2001. Skutečný mzr. růst průměrné nominální mzdy v průmyslu za první tři měsíce (7,2%) potvrdil názor z předchozích SZ, že lednový meziroční růst mezd o cca 13 % byl výjimkou, nikoli signálem změny trendu ve vývoji průměrné mzdy. Predikce mzr. růstu průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře zůstává v původním intervalu ze 4. SZ (7,6 až 8,6 %). Odhad meziročního růstu reálné mzdy (3,3 % až 4,5 %) je proti hodnotě ze 4. SZ nižší o 0,2 p. b. v důsledku změny míry inflace. Základní údaje o mzdovém vývoji (mzr. změny v %) mzr. změny v % UKAZATEL I/99
II/99
III/99
IV/99
1999
I/00
II/00
III/00
IV/00
2000
I/01
II/01
III/01
IV/01
2001
2002
8.0
8.7
7.9
8.2
6.9
5.8
6.2
7.2
6.6
9.0
8.8
8.6
7.7
8.5
7.9
5.5
5.5
7.4
5.7
6.0
3.2
2.1
2.0
2.9
2.6
4.7
4.0
4.6
3.8
4.3
4.0
(nominální)
13.9
14.3
8.8
10.3
8.0
-1.7
5.0
7.2
7.1
4.8
6.0
4.0
6.9
9.1
8.0
8.0
7.5
8.1
8.0
4.4
3.9
4.4
3.1
2.8 -1.1 7.8 3.8
11.2
8.2
4.0 -0.2 8.2 3.8
12.0
-0.8
2.2 -1.8 7.3 3.2
9.4
11.7 6.4
13.1 10.7 7.1 4.8
2.0
10.6 7.5
11.2 9.2 7.0 5.0
2.9
(reálná) (nominální)
13.3 11.9 7.7 6.4
4.8
3.3
4.0
3.6
3.9
4.1
-3.8
-3.4
-2.5
-2.1
-2.9
-1.8
-1.4
-1.3
-1.1
-1.4
-1.2
-0.9
-0.8
-0.8
-0.8
-0.3
4.6 1.6
4.3 1.9
5.9 4.6
5.6 3.6
5.1 2.9
5.0 1.3
4.3 0.5
4.8 0.7
6.0 1.7
5.1 1.2
7.7 3.4
7.8 3.1
7.8 3.8
6.9 3.0
7.5 3.3
7.7 3.7
1/ 4/
(reálná)
Podnikatelská sféra
(reálná) ZAMĚSTNANCI V NH
2/
MZDY A PLATY V NH
5/6/
8.6
PRŮMĚRNÁ MZDA VE SLEDOVANÝCH ORG. (nominální) v tom: Nepodnikatelská sféra
PREDIKCE
SKUTEČNOST
(nominální)
3/
(reálné)
1/ Oficiálně ČSÚ sledované organizace (ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci - v peněžníctví a pojišťovníctví bez ohledu na počet zaměstnanců a všechny organizace nepodnikatelské sféry, mimo ozbrojené složky. Z důvodu neexistence odpovídající časové řady považujeme tento ukazatel za reprezentanta průměrné mzdy v NH a to včetně propočtu mezd a platů a dále jednotkových mzdových nákladů. 2/ Zaměstnaní dle VŠPS s jediným nebo hlavním zaměstnáním včetně členů produkčních družstev. 3/ Průměrná mzda ve sledovaných organizacvích vynásobená zaměstnanci v NH. 4/ Jedná se o mzdy zúčtované k výplatě, nikoli skutečně vyplacené. 5/ Predikce nominálních hodnot pro rok 2001 a 2002 je středovou hodnotou intervalu +/- 0.5 proc. bodů. 6/ Predikce reálných hodnot byla získána deflováním nominálních hodnot inflací pro rok 2001 a 2002 uvedenou v příloze SZ. V případě intervalů bylo použito křížového deflování horní a dolní mezí inflace.
Pramen: Statistické informace ČSÚ (Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR, Ukazatele sociál. a hospodářského vývoje ČR.
Vývoj průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře a v průmyslu (mzr. růst v %) P rů m ysl
P o d n ik a te ls k á s fé ra 2 5
2 0
1 5
1 0
5
0 I/9 5
III
I/9 6
III
I/9 7
III
I/9 8
III
I/9 9
III
I/0 0
III
I/0 1
III
I/0 2
III
Pozn.: V podnikatelské sféře od 1. čtvrtletí a v průmyslu od 2. čtvrtletí 2001 predikce.
Vývoj průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře ponecháváme na původní úrovni 10,3 %. Výrazné zrychlení mzr. dynamiky proti roku 2000 (cca 7,5 proc. bodu) bude způsobeno např. realizací vládní priority podpory vzdělání formou platové preference pedagogických pracovníků a zvýšením hodnostních příplatků. Mzr. růst průměrné nominální mzdy ve sledovaných organizacích (pro nedostatek informací o mzdě v organizacích do 20 zaměstnanců slouží k aproximaci vývoje v NH) ponecháváme v původním intervalu (4. SZ 8,0 až 9,0 %). V reálném vyjádření pokles proti středové hodnotě ve 4. SZ činí 0,2 p. b. (nový interval 3,6 až 4,9 %). Předpokládaný vývoj průměrné mzdy pro rok 2002. Odhad mzr. růstu průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře ponecháváme proti 4. SZ beze změny (aktuální interval je od 7,5 do 8,5 %). V reálném vyjádření dochází vlivem úpravy predikce míry inflace ke zvýšení středové hodnoty odhadu mzr. růstu průměrné mzdy o 0,2 p. b. (nový interval 2,9 až 24
5,1 %). Mzr. růst průměrné nominální mzdy tedy i nadále zůstává přibližně na úrovni letošního roku. V nepodnikatelské sféře ponecháváme predikci na původní úrovni 8,0 % (snížení proti letošnímu roku o 2,3 proc. bodu), kterou předpokládá MF ve svém materiálu „Střednědobý finanční výhled na období let 2001 až 2003“. Mzr. růst průměrné nominální mzdy ve sledovaných organizacích ponecháváme i nadále na nižší úrovni než letos (interval ze 4. SZ 7,4 až 8,4 %). Mzr. růst reálné mzdy by se měl pohybovat ve zvýšeném intervalu proti 4. SZ 2,8 až 5,0 %. Vývoj průměrné nominální a reálné mzdy ve sledovaných organizacích (mzr. změna v %) R e á ln é ( d e flo v á n o C P I )
N o m in á ln í
25 20 15 10 5 0 -5 -1 0 I /9 5
III
I /9 6
III
I /9 7
III
I /9 8
III
I /9 9
III
I /0 0
III
I /0 1
III
I /0 2
III
Pozn.: Od 1. čtvrtletí 2001 predikce.
