I
i ~ATOmAR1lNSE I brczen 2013 Zajasejte jit, zastupy at/de/it v nebil Zaskvejte se v skive, botska tajemstvil K vitezstvi tak mocm}ho KNife zazni polnice a zvestuj spasul Moji mili, dnes rano ve snaze vyutit z nedostatku momentMni inspirace nektery z pfedchozich textll vztahujicich se k postnimu obdobi, ziskal jsem neeekanou a opravdu nechtenou h.ued po nahlednuti do postnich textfi, nejakY rok nazpet. Zapomnel jsem v UllOru vyhlasit sbirku "SvatopetrskY haler'. Tedy jsem trapne selhal v roli vYber~iho ...Jistou omluvou mi snad mMe byt, ze ve spojeni se Svat}'m Stolcem nme naplnovaly jine myslenky. Omezil jsem se tuSim, na ozns11leni sbirky na ki'est'any ve Svate Zemi a to behem postu (ve skute~nosti je stanovena ne Velk)' patek a Bilou sobotu u Boziho hrobu, coz je ovsem dost nejista u~ast na to, aby se vybrala castka., nepodobajici se vYsmechu vice nez kolegialite). To jsem oVSemu~inil na ilkor jine postni sbirky, kterou jsme meli formou domaciho sporeni provMet behem postniho obdobi - tuto myslenku provazely tfi stranky textu tabulek kolik, kam a na co..... V te souvislosti nemohu nevzpomenout no dva pokusy z rad "aktivistll" zalozit mistni Charitu, ktere se rozplynuly v nic, kdyZ jsem upozornil na nutnost vlastniho osobniho nasazeni. Prvni "zalozeni" sledovalo osobni potfebu neco ridit, druM rovnez osobni potfebu se necim zlvlt. Pfiznam se, ze jsem udelal pedagogickou chybu: vysvetlil jsem ,,IladSenym dobrovolnikUm" reslnou situaci a tak je pfipravil 0 potfebnou davku ostudy nutllou k sebezpytovAni. A jako ndy se mi nedlislednost nevyplatila. Nastesti pro potfebne se na charite podili reAlne za cenu vlastnich obeU ti lide z farnosti, ktei'i v ni nehledaji osobni prospech, takZe nakonec existuje. Pfipomina to vice napomenuti Pana Jezise 0 dobr06nnosti: at' nevi levice co dela pravice. Nicmene k memu ,,kyselc!:mujablku" vybirani: \. minula lc!:tajsme vybrali na Sv.PetrskY haler kazdorocne castku mezi 10 a 15 tisici korun, na Svatou Zemi pribliZne stejnou. Mame tedy prilezltost ovefit si, ze pust, verime - Ii slovUm "co jste memu nejmensimu uclnlli, mne jste ucinili" neni liturglcka bra, ale realita spoluneseni krize. Nezbyva nez udelat, ted' dokud mMeme, vseclmo pro to, abychom citovana slova neslyseli pfed cestou do ve~neho ohne, pfipraveneho pro ty kdo "vedeli lepe" jak, kdy a ~im Bohu slouzit, net on sam. At' nam BUh pomaM, aby se nase trpka usilovani promenila v duvod nasi radosti. Prakticka poznAmka: Svatopetrsky haler bychom realizovali pi'isti, tedy druhou nedeli v breznu, sbirka na Sv. zemi probiha daI do pokladni~ky u vchodu do kostela nezavisle. Zehnam. P. Ian PraZan
Telo Kristovo Jezis z Nazareta pred sv)im utrpenim, pri posledni veceri rozl
