I akwa plili 1 Bl H 8 1 I i H R l i -i

I

ČESKOSLOVENSKÁ VÉDECKÁ SPOLEČNOST PRO M Y K O L O G I I

■

^

I

akWA

■

p

I

y j

^

K

A

I

plili 1 Bl H 8 1 I i H R l i m

J

P

8

I

l i

-i ™ H H|

A

'CESKA M Y K O L O G I E

Časopis Cs. vědecké špblečhosti pro m ykologii k šíření znalosti hub po stránce vědecké i praktické Ročník

38

Číslo4

Vedoucí

redaktor:

L i s t o p a d l 9 84

prof. RNDr. Zdeněk Urban, DrSc.

Redakční r a d a : RNDr. Dorota Brillová, CSc.; RNDr. Petr Fragner; MUDr. Josef Herink; RNDr. Věra Holubová, CSc.; RNDr. František Kotlaba, CSc.; RNDr. Vladimír Musílek, ijrSc.; doc. RNDr. Jan Nečásek, CSc.; ing. Cyprián Paulech, CSc.; prof. RNDr. Vladimír Rypáček, DrSc., člen korespondent Č S A V ; RNDr. Miloslav ä \ '\ Staněk, CSc.

§-\

/ í

;

I

^ ý k o n n ý r e d a k t b r: RNDr. Mirko Svrček, CSc.

Jh ■

.-9t'-. .■ '

Příspěvky zasílejte na adresu výkonného redaktora: Národní muzeum, Václavské n. 68, 115 79 Praha 1, telefon 269451-59.

3. sešit vyšel 20. srpna 1984

OBSAH D. B r i l l o v á a G. S u f á k o v á : Výskyt virusových častíc v hýfach parazitickej huby Cercospora beticola Sacc............................................................................. 193 M. S v r č e k : N ové nebo méně známé diskomycety. X I I I ......................................... 197 Z. P o u z a r : Poznám ky ke čtyřem evropským ch orošů m ...........................................203 J. K l á n : Evropské druhy rodu Xerom phalina (Tricholomataceae) . . . . 205 A. K o c k o v á - K r a t o c h v í l o v á , E. S l á v i k o v á a E. B r e i e r o v á : K v a ­ sinky izolované z plodnic lesných húb zo Záhorskej n íž in y .............................. 218 M. O n d ř e j : Sběry parazitických imperfektních hub rodu Cercospora Fres. z území Československa (část I I I . ) .................................................................................230 J. R o d : Antagonistické účinky některých hub na houbové původce skladova­ ných hnilob cibule kuchyňské (A lliu m cepa L . ) ....................................................... 235 A. Ř e p o v á : N ové nálezy půdních mikromycetů v Československu . . . 240 O. B r a s l a v s k á : Druhové zastúpenie rodu Fusarium Lin k ex Fr. na zemiakoch na S l o v e n s k u ................................................................................................... 243 J. Š p a č e k : Dr. A. Podpěrová se dožívá osmdesáti l e t ........................................... 246 V ý z n a m n á v ý r o č í č l e n ů Čs. v ě d e c k é s p o l e č n o s t i p r o m y k o ­ l o g i i v r. 1 9 8 4 247 ' R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : E. Michael, B. Hennig et H. Kreisel, Handbuch für Pilzfreunde. Band V. Blätterpilze — M ilchlinge und Täublinge (M. Svr­ ček, str. 255); S. Domaňski, G rzyby (Mycota). Tom X III. Podstawczaki (Basidiomycetes) (F. Kotlaba, str. 255); S. Nilsson (ed.), Atlas of airborne fungal spores in Europe (Z. Pouzar, str. 256). P ř í l o h y : černobílé tabule: X IV .—X V I. Cercospora beticola Sacc. X V II. Xerom phalina campanella (Batsch: Fr.) Kühn, et M aire X V III. Xerom phalina fellea M aire et Malengon et X. cauticinalis (Fr.) Kühn, et Maire

ČESKÁ MYKOLOGIE Č A SO P IS Č E SK O S LO V E N S K É V É D E C K É SPO LEČ N O ST I PRO M Y K O L O G II R O Č N ÍK 38

1984

SEŠIT 4

V ýsk yt virusových častíc v hýfach parazitickej h u by Cercospora beticola Sacc. Viruslike particles in hyphae of parasitic fungus Cercospora beticola Sacc. D orota B rillová a Gabriela Sutáková V predloženej práci sú zhm uté výsledky elektronomikroskoipického štúdia h ýf troch monosporických izolátov cerkospóry repovej a sterilného mutanta indukovaného N-nitrózo-N-etylm očovinoiu. V cytoplazm e a niekedy aj vo vakuolach hyfálnych buniek sa zistila přítomnost virusových častíc sfé­ rického tvaru, dvojakých rozm erov — 30—35 a 50—55 nm. V buňkách hýf kmeňa Mss2 sa spolu vyskytovali virusové částice obidvoch rozmerov, kdež­ to pri kmeni PR13 v niektorých buňkách sa vyskytovali virusové částice iba vačších rozm erov, t. j. 50—55 nm a v iných zase iba menších rozm erov 30—35 nm. V infikovaných buňkách sa pozorovali zm ěny mitochondrií, přítomnost lamelárnych struktur, změny až lýza buňkových stien a u volňovanie virusových častíc z buniek. P ri kmeňoch s obsahom virusových čas­ tíc sa zistila znížená sporuláoia oproti kmeňu zdravému. V hyfálnych buňkách kmeňa M2 a sterilného mutanta virusové částice neboli nájdené.

H

In the present paper w e summarize the results of electron microscope in­ vestigation o f the hyphae of three singlespore isolates o f Cercospora beticola and a sterile mutant. In ultrathin sections o f hyphal cells w e have found tw o types o f viruslike particles of spherical shape, 30—35 and 50—55 nm in diameter. They w ere dispersed in the cytoplasm and occasionally in the vacuoles as w ell. V iruslike particles o f both types occurred together in the hyphal cells o f the strain Mss2,- whereas the hyphal cells o f strain PR13 contained viruslike particles only one dimension, i. e. there w ere cells con­ taining 30—35 nm and others 50—55 nm viruslike particles. In the infected cells w e observed changes of mitochondria, the occurrence of lam ellar structures, changes o f cell w alls leading to’ the disruption and liberation o f virus­ like particles from the cells. The sporulation o f infected strains was con­ siderably low er than in healthy one. ,

H

V iru sy infiku jú ce huby, tzv. m ykovírusy, upútali na seba pozornost mnohých odborníkov. D oteraz boli popísané m ykovíru sy u viac ako 100 druhov húb, patriacich do róznych system atických skupin. P rv é m ykovíru sy boli popísané pri vyššie organizovaných klobúkatých hubách. Postupné ich vý sk y t sa zistil aj v rám ci parazitických stopkovýtrusných húb ( Uredinales a Ustilaginales), v niektorých druhoch húb vreckatých (A scom ycetes) a v hubách nedokonalých (D euterom ycetes). Nakol’ko viru sové in fekcie sú často sprevádzané rózným i kulturálno-m orfolog ick ý m i a fy zio lo gick ý m i zm ěnam i húb, rozhodli sme sa podrobit elektrónovom ikroskopickém u štúdiu cerkospóru repovú (C ercospora beticola Sacc.) po­ vodců listovej nekrotickej skvrnitosti cukrovej repy, pri ktorej v posledných rokoch sme pozorovali vel’kú variabilitu izolátov in vitro. Ciel'om predloženej práce je preto orientačně štúdium přítom nosti víru sov v h ýfach izolátov horeuvedenej parazitickej huby. 193

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

Materiál

a metody

N a přípravu materiálu pre elektronová mikroskopiu sme použili monosporické izoláty cerkospóry repovej z lokality Pohronský Ruskov — označenie kmeňa PR13 a M ajcichov — označenie km eňov M2 a Mss2, kultivované na zem iakovo-glukózo-agaravej póde (Z G A ) v tm e pri teplote + 2 4 °C. Km eň PR13 sa vyznačoval vzduš­ ným m ycéliom sivozelenej farby stredného odtieňa, lúčovitou strukturou povrchu kolonií a nízkou sporuláciou. Z lokality M ajcichov sme pojali do štúdia dva kmene, ktoré sa vyznačovali farebným i rozdielm i vzdušného mycélia, celkovým habitusom povrchu kolonií a róznym stupňom sporulácie. Km eň M2 je silné sporulujúci, má tm avosivozelené vzdušné m ycélium usporiadané do niekolkých odtieňovo odlišných koncentrických zón; kmeň Mss2 je v porovnaní s horeuvedeným slabšie sporulujúci, so sivým vzdušným m ycéliom stredného odtieňa, s rastovým i povrchovým i deformáciami. Okrem toho sme pracovali aj so svetloružovým sterilným mutantom cer­ kospóry repovej indukovaným N -nitrózc-N-etylm očovinou (NEM ) (B rillová 1982), kultivovaným tým istým spósobom ako horeuvedené divoké kmene. V zorky m ycélia sme odoberali z 10-dňových kultur. Sporuláciu km eňov in vitro sme sledovali na špeciálnej sporulačnej póde pripravenej z extraktu listov cukrovej řepy. Na hodnotenie intenzity sporulácie sme použi­ li 6-dňové kolonie. Elektronová mikroskopia. M ycélium zo štyroch uvedených km e­ ňov sme fixova li 4 hod. v 2,5% glutaraldehyde v cacodylatovom pufri (pH 7,2) a postfix o va li 2 hod. v l"/0 vodnom roztoku 0 s 0 4. M ateriál sme odvodňovali buď v ace­ tone alefoo v čistom alkohole, previedli cez propylenoxid a zalievali do- Spurrovho média (Spurr 1969), alebo do Durcupanu. Ultratenké rezy sme zhotovovali na ultramikrotóme L K B I I I a Reichert a kontrastovali uranylacetatom a citrátom olova (M azza et Casale 1979. Reynolds 1963). Takto spracovaný m ateriál sme prezerali v elektrónovom mikroskope T E S L A BS 500 a fotografovali na sklenené platné ORW O EU 2.

Výsledky Na ultratenkých rezoch h ý f sme zistili přítom nost virusových častíc. Tieto boli vo ln é rozptýlené v cytoplazm e (1— 3), n iekedy aj vo vakuolach (3). V buň­ kách s viru sovým i časticami sme pozorovali změněné m itochondrie (2) a tiež přítomnost dvojitých lam elárnych Struktur (1— 3). V infikovaných buňkách ná­ padné boli aj zm ěny buňkových stien. Z a tia l čo buňkové steny buniek bez v i­ rusových častíc sú po celej dlžke rovnako 'hrubé ( 12— 10 nm), majú pevný ce­ listvý okraj a sú hom ogenně (4), buňkové steny buniek s viru sovým i časticami sú akoby silné zhrubnuté (30— 160 nm), strácajú pevný okraj, celistvost, deštruujú a uvolňu jú sa, čím vzn iká možnost pre u volň ova n ie virusových častíc z buňky (1— 3). P ri km eni Mss2 sa v niektorých případech zistilo silné rozpúšťanie buňkových stien a masové u volnovanie virusových častíc (5). P ri km eni PR13 sa buňkové steny infikovaných buniek rozpúšťali iba čiastočne. V o všetkých prípadoch výskytu m ali viru sové částice sférický tvar, avšak ich rozm ěry boli rozdielne. V buňkách niektorých h ý f km eňa PR13 sa v y ­ skytovali virusové částice váčších rozm erov 50— 55 nm (3) a v buňkách iných h ý f toho istého kmeňa boli přítom né iba virusové částice velk o sti 30— 35 nm (1). V buňkách h ý f kmeňa Mss2 bol vý sk yt virusových častíc zmiešaný. V cyto­ plazme každej in fikovan ej h yfáln ej buňky sa spolu vy sk yto va li viru sové částice 30— 35 nm, ako aj 50— 55 nm (2). V iru sové částice sme nenašli v buňkách h ý f km eňa M2 a sterilného růžo­ vého mutanta indukovaného NEM . Co sa týka sporulácie, v tom to smere sa zistili výrazn é rozdiely. Km eň M2, v hýfach ktorého sme virusové částice nenašli, produkuje na sporulačnej póde 11 459 konídií na jednu kolóniu; kmeň Mss2 s viru sovým i časticami v hyfálnych buňkách 1830 konídií na jednu kolóniu a kmeň P R I 3 taktiež obsahujúci v i­ rusové částice iba 945 konídií na jednu kolóniu. ] 94

B R IL L O V Á A Š U T Á K O V Á : V Ý S K Y T V IR U S O V Ý C H Č A S TÍC

D i sk u si a V ýsled k y nášho orientačného štúdia ukázali, že niektoré km ene cerkospóry repovej na Slovensku sú in fik ova n é viru sovým i časticami. Táto skutočnosť otvára n ové možnosti hodnotenia prejavu študovanej fytopatogennej huby. Předpokládám e, že ďalšie štúdia vztahu hostitel’ - patogén na ú rovn i dvoch m ikroorganizm ov prispejú k vysvetlen iu niektorých vážných otázok variabilného vztahu cerkospóry repovej k je j hostitelskej rastline, k cukrovej repe, ktoré sa doteraz vy s v ě tlo v a li najčastejšie z pohladu ekologického, neskór aj z hladiska genetického a zmien pestovatelského prostredia (B rillová 1981, 1982). Parazitovan ie cerkospóry repovej viru sovým i časticami móže o vp lyv nit je j m etabolické pochody a tým aj celkovú biologickú aktivitu. V literatú re sa objavujú správy o vp ly v e virusových častíc na sporuláciu húb (B obyr et Sadovskij 1978). Zau jím avé sú výsledky H ollingsa (1982) s druhom P y ricu la ria oryzae, keď experim entálne fúziou in fikovaných a zdravých protoplastov vy v o la l redukciu sporulácie, ktorá však nebola sprevádzaná m orfologickým i změnami. V ýsledky, ktoré sme obdržali pri kmeňoch M2, Mss2 a PR13 tiež poukazujú na možnost existencie vztahu medzi prítomnostou v i­ rusových častíc v buňkách h ý f a sporuláciou kmeňa. P ri vý sk yte virusových častící v hyfálnych buňkách osobitnú pozornost si zasluhujú zm ěny bunkovcj steny in fikovaných buniek. Deštruovanie až rozpúštanie buňkových stien umožňuje uvolneniu virusových častíc z buniek hostitel'a. S podobným i údajm i sme sa střetli v prácach A lb o u y et Lapierre (1972) a A lb o u y (1979), ktorí študovali druh M ycogone perniciosa. Zatial’ nemáme dókazy o tom, že by takto uvolněné virusové částice in fik o va li zdravé h ýfy. A n i v literatú re nie je táto otázka jednoznačne rozpracovaná. P ri mechanickej inokulácii h ý f pu rifikovan ým i vírusm i sa dosiahli negatívne výsledky. Příčinu neúspechu týchto pokusov vidia niektorí autoři v nízkcj stabilitě m ykovírusov a v ich rýchlej inaktivácii (M oskovec et al. 1972). Je však otázne, či inaktivácia nemóže byť sposobená alebo urychlená právě manipuláciou pri príprave inokula. P o d lá iných autorov (B obyr et Sadovskij 1978), negatívne výsledky pri přenose víru sovej in fekcie móžu byť zapříčiněné mim oriadnou pevnostou buňkových stien h ý f m ikroskopických húb, ktoré je tažko narušit pri mecha­ nickej inokulácii. U rčitý úspěch sa dosiahol prenosom čiastočne purifikovaných vírusov na protoplasty druhu P e n ic illiu m sto lo n ije ru m (Lhoas 1971). Přenos m ykovíru sovej in fekcie je jednou zo základných otázok, ktorej sa v súčasnosti ven u je v e lk á pozornost. Pozitívnou sa ja v í cesta fú zie protoplastov — cytoplazm y v podmienkach kom patibility jedincov. P ri fytopatogénnych hubách experim entálne štúdia možností přenosu m ykovíru sovej in fekcie sa v y u žíva li na dókaz přenosu vážného fytopatologického fenoména, stupňa v irulencie, resp. hypovirulencie, vy vola n ej m ykovírusm i (G habrial 1980 pri dru­ hu H elm in th osp oriu m victo ria e ), alebo prítomnostou zvláštnych d sR N A segm entov (Dodds 1980 pri Endothia parasitica, H ollings 1982 pri R hizoctonia solani). Cerkospóra řepová, hlavně je j niektoré km ene pěstované na Z G A póde v e lm i často vy tv á ra jú anastomózy a je preto možné, že plazm ogam ia sa podiela alebo zabezpečuje rozširovanie virusových častíc z buňky do buňky, resp. z h ý fy do h ýfy. Přenos vírusov anastomózami je popísaný už pri via cerých fytopatogénnych hubách, napr. pri C o lle totrich u m lindem uthianum , E ndothia parasitica, Gaeum annom yces gram inis a U stilago maydis (Lecoq et al. 1979 in : M olitoris et al. 1979). P ri niektorých parazitických m ikrom ycétach : C o lle totrich u m lind em u thia195

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

num , Fusarium roseum , F. cu lm oru m a Gaeum annom yces gram inis sa zistil pře­ nos víru sov konídiofórm i. O krem toho boli viru sy nájdené aj v sporách niekto­ rých druhov, napr. v urediospórach Puccin ia gram inis f. sp. tr itic i, Urom yces ■phaseoli f. sp. vignae a tiež v skleróciach S cle ro tiu m cep ivo ru m (Lecoq et al. 1979 in: M olitoris et al. 1979). C itovaný autor uvádza osobné oznámenie Féraulta a T ivo lih o o přenose in fekcie askospórami druhu Gaeum annom yces gra­ m inis, čo sa p reja vilo pri zakladaní kultúr. N am i študované km ene cerkospóry repovej sú tiež m onosporickým i izolátm i, preto bude potřebné podrobit elektrónovom ikroskopickém u štúdiu aj reprodukčně orgány druhu. P o z n á m k a . V práci sme použili termín „viru sové častíce“ , pretože zatial ešte nebola urobená izolácia a přesná biologická charakterizácia vztahujúca sa na virusy. P re anglický text sme převzali z literatúry term ín „viruslike particles“ (V L P ). Literatúra A L B O U Y J. (1979): Some m orphological changes in Fungi induced by Fungal, viruses. — In: Fungial Viruses, ed. M olitoris H. P., Hollings M. et W ood H. A., p. 78—93, Spiringer-Verl., Berlin, Heidelberg, N ew York. A L B O U Y J. et L A P IE R R E H. (1972): Observations en microscopie électronique de souehes virosées de M ycogone perniciosa (Magn.) Cost, et Dufour, agent d’une möle du champignon de couche. — Ann. Phytopath., 4: 353—358. B O B YR A. D. et S A D O V S K IJ Ju. P. (1978): Virusy gribov, ich ingibirujuščije i inducirujuščije svojstva. — Izd. Naukova dumka, Pp. 126, K ijev. B R IL L O V Á D. (1981): V p ly v herbicídov na parazitickú hubu Cercospora beticola. - Sb. Ú V T IZ , Ochrana rostlin, 17: 119-128. B R IL L O V Á D. (1982): The effect o f N -N itroso-N -E thylurea on Mutagenesis o f Cer­ cospora beticola Sacc. — Biol. PL, 24: 415—422. DODDS J. A. (1980): Association of Typ e 1 virus-like dsR N A w ith club-shaped particles in hypovirulent strains o f Endothia parasitica. — Virology, 107: 1—12. G H A B R IA L S. A. (1980): Effects of fungal viruses on their hosts. — Annu. Rev. Phytopathology, 18: 441—461. H O L L IN G S M. (1982): Mycoviruses and Plant Pathology. — Plant Disease, 66: 1106— -

1112.

LECOQ H., BO ISSO NET-M ENES M. et D E L H O T A L P. (1979): In fectivity and transmision o f fungal viruses. — In: Fungal Viruses, ed. M olitoris H. P., Hollings M. et Wood H. A., p. 34—47, Springer-Veri., Berlin, Heidelberg. N ew York. L H O A S P. (1971): Infection o f protoplasts, from Penicillium stoloniferum w ith Double-stranded RN A-viruses. — J. Gen. Virol., 13: 365—367. M O SKO VEC S. N., G R A M A D. P., S A D O V S K IJ Ju. P. et Z A K O R D O N E C O. A . (1972): Virusopodibni častki u m icelii Penicillium funiculosum M 2319. — Microbiol. Z.. 34: 630-636. M A Z Z A A. et C A S A L E A . (1979): A universal staining m ixture for both negative and positive electron microscopic contrast o f biological macromolecules. — J. submicrosc. Cytol., 11: 517—526. R E Y N O LD S E. S. (1963): The use of lead citrate et high pH as an electron-opaque stain in electron microscopy. — J. Cell. Biol., 17: 208—212. S PU R R A. (1969): A low -viscosity epoxy resin embedding medium fo r electron microscopy. — J. Ultrastruct. Res., 26: 31—43. Adresa autořiek: RNDr. Dorota Brillová, CSc., RNDr. G abriela Šufáková, CSc., ÜEFE CBEV SA V , 900 28 Ivanka pri Dunaji.

196

N e w or less k n o w n Discomycetes. X III. Nové nebo méně známé diskomycety. XIII. M irk o Svrček One new species of Pezizales, S cutellinia beatricis on soil from Switzerland, and tw o new species of Helotiales, Gorgoniceps hypothallosa on bark of Picea abies and Lachnum radovii on dead leaves o f Sesleria albicans from Czechoslovakia, are described.

Jsou potpsány tři nové druhy diskom ycetů: Scutellinia beatricis ze švý­ carských Alp, Gorgoniceps hypothallosa z kůry Picea abies z Čech a Lachnum radovii z listů Sesleria albicans ze Slovenska.

Seutcllinia beatricis spec. nov. Apothecia exsiccata 2— 2,5 mm diam., disco subconcavo, pallide brunneoluteolo, m argine extusque dense b reviter pilosa, pilis luteobrunneis usque nitide pallide brunneis tecta. P ili 200— 450 fxm longi, 18-—25(— 32) ^ m lati, conspecte flexuosi, sursum sensim acuti, deorsum longe saepeque stipitiform iter attenuati, basi simplices vel b reviter bifurcati, 2— 5 septis instructi, parietibus 2— 3,5 ¿tm incrassatis, pallide luteobrunnei, raro etiam subhyalini. A sci 200— 250 X 15— 18 ^m, octospori, sporis monostichis. Paraphyses basi 3— 4,5 crassae, apice sensim usque cito clavato-dilatatae (6— 12 jum), subhyalinae. Ascosporae 22— 25 X 10— 12(— 13,5) ^m , m axim a e parte oblongo v e l anguste ellipsoideae, guttulis binis magnis im pletae, tunica sat dense subtiliter verrucosa, verrucis singularibus vel sparse confluentibus, irregularibus, minutis, plerumque 1 um minoribus instructa. H a b. A d terram glareosam muscis humilibus sparse tectam. L o c a l i t a s t y p i. H elvetia, in Alpibus, Berner Oberland, Steingletscher, 1940 m s. m., 31. V III. 1980 leg. Beatrice Irlet (holotypus P R M ). Ibidem 10. IX . 1980 (cotypus P R M ). Duplicatum in herbario přiváto B. Irlet. The Scu tellin ia described above has some resemblance w ith S cutellinia cejp ii (V elen .) Svr. (S vrček 1971), from which it seems to be d ifferen t in some characters, viz.: 1. The ascospore ornam entation is m ore fine, w ith warts distinct in optical section indeed, but exceptionally reaching m ore than 0,8 ^ m in diameter. 2. Th e m a jo rity o f the ascospores in S. beatricis are la rger and w id er than th ey are in S. cejp ii. 3. The d ifferen t shape o f hairs, which in S. c e jp ii are straight (not flexuous), rich ly forked below, and dark brow n-coloured, w ith thicker w alls (up to 7 .¡¿m). S. c e jp ii is predom inantly a lign icolous species, and thus it also d iffers ecologically. B y comparison w ith the lectotype of S. c e jp ii (P R M 147280), the evident distinctions w ere found. I dedicated this S cu tellin ia to Miss B e a t r i c e I r l e t (U n iversity o f Bern), w ho has sent me a nice collection o f interesting Discom ycetes. Gorgoniceps hypothallosa spec. nov. A poth ecia 0.5— 1 mm diam., obconica, basi angustato-sessilia in superficie h ypothalli obscure brunnei, fibrillosi, gregaria, disco concavo, denique applanato, distincte anguste albido-m arginato, pallide v e l obscure cinereo, in statu v iv o colore im m utabili sed in exsiccato fusco usque subatro, albo-pruinoso, parte ex terio ri fusco, nudo. Excipulum ex hyphis longis, parallelis, septatis, pallide brunneis, 3— 5 fim 197

ČE SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

10/""

1.

198

yV

jjr-\

I

Scutellinia beatricis Svr. — Ascospores, paraphyses, hairs (holotype, PRM). M. Svrček del.

SV R C E K : N E W OR LESS K N O W N DISCOM YCETES. X III.

crassis, parietibus usque ad 1 incrassatis, non am yloideis, basi excipuli tantum cellulis angustis v e l oblongis, usque ad 10 X 5 um magnis instructum. Hyphae excipuli cellulis apicalibus cylindraceis v e l clavato-cylindraceis terminatae. Hyphae hypothalli longae, 2,5— 4 crassae, castaneo-brunneae, cum parieti­ bus len iter incrassatis, septatae. A sci 120— 150 X 10— 12 ¿¿m, anguste clavato-cylindracei, tenuiter tunicati, deorsum sensim longe attenuati, apice conico-angustati, poro 1,5— 2 ^ m diam., distincte fortequ e am yloideo, octospori, sporis di- v e l tristichis. Paraphyses 1,5— 2,5 crassae, parte superioři ramosae, apice non dilatatae, hyalinae, septatae.

2. Gorgoniceps hypothallosa Svr. — Ascus w ith paraphysis, ascospores, excipular hyp­ hae and cells, hyphae o f hypothallus, apothecia (holotype, P R M ). M. Svrček del.

Ascosporae 20— 34 X 2,5— 3,5 /um, anguste cylindraceae, len iter curvatae, polis obtusis v e l obtuse angustatis, plerum que guttulis binis minutis sparse im pletae v e l etiam eguttulatae, maturae 3-septatae (septis tenuibus), hyalinae. H a b. A d paginam in feriorem corticis atque resinam vetustam, nigro-coloratam trunci iacentis em ortui Piceae abietis. L o c a l i t a s t y p i . Bohemoslovacia, Bohemia m eridionalis, montes Šuma­ va, Zátoň prope H orní V lta vice, in sylva virgin ea Boubínský prales dicta, 7. V I. 1979 leg. M. Svrček (holotypus, PR M ). This is a v e r y rem arkable G orgoniceps species, distinguished b y the presence 199

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

I

> Y ■0:

' V

'

_

: :v.

’

/

' .:,•

I

0,3 ^im

•, .