Vývoj mezd a platů (mzr. změny v %) mzr. změny v % UKAZATEL PRŮMĚRNÁ MZDA VE SLEDOVANÝCH ORG. (nominální) (reálná) 1/ ZAMĚSTNANCI V NH 2/ MZDY A PLATY V NH (nominální) (reálné)
PREDIKCE
3/4/
I/99
SKUTEČNOST II/99 III/99 IV/99 1999
I/00
II/00
III/00
IV/00
2000
I/01
II/01
III/01
IV/01
2001
2002
8.6 5.5
8.0 5.5
8.7 7.4
7.9 5.7
8.2 6.0
6.9 3.2
5.8 2.1
6.2 2.0
7.2 2.9
6.6 2.6
9.0 4.7
8.8 4.0
8.6 4.6
7.7 3.8
8.5 4.3
7.9 4.0
-3.8 4.6
-3.4 4.3
-2.5 5.9
-2.1 5.6
-2.9 5.1
-1.8 5.0
-1.4 4.3
-1.3 4.8
-1.1 6.0
-1.4 5.1
-1.2 7.7
-0.9 7.8
-0.8 7.8
-0.8 6.9
-0.8 7.5
-0.3 7.7
1.6
1.9
4.6
3.6
2.9
1.3
0.5
0.7
1.7
1.2
3.4
3.1
3.8
3.0
3.3
3.7
1/ Zaměstnaní dle VŠPS s jediným nebo hlavním zaměstnáním včetně členů produkčních družstev. 2/ Průměrná mzda ve sledovaných organizacvích vynásobená zaměstnanci v NH. 3/ Predikce nominálních hodnot pro rok 2001 a 2002 je středovou hodnotou intervalu +/- 0.5 proc. bodů. 4/ Predikce reálných hodnot byla získána deflováním nominálních hodnot inflací pro rok 2001 a 2002 uvedenou v příloze SZ. V případě intervalů bylo použito křížového deflování horní a dolní mezí inflace.
Pramen: Statistické informace ČSÚ (Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR, Ukazatele sociál. a hospodářského vývoje ČR.
3.3 Mzdově nákladové inflační tlaky Odhad mzdově nákladových rizik se proti 4. SZ jak pro rok 2001, tak pro rok 2002 v zásadě nezměnil. Uzavírání produkční mezery se projevuje ve vývoji zaměstnanosti a následně v mírném zvýšení mzdově-inflačních tlaků a růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů oproti minulému roku, které podle našeho názoru zůstávají na horní hranici z hlediska udržitelnosti současných cenových trendů. Celkové hodnocení mzdových rizik zrychlení růstu cen se proti 4. SZ nemění. V průmyslu přetrvává předstih růstu reálné produktivity před růstem průměrné mzdy. Přes očekávané postupné zhoršování této relace v průběhu roku 2001 očekáváme ještě v souhrnu za rok 2001 mzr. pokles NJMN o 0,2 %. Tento vývoj byl měl přispět k udržení mzdově nákladových tlaků v roce 2001 a částečně i v roce 2002 na úrovni, která nevytváří zásadnější rizika zrychlení cenového růstu.
25
Indikátor mzdově nákladové inflace v NH (nominální jednotkové mzdové náklady) mzr. změny v % UKAZATEL
PREDIKCE
SKUTEČNOST
1/
I/99 4.6
II/99 4.3
III/99 5.9
IV/99 5.6
1999 5.1
I/00 5.0
II/00 4.3
III/00 4.8
IV/00 6.0
2000 5.1
I/01 7.6
II/01 7.8
III/01 7.8
IV/01 6.9
2001 7.5
2002 7.7
HDP (s.c.) Deflátor HDP
-3.7 6.6
-0.8 3.0
0.4 0.2
1.0 1.5
-0.8 2.7
4.3 -1.8
2.1 0.1
2.2 2.3
3.9 3.4
3.1 1.1
3.1 3.4
3.2 3.0
2.5 3.8
2.2 3.2
2.8 3.3
3.4 3.3
JMN (nominální mzdy a platy v NH na HDP v s.c.) 3/ RJMN
8.6 1.9
5.2 2.1
5.5 5.3
4.6 3.0
5.9 3.1
0.7 2.5
2.1 2.0
2.5 0.2
2.0 -1.4
2.0 0.9
4.4 0.9
4.4 1.4
5.2 1.3
4.6 1.3
4.6 1.3
4.1 0.8
Nominální mzdy a platy v NH
2/4/
1/ Predikce uvedená v tabulce je středovou hodnotou intervalu +/- 1.0 proc. bodu pro roky 2001 a 2002. 2/ Průměrná mzda ve sledovaných organizacvích vynásobená zaměstnanci v NH. 3/ JMN deflováno deflátorem HDP. Pramen: ČSÚ, propočet ČNB.
Vývoj produktivity práce a nominální mzdy v průmyslu (mzr. změna v %) 3 0 P ro d u k tiv ita p rá c e
2 5
N o m in á ln í
m z d a
2 0 1 5 1 0 5 0 -5 -1 0 1 / 9 9
3
5
7
9
1 1
1 / 0 0
3
5
26
7
9
1 1
1 / 0 1
3
5
7
9
1 1
4. Ostatní nákladové faktory Predikce dovozních cen, cen průmyslových výrobců, ani cen zemědělských výrobců se proti 4. SZ nemění. Dílčí údaje za druhé čtvrtletí signalizují odchylky některých veličin dovezené inflace a kursu od referenčního scénáře, tyto odchylky jsou z hlediska dopadu do inflace a obchodní bilance prozatím málo významné a jejich vlivy se navíc do značné míry vzájemně kompenzují. Meziroční růst cen zemědělských výrobců se v dubnu pohyboval na horní hranici dosavadních predikcí. Vysoký růst cen zemědělských výrobců představuje určité riziko rychlejšího vývoje cen potravin ve 2. čtvrtletí letošního roku oproti dosavadním prognózám. 4.1 Dovezená inflace Referenční scénář predikce tzv. dovezené inflace (zachycující vliv externích faktorů, tj. cenového vývoje v zemích hlavních obchodních partnerů, vývoje cen ropy, cen zemního plynu a světových cen neenergetických surovin) se proti 4. SZ nemění. Vývoj inflace v zemích nejdůležitějších obchodních partnerů, reprezentovaný vývojem PPI v SRN dosáhl v březnu 2000 meziročního růstu 5,0 %, což představuje odchylku od dosavadních předpokladů referenčního scénáře předpokládajícího postupný obrat trendu mzr. hodnot PPI v SRN směrem ke snižování hodnot mzr. růstu, přičemž průměrný meziroční růst cen výrobců v roce 2001 by se měl pohybovat okolo 2 %. V roce 2002 očekáváme průměrný meziroční růst cen průmyslových výrobců v SRN okolo 0,5 %. Vývoj indexu CPI v SRN vykazuje v dubnu (po stagnaci mzr. růstu v únoru a březnu na 2,6 % mzr.) zrychlení tempa mzr. růstu na 2,9%. Vývoj meziročních indexů PPI a CPI v SRN P P I v S R N m e z ir o č n ě P P I o č iš t ě n é o v liv e n e r g ií
1 0 5 .0
C P I v S R N m e z ir o č n ě C P I o č iš t ě n é o v liv e n e r g ií
1 0 4 .0
mzr. index
1 0 3 .0 1 0 2 .0 1 0 1 .0 1 0 0 .0 9 9 .0 9 8 .0 9 7 .0
1 /9 5
7
1 /9 6
7
1 /9 7
7
1 /9 8
7
1 /9 9
7
1 /0 0
7
1 /0 1
Vývoj cen vybraných druhů ropy v letech 1999 až 2001 (USD/barel) R o p a u r a ls k á
35
B re n t 3 M te rm ín
D ubai spot
33 31 29 27 USD/barel
25 23 21 19 17 15 13 11 9 8 .1 .
1 9 .2 .