Bozi Syn se mis ve svem eucharistickem tele vsak nejen dot)'ka, ale pfimo se s nami spojuje. Kdyz pi'ejimame eucharistii, JezfS neni jen vedle nas, nebo s nami, ale je v nas a my jsme v nem, jako ratolesti v kmeni (srov. Jan 15,5). Apostol Pavel i'ika, ze jsme snimjedno telo ajedna duse (srov. 1 Kor 6,16-17; 10,17). Jsme snim v'jeste hlubsi jednote lasky, nez je telesne duchovni jednota manzelu. V teto eucharisticke jednote Boha s elovekem se uskuteeiiuje to, cemu fikame "spasa". Zaroven toto eucharisticke spoleeenstvi mezi Bohem a lidmi nazyvame "eirkvi". A prave tomuto tematu se budeme vice venovat v pfiStim eisle. P. Pavel Fryvaldsk}' Mili etenai'i, prozivame postni obdobi a proto v tom to eisle SML nebudu pokraeovat ve svem vypraveni 0 kostelech sv. Martina, ale podobne jako v minulyeh dvou letech se zminim o miste pi'iblizujicich utrpeni Pane. v minulych dvou letech to byly ki'izove cesty, dnes yam napiSi 0 jedne opustene Kalvarii. V minulem roce jsem uz podruhe nedaleko Tyna nad Vltavou hledal Kalvarii na miste se zajimavou historii. VMel jsem, ze to nebude jednoduche, protoze jsem jiz jednou neuspeI. Poprve jsem odjel s nepoi'izenou uz v roce 2009. Kalvarie je schovana mezi stromy uprosti'ed poli a z auta je naprosto neposti'ehnutelna. Dillezite je vedet, kde zastavit a kam se pesky vydat. 0 to jsem se pokusil v eervenci lonskeho roku podruhe, tentokrat pi'i ceste ze Slovenska do Nejdku. SvUj prvni neuspech jsem jiz nechtel opakovat a proto jsem pi'edem dUkladne prostudoval letecke mapy na internetu, ale ani tak jsem pi'i prvnim projezdu kolem spravneho mista opet nepoznal, kde mam sjet ze silnice na polni cestu. Nastesti je v blizkosti polni letiSte au nej odpovidajiei dopravni znaeka, podle te jsem pomal, ze jsem uz moe daleko. Po otoceni jsem ze silnice u Tyna nad Vltavou sjel radeji hned dvakrat. Prvni pokus jeste nebyl ten spravny, ale pomohl mi se spravne zorientovat v rovinatem terenu a tak jsem 0 kousek dal sjizdel na polni cestu jiz s jistotou, ze tentokrat Kalvarii najdu. Auto jsem opustil hned po vyjeti ze silniee a ke Kalvarii ukryte mezi stromy o nekolik set metro dale jsem sel pesky. Benedikt Jelinek kalwlrie v Jiinich Cechach - Velkj Depot \. VelkY Depot ziskal svuj nazev podle byvaleho evieiste a staleho taboi'iste cisai'skych delosti'elcu. Pozdeji se zde nachazelo vozatajske skladiste. Depot byva take casto nazyvan "Kalvarie" podle barokniho sousosi z poloviny 18. stoleti., ktere nam pi'ipomina historii tohoto mista. CviCiste slouzilo delosti'elcum od roku 1709 do roku 1866. Tabor zaeinal na miste dnesnfho barokniho sousosi a koncil pi'i silnici z TYna nad Vltavu do Veseli nad Luznici. Zde se podle byvale vojenske stnimice dodnes zachoval nazev "Varta" nebo "Na varte", ktery je zanesen i v mapach. V cipu