B fl *••; *•

:

v' V- , ;

V•

. ' ; — ý

‘

■,■ . '-^T-

A

ÍJ

10 £Lm f\

4

S V R C E K : N E W OR LESS K N O W N DISCOM YCETES. X III.

o f brow n-coloured subiculum composed o f superficial long cylindrical hyphae on w hich the obconical apothecia are seated. Th e occurrence on the under side and resinous exudations o f the bark o f fallen Picea abies trunk seems also to be characteristic. M oreover, the other G orgoniceps species are su fficiently distinct by ascospore size as w ell as other features. Lachnum radovii spec. nov. Apoth ecia (exsiccata) 200— 300 ^ m diam., in superficie folioru m sparse dis­ tribuía, b reviter stipitata, cyath iform ia v e l patellaria, disco concavo denique plano, albom arginato, m argine b reviter adpresse pilosa, v iv a tota alba sed vulnerata rubescentia, sicca extus albopulveracea et cinereorubella, stipite radium disci breviore, cylindraceo, nudo, luteolo. Excipulum textura prismática, cellulis 10— 20 X 6— 12 ¿¿m magnis, plus m inusve angulatis, radialiter ordinatis, parietibus leniter incrassatis, parte basali (stipitem versus) elongatis, solum 3— 5 latis, distincte crasse tunicatis (usque ad 1,5 ¿¿m), textura suboblita instructum. In parietibus cellularum deposita pigm ento v iv id e brunneorubro colorato frequenter adsunt. P ili 80— 120 X 4— 5 am, cylindracei, apice rotundati, tenuiter tunicati, remote septati, incolorati, basi sensim in cellulas excipuli v ivid e rubrobrunneas trans­ gredientes, in superficie tota incrustati, parte basali granulis parvis, parte apicali admodum grosse granulati (apice usque ad 9 (um diam.). Zona marginalis excipuli inter pilos copia crystallorum form a variabili vel glebulis im pleta est. Asci 40— 45 X 3,5— 5,5 um, cylindracei, deorsum b reviter attenuati, apice ro­ tundati, poro solum indistincte am yloideo, octospori. Paraphyses 60— 70 X 3— 3,5(— 4) ^m , numerosae, anguste fusoideae vel cylindraceo-fusoideae, ascos valde superantes (15— 27 m ), acutissimae, hyalinae, nudae. Ascosporae 8— 10 X 1,5— 1,8 «m , anguste fusoideae, rectae vel subcurvatae, polis angustatis, eguttulatae, aseptatae, hyalinae. H a b. A d fo lia emortua gram inis Sesleria albicans K it. et Schultes [syn .: S. caerulea subsp. calcaren (Celak.) H egi]. L o c a l i t a s t y p i. Bohemoslovacia, Slovacia occidentalis, in montibus Liptovské hole, loco R adovie skaly apud Brestová, in saxis calcareis, 25. V II. 1955 leg. M. Svrcek (holotypus, PR M ). This gram inicolous Lachnum is distinguished b y the minute, w h ite apothecia turning red-coloured w ith age, covered at the m argin w ith cylindrical, thin-w alled hairs fin e ly granulate all over and encrusted in their apices w ith colourless crystals o f irregu lar form . A globu lar mass as w e ll as individual crystals are also present among hairs in the m arginal part o f apothecium. The structure o f the excipulum seems to be characteristic, too. Dasyscyphus roseus Rehm (1893:882) is som ewhat similar, but d ifferen t in some respect. Th^ species is not described in papers o f Dennis (1949, 1981) nor R a itviir (1970) and V elen ovsky (1934 et al.). References D E N N IS R. W. G. (1949): A revision o f the British Hyalcscyphaceae w ith notes on related European species. — Mycol. Pap., K ew , 32: 1—97. 3. Lachnum radovii Svr. — Hairs and excipular cells (below cells w ith pigm ented w alls), basal part o f the excipulum, ascospores, asci w ith paraphyses, apothecia (holotype, PR M ). M. Svrcek del. 201

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984 D EN N IS R. W. G. (1981): British Ascomycetes. — Vaduz. R A IT V IIR A . (1970): Synopsis of the Hyaloscyphaceae. — Acad. Sei. Eston. Inst. Zool. Bot., Tartu, Scripta Mycol. 1: 1—115. R EH M H. (1887—1896): Ascom yceten: Hysteriaceen und Discomyceten. — In : Rabenhorst’s Krypt.-Fl. Deutschi., ed. 2. 1 (33): 1—1272. S V R Č E K M. (1971): Tschechoslowakische A rten der Diskomyzetengattung Scutellinia (Cooke) Lamb, emend. L e Gal (Pezizales) 1. — Ces. Mykol., Praha, 25: 77—87. V E L E N O V S K Y J. (1934): Monographia Discomycetum Bohemiae. 1—2. — Pragae. Address o f the author: Dr. M irko Svrček, CSc., Národní muzeum, Sectio mycologica, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1, Czechoslovakia.

202

Notes on fo u r E uropean polypores Poznámky ke čtyřem evropským chorošům Zdeněk Pouzar Four European species o f polypores (Polyporaceae sensu lato) are shortly treated from the taxonom ic and nomenclatural standpoint. T yromyces m o l­ lissimus R. M aire is identified w ith Parmastomyces kravtzevianus (Bond, et Parm .) Koti. et Pouz. and consequently the name Parmastomyces m o llissimus (R. M aire) Pouz. comb. nov. is proposed. Sim ilarly Trametes narym ica Pil. is identified w ith P oria elongata Overh. and the correct name Perenniporia narymica (Pil.) Pouz. is proposed, Poria subrufa Ell. et Dearn. is reported as new to Europe and is classified as Fibroporia subrufa (Ell. et Dearn.) Pouz. comb. nov. Oligoporus Bref. is an older name fo r Strangulidium Pouz. and consequently the name Oligoporus sericeom ollis (Rom ell) Pouz. comb. nov. is proposed.

Je stručně probrána taxonom ie a nomenklatura čtyř evropských druhů cho­ rošů (Polyporaceae sensu lato). Tyromyces mollissim us R. M aire je ztotož­ ňován s Parmastomyces kravtzevianus (Bond, et Parm .) Koti. et Pouz. a v souvislosti s tím je navrhováno jméno Parmastomyces mollissimus (R. M aire) Pouz. comb. nov. Podobně Trametes narymica Pil. je ztotožněna s Poria elongata Overh., takže správné jm éno je pak Perenniporia narymica (Pil.) Pouz. comb. nov. P o ria subrufa EU. et Deam . je uváděna nyní jako nová pro Evropu a přeřazována do rodu Fibroporia Parm. jako F. subrufa (Eli. et Dearn.) Pouz. comb. nov. Vzhledem k tomu, že Oligoporus Bref. je starším jm énem než Strangulidium Pouz., je navrhováno jm éno O lig o­ porus sericeom ollis (Rom ell) Pouz. comb. nov. Oligoporus sericeomollis (Rom ell) Pouzar comb. nov. B a s i o n y m : Polyporus sericeom ollis Rom ell, A r k iv Bot., Stockholm, 11/3: 22, I9 1 1 .-S yn .: S trangulidium sericeom olle (Rom ell) Pouzar, Čes. Mykol., Praha, 21: 206, 1967. In most o f the contemporary literature on polypores Oligoporus Bref. 1888 is the accepted name fo r the m onotypic genus w ith the only species Oligoporus rennyi (Berk, et Br.) Donk. I w ould like now to support m y original taxonomic concept o f the genus Strangulidium Pouzar 1967 (Ces. M ykol. 21: 206, 1967) with tw o included species and at the same tim e to m erge both genera. Hence the correct name fo r Strangulidium Pouz. is Oligoporus Bref. The differences in presence or absence o f cystidia and o f the im perfect state are taxonom ically not so highly important as suggested by some polyporologists. In this respect I am returning to m y original concept o f the genus Strangulidium Pouz. 1967, only changing its name and using the older one, viz. Oligoporus Bref. 1888. Parmastomyces mollissimus (R. M aire) Pouzar comb. nov. B a s i o n y m : Tyrom yces mollissim us R. Maire, Bull. Hist. Natur. A friq u e Nord, Rabat, 36: 37, 1945. S y n : P olyporus subcartilagineus Overhalts, Mycalogia, N ew York, 33: 90, 1941 (not va lid ly published). — Tyrom yces subcartilagineus (Overh.) Domianski, Grzyby (Fungi), Polyporaceae etc., 1: 151, 1965 (not valid ly published). — Polyporus transmutans Overholts, M ycologia, N e w York, 44: 226, 1952. — Tyromyces transmutans (Overh.) Low e, Mycotaxon, Ithaca, 2: 29, 1975. — Parmastomyces transmutans (Overh.) R yvarden et Gilbertson, Mycotaxon, Ithaca, 19: 144, 1984. — Tyromyces kravtze­ vianus Bondarcev et Parmasto, M ycotheca Estonica 1: 22 (no. 25), 1957. — Parm asto­ myces kravtzevianus (Bond, et Parm .) K otlaba et Pouzar, Feddes Repert., Berlin, 69: 139, 1964. There is now ain almost universal agreem ent that the striking fungus known also as Tyrom yces kravtzevianus Bond, et Parm. belongs to a genus o f its own, viz. Parmastomyces Kotl. et Pouz. The late Dr. M. A. Donk (in litt.) turned our at­ tention many years ago to the very probably oldest name relating to the fungus in question, Tyromyces mollissimus R. M aire 1945. Dr. Donk refused to m erge both fungi because the type m aterial o f T. mollissimus has been lost. Nevertheless,

203

Č e s k á m y k o l o g i e 38 (4 ) 1934 after exam ining d osely the very detailed and precise original description and considering also the geographic distribution of our fungus, I am now quite sure that Dr. Donk suspected rightly that T. mollissimus is really Parmastomyces k ravt­ zevianus and I aim now considering the identity o f both fungi as isafe. Hence the new combination Parmastomyces mollissimus (R. M aire) Pouz. Fibroporia subrufa (Ell. et Dearn.) Pouzar comb. nov. B a s i o n y m : Poria subrufa Ellis et Dearness, Proc. Roy. Canad. Inst., ser. nov.. Ottawa, 1: 89, 1897. This fungus is here reported fo r the first time from Europe. It is rather common feature in a big forest com plex in Southern M oravia (Czechoslovakia) near the town Lanžhot (both virg in forests Cahnov and Ranšpurk). It is evidently closely allied with Fibroporia va illa n tii (DC.: Fr.) Parm. but d iffers in absence of rhizoids and in reddish discolouring o f the carpophore a fter bruising in fresh state. The modern description in L ow e (The genus Poria, p. 66, 1966) indicates the m onomitic structure hut both Macrae (in litt.) and I w ere able to demonstrate skeletal ihyphae in the type material. The European specimens have characteristically partly encrusted skeletal hyphae similar to those in North Am erican material. The fungus is here classified in Fibroporia Parm asto 1968, because o f its close relationship w ith the type o f the genus, viz. Fibroporia vailla n tii (D C .: Fr.) Parm.

■

Perenniporia narymica (Pil.) Pouzar comb. nov. B a s i o n y m : Tram etes narymica Pilát, Bull. Soc. Mycol. France, Paris, 51: 364, 1936. S y n . : Poria elongata Overholts, Techn. Bull. Pennsylvania Agric. Exp. Stat. 418: 28, 1942 (not valid ly published). — Perenniporia elongata (Overh.) Domaňski, Persoonia, Leiden, 7: 160, 1973 (not va lid ly published). — Perenniporia amylohypha Ryvarden et Gilbertson, Mycotaxon, Ithaca, 19: 140, 1984. The fungus is scattered in Northern Hemisphere both in North Am erica and in Eurasia. It is a very characteristic species in am yloid w a ll o f skeletal hyphae which easily dissolve in K O H solution. The fungus has been named either Perenniporia elongata (Overh.) Doman. or Perenniporia amylohypha Ryv. et Gilberts., but the correct name should be based on the oldest name, viz. Tram etes narymica Pil. 1936, the type of which (P R M 811202, Sibiria, Narym , 1933, leg. K raw tzev, no. 3112) was compared by m e with m aterial collected in Czechoslovakia (the forest Dranec near Niž. Komárnik, N. Slovakia) as w ell as w ith some specimens from abroad. Address of author: Zdeněk Pouzar, National Museum, tř. Vítězného února 74, 115 79 Praha 1, Czechoslovakia.

204

The genus X erom ph alin a (Tricholom ataceae) in Europe Evropské druhy rodu Xeromphalina (Tricholomataceae) Jaroslav Klán Three European species of Xeromphalina K ühn, et Maire ap. Konr. et Maubl. (X . cauticinalis, X . fellea, X . campanella) are treated; their descriptions, illustrations o f macroscopic and microscopic features are given and a key is provided (also for X . cornui). Their taxonomic position, geographic distribution and ecology are discussed. X . cauticinalis is a new species for Czechoslovakia and X . fellea for Sweden and the U .S .A . Caucasian collection o f X . fellea represents the fourth record for the LJ.S.S.R. X . cauticinalis var. acida O. K . Miller is synonvmized with X . fellea.

B y ly studovány tři evropské druhy rodu Xeromphalina Kühn, et Maire ap. Konr. et Maubl. (X . cauticinalis, X . fellea, X . campanella). D ruhy jsou makroskopicky i mikroskopicky popsány, ilustrovány a sestaven klíč k určení, včetně X . cornui. Je diskutováno taxonomické postavení, geografické rozšíření a ekologie. X . cautici­ nalis je nová pro Československo a A', fellea pro Švédsko a U .S .A . K avkazské kolekce X . fellea představují čtvrtý nález pro Sovětský svaz. X . cauticinalis var. acida O. Iv. Miller je považována za synonymum X . fellea.

In t r o d u c t io n The genus Xeromphalina was separated b y R . Kühner and R.. Maire in 1934 as natural from the rather heterogenous genera Marasmius Fr. and Omphalia (Fr.) Staude. The genus, as circumscribed b y R. Kühner and R . Maire, comprises about 26 species distributed throughout the world; in Europe four species are hitherto known. N orth American species were monographed b y Smith (1953) and b y Miller (1968); the latter extended his study on some European material. Besides these tw o monographs, several regional studies on Xeromphalina have been published. The paper b y Hintikka (1957) deals with taxa o f Xeromphalina in Finland, South American species were studied b y Singer (1965) and b y Singer et Digilio (1953), Japanese b y Hongo (1962), Moroccan b y Malengon et Bertault (1975), East African by Pegler (1977), Papua N ew Guinean b y Hongo (1974) and b y Horak (1979), N ew Zealandian by Stevenson (1964) and H orak (1979). In recent years Malengon et Bertault (1975) and Moser (1978) attempted to clear up several European ta xa . Valuable information also brings the study on Omphalia by Cejp (1936). Static cultivation o f A-, campanella, X . cauticinalis, X . brunneola and X . kauffmanii was the subject o f investigation b y Lindeberg (1949) [in Hintikka (1957)] and Miller (1971). M a te r ia l an d m eth ods Species treated here except X . cornui have been studied in fresh as well as dried condition. Some herbarium material was loaned from the Departm ent of Mycology, National. Museum in Prague (P R M ), from the H erbarium o f the Botanical Institute o f the Academ y of Sciences in Leningrad (L E ), and from private herbaria o f J. K u than (Czechoslovakia) and G. Malencon (France). Microscopic structures were observed and measured in exsiccated specimens b y Zeiss A m plival microscope (1320 X , oil immersion), in Melzers’ solution, in potassium hydroxide solution — K O H (3 % ) and in water. The following abbreviations are used: E = length/width ratio; E m = average length/width ratio (the length o f spore includes the apiculus); L = entire lamellae per fruitbody, 1 = short lamellae (lamellulae) between each pair.

Xeromphalina Kühner et Maire ap. Konr. et Maubl. Xeromphalia K onr. et M aubl., Icon. Sei. Fung. 6: 236. 1934. Xeromphalina K ühn, et Maire, Bull. Soc. Mycol. Fr. 50: 18. 1934. Typus generis: Agaricus campanella Batsch, Elenchus Fung. 1: 73. 1783: Fries, Syst. Mycol. ' 1: 106. 1821.

205

C E SK A M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

H abit o f the fruitbodies omphalioid (centre o f pileus on adult fruitbodies de­ pressed to umbilicate), lamellae broadly adnate, decurrent or arcuate, consistency marasmioid (tenacious, “ revivin g” ). Characteristic features o f this genus are amyloid, smooth spores (in light microscope), cutis incrusting membranous yellow-brown pigment, the caulocystidia present. Colour o f the fruitbodies bright yellow-brown, rusty-yellow to rusty-brown. The stipe always (yellow ) rusty-brown, hispidulo-tomentose at base. Hyphae in all fruitbodies with clamp connections, septate, inamyloid, in K O H yellow, yellow-brown, red-yellow to red-brown. Hymenophoral trama more or less regular, composed o f thin- and thick-walled hyphae. The eheilocystidia more or less fusoid, thin-walled, without prolongations. In European species except X . cornui horsehair-like black rhizomorphs were found. The spore print is white. The genus represents wood or detritophilous saprophytes distributed in temperate zone both in northern and southern heinisphaere and in the montane belt in tropics. Related or similar genera o f the family Tricholomataceae can lie easily distinguished as follows: Heimiomyces Sing, (mostly considered a subgenus o f Xeromphalina) — lamellae adnate, adnexed or broadly emarginate, centre o f pilous papillate, conic or umbonate, cheilocvstidia with prolongations and m ostly thick-walled; Marasmius Fr., Omphalina Quel. (incl. Gerronema Sing., Rickenella Reith.), Flam m ulina P. Karst. — spores inamyloid; Mycena (Pers.) S. F. Gray — contrary to Xeromphalina hyphae o f trama in Melzer’s solution turning red; Pseudootnphalina, (Sing.) Sing. — lamellae are whitish, cystidia always absent; Myxomphalia Hora — fruitbodies are grey to black-grey, with gelatinous pileipellis. K e y to t h e E u r o p e a n s p e c ie s 1

Caespitose or in clusters 011 decaying spruce and fir stumps or trunks; caulocystidia in the upper part o f stipe thin-walled, i n f l a t e d .......................................................... X . cam panella Single on detritus (litter, debris) o f coniferous (rarely broad- leaved) trees; fruitbodies single; caulocystidia thick-walled, not inflated........................................................................................ 2 Margin o f pileus and stipe in the upper part finely g r a i n e d .......................................X . co rn u i 2' Grains on pileus and stipe a b s e n t ................................................................................................3 3 Taste bitter, spore length 4.5— 6.5 \im, E = 1.50— 2.00 3' Taste mild, spore length 5.7 — 8.3 fxm, E — 1.80 — 2.50 .......................... X . ca u ticin a lis

X. cauticinalis (Fr.) Kühn, et Maire

Fig. 1c, 2. 7

Bull, Soe. Mycol. Fr. 50: Is, 1934 Syn.: Marasmius aiuliciiialis F r., Epicr. p. 383. 183S. Marasmius fulvohulbillosus R. Fries (Synopsis Hymenomycetum regionis Gothoburgensis), Göteborgs Vetenskaps och Vitterhetssamphälles H andlingar 23: 28 — 32, 1899. Colour illustrations: Bresadola 1929/10, pi. 501/2. — Bresadola 1881, pi. 41/1.

Characteristics: straight stipe, mild taste, spore length 5.7 — 8.3 pim. Pileus 1— 2.5 cm broad, convex to flattened, later with a small central depression, with a slightly incurved margin, slightly membranaceous, tough, hygrophanous, slightly striate when moist, yellow, yellow-brown. Lamellae (L = 19— 25, 1 = 1— 3) adnate or subdecurrent, anastomosing intervenose at base, pale yellow. Stipe 2 — 5/ /0.05— 0.1 cm, straight, stiff, hollow, slightly bulbous at base. Y e llo w in upper part, darker (yellow-brown, brown to brown-black) towards the base. A ll stipe furnished with short, fine, yellow hairs (under lens), with rusty-yellow tomentum at the base. Horsehair-like black rhizomorphs abundant. Context o f pileus rusty-yellow, con­ tex t o f stipes yellow-brown. Smell not distinguished [after Moser (1978) as flowers o f Pyrola\. Taste mild. Spore print white. 206

X . felle

K L A N : X E R O M P H A L IN A IN EUROPE

Spores 5.7— 8.3/3— 3.8 ¡jim, E m = 1.98, E = 1.60—2.50, ellipsoid, oval or guttulate w ith relatively large apiculus, hyaline, smooth, thin-walled, amyloid. Basidia 20—40/5— 6 ¡xm, narrowly and long clavate, four-spored (size o f sterigmata to 5 urn), often w ith yellow content (in Melzers’ solution). Cheilocystidia 22— 50/5— 7 ¡xm clav­ ate, undulate, sometimes also branched, protruding only b y a small part, infrequent. Pleurocystidia not seen. Hymenophoral trama regular, composed o f loosely inter­ w oven hyphae 3.5— 8 ¡xm, thin- and thick-walled; in K O H yellow-pink, yellow-brown, vinaceous. Pileipellis a trichodermium composed o f parallel arranged cyl­ indrical hyphae 4— 10 ¡xm broad, thin- and relatively thick-walled. W ith incrusting yellow pigment in grains, patches and rings. Pileocystidia not seen. Pileitram a com­ posed o f cylindrical thin-walled hyphae 2— 8 [xm broad; in K O H yellow-pink, yellow-brown, vinaceous. Stipitipellis composed o f parallel arranged cylindrical thick-walled hyphae 2—5 ¡un broad. Caulocystidia 25— 50/4— 8 ¡xm. solitary or in clusters, cyl­ indrical, clavate, branched, horn-shaped, thick-walled (1 — 1.5fxm). Hairs (basal tomentum) 250— 700/2— 4 ¡xm, thick-walled (1 — 1.5 ¡xm), in K O H rusty-brown. Stipititrama composed o f cylindrical, thin-walled hyphae 2— 8 ;xni broad. Clamp connections present except tomentum at the base o f the stipe. average

{/""J

s p c r f c * wi ' dl i t

4 4

X

&>■ ^

6

7

3

2 -

i -

4

5 average

spore - length

T (yum)

Scatter diagram o f average length and width o f spores o f specimens examined o f the X . cauti­ cinalis ( A ) and X . fellea ( x ). (E v e ry point represents an average o f 20 measured values.)

H a b i t a t a n d d i s t r i b u t i o n . Xeromphalina cauticinalis grows singly or in groups on litter (debris) o f broad-leaved as well as coniferous trees from the hill to montane belt. Fructification May-October. Only two localities are known in Czechoslovakia at present. A Holarctic species spread in Europe, the Caucasus, Siberia, Japan and N orth America. C o lle c t i o n s

e x a m in e d .

C z e c h o s lo v a k ia :

Slovakia: Vazecka Pol’ana supra Vazec, ad

207

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984 terram circum codieem F a g i, alt. 1000 m s.m., 13. V I I I . 1977, leg. et det. J. K u th an (herb. K u than ); montes Nízké Tatry: Podbrezová-T ále, ad detritum Picea e abietis, F a g i sylvaticae in silva m ixta prope viam publieam, 4. I X . 1977, leg. L . K otílová, J. K lá n (herb. K lá n ). — S w i t z e r l a n d : Corceles pr. Neuchâtel, ad ramulos, folia et pericarpia pútrida F a g i sylvaticae, X . 1875 leg. Morthier (P R M 706947). — S o v i e t U n i o n : Krasnojarsk reg.: Turuchansky distr., detritus A bietis sp., 25. V I I I . 1972, leg. et det. E . L. Nezdoiminogo (L E ). Estonian S.S.R., Pylovasky distr.: detritus, P o p u lu s trém ula, 11. I X . 1956, leg. et det. K . Kalam ees (L E ).

N o t e s . X . cauticinalis, first collected by J. Kuthan in Slovakia in 1977, is a new species for Czechoslovakia. Pileocystidia has not been found in the material studied. Moser (1978), however,

T

j

1

y

^

y

w

^

v

c

A

1.

$

Xerom phalina. campanella — a, X . fellea — b, X . ca u ticin alis —■ e.

observed pileocystidia especially in the middle o f pileus, 25— 30/5— 8 ¡j.m in size. Miller (1968) writes “ scattered pileocystidia” , but without giving their size. Pleuro­ cystidia, described by Miller (1968) have been seen neither by the present author, nor by Smith (1953) nor b y Moser (1968). 208

K L Á N : X E R O M P H A L IN A IN EUROPE

For the European material, Moser (1978) gives the size o f cheilocystidia as 25— 30/5— 8 [im, which corresponds with m y results, hut for the N orth American material Miller (1968) gives cheilocystidia 21— 84/3.5— 8.5 ¡xm. A definite solution o f a relationship problem between N orth American and European X . cauticinalis m ay be solved after comparing sufficient material from both continents. In m y opinion, O. K . M iller gives extreme values o f some characters in his species de­ scriptions. The N orth American taxon X . cauticinalis var. acida O. K . Miller, characterized b y a hitter taste and red colour o f trama in K O H , is most probably identical with the'European X . fellea (taste bitter, trama red, numle. yellow-orange, rose, yellow-

®

j

2.

m

j

j

l

j

1 i

l

l

/

I

ß

Xeromphalina cauticinalis, a — spores, b — cheilocystidia, c — basidia, d — caulocystidia

-brown). I t is therefore variable in colour which is caused b y various thickness o f the hyphal walls. Miller (1968) apparently overestimated this character. The size o f spores o f X . cauticinalis var. acida is close to the European species X . fellea. Closely related to X . cauticinalis are X . fellea and X . fraxinophila. The former differs from X . cauticinalis b y its taste and shorter spores (see description, table 1). The latter, found in the U .S.A. only, is characterized b y the absence o f cheilocystidia; it grows only on the litter o f Fraxinus. X. fellea Maire et Malengon

Eig. lb , 3, 6

Bull. Soc. H ist. N a t. A fr. N o rd 36: 36, 1945. Syn.: X . amara H orak et Peter, Schweiz. Zeit. Pilzk. 42: 103— 104, 1964 X . cauticinalis (F r.) K ühn, et Maire var. acida O. K . Miller, Mycologia 60: 177, 1968. Colour illustrations: Moser 1978, pi. 55c.

209

T ab . 1. Results o f biometrical analysis dimension o f spores o f the X . cauticinalis and X . fellea Specimens exam ined X . cauticinalis Czechoslovakia Važecká P ofan a

Dimension o f spores [ m]

length x ± s

5.7— 8.3/3— 3.8

6.GO ± 0.52

width x ^ s

3.50±

length/width ratio, E m

0.35

1.88

length/width o f spores, E

1.60— 2.50

0

gj X . cauticinalis Czechoslovakia N ízk é T atry Mts. X . cauticinalis Switzerland

^ 6— 8/3— 3.7

6 .8 0 ^ 0 .5 8

3.41± 0.29

1.99

1.75— 2.50

^

(5.7)6.1— 8(8.3)/3— 3.5(3.8)

6.84 ±

0.63

3.28± 0.23

2.08

1.70— 2.50

O

4.6— 6.1/2.6— 3.4(3.8)

q 5.14 +

0.43

3.00+

1.71

1.53— 2.03

g

4.6— 6.1/2.7— 3.4

03 5.18 +

0.40

3.07±

O'.31

1.68

1,53— 2.03

g

4.7— 6.1(6.5,73— 3.4(3.8)

g 5.42 ±

0.44

3.15±

0.28

1.72

1.44— 2.03

*•

1,81

1,60— 2.00

1.74

1.50— 2.00

______________________________________________________________________________________________________________ F X . fellea Morocco X . fellea Switzerland X . fellea Sw ecen A’ . fellea Finland X . fellea Soviet U n io n Caucasus Mts.

5 - ~G.l(6.5)/3— 3.8

4.5— 6(6.8)/2.7— 3.4(3.8)

w

5.83 + 0.28

5.23 +

0.20

0.35

3.22 + 0.22

2.99+

0.18

K L A N : X E R O M P H A L IN A IN E U R O P E

Characteristics: taste bitter, length o f spores 4.5— 6.5 [im. Pileus 0.5— 2.5 cm broad, convex to plane, in the centre with slight depression, slightly membranaceous, elastic, smooth, hygrophanous, slightly striate when moist esp. at the margin; yellow-brown, in the centre darker, the inrolled margin paler. Lamellae (L = 16— 30, 1 = 1— 2) subdecurrent or adnate, relatively subdistant, intervenose esp. at the base and in old fruitbodies; yellow, yellow-ochraceous. Stipe 1.5— 6/0.08—0.15 cm, straight, stiff, hollow, at base bulbose; whitish to ye l­ lowish in the upper part, brownish to tobacco-brown towards the base, sometimes nearly black; the stipe is furnished with scattered short fine yellow hairs (under lens), with densely yellow-rusty tomentum at the base. Horsehair-like black rhizo­ morphs abundant. Context o f pileus yellow, context o f hollow stipe yellow-brown. Smell not distinct, after Malengon et Bertault (1975) similar to that o f Convallaria majalis. Taste strongly bitter. The bitter taste is preserved in exsicates even older than dozen o f years! Spore print white.

^

°

j

f

t

h

i

F

j

j

3. Xeromphalina fellea, a — spores, b — basidium, cheilocystidia, c — pileocystidia, d — radial section o f pileipellis, e — caulocystidia.