2 .4 .
1 4 .5 .
2 5 .6 .
6 .8 .
1 7 .9 . 2 9 .1 0 . 1 0 .1 2 .
2 1 .I
27
3 .3 .
1 4 .4 .
2 6 .5 .
7 .7 .
1 8 .8 .
2 9 .9 . 1 0 .1 1 . 2 9 .1 2 .
9 .2 .
2 3 .3 .
4 .5 .
Průměrné ceny uralské ropy dovážené do ČR v dubnu 2001, po přechodném poklesu cen v březnu (21,96 USD/barel), opět vzrostly na původní cenovou hladinu z počátku letošního roku (25,30 USD/barel v dubnu, oproti únorovým 25,31 USD/barel, resp. lednovým 24,56 USD/barel). Meziroční změny ceny ropy uralské (v % levá osa) a ceny v USD/barel (pravá osa) m e z ir o č n ě
m e z ir o č n ě p r e d ik c e
U S D /b a re l
U S D / b a r e l p r e d ik c e
250
3 5 .0 0
200
3 0 .0 0 2 5 .0 0
100 2 0 .0 0 50
USD/barel
meziročně v %
150
1 5 .0 0
0
1 0 .0 0
-5 0 -1 0 0
5 .0 0 1 /9 6
5
9
1 /9 7
5
9
1 /9 8
5
9
1 /9 9
5
9
1 /0 0
5
9
1 /0 1
5
9
1 /0 2
5
9
U cen zemního plynu došlo v březnu k prudkému poklesu cen zemního plynu AEBP z 165,24 USD/tis. m3 na 135,00 USD/tis. m3, přičemž průměrné hodnoty cen zemního plynu dováženého do ČR nebyly tímto cenovým výkyvem ovlivněny. Dosavadní referenční scénář předpokládá v meziročním srovnání pokračování trendu výrazného snižování hodnot růstu cen na konci 1. pololetí na cca 8 %, na konci roku pak již mzr. pokles cca o 4 %. V roce 2002 při stabilizaci cen zemního plynu na úrovni konce letošního roku očekáváme v meziročním srovnání průměrně meziroční pokles cen o cca 6 %. Vývoj cen zemního plynu (USD/m3) z e m n í p ly n z R u s k a
z e m n í p ly n A E B P
p r e d ik c e z e m n í p ly n A E B P
1 7 0 .0 0
USD/1000m3
1 5 0 .0 0 1 3 0 .0 0 1 1 0 .0 0 9 0 .0 0 7 0 .0 0 5 0 .0 0 1 /9 5
7
1 /9 6
7
1 /9 7
7
1 /9 8
7
1 /9 9
7
1 /0 0
7
1 /0 1
7
1 /0 2
7
Vývoj indexů HWWA (mzr. změny v %) 1 4 0
c e lk e m
e n e rg . s u r.
p rů m . s u r.
p o tra v . s u r.
1 2 0 1 0 0 8 0 6 0 4 0 2 0 0 -2 0 -4 0
1 /9 6
7
1 /9 7
7
1 /9 8
7
28
1 /9 9
7
1 /0 0
7
1 /0 1
Index cen surovin ČSÚ pokračoval nadále v dlouhodobém trendu pozvolného zpomalení hodnot mzr. růstu (7,4 % v únoru), přičemž v březnu 2001 již přešel do výrazného mzr. poklesu (- 5,3 %), na kterém se dále podílely největší měrou především vývoj cen ropy a zemního plynu při zpomalení většiny ostatních komponent, zejména výrazný mzr. pokles cen některých neenergetických surovin (hliník) a rovněž přetrvávající dlouhodobý mzr. pokles cen některých dovozně významných zemědělských komodit. Pro konec 1. pololetí 2001 předpokládáme mzr. růst cen surovin 6,8 %, na konci 2. pololetí 2001 mzr. pokles indexu cen surovin o 0,6 %. V roce 2002 přepokládáme průměrný mzr. pokles cen surovin o cca 3 %. Vývoj meziročních hodnot indexu cen surovin v letošním roce do značné míry determinuje především vliv silného růstu cen ropy a zemního plynu v minulém roce. Surovinový index HWWA sice zaznamenal podle předběžních údajů za duben oproti mzr. poklesům vykázaným v předchozích měsících opět meziroční růst způsobený ovšem téměř výhradně vlivem atypického vývoje srovnávací základny (stejného měsíce loňského roku) u cen energetických surovin, přičemž nadále pokračoval mzr. pokles cen u všech ostatních komponent tohoto indexu. U ostatních dovozně důležitých surovin z hlediska ČR předpokládáme mzr. pokles cca do 5% v prvním pololetí letošního roku, v druhé polovině roku 2001 a v roce 2002 očekáváme jejich cenovou stabilitu. 4.2 Dovozní ceny Referenční (tj. při setrvalém nastavení úrokových sazeb) úroveň devizového kursu se nemění oproti 4.SZ: konstantně 0,93 EUR/USD až do konce roku 2002, na 34,50 Kč/EUR ve 2. čtvrtletí 2002 a na stabilních 34,00 Kč/EUR od 3. čtvrtletí 2001 až do konce roku 2002. Predikci dovozních cen oproti 4. SZ neměníme (viz. tabulka). Predikce dovozních cen a jejich nejdůležitějších komponent(mzr.změny) čtvrtletí Dov. ceny meziročně (v %)
0 3/2000* 12.1
4/2000* 10.2
1/2001* 4.0
2/2001 -0.6
3/2001 -3.3
4/2001 -4.6
1/2002 -2.4
2/2002 -0.8
3/2002 0.0
4/2002 0.3
* skutečnost P P I v S R N
d o vo zn í c e n y
k u rs (v á ž e n ý )
r o p a u r a ls k á ( p r a v á o s a )
1 6 0
1 4 1 2
1 4 0
1 0 1 2 0
8
1 0 0
6
8 0
2
%
%
4
6 0
0
4 0
-2 -4
2 0
-6 0
-8 -1 0
-2 0 1 /9 9
2
3
4
1 /0 0
2
3
4
1 /0 1
2
3
4
1 /0 2
2
3
4
4.3. Ceny průmyslových výrobců Růst cen průmyslových výrobců oproti závěru předchozího čtvrtletí v 1. čtvrtletí 2001 dále mírně zpomalil na 4,0 % mzr. v dubnu 2001. Meziměsíčně ceny průmyslových výrobců se snížily o 0,6%, především v důsledku sezónního jevu - zavedení tzv. letních cen elektrické energie (duben - září). Hlavní příčinou zpomalení jejich mzr. růstu byl především významný dopad poklesu cenové hladiny ropy do odvětví primárně zpracovávajících ropu v závěru předchozího čtvrtletí, při jinak shodné dynamice meziměsíčního růstu ostatních kategorií průmyslové výroby jako celku ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Strukturálně značně rozdílný byl ve srovnání s předchozími obdobími cenový růst v odvětvích stojících
29
mimo zpracovatelský průmysl, nicméně jejich souhrnný cenový pohyb byl v prvním čtvrtletí letošního roku srovnatelný se stejným obdobím roku minulého. Rovněž cenový růst ve zpracovatelském průmyslu na rozdíl od většiny období předchozího roku měl plošnější charakter a neopíral se v převážné míře pouze o vybraná odvětví zpracovatelského průmyslu (rafinérské zpracování ropy, chemický průmysl, potravinářský průmysl). Pokračující oslabování bezprostředních vnějších nákladových impulsů a zároveň růst vlivu domácích faktorů a postupné promítání sekundárních vlivů transmise vysokých dovozních cen v uplynulém roce do cen průmyslových výrobců názorně ilustruje graf struktury meziměsíčního růst cen průmyslových výrobců. Přes významný pokles svého podílu si však odvětví primárně zpracovávající ropu nadále udržovalo významný podíl na meziročním růstu cen ve zpracovatelském průmyslu. Významná část sekundárních dopadů vysokých cen energetických surovin byla však eliminována příznivým vlivem rostoucí produktivity. Nadále se významnou měrou na růstu cen průmyslových výrobců ve zpracovatelském průmyslu podílelo i promítání relativně vysokých cen zemědělských výrobců do cen v potravinářském průmyslu. Predikci cen průmyslových výrobců pro roky 2001 a 2002 oproti 4. SZ neměníme. Meziroční růst cen v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu (v %) Ú