lesa nedaleko "Varty" jsou dosud patme pOzUstatky z obrannych valu a p1'ikopu. Toto misto nese nazev }'ance". Komplex celeho cviciste obsahoval basty, raveliny (hradby), paralely (hradebni stezky), stavby pot1'ebne pro cviceni a velke rnnozstvi hospodarskych budov a skladiSt'. Pozustatkem vojensk)rch staveb jsou dnes dva domy vpravo u silnice smerem z Tyna na Tabor na miste zvanem "Bida". VetSi budova slouzila jako honosne sidlo velitelu a dustojniku cviCiste. Za touto budovou se nachazel upraveny park s jezirkem, ze ktereho se zachovala pouze neudrzovami vodni nadrZ. Mensi domek nedaleko statku je byvala hospoda "Na Bide", kam zachazeli delosti'elci po praci. Vsechny ostatni stavby byly po zruseni cviciste srovnany se zemi. Zachovalo se pouze torzo tzv. "epolementu", lapace kuli, ktery zlidovel do pomistniho nazvu "Pulmont". Epolement je jakysi kopecek z hliny chraneny z jedne strany umelym vodllim p1'ikopem. Jedna se 0 velmi vzacny a zajimavy pozustatek barokni vojenske architektury. Nachazi se v lese za silnici asi 500 m SZ od sousosi. Toto misto muzeme velmi dob1'e videt od sousosi, protoze stromy rostouci na epolementu znacne p1'evysuji okolni vegetaci. Nejzajimavejsi pfipominkou historickeho cviciste je piskovcove sousosi, barokni Kalvarie. Stoji na miste byvale prachamy a p1'ipomina tragedii, ktera se zde udala 21. cervna 1753, v pul sedme rano. Ve dvou laborato1'ich doslo ke vzniceni a nasledne explozi sti'elneho prachu, p1'i ktere p1'islo 0 zivot vice jak osmdesat delost1'elcu a dalSich ctyi'icet jich bylo vazne zraneno. Zanedlouho po tragedii navstivila toto misto cisa1'ovna Marie Terezie a na pamMku obetem nechala ve Vidni zhotovitjiz zminovane piskovcove sousosi. Autor sousosi je neznamy, ale nektere historicke prameny p1'ipisuji autorstvi Ferdinandu Maxmilianu Brokofovi ( 1688 - 1731 ) nebo Matyasi Bemardu Braunovi (1684 - 1738 ), jak je vsak videt ze zivotopisnych dat, oba tito umelcijiz v roce 1753 nezili. Je vsak mozne, ze jde 0 praci nektereho zjejich zakU. Hlavni socha pi'edstavuje Uki'izovaneho Krista, tiiz vyrusta ze zemekoule obtocene hadem. Pod zemekouli je socha1'ova p1'edstava ocistce, ti'i v)'razne tvafe mezi slehajicimi plameny. Na teto sose je zezadu na podstavci vytesan nespravny letopocet 1750, nebot' sousosi sem bylo umisteno az 0 t1'iroky pozdeji. Vpravo od ki'ize je socha sv. Jana a vlevo je socha Panny Marie Sedmibolestne. Kalvarie byla v roce 1994 zresjaurovana ceskobudejovick)rm akademick)rm socha1'em Ivanem Tlaskem. http://www.tynnadvltavou.cz/default.asp?key=66 _ &lng=czech Jakeho budeme mit papeze? P. Vajlech Kadel, o.Carm. 22.2.2013 Ve1'ici katolicke cirkve a s nimi i rnnozi lide ve svete se pomalu vzpamatovavaji ze sokujici zpravy, kteni 11. unora kolem poledne obletla cely svet a ktere v prvni chvili rnnozi nemohli ani uve1'it. Papez Benedikt se rozhodl naprosto necekane oznamit svou chystanou rezignaci v den, kter)' je v cirkvijiz tradicne zasvecen modlitbe za nemocne. Z jeho prohlaseni bylo na prvni pohled zi'ejme, jak a proc se takto rozhodl. Mnoho svetov)rch osobnosti vnima toto papezovo rozhodnuti jako vyraz pokory, zodpovednosti, odvahy a moudrosti. Zaslouzi si jiste nasi uctu, vdecnost i nase dalsi provazeni v modlitbe.
