HVĚZD
C hvála m eteo rů N ové ce sty v m eteorologii M ezihvězdná h m o ta K d y , co a ja k p o z o ro v a t
Č ESKO SLO VEN SKÁ SPOLEČNOST ASTRONOMICKÁ
ASTRONOMIE (S L U N E Č N Í SOUSTAVA) S a m o s ta tn á č á s t nového p o p u lárn íh o díla fjro širší v rstv y , n a něm ž spolu p ra c u jí odborníci p ra ž sk é a b rn ě n sk é u n iv e rsity spolu s astro n o m y S tá tn í h v ě z d árn y v P ra z e : dr. V. G u t h . doc. dr. F . L i n k , prof. dr. J. M. M o h r a dr. B. Š t e r n b e r k . P o d ro b n ý , s o u s ta v n ý p ře h le d v šech ob o rů a p ro b lém ů so u č a sn é astro n o m ie . S tr a n 344, o b razů 153 v te x tu , 12 p řílo h n a křídě.
Vydala česk o slo v en sk á společnost astronomická nákladem Jednoty československých m atem atiků a fysiků. C ena brož. 180 K čs.
'
Č len sk á cen a 150 K čs.
(Č lenskou slevu a p říp ad n ě n á ro k n a sp lá tk y m ohou u p la tň o v a ti členové ČAS pouze v k a n c e lá ři Společnosti, resp. v a d m in istra c i to h o to časopisu.)
s p o je n í z á v o d y
L .
.
» ■
p r o j e m n o u m e c h a n ik u a o p t ik ů obch
.R e d
p b a h a i. n a p
n
. p.
A Ik o p ě i
.
A 'i
(
R O Č N ÍK X X I X .
M
Í
Š
1. L E D N A 1948.
E
H
V
Č ÍS L O 1.
Ě
Z
D
Dr li. ŠTERNBERK.
Miroslav Plavec: C h v á la m eteo rů. (Přátelům -m eteorářům na Petříně.) K dyž na sklonku srpnové noci s pochodní vítězného denního světla zdvihne se nad obzor Orion a poslední perseida ve Vozkovi dohoří, jako by největší naše sv á tk y končily. Pravda, ještě při jdou bohaté noci, ještě sám Orion zasrší bělostným i perlami, ale pak už je doopravdy konec. E xistence geminid a quadrantid — to je pro nížinného pozorovatele spíše článek m eteorářské víry, jenž se m u k věření předkládá. A tak nyní, kd y Orion vládne nad m raky našim půlnocím, sčítám e jasné večery, jež byly. Minulost m ěním e v čísla. Tak je to správné, a proto jsm e bděli. A přece, kd yž přehlížím e popsané protokoly, zdá se nám, že ve výroční zprávě zůstanem e něco dlužni těm hvězdným nocím; že součet jejich je roven součtu výsledků plus ještě cosi. Cosi, co pochopí jen ten, kdo také pozoruje: takové kouzlo bezprostředního s ty k u s přírodou. Prohlížej dalekohledem, tvá ř některé ze sester Zem ě; zdá se ti m arné snažení ji popisovat, taková je cizí, záhadná, němá. Ale jdi ve dne po ulici a snaž se číst ve tvářích m íjejících. A pochopíš snad usilovnou práci těch, kteří se pokoušejí proniknout závojem , v nějž se halí planety. Nebo m ůžeš zam ířit dalekohled na vzdálený světelný bod, jehož paprsky sílí a hasnou v tajem ných periodách. Jaká to po divná sila je j zhasíná a rozsvěcuje? Jaké podivné slunce m áš před sebou? N em ocný, jehož srdce nepravidelně tepe v boji s neznámou chorobou? H vězda, kypící přemírou života, hlásající do světa vzpouru u k ry tý c h sil, svíraných těsným k ru n ý ře m ? Či daleký m aják, klidně zářící za divě rozervaným i m račny, jež se honí pro storem ?