Spores 4.5— 6(6.8)/2.7— 3.4(3.8) ¡an, E m = 1.74, E = 1.50-2.00; ellipsoid, oval to ovoid, hyaline, smooth, thin-walled, am yloid with minute amyloid granules on some spores. Basidia 15— 25/4—4.5 ¡xm, narrowly clavate, fourspored (one speci­ mens in L E from 6. IV . 1936 have four- and two-spored basidia), often with yellow content (in Melzers’ solution). Cheilocystidia 20— 30/4— 5 ¡xm resp. cystidioles scat­ tered, cylindrical, clavate, sometimes at apex branched, narrow, thin-walled and little protruding and badly distinguishable from basidioles. Pleurocystidia not seen. Hymenophoral trama regular, composed o f loosely interwoven hyphae 4— 10 ¡xm wide with irregularly thickened walls max. 1 ¡xm; in K O H yellowish, yellow-pink, 211

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

yellow-brown. Pileipellis a trichodermium, composed o f parallel, somewhat inter­ woven, cylindrical, sometimes inflated, relatively thin-walled hyphae 3— 15 ¡xm broad; incrusting yellow pigment in grains, pegs and rings. Pileocystidia 20— 30/ 13—5.5 ¡xm, clavate, undulate, sometimes also branched, thin-walled, not incrusted, scattered. Pileitram a composed o f cylindrical thin-walled hyphae 2— 8 ¡xm broad, in K O H yellowish, yellow-pink, yellow-brown. Stipitipellis composed o f parallely arranged cylindrical thick-walled hyphae 2.5— 5 ¡xm broad. Caulocystidia 20— 70/ /3— 6 ¡xm, cylindrical, clavate, simple or branched, thick-walled (1 — 1.7 ¡xm), soli­ tary or in clusters. Hairs (basal tomentum) 300— 800/2— 4 ¡xm, thick-walled (1 — 1.7 ¡xm) in K O H rusty-brown. Clamp connections present except o f tomentum at the base o f the stipe. H a b i t a t a n d d i s t r i b u t i o n X . fellea grows singly or in groups on coniferous debris (rarely on broad-leaved debris) from the hill country to the montane belt. Fructification June— September. A Holarctic species. In Czechoslovakia, X . fellea has not yet been found, but m ay be expected with certainty. A rare species. Europe — Sweden (coll. exam ined), Finland (coll. exam ined). Switzerland (coll. exam ined), Yugoslavia (H orak 1964, ut X . amara), Austria (Moser 1978), Latvian S.S.R. (U rbon as 1971); Africa — Morocco (Malençon et Bertault 1975); A sia — Caucasus (coll. exam ined), Russian 5.5.R. (B ajk al, coll. exam ined), K ashm ir (W atlin g et Gregory 1980); N orth Am erica — U .S .A . (Miller 1968, ut X . cauticinalis var. acida). C o lle c t i o n s e x a m in e d . S o v i e t U n i o n : Caucasus occ.: Reservatio naturae “ Teberdinskij zapovednik” , Teberda, 4 km situ occidentali a pago, vallis fluvii Muchu ripa sinistra fluminis necnon declivitates meridiem spectantes, alt. 1450— 1600 m s.m., ad detritum P in i hamatae, Coryli avellanae, Quercus roboris, leg. L . K ubíčková, J. K lán , 16. V I I . 1977; in va,lie torrentis U lla Chatipara dicti 5 km situ mericl. a pago Teberda, alt. 1700 m s.m., ad detritum Coryli avellanae, P in i hamatae, Abietis nordmanianae, leg. L . K ubičková, J. K lán , 18. V I I . 1976, ibid. 17. V I I . 1977 [herb. K lá n ]; — Irkutsk reg., Sljudjansk distr.; ad mer.-occ. a lacus B ajk al, ad caudicem putrescentem A Ini sp. in vallis fluminis, 18. V I I I . 1981, leg. et det. A . Petrov [L N ] ; — Leningrad reg.. St. Sovchozi, in Piceeto sphagnoso, 6. I X . 1936, leg. R . Singer (ut X . cornui) [ L N ] . — M o r o c c o : M oyen-Atlas, alt. 1800m, en forêt mêlée, à Ifrane, à terre, parmi les a i­ guilles, sous Cedrus, leg. et det. G. Malençon, 8. X I . 1967 [herb. Malençon 6141] — S w e d e n : U plan d : Bondkyrka parish, Sunnersta, below “ K lack en” (near U p p sala), among mosses and grasses, margin o f coniferous wood, leg. S. Lundell, 11. I X . 1931, ut Marasmius fulvobulbillosus R . Fries [P R M 707050 et L E ], — S w i t z e r l a n d : Flims, in piceto, leg. J. Peter, 24. V I I . 1966 [P R M 664940] — L a Rausana, leg. J. Peter, 28. I X . 1967 [P R M 664939]. — F i n l a n d : Fennia sept., K evo prope U stjoki, 70° let. bor., leg. A . P ilát 7. I X . 1970 [P R M 714909].

N o t e s . Four localities are known from the U.S.S.R.: the first in the Latvian 5.5.R., the second in the Leningrad region, the third in the Irkutsk region and the fourth in the W est Caucasus. The fungus collected b y Lundell near Uppsala, Sweden (Fungi exsiccati Suecici no. 39, P R M 707050, and L E , ut Marasmius fulbobulbillosus R . Fries) was deter­ mined as X . fellea regarding its bitter taste and size o f spores. This species has not been recorded from Sweden. I have not found pleurocystidia in any specimen examined, which is in accordance with observations by Horak (1964), Malençon et Bertault (1975) and Moser (1978). Miller (1968) described pleurocystidia on the basis o f H orak et P eter’s collections which were also at m y disposal. According to former knowledge X . fellea differed from X . cauticinalis only in one chemical feature — the bitter taste. This feature is supplemented with another quantitative character — the length o f spores. A statistical analysis o f the length o f both taxa is presented in the table 1 ; 60 spores were measured in each specimen. The difference between the average values o f length ascertained by t-test was sig­ nificant (P = 0.01, N = 180). For the statistical evaluation the adequate value 212

K L Á N : X E R O M P H A L IN A IN EUROPE

was found to be N = 20. Thus the length o f spores is a statistically significant diacritical feature o f the tw o species (see also the scatter diagram). M iller’s taxon X . cauticinalis var. acida, which also tastes bitter, is considered to be identical with X . fellea (see notes to X . cauticinalis)-, then X . fellea is also a North American taxon. R elative N orth American species X . fulvipes (Murr.) A. H. Smith (taste also bitter) belongs to the genus Heimiomyces (H . fulvipes Sing.). X. cornui (Quél.) Favre Bull. Soc. Mycol. Fr. 52: 131, 1936. Syn.: Omphalia Cornui Quél., Bull. Soc. Bot. Fr. 24: 319 — 320. 1878. Illustrations: Favre 1936, fig. 2 (linedrawing).

Characteristics: margin o f pileus and stipe in the upper part finely grained. Description after Favre (1936), Cejp (1936): Pileus 0.8— 1 cm broad, campanulate, hemisphaerical, later applanate, with a shal­ low central depression, finely yellow grained on the surface esp. at the margin, in centre yellow-brown, rusty-brown to chestnut-brown at the margin, at the margin finely striate. Lamellae (L = 12— 14,1 = 2 — 3) arcuate decurrent, rather broad, intervenose, honey-yellow or sulphur-yellow. Stipe 2—4/0.1—0.2 cm, rigid, solid, very finely twisted, striate, nearly equal, enlarging somewhat at apex which is covered with fine distinct bright sulphur granulations, red-brown to chestnut-brown below, the base covered with dense rusty-yellow coloured hairs. The microscopic description is very similar to that o f X . amara — see Favre (1936) and Miller (1968). H a b it , h a b i t a t a n d d i s t r i b u t i o n . X . cornui grows solitarity in high moors on debris o f pines (Pinus mugo, P . mugo ssp. rotundata), with Sphagnum sp. div., Oxy coccus palustris and other peat species, mainly in the montane belt. Fructification J u ly— September. A very rare European species extending to eastern Mediterranean mountains. In Europe it has been reported from France (Quélet 1877), Switzerland (Favre 1936), Yugoslavia (Tortic 1968), Latvian S.S.R. (Urbonas et al. 1974); there is an uncertain report from Czechoslovakia (Cejp 1936). In Asia, only tw o localities are known: from Georgian S.S.R. (Nachucrishvili 1975) and Kamchatka (Kalamees et Vaasma 1981). N o t e s . X . cornui is the rarest species o f Xeromphalina in Europe. I t can be confused with Rickenella fibula (Bull, ex Fr.) Raith. or Gerronema marchantiae Sing, et CI9. on macroscopic features. X . cornui has been reported b y Cejp (1936: 102) from Blatná, South Bohemia (V I I . 1927) under the name Omphalia cornui Quél., herbarium specimens, however, have not been preserved. X. campanella (Batsch: F r.) Kühn, et Maire

Fig. la , 4, 5

Bull. Soc. Mycol. Fr. 50: 18, 1934. Syn.: Agaricus campanella Batsch, Elenchus Fung. 1: 73, 1783; Fries, Syst. Mycol. 1: 166, 1821. Omphalia campanella (Batsch) K um m er, Führer in die Pilzk., p. 107, 1871. Omphalina campanella (Batsch) Quélet, Enchir. Fung. p. 45, 1886. Omphalopsis campanella (Batsch) Earle, Bull. N .Y . B ot. Gard. 5: 425, 1909. Select, colour illustrations: Lange 1935 — 40, pi. 60A; Bresadola 1927 — 33, pi. 273; Jahn 1979, pi. 176.

Characteristics: more or less curved stipe, presence o f thin-walled, inflated caulo­ cystidia. Pileus 0.5— 2.5 cm broad, convex when young, campanulate, slightly membra213

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

naceous, pliant, margin curved and striate, sometimes umbonate when young, later always with a central depression, hygrophanous, not opaque when moist esp. when old, smooth; dull orange, orange-brown, yellow-brown, cinnamon-brown, rusty -yellow. Lamellae (L = 16— 20, 1 = 1—2) broadly adnate,subdecurrent to decur­ rent, subdistant, intervenose, often forked esp. on the pileus margin, yellowish, ochraceous-yellow. Stipe 1— 5/0.05— 0.2 cm, firm and elastic, solid, curved1), some-

a

.

O

v

f

\

-

C

]

A

\

I

M

\

//

,

.

\

/Jm

l j |

f

\

f

\

,

0

•-

=

---------------------------------------- ^

4. Xeromphalina campanella, a — spores, b — cheilocystidia, c — thin-walled caulocystidia, d — thick-walled caulocystidia, e — “ pileocystidia” , f — segment o f thick-walled hair, g — segment of thin-walled hair. Del. J. K lá n

times straight, slightly bulbous or tapered at the base, ochraceous-brownish to yellow-brown in the upper part, yellow-brown to rusty-brown at the base. The basis is covered b y white or yellow-brown hairs (tomentum). Horsehair-like black rhizomorphs abundant, often in substratum. Context o f pileus yellowish, context x) Stipes are curved due to negative geotropism, as the fruitbodies occur mostly on vertical surfaces.

214

■

K L Á N : X E R O M P H A L IN A IN EUROPE

o f stipes reddish-brown. Smell and taste not distinctive. Spore print white, later yellowish. I

I H H H H H ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H ■ I ■ ■

Spores 5.5— 6.6 — 7.5(8)/2.8— 4 ¡xm, Em = 1.70— 2.33; more or less ellipsoid, hyaline, smooth2), thin-walled, amyloid with minute amyloid granules on some spores. Basidia 18— 30/4.5— 6 ¡xm, clavate to cylindrical, four-spored. Cheilocystidia 30— 55/ /8— 13 ¡xm, largely or narrowly obtuse at the apex, sometimes with vacuolar pigmentation. Pleurocystidia not seen. Hymenophoral trama regular, composed o f irregular to loosely interwoven thin-walled hyphae 3 — 10 ¡xm broad. Pileipellis a trichodermium, composed o f parallel or irregularly arranged and branched hyphae; they are cylindrical, fusiform to inflated, 3 — 15 ¡xm broad, with incrusting yellow-brown pigment in grains, pegs and rings. “ Pileocystidia” 40— 70/7.5— 15 ¡xm, clavate, lageniform, sinuous, thin-walled, with or without incrustations. Pileitram a composed o f cylindrical to fusiform hyphae 4 —30 ¡xm broad, thin-walled, without incrustation. Stipitipellis composed o f parallel, more or less thick-walled hyphae 3— 8 ¡xm broad, more or less encrusted. Caulocystidia o f two types a) pyriform, globose, inflated, thin-walled, 30— 60/10— 25 ¡xm, in clusters or solitary, scattered over all stipe; b) clavate, sinuous, thick-walled (1 — 2 ¡xm), 10— 30/5— 10 ¡xm, solitary at the basis o f stipe or in the part o f it which is in the wood. Hairs (basal tomentum) white, yellow, yellow-brown, 200— 800/3—4 ¡xm, not septate, thin-walled (max. 0.5 ¡xm), yellowish, yellow-brown in K O H . In the lowest part o f the stipes are also present scattered hairs (caulocystidia) 50— 120 ¡xm broad, thick-walled (1— 2 ¡xm), rusty-brown in K O H . Clamp connections present, except hairs basal tomentum.

■ I ■ I I I I ■ I I I I I

H a b i t a t a n d d i s t r i b u t i o n . X . campanella grows caespitose or in clusters on decayed stumps or dead trunks in high degree o f decomposition (Picea, Abies) lying on the ground mostly on vertical surfaces among immature musci. In warm regions o f Czechoslovakia, the fructification begins early in March; more records o f fructification have been made in serotinal season (August and September). I t occurs from the hilly country to the subalpine (e.g. in Alps) belt. In Central Europe it is often in climax spruce forest communities (Vaccinio-Piceetea esp. all. Piceion excelsae). Thus, this species is considered a mountain element. In Northern Europe it predominates in lowlands. In spite o f its relatively common occurrence, the distribution in Czechoslovakia is not homogeneous; the dot-map would therefore show some peculiarities o f its distribution. X . campanella is a circumpolar species found in Africa, Europe, Asia Minor, Central- and East Asia, W est Siberia, India, Japan, N orth America.

I ■ ■ I I I I ■ I I I

S e le c t e d c o lle c t i o n e x a m i n e d . B o h e m i a centralis: distr. Beroun, ad caudicem putrescentem Piceae abietis in valle rivi Ú poř, 14. V . 1977, leg. J. K lá n ; ad coniines districtum Beroun et Rakovník, ad caudicem putrescentem Abietis albae in valle rivi Vůznice prope pagum N ižbor, 26. I I I . 1981, leg. J. K lán. — Bohem ia australis: T řebo ň -N o vá řeka, ad caudicem putrescentem Piceae abietis, 10. V I. 1978, leg. L . K otilová; Třeboň-“ H rádeček” , ad caudicem putrescentem Piceae abietis, 5. X . 1977, leg. L . Kotilová. — S l o v a k i a occidentalis: Piešťany, ad caudicem putrescentem Piceae abietis in silva conifera apud vicum Podhradie, 31. V . 1977, leg. J. K lán. — Slovakia boreo-orientalis, montes Pieniny, ad truncum putrescentem Piceae abietis cca 2 km situ mer.-orient. a pago Červený K láštor, 13. V I. 1978, leg. L . Kotilová. — Slovakia borealis: montes Západné Tatry, ad caudicem putrescentem Piceae abietis in valle Račkov á dolina, 1050 m s.m., 4. V I I . 1981, leg. J. K lá n (all specimens in herb. K lán ).

I I

N o t e s . O f the European species, only X . campanella is well defined and macroscopically easily determinable. Besides typical pyriform , globose caulocystidia,

I

2) The surface o f spores in scanning microscope (S E M ) is rugulose-plicate (Nilsson 1983).

I

215

Eg

|g !§j

H

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

whitish, yellow-whitish to yellow-brown tomentum (hairs) on the upper layer o f substratum or in it is characteristic for this species. Hairs are yellow-brown in K O H and their wall is up to 0.5 ¡xm wide. The other European species differ by thicker walls and deeper colour. The presence o f black horsehair-like rhizomorphs in every specimen has not been mentioned in literature. Rhizomorphs m ay be often hidden in the decayed stumps so that they can be overlooked. The closely related X . lcauffm a n ii A . H. Smith described from N orth America, which grows on oak stumps and has smaller spores, has not yet been reported from Europe. A c k n o w le d g e m e n ts I would like to thank Dr. E. Horak (Zürich), Prof. G. Malençon (Valognes), Prof. O. K . Miller (Blacksburg) and Prof. A. H . Smith (Ann A rbor) for valuable informa­ tion. M y thanks are also due to Ing. J. Kuthan (Ostrava) for lending his private collection and Dr. S. Sunhede (Göteborg) for access to literature otherwise unob­ tainable. I thank to Dr. M. A. Bondarceva (Leningrad) and Dr. Z. Pouzar (Praha) for permission to study in Leningrad (L E ) and Prague (P R M ) herbaria. R e fe re n c e s B R E S A D O L A G. (1981): Fungi Tridentini. 1. — Trident. B R E S A D O L A G. (1927 — 33): Iconographia mycologica. 1 — 27. — Mediolani. C E J P K . (1936): Om phalia (F r.) Quél. Kalichovka. In : K avin a K . et A . P ilát [ed .] A tlas hub evropských 4. — Praha. F A V R E J. (1936): Champignons rares ou peu connus des hauts-marais jurassiens. — Bull. Soc. Mycol. F r., Paris, 52: 129— 146. H I N T I K K A E . V . K . (1957): Ü b e r die finnischen Arten und Varietäten der Gattung X e ro m ­ phalina K ühner et Maire. — Karstenia, Helsinki, 4: 5 — 9. H O N G O T. (1962): Notulae mycologicae 1. — Mem. Shiga U n iv., 12: 39 — 43. H O N G O T. (1974): Agarics from P ap u a N e w Guinea 2. — Rept. Tott. Mycol. Inst., 11: 29 — 41. H O R A K E . (1964): Fragm enta mycologica 5. — Schweiz. Zeit. Pilzk., Bern, 42: 101 — 108. H O R A K E . (1971): A contribution towards the revision o f the Agaricales (Fungi) o f N e w Z e a ­ land. — N e w Zeal. J. B ot., W ellington, 9: 403 — 462. H O R A K E . (1979): Xerom phalina and Heimiomyces in Indom alaya. — Sydowia, H orn , Ser. 2, 32: 131-1 5 3 . J A H N H . (1979): Pilze die an H olz wachsen. — Busse. K A L A M E E S K . et M. V A A S M A (1981): Macromycetes o f Kam chatka 1. — Fol. Crypt. Est., Tartu, 16: 1 - 8 . K Ü H N E R R . et H . R O M A G N E S I (1953): Flore analytique des champignons supérieurs. — Paris. L A N G E J. E . (1935 — 40): Flora agaricina danica. 1— 5. — Copenhagen. M A L E N Ç O N G. et R . B E R T A U L T (1975): Flore des champignons supérieurs du Maroc. 2. Agaricales. — R abat. M I L L E R O. K ., Jr. (1968): A revision o f the genus Xerom phalina. — Mycologia, N e w Y o rk , 60: 1 5 6 -1 8 8 . M I L L E R O. K ., Jr. (1971): The relationship o f cultural characters to the taxonom y o f the agaric. In.: Petersen R . H . (ed.) Evolution in the higher Basidiomycetes. — Knoxville. M O S E R M. (1978): Fungorum rariorum icones coloratae 7. — Vaduz. N A C H U C R I S H V I L I I. G. (1975): Agarikalnye griby Gruzii. - Tbilisi. N I L S S O N S. (1983): A tlas o f airborne fungal spores in Europe — Berlin. P E G L E R D . N . (1977): A preliminary agaric flora of E ast Africa. — K e w Bull., London, A dd. Ser., 6: 1 -6 1 5 . S I N G E R R . (1965): Monographs o f South Am erican Basidiomycetes, especially those o f the E ast slope o f the Andes and Brasil. X . Xeromphalina. — Bol. Soc. A rg. B ot., 10:302 — 310. S I N G E R R . (1975): The Agaricales in modern taxonomy. — Vaduz. S I N G E R R . et D I G I L I O A . P . L . (1953): Prodrom o de la flora agaricina Argentina. — Lilloa, Tucum an, 25: 5 -4 6 2 . 1952. S M IT H A . H . (1953): N e w and rare agarics from the Douglas lake region and Tahquam enon falls state park, Michigan, and an account o f the N orth Am erican species o f Xerom phalina. — P ap . Mich. Ac. Sc. A rts Lett., Baltim ore, 38/1: 53 — 87.

216

K L Á N : X E R O M P H A L IN A IN EUROPE S T E V E N S O N G. (1963): The Agaricales from N e w Zealand. 5. Tricholomataceae. — K e w B ull., London, 19: 1 — 59. T O R T I č M. (1968): Fungus collections in the Pinus peuce forests in the Pelister National P ark (Macedonia, Jugoslavia). — Čes. Mykol., P raha, 22: 189 — 201. U R B O N A S V . (1971): N o v y e interesnye nachodki agarikovych gribov v Litovskoj SSR . — Mater. V I . simpoz. mikologov i lichen. Pribalt. resp., R iga, 2: 178— 182. U R B O N A S V ., K A L A M E E S K . et L U K I N V . (1974): Konspekt izučenija agarikovych gribov Litovskoj S S R , Latvijsk oj S S R , Estonskoj SSR. — Vilnjus. W A T L I N G R . et G R E G O R Y N . M. (1980): Larger Fungi from Kashmir. — N o v a Hedwigia, Braunschweig, 32: 493 — 563. Address o f author: J. K lán , Biological Station o f Prague, Belojanisova 1, 150 00 P rah a 5, Czechoslovakia.

217

Yeasts isolated from fruitbodies of m ushroom s o f the L o w la n d of Zahorie Kvasinky izolované z plodníe lesných húb zo Záhorskej nížiny A nna Kochová-Kratochvílová, Elena Sláviková, and Em ilia Breierová

Yeasts appearing on the surface o f fruitbodies o f mushrooms were investigated from five localities o f the Low lan d o f Zahorie in west Slovakia in years 1981 and 1982. 224 fruitbodies were collected and 126 yeast strains isolated. 90 yeasts were identified using shortened method o f identification.

V rokoch 1981 a 1982 sme skúmali kvasinky, vyskytujúce sa na povrchu plodníe vyšších bazídiomycétov z piatich lokalit Záhorskej nížiny na západnom Slovensku. Zozbieralo sa 224 plodníe a izolovalo 126 kmeňov kvasiniek. 90 z nich bolo podrob­ néjšie skúmané a identifikované skrátenou metodou, ktorú sme vypracovali na urýchlenie identifikačného procesu.

In tr o d u c tio n In the past, we isolated yeasts from the surface o f fruitbodies o f mushrooms collected in the virgin forest o f Dobroc in Slovakia 1962 and in Bohemo-Moravian Highland in the same year (K ocková-K ratoch vílova et al. 1964, 1965, Kocková-Kratochvilová et Ondrušová 1971). In that tim e the system o f yeast and yeast-like organisms was simplier than the recent one and the identification was easier. Some heterogenous species were created on the base o f the variability in physiological features. Many new species were described later and excluded from these species. Table 1 shows how the increase o f species number followed after 1952. A fte r the system o f Lodder et al. (1970) the half o f our isolates could be identified as T o ru b psis Candida (Saito) Lodder and 8 % as Candida solani Lodder et Kreger-van R ij. Recently, further species o f the genera Candida and Torulopsis were described, which substituted above mentioned species. Thus, the number o f described species o f these tw o genera reached 204 up today. In years 1981 and 1982 we collected 224 fruitbodies o f mushrooms from five localities in the Lowland o f Zahorie and isolated 126 yeast pure cultures. W e selec­ ted 90 strains from this collection for the identification. M a t e r ia l a n d m e th o d s L o c a li t i e s .

I II III IV V

— —

J a k u b o v -L áb , 1. X . 1981 (strains H i — H39) Lakšárska N o v á Ves, 13. V I I . 1982 ( H 4 0 - H 5 2 ) Brodské, 10. V I I I . 1982 (H 5 3 - H 7 4 ) B orský Peter, 10. V I I I . 1982 (H 7 5 - H 8 8 ) Studienka, 16. I X . 1982 (H89 and H 90) (Fig. 1 and T ab. 2)

I s o l a t i o n . Samples were taken from different places o f the fruitbody, transferred into sterile test-tubes, overlied b y sterile Sabouraud solution with 1 (i.g.ml-1 o f penicillin and 50 [xg.ml-1 chloramphenicol. A fter three day incubation at 28 °C microscopic examination of samples were performed. Cultures showing yeast cells were streaked on the surface o f wort agar in Petri dishes. Afterw ards, the usual isolation procedure was employed. I d e n t i f i c a t i o n . Identification o f isolated yeasts was a two-step procedure: identification of genera and species. Morphogenetical characteristics was used for the identification o f genera, e.g. description o f colonies or streaks, kind of reproduction, character o f growth in liquid media, sporulation, characteristics o f asci and spores, pseudomycelium formation, pigmentation and similar. Identification o f species w as restricted to seven classification principles (T 1— T 7) based on 16 physiological tests, which were described in our previous paper (K ocková-K ratoch vilová et al. 1978). The following classification principles were employed:

218

K O C K O V A - K R A T O C H V I L O V A E T A L .: Y E A S T S F R O M M U S H R O O M S T 1 — Assimilation o f nitrate 1 — positive 2 — negative T 2 — Ferm entation o f disaccharides 1 2 3 4 5 6 7 8

— — — — — — — —

M a l+ M a l+ M a i— M a i— M a i— M a i— Mal-|M a i—

S ac— Sac+ Sac+ S a c -f S ac— S ac— Sac-fS ac—

Lac — Lac — Lac — Lac-fL a c — Glc-jL a c — Glc — L a c -f Lac +

T 3 — Assimilation o f disaccharides I 1 2 3 4 5 6 7 8

— — — — — — — —

M a l-f M a i— M a i— M a i— M al-fM a l+ M a i— Mal-f-

Sac+ Sac-fSac— Sac— S ac— Sac+ S a c -f S ac—

Lac + Lac + Lac-fLac — Lac — La c — La c — Lac-f-

T 4 — Assimilation o f trisaccharides 1 2 3 4

— — — -

R af-fR a f— R a f-f R a f-

Mlz-fMlz-fMlz — Mlz —

T 5 — Assimilation o f pentoses 1 2 3 4

— — — —

X y l+ X y l— X y l+ X y l—

A ra-fA ra + A ra — A ra —

T 6 — Assimilation o f polysaccharides 1 2 3 4

— — — —

In l+ In i— In i 4In i—

Am l + A m l-f Ami — Am i —

T 7 — Assim ilation of disaseharides I I 1 2 3 4

—

C e l+ C e lC e l+ C el—

Tre-h T r e -f T reTre —

Abbreviations: M ai — maltose, Sac — sucrose, Lac — lactose, Glc — D-glucose, R a f — raffinose, Mlz — melezitose, X y l — D -xylose, A ra — L-arabinose, In i — inulin, A m i — soluble starch, Cel — cellobiose, T re — trehalose. A ccording to the principles seven ciphered numbers can be put together, e.g. 1364341 signifies: nitrate assimilation positive, fermentation o f sucrose but not o f maltose neither lactose, asTab. 1. The increase o f species num ber in genera Candida and Torulopsis during last 30 years

Year of p u b l i c a t i o n

1952 (L od d er et K reger van R ij) 1970 (Lod der edit.) 1982 (individual papers)

N u m ber o f species in the genus *--------- —— Candida Torulopsis 25 69 134

20 32 70

Total 45 101 204

Notice: U rea splitting species are not included

219

to Ín2 °

T ab. 2. The survey o f the num ber o f yeast species collected from fruitbodies o f mushrooms from the Low lan d o f Zahorie N am e o f the basidiomycete (Derm ek, 1976 and 1977, Veselý et al., 1972)

Agaricus sylvaticus Schaeff. ex K rom bh. Amanita citrina (Schaeff.) ex Roques Amanita muscaria (L . ex F r.) H ook. Ama?iita pantherina (D C . ex F r.) Krom bht Amanita phalloides (F r.) Lin k Amanita rubescens (Pers. ex F r.) S. F. Gray Amanita verna (B u ll, ex F r.) Pers. ex V itt. Amanita virosa (F r.) Bertillon Armillaria mellea (V a h l ex F r.) P . K arst. Boletus radicans Pers. ex Fr. Cantharellus cibarius Fr. Glitocybe cerussata (F r.) K um m . Clitocybe inversa (Scop, ex F r.) Quél. Glitocybe nebularis (Batsch ex F r.) Kum m . Collybia dryophila (Bull, ex F r.) Kum m . Coltricia perennis (L . ex F r.) M urrill Flammulina velutipes (Curt, ex F r.) Sing. Fom es fomentarius (L . ex F r.) K ick x Gyroporus castaneus (B ull, ex F r.) Quél. Hygrophoropsis auiantiaca (W u ll. ex F r.) R . Maire Hypholoma fasciculare (H uds. ex F r.) K um m . Hypholoma sublateritium (F r.) Quél. Chalciporus piperatus (B u ll, ex F r.) Bataille Lactarius camphoratus (Bull, ex F r.) Fr. Lactarius deliciosus (L . ex F r.) S. F . G ray Lactarius quietus (F r.) Fr. Lactarius rufus (Scop, ex F r.) Fr. Lactarius torminosus (Schaeff. ex F r.) S. F. G ray Lactarius turpis (W einm .) Fr. Lactarius uvidus Fr. Lycoperdon perlatum Pers. ex Pers. Macrolepiota procera (Scop, ex F r.) Sing. Paxillus atrotomentosus (Batsch ex F r.) Fr.