To nie nemeni na tom, ze se zahy po ofieialnim papezove oznameni zacaly objevovat ruzne teorie, proc vlastne papd odstoupil. Pocinaje jeho zavaznymi nemoeemi az po nebetycne skandaIy a problemy, ktere uz nestaci i'esit. Co vseehno je ve hfe, to vi jen papez a Buh. Pro nas jako pro vei'ici je vsak velmi dulezite, ze toto rozh6dnuti udelal v modlitbe a po dloubem hledani Bozi ville. V roee viry, ktery sam vyhlasil, sam jednal ve vii'e, kterou hlasal. Je to krok duvery v trvale Boii vedeni cirkve Duehem svatym ajedinym pastyi'em Kristem. Diky tomu muzeme byt klidni, ze Pan bude verne stat i pi'i kardinaleeh, ktei'i se v nasledujicieh dneeh sjedou v R..Jme, aby zvolili Benediktova nastupee. Vira nam totiz dava vetSi jistotu nez znalost vseeh faktu a nez nase lidske snahy veei urcovat. V ankete najednom ki'est'anskem webu se objevila otazka: Kteremu z kardinalu byste dali svuj hlas pi'i volbe papeze? Mezi moznostmi byla nastesti i moznost, ze na narodnosti nebo barye pleti nezalezi, ale ze rozhodujicf jsou sehopnosti kandidata. Tyto otazky jsou siee poehopitelne, ale jinak naprosto nepodstatne. Jako nam nepomuze pi'esne vedet, proc papez odstoupil, ale dulezity je pouze fakt, ze v teto zaleiitosti jednal ve vii'e a poslusnosti Bohu, tak take neni podstatne, kdo ze soucasnyeh kardinalu by se nam zdal vhodny, ale pouze a jen to, koho vyvolil Buh. Proto je tou nejdulezitejSi cinnosti eeJe eirkve v teehto dneeh usilovna modlitba 0 Dueha svateho pro nadehazejici konklave. Modli-li se 0 Dueha svateho eele spolecenstvi vei'ieich, neni mozne, aby je Pan nevyslysel. Vzdyt' JeZiS slfbil, ze Otee da Dueha svateho tern, ktei'i 0 nej prosi (srov. Lk 11,13). Budeme-li se tedy modlit, budeme mit jiste za papeze toho, kdo je pro tuto dobu nejvhodnejsi. Na ka:zdem z nas tedy v teehto dneeh zalezi, jestli i nase jednani bude projevem viry, nebo se uehylirne jen k prazdnym lidskym i'ecem nad lidskymi dohady. Bude pro nas tez zkouskou viry, jestli noveho papeze pi'ijmeme, i kdyz to nebude prave nas kandidat Karmelitim Vojtech Kodet (*1956) je znamy predevSimjako kazatel a autor nekolika kniinich titulu s duchovni tematikou. ZabJlva se prednaskovou aformacni Cinnosti, dava exercicie, venuje se duchovnimu doprovazeni a sluibe uzdravowlni a osvobozovani.
Pochod pro zivot 2013 XIII. Pochod pro zivot se uskutecnf v Proze v sobotu 23. brezno 2013. Pochod pro zivot zacfna ve 12:30 msf svato~ v dominikanskem kostele sv. Jiljf na Husove 8 a pokracuje pruvodem centrem Prahy na Vaclavske namestf k sose sv. Vaclava, kde bude zakoncen kratkym programem. Potrat0vY zakon je v platnosti uz 56 let. Zbytecne pripravf 0 zivot 66 detf denne. Zmenme to. z6kefny virus chfipky zabiji deli Dnes mi pi'isla sms od sefredaktora csopisu Tarzieius Stepana PospiSila. "Prosime moe 0 modlitby, nasi kolegini Martine Kupeove ve ctvrtek zemi'el naprosto zdrary desetilet)' syn na zakei'ny VIR CHRIPKY .0 den pozdeji dostala stejny virus jeji ani ne dvouleta deerka ktera bojuje v nemoenici 0 zivot.