110
H R N D O B Ý V Á N Í N E R O S T . S U R O V IN Z P R A C O V A T E L S K Ý P R Ů M Y S L b e z k o k s ., r a f in e r s k é h o z p r a c . r o p y a c h e m . a f a r m . p r ů m y s lu V Ý R . ,R O Z V .E L ., P L Y N U , V O D Y
108 106 104 102 100 98 96 94
1 /9 6
5
9
1 /9 7
5
9
1 /9 8
5
9
1 /9 9
5
9
1 /0 0
5
9
1 /0 1
Struktura meziměsíčního růstu cen průmyslových výrobců v letech 2000 a 2001 (v procentních bodech) D O B Ý V Á N Í N E R O S T .S U R O V IN P R Ů M . P O T R A V .A T A B Á K K O K S .A R A F . Z P R A C . R O P Y C H E M IC K Ý A F A R M A C .P R Ů M . V Ý R .,R O Z V .E L .,P L Y N U ,V O D Y Z P R A C O V A T E L S K Ý P R Ů M Y S L b e z k o k s , r a f . a c h e m , f a r m a p o t r a v in á ř s k é h o p r ů m y s lu
1 .2 1 0 .8 0 .6 0 .4 0 .2 0 -0 .2 -0 .4 -0 .6 -0 .8 1 /0 0
2
3
4
5
6
7
8
30
9
10
11
12
1 /0 1
2
3
4
Struktura meziročního růstu cen průmyslových výrobců (v procentních bodech) Z P R A C O V A T E L S K Ý P R Ů M Y S L b e z k o k s , ra f. a c h e m , fa rm a p o tra v in á řs k é h o p rů m ys lu V Ý R .,R O Z V .E L .,P L Y N U ,V O D Y C H E M IC K Ý A F A R M A C .P R Ů M . K O K S .A R A F . Z P R A C . R O P Y P R Ů M . P O T R A V .A T A B Á K D O B Ý V Á N Í N E R O S T .S U R O V IN
8
6
4
2
0
-2 1 /9 6
5
9
1 /9 7
5
9
1 /9 8
5
9
1 /9 9
5
9
1 /0 0
5
9
1 /0 1
Cenová očekávání výrobců na základě šetření ČSÚ, měřená saldem mezi subjekty očekávajícími růst a subjekty očekávajícími pokles PPI, ukazují přes volatilitu v období následujících 3 měsíců pokračování trendu udržení dosavadního tempa růstu produkčních cen. Cenová očekávání výrobců c e n y p r ů m y s lo v ý c h v ý r o b c ů ( le v á o s a ) c e n o v á o č e k á v á n í v ý ro b c ů (p ra v á o s a ) K lo u z a v ý p r ů m ě r /3 ( c e n o v á o č e k á v á n í v ý r o b c ů ( p r a v á o s a ) )
107
60
106
50 40
104 103
30
102
20
101 10
100 99
0 1 /9 6
5
9
1 /9 7
5
9
1 /9 8
5
9
1 /9 9
5
9
1 /0 0
5
9
1 /0 1
5
Vývoj mzr. PPI a korigované inflace k o r ig o v a n á in f la c e - le v á o s a P P I- p ra v á o s a
111
p r e d ik c e k o r ig o v a n é in f la c e P P I - p r e d ik c e
109 108
109
107 106
107
105 104
105
103
103
102 101
101
100
99
99 1 /9 5
7
1 /9 6
7
1 /9 7
7
1 /9 8
7
1 /9 9
31
7
1 /2 0 0 0
7
1 /2 0 0 1
7
1 /2 0 0 2
7
saldo
mzr. index
105
Ceny zemědělských výrobců Meziroční růst cen zemědělských výrobců činil v dubnu 2001 12,2 % meziročně, což je na horní hranici dosavadních predikcí. Tento vývoj byl zapříčiněn růstem jak části cen živočišné výroby, tak i všech produktů rostlinné výroby (vyjma cen ovoce a brambor). Vysoké hodnoty mzr. růstu cen komodit od počátku letošního roku byly kromě vlivu srovnávací základny loňského roku ovlivněny především krátkodobě oslabenou dovozovou arbitráží u některých komodit v prvním čtvrtletí 2001 (dočasná celní opatření) růstem cen a poptávky v zahraničí po některých komoditách rostlinného původu (obiloviny). Vysoké ceny zemědělských výrobců se dále promítají do zrychlování mzr. růstu cen v potravinářském průmyslu (v dubnu 2001 mzr. růst 8,0 %) a představují významné riziko rychlejšího vývoje cen potravin ve 2. čtvrtletí letošního roku oproti dosavadním prognózám. V polovině letošního roku předpokládáme obrat trendu vysokého růstu cen zemědělských výrobců k nižším hodnotám mzr. růstu vlivem poklesu cen zemědělských komodit (posílení možností dovozové arbitráže, pokles cenové hladiny a poptávky v zahraničí) a tím i oslabení současných nákladových tlaků na růst cen v potravinářském průmyslu a spotřebitelských cen potravin. Predikce indexů meziročních hodnot CZV (průměry za čtvrtletí) období
CZV meziročně
1/01
2/01
3/01
4/01
1/02
2/02
3/02
4/02
111,3*
105.2
104.3
102.2
102.2
102.4
102.7
103.0
* skutečnost
Meziroční růst cen potravin a cen zemědělských výrobců (v %) c e n y p o tr a v in
c e n y z e m ě d ě ls k ý c h v ý r o b c ů - le v á o s a
125 120 115
mzr. index
110 105 100 95 90 85 80 75 1 /9 5 5
9
1 /9 6 5
9
1 /9 7 5
9
1 /9 8 5
32
9
1 /9 9 5
9
1 /0 0 5
9
1 /0 1 5
9
5. Vnější prostředí Ceny většiny surovin a potravin na světových trzích se v průběhu dubna a první poloviny května prakticky neměnily a oproti počátku roku 2001 poklesly o 5 až 10 %. Odchylný vývoj byl u energetických surovin, kde u zemního plynu (krátkodobé kontrakty) dochází od počátku roku k poměrně plynulému poklesu (v polovině května činil pokles cca 50 %) a současné ceny se pohybují zhruba na úrovni srpna 2000. Tento vývoj by se mohl příznivě promítnout i do cen dlouhodobých kontraktů, do nichž by se tak nemusel promítnout v plném rozsahu cenový výkyv ze závěru roku 2000. Cena ropy Brent (1 měsíční kontrakt) naopak v průběhu dubna a první poloviny května vzrostla o více než 15 % vlivem stále ještě nízkých zásob ropných produktů před nadcházející letní sezónou. Na počátku třetí květnové dekády se pohybovala mezi 29 a 30 USD/barel. Ceny průmyslových výrobců v eurozóně pokračovaly v březnu v pozvolném sestupu, který začal v listopadu 2000. Meziroční index poklesl na 4,1 % z únorových 4,5 % (po revizi), přičemž meziměsíční růst činil 0,1 %. Meziroční index spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu vzrostl z březnové a únorové úrovně 2,6 % na 2,9 % (v dubnu 2000 činil meziroční růst spotřebitelských cen 1,9 %). V EU se meziroční růst spotřebitelských cen zvýšil z 2,3 % v březnu na 2,6 % v dubnu. V Německu vzrostly v dubnu spotřebitelské ceny meziročně stejně jako v eurozóně o 2,9 %, což představovalo nejvyšší meziroční růst spotřebitelských cen za posledních 7 let. Meziroční růst spotřebitelských cen se urychlil také v USA a to z březnových 2,9 % na 3,3 % v dubnu. Vlna revizí predikcí světového hospodářského růstu na letošní rok pokračuje. Po řadě soukromých institucí korigoval výrazně směrem dolů svou prognózu i MMF. Odhad světového růstu snížil o 1 procentní bod (na 3,2 %), přičemž prognózu růstu americké ekonomiky snížil o 1,7 p.b. na 1,5 %. O více než 1 p. b. snížil MMF i prognózu růstu Japonska (na 0,5 %) a Německa (na 1,9 %). Prognóza růstu pro země EU byla snížena o 1 p.b. na 2,4 %. Revizi prognózy vývoje světové ekonomiky provedla také OECD.