N u m ber o f collected fruitbodies

I

3 12 6 3 8 13 1 1 1 1 21 1 1 2 1 2 1 1 1 2 7 1 1 2 4 2 22 1 4 1 2 3 2

1 2 — — — — — — 1 — — — 1 2 — 2 — — — 2 3 — — — — — 1 — — — — — —

N u m ber o f isolated yeast species Locality II III IV V — 2 1 2 1 3 1 — — — 7 — —• — — — — — —— 1 1 1 — — — 8 — 1 — — 2 2

— — — —

— — 2 1 — — —• — — —

4 4 — — — — 2

2 — — — — — — — — — 1 — — — — — — — — — — — —

— — — — — 1 — —— — — — —■ — 1 — — — 1 — — —

2 3 1 — — 1 — — — 1 — — — — — — — — — — — — — — — — 1 — — — 2 — —

Total 3 7 4 3 5 8 1 0 ^ 1 ^ 1 1 1 ^ 0 ^ 3 l O 2 ^ 2 ^ 0 0 2 ^ 5 1 1 0 0 1 10 0 1 1 2 2 2

q, M

^

g Q g co 03 ^ g

£

Table 2 — continued Paxillus involutus (Batsch ex F r.) Fr. Piptoporus betulinus (Bull, ex F r.) P . K arst. Pluteus cervinus (Schaeff. ex F r.) K um m . Ramaria invalii (Cott. et W a k e f.) D onk Russula aeruginea Lind bl. in Fr. Russula albonigra (K ro m b h .) Fr. Russula aurata (W ith .) ex Fr. Russula cyanoxantha (Schaeff. ex Schw.) Fr. Russula foetens (Pers. ex F r.) Fr. Russula chamaeleontina (F r .) F r . Russula lepida Fr. Russula polychroma Sing, ex H o ra Russula xerampelina (Schaeff. ex Seer.) Fr. Russula vtsca Fr. Scleroderma citrinum Pers. Scleroderma verrucosum (B u ll.) ex Pers. Sparassis crispa (W u lf.) ex Fr. Suillus bovinus (L . ex F r.) O. K untze Suillus luteus (L . ex F r.) S. F . G ray Suillus variegatus (Sw . ex F r.) 0 . K untze Tricholomopsis rutilans (Schaeff. ex F r.) Sing. Tylopilus felleus (B u ll, ex F r.) P . K arst. Xerocomus badius (F r.) K uhn, ex Gilb. Xerocomus chrysenteron (B ull, ex S t-A m .) Quél. Xerocomus rubellus (K ro m bh .) Quél. Xerocomus subtomentosus (L . ex F r.) Quél.

2 3 4 3 5 2 2 3 1 1 1 1 12 1 5 3 4 1 3 1 — 6 6 1 1 6

2

2 — —— — —— — — — — — — 2 — — — — 3 — — — — — — —

— 1 — — 1 — — — — — — — 2 2 1 — 3 — — — 3 — 2 — — —

— — 3 — — 1 — 2 — — — — 1 — — — — — — — — 4 — — — 1

— — 1 — — — — — — — — — 1 1 1 — — — — 1 — 1 3 — 1 2

— — — — 1 — — — — — — — 1 — — — — — — — — — — — — —

2 1 4 0 2 * O 2 0 0 0 5 5 2 0 3

0 ^ ■ > O q W ^ ^

M ^ 2 :. k

% 1 3 5 5 0 1

} m ^ ^ # O ň 2

----------------------------------------------------------------------------------------------------- x T otal

—

to to

t—l1

224

-----------------------— ---------

— ---------

22

48

23

20

13

126

g

—--- ------------------------------------------------------------------------------ -

o g U1

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

B r o d s l < 0 F j f . 'y O

>

\

/

S

L

;

N

‘V

|

f

■\ ť ^ i a . c k y j / y a K ub

)

A

n

Í

I

l

(T /

* )

|

Tab. 3. Survey o f species o f the genus Candida Berkhout Assimilation o f N o o f isolates

— Xyl

A ) not fermenting str.ins H 71, H 72 + H H H H

77, 55. 46, 49,

H 83 H 56 H 47, H 48 H 51

B ) strains fermenting H 62, H 6 3 H17 H 85 H87 H 36 H 15, H 16 H 70 H 9, H I

10 K CO

8 , H 37

—

— +

A ra

Sac

— —

— — /+

N am e

M ai

Lac

+

+

—

-j— +

+

—

— +

— —

Mlz

R af

Tre

Cel

+

—

-f

+

— — +

—

4— -f

+

— •

— —

— +

— —

Am i

5 — /+ — /+ — — —

KNO3

W

only glucose — — — — + —

— — +

— — +

— — —

—

—

—

—

—

— -}—

— — —

+ - f I— —

+ - f /— +

—

—

-f

4-

—

4-

— + —' •

— — 4

-

4

■— T oru lop s is azyma van der W a lt, Johann sen et Y arro w — C. mesenterica (Geiaer) Diddens et Lodder — G. silvae V id al-Leiria et van U d e n — G. terebra Sugiyam a et Goto

+ + -

+ + 4

-

— — —

— T . anatom iae Zwillenberg — G. boleticola N akase — G. brassicae Am ano, Goto et K ag am i — C. diversa Ohara, Nonom ura et Yunom e — G. ergatensis Santa M aria — G. ibérica Ramírez et González — G. insectamans Scott, van der W a lt , van der K lift -—• C. lusitaniae van U d en et D o Carmo-Sousa — G. oregonensis P h a ff et D o Carmo-Sousa

—

—

—

+ — —

— — +

— — —

+ + +

+ — —

— — —

— — —

-f

—

+

—

+

+

—

— /+

4-

—

—*

4-

—

+

—

—

—

4-

—

4~

444 - 4 ~

— —

— —

- 4 4~ -h ^

— —

— —

— T'. papelonensis Ramírez et Martínez — G. pa rapsilosis A sh f et Talice — G. pu lch errim a (Lindner) W indisch *—• G. sake (Saito et Ota) van Uden et B uckley — G. solan i Lodder etK reg er- van R ij ■ — G. suecica Rodrigues de M iranda

4

—

+

—

—

44-

4-

—

+

H 89, H 90 H 79

44“

— 4~

4+

4+

— —

+

— —

H H H H H H

44-

— —

4-

4-

44~

— —

4—

——

— -

—

4-

4-

+

4-

—

—

— — —

—

4-

^ g

w

—

+

q

------------------ W

Q

H 7, H 10, H l l H 5, H 6 , H 3 H 31 H 82

2 1, H 12, 1113, 14, H 19, H 20, 21, H 22, H 23, 69, H 75 38, H 39

Tnl

4-

m* q <1 ^ £jj ^ ¿h :-

^ 02

hrj

4-

—

4-

—

4-

4-

—

—

4-

—-

4

4-

G. tenuis Diddens et Lodder

J -------------------------------------------------------------------------------------------------

W § 5 a? 3 q O

to

INS

O w T ab . 4. Survey o f Kloeckera species, fermenting glucose only

,

„

.

Assimilation of -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- N am e N o o f i s o l a t e s --------------------------------- ■ Xyl A ra Sac M ai Lac Mlz Raf Tre Cel In i Am i K N 0 3 I ,____________________________________________________________ *__________________________________r H 8, H 80, H 8 8 H 57, H 64, H 65, H 74, H 76, H 78 H 81

-------------

— —

— —

+ —

-f—

— —

— —

— —

— —

—

—

—

-f-

—

—

—

—

— -}-/— Janke —

— —

— —

— —

—

—

—

K . africana (Klôcker) Janke K . apiculata (Reess emend. K lôcker) ^ K . corticis (K lôcker) Janke

p* O q M co

g

H*

CO 00

o

Q

w

o

!>> W SO > H

o

Tab. 5. Survey o f urease producing isolates

Q

_____________________________________________________________________________________________________________

W

Assimilation o f Lac

Mlz

H 24, H 2 5

+

—

+

+

+

+

—

H 29 H 26, H 27, H 28, H 30, H 33, H 43 H 49, H 5 0

+ +

— —

+ +

+ +

— +

+ +

+ +/—

+

+

+

+

+

—

+

H54

+

—

+

•—

—

—

+

+

—--------------- — In i A m i K N O 3 -

— R a f Tre

-

N o o f i s o l a t e s -------------------------------------Xyl A ra Sac M ai

<"

w> Cel

—

+

q

<

>>

Apiotrichum curvatum (D iddens et Lo dder) von A rx + — — + — A . humicolum (D aszew ska) von A rx + +/— — — — .4. podzolicum (B a b y e v a et Reshetova) K o ck o va-Kratochvi 1ova nov. comb. ^ — — —■ + + Aureobasidium pullulans (de B a ry ) A rn au d — — — — —- Sporobolomyces albo-rubescens D e rx '

—

+

N am e

—

——

^ . p

^ so &

^

O S g d GO M 53 o c 2 co

to

bs

to to

Ci

Tab. 6 . Survey o f sporulating yeasts Assimilation o f N o o f i s o l a t e s ---------------------------------------------- ---------------- ---------------- — Xyl A ra Sac M ai Lac Mlz Raf Tre —

H 52

+

.—

—

—

+

+

—

4~

—

+

+

—

+

4-

.—

4~

N am e Cel _

_

_

In i _

_

Am i

KNOn

—

—

— • Kluyveromyces vanudenii (van der W a lt et N e l) van der W a lt — Metschnikowia pulcherrima

+

—

+/—

—

—

—

—

— — — + — — K reger-van R ij + + +

— —

— —

— —

—

+

—

H 32,H 34, H 35, H 86 H 45

-f +

—

—

—

—

—

H 60 H 59,H 61, H 6 6 , H 67 H4

— —

— —

— +

— +

— —

— —

+

+

+

+

—

+

— +

— —

+ +

+ +

— —

— +

+ +

— 4-

— +

— —

— —

— —

+

—

4-

4-

—

—

—

—

—

—

—

—

H 58, H 53 H 42

H 68

,

H

g

—

4*

— + P itt et M iller — —

q

Pichia heedii Phaff, Starmer, M iranda et Miller P . humpoldtii M iranda et Török P . ohmeri (Etchells et B ell) w P - strasburgensis (Ram irez et B oidin) P h a ff Saccharomyces cerevisiae H ansen S- bisporus (Naganishi) Lodder et K reger van Rij S. rosei (Guilliermond) Lodder et Kreger van R ij

^ [5 ft O £ q g 03 4^

(__l g

K O C K O V Á -K R A TO C H V ÍLO V Á E T AL.: YEASTS FROM MUSHROOMS similation o f maltose and sucrose b u t not lactose, assimilation o f D -xylose, cellobiose and trehalose, b u t not raffinose, melezitose, L-arabinose, inulin neither soluble starch. Computer program m e w as used for the identification of species according to individual codes.

R e s u lt s a n d d is c u s s io n N early a h alf o f the collected mushrooms offer the habitation for some yeasts. W e suppose, that the sandy soil o f the Lowland o f Zahorie is the source o f yeasts and the vectors are predominately ants, flies and masquitos (Sláviková et Kocková-K ratoch vílová 1980a, b, and 1981). The phenotypes o f these yeast are selected by the w axy surface predominant woods (pine, acacia and birch) and by surface p o ly­ saccharides o f mushrooms, but they can cause decaying deformation o f their fruit­ bodies (P ilá t and K ocková-K ratoch vilová 1962). T ab. 7. Common characteristics o f assimilation tests in isolated yeasts Assimilated compounds Trehalose and cellobiose D-xylose Soluble starch Lactose Raffinose L-arabinose Inulin and K N O j

% o f assimilating strains 72 55 25 19 17 5 2

Selected 90 strains o f yeasts are représentants o f genera Candida Berkhout, Torulopsis Berlese, P ichia Hansen, Kloeckera Janke, Metschnikowia Kamienski, Aureobasidium Viala et Boyer, Apiotrichum Stautz and Saccharomyces (Meyen) Reess. W e did not find any strain o f the genus Debaryomyces Lodder et Kreger-van R ij, which were found in great amount on the surface o f ant bodies (Sláviková et K ocková-K ratochvílová, 1980) on the Lowland o f Zahorie. Probably, it was caused b y the character o f habitation; not even one o f the five localities possessed soil soaked b y oil, as it was in the first case. Slimy urease positive strains were grouped in the genus Apiotrichum Stautz in­ troduced b y von A rx (von A rx et W eijm an, 1979) and species A . humicolum, A . curvatum and A . podzolicum (Babyeva et Reshetova, 1975) were included. The genera Candida Berkhout and Torulopsis Berlease (all urease negative) were grouped together (Yarrow et Meyer, 1978). The characteristics o f identified species is given in Tables 3— 6. Identified yeasts,like in other predominant yeasts from mushrooms isolated previously, posessed some common characters. Th ey did not ferment sugars or only glucose and exceptionally galactose. The sporogenic yeasts are rep­ resented only b y 15% ( Saccharomyces 6% , Pich ia 8% ). Yeast o f the group Candida-Torulopsis assimilated raffinose only in exceptional cases. The m ajority o f isolated strains assimilated trehalose, cellobiose and D-xylose. The assimilation ability is given in Table 7. In the respect to our previous papers, we concluded, that yeasts producing p-glucosidase could be isolated from the mushroom fruitbodies. However, it is possible to induce (3-glucosidase in such yeasts like Saccharomyces in the presence o f aryl or alkyl-[3-D-glucosides (Kocková-Kratochvílová, 1982). The common fea­ tures o f yeasts from mushrooms are not arbitrary, but they are evoked b y ecological factors in habitation. This fact makes difficulties in the identification o f species. Therefore, m any new ly described species were introduced (Blagodatskaja et al., 227

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

1980, van der W a lt et al., 1971, 1972, Santa María, 1971, Ramirez et Gonzales, 1972). However, not even this identification is faultless, because the isolates differ in one or tw o physiological characters from the standard description. The rare utilization o f nitrates and the ability to utilize lactose in 19% could be the signs o f younger trend in evolution. Pour localities were compared according to individual genera (Table 8). Some differencies exist between localities, however, also climatic conditions are reflected in the results. T ab. 8. The m atrix o f distances between yeast genera o f fruitbodies o f mushrooms in four localities (I to I V ) Locality I II III IV

(Jakubov, L á b ) (Lakš. N o v á Ves) (Brodské) (Borský Peter)

I 0 14 18 17

II 14 0 14 11

III 18 14 0 13

IV 17 11 13 0

Notice: The distance da b = 1/—----- — , where a is the number o f species o f individual genera isolated V n in the first locality and b those of the second locality, both being compared, n is the num ber of compared pairs.

During this study, we followed different goals: ecological research o f yeasts in the Lowland o f Zahorie, the isolation o f new strains with the ability to use different wastes, the investigation o f shortened identification process etc. I t can be concluded, that all our aims were succesfully fulfilled. R e fe r e n c e s V O N A R X J. A . et W E I J M A N A . C. M. (1979): Conidiation and carbohydrate composition in some Candida and Torulopsis species. — Antonie van Leeuwenhoek 45: 547 — 555. B A B Y E V A I. P . et R E S H E T O V A I. C. (1975): N o v y j vid drožžej iz počv, Candida podzoliea sp. n. — Mikrobiologia 44: 333 — 338. B L A G O D A T S K A J A V . M., U T K I N A L . I. et U T K I N I. 8. (1980): Biologia i sistematika konkrétných grup mikroorganizmov. — A . N . U S S R , Puščino. D E R M E K Á . (1976): H u b y losov, poli a luk. — Osvěta, Bratislava. D E R M E K A. (1977): Atlas naších húb. — Obzor, Bratislava. K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á A . (1982): K vasinky a kvasinkové mikroorganizmy. A L F A , Bratislava. K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á A . et O N D R U S O V Á D . (1971): Torulopsisarten aus den Oberflächen höherer Pilze. Torulopsis kruisii n. sp. unci Torulopsis schatavii n. sp. — B io ­ logia, 26: 4 7 7 -4 8 5 . K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á A ., P E T R O V O V Á T ., S A N I )C L A J. et H R O N S K Á L. (1964): Príspevok k ekologii kvasinkovitých mikroorganizmov. Kvasinkovité mikroorganiz­ m y na povrchu vyšších húb z Dobročského pralesa. — Čes. Mykol., 18: 91 — 99. K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á A ., S L Á V I K O V Á E . et J E N S E N V . (1978): Numerical taxonom y of the yeast genus Debaryom yces Lodder et K reger-van R ij. — J. gen. Microbiol., 104: 2 5 7 -2 6 8 . K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á A ., Š M A R D A F . et P O K O R N Á M. (1965): Príspevok k eko­ logii kvasinkovitých mikroorganizmov. Kvasinkovité mikroorganizmy z povrchu vyšších húb z Českomoravsko] a Brnenskej vrchoviny na Moravě. — Čes. Mykol., 19: 114— 120. L O D D E R J. (red.) (1970): Yeasts, a taxonomie study. — N orth H olland Pu b!., Amsterdam. L O D D E R J. et K R E G E R -v a n R ij J. N . W . (1952): Yeasts, a taxonomic study. — N orth H o l­ land P u bl., Amsterdam. D E M I R A N D A R . L . et T Ö R Ö K T. (1976): Pichia humboldtii sp. nov., the perfect state of Candida ingens. — Antonie van Leeuwenhoek, 42: 343 — 348.

228

K O C K O V Á -K R A TO C H V ÍLO V Á E T A L.: YEASTS FROM MUSHROOMS P H A F F H . J., S T A R M E R W . T ., M I R A N D A M. et M I L L E R M. W . (1978): Pichia Iieedii, a new species o f yeast indigenous to necrotic cacti in the N orth American Sonoran desert. — Int. J. Syst. Bacteriol., 28: 326 — 331. P I L Á T A . et K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á A . (1962): Plodnice pečárky zápasné infikované a deformované houbou Candida humicola (Daszewska) Diddens et Lodder. — Čes. Mykol. 16: 8 3 -8 6 . R A M I R E Z C. et G O N Z A L E S C. (1972): Candida iberica n. sp. A new species isolated from Spanish sausages. — Canad. J. Microbiol. 18: 1778— 1780. S A N T A M A R Í A J. (1971): Candida ergatensis ov. spec. — Anal. Inst. N ac. Invest. A gr. Ser. gen., 1 (2): 85 — 88. S L Á V I K O V Á E . et K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á A . (1980a): The yeasts o f the genus Aureobasidium transferred b y insects on the Low lan d of Zahorie. — Čes. Mykol., 34: 199 — 207. S L Á V I K O V Á E . et K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á A . (1970b): The yeasts o f the genus Debaryom yces transferred b y insects on the Low lan d of Zahorie. — Čes. Mykol., 34: 21 — 28. S L Á V I K O V Á E . et K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á A . (1981): The yeasts o f the different genera transferred b y insects on the Low lan d o f Zahorie. — Čes. Mykol., 35: 192— 195. V E S E L Ý R ., K O T L A B A F. et P O U Z A R Z. (1972): Přehled československých hub. — Academ ia, Praha. V A N D E R W A L T J. P ., S C O T T D . B . et V A N D E R K L I F T W . C. (1971): Four new related Candida species from South Africa sources. — Antonie van Leeuwenhoek, 37: 449 — 460. V A N D E R W A L T J. P ., S C O T T D . B . et V A N D E R K L I F T W . C. (1972): Six new Candida species from South Africa insect sources. — Mycopath. Mycol. A p p l., 47: 221 — 230. Y A R R O W D . et M E Y E R S. A . (1978): Proposal for amendment o f the diagnosis o f the genus Candida Berkhout nov. cons. — Int. J. Syst. Bacteriol., 28: 611 — 615. Address o f authors: R N D r . A n n a K ocková-K ratochvílová, DrSc., Ing. Elena Sláviková, CSc., Ing. E m ilia Breierová, Centre o f the Chemical Research, Institute o f Chemistry o f the Slovak A cadem y o f Sciences, D ú bravsk á cesta 9, 842 38 Bratislava.

H

S b ě ry

parazitických im perfektních h u b rodu Cercospora Fres. z územ í Československa (část III.) Funde von parasitischen imperíckten Pilzen Cercospora Fres. aus der Tschechoslowakei (Teil III.) Michal Ondřej

V příspěvku jsou uvedeny dosud nepublikované nové sběry hub rodu Cercospora Fres., sbírané po roce 1970 na území Československa. Starší sběry b y ly již publiko­ vány dříve (Ondřej 1969; Ondřej a Zavřel 1971). V období let 1970— 1982 bylo n a­ lezeno 39 druhů ve 128 sběrech (z toho na Moravě bylo sbíráno 37 druhů). Veškerý dokladový materiál je uložen v herbářových sbírkách Slovenského národného múzea v Bratislavě. Osm druhů bylo na území Československa sbíráno poprvé (C . berteroae, C. bonjeaneae, C. bupleuri, C. cerasella, C. juncina, C. lycii, C. potentillae a C. torilidis). K nejvíce sbíraným druhům v letech 1970— 1982 patří: C. ferruginea 17 x , C. zebrina 16 X , C. dubia 12 X , C. pastinacae 10 X , C. radiata 8 X , C. plantaginis 7 X , C. microsora 7 X , C. mercurialis 6 X , C. depazeoides 5 X , ostatní druhy b y ly sbírány méně často, tj. 1— 4x .

In dem B eitrag sind neue Sammlungen der Gattung Cercospora Fres. angeführt, die nach dem Jahre 1970 a u f dem Gebiet der Tschechoslowakei gefunden wurden. Die Sammlungen aus den früheren Jahren wurden schon publiziert (Ondřej 1969, Ondřej, Zavřel 1971). In dem Zeitraum 1970— 1982 wurden 39 A rten (davon in Mähren 37 A rten) gefunden. Die Herbarbelege sind in den Sammlungen des Slow a­ kischen Nationalmuseums in Bratislava aufbewahrt. 8 Arten wurden a u f dem Gebiet der Tschechoslowakei zum erstenmal gesammelt (C . berteroae, C. bonjeaneae, C. bu­ pleuri, C. cerasella, C. juncina, C. lycii, C. potentillae und C. torilidis).

H ouby rodu Cercospora Fres., sbírané na území Československa v letech 1970— 1982: 1. C e r c o s p o r a a r m o r a c i a e Sacc. — hostitel Armoracia rusticana G. M. S. M orava: Kralice n. Osl., 26. V I I . 1970. 2. C e r c o s p o r a a v i c u l a r i s W in t. — hostitel Polygonům aviculare L. M orava: Mohelno, 29. V I I . 1970. 3. C e r c o s p o r a b i z z o z e r i a n a Sacc. et Berl. — hostitel Lepidium campestre (L .) R . B r. M orava: Kralice n. Osl., Sadový, 30. V I I . 1970. 4. C e r c o s p o r a b e r t e r o a e Hollós — hostitel Berteroa incana (L .) DC. M orava: Brno, areál V Š Z , 17. I X . 1974; M oravský Písek, 6. X . 1982. 5. C e r c o s p o r a b o n je a n e a e Maire — hostitel Dorycnium pentaphyllum Scop. M orava: Krom ěříž, Vážanská cihelna, 18. V I I . 1971, leg. H . Zavřel. 6. C e r c o s p o r a b u p l e u r i Pass. — hostitel Bupleurum falcatum L. Slovensko: Bojnice, 29. V I I I . 1970. 7. C e r c o s p o r a c a r li n a e Sacc. — hostitel Carlina vulgaris L . M orava: Mohelno, 29. V I I . 1970; Podhradí (okr. Znojm o), 15. V I I . 1971. 8. C e r c o s p o r a c e r a s e lla Sacc. — hostitel Cerasus vulgaris Mill. M orava: Mohelno, 29. V I I . 1970. 9. C e r c o s p o r a c i c h o r i i D avis — hostitel Cichorium intybus L. M orava: Mladeč, 5. I X . 1970. 10. C e r c o s p o r a c i r c u m s c i s s a Sacc. — hostitel Prunus spinosa L. M orava: Mohelno, 29. V I I . 1970; M oravský Písek, 6. X . 1982. 11. C r c o s p o r a d a v i s i i Ellis et Everh. — hostitel Melilotus albus Desr. M orava: M oravský Písek, 6. X . 1982. 12. C e r c o s p o r a d e p a z e o i d e s (Desm .) Sacc. — hostitel Sambucus nigra L . M orava: Mohelno, 29. V I I . 1970; Přerov, Žebrácká, 26. I X . 1970, 29. I X . 1974, 7. X . 1982; M oravský Písek, 6. X . 1982. 13. C e r c o s p o r a d u b i a (Riess) W in t. — hostitel Chenopodium album L< M orava: Mohelno, 29. V I I . 1970; Mládec, 5. I X . 1970; Podhradí, okr. Znojm o, 10. V I I . 1971; Šumperk-Temenice, 28. V I I I . 1981, 18. I X . 1981; Moravský Písek, 6. X . 1982. Slovensko: Bojnice, 29. V I I I . 1970. — hostitel Chenopodium hybridům L. M orava: Přerov, Michalov, 26. I X . 1970; Třebié, 25, V I I I . 1972.