Ondra Kupec met pohi'eb 18.2. Na sigmilech se mhidez modli1a za malou sestficku Ondry, ta chi'ipku pfezila. Nepodceiiujte chfipku. Sam jsem tenryz virus dostal a 3 dny jsem ,,0 sobe nevede!" a to je mi 32 let. Dfky obetavosti a sousedu z naseho domu a rodiny, jsem se s toho brzy dostal. p.a. INevecefal zdro./~ignaly.cz profil Jenda o umirimi Pracuji v soc. Sluzbach. Kdyz zemte stary clovek je to smutne, ale se smrti se u stareho cloveka uz nejak pocita: nemoci pfichazeji, tela chl'adne. Nektere babicky mi i'ikaji "uz se tesim az budu na druM strane se srymi (pfateli,manzelem a lidmi) ktefi na me uz cekajf.Tady uz marne jenom same bolesti a tam budou jen radosti." Clovek se i usmeje kdyz mi tato slova fikaji. Take k me praci pati'i starat se nejen 0 umirajiciho ale do j iste miry take 0 jeho rodinu. Pfipravit rodinu na to co bude nasledovat, fici jim ze pro svou maminku udelali vse co bylo v jejich silach a ted' je cas ,ji nechat jit". Jedine co muze clovek udelat v tuto chvili je drzet ji za ruku, protoze clovek ktery odchazi citi do posledniho okaillZiku pfitomnost druheho cloveka. Af na nej mluvite nebo ho drzite za ruku, vi 0 tom. Kdyz se podari smii'it rodinu se smrti blizkeho, je to moc dobfe. Rodina se uklidni vi ze babicka dedecekjdou za temi, ktefi nas pfedesli do vecnosti a se shora sleduji nas ,co tady na tom svete provadirne za lumparny.Takjim to alespon fikam ja. Pracovniku v soc. sluzbach neni urceno soudit co clovek udelal spatne, co dobfe. To bude soudit nekdo jiny - kdo je spravedlivy a jeho moc a moudrost pfesahuje lidske. Clovek to ani nemuze pobrat. Muj Ukol je jen jeden: soucit, pochopeni, povzbuzeni a nekdy take ukazat lidem cestu jak jit dal. Otazky jsou nekdy take: co bude dat s mym zivotem, budu bez nej bezradna, muj zivot bude pnizdny .... Vel' ze nebude. Vzdy tu nekdo je - rodina, pi'atele, nebo alespon sousedka. Nebo se objevi nejake ditko z ulice, ktere je sarno jako ty a ma to doma teZke. Nikdy nevime koho nam Pan JezfS posle, abychom v tom slzavem Udoli nebyli sami. Stane se mi, ze \ide obcas zavolaji a poprosi 0 kontakt z nasirn dekanem. Po pfipade me poprosi abych pfiSel, kdyzjirn nekdo z rodiny zerni'e. Promluvil si s nimi a potesil je v tak tezke chvili. Poprosi 0 ruzenec a svate obrazky. Posledni pulrok sleduji ze i tady na zapade, kde je pole neorane Pan Jezis rozseva a zacinaji se objevovat rostlinky ktere potfebuji aby je nekdo opecoval a vidim tu dobreho zahradnika. Kneze, ktery se snazi s laskou - pecovat o rostlinky ktere mu nas Pan JezfS svei'il. p. a. Jan Neveeeral 28. SVETOVY DEN MLADEZE V PLZENSKE DIECEzr 22.a 23. bi'ezna 2013 Patek 22. Bi'ezna 18:00 Kfizova cesta ulicemi mesta Plzne (zacatek v katedrale sv. Bartolomeje) Sobota 23. Bi'ezna 9:00 Zahajeni programu v sale sti'edniho odborneho uciliste Elektrotechnickeho (Vejprnicka 56 Plzen - Skvriiany) Dale Chvaly, Setkani ve skupinkach Beseda s reziserem Jii'im Strachemv "Beze strachu 0 vife"
Radostny
ruzenec
p. Pidrmanova Lucie Daiikova p. Matejkova p. V. Gejgusova p. Graseova .