USA Japonsko EU
1999 4,2 0,8 2,6
Meziroční růst HDP v % 2000 pr. 2001 5,0 1,7 1,7 1,0 3,3 2,6
pr. 2002 3,1 1,1 2,7 Pramen : OECD
Pozn. 1/ V Německu očekává OECD v roce 2001 růst 2,2 %. 2/ Prognóza na rok 2002 je, podle komentáře OECD, spojena se značnými nejistotami, zejména pokud jde o vývoj v USA Již revidované prognózy růstu americké ekonomiky na rok 2001 se pohybují v intervalu 0,0 až 2,0 %, soukromé instituce jsou vesměs pesimističtější. Prognózy růstu HDP Japonska na rok 2001 se v současnosti pohybují v intervalu 0,0 a 1,0 % a prognózy růstu HDP Německa se pohybují v intervalu 1,8 až 2,4 % (v průběhu května revidovala svou prognózu růstu HDP v roce 2001 vláda SRN z 2,75 % na 2,0 %). V 1.čtvrtletí 2001 dosáhl meziroční růst HDP v Německu 1,6 % (v 1.čtvrtletí 2000 činil meziroční růst 3,7 %). Zpomalování růstu v Německu je doprovázeno poklesem stavební aktivity (březen meziročně –13,6 %) a průmyslové výroby (březen meziročně –3,7 %). 33
Trend poklesu úrokových sazeb v rozvinutých zemích, jako reakce na výrazné zpomalení hospodářského růstu, pokračoval v dubnu i v první polovině května. V dubnu snížil svou základní sazbu o 0,5 procentního bodu Federální rezervní systém na 4,5 %. Ke snížení o 0,5 p. b. na 5,25 % přistoupila Bank of Canada a o 0,25 p. b. snížila svou základní sazbu Bank of England. V průběhu první poloviny května snížila základní sazbu ECB o 0,25 p. b. na 4,5 % a BoE také o 0,25 p. b. na 5,25 %. Dne 15.5. 2001 přistoupil k dalšímu snížení sazeb o 0,5 p. b. na 4,0 % Federální rezervní systém (kumulovaný pokles sazeb od počátku roku dosáhl 2,5 p. b). Přehled úprav úrokových sazeb rozhodujících světových měn v průběhu letošního roku v % prosinec 2000 leden únor březen duben květen
USD 6,5 5,5
EUR 4,75
GBP 6,0 5,75
5,0 4,5 4,0
4,5
5,5 5,25
Pokles hodnoty eura vůči americkému dolaru, který byl patrný od počátku letošního roku (z hodnoty 0,95 USD/EUR), se vlivem nepříznivých zpráv o vývoji americké ekonomiky a vývoje úrokového diferenciálu dolaru vůči euru dočasně zastavil kolem hodnoty 0,88 USD/EUR. Vlivem velmi nepříznivých informací o ekonomickém vývoji v Německu a Francii a ne příliš kredibilního snížení úrokových sazeb ze strany ECB se pokles eura obnovil a na počátku třetí květnové dekády činil vzájemný poměr 0,86 USD/EUR.
34
III. Inflace období Index spotřebitelských cen Čistá inflace Ceny potravin Korigovaná inflace
meziměsíčně v % predikce skutečnost 0,1 0,4 0,1 0,4 0,1 0,7 0,1 0,2
duben 2001 duben 2001 duben 2001 duben 2001
meziročně v % predikce skutečnost 4,3 4,6 2,9 3,3 4,8 5,5 1,8 1,9
Ve srovnání se 4. SZ se predikce inflace pro rok 2001 nemění. Zásadnějším způsobem se nezměnil makroekonomický rámec predikce. I přes poněkud rychlejší růst dubnové inflace proti predikci z minulé situační zprávy se aktuální hodnota meziroční čisté inflace nachází v pásmu intervalu původní predikce z 1. SZ. Zároveň toto zrychlení bylo důsledkem růstu cen potravin, jejichž zvýšená volatilita vede ke zdrženlivosti, pokud jde o změny predikce na základě 1 – 2 měsíčního vývoje. Uvedené skutečnosti implikují zachování predikce z minulé situační zprávy. Predikce pro rok 2002 se věcně nemění. 1. Minulý vývoj Meziměsíční vývoj inflace a čisté inflace v dubnu 2001 se v důsledku neočekávaného rychlejšího růstu cen potravin odchýlil od predikce ze 4. SZ. Mzm. korigovaná inflace byla v predikčním intervalu ze 4. SZ. Regulované ceny vzrostly v dubnu meziměsíčně o 0,3 % především v důsledku růstu tepla (0,9 %), vodného (0,7 %) a stočného (1,9 %). Významnou příčinou zrychlení růstu cen potravin bylo promítnutí rychlejšího než námi očekávaného nárůstu cen zemědělských výrobců a spolu s tím spojený růst cen v některých odvětvích potravinářského průmyslu. Rozbor vývoje v posledních měsících signalizuje, že provázanost vývoje cen výrobců a cen potravin zesílila (postupný ústup maloobchodních řetězců od politiky tlumení růstu cen potravin). Dalším důležitým faktorem vývoje cen v posledních měsících je zvýšená volatilita cen potravin. Zvýšení cen potravin v dubnu bylo konkrétně zejména důsledkem růstu cen ovoce (4,4 %), pekárenských výrobků (1,8 %) a čerstvé zeleniny (5,8 %). Korigovaná inflace byla významně ovlivněna především růstem cen pohonných hmot (2,7 %) a cen finančních služeb (16 % - poplatky za výběr z bankomatů a vedení běžného účtu). Mzm. korigovaná inflace bez pohonných hmot v dubnu dosáhla 0,1 p.b. Po očištění o jednorázový růst cen finančních služeb by byla téměř nulová. Sezónně očištěné hodnoty a trend mzm. čisté inflace (v %) (řadu mzm. indexů jsme získali přímým napojením údajů spočtených na starém a novém spotřebním koši) S ezónní
Č is tá in fla c e m z m .