230

I

O N D Ř E J : C E R C O S P O R A V CSSR — hostitel Atriplex nitens S. M orava: Třebíč, 25. V I I I . 1972; Šum perk-Vikýřovice, 30. V I I I . 1981. 14. C e r c o s p o r a e c h ii W in t. — hostitol Echiurn vulgare L. M orava: Libina, okr. Šumperk, 15. I X . 1970; Mohelno, 29. V I I . 1970; M oravský Písek, 6. X . 1982. 15. C e r c o s p o r a e u p h r a s i a e Ondřej — hostitel Euphrasia stricta Host. M orava: Kralice n. Osl., 26. V I I . 1970. 16. C e r c o s p o r a f e r r u g i n e a Fuckel — hostitel Artemisia vulgaris L . M orava: Velké Losiny, 7. V I I . 1970; Šternberk, 12. V I I . 1970; Mohelno, 29. V I I . 1970; Zábřeh na Moravě, 13. V I I . 1970; Mladeč, 5. I X . 1970; Přerov, 26. I X . 1970, 29. I X . 1974, 7. X . 1982; Třebíč, 25. V I I I . 1972; Podhradí, okr. Znojm o, 10. V I I . 1971; Šumperk-Temenice, 6. X . 1970; Šum perk-Vikýřovice, 12. V I I I . 1975; Libina, okr. Šumperk, 1. I X . 1973; M oravský Písek, 6. X . 1982. Čechy: Třeboňsko, hráze rybníku K lec, 17. I X . 1982. Slovensko: Bojnice, 29. V I I I . 1970. 17. C e r c o s p o r a g a l i i Ellis et H olw . — hostitel Galium mollugo L. M orava: Třebíč-Ptáčov, 22. V I I . 1970. 18. C e r c o s p o r a i n s u la n a (Sacc.) Vasilj. — hostitel Limonium gmelinii (W illd .) O. Kuntze. M orava: Melešovice, V I I . 1973, leg. VI. Zacha. 19. C e r c o s p o r a ju n c i n a Sacc. — hostitel Juncus conglomeratus. L. M orava: H ru b ý Jeseník, mezi Skřítkem a Ztracenými kameny, 25. V I I I . 1973. 20. C e r c o s p o r a l y e i i Ellis et H alst. — hostitel Lycium halimifolium Mill. M orava M oravský Písek, 6. X . 1982. 21. C e r c o s p o r a m e d i c a g i n i s Ellis et Everh. — hostitel Medicago sativa L . M orava: Želešice, 1976; leg. Fikesová (sub. Cercospora zebrina Pass.) 22. C e r c o s p o r a m e r c u r i a l i s Pass. — hostitel Mercurialis perennis L . M orava: Kralice n. Osl., O bora, 31. V I I . 1970; Mladeč, 5. I X . 1970; Loučná, 9. I X . 1981; Velké Losiny, 4. V I I . 1970, 7. V I I . 1970; H ru b ý Jeseník, V elk á Kotlina, 14. I X . 1974. 23. C e r c o s p o r a m i c r o s o r a Sacc. — hostitel Tilia cordata Mill. M orava: Přerov, Žebračka, 26. I X . 1970; Mohelno, 29. I X . 1970; Kralice n. Osl., 26. V I I . 1970; Podhradí, okr. Znojm o, 15. V I I . 1971, 10. V I I . 1971; Šternberk, 27. I X . 1975; M o ­ ravský Písek, 6. X . 1982. Ž24. C e r c o s p o r a m u r in a Ellis et K ellerm an — hostitel Viola palustris L . Čechy: Třeboňsko, hráze rybníku K lec, 17. I X . 1982. 25. C e r c o s p o r a n a s t u r t i i Pass. — hostitel Barbaraea stricta Andrz. M orava: Třebíč-Ptáčov, 22. V I I . 1970 26. C e r c o s p o r a p a s t i n a c a e (Sacc.) Peck — hostitel Pastinaca sativa L . ssp. urens (R eg.) R o u y et Cam. M orava: Libina, okr. Šumperk, 15. I X . 1970; Kralice n. Osl., Chvojnice, 26. V I I . 1970; Kralice n. Osl., Sadový, 30. V I I . 1970; Třebíč, 25. V I I I . 1972, 24. V I I . 1970; Podhradí, okr. Znojm o, 10. V I I . 1971; B rno, 12. I X . 1974; Přerov, 7. X . 1982; M oravský Písek, 6. X . 1982. Slovensko: Bojnice, 29. V I I I . 1970. 27. C e r c o s p o r a p l a n t a g i n i s Sacc. — hostitel Plantago media L. M orava: Třebíč-Ptáčov, 22. V I I . 1970; Kralice n. Osl., 26. V I I . 1970; Mladeč, 5. I X . 1970; Mohelno, 29. V I I . 1970; Zábřeh, 13. V I I . 1970; Šumperk-Vikýřovice, 17. V I I I . 1975. 28. C e r c o s p o r a p o t e n t i l l a e Chupp et Greene — hostitel Potentilla reptans L . M orava: M oravský Písek, 6. X . 1982. 29. C e r c o s p o r a r a d í a t a Fuckel — hostitel Anthyllis vulneraria L . M orava: Zábřeh, 13. V I I . 1970; Mohelno, 29. V I I . 1970; Šternberk, 12. V I I . 1970; Libina okr. Šumperk, 18. I X . 1970; Kralice n. Osl., 26. V I I . 1970; Podhradí, okr. Znojm o, 15. V I I 1971. Slovensko: Bojnice, 9. V I I . 1974; M alá Fatra, V rátná dolina, Jánošíkovi diery, 7. V I I . 1974. 30. C e r c o s p o r a r a u t e n s i s C. Massal. — hostitel Coronilla varia L. M orava: Podhradí, okr. Znojm o, 15. V I I . 1971; M oravský Písek, 6. X . 1982. 31. C e r c o s p o r a r e s e d a e Fuckel — hostitel Reseda luteola L. M orava: Kralice n. Osl., Sadový, 30. V I I . 1970. 32. C e r c o s p o r a r h a m n i Fuckel — hostitel Rhamnus cathartica L . M orava: Přerov, břeh B ečvy, 26. I X . 1970. 33. C e r c o s p o r a s e t a r i a e Atk. — hostitel Setaria viridis (L .) P. Beauv. M orava: Libina, okr. Šumperk, 20. V I I I . 1970.

231

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984 34. C e r c o s p o r a s p i n a c i a e Oud. — hostitel Spinacia oleracea Mill. M orava: Třebíč, 20. V I I I . 1982. Poznám ka: podle Chuppa (1953) se nejedná o samostatný druh, ale o druh Cercospora be­ ticola Sacc. Sbíraný materiál se morfologicky výrazně liší od C. beticola a více se blíží druhu Cercospora dubia (Riess) W in t. 35. C e r c o s p o r a t o r i l i d i s Chupp — hostitel Torilis japonica (H ou tt.) DC. M orava: Třebíč, 25. V I I I . 1972; F rýdlant n. Ostr., 24. V I I . 1981. 36. C e r c o s p o r a v e r b a s c i c o l a Ellis et Everh. — hostitel Verbascum austriacum Schott. M orava: M oravský Písek, 6. X . 1982. 37. C e r c o s p o r a v i o l a e Sacc. — hostitel Viola canina L . M orava: Kralice n. Osl., Sadový, 30. V I I . 1970; Kralice n. Osl., Černá hora, 2. V I I I . 1970; Libina, okr. Šumperk, 2. V I I . 1970. 38. C e r c o s p o r a z e b r i n a Pass. — hostitel Trifolium repens L. M orava: Libina, okr. Šumperk, 4. V I I . 1974; Loučná, 9. I X . 1981; Šumperk-Temenice, 18. I X . 1981; Šumperk, 19. I X . 1982; Šum perk-Vikýřovice, 17. V I I I . 1975; M oravský Písek, 6. X . 1982. — hostitel Trifolium pratense L . Slovensko: Bojnice, 29. V I I I . 1970. — hostitel Trifolium alpestre L. M orava: Mohelno, 29. V I I . 1970; Zábřeh na M oravě, 13. V I I . 1970; Velké Losiny, 7. V I I . 1970. Slovensko: Bojnice, 29. V I I I . 1970. — hostitel Trifolium badium L. M orava: Šum perk-Vikýřovice, 17. V I I I . 1975. — hostitel Trifolium hybridům L. M orava: Kralice n. Osl., 26. V I I . 1970; Mohelno, 29. V I I . 1970; Šumperk-Temenice, Senová, 21. V I . 1970; Libina, okr. Šumperk, 23. I X . 1974. 39. C e r c o s p o r a z o n a t a W int. — hostitel Faba vulgaris Moench. M orava: Šumperk-Temenice, 27. V I I I . 1979, 18. V I I I . 1982.

S o u h rn V Československu bylo k 30. V I. 1983 sbíráno celkem 79 druhů hub rodu Cerco­ spora Fres. v 582 sběrech. Z území Čech je známo 26 druhů, z území M oravy 70 dru­ hů, a z území Slovenska 25 druhů. l í a sběrech se podíleli jednotliví sběratelé následovně: Ondřej 234 sběrů, Zavřel 128, Baudyš 34, Picbauer 28, Petrák 27, H rubý 19, Zimmermann 18, Báumler 14, Niessl 10, K a b á t 9, Bubák 8, K m et 8, Vodák 7, Zacha 7, Varga 6. Méně než 5 sběrů: Šafařík, Palásek, Piskoř, Opravil, Krčan, Opiz, Paul, Moesz, Filarszky, Diener, Remeš, Laubert, K lika, Eichler, Janěařík, Urban, Fikesová, Steppan. Z území československá jsou doposud známy následující druhy rodu Cercospora Fres. (Č = Čechy, M = Morava, S — Slovensko): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

C. C. C. C. G. C. C. C. C. C. C. C. C. C. G. C. C.

232

aconiti Petrák (S) armoraciae Sacc. (Č, M) avicularis W in t. (M ) barbareae (Sacc.) Chupp (S) belynckii (W estend.) Niessl (M , S) berteroae Hollós (M ) beticola Sacc. (Č, M , S) bizzozeriana Sacc. et Berl. (Č, M , S) bonjeaneae Maire (M ) brassicicola P . Hennings (M ) bupleuri Pass. (S) calystegiae Spegazz. (M ) campi-silii Spegazz. (Č, M , S) cardaminae Losa Espaňo (M ) carlinae Sacc. (M) carotae (Pass.) Solh. (M ) centaureae Died. (M )

■ ■

■

O N D Ř E J : C E R C O S P O R A V Č SSR 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

C. cephalantherae Ondřej et Zavřel (M ) G. cerasella Sacc. (M ) C. cichorii D avis (M ) C. circumscissa Sacc. (Č, M , S) C. concors (Casp.) Sacc. (Č, M ) C. crepidis Ondřej et Zavřel (M ) C. davisii Ellis et Everh. (Ö, M) C. depazeoides (Desm .) Sacc. (Č, M , S) C. dubia (Riess) W in t. (Č, M , S)

27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35.

C. echii W in t. (Č, M) C. epipactidis C. Mass. (M ) C. euphrasiae Ondřej (Č, M ) G. exosporioides B u b á k (M ) C.ferruginea Fuckel (Č, M , S) G.fraxinites Ellis et Everh. (Ö, M) C. galii Ellis et H olw . (M ) C. gei Fuckel (S) C. grandissima Rangel (M )

H H H H ■ ■ ■ ■

36. G. imperatoriae B au dvš et Picbauer (Č) 37. C. insulana (Sacc.) V asilj. (M ) 38. G. juncina Sacc. (M ) 39. G. kabatiana Allesch. (č ) 40. G. lathyrina Ellis et Everh. (M ) 41. G. loti H ollós (M ) 42. C. lycii Ellis et H alst. (M ) 43. G. maianthemi Fuckel (Č, M) 44. G. malkoffii B u b á k (M )

■ ■ ■ ■ ■ ■ H I ■ ■

45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54.

■ I H I ■ ■ ■ I ■ fl

55. C. 56. C. 57. C. 58. G. 59. C. 60. G. 61. G. 62. G. 63. O. 64. G.

onobrychidis A . Bondarcev (M ) paridis Eriks. (M , S) pastinacae (Sacc.) Peck (M , S) penicillata (Ces.) Fres. (M , S) plantaginis Sacc. (M ) poae B audyš et Picbauer (Č) potentillae Chupp et Greene (M ) radiata Fuckel (Č, M , S) rautensis C. Massal. (Č, M) resedae Fuckel (M , S)

I I I I I I I

65. 66. 67. 68. 69. 70. 71.

rhamni Fuckel (Č, M ) rosae (Fuckel) v. H öhnel (M ) rosicola Pass. (M , S) rubi Sacc. (M ) sagittariae Ellis et Kellerm an (M ) scandicaearum M agnus (M ) setariae A th. (M )

I I I I I I I I

72. G. spinaciae Oud. (M ) 73. G. streptopi Dearness et Bartholom ew (M ) 74. G. torilidis^Chupp (M ) 75. G. verbascicola Ellis et Everh. (M ) 76. G. violae Sacc. (M , S) 77. G. vitis (L é v .) Speg. (S) 78. G. zebrina Pass. (Č, M , S) 79. C. zonata W in t. (Č, M )

I

C. G. G. C. G. G. G. G. G. G.

G. G. C. G. G. G. G.

malvicola Ellis et M artin (M ) marginalis Thüm en (M ) medicaginis Ellis et Everh. (M ) mercurialis Pass. (Č, M , S) microsora Sacc. (Č, M , S) murina Ellis et Kellerm an (Č, M) mytricola Speg. (M ) nasturtii Pass. (M , S) neriella Sacc. (S) olivacea Otth (M )

233

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984 Z u s a m m e n fa s s u n g In der Tschechoslowakei w urden bis 30. V I . 1983 insgesamt 79 Arten der G attung Cercospora Fres. in 582 Sammlungen gefunden. A us Böhm en sind 26 Arten bekannt, aus Mähren 70 Arten und aus der Slowakei 25 Arten. In dem Beitrag ist eine Liste der a u f dem Gebiet der Tschecho­ slowakei gefundenen Arten angeführt. L ite ra tu ra C H U P P C H . (1953): A Monograph o f the fungus genus Cercospora. — Ithaca, N e w Y o rk , 667 pp. O N D Ř E J M. (1969a): Sběry parazitických imperfektních hub rodu Cercospora Fres. z území ČSSR a Madarska. — Čas. Slez. Mus., O pava, ser. A ., 18: 75 — 80. O N D Ř E J M. (1969b): Parazitické imperfektní houby rodu Cercospora Fres. na maliníku a hrachoru v ČSSR. — Sborn. U V T I , Ochr. Rostl., 42 (4): 277 — 278. O N D Ř E J M. et Z A V Ř E L H . (1971): Sběry parazitických imperfektních hub rodu Cercospora Fres. z území ČS S R I I . — Čas. Slez. Mus., O pava, ser. A ., 20: 17 — 25. Adresa autora: R N D r . Michal Ondřej, CSc., Výzkum ný a šlechtitelský ústav technických plodin a luskovin, 787 01 Šumperk-Temenice.

234

H ■

Antagonistic effects of some fu n gi on fu n g a l pathogens causing storage rots of onion (A lliu m cepa L.) Antagonistické účinky některých hub na houbové původce skládkových hnilob cibule kuchyňské (Allium cepa L .)

H

■ ■ H ■

v í

Jaroslav Rod

The fungi Gliocladium roseum, Trichothecium roseum, Trichoderma harzianum, Trichoderma viride, Penicillium cyclopium and Acremoniella atra were isolated from onion bulbs infected with parasitic fungi Botrytis allii, Botrytis cinerea, Botrytis squamosa, Sclerotium cepivorum and Fusarium oxysporum. Some of them exhibited antagonistic effects on the pathogens causing storage rots under in vitro and in vivo conditions.

Z cibulí napadených parazitickými houbam i Botrytis allii, Botrytis cinerea, Botrytis squamosa, Sclerotium cepivorum a Fusarium oxysporum byly často izolovány další houby (Gliocladium roseum, Trichothecium roseum, Trichoderma harzianum, T r ichoderma viride, Penicillium cyclopium a Acremoniella atra), z nichž některé výkazo­ valy v pokusech in vitro a in vivo antagonistické účinky na původce skládkových hnilob.

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H ■ ■ I I I ■ I I

Over the years 1974— 1980 a study was conducted on pathogens causing storage rots o f onion (A lliu m cepa L.). The tests on thousands o f bulbs from various locations o f Czechoslovakia have revealed that Botrytis a llii Munn is nearly the only pathogen o f the rots. Similar symptoms are also caused by Botrytis cinerea Pers. ex Fr., its occurrence, however, can be nearly neglected as compared to Botrytis allii. Botrytis squamosa W alker was isolated from the line K V BC/2 with white skins only. Fusarium oxysporum Schlecht, causes the rot o f bulb bases in a limited range. In rare cases storage rot is due to Sclerotium cepivorum Berk. W ith in the certain storage period other fungi were observed on some o f the infected bulbs, growing on pathogen colonies or in the close proxim ity. Trichothecium roseum (Pers.) Link ex Gray, Gliocladium roseum (L in k) Bainier and Pen icilliu m cyclopium W estling were found on the bulbs attacked b y Botrytis a llii. Trichoderma viride Pers. ex Gray and Trichoderma harzianum R if. were mostly isolated from the bulbs infected with Sclerotium cepivorum. In some cases Acremoniella atra (Corda) Sacc. was found on the colonies o f Fusarium oxysporum or in the close proxim ity. These fungi often contaminated the above-mentioned pathogens under in vitro conditions.

■

In v it ro e x p e rim e n ts

I ■ ■ ■ I I I ■ I m I I ■ I I I I

The pairs o f fungi were tested in 11 cm diam. Petri dishes filled with Czapek-Dox agar using the method o f dual cultures. There were 4 Petri dishes per variant. The following relationships were recorded after 3-week-incubation at the temperature 20 °C: — Botrytis allii was intensively invaded b y Trichoderma viride and Gliocladium roseum. PenicilHum cyclopium was m oderately invading b y Botrytis allii and Trichothecium roseum grew towards the colonies o f Botrytis allii until both touched. Intensity o f invasion b y Gliocladium roseum was dependent on the age of the culture. There w as no invasion recorded if Gliocladium roseum was in vitro cultured for more than 8 months. — Initially there was a small zone o f inhibition between Botrytis cinerea and Trichoderma viride. Later on, Trichoderma viride invaded Botrytis cinerea and microscopical observations showed that T. viride hyphae coiled around B . cinerea hyphae. — Sclerotium cepivorum was intensively invaded b y Trichoderma harzianum and Trichoderma viride, and relatively slightly by Gliocladium roseum and Trichothecium roseum. — Fusarium oxysporum was strongly invaded b y Acremoniella atra only. Zones o f inhibition formed between Fusarium oxysporum and Trichoderma viride colonies persisted even during a long-term culture. — Penicillium cyclopium was invaded b y Gliocladium roseum, Trichothecium roseum and T ri-

235

H

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (4)

I

1984

Tab. 1. Results o f in vitro and in vivo experiments

Fungi Botrytis allii Botrytis cinerea Botrytis squamosa Sclerotium cepivorum Fusarium oxysporum Penicillium cyclopium Oliocladium roseum Trichothecium roseum Trichoderma viride Trichoderma harzianum Acremoniella atra B . allii X G. roseum B . allii X T . roseum B . allii X T. viride B . allii X T . harzianum B . allii X P . cyclopium B . cinerea x G. roseum B . cinerea x T . roseum B . cinerea x T . viride B . cinerea x T. harzianum B. cinerea x P . cyclopium S. cepivorum x G. roseum S. cepivorum x T. roseum S. cepivorum x T. viride S . cepivorum x T. harzianum F . oxysporum x G. roseum F . oxysporum X T . roseum F . oxysporum x T . viride F . oxysporum X T . harzianum F . oxysporum X A . atra P . cyclopium X G. roseum P . cyclopium X T . roseum P . cyclopium x T. viride P . cyclopium X T . harzianum G. roseum X T . roseum G. roseum X T . viride G. roseum x T . harzianum B. allii X S. cepivorum B. allii x F . oxysporum,

Intensity o f bulb infection 7.6 6.3 1.0 7.2 4.1 6.8 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 3.2 1A 1.0 7.2 7.0 6.1 6.3 4.7 6.2 6.3 6.1 6.5 3.0 2.3 3.9 4.9 3.7 4.1 3.5 1.1 1.2 1.1 1.0 1.0 1.0 1.0 1A 7.4

In vitro interaction — — — — — — — — — intensive invasion b y G. roseum no invasion intensive invasion b y T . viride slight invasion b y T. harzianum very slight invasion b y P . cyclopium no invasion no invasion invasion b y T. viride no invasion no invasion invasion b y G. roseum invasion by T . roseum intensive invasion b y T . viride intensive invasion b y T . harzianum no invasion no invasion a zone o f inhibition no invasion intensive invasion b y A . atra invasion b y G. roseum invasion b y T . roseum invasion b y T. viride invasion b y P . cyclopium no invasion invasion b y G. roseum slight invasion b y G. roseum no invasion no invasion

H H

H H H H H H H H H H H H ■ H H H ■ I B H H H

choderma viride; on the other hand, however, Trichoderma harzianum was parasitized b y P e n icillium cyclopium. I — I t was interesting to observe invasion o f Trichoderma viride b y Gliocladium roseum which slightly parasitized Trichoderma harzianum, too. The colonies o f Botrytis allii and Sclerotium cepivorum grew towards until both touched; the same paid for B . allii and Fusarium oxysporum.

I I I H

I n o c u la t io n o f b u lb s

■

Mature, dry onion bulbs o f a uniform size (cv. ‘Vsetana’) were inoculated with all o f isolated fungi and their mixtures. Each variant consisted o f 10 inoculated bulbs. Intensity o f tissue infection w as evaluated after 21 days incubation in P E bags at the temperature 20 °C using a 9-score-scale (1 = symptomless, 9 = infection is spread all over the tissue). The data given in Table I are means of 10 replicated. The results show that the spread o f infection was most rapid in case o f Botrytis allii followed b y Sclerotium cepivorum. Infection b y Botrytis cinerea w as rem arkably slower, while it was a complete failure in case o f Botrytis squamosa using the cultivar ‘V setana’ with yellow skins. Fusarium oxysporum was spreading through tissues very slowly but intensively attacked newly formed rootlets.

I I I I I I I I I

236

I

R O D : A N A T A G O N IS T IC E F F E C T S

*

1

' j '

'‘ X 1 . r-

"

■

-

*

n

#

' ,

jjg|í&£V

f

iB

l

K

a

«

\

- ::

~JS^^tfÉS •'

1. Invasion o f Botrytis allii (left) by Trichoderma viride (right).

2. Invasion o f Botrytis allii (left) b y Gliocladium roseum (right).

237

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984

■ ¡L v

-

3. Invasion of Botrytis cinerea (left) by Trichoderma viride (right).

4. A zone o f inhibition between Fusarium oxysporum (left) and Trichoderhia viride (right). Photo L . M azur

238

ROD: ANATAGONLSTIC EFFECTS Out o f other fungi tested Penicillium cyclopium was the only to show pathogenicity on onions, the spread o f infection being relatively rapid. In some cases intensity o f infection was lower after inoculation with the mixtures o f parasitic and other isolated fungi as compared to inoculation with the pathogens alone. Inhibition o f pathogenicity was most pronounced in case o f Botrytis allii and Trichoderma viride where no infection o f the bulbs occurred. Similarly, there was a decrease in pathogenicity (though not so remarkable) due to the action of antagonistic fungi in the following interactions: Botrytis allii — Gliocladium roseum, Botrytis cinerea — Trichoderma viride, Sclerotium cepivorum — Trichoderma viride and/or Trichoderma harzianum. A slight inhibitory effect on pathogenicity o f Fusarium oxysporum w as observed as a result o f combined infection with Acremoniella atra and Trichoderma viride. The same paid for Sclerotium cepivorum in the interaction with Tricho­ thecium roseum. None o f other fungi decreased pathogenicity o f Penicillium cyclopium.

D is c u s s io n Hyperparasitism o f Gliocladium roseum on Botrytis a llii, and Trichoderma har­ zianum on Sclerotium cepivorum is a wellknown phenomenon (W alker and Maude 1975, Abd-el M oity and Shalta 1978). Elad et al. (1979, 1980) reported hyper­ parasitism o f Trichoderma harzianum on further representatives o f the genus Scle­ rotium, i.e. Sclerotium rolfsii Sacc. The antagonistic eifect o f Trichoderma viride and Botrytis cinerea observed in our experiments has been described before (Tronsho and Dennis 1977, Dubos et al. 1978, Kashyap 1978). Moreover, the first authors cited also found antagonism o f Trichoderma harzianum against Botrytis cinerea which was not observed in our trials. A c k n o w le d g e m e n t s The author is very much obliged to Dr. O. Fassatiová, CSc. for identification o f the fungi and Ing. D. Veselý, DrSc., for valuable remarks. R e fe re n c e s A B D - E L M O I T Y T. H . et S H A L T A M. N . (1978): Biological control of white rot of onion (Sclerotium cepivorum Berk.) b y Trichoderm a harzianum Rifalaggar. — 3rd Int. Congr. P lant Pathology, München 16 — 23 August 1978: 197 (Abstr.). D U B O S B ., B U L I T J., B U G A R E T Y . et V E R D U D . (1978): Possibilités d ’utilisation du T ri­ choderma viride Pers. comme moyen biologique de lutte contre la pourriture grise (Botrytis cinerea Pers.) et l’excoriose (Phomopsis viticola Sacc.) de la vigne. — C. R . Acad. A gr. France, 64: 1159-1167. E L A D Y ., C H E T I. et K A T A N J. (1980): Trichoderma harzianum: A bio-control agent a f­ fective against Sclerotium rolfsii and Rhizoctonia solani. — Phytopathology, 70: 119— 121. E L A D Y ., C H E T I., K A T A N J., H A D A R Y . et H E N I S Y . (1979): Biological and integrated control o f soil-borne plant pathogens. In : Abstract o f papers presented at the 6th Congr. Phytopath. Soc. Israel., Phytoparasitica, 7: 38. K A S H Y A P U . (1978): Biological control o f some fungal diseases by phvllosphere microorgan­ isms. — Indian J. Mycol. and P lant Pathol., 8: 37 T R O N S H O A . et D E N N I S C. (1977): The use of Trichoderma species to control strawberry fruit rots. — Neth. J. P lant Path., 83: 449 — 455. W A L K E R J. A . et M A U D E R . B . (1975): N atu ral occurrence and growth o f Gliocladium roseum on the mycelium and sclerotia o f Botrytis allii. — Trans. B r. Mycol. Soc., 65: 335 — 339. Address o f the author: Ing. Jaroslav R od, CSc., Research Institute of Vegetable Growing and Breeding, CS-772 36 Olomouc, Czechoslovakia.

23»

N e w records of soil m icrofungi fro m Czechoslovakia Nové nálezy půdních inikromyeetů v Československu A le n a Řepová

14 species o f soil micromycetes belonging to Fungi imperfecti isolated from soil o f spruce and m ixed forests, apple orchard, uncultivated balk and Salix-Populus community are presented as a new finds in Czechoslovakia.

Jako nové nálezy pro Československo je uvedeno 14 druhů půdních mikromycetů ze skupiny Fungi imperfecti izolovaných z půdy smrkového a smíšeného lesa, ja b lo ­ ňového sadu, neobdělávané meze a pobřežního společenstva (Salix, Populus).

During m y studies o f soil microfungi o f spruce forest near Jevany and some sites in B a vorov there were isolated 14 species o f micromycetes which were not yet published from Czechoslovakia. Lo ca lity Jevany is in Central Bohemia about 35 km east o f Prag in forest district Bohumile. Samples were collected about 200 m right from road Kostelec nad Čer­ nými lesy — Černé Voděrady. Soil type is brown forest soil with thick layer o f dark brown moder. Lo ca lity Bavorov is in South Bohemia 9 km south-west o f Vodňany. Soil samples were collected from apple orchard soil (about 100 m left from road B a vo ro v— V od­ ňany), mixed forest (Quercus robur, Picea abies) and uncultivated balk about 50 to 100 m left from road B a vorov— Strakonice, soil type is podzolic soil and from Salix-Populus community along river Blanice, alluvial soil. Alysidium resinae (F r.) Ellis

Syn.: Myxotrichum resinae Fr. Other synonyms in Ellis (1971). I t w as isolated from spruce forest soil using soil dilution method and S E A with bengal red, Jevany, 1979. A . resinae has been isolated from dead wood of conifers and deciduous trees, England, G er­ m any, Ireland, Ita ly (Ellis 1971). Aspergillus melleus Y u k aw a

I t was isolated from spruce forest soil using soil dilution method and S E A with bengal red, Jevany, 1979. A. melleus appears to be widespread in soils of tropical and subtropical regions (Domsch, Gam s et Anderson 1980). Coniothyrium sporulosuin (W . Gams et Domsch) van der A a

Syn.: Coniothyrium fuckelii var. sporulosum W . Gams et Domsch I t was isolated from apple orchard and balk soils using soil dilution method and S E A with bengal red, B avorov, 1983. C. sporulosum has frequently been isolated from agricultural soils and compost (Germ any) and fields under potato, sugar beet, w heat and grasses in Netherlands (Domsch, Gams et A nder­ son 1980). Chloridium preussii W . Gam s et Hol.-Jech.

I t was isolated from apple orchard soil using soil dilution method and S E A with bengal red, Bavorov, 1981. C. preussii has been recorded from wood, the Netherlands, Canada, England, N o rw ay , Cze­ choslovakia (Gam s et H olubová-Jechová 197(5). Cylindrooarpon maijinisianum (Sacc.) W ollenw.

Syn.: Septocylindrium magnusianum Sacc. Ramularia magnusiana (Sacc.) Lindau It was isolated from mixed forest soil b y soil dilution method using S E A with bengal red, Bavorov, 1983.

240

Ř E PO V Á: SOIL M ICROFUNGI FROM CZECHOSLOVAKIA C. magnusianum lias been isolated from forest soils under beech, aspen, and Pin u s maritima, a forest nursery, agricultural soils and soils with tundra vegetation; E urope, E gy p t, U S A , Ca­ nada, N epal, British Isles (Dom sch, Gams et Anderson 1980). Hormiactis fimicola Sacc. et March.

It w as isolated from apple orchard soil using soil dilution method and S E A with bengal red, Bavorov, 1981. H . fimicola has been isolated from hare dung, Belgium (Saccardo). Monodictys levis (W iltshire) Hughes

It was isolated from m ixed forest soil using soil plate method (S E A with bengal red) and soil dilution method (beer wort agar), B avorov, 1983. M . levis is presented on dead wood and herbaceous steams, dam p sacking, features etc., from air and soil, Europe (Ellis 1971). Oidiodendron maius B arron

It was isolated from spruce forest soil using soil dilution method and S E A with bengal red, J e ­ vany, 1979. O. maius has been reported from peat soil in cedar bogs, Canada (Ellis 1971), and from co­ niferous forest soil, U S A (Gochenaur 1978, Gochenaur et W ood w ell 1974) and Sweden (Soderstróm et B ááth 1978). Penicillium herquei Bain, et Sart.