Každé pohlédnutí dalekohledem do vesm íru naplní údivem a pocitem krásna. Přece však znám e pohled ještě krásnější než da lekohledem. Ozbrojeni jím , vidím e dále a lépe; ale vidím e vždy jen docela malý výsek vesmíru. A le očima, široce rozevřeným a, jim ž žádný tubus neom ezuje výhled — ja k ý to je pohled! Daleko hledem vidíš, co všechno je ve vesmíru. P ouhým okem poznáš, ja k ý je vesm ír, že v něm jsi také ty. I na toto se těším e, kd yž se scházíme k družném u pozorování a usedáme do lehátek. N a chvíli, kdy stále namáhané oči se uvolni a klidně spočinou v dálce. N a chvíli, jež dovolí zapomenout denní starosti a duchem se toulat ve vesmíru. V ždyť m ůžeš svědom itě hlídat třp ytn é záblesky m eteorů a přitom klidně pohlížet na po zadí tohoto dram atu, v něm ž každý zásvit je znam ením konce da leké pouti. N a kosm ickém jevišti hynou drobná tělíska; v pozadí ne sm írné prostory se zářícím i slunci. Jaká rozloha, jaká nádhera! N ě k d y se zdá, že takové kulisy jsou příliš vznešené a nepřiměřené hraném u dramatu. Hvězdné nebe však zůstane stejně krásné, i kd yž hvězdy neprom ítám e do dálek. Máme nad hlavou tm avo modrou báň, posetou dém anty, tiše se otáčející — veliké hodiny noci. — N ení příliš příjem né hledět neustále na hodiny, řekneš, sám pronásledovaný ve dne jejich vteřinovou ručičkou. — Nejsou to takové hodiny. Ručičky se sunou jen zvolna, tiše, lehounce. A n i nepozoruješ jejich pohyb. — N ení příjem né m ít před očima hodiny, i kd yž zvolna m ěří čas. Právě ten jejich stálý plouživý chod tíží svou neúprosností. N u tí tě m yslet na chvíli, kdy ručičky dospějí tajemného bodu, a ono „stop”, jím ž jsi ta k často sám zakončoval životní pout tuláků prostorem a časem■, zazní, neslyšitelně, ale naléhavě, také tobě. —- A ni takové to nejsou hodiny. Tiché, stálé plynutí působí ja k balzám. na duši. Ukáže marnost stálého shonu. Vidíš na nich sym boly věčného střídání jar a zim. Za podzim ním i hvězdami, viděným i mezerami špinavých m raků, vystupuje již jiskřivá ná dhera zim ních souhvězdí, m em ento m razivých nocí nad sněžným i pláněmi. Pod vládou krů tě krásných perel Oricna toužebně hle díme k laskavým hvězdám L va a při pohledu na ně zaznívá v duši šum ění uvolněných splavů a radostný výdech probuzené země. A za nim i už kynou hvězdy květnových půlnocí, vídané nad hla vam i mezi větvem i, obalenými jabloňovým i květy. Do žhavých letních nocí září Cassiopeia a Androm eda; nějaké sm íření a v y rovnání z nich vane. Podívejte se na letní oblohu: nejblyštivější skvosty jsou rozhozeny m ezi spoustam i nepatrných hvězd, a zářivá pole Mléčné dráhy se střídají s tem ným i propastm i kosmu. Pod zim ní nebe přece není takové: není tu prudkých protikladů světel
a stínů, žádná hvězda nepanuje ubivše, jen skupina stejně jasných hvězd m yth ických souhvězdí shlíží vlídně dolů. Celé dlouhé měsíce přejdou nad našimi hlavami v jediné noci. Zdola v tichém šepotu doznívá vření přeplněného úlu usínajícího velkom ěsta, rozloženého pod zelení a k v ěty sadů. Veselý hovor osamělé skupiny na terase um lká s postupující nocí. S hlavou obrá cenou ke hvězdám dýcháme opojnou vůni vanoucí s nebeských výšin. Cože to odtam tud přichází? Volnost a m ír, nejsladší, nejcpojnější, nejvytouženější nápoj lidských duší. K d yž pak na sklonku noci poslední létavice dohoří a skryté Slunce vždy výše zdvihá pochodeň dne, jako by končil veliký svá tek. Zdá se nám, že záplavou stále více se rozlévající vždy vzneše něji a m ohutněji zaznívají akordy hym nu o veliké slávě přátelské pohody, kterou jsm e žili v odcházející noci všichni, znám í i ne známí, kteří jsm e hleděli k hvězdám. Toto, m yslil jsem , je třeba dodati na závěr roku: vzpom ínku na krásu jasných nocí. Čtenář, jenž ji prožil, bude snad shovívavý k m ém u pokusu prom ěnit ji v slova. Stěží bychom postavili chrám z kostek dětské stavebnice: a já jsem mohl použít jen čtyřiadva ceti kostek — písmen abecedy.
Jaroslav Píchá: N ové cesty v m eteo ro lo g ii. Bylo již hodně napsáno o rad a ru a jeho použití za války a o možnostech, jež se tím to vynálezem n askýtají mnohým vědním oborům. Nedávné použití rad aru v Anglii a v SSSR při pozorování meteorického roje giacobinid za špatných povětrnostních podmí nek a zajímavé výsledky takto získané dávají tušit, že astrono mům přibude k jejich výzkumům nový přístroj, radar, k terý možná v nedaleké budoucnosti zatlačí poetickou náplň pozorování meteo rů pouhým okem. Ještě větší důležitost než v astronom ii bude m íti však rad a r nepochybně v meteorologii. Srážky, déšť, sníh, kroupy nem ají n a prosto žádný vliv na šíření radioelektrických vln, pokud jejich vlnová délka je větší než 1 m. Vlny k ratší jsou však silně ovliv ňovány meteorologickými činiteli, jednak pohlcováním, jednak od razem. Tyto účinky jsou tím intensivnější, čím větší jsou rozm ěry kapek, krup, nebo vloček a čím k ratší jsou vlhové délky. N ejúčin něji se projevují zvláště u vln milimetrových. Avšak již radarem pracujícím na centim etrových vlnách je možné zjistit silné bouř kové deště na vzdálenost 350 km.
Plyny, které mohou způsobiti oslabení nebo absorpci radioelektrických vln, jsou kyslík a vodní pára. Oslabení kyslíkem je poměrně malé u vln centimetrových, ale stoupá silně u vln mili metrových. Vodní p ára působí největší absorpci pro vlnové délky