T r e n d o v á s lo ž k a
o č iš tě n í
2 ,0 0
1 ,5 0
%
1 ,0 0
0 ,5 0
0 ,0 0 1 /9 7
5
9
1 /9 8
5
9
1 /9 9
-0 ,5 0
35
5
9
1 /2 0 0 0
5
9
1 /2 0 0 1
Trendová složka mzm. čisté inflace má sice nadále klesající charakter a její výpočet považoval dubnový růst za extrém, který tak zahrnul do chyb. Při pohledu na trendové složky jednotlivých složek čisté inflace je ovšem patrné, že kromě neobchodovatelných komodit mají trendové složky stoupající charakter. Trendové složky složek čisté inflace O b c h o d o v a te ln é o s ta tn í b e z P H N e o b c h o d o v a te ln é n e r e g u lo v a n é C e n y p o tr a v in , a lk o h o l, ta b á k C e n y p o h o n n ý c h h m o t( p r a v á o s a ) K lo u z a v ý p r ů m ě r /1 2 ( C e n y p o h o n n ý c h h m o t( p r a v á o s a ) )
1 ,2
1 0 ,0
1 ,0
8 ,0
0 ,8
6 ,0
0 ,6
4 ,0
0 ,4
2 ,0
0 ,2
0 ,0
0 ,0
- 2 ,0
- 0 ,2
- 4 ,0
- 0 ,4
- 6 ,0
- 0 ,6
- 8 ,0
- 0 ,8
- 1 0 ,0 1 /9 7
5
9
1 /9 8
5
9
1 /9 9
5
9
1 /2 0 0 0
5
9
1 /2 0 0 1
Struktura mzr. růstu spotřebitelských cen (v %) (řadu mzr. indexů jsme získali přímým napojením údajů spočtených na starém a novém spotřebním koši) vliv čisté inflace
vliv regulovaných cen
vliv nepřím ých daní
14 12 10 8 6 4 2 0 -2 1/97
5
9
1/98
5
9
1/99
5
9
1/2000
5
9
1/2001
2. Predikce pro rok 2001 Souhrnné zhodnocení : Predikce hlavních veličin ekonomického vývoje důležitých pro vývoj inflace se proti 4. SZ nezměnila. Významně rostou pouze rizika správnosti současného odhadu cen zemědělských výrobců. Vývoj v posledních měsících (s výjimkou cen potravin) nesignalizoval v jednotlivých segmentech čisté inflace rizika významnějšího odchýlení od minulého vývoje jejich trendu. Inflační očekávání trhů rovněž neukazují na rizika zrychlení růstu cen. Nezměnil se ani charakter vývoje peněžní zásoby a nadále její mzr. růst osciluje kolem 7 – 9 % a obdobný vývoj se očekává i v následujících 12 měsících. Inflační očekávání domácností zůstávají podle našeho názoru především adaptivní. Očekávání prodejců pro 2. čtvrtletí směřují ve prospěch zrychlení růstu cen, což odpovídá predikci. Očekávání podniků signalizují stabilitu cenového vývoje (tj. udržení současné míry meziročního růstu). Ekonometrické modely čisté
36
i korigované inflace nadále ukazují jen růst na spodním okraji intervalu současné predikce. S výjimkou cen potravin se východiska pro predikce a výsledky analýz zásadně nezměnily: Vývoj cen potravin : - základní výchozí předpoklady predikce se proti 4. SZ nezměnily, (s výjimkou u cen zemědělských výrobců, kde rostou rizika změny predikce směrem nahoru) - mzm. růst v dubnu byl výrazně vyšší než predikce ze 4. SZ předpokládala. - týdenní šetření cen, prováděná ČSÚ, signalizují i v květnu mzm. růst cen potravin výrazně vyšší (1,0%), než jsme předpokládali ve 4.SZ (0,1%) - přibývají informace o budoucím růstu cen potravin (pivo, pečivo, maso) Uvedené skutečnosti vedou k úvaze o změně predikce růstu cen potravin v rozsahu, který v důsledku jejich vysoké volatility lze jen obtížně kvantifikovat a za současných informací ji lze nejlépe odhadnout v rozsahu 0,5 – 1,0 proc. bodu s dopady do čisté inflace 0,2 – 0,3 proc. bodu. Proti změně vyznívají následující argumenty: - volatilita cen potravin, která pravděpodobně v průběhu tohoto roku dále zesílila, - dopad do čisté inflace v horizontu transmisního mechanismu je významně pod rozlišovací schopností predikce - u řady položek cen potravin lze v průběhu roku očekávat jen jednorázové změny (alkohol, pekárenské výrobky, tabák), nelze vyloučit, že rychlejší (proti původní predikci) růst ve 2. čtvrtině roku bude do značné míry vykompenzován pomalejším (oproti predikci) růstem ve 2. polovině roku. - minulé zkušenosti signalizují rizika změny predikce cen potravin v důsledku jednoměsíční (byť velmi výrazné ) odchylky skutečnosti od původní predikce U cen pohonných hmot je vnímán v průběhu dubna i května postupný růst, který však při meziročním srovnání v zásadě odpovídá minulým zkušenostech o dominujícím vlivu cen ropy a kursu Kč/USD na ceny pohonných hmot. Predikce se tedy nemění. Predikce čisté inflace z 1. SZ a skutečnost (mzr. změny v %) Skutečnost
Predikce 1SZ - hor.mez
Predikce 1SZ - střed
Predikce 1 SZ - dol.mez
4.0
3.5
3.0
2.5
2.0
1.5 1/00
2
3
4
5
6
7
8
37
9
10
11
12
1/01
2
3
4
Hlavní faktory inflace - meziroční změny v % Období
Efektivní Cena Dovozní Ceny prům. Disponibil. NJMN Ceny zeměděl. Běžné reál. příjmy Tržby v kurs* ropy ceny** výrobců důchod defl.spotř.*** v NH**** výrobců domácností defl.spotř. maloobchodě -1.58 -21.05 -6.8 0.2 4.3 8.6 -8.50 3.1 1.2 1.Q99 4.90 21.21 -0.9 0.3 0.6 5.2 -16.90 0.6 3.5 2.Q99 5.79 67.82 4.7 1.0 -0.7 5.5 -16.00 -0.2 0.5 3.Q99 8.15 130.14 11.1 2.5 -1.1 4.6 -3.63 -0.2 4.1 4.Q99 0.47 156.13 12.9 4.6 0.5 0.7 0.73 -0.6 6.0 1.Q00 0.32 77.63 12.9 4.6 -0.2 2.1 9.30 0.2 4.7 2.Q00 1.98 41.12 12.1 5.1 -0.4 2.5 12.90 -0.2 2.9 3.Q00 1.74 19.16 11.9 5.6 -1.1 2.0 11.4 0.5 2.9 4.Q00 -0.71 -8.85 3.3 4.3 1.3 4.4 11.1 1.3 4.6 1.Q01 -4.79 0.60 -0.6 3.8 1.4 4.4 5.25 1.4 4.4 2.Q01 -4.88 -10.63 -3.3 3.0 2.1 5.2 4.35 2.1 4.4 3.Q01 -4.50 -10.79 -4.6 2.7 2.1 4.6 2.23 2.7 4.5 4.Q01 -3.72 -7.42 -1.3 3.4 1.8 4.6 5.73 1.9 4.5 2001 -2.46 4.41 -2.4 2.6 1.6 4.4 2.19 1.6 5.0 1.Q02 -1.45 0.00 -0.8 2.5 1.5 4.2 2.41 1.4 4.7 2.Q02 0.00 0.00 0.0 2.6 0.8 3.9 2.69 0.6 4.8 3.Q02 0.00 0.00 0.3 2.6 1.5 4.1 3.03 1.5 5.0 4.Q02 -0.98 1.1 -0.7 2.6 1.3 4.1 2.58 1.2 4.9 2002 *0.75*EUR + 0.25*USD **ekonometrický model DC v závislosti na váženém kursu, cenách uralské ropy a zemního plynu a vývoji PPI v SRN ***východiskem predikce průměrné mzdy, zaměstnanosti a promítnutí sociálních příjmů z konsolidované bilance veřejných rozpočtů