It was isolated from m ixed forest soil and from Salix-Populus community along river Blanice using soil dilution method (S E A with bengal red, beer wort agar), B avorov, 1983. Domsch, Gam s et Anderson (1980) presented w orldwide distribution o f this species — it has been found in forest soils, forest nurseries, Salix-Populus communities, flood plane communities with maple and ash, w et mesic deciduous forests, grassland, open savanah, taiga, low and high moor type habitats, open bogs, cultivated soils, desert, salt-marsh, caves, polluted soil and watter. Penicillium oxalicum Currie et Thom

It was isolated from spruce forest soil using soil dilution method and S E A with bengal red, Jevany, 1979. P . oxalicum is cosmopolitan species with a preferential occurrence in warmer climate, wide distributed — isolated from forest soils, cultivated soils, orchards, peat bogs, peat fields, dunes, salt-marsh, desert soil, caves etc. (Domsch, Gam s et Anderson 1980). Penicillium piceum R aper et Fennell

It was isolated from spruce forest soil using soil dilution method and S E A with bengal red, Jevany, 1979. P . piceum has been recorded from lung o f pig (Scotland) and from seeds of Mediccigo sativa (Canada) (Pitt 1979). Penicillium pinetorum Christensen et Backus

Syn.: Penicillium silvaticum Suprun It was isolated from spruce forest soil using soil dilution method and S E A with bengal red, Je­ van y, 1979. P . pinetorum has been recorded from soil, U S A (Christensen et Backus 1961) and U S S R — as P . silvaticum (K ulik 1968). Sacyenomella striatispora (Onions et B arron ) W . Gams

Syn.: Paecilomyces stricitisporus Onions et B arron Acremonium striatisporum (Onions et Barron) W . Gams S. striatispora has been isolated from soil, Canada, Germany, Italy, the Netherlands (Gam s 1971). It was isolated from spruce forest soil using soil dilution method and S E A with bengal red, Jevany, 1979. Vertieillium lecunii (Zim m .) Viegas

Syn.: Cephalosporium lecanii Zimm. Other synonyms in Domsch, Gam s et Anderson (1980) It was isolated from spruce forest soil, Jevany, 1979 and apple orchard soil, B avorov, 1981 using soil dilution method and S E A with bengal red. V . lecanii is common entomogenous fungus, it has been isolated from soil too — India, the Netherlands, Germ any, Alaska (Domsch, Gam s et Anderson 1980). In Czechoslovakia isolated from insects (Javůrková-Fassatiová 1956, Neužilová 1957).

241

■

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984 R e fe re n c e s C H R I S T E N S E N M. et B A C K U S M. P . (1961): N e w or noteworthy Penicillia from Wisconsin soils. — Mycologia, Lancaster, 53: 451 — 463. D O M S C H K . H ., G A M S W . et A N D E R S O N T .-H . (1980): Compendium o f Soil Fungi I. - 860 p., London, N e w Y o rk , Toronto, Sydney, San Francisco. E L L I S M. B . (1971): Dematiaceous Hyphomycetes. — 608 p., Kew. G A M S W . (1971): Cephalosporium-artige Schimmelpilze (Hyphom ycetes). — 251 p., Stuttgart. G A M S W . (1978): Connected and disconnected chains o f phialoconidia and Sagenomella gen. nov. segregated from A crem onium . — Persoonia, Leiden, 18: 97— 112. G A M S W . ot H O L U B O V Á - J E C H O V Á V . (1976): Chloridium and some other phialidic domatiaceous genera growing on decaying wood. — Stud. Mycol., B aarn , 13 : 1— 99. G O C H E N A U R S. E . (1978): Fungi o f a Lo n g Island oak-birch forest 1. Community organization and seasonal occurrence of the opportunistic decomposers o f the A horizon. — Mycologia, Lancaster, 70: 975 — 004. G O C H E N A U R S. E . et W O O D W E L L G. M. (1974): The soil microfungi o f a chronically ir­ radiated oak-pine forest. — Ecology, Brooklyn, 55: 1004— 1016. J A V Ú R K O V Á - F A S S A T I O V Á O. (1956): O našich entomofágních houbách I. — A cta U n iv. Carol. — Biol., Praha, 2: 233 — 252. K U L I K M. M. (1968): A compilation of descriptions of new Penicillium species. — Agricultural H andbook 351 : 1— 80. N E U Ž I L O V Á A . (1957): Použití některých druhů entomofágních hub v boji proti červcům ve skleníku. — A cta Univ. Carol. — Biol., Praha, 3: 7 — 29. O N I O N S A . H . S., A L L S O P P D . et E G G I N S H . O. W . (1981): Smith’s Introduction to I n ­ dustrial Mycology. E d . 7 — 398 p., London. P I T T J. I. (1979): The genus Penicillium and its teleomorphic states Eupenicillium and T alaromyces. — 634 p., London, N e w Y o rk , Toronto, Sydney, San Francisco. R A P E R K . B . et F E N N E L L D . I. (1965): The genus Aspergillus. — 686 p., Baltimore. R A P E R K . B . et T H O M C. (1949): A m anual o f the Penicillia. — 975 p., Baltimore. S A C C A R D O P . A . (1882— 1931): Sylloge fungorum omnium hucusque cognitorum. 25 Volumes. — P avia. S Ö D E R S T R Ö M B . et B Á Á T H E . (1978): Soil microfungi in three Swedish coniferous forests. — H olartic Ecol., Copenhagen, 1: 62 — 72. Address of author: D r. A . Ř epová, L aboratory o f Soil Biology, Institute o f Landscape E c o ­ logy, Czechoslovak A cadem y o f Sciences, N a sádkách 7, 370 05 České Budějovice

242

D ru h o v é zastúpenie rodu Fu sariu m L in k ex F r. na zemiakoch na Slovensku Species of the genus Fusarium Link ex Fr. on potatoes in Slovakia O lga Braslavská V priebehu rokov 1979—1981 sme zistili, že na území Slovenska sa v hlavných pestovatelskýoh oblastiach zem iakov na infikovaných hluzach vysky­ tovali druhy F. avenaceum, F. culm orum , F. oxysporum , F. sambucinum, F. solani, F. solani va,r. coeruleum a F. sulphureum. Najčastejšie bol izo­ lovaný druh F. sambucinum , potom druh F. solani.

W ithin the years 1979—1981 the fo llo w in g species w ere found in the at­ tacked potato tubers of the main potato regions on the territory of S lovakia: F. avenaceum, F. culm orum , F. oxysporum, F. sambucinum, F. solani, F. solani var. coeruleum and F. sulphureum. The most frequently isolated species w ere those of F. sambucinum and F. solani.

V posledných rokoch sa stále viac střetávám e s výskytom chorob hluz počas skladovania či už zem iakovej sadby alebo konzumných zemiakov. Ten to ja v úzko súvisí s technológiou zberu a pozberovou úpravou, ktoré majú za následok značné mechanické poškodenie hl’úz. A tak okrem bakteriálnej m okrej h niloby a fy to ftó ry zem iakovej sa na stratách význam né podiela aj suchá hni­ loba, v našich podmienkae-h spósobovaná prevažne hubami z rodu Fusarium Link, ex Fr. (tzv. fu záriová suchá hniloba) a zatial’ len ojedinele hubami z rodu Phom a Sacc. A k o ukazujú výsledky štúdia výskytu jedn otlivých druhov fu zárií na zemia­ koch v mnohých krajinách, pre zem iaky je patogénnych viacej druhov. Tak napr. Bordukova (1972) z územia ZSSR uvádza ako najdoležitejších póvodeov fu záriovej suchej hniloby zem iakov druhy F. sam bucinum a F. solani var. eum artii. Podl’a M eyea et al. (1978) na K u be sú pre zem iaky m im oriadne patogénne druhy F. sulphureum a F. oxysporum . Janke (1976) udává, že na území N D R je najroizšírenejší druh F. sulphureum a to v pom ere 6 : 1 ku druhému najrozšírenejšiem u druhu F. solani. Sem inario et al. (1970) z územia Peru uvádza, že najčastejšie boli izolované druhy F. solani a F. oxysporum . Podobné sme aj m y v našich predošlých prácach, obmedzených len na m ateriál zo Stredoslovenského kraja (Braslavská 1977), sledovali druhové zastúpenie fu zárií na zemiakoch a zistili sme, že najčastejšie sa vyskytoval druh F. solani var. eu­ m a rtii (Carp.) W r., potom F . oxysporum a ojedinele aj F. culm orum . Vzhradom na to, že to boli len jednoročné výsledky z obmedzeného územia a tiež, že na Slovensku sa nevenovala váčšia pozornost výskytu jedn otlivých druhov fu zárií na zemiakoch, zam erali sme sa v priebehu rok ov 1979— 1981 na zíber in fikovanéh o materiálu z oblastí pestovamia zem iakovej sadby a na determináciu z neho získaných izolátov. Na kultiváciu sme používali zemiakovo^ -sacharózovú agarovú pódu (2 % saoharózy). IzoJáty sme ku ltivovali v trne pri teplote + 2 5 ° C. P re determ inádu izolátov sme m ikroskopicky kontrolovali tva r konídionosičov, tvorbu konídií a chlamydospór, ktoré sme aj merali. M akro­ skopicky sme hodnotili pigmentáciu a rast kultúr. D eterm inádu sme robili podlá Boot ha (1971, 1977). Za uvedené obdobie sme celkom spracovali 106 vzoriek infikovaných hlúz, pochádzajúcich z okresov Banská Bystrica, B ardejov, D olný Kubín, Liptovský Mikuláš, Lučenec, M artin, Poprad, Považská Bystrica, Spišská N o vá Ves, S vid ­ ník, Zvolen, Ž iar nad H ronom a Zilina, kde je sústredené pestovanie zem iako243

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984 Tabul’ka 1. V ýsk yt druhov rodu Fusarium Link ex Fr. v jednotlivých okresoch Stredoslovenského a Východoslovenského kraj a v rokoch 1979— 1981

Okres

B.

Bystrica

B ardejov D . K u b ín L . Mikuláš

Lučenec M artin

R ok --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1979 1980 1981 F . sambucinum F . solani F . sambucinum F . sambucinum F . oxysporum F . solani F . sambucinum F . sambucinum F . solani

F . sambucinum F. F. F. F. F. F. F.

P oprad

—

F. F. F.

P . B ystrica

—

F.

Sp. N o v á Ves Svidník

— —

F.

Zvolen Žiar n./H r. Žilina

F . sambucinum — F . sambucinum

F. F.

F . sambucinum F . sulphureum sambucinum F . sambucinum solani F . solani sambucinum F . sambucinum solani F . solani solani var. coeruleum — — sambucinum F . sambucinum solani var. F . solani coeruleum F . culmorum sambucinum F . sambucinum solani solani var. coeruleum sambucinum F . sambucinum F . solani sambucinum F . sambucinum — F . sambucinum F . solani oxysporum — F . sambucinum solani F . sambucinum

r

vej sadby. Z tohoto m ateriálu sme izolovali a determ in ovali 7 druhov fuzárií. Najčastejšie sa vy sk yto va l druh F. sam bucinum Fuckel (73 vzoriek). D ruhý v po­ radí, čo do početnosti výskytu, bol druh F. solani (M art.) Sacc. (14 vzoriek). Zvyšných 19 prípadov predstavujú druhy F. solani var. coeruleum (Sacc.) Booth (4 vzork y), F. oxysporum Schlecht. (3 vzorky), F. avenaceum (Fr.) Sacc. (2 vzo r­ ky), F. sulphureum Schlecht. (1 vzorka), F. cu lm oru m (W . G. Sm ith) Sacc. (1 vzorka) a Fusarium sp. (8 vzoriek). Prehl’ad o výsk yte fu zárií v rokoch 1979— — 1981 v jedn otlivých okresoch S S K a V S K představuje tabulka 1. Na základe týchto výsledkov sme m ohli uzavrieť, že na územ í Slovenska mal v sledovanom období převahu v o výskyte a rozšíření druh F. sam bucinum a to v pom ere 5 : 1 oproti druhému najčastejšie izolovaném u druhu F. solani. Záro­ veň sme mohli konštatovať, že druh F. sam bucinum zaujal dominantně postavenie oproti druhu F. solani, ktoirý bol podlá výsled k ov našich izolácií z roku 1975 najčastejšie sa vyskytujúcim druhom na infikovaných hluzach zem iakov, pochádzajúcich z územia Stredoslovenského kraja. Ď alšie izolované druhy F. solani var. coeruleum , F. oxysporum , F. avenaceum, F. sulphureum a F. cu l­ m oru m sa vyskytovali len sporadicky. Literatúra B O R D U K O V A M. (1972): Poburenije sosudistogo kolca klubnja. — K artof. i Ovošči 9: 38— 40. B O O TH C. (1971): The genus Fusarium. — 237 pp., Commonwealth M ycological Insti­ tute, K e w Surrey, England. BO O TH C. (1977): Fusarium Laboratory Guide to the Identification of the m ajor Species. — 58 pp., Commonwealth M ycological Institute, K e w Surrey, England.

244

B R A S L A V S K Á : F U S A R IU M N A Z E M IA K O C H B R A S L A V S K Á O. (1977): Povodca suchej hniloby zem iakov v Stredoslovenskom kra­ ji. — Fusarium solani (Mart.) Sacc. Ochr. Rostl. 13: 97—100. J A N K E C. (1976): Untersuchungen über die in Lagerhäusern der DDR Trockenfäule an K a rtoffeln verursachenden Fusarien — Arten. — Arch. Phytopath. Pfl.-Schutz 12 (6): 379-391. M E Y E A S., S E ID L D. et G O TZ J. (1978): Zum Vorkom m en vom Fusarium — A rten an K artoffelkn ollen in Kuba. — Tag.-Ber., Akad. Landwirtsch.-Wiss. DDR, Berlin, 157: 67-70. S E M IN A R IO B., FR E N C H E. R. et N IE L S E N L. W. (1970): Resistencia de tubérculos a las f usarías que afectan papa en el Peru. — Am er. Potato J. 47 (4): 118—123. Adresa autorky: RNDr. O lga Braslavská, CSc., Ústředny komtro ln ý a skúšobný ústav polnohospodársky Zvolen, ul. J. K rá la 2223, 961 09 Zvolen.

245

D r. A . P od pěrová se dožívá osmdesáti let Dr. A. Podpěrová ad salutem! Anna Podpěrová se narodila 23. říjn a 1904 v Olomouci. Celé dětství a m ládí pro­ žila na Moravském Slováčku. Její otec, František Kunovský, byl učitelem a později ředitelem měšťanské školy v Uherském Ostrohu. Její matka, dívčím jm énem Fran­ tiška Petrová, pocházela z Tlum ačova a žila v domácnosti. Naše jubilamtka chodila do obecné školy v Uherském Ostrohu, tam též do měštanky a reálku navštěvovala od tercie v Uherském Brodě. P o maturitě studovala přírodopis a chemii na přírodo­ vědecké fakultě v Brně a studia ukončila doktorátem z organické chemie. Od třetího ročníku byla pomocnou vědeckou silou na organické chemii u prof. dr. Jos. Frejky, kde pak byla zaměstnána jako odborná asistentka. V r. 1928 se provdala za prof. dr. J. Podpěru, pozdějšího akademika ČSAV. Zájem o přírodu v ní vy vo la l je jí otec, který učil h lavně přírodopis a sám také sestavoval sbírky přírodnin. Nepochybně m ěl na ni v liv i svým aktivním veřejn ým působením. Např. zavedl večerní vyučování učňů a pořádal pro ně o nedělích v zim ě besídky (hry a zábavy). Zájem o houby se u ní ro zv íje l hlavně v liv e m činnosti Klubu přírodovědeckého v Brně, v e kterém b yl J. Podpěra předsedou a jehož četných exkurzí se zúčastňovala. A tam také přišla do styku s tehdejším i brněnskými m ykology (J. Macků, S. Čermák). V brněnské pobočce naší společnosti byla v e výboru od r. 1946. Dlouhá léta působila jako předsedkyně této pobočky (od poloviny šede­ sátých let do r. 1978, kdy odešla z výboru). Jako předsedkyně zabezpečovala organi­ zační život této pobočky a zvláštní pozornost věnovala zajišťování přednáškové čin­ nosti. P ečlivě zpracovávala referáty k výročním schůzím pobočky. Musím konstatovat, že společný život s J. Podpěrou též ovlivn il je jí zájem o přírodu a o houby. S prof. J. Podpěrou se zúčastňovala mezinárodních botanických konfe­ rencí, sjezdů apod. A tak se dostala téměř do všech evropských zemí, kde poznávala botaniky a mykology. U rčité kontakty si udržuje dodnes s francouzskými mykology. Přispívala do brněnského M ykologického zpravodaje, recenzovala m ykologické publi­ kace, vystupovala v rozhlase, podílela se výrazně jako přední pracovnice na reali­ zaci výstavy Houby / Fungi v Moravském muzeu, ale dělala i jakoukoliv drobnou práci (např. po léta udržovala houbařskou skříňku pobočky). Je čestnou členkou Česko­ slovenské m ykologioké společnosti a zasloužilou členkou Čs. vědecké společnosti pro mykologii. Rád vzpom ínám na spolupráci s naší jubilantkou, ale nerad si připomínám, že jsme dva poslední žijící členové z výboru pobočky z r. 1946. Anna Podpěrová nezištně a obětavě se věnovala práci v pobočce. Za tuto je jí práci jí patří náš dík i s přáním hodně zdraví do dalších let. Jan Špaček

246

V ý zn am n á výročí členů Čs. vědecké společnosti pro m ykologii v roce 1984 Bedeutsame Gedenkstage unserer Vereinstmitglieder im Jahre 1984 Tak jako každoročně připom ínám e si i letos význam ná životní výročí některých členů naší Společnosti, kteří se svou prací podílejí na rozvoji československé m yko­ logie. Činíme tak s uznáním, této práce a poděkováním za ní a zároveň s upřímným přáním všeho nejlepšího do dalších le t jejich života v očekávání jejich dalšího p ří­ nosu naší m ykologii. Významného životního jubilea 75 let se dožil 28. září 1984 akademik I v a n M á ­ l e k , jedna z největších postav naší poválečné m ikrobiologie, o je jíž rozvoj se v e l­ kou měrou zasloužil. M á však i velké zásluhy na v ý v o ji naší m ykologie tím, že um ožnil a podpořil v M ikrobiologickém ústavu Č S A V vzn ik laboratoře pro expe­ rim entální m ykologii (nyní oddělení experim entální m ykologie), a tak m ohl být v ČSSR včas zachycen nástup tohoto rychle se rozvíjejícíh o od větví mykologie. Akadem ik M álek je dlouholetým členem naší Společnosti; jeho zájem o houby je součástí lásky k veškeré živé přírodě. Jako vášnivý houbař-amatér sleduje výskyt makromycetů, především v okolí své chalupy na Vysočině, a rovněž se těší ze svých úspěchů při pěstování h lívy ústřičné. Přejem e akademiku M álkovi, aby mu houby přinášely radost ještě mnoho dalších let. Václav Šašek Prof. MUDr. K a r e l U h l í ř , DrSc., se narodil 2. listopadu 1909 v Praze. K la ­ sické gymnázium absolvoval v Třebíči, na němž v červnu 1928 maturoval. Lékařská studia vykonal na brněnské univerzitě, kde b yl 1. února 1934 prom ován doktorem, veškerého lékařství. Svůj zájem postupně vyhraňoval na oblast chirurgie a urolo­ gie. V těchto oborech pak pracoval téměř 11 let a získal pro ně odborný titul. V roce 1945 byl p řijat na nově zřízenou urologickou kliniku ve fakultní nemocnici v Brně jako 1. asistent, kde se ještě v tém že roce habilitoval. A le již za dva roky odešel ja to prim ář rovněž na nově zřízené urologické oddělení do Ostravy, které ved l až do r. 1961, kdy se vrá til do Brna ja to profesor na uvolněné místo přednosty urologické kliniky. V e svém oboru publikoval více než 150 originálních prací a několik vysokoškolských učebnic. N a základě výsledků své rozsáhlé práce v urologii byl jm enován členem řady zahraničních vědeckých společností. Oblast jeho zájmů je značně široká a zahrnuje i hluboký zájem o mykologii, zvláště o houby lupenaté. Je především znalcem našich holubinek a váženým spo­ lupracovníkem brněnské houbařské poradny. P řejem e mu do dalších let hodně zdraví a pohody a těšíme se na nová setkání a spolupráci v poradně i ve výboru brněnské pobočky ČSVSM. V la d im ír Rypáček V kruhu m ytologických přátel oslavil letos své sedmdesátiny Ing. K v ě t o m í r K u n c . N arod il se 11. 1. 1914 v Železném Brodě, kde se mu dostalo také základní vzdělání. Od r. 1932 studoval na Vyšší prům yslové škole chemické v Praze a po je ­ jím absolutoriu vstoupil na Vysokou školu chemieko^technologictou v Praze, kde se věnoval studiu chemie; inženýrský diplom mu byl udělen po skončení II. světové války. Po uzavření vysokých škol během tzv. Protektorátu začal pracovat v e Stát­ ním zdravotním ústavu v Praze, kde připravoval především úřední rozbory vzorků hub v rámci zdravotní kontroly potravin. Během této praxe — a stykem s našimi předními m ykology i soukromým studiem — si podstatně prohloubil své znalosti hub a stal se dnes — po tém ěř padesáti letech zájmu o m ykologii — naším předním teoretickým a praktickým znalcem jedlých a jedovatých hub. Od r. 1948 je členem Čs. klubu m ytologickéh o a naší Společnosti. P o zrušení St. zdravotního ústavu přešel do Institutu hygieny a epidemiologie, kde m ytologickou činnost učinil součástí své pracovní náplně. V důsledku vážného one­ mocnění odešel v r. 1953 předčasně do invalidního důchodu a v r. 1962 se stal za­ městnancem Čs. m ytologick é společnosti v Praze. V e funkci vedoucího1 Ústřední houbařské poradny, kterou zastává už tém ěř 30 let, se osvědčil zejm éna (jako po­ hotový determimátor, který určil zájemcům z řad širokých vrstev tisíce předložených vzorků hub a přispěl tak v mnoha případech k zabránění otrav houbami. Ing. K v. Kunc je houbařské veřejnosti znám též jako organizátor houbařských výstav Čs.

247

Č E SK Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984 m ytologick é společnosti, vyn ik ající fotograf, zaujatý školitel odborných trhových dozorčích orgánů, neúnavný popularizátor houbařství a autor mnoha článků, otiště­ ných většinou v M ytologick ém sborníku (Čas. československých houbařů). Jeho zásluhy byly oceněny udělením čestného členství Čs. m ytologick é společnosti v r. 1977 (s právem nosit čestný odznak „Z la tý Cantharellus“ ) a jm enováním zasloužilým členem Čs. vědecké společnosti pro m ykologii při Č S A V v r. 1982. Přejem e ing. K v . Kuncovi do dalších let jeto ' plodného života mnoho zdraví a ra­ dosti z m ytologick é práce. Svatopluk Šebek 17. března se v plném zdraví a pracovní aktivitě dožil sedmdesáti let prof. MUDr. J a r o s l a v H o r á č e k , DrSc., zasloužilý lékař a dlouholetý přednosta derm atovenerologické kliniky fakultní nemocnice U n iverzity J. E. Purkyně v rBně. Narodil se v Brně, v Brně v r. 1933 na klasickém gym náziu m aturoval a v Brně také absol­ voval studium na lékařské fakultě a v dubnu 1939 na ní promoval. K rom ě dvouletého pobytu na kožním oddělení Městské nemocnice v Ostravě zůstal Brnu věren. Roku 1945 se stal asistentem na brněnské derm atologické klinice, v roce 1953 docentem a v roce 1957 profesorem. P o odchodu svého učitele profesora Antonína Trýb a do důchodu (1954) byl postupně jm enován vedoucím derm atovenerologické katedry, přednostou kliniky a vedoucím vědeckovýzkum né laboratoře biochem ie kůže. Po převedení do důchodu v roce 1982 dále pracuje v K rajsk é hygienické stanici, kde svoje znalosti a dlouholeté zkušenosti uplatňuje v oddělení chorob z povolání. P rofesor Horáček publikoval buď sám nebo se svým i spolupracovníky přes 150 původních vědeckých sdělení, nepočítaje v to řadu přednášek na mezinárodních sympoziích a spolupráci na celostátních vysokoškolských učebnicích. Pokud se týká m ytologick é problem atiky je jeh o zájem soustředěn především na studium těch m e­ chanismů, které se p od ílejí na přirozené obraně kůže proti houbové nebo m ikrobiální infekci. K rom ě toho se věnoval terapii dermatomykóz a v ý v o ji vhodných fungicidů. Svým i objevným i pracemi, které jsou pln ě respektovány v zahraničí, se mim ořádně zasloužil o1 dobré jm éno naší dermatologie. Jeho autoritu v této oblasti lze doku­ m entovat řadou mezinárodních uznání, např. čestným členstvím v moskevské, polské, jugoslávské a německé Dermatologioké společnosti nebo dopisujícím členstvím v D er­ m atologické společnosti rakouské, finské nebo italské. V současné době pracuje pro­ fesor Horáček na otázkách dynam iky zvířecích m ykóz přenosných na člověka. P ře ­ jem e mu, aby si udržel svůj vpravdě m ladický pracovní elán ještě po dlouhá léta a alby nejen tuto problematiku, ale i mnohé další otevřené otázky dermatomykologické dopracoval tak spolehlivě a přesvědčivě, jak se mu to dařito dosud. V la d im ír Rypáček Dne 14. 12. 1984 se v plné svěžesti dožívá sedmdesátých narozenin význam ný od­ borník a soudní znalec v oboru technologie pěstování a zpracování hub, předseda družstva pro pěstování a zpracování hub „F u n gi“ v M ratíně u Prahy, A u g u s t i n Funfálek. Žižkovský rodák začal pracovat v e svých patnácti letech a při zaměstnání absol­ vo va l večerní reálné gymnázium. P o maturitě pokračoval v e studiu na Střední eko­ nomické škole, později absolvoval dvouletý abiturientský kurs při Vyšší průmyslové škole technické v Praze a posléze studoval na potravinářské fakultě V ysoké školy chemicko technologické v Praze. V yzbrojen odborným i znalostmi z oboru potravinářské technologie pracoval v le ­ tech 1945—1959 v masném průmyslu (do tohoto období spadá i jeho práce „B ílé plísně na trvanlivých salámech“ , otištěná v čas. Prům ysl potravin r. 1958 a citovaná v H am plově vysokoškolské učebnici m ikrobiologie potravinářského' průmyslu). O m akrom ycety se zajím al už před II. světovou válkou jako účastník houbařských vycházek doc. dr. F. Smotlachy. T yto zkušenosti mu přišly vhod v jeho pozdějším zaměstnání (od r. 1960), kdy nastoupil v družstvu Mykoprodukta jato' vedoucí výroby a výzkumu. Jeho široký odborný zájem odpovídal jeho povolání a požadavkům, které z něj vyplývaly, a postupně se prom ítal do tří zájm ových okruhů; do oblasti sběru, prodeje a výkupu hub, průmyslového zpracování hub, zejm éna jejich konzervace, technologických postupů sušení, zbožíznalství a pěstování hub. K rom ě toho sledoval i otázky otrav houbami u nás i v zahraničí a popularizaci všech otázek, spojených se sběrem, technologickým zpracováním a pěstováním hub. Od r. 1961 publikoval řadu svých odborných a popularizačních m ytologických prací v různých časopisech