1 p. Koubova 2 p. Rissova 3 p. Jelinek 4 p. Kocova 5 p. Kfizova
Ruzenec 1 p. Jakubesova 2 Helenka Kfizova 3 p. Pecenkova 4 p. Sedlakova 5 p. Palenikova
Josef Sterzik p. Sterzikova manz. Kolenovi p. Pavel Vincurek Simon Sterzik
ruzenec
p. Petr Fryvaldsky p. Petr Netahlo p. Hiklova p. Vincfukova Jakub Palenik
Slavny 1 Martin Panek 2 Mirka Gederova 3 p. Bedliva 4 p. Fryvaldska 5 p. Vlkova
svetla
p. Cihak p. Sterzik p. Pavel Netahlo MUDr. Pavel Kffz p. Petr Zettl
Bolestny 1 p. Tararik 2 p. Dagmar Matysova 3 p. Gederova 4 p. Rychtarova 5 p. Jaroslav Biba
p. KrafCikova Jan Neveceral p.Tyrmerova Mudr. Fibich
Matous Sterzik B. Sterzikova p. RtiZickova p. Zettlova
ruzenec
Sarka Gregorova p. Hrachovcova p. Bystricka p. Wlinscherova Antonin Sterzik
Koncert PRAGUE CELLO QUARTET (Zname melodie z filmu Prati z karibiku, Mission Impossible nebo skladby od Metallicy, Beatles v originalni uprave pro 4 violonella) 14:30 Mse sv. s pruvodem s ratolestmi ~ 16:00 Predpokladany zaver Prihlasky telefonicky nebo pres email s fotografii, prosfm, nejpozdeji do 10. 3. Musim zajistit ubytovani na DCM. Cena 250 Kc zahrnuje cestu tam a zpet, ubytovani na DCM, veceri na DCM , snidani, svacinu, obed, svaCinu. Pfipadny rozdil v cenach bradi sponzor. Pozor! Zahajen prijem pi'ihlasek na ki'esfansk)' B.E.Z.va tabor s Beruskou. informace na www.lOOpy.cz em ail:
[email protected] pastor. asist. Jan Neveceral te1.737422878 Pan JezfS rekl: "Nechte di:'itipfichazet
ke mne a nebraiite jim"
I
Modlitby za n~;menji brezen 2013 Za vsechny pro life organizace v nasi zemi. pro life - souhrnne oznacenl pro stoupence a iniciativy no ochronu lidskeho zivota od
pocetl po pNrozenou smrt
3. bl-cznl\
10. brezna 17. brezna 19. brezna
24. brezna 28. brezna 29. brezna 30. brezna
31. brezna
nedele nedele ned~le uterY nedele l3tvrtek patek sobota nedele
3. nedele postni 4. nedele postni 5. ned~le postni (sv. Patrik) Slavnost sv. Josefa Kvetmi nedele Zeleny <:::tvrtek Velky patek Bihi sobota Hod Dozi Velikonoeni
Narozeniny vefarnostiBREZEN 5. bfezna 5. bfezna 16. bfezna 21. bfezna 23. bfezna 24. bfezna
2013
pani Lucia Stefanova pani Jifina Gregorova pan Benedikt Jelinek pani Barbora Castkova Antonin Sterzik pani Helena Do~kova
Blaho Fe'emea
rosu 'emeBol.i ozehndn{
Leto~ni Bila sobota je poslednim dnem se zimnim ~sem teto zimy a proto si na Hod Boii Velikonol3ni mno pfivstaneme. Na Bilou sobotu zapada slunce v 18.36. Zpivejme aleluja! Vyraz aleluja pocMzi z srnreho hebrejskeho vy-razu halelu-jab, kterY znamena oslavujte Pana, chvalte pana. Tento vy-raz obsahuje i kra~i podobu Boiiho jmena (yh, ,jab"). Latinskli podoba tohoto terminu zni alleluia. Z ni pak vznikla podoba l3eska aleluja. Tento vy-raz se v nlznych obm~nach vyskytuje primam~ ve starozlikonnich Zalmech. Nasledn~ jej prevzala i novozlikonni kf~st'anska cirkev. V katolicke cirkvi je vy-raz aleluja charakteristicky ptedev~im pro velikono<:::nidobu. Proto se v postnirn predvelikono<:::nim obdobi nepouiiva viibec, aby pak v pine sile mohl slavnostn~ zaznit na vigilii 0 Bile sobot~, kdy cirkev chvaIi Boha za vzkfiSeni Krista. Jii dva tisice letjsou Velikonoce ustrednim svatkem cirkevniho roku. Celych 50 doi po Velikonocich a kaidou ned~li v roce slav! kfest'ane vzkfiSeni JeziSe Krista a raduji se z toho, ie skrze vzkfiseni marne podil na napln~nem iivot~ Krista i my. Vyrazem teto radosti jsou rozmanite zpevy Aleluja ...