M2 10.1 9.3 8.3 8.1 7.6 5.8 6.9 6.5 7.8 7.1 6.0 8.3 8.3 8.3 8.2 8.2 8.2 8.2
**** na základě průměrné mzdy ve sledovaných organizacích, počtu zaměstnanců a HDP
Meziroční změny jednotlivých segmentů indexu spotřebitelských cen (v %) Obchodovatelné-potraviny, alkohol, tabák
Obchodovatelné-ostatní
Neobchodovatelné-regulované
Neobchodovatelné-ostatní
40.0 35.0 30.0
mzr. v %
25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0 -5.0 -10.0 1/95
5
9
1/96
5
9
1/97
5
9
1/98
5
9
1/99
5
9
1/00
5
9
.1/01
Při uvedené predikci čisté inflace (2,5 %) a oproti minulé SZ významně nezměněných předpokladech o vývoji regulovaných cen a daní to implikuje mzr. celkovou inflaci v prosinci 2001 kolem 3,8 %. Případná avizovaná změna ceny zemního plynu o cca 12 % v červenci 2001 by znamenala dopad do CPI v rozsahu 0,2 proc. bodu. Meziroční růst spotřebitelských cen a čisté inflace včetně predikce do konce roku 2001(v %) P redikce - střed
P redikce - hor.m ez Inflační cíl Inflace - predikce - střed
Č istá inflace - skutečnost P redikce - dol.m ez Inflace - skutečnost 6.0 5.0 4.0 3.0 2.0 1.0 0.0 -1.0 1/9 9
3
5
7
9
11
1/00
3
5
7
38
9
11
1/01
3
5
7
9
11
3. Predikce pro rok 2002 Predikce celkové inflace v roce 2002 se oproti 1. a 4. SZ nemění. Mezi její základní předpoklady patří vývoj regulovaných cen v souladu se Scénářem MF ČR a nulové změny nepřímých daní (doposud nebyly žádné změny odsouhlaseny PSP ČR). -
-
významněji se nemění očekávání, pokud jde o vývoj hlavních inflačních faktorů, případné změny jsou hluboko pod rozlišovací schopností predikce pro rok 2002, jedinou výjimkou je očekávaný vývoj jednotkových mzdových nákladů, kde očekáváme pokračování vývoje z roku 2001. Pravděpodobně mírně vzrostou mzdově nákladová rizika, do inflace v běžném roce se však dostane pouze část mzdově nákladových tlaků předpoklady, zakotvené v referenčním scénáři (ceny ropy, plynu, kurs, inflace v SRN) neznamenají žádný významnější vnější nákladový impuls, ale naopak stabilitu dovezené inflace a dovozních cen na úrovni roku 2001 lze předpokládat další růst cen potravin, neočekáváme však, že bude příliš excesivní (předpokládáme, že růst cen bude reflektovat nejen vývoj nákladů, ale rovněž vývoj kupní síly domácností, implikované především růstem reálných příjmů) růst spotřeby domácností kolem 2,0 % nevytváří významná rizika autonomní poptávkové inflace růst HDP a domácí poptávky kolem 3 % neznamená překročení potenciálních schopností ekonomiky a tedy ani tvorbu rizik mzdově nákladové inflace v důsledku excesivní poptávky
Meziroční růst spotřebitelských cen v průběhu roku 2002 (v %) Inflace - skutečnost Predikce - střed Čistá inflace - skutečnost
6.0
Predikce - hor.mez Predikce - dol.mez Čistá inflace - predikce - střed
5.5 5.0 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 -0.5 -1.0 1/99
3
5
7
9
11
1/00
3
5
7
9
11
39
1/01
3
5
7
9
11
1/02
3
5
7
9
11
4. Prognóza inflace na základě MMI (Měsíční model inflace) V dubnu došlo k poměrně neočekávanému nárůstu cen, když oproti poslední modelové predikci z ledna byla inflace vyšší ve všech skupinách (včetně regulovaných cen) kromě neobchodovatelných komodit. Dále jsou uvedeny hodnoty, získané obdobnou metodikou, jako na ČSÚ ale bez zaokrouhlovacích chyb. Celková inflace činila 0,37 % (model očekával 0,01 %). Čistá inflace byla 0,38 % (0 %). Inflace ve skupině neobchodovatelných činila 0,24 % (0,58 %). U obchodovatelných komodit byl stejný mzr. nárůst cen 0,24 % (-0,22 %). Největší nárůst však zaznamenala skupina potravin 0,64 % (-0,13 %). K neočekávanému nárůstu došlo i ve skupině regulovaných komodit 0,32 % (0,04 %). Nezaměstnanost se stále vyvíjela v souladu se scénářem odboru 413. Další pokles klientských úrokových sazeb na střednědobé termínované vklady posouvá reálné sazby dále do záporných hodnot a rozšiřuje spread mezi klientskými sazbami a mezibankovním trhem. Kurzový scénář zůstává stejný jako v minulé SZ. Model očekává poměrně výrazný pokles inflace v následujících třech měsících, který je však technického rázu a souvisí s růstem ve stejném období minulého roku. Až do konce roku 2001 jsou prognózy srovnatelné s předpovědí odboru 413. Pak ale MMI očekává vzestup inflace, způsobený růstem disponibilních příjmů a dalším poklesem nezaměstnanosti, které plynou z očekávaného poměrně vysokého tempa růstu HDP. Referenční scénáře vstupujících veličin 42
10 V ývoj smenného kurzu
V ývoj nezamestnanosti a prijmu domacnosti
40
8 6
CZK /E UR CZK /USD
38
Míra nezamestnanosti Disponibilní prijmy
9.5 9.0
36
8.0 7.5
32
7.0 01:01
01:07
02:01
02:07
01:01 5.5 1.80
Urokové sazby
01:07
02:01
02:07
Faktor kurz ové elastic ity
5.0 Reálná sazba na TV S Nominální sazba na TV S P IB OR 2w 0.0
4.5
1.75
4.0 1.70 3.5 1.65
-0.5 1.60
-1.0 -1.5
1.55 01:01
01:07
02:01
02:07
01:01
40
2 0
8.5
34
4
01:07
02:01
02:07
Prognóza inflace dle MMI pro květen 2001 až leden 2002 5.0
12 10
4.5
8 4.0
6
3.5
4 2
3.0
0 2.5
-2
Celková inflace Cistá inflace
2.0 01:01
01:07
02:01
P otraviny Obchodovatelne Neobchodovatelne Regulovane
-4
02:07
01:01
01:07
02:01
02:07
4/01 5/01 6/01 7/01 8/01 9/01 10/01 11/01 12/01 1/02 2/02 3/02 4/02 5/02 6/02 7/02 8/02 9/02 10/02 Celková
4,6 4,51 4,19 3,67 3,65 3,81
3,70
3,78
3,88 3,98 4,10 4,24 4,03 4,11 4,23 4,47 4,57 4,71