248

*

V Ý Z N A M N Á V Ý R O Č Í C LE N U CSVSM V R. 1984 (hlavně v Prům yslu potravin, V ý živ ě lidu, V ý živ a a zdravie, M ykologický sborník a v České m ykologii) a denních listech. Augustin Funfálek jako erudovaný odborník v oboru technologie zpracování hub uspořádal desítky oblíbených přednášek a internátních školení v celém státě; jako pedagogickou pomůcku sestavil pro tento účel skripta „Základní houbařské znalosti“ (vyd. Svaz spotřebních družstev, 1968). V povědom í široké veřejnosti zůstane ale Funfálkovo jm éno trvale spojeno s pěsto­ váním hub, jem už se plně věnoval od doby, kdy se stal předsedou družstva „Fu ngi“ v Mratíně. Soustředil se hlavně na technologii pěstování žampionů, zejm éna v žampiónových zahrádkách v bytě drobných pěstitelů, na pěstování lím covky obří (rýhoprstenné) na zahrádkách a na výrobu je jíh o mycélia. P ro ušlechtilou zálibu malovýrobního pěstování hub získal tak tisíce pěstitelů (jen žampiónových zahrádek bylo v jediném roce z družstva „F u n gi“ vyexpedováno 10 000 kusů!) a p řiblížil i tím to způsobem houby široké veřejnosti. A to samo jediné mu získalo Velké zásluhy o naši užitou m ykologii. Svatopluk Šebek 2. listopadu 1984 si připom ínám e pětašedesátiny známého pracovníka v lesnické fytopatólogii a m ykologii doc. ing. A n t o n í n a P ř í h o d y ; jeho životní běh a v ě ­ decká dráha byla zhodnocena v tomto časopisu u příležitosti jeho životních jubileí v r. 1970 a 1980. Připom eňm e si dnes jen, že ani po svém odchodu d o důchodu v r. 1979 nesložil ruce v klín a dále se věnuje vědeckovýzkum né práci na baňskoštiavnické Výskum né stanici lesnické Výskumného ústavu lesného hospodárstva ve Zvolenu. Jeho' hlavním úkolem je poradní služba v ochraně lesa. V zastoupení ing. R. Leontovyče, CSc., se zúčastnil řešení výzkumného úkolu „Výskům rekonštrukcie lesov v záujm ovej oblasti vodních diel na D unaji“ a příslušného realizačního projektu. P ři té příležitosti zjistil na Slovensku novou tracheobakteriózu topolů s přidruženými hoiubovými chorobami, zpracoval taxonomické a ekologické otázky u ohorošoivitých hub rodu Funalia v lužních lesích při Dunaji apod. V r. 1980 zjistil na Slovensku ochoření dubů, které se už v následujícím roce stalo vážným problém em lesního hospodářství, označovaným jako hromadné hynutí dubů. P rvn í zprávy vyšly v čas. Les, Lesnická práce a Vesmír. Zvláštní pozornost věnoval také novým chorobám borovice černé, které vyvo lá ­ v a jí houby Scleroderris lagerbergii Gremmem, Phacidiopycnis pseudotsugae (W ilson) Hahn a D iplodia pinastri G rove v e vztazích k poškození hmyzem. Zároveň sledoval i v liv napadení mšicí bukovou na následné choroby buku, kůrovce lýkohuba jasa­ nového na choroby jasanů, hmyzu a houbových onemocnění u jalovců, dubů aj., a pokračující působení prům yslových im isí na Slovensku s následným hynutím li­ šejníku, některých hub i zvýšením škodlivosti některých houbových chorob, a to především v Beskydech a Belanských Tatrách. Doc. ing. A . Příhoda věnoval v posledních letech svého slovenského působení po­ zornost i zdravotním u stavu městské zeleně a je jí rekonstrukci v Košicích a Bra­ tislavě a pro zahradnické účely zpracoval houby poškozující tvarované habry a zeravy. Odborně spisovatelská činnost neúnavného ing. A. Příhody vykazu je kromě článků i další odborné publikace: pro lesnickou fakultu v e Zvolenu napsal skripta „K lú č na určovanie drevokazných húb“ , z knižních publikací mu vyšlo „P řírod a a člověk“ (St. pedagog, nakladatelství, Praha), „Handbuch fťir Pilzfreun.de“ (Artia, Praha, s ilustracemi L. Urbana) a do tisku odevzdal dvoudílný „Kapesní atlas hub“ (St. pedagog, nakladatelství, Praha, s ilustracemi L. Urbana). Jako krajský konzervátor-specialista státní ochrany přírody Středočeského kraje spolupracoval jednak se Střediskem st. pam átkové péče a ochrany přírody hl. města Prah y na dokumentaci chráněných rostlin na území V elké Prahy a sousedních okresů, jednak se věn oval zejm éna mykologickém u výzkum u chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, odkud publikoval několik prací, otištěných ve sborníku S P P O P Stře­ dočeského k ra je „Bohem ia centralis“ . Svatopluk Šebek M i l a d a T o m k o v á (raz. S o u č k o v á ) (nar. 31. 12. 1919) pochází z učitelské rodiny. Její otec léta žil a užíval „odpočinku“ jako' řídící učitel v Olešnici u Rych­ nova n. Kněžnou. B yl to znám ý východočeský botanik-florista; od něho získala zá­ jem o botaniku a v průběhu II. světové války na společných exkurzích botaniků Přírodovědeckého' klubu v Pardubicích pomáhala velm i k valifikovan ě sbírat rzí

249

*

Č E S K Á M Y K O L O G IE 38 (4) 1984 a snětí pro připravovanou flóru. Tento zájem ji poutal jak na tréninkových táborech, které pořádal A rk tick ý odbor Přírodovědeckého klubu v Praze v Temnosmrečinov e j dolině v e Vysokých Tatrách (1946, 1947), tak i na vlastní 3. čs. přírodovědecké výp ravě na Island (1948). Od r. 1949 se stala pracovnicí botanického oddělení M o­ ravského muzea v Brně, kde pracovala do r. 1960. Za tu dobu podnikla řadu exkurzí především do Hrubého Jeseníku, Vysokých a N ízkých Tater, M alé i V elk é Fatry, na jižn í M oravu a jihozápadní Slovensko. Své nálezy rzí a snětí publikovala v 10 příspěvcích, otiskovaných většinou v přírodovědeckém oddílu Časopisu M oravského muzea. Již ve svých začátcích se p rojevovala jako vyn ikající pozorovatelka a sběratelka, což se zvlášť uplatnilo při zmíněných exkurzích. Tak se stalo, že ob jevila jako nové pro Československo řadu druhů rzí a snětí především alpinského, arkto-alpinského a eurasijského typu. M ilada Tom ková je původním povoláním učitelka základní školy; v e styku s botanikou se však ukázalo je jí nadání kreslířské; jako kreislířka květin byla též účastnicí na islandské výpravě a kresby uplatnila v ko­ lektivně napsaném cestopisu Hadač E. et al. „V zem i sopek a ledovců“ (Orbis, Praha, 1957) i v odborných pracích jiných botaniků. Zdeněk Urban Dne 5. 3. 1984 se dožila význam ného životního jubilea dlouholetá členka naší Společnosti paní B e d ř i š k a F r a g n e r o v á . A k tivn ě se podílela zejm éna v pa­ desátých a šedesátých letech na m ykofloristickém průzkumu Československa. Sou­ středila se zejména na Dobříšsko, kde ob jevila velice bohatou lokalitu vzácných kloboukatých lošáků, z níž přinášela cenný m ateriál pro sbírky a studium. Později se zúčastnila kolektivního průzkumu Belanských Tater spolu s dr. M. Svrčkem, CSc., dr. J. Kubickou, ing. K. K řížem a dalšími. Z velkého materiálu, který byl při této akci soustředěn, popsal pak dr. M. Svrček nový druh hlízenek a pojm enoval ho na je jí počest Sclerotinia frederícae Svr. V r. 1982 byla jm enována zasloužilou členkou naší Společnosti. Zdeněk Pouzar 60 let dovršil 21. 6. 1984 akademik S l a v o m i l H e j n ý , ředitel Botanického ústavu ČSAV, předseda Cs. botanické společnosti při Č S A V a funkcionář nebo člen mnoha dalších institucí, člověk s neobyčejně širokým přehledem po přírodních vědách, zejm é­ na botanice, po problémech ochrany přírody, životního prostředí atd. N arodil se 21. 6. 1924 v učitelské rodině v Lidm ani v okr. Pelh řim ov; základní školu vychodil v Pro ti víně, v r. 1943 m aturoval na gymnáziu v Písku, r. 1944 absolvoval (za 1 rok) dvouletou rybářskou školu ve Vodňanech, pak pracoval v Poříčním rybářském ústavu v Písku a koncem válk y prodělal školení na Svazu chovatelů drobného z v í­ řectva v Praze. Roku 1945 začal studovat na přírodovědecké fakultě U K v Praze, kde byl demonstrátorem, pak asistentem a kde r. 1948 dosáhl doktorátu přírodních věd. Od r. 1953 b yl odborným pracovníkem Výzkumného' ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Roku 1956 mu byla udělena hodnost kandidáta zemědělských věd. V tém že roce nastoupil ja t o vědecký pracovník do tehdejší geobotanické laboratoře Č S A V v Průhonicích u Prahy. Z ní vzn ik l 1. 1. 1962 Botanický ústav ČSAV, jehož se stal ředitelem. Roku 1971 dosáhl hodnosti doktora biologických věd, o rok později b yl zvolen členem, korespondentem ČSAV, r. 1973 se stal členem Cs. akadem ie zemědělské a v r. 1984 b yl zvolen akademikem ČSAV. K nejstarším botanickým láskám akad. Hejného patří vedle rostlin ruderálních zejména rostliny vodní a mokřadní, o nichž publikoval dlouhou řadu studií a článků počínaje studentským pozorováním sextána píseckého gym názia (H ejn ý S.: Srpnová květena letněného rybníčka.-Vesmír, Praha, 19: 83, 1940) přes výtah z m aturitní práce (H ejný S.: Zivoit rákosu.-Vesmír, Praha, 22 : 26, 1943) až po své stěžejní dílo o eko­ logické charakteristice vodních a bažinných rostlin slovenské Podunajské a Potiské nížiny (ökologische Charakteristik de Wasser-und Sum pfpflanzen in den slow aki­ schen Tiefebenen, Donau-und Theissgebiet) (Bratislava 1960). Detailně v ní propra­ coval svou teorii o ekofázích, ekoetapách a etoeyklech vodní a mokřadní vegeitace a publikoval též novou klasifikaci životních forem vodních a mofcřadních makrofyt. A ž dosud uveřejnil více než 300 vědeckých a odborných prací nepočítaje v to' celou řadu posudků, recenzí, předm luv apod. Za pracovní zásluhy bylo1 akad. Hejném u uděleno několik vyznam enání: státní vyznam enání Za vyn ik ající práci (1974), Za zásluhy o budování Jihočeského kraje (1978), stříbrná pamětní plaketa přírodovědecké fakulty U JEP v Brně (1979), stříbrná pamětní m edaile V S Z v Brně (1979), pamětní plaketa vlády CSR k 10. výročí žalo-

250

V Ý Z N A M N Á V Ý R O Č Í Č LE N U CSVSM V R. 1984 žení Rady pro životní prostředí Za záslužnou práci v péči pro životní prostředí (1981), čestná stříbrná (1979) a zlatá (1982) oborová plaketa G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách, státní cena Klem enta Gottwalda (1984) a státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1984). O houby se jubilant zajím á od mládí jak z odborného, tak zejména z praktického hlediska. S vědeckou m ykologií přišel do styku již koncem války, kdy chodil do pražského okolí na houbařské exkurze, vedené tehdy inž. S. Havlenou, a kde se seznámil s tehdejším i m ladým i m ykology ja t o byl M. Svrček a jiní. Po válce byl zavalen spoustou nejrůznějších botanických úkolů a problémů, avšak na houby a jejich výzkum přesto nezapomínal, o čemž svědčí jeho nálezy hub uložené v her­ bářích Národního muzea. Jako význam ný pracovník geobotanické laboratoře ČSAV má zásluhy na p řijetí tří mykologů do rodícího se Botanického ústavu Č S A V v Prů ­ honicích (r. 1961 prom. biol. Z. Pouzara a RNDr. F. Kotlaby, CSc., a r. 1963 prom. biol. V. Holubové), kteří tam vytvo řili produktivní m ytologickou skupinu, z níž v r. 1974 odešel do Národního muzea prom. biol. Z. Pouzar. Přestože akad. H ejn ý má veliké m ytologick é znalosti — a to je skutečná výjim k a mezi botaniky — publikoval o houbách zatím jen velm i málo (a to až v poslední dob ě); dosud vyšly tři jeho práce týkající se hub. H ejn ý S. (1984): K e kulinářskému využití šafránky červenožluté.-M ykol. Listy, Praha, 14: 11—13; H ejný S. et H ejná O, (1984): Nakládání hub do soli po leningradsku.-Mykol. Listy, Praha, 15: 17—20. H ejný S. et K otlaba F. (1984): N ález chorošů Inonotus tamaricis a Ganoderma resinaceum v Egyptě.-M ykol. Listy, Praha, 14: 7—11. P řejem e akad. H ejném u dobré zdraví do příštích decenií života, klid k jeh o další vědecké práci a navíc bohaté úlovky ryb a zejm éna vrchovaté koše kvalitních hub na rybářských a houbařskýoh výpravách v jeho m ilovaných jižních Čechách. František K otla ba Šedesátinám RNDr. O l g y 1985.

F a s s a t i o v é , CSc., bude věnován samostatný článek v r.

V pořadí prvním z letošních padesátníků je význačný pracovník v oboru fytopatologické m ykologie (zejm éna řádu Sphaeropsidales) ing. K a r e l D o l e j š , CSc., nositel M edaile Zdeňka Nejedlého. N arod il se 10. 1. 1934 v Roztokách u Prahy, kde se mu také dostalo základního vzdělání. P o absolvování výcvikového střediska pro pracovníky v lesním hospodářství se základní odbornou štolou lesnickou v Bílé Třemešné v r. 1950 studoval nejprve na Vyšší střední lesnické technické škole, v Trutnově (1950—1954); po m aturitě začal studovat na Vysoké škole ekonomické (v r. 1955), odkud však přestoupil na fakultu lesního inženýrství Č V U T v Praze (1955—1960), kde úspěšně obhájil diplomovou práci z fytopatologie na téma „Houbové nákazy lesních semen (smrk, borovice, douglaska). Vědeckou aspiranturu vykonal na katedře botaniky agronom, fakulty V ŠZ v Praze v letech 1964—1967; vědecká hodnost kandidáta zemědělsko-lesnických věd mu byla udělena v r. 1967 na základě kandidátské disertační práce „Taxonom ie a ekologie řádu Hysteriales“ . V letech 1964—1970 studoval krom ě toho u prof. K arla Cejpa, DrSc. na kaitedře botaniky p ří­ rodovědecké fakulty U K v Praze vybrané předm ěty z m ytologie, fytopatologie a dě­ jin botaniky; na téže fakultě absolvoval v letech 1974—1977 postgraduální studium v oboru biologie (speciální taxonom ie vyšších rostlin). Od r. 1960 byl zaměstnán nejprve jako provozní inspektor pro pěstování lesů na ředitelství L Z Konopiště, v letech 1962—1963 b yl odpovědným redaktorem ve St. zemědělském nakladatelství v Praze a od r. 1964 působí na katedře botaniky agronom, fakulty Vysoké školy zemědělské v Praze, n ejp rve jako řádný aspirant (1964—1967), později jako odborný asistent (1967—1970) a od r. 1970 jako tajem ník téže katedry (nyní Ustav botaniky a fyziologie rostlin katedry biologických základů rostlinné v ý ­ roby V SZ), kde přednáší botanické a vybrané biologické disciplíny. Dále vyučuje v praktických cvičeních, vede diplomanty, fakultativní geobotanické kursy z ochrany přírody. Pod jeho vedením bylo v rámci SVOČ připraveno mnoho prací pro stu­ dentské vědecké konference. Stejně bohatá a mnohostranná jako jeho pedagogická činnost je i jeho činnost v e ­ řejná: je členem mnoha vědeckých společností při ČSAV, zakládajícím členem, Vlastivědného klubu v Roztokách u Prahy, už přes 20 let zastává funkci konzervá­ tora st. ochrany přírody a pracuje v různých komisích pro životní prostředí a po­ dobných orgánech na své fakultě i v lidosprávných orgánech různých stupňů.

251

Če s k a m y k o l o g i e 38 (4) 1984 V rámci své výzkum né činnosti se ing. K. Dolejš věnoval řadu let spolupráci s prof. dr. B. Jílkem především na badatelském programu V Ú VI-l-2/6a, kde řešil

od r. 1966 otázky spojené s problematikou synuziální m ykoflóry rybničních a bažinných fytocenóz, samostatně pak v minulé pětiletce úspěšně řešil výzkum ný úkol „M ikrom yk oflóra plevelných rostlin rodu C onvolvulus L .“ . V současné době je sa­ mostatným řešitelem výzkumného úkolu „M ikrom ykoflóra dominantních rostlin z fy ­ tocenóz rekultivovaných výsypek“ . Dlouhá léta spolupracoval s prof. dr. K. Cejpem, DrSc., nejprve na řešení jeho výzkumných úkolů v oboru deuteromycetů, později s ním spolupracoval na vybraných skupinách mikromycetů z různých domácích i za­ hraničních lokalit. Náš jubilant je spoluautorem několika učebnic a skript pro střední a vysoké školy a několika desítek vědeckých studií, odborných prací a popularizačních článků, do­ provázených vlastním i ilustracemi (jeho vynikajících ilustrátorských schopností vyu ži­ la dále řada dalších autorů a institucí). Svatopluk Šebek 9. června 1984 oslavil 50 let m oravský m ykolog ing. J i ř í L a z e b n í č e k . N aro­ dil se 9. 6. 1934 v Olomouci, základní školu a reálné gymnázium (m aturita v r. 1952) vystudoval v B m ě-2abovřeskách a r. 1957 absolvoval lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. N a přednáškách tehdejšího M ykologického klubu v Brně získával již od počátku 50. let postupně m ykologické znalosti. Jako lesnický typolog na fakultním závodě ve Křtinách, Jedovnieích, Olomučanech a jinde (1957—1959) dopl­ ňoval fytocenologické snímky o všechny určené m akrom ycety a také později v olo­ moucké pobočce Lesprojektu (1950—1961) dále soukromě studoval vyšší houby a je ­ jich vztah k lesním společenstvům. Potom působil jako dendrolog v Arboretu N ový D vůr u O pavy (pracoviště Slezského muzea) na průzkumu dřevin v prům yslové oblasti Ostravsko-kařvinského revíru (1951—1963); b yl též spolutvůrcem velk é výstavy hub r. 1961 ve Slezském muzeu Opavě a jako vedoucí m ykologického kroužku tohoto mu­ zea po 2 roky každý týden určoval se svým i spolupracovníky houby z opavského okolí. Po> odchodu do bývalé brněnské pobočky Botanického ústavu Č S A V (1963) se v úzké spolupráci s národním zpravodajem akce M apování 100 druhů makromycetů v Evropě, RNDr. F. Šmardou, věnoval převážně této práci, sběru a studiu hub, ale též vedení víkendových houbařských exkurzí v letech 1963—1971. Ing. J. Lazebníček byl s doc. ing. A. Černým, CSc., ing. K. Křížem , dr. A. Podpěrovou, dr. F. Šmardou, dr. J. Špačkem, CSc., a dalšími m ykology spoluautorem libreta k trvalé výstavě „H ouby-Fungi“ v Moravském muzeu v Brně (1965—1973) a s dr. F. Šmardou b yli autory libreta 4. dílu této výstavy — „H ouby a lesní společenstva“ . P o několik let byl spolu s ing. K. K řížem též členem zkušební komise při dvou hygienickoepidem iologických stanicích v Brně. V letech 1964—67 se účastnil geobota­ nického m apování Slovenska v oblastech Spišské Magury, Lubovnianské vrchoviny, Pienin, Levočského pohoří, části Popradské kotliny a Šarišské vrch ovin y a západní poloviny Čerhovského pohoří. Také během této práce sledoval výskyt hub v mapo­ vaných rostlinných společenstvech. P o odchodu z Botanického ústavu Č S A V (po reor­ ganizaci v r. 1969) a vůbec z Brna se věnoval i nadále m ykologii, m ykofloristice a m ykochorologii jako svým koníčkům. V letech 1963—1972 byl jubilant členem výboru brněnské pobočky ČSVSM a téměř 20 let byl spolupracovníkem redakce brněnského M ykologického zpravodaje; v tomto nepravidelném periodiku publikoval řadu článků, stejně jako v Časopisu Slezského muzea v Opavě, České m ykologii a jinde, přičem ž převážná část těchto publikací se týká zeměpisného rozšíření makromycetů. Z více než 120 prací vědeckých, odbor­ ných, inform ativních i populárně vědeckých, referátů, diskusních příspěvků atd. je větší část věnována m ykologické problematice. S ing. K. K řížem byl redaktorem sborníku referátů ze 4. pracovní konference čs. m ykologů v Opavě r. 1969 (Zem ě­ pisné rozšíření hub v Československu), v němž publikoval 4 články a je jím ž byl spoluorganizátorem (s ing. K. K řížem a dr. J. D udou); dále byl spoluorganizátorem (s ing. K. K řížem a dr. F. Šmardou) moravských m ykologických dní v r. 1971 a zú­ častnil se čtyř kongresů evropských mykologů (celkem se 4 referáty), několika m y­ kologických konferencí, seminářů a zasedání. Od nástupu do funkce samostatného projektamta-specialisty v útvaru typologie lesů Ústavu pro hospodářskou úpravu vo­ jenských lesů a statků, Praha (1972) věnoval většinu volného' času intenzivním u výzku­ mu synuzíí makromycetů v lesních společenstvech v rámci vegetačních lesních stup­ ňů i ekologických řad typotogického systému čs. lesů (do r. 1979 převážně v kar­ patské oblasti, od r. 1980 i v českých zemích). Od začátku 7. pětiletky byl zapojen do

252

V Ý Z N A M N Á VÝROČÍ ČLENŮ CSVSM V R. 1984 plnění úkolu st. plánu základního výzkumu VI-1-6/02 „Rozšíření, ekologie a taxono­ m ie hub fytopatologicky a m ykotoxikologicky významných v lesích a na dřevinách“ . N a témata z mykocenologíe, m ykochorologie a m ykofloristiky přednesl desítky před­ nášek. Cenné jsou Lazebníčkam publikované práce z m ykofloristiky a mykocenologíe z K riváňské M alé Fatry (1974, 1983), Slovenského rá je (v tisku), Vel. Fatry (1980, další v tisku), paulánské oblasti již. Slovenska (v tisku), různé shrnující referáty atd., jakož i m nožství exsikátů obyčejných i vzácných hub v našich herbářích, zejm éna v Moravském muzeu v Brně. P řejem e našemu jubilantovi i nadále pracovní nadšení, dobré zdraví a mnoho dalších úspěchů nejen v m ykologii a dalších jeho koníčcích, nýbrž i v osobním ž iv o tě ! Alois Vágner Počátkem letošního roku vstoupil do řad padesátníků i RNDr. M i l o š O t č e n á ­ š e k , DrSc., jeden z našich předních současných odborníků v oboru humánní a v e ­ terinární m edicínské mykologie. N arodil se 19. 2. 1934 v Hradci K rálové, středo­ školské vzdělání se mu dostalo v Jaroměři. Po maturitě se .věnoval na biologické fakultě U K v Praze studiu parazitologie, v níž se po úspěšném zakončení studia spe­ cializoval na obor lékařské mykologie. V r. 1957 nastoupil zaměstnání jako parazitolog a m ykolog v Krajské hygienické stanici v Pardubicích, odkud v r. 1960 přešel do parazitologického oddělení B iologic­ kého ústavu Č S A V v Praze, kde se v rámci nově založené skupiny přírodní ohniskovosti nákaz specializoval na výzkum m ykóz vyznačených přírodně ohniskovým výskytem. Tém atem jeho kandidátské disertační práce, kterou úspěšně obhájil v r. 1963, byly „D erm atofyty a jejich extrahumánní rezervoáry ve volné přírodě z hle­ diska přírodní ohniskovosti nákaz“ . V průběhu dalších let zam ěřil svou pozornost krom ě studia ekologie původců m ykóz a epidem iologie mykotických infekcí na řadu dalších otázek experim entální a klinické mykologie. K rom ě prací o. laboratorní iden­ tifikační technice a o taxonom ii a nomenklatuře mykotických agens věnoval svůj zájem zejm éna problem atice onychomykóz, sekundárních m ykóz působených oportunními houbami, gen eralizo váných dermatofykóz, dále gynekologickým aktinomykózám, plicním aspergilomům a mykózám paranazálních dutin. Souběžně s tím obsáhl zároveň i výzkum antifungální aktivity některých antibiotik a chemoterapeutik (Am photericin B, mucidin, griseofulvin, deriváty amidazolu atd.) a sledoval vyu žití látek s antim ycetám í aktivitou v průmyslu (orthosany). V oblasti veterinárně medicinské m yko­ logie publikoval několik kasuistik o dermatoťytózách hospodářských zvířat, o nokardióze, mycetomu, ale především práce o trichofytóze skotu a imunoprevenci této nákazy. S m ezinárodní komisí expertů W H O spolupracoval na přípravě programu boje s m ykotickým i zoonózami. O svých pracovních výsledcích přednášel v řadě evropských i zámořských států. Jak vyp lývá z bibliografie jeho prací, uložené v archivu ČSVSM, byl v letech 1962—1983 hlavním autorem 80 odborných článků a spoluautorem dalších 120 prací, které byly otištěny v našich i zahraničních lékařských i m ykologických časopisech. Jeho dvě nejznám ější práce, které vzešly z mnohaleté spolupráce s dr. J. Dvořákem, DrSc., vydalo. Nakladatelství Č S A V A C A D E M IA ; byla to především práce Dvořák J. et Otčenášek, M. (1960) „M ycological Diagnosis of Á nim al Dermatophytoses“ a zná­ m ý „P icto ria l Dictionary o f M edical M ycology“ (spolu s J. Dvořákem, 1973). V r. 1972 se stal vedoucím m ykoparazitologické skupiny Parazitologického ústavu Č S A V v Pardubicích, která byla od r. 1984 začleněna jako laboratoř lékařské m y­ kologie do Ústavu experim entální m edicíny ČSAV. Jeho výzkumná práce v oboru lékařské m ykologie byla v r. 1972 oceněna udělením Státní ceny Klem enta Gottwalda za výzkum adiaspiromykózy. V r. 1978 obhájil doktorskou disertační práci na téma „Trichophyton rubrum a T. verrucosum jako nejzávažnější původci dermatofytóz v České socialistické republice“ . Jubilant je členem několika vědeckých společností při Č S A V a předsedou pardu­ bické pobočky Čs. biologické společností při Č S A V a krom ě toho mnohaletým členem dvou mezinárodních společností: „International Society fo r Human and Anirnal M y ­ cology“ a „M edical M ycological Society of the A m erica“ . Od r. 1982 je členem V ě ­ deckého kolegia biologie organismů, populací a společenstev ČSAV, kde byl pově­ řen sledováním vědního oboru mykologie. Srdečně mu k jeho jubileu blahopřejem e a těšíme se, že naší Společnosti bude i napříště odborně i organizačně prospěšným členem. Svatopluk Šebek

253

ČESKÁ M YKO LO G IE 38 (4) 1984

•: i; ij

5j

Významného životního jubilea dosáhla 25. 9. 1984 i dlouholetá členka naší Spo­ lečnosti, odborná asistentka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, RNDr. V l a s t a O t t o v á , CSc., která je významnou specialistkou v oboru technologie hub v odpadních a znečištěných vodách a při biologickém znečištění odpadních vod. Svá vysokoškolská studia na biologické fakultě U K zakončila v r. 1958 diplom ovou prací o biologii houby V enturia inaequalis u prof. dr. K arla Cejpa, DrSc. Fytopatologií se však nevěnovala a v tém že roce nastoupila ja t o asistentka na Vysoké škole che­ m icko-technologické v Praze, kde se ovšem je jí práce na katedře technologie vody ubírala poněkud jiným směrem. B ylo to v době, kdy v oboru biologických čistíren­ ských procesů odpadních vod docházelo k bouřlivém u v ý v o ji;' práce na pracovišti technického směru a v odlišném biologickém odvětví vyžadovala proto nezbytné doplnění celé řady speciálních informací, potřebných k tomu, aby se mohla v tomto novém odvětví m ykologie orientovat a dát mu k dispozici své odborné síly. Proto se je jí disertační a rigorózní práce už zabývají význam em m ikrom ycetů při biologic­ kém čištění odpadních vod. Jubilantka měla možnost (spolu s několika dalšími biology) čerpat z nesmírně bo­ hatých odborných znalostí prof. Závise Cyruse v posledních letech jeho života. To ji přivedlo ke studiu bezbarvých vláknitých mikroorganismů v aktivovaném kalu. které v případě přemnožení jsou v technologii vod y velm i nežádoucí. Na toto téma i v prob­ lematice biologie a m ykoflóry čistírenských procesů publikovala se svým i spolupra­ covníky i samostatně kolem stovky odborných příspěvků v našich i zahraničních ča­ sopisech. např. ve Sborníku V SC H T v Praze, v Bulletinech V R V Praha, Sbornících konferencí ČSLS, Kom ise m ikrobiologie vody při Čs. společnosti m ikrobiologické, V T E I Praha, Vodní hospodářství, W ater Research (V elká Británie), Hydrobiologie (Nizozem í), Gas-und Wasserfach, Abt. Wasser (NSR), A cta hydrochemica et hydro­ biolog] ca (NDR) aj. V současné době pracuje jako vědecká pracovnice na katedře technologie vody a prostředí V SC H T v Praze. K rom ě práce se studenty se věnuje vědecko-výzkum né práci, v níž ji zejm éna zajím á sledování čistíren odpadních vod včetně živočišné velkovýroby. sledování anaerobních procesů (biologická koroze, methanizace), v poslední době pak studium faktorů vedoucích k dominanci hub v čistírenských procesech. Svatopluk Šebek