4,83
Čistá
3,3 3,09 2,71 2,24 2,16 2,38
2,27
2,40
2,50 2,81 2,96 3,16 2,95 3,08 3,23 3,37 3,53 3,70
3,85
41
IV. Měnově politické doporučení 1. Vyhodnocení měnově politických rozhodovacích kritérií pro 5. SZ Analytická část situační zprávy naznačuje zachování stávajícího makroekonomického rámce. Do konce roku 2002 lze očekávat průměrné tempo růstu HDP okolo 3 % s tendencí k mírnému zrychlení v důsledku růstu domácí poptávky a pokračujících restrukturalizačních procesů. Výraznější akceleraci hospodářského růstu v roce 2001 bude bránit zpomalování zahraniční poptávky. Rizikem makroekonomické stability v horizontu tohoto a příštího roku nadále zůstávají deficity obchodní bilance a běžného účtu (poměr záporného salda běžného účtu k HDP se odhaduje na cca 5 % v roce 2001 i v roce 2002). Pokud by došlo k výraznějšímu zpomalení zahraniční poptávky a zároveň k akceleraci spotřeby domácností (v důsledku růstu reálných mezd) nebo k dalšímu zvýšení poptávky po investicích (v souvislosti s přílivem PZI), mohlo by to mít za následek další zvýšení poměru deficitu běžného účtu k HDP v tomto i v příštím roce. Ve střednědobém horizontu je rizikem pro makroekonomickou stabilitu růst strukturálních deficitů veřejných financí daný omezenou schopností vlády přikročit k zásadní reformě veřejných financí v krátkém období. Podmíněná meziroční prognóza čisté i celkové inflace zůstává nezměněna, přestože v dubnu byl nárůst čisté i celkové inflace vyšší než predikce ČNB. Rizikem vyšší než dosud očekávané inflace se stává především vývoj cen potravin v důsledku růstu cen zemědělských výrobců. Zatím nelze s dostatečnou spolehlivostí říci, zda dubnový vývoj byl pouze dočasným výkyvem, nebo počátkem trvalejšího trendu. Inflační tlaky ve srovnání s očekáváním také mírně narůstají v oblasti cen ropy vzhledem k vývoji jejích světových cen a udržování silného kursu USD ve srovnání s referenčním scénářem. V roce 2002 budou inflační tlaky zvolna narůstat též vlivem postupného uzavírání produkční mezery. Nebezpečí výraznějších poptávkově inflačních tlaků však zůstává nadále nízké. Na konci roku 2001 by měla meziroční čistá inflace dosahovat hodnot v intervalu 1,9 až 3,0% (střed 2,5 %) tedy v dolní polovině inflačního cíle. Střední hodnota meziroční celkové inflace (bez vlivu nepřímých daní) by měla v průběhu 2. až 3. čtvrtletí 2002 (horizont nejúčinnější transmise) zhruba sledovat střed pásma inflačního cíle (viz graf).
Inflace - skutečnost Predikce - střed Čistá inflace - skutečnost
Predikce - hor.mez Predikce - dol.mez Čistá inflace - predikce - střed
6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 1/99
3
5
7
9
11
1/00
3
5
7
9
11
1/01
3
5
7
9
11
1/02
3
5
7
9
11
Soulad prognózy čisté inflace s inflačním cílem pro konec roku 2001 a soulad prognózy celkové inflace v horizontu 4 až 6 čtvrtletí s koridorem inflačního cíle v roce 2002 implikují správnost aktuálního nastavení limitní 2T repo sazby. Proti případnému snížení měnově politických sazeb hovoří několik důvodů. V dubnu došlo k urychlení spotřebitelské inflace a hodnota meziročního CPI (4,6%) se značně přiblížila stávající hodnotě limitní 2T repo sazby (5%). Reálné úrokové sazby z termínovaných vkladů deflované CPI v pojetí ex post i ex ante jsou již několik měsíců záporné. V dubnu rovněž došlo k akceleraci růstu peněžní zásoby a k rozšíření odhadované mezery vůči růstu nominálního HDP. Není jasno o míře expanzivnosti fiskální politiky v příštím roce, protože dosud nebyl zpracován návrh státního rozpočtu. Argumentem v neprospěch případného zvýšení úrokových sazeb je především očekávaný vývoj inflace v souladu se stanovenými inflačními cíli. Prognóza HDP nesignalizuje nebezpečí přehřívání ekonomiky i při vědomí trvalého problému tzv. dvojích deficitů. Zvýšením úrokových sazeb by se vytvářel kladný úrokový diferenciál podporující příliv dluhového kapitálu a další apreciaci koruny, kterou vzhledem k vývoji běžného účtu platební bilance nepovažujeme za žádoucí.
2. Devizový kurz Devizový kurz koruny vůči euru pokračuje v střednědobé apreciaci podle předpokladů referenčního scénáře (na 2. čtvrtletí 2001 předpoklad 34,50 Kč/EUR). Zatím se nenaplňuje předpoklad o kursu USD/EUR (referenční scénář na 2. čtvrtletí 0,93 USD/EUR).
1. čtvrtletí 2000 2. čtvrtletí 2000 3. čtvrtletí 2000 4. čtvrtletí 2000 1. čtvrtletí 2001 2. čtvrtletí 2001 (do 25. 5.)
CZK/EUR 35,78 36,30 35,47 34,91 34,80 34,48
CZK/USD 36,18 38,86 39,16 40,18 37,65 38,94
USD/EUR 0,99 0,93 0,91 0,87 0,93 0,89
Střednědobá apreciace nominálního i reálného efektivního kursu přispívá v krátkodobém horizontu k oslabování inflačních tlaků. Další výraznější posilování koruny nesouvisející s vývojem fundamentálních veličin by však mohlo v delším časovém horizontu oslabovat konkurenceschopnost domácích výrobců a zvyšovat riziko prohloubení deficitů obchodní bilance. Takový vývoj by implikoval návrh na devizovou intervenci. Vývoj devizového kurzu v květnu však potřebu devizových intervencí nevyvolává. V červnu by měl být realizován odprodej státního podílu v Českých radiokomunikacích ve výši cca 12 až 14 mld. Kč. Doporučujeme, aby tato částka nebyla konvertována na trhu a postupovalo se v souladu se závěry materiálu „Strategie hospodářských politik v období zvýšeného přílivu zahraničního kapitálu“ z roku 1999.
3. Doporučení Na základě vyhodnocení výše uvedených skutečností doporučujeme ponechat limitní sazbu pro 2T repo operace na stávající úrovni.