254

Literatura Stanislaw D o m a n s k i : Grzyby (Mycota). Tom X III. Podstawczaki (Basidiomycetes). Bezblaszkowe (Aphyllophorales). K olczakow ate (Hydnaceae). Zabkow eow ate (Steccherinaceae). 92 p., 8 tab., W arszawa et Kraków , 1981. Cena 40 zl. N ejú tlejší knížka v této řadě publikací, do níž známý polský m ykolog prof. Domaňski zahrnul pouze dvě na druhy chudé čeledě nelupenatých hub, a to lošákovité (Hyďnaceae Shev. s. Donk, tj. v nejužším slova smyslu) a ostnatečkovité (Steccherinaceae Parm.). V e všeobecné části je nej důležitější z praktického hlediska klíč k určování rodů (výjim ečně některých druhů) hub s hydnoidním hym enoforem (p. 9—23), dnes ná­ ležející různým, často nepříbuzným čeledím. Ú zce vym ezená čeleď Hydnaceae zahrnuje v Domaňského^ zpracování pouze rod Hydnum L. ex Fr. (u nás většinou dosud nazývaný D entinum S. F. Cray) s druhy H. repandum, H. rufescens a H. albidum (malé bílé H. repandum s drobnými výtrusy), dále rod CUmacodon P. Karst. s druhy C. septentrionale a C. pulcherrim us a ko­ nečně rod M ycoleptodonoides Ni,kol. s jediným , a to východoasijským druhem M. vassiljcvae Nikol., jehož výskyt v Evropě lze sotva očekávat. N a druhy poněkud bohatší čeleď Steccherinaceae Parm. obsahuje rovněž jen tři rody, z nichž na druhy nejbahatší rod Steccherinum S. F. G ray ( = M ycoleptodon Pat.) zahrnuje v Domaňského zpracování 7 druhů, přičemž pod S. ochraceum se skrývají nejm éně dva nebo i více drobných druhů. Rod M ycorrhaphium Maas Geester. obsahuje dva druhy (M. pusillum je známé z Polska z jediného nálezu z r. 1903) a Fibrodontia Parm. pouze jeden druh, v Polsku dosud nenalezený. V e dvou v knize zahrnutých čeledích je zpracováno 6 rodů se 16 druhy: z nich se vyskytuje v Polsku 6 druhů a v Evropě 9, takže zahrnutí mimoevropských druhů do knihy o houbách Polska a sousedních zem í se zdá být nadbytečné (počet druhů tak vzrostl téměř na dvojnásobek). Předešlé svazky vycházely krátce po dodání rukopisu (obvykle do 2—3 let), avšak tento 4—5 let (podle předm luvy byl rukopis dokončen v listopadu 1978, tisk však až v září r. 1981 a knížka vyšla někdy začátkem r. 1982). N a různě kvalitně reprodu­ kovaných křídových tabulích jsou kuriózně zachyceny pouze 3 (!) druhy, a to C U ­ macodon septentrionalis (2 fota), Steccherinum fim b ria tu m (3) a S. ochraceum (11!). Tato knížka bude nepochybně užitečná nejen polským, nýbrž i mnoha dalším (ze j­ ména slovanským) mykologům zabývajícím se studiem nelupenatých hub. František Kotlaba E. M i c h a e l , B. H e n n i g et H. K r e i s e l : Handbuch fiir Pilzfreunde. Band V. Blátterpilze — Milchlinge und Táublinge. 2. přepracované vydání. 408 p., 164 tab., 31 fig., 16 foto. VEB Gustav Fischer V erlag Jena. 1983. Cena (pro cizinu) 65,— M. Prof. Dr. H a n n s K r e i s e l má zásluhu o nové vydání této známé a největší němec­ ké příručky o houbách. Jím nově přepracované svazky, kterých bude celkem šest s v y ­ obrazením asi 1300 druhů, zahrnou značnou část středoevropských velkých hub. Recenzovaný pátý svazek obsahuje všeobecnou část (str. 9—66), pojednávající o v ý ­ v o ji hub, teratologických zjevech na plodnicích, a o literatuře. Zvláštní pozornost, je autorem věnována v ý v o ji a postavení hub v systému, čtenáře upoutá rovněž ka­ pitola O1fosilních houbách, jejich ž některé ukázky jsou reprodukovány. V systematické části jsou zpracovány čeledi Russulaceae a Elasmomycetaceae. Přehledné klíče, uspořádané hlavně podle snáze poznatelných znaků, m ají určují­ címu pomoci při orientaci v tak rozsáhlých rodech jakým i jsou Russula a Lactarius. N a 164 očíslovaných barevných tabulích je vyobrazeno celkem 180 druhů ryzců a holubinek. K aždý z nich je podrobně popsán a z připojených poznámek je zřejmé, že je důsledně přihlédnuto k současným poznatkům, což je jistě také kladem celého díla. Převážná část reprodukcí je zdařilá, mnohé dokonce vyn ikající (opak je spíše v ý ­ jim kou), takže tato kniha se může stát dobrou pomůckou při určování těchto hub i těm, k teří se jinak nechtějí hlouběji ryzci nebo holubinkami zabývat. Autor, jak čteme v závěru předmluvy, věnoval tento svazek památce tří svých přátel — m yko­ logů, m ezi nim iž je také jm éno našeho známého moravského mykologa, inž. K arla Kříže. M irk o Svrček

255

\

ČESKÁ M YKO LO G IE 38 (4) 1984 S i w e r t N i l s s o n (ed .): Atlas of airborne fungal spores in Europe. Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg, N ew Y ork 1983. Stran 139, z toho 87 černobílých fotografií m ikrostruktur, cena D M 128, US dollar 53.40. Posuzovaná kniha je atlasem výtrusů, které je možno zjistit ve vzduchu. Je to soubor černobílých m ikrofotografií jak optických tak i z rastrovacího a výjim ečně i transmisního elektronového mikroskopu. Iniciátory atlasu nebyli m ykoiogové, ale palynologové, studující části organismů přenášené vzduchem, jako jsou pylová zrna, výtrusy apod. N a tomto díle se zúčastnili význam nou m ěrou velm i známí m ykologové, odborníci v mikrostruktuře jako jsou J. K eller, J. Perreau a další. Je jistě zřejmé, že většina druhů hub vypouští své výtrusy do ovzduší, takže by bylo možno se s nimi při rozboru vzduchu setkat a pro knihu tohoto druhu je proto nutno udělat výběr. To, co recenzovaný atlas předkládá, je však soubor, který působí naprosto nahodilým dojm em a rozhodně není výsledkem systematického studia výtrusů pře­ nášených vzduchem. Autoři v podstatě zařadili do tohoto díla nejrůznější efektní fotografie výtrusů hub z různých systematických skupin, které sehnali. T ím ovšem realizace tohoto projektu neodpovídá ambicióznímu titulu knihy. Nicm éně i tak musíme být nakladateli a redaktorům vděčni, že poskytli plochu pro- uveřejnění instruktivních obrázků, z nichž mnohé jsou dosti objevné a m ají co říci i těm ba­ datelům, kteří se zabývají sporologií z m orfologického nebo taxonomického1hlediska. Tak na příklad je velm i pozoruhodné, že pod rastrovacím elektronovým mikroskopem jsou výtrusy M egacollybia platyphyllos, Oudemansiella radicata a Hydnum repandum jem ně ornamentované, i když pod optickým mikroskopem se je v í jako zcela hladké. Extrém ním případem se zdá X erom phalina campanella, která má výtrusy v mládí hrubě vrásčité. Atlas výtrusů ze vzduchu by byla kniha jistě neobyčejně potřebná a mohla by být v praxi velm i užitečnou pomůckou, avšak dnes recenzované dílo nemůže mezeru v literatuře zaplnit. B ylo by velm i bláhové dom nívat se, že podle této knihy lze určovat výtrusy hub ze vzduchu. K tomu by byk> nutno udělat napřed frekvenční analýzu výskytu výtrusů v e vzduchu a z toho pak v y jít při vyhledávání druhů, které m ají být zařazeny. Na takový skutečně použitelný atlas hub ze vzduchu si musíme ještě počkat, recenzované dílo bohužel neplní zcela úlohu, kterou si svým titulem zvolilo. Zdeněk Pouzar

ČE SK Á M Y K O L O G IE — Vydává Čs. vědecká společnost pro m ykologii v Academ ii, nakladatelství ČSAV, Vodičkova 40, 112 29 Praha 1. — Redakce: Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1, tel.: 26 94 51—59. Tiskne: Tiskařské závody, n. p., závod 5, Sámova 12, 101 46 Praha 10. — Rozšiřuje PNS. Inform ace o předplatném podá a objednávky p ři­ jím á každá administrace PNS, pošta, doručovatel a PN S-Ú E D Praha. Objednávky do zahraničí vyřizu je P N S — ústřední expedice a dovoz tisku Praha, závod 01, adm ini­ strace vývozu tisku, K afk ova 19, 160 00 Praha 6. Cena jednoho čísla 8,— Kčs, roční předplatné (4 sešity) Kčs 32,—. (Tyto ceny jsou platné pouze pro Československo.) — Distribution right in the western countries: Kubon & Sagner, P. O. B ox 34 01 08 D-8000 München 34, GFR. Annual subscription: Vol. 38, 1984 (4 issues) DM 88,—. T oto číslo vyšlo v listopadu 1984. © Academia, Praha 1984.

256

BR ILLO V Á A S U TÁK O V Á : V Ý S K Y T VIRUSOVÝCH ČASTÍC

XIV.

B R I L L O V Á A S U T Á K O V Á : V Ý S K Y T V IR U S O V Ý C H Č A S T ÍC

*

*

m

°

&

t : '

XV.

^

Ě

É

*

'

M , i' >.# ?

f

I IP

f

'

- iT

r^ l

!H j?

1 &'%*%

A

lM ,

v-

4

B R ILLO V Á A S U TÁK O V Á : V Ý S K Y T VIRUSOVÝCH ČASTÍC

S

XVI.

%

\

*■.

*

1. Casť p ozd lžn eh o rezu h ý fy cerk osp óry rep o ve j in fik o v a n e j v iru so v ým i časticam i (km eň PR 13). X 39 700. BS — buňková stená, L — d v o jité lam ely, V — v iru so vé částice. P a rt o f lon gitu d in a l section o f C ercos pora beticola hyp ha w ith viru slik e p articles 30—35 nm (strain PR13). X 39 700. BS — c e ll w a ll (p a rtly d isin tegrated ), L — double lam ellae, V — v iru slik e particles.

2. Š ik m ý rez h ý fy cerk osp óry rep o ve j in fik o v a n e j v iru so v ý m i časticam i (km eň Mss2). X 39 650. (V ý ř e z — 91 800.) B S — buňková stená, L — d v o jité lam ely, M — zm ěněné m itoch on d rie, V — viru so v é částice. O b liq u e section o f C ercos pora be ticola hyp ha w ith v iru slik e p articles 30—35 and 50—55 nm (strain Mss2). X 39 650. (In set 91 800.) BS — cell w a ll (p a rtly d isintegrated), L — d ou b le la m ellae, M — changed m itoch on d ria, V — viru slik e particles. 3. P rie č n y rez h ý fy cerk osp óry rep o ve j in fik o v a n e j v iru so v ým i časticam i (km eň PR13). X 55 050. (V ý ř e z — (¡2 270.) BS — b u ň k ová stená, C M — zv y šk v narušenej cyto p la zm a tick ej m em brány, L — d v o jité lam ely, V — viru so v é částice, Va — vakuola. Cross section o f Cerc ospora beticola hypha w ith v iru slik e particles 50—55 nm (strain PR 13). X 55 050. (Inset 62 270.) B S — c e ll w a ll (p a rtly d isin tegrated ), C M — rem ains o f d isin tegrated cytop lasm ic m em brane, L — double lam ellae, V — viru slik e p articles, V a — vacuole. 4. P o zd lžn y rez zd ra v ej h ý fy cerk osp óry r e p o v e j (km eň 1VI2). X 46 890. BS — buň­ k ová stená, C M — cytop lazm aU ck á m em brána, C V — centrálna vakuola, L T — lip id ick é telieska. L o n gitu d in a l section o f C ercospora beticola hypha w ith ou t v iru slik e particles (strain M 2). X 46 890. BS — ce ll w a ll, C M — cytop lasm ic m em brane, C V — central vacuole, L T — lip id bodies. 5. Cast p ozd lžn eh o rezu in fik o v a n e j h ý fy cerk osp óry rep o ve j so silné narušenou bu ň­ kovou stěnou a u v o ln ě n ý m i v iru s o v ý m i časticam i (km eň Mss2). X 39 950. BS — buň­ k ová stená, L T — lip id ic k é telieska, V — v iru so v é částice. P a rt o f lo n gitu d in a l section o f Cercospora beticola hypha w ith stron g ly disin tegrated cell w a ll and lib e ra tin g v iru slik e p articles (strain Mss2). X 39 950. BS — c e ll w all, L T — lip id bodies, V — v iru slik e particles.

K L Á N : XE R O M PH A LIN A IN EUROPE

| p r

*,

JF^

»

T O

1

’ 't H t

■

V

MĚĚĚĚ

•. j M M ä t ß m £

L j/

" . > *

m

,# . $ ^ j | É m L

j i i ^

V

ÍHÉ

I

jffiBMĚ

J É P P % !^ ,

, >'l *v m | - '.V:'

v JH H H H H H H H H H H i

ff^ L .

‘

p p P H H ^ P ^

*

B F ^ C

XVII.

^ ^ ^ y p p H 8 g H E ^ l™ | ^ P ^ T

* «iílí^ ^

j Br

* '* ^ %

m ín

B

^ y ^ W

f JS B ň ^Tfá ■

^ y : ^*v

jua^M 5.

Iř *4íHHIÍ^Bf*BBBiBIIÍI^MÍ^^HÍHMraH^Í»

Xeromphalina campanella (Batsch: F r.) K ühn. et Maire — Fruitbodies on dead trunk o f Picea abies, Západně T atry Mts., 4 Juli 1981.

K L Á N : XE R O M PH A LIN A

IN EUROPE

X V III.

/

J

(i. X e r o m p h a lin a f e lle a M a ire et M alen çon (W est Caucasus M is., 18 Juli l!)7(i).

— F ru itb o d y w ith

*0>

:

black

rhizom orphs

r

*

*

^

7. X e r o m p h a lin a c a u tic in a lis (F r.) Kühn, et M a ire T a tr y Mts., 4 S ep tem b er 1977.

--

F ru itb o d y fro m T ále, N ízk é P h o to J. K lá n

Pokyn y

p řispěvatel ům

České

mykologie

R e d a k c e časopisu p ř ijím á je n ru k o p is y v y h o v u jíc í po strán ce o d b o rn é i fo rm á ln í. P ř is p ě v a te lé n ech ť se ř íd í p ři p ř íp ra v ě ru k op is ů těm ito p o k y n y . 1. Č es k y nebo s lo v e n s k ý p san ý člá n e k začíná če sk ým n eb o s lo v e n s k ý m n adpisem , pod ním ž se u v e d e p ře k la d nadpisu v n ě k terém z e s v ě to v ý c h ja zy k ů , a to v e stejn ém ja k o je abstrak t (p o p ř. sou h rn na k o n c i člá n k u ). P o d nadp isem n á sle d u je p ln é k ře stn í jm é n o a p říjm e n í a utora (a u torů ) b e z a k a d e m ic k ý c h titu lů a b e z m ísta p ra co v iště. Č lá n k y psan é v c izím ja z y c e m usí m ít č e s k ý n eb o s lo v e n s k ý p o d titu l a a b strak t (p o p ř. sou h rn ). 2. P ů v o d n í p rá ce m usí b ý t o p a tř e n y pod jm én e m au tora (a u torů ) k r á tk ý m abstrak tem ve d vou ja z y c íc h , a to na p rv n ím m ístě v ja zy k u , v ja k é m je psan ý člán ek. A b stra k t, k terý stru čn ě a v ý s tiž n ě c h a ra k te rizu je v ý s le d k y a p řín o s práce, nesm í p řesa h ova t 15 řád ek strojo p isu (v k a žd ém ja z y k u ). 3. U d ů lež itý c h a v ý z n a m n ý c h člán k ů d o p o ru č u je se p ř ip o jit k ro m ě a bstraktu ješ tě p o d ro b n ě jší sou h rn na k o n ci práce, a to v tém že ja z y c e , v k teré m j e abstrak t (a v od lišn ém než je člá n e k ) ; rozsah souhrnu je om ezen na 2 stran y strojop isu . 4. V la s tn í ru k op is, tj. s tr o jo p is (30 řá d e k na strán ku po 60 úhozech na řád ku , n e jv ý š e s 5 o p ra v e n ý m i p ře k le p y , š k rty n eb o v p is y na strá n k u ), m usí b ý t psán černou páskou a n o r­ m áln ím ty p em s tr o je (n e „p e r lič k o u “ ) ; za k a ž d ý m in terp u n k čn ím zn a m én k em (tečk ou , d v o j­ tečk ou , čárkou , s tře d n ík e m ) se dělá m ezera . P ř i u vá d ěn í m a k ro - a m ik ro zn a k ů se p řid rž u jte toh oto v z o r u : (8—) 10,5—12(—13,5) x 4—5 ¡j,m (m e z e r y jso u p o u ze před a za zn am én k em ,,x “ a před zk ra tk o u m ír y ; je n v a n g ličtin ě se d ě la jí te č k y m ísto d ese tin n ýc h č á r e k ). N ep řip o u š tí se psaní nadpisů a a u to rsk ýc h jm e n v e lk ý m p ísm en y , p rostrk á v á n í písm en, p o d trh á v á n í nadpisů slo v č i c e lý c h v ě t v tex tu apod. V eš k e ro u ty p o g r a fic k o u ú p ravu ru k op isu p ro tiská rn u p ro v á d í re d a k c e sam a. A u to r m ů že ozn a čit tu žkou po stran ě ru k op is u části, k te ré d o p o ru ču je v y s a d it d ro b n ý m p ísm em (p e tite m ) nebo p o d trh n ou t p ře ru šo va n o u ča rou čá sti v ě t, k te ré ch ce zdů razn it. 5. L ite r a tu ra je cito v á n a na k o n c i práce, a to k a ž d ý zázn a m na sam ostatném řádku . J e-li od je d n o h o au tora c ito v á n o v íc e p ra cí, je h o jm é n o se v ž d y zn ovu ce lé v y p is u je , stejn ě ja k o cita ce z k r a tk y o p a k u jíc íh o se časopisu (n e p o u žív á m e „ ib id e m “ ). Jm éna d v o u autorů sp o ju je m e la tin sk ou zk ra tk o u e t; u pra cí se tře m i a v íc e a u to ry se c itu je p o u ze p r v n í a u tor a p ř ip o jí se et al. Z a p ř íjm e n ím n á sled u je (b e z č á r k y ) zk ra tk a k řestn íh o jm én a (p r v n í písm en o s te č ­ k o u ), pa k v z á v o rc e le to p o č e t v y j i t í práce, za z á v o r k o u d v o jte č k a a za n í n á ze v člán k u n eb o k n ih y (n ik o li p o d t it u l); po tečc e za n á zv em je p o m lč k a , c e lk o v ý p o č e t stran k n ih y a m ísto vy d á n í. U v íc e d íln ý c h k n ižn ích p u b lik a c í u v á d ím e p řed p o m lč k o u číslo dílu p o m o c í z k ra tk y v o l. ( = v o lu m e n ), p o k u d n en í číslo dílu součástí titu lu k n ih y . S trá n k y k n ih y citu je m e se zk ra tk o u p. ( = p a g in a ). U c ito v á n í p ra cí z časopisů n á sle d u je po p o m lč c e n á ze v časopisu (k r o m ě je d n o s lo v n ý c h se u žív á z k r a te k ), d á le číslo ro čn ík u (b e z v y p is o v á n í roč., vo l., Band a p o d .), p a k n á sle d u je d v o jte č k a a cita ce strá n ek c e lk o v é h o rozsah u práce. 6. P r a v id la c ito v á n í lite ra tu ry , ja k o ž i sezn am v y b ra n ý c h p e r io d ik a je jic h zk ra te k jso u za ­ h rn u ty v p u b lik acích , k te ré v y š ly ja k o p ř ílo h y Z p r á v Cs. b o ta n ick é sp olečn osti p ři Č S A V - Z p r. Cs. B ot. S p oleč., P ra h a , 13 (1978), ap p en d . 1: 1-85, et 14 (1979), append. 1: 1-121. (T y t o p u b lik a c e lz e z a k o u p it v se k reta riá tu Cs b o ta n ick é sp olečn osti, B en á tsk á 2 , 128 01 P ra h a 2.) 7. P ř i c ito v á n í ro č n ík u časopisu n eb o dílu k n ih y p o u ž ív á m e je n a ra b sk é číslice. 8. D ru h o vé la tin s k é n á z v y se p íší s m a lý m p ísm en em , i k d y ž je druh p o jm e n o v á n po n ě k terém b a d a teli, p řič e m ž h á č k y a č á r k y se v y p o u š tě jí (např. S c le ro tin ia ve se ly i, G ea stru m s m a rd a e ). \ 9. P ř i u v á d ě n í dat sběrů p íš em e m ěs íce v ý h ra d n ě řím s k ý m i č ís lic e m i (2. V I. 1982). 10. P ř i c ito v á n í h e rb á ř o v ý c h d o k la d ů u v á d ě jí se zásad ně m ezin á ro d n í z k r a tk y herb ářů (v iz Ir.d e x h e rb a rio ru m 1981; např. B R A — S lo v en s k é n á rod n é m uzeu m , B ra tisla va ; B R N M — b o ta n ic k é odd. M o ra vs k é h o m uzea, B r n o ; B R N U - k a ted ra b io lo g ie rostlin p řírod , fa k u lty U J E P , B rn o ; P R M — m y k o lo g ic k é odd. N áro d n íh o m uzea, P ra h a ; P R C — ka tedra b o ta n ik y p řírod , fa k u lt y U K , P r a h a ). S o u k ro m é h e rb á ře c itu je m e n e zk rá ce n ý m p říjm e n ím m a jite le (např. herb. H e r in k ) a s te jn ě n e zk ra c u je m e h e rb á ře ústavů b e z m ezin á ro d n í zk ra tk y . 11. P ř i p o p is o v á n í n o v ý c h taxonů nebo n o v ý c h k o m b in a cí a u toři se m usí p ř id rž o v a t zásad p o sled n íh o v y d á n í m ez in á ro d n íc h n o m e n k la to ric k ý c h p ra v id e l — v iz H olu b J. (1968 et 1973): M e zin á ro d n í k ó d b o ta n ick é n o m e n k la tu ry 1966 a 1972. — Z p r. Cs. B ot. S p oleč., Prah a, 3, append. 1, et 8, ap p en d . 1; tý k á se to p ře vá žn ě u vá d ěn í typ ů a s p rá v n é cita ce basionym u . 12. A d re s a a u to ra n e b o je h o p ra c o v iš tě se u ved e až na k o n ci článk u pod citov a n o u literatu ro u . 13. Ilu s tra čn í m a te r iá l (k r e s b y , fo to g r a fie ) k článkům se č ís lu je p rů b ěžn ě u k a žd éh o článk u zv lá š ť, a to a ra b s k ý m i č ís lic e m i (b e z zk ra te k obr., fig ., apod .) v tom p o řa d í, v ja k é m m á b ý t u veře jn ěn . F o t o g r a fie m u sí b ý t dostatečně k o n tra stn í a ostré, p e ro k re s b y (tu ší) nesm í být p říliš je m n é ; všu d e je třeb a u vá d ět zvětšen í. T e x t k ilu stra cím se p íše na sa m osta tn ý list. 14. S e p a rá ty p ra c í se tiskn ou na účet a u tora; na slo u p co v o u k o re k tu ru au tor p o zn am en á, ž á d á -li se p a rá ty a ja k ý p o č e t (70 kusů, v ý jim e č n ě i v íc e ). R e d a k c e časopisu Č eská m y k o lo g ie

j

\

j I j

'

j \

i j j i j [ ,i

j

j |

j I

í

j

í

4623«

ČESKÁ

MYKOLOGIE

The journal of the Czechoslovak Scientific Society for M ycology, form ed for the advancement of scientific and practical knowledge o f the fungi Vol .

.38

Part Chief

4

November

1984

E d i t o r : Prof. RNDr. Zdeněk Urban, DrSc.

Editorial C o m m i t t e e : RNDr. Dorota Brillová CSc.; RNDr. Petr Fragner; MUDr. Josef Herink; RNDr. Věra Holubová, CSc.; RNDr. František Kotlaba, CSc ; RNDr. Vladimír Musílek, DrSc.; Doc. RNDr. Jan Nečásek, CSc.; Ing. Cyprián Paulech. CSc.; Prof. RNDr. Vladimír Rypáček, DrSc., Corresponding Member of the Academy; RNDr. Miloslav Staněk, CSc. Editorial

S e c r e t a r y : RNDr. Mirko Svrček, CSc.

A ll contributions should be sent to the address o f the Editorial Secretary: The National Museum, Václavské nám. 68, 115 79 Prague 1, telephone 269451—59. Address for exchange: Československá vědecká společnost pro m ykologii, 111 21 Praha 1, P. O. Box 106.

K

B

Part

was published on the 20th August 1984

CONTENTS D. B r i l l o v á et, G. S u t á k o v á . Viruslike particles in hyphae of parasitic fungus Cercospora beticola Sacc...............................................................................193 M. S v r č e k : N ew or less known Discomycetes. X I I I ...............................................197 Z. P o u z a r : Notes on four European p o ly p o r e s ........................................................ 203 J. K l á n : The genus Xerom phalina (Tricholomataceae) in Europe . . . . 205 A. K o c k o v á - K r a t o c h v í l o v á , E. S l á v i k o v á et E. B r e i e r o v á : Yeasts isolated from fruitbodies of mushrooms of the Low land of Zahorie . 218 M. O n d ř e j : Funde von parasitischen im perfekten Pilzen Cercospora Fres. aus der Tschechoslowakei (T eil I I I . ) ............................................................................230 J. R o d : Antagonistic effects of some fungi on fungal pathogens causing storage rots of onion (Allium cepa L . ) ...........................................................................235 A. Ř e p o v á : N ew records of soil m icrofungi from Czechoslovakia . . . . 240 O. B r a s l a v s k á : Species o f the genus Fusarium Lin k ex Fr. on potatoes in S l o v a k i a ...................................................................................................................... 243 J. Š p a č e k : Dr. A. Podpěrová ad s a lu te m !.....................................................................246 B e d e u t s a m e G e d e n k s t a g e u n s e r e r V e r e i n s m i t g l i e d e r im Jahre 1984 247 R e f e r e n c e s ...................................................................................................................... 255 W i t h b l a c k and w h i t e p h o t o g r a p h s : X IV .—X V I. Cercospora beticola Sacc. X V II. Xerom phalina campanella (Batsch: Fr.) Kühn, et M aire X V III. Xerom phalina fellea M aire et Malençon et X. cauticinalis (Fr.) Kühn, et M aire

--------------------

—

-----------------T ~

- -----------------

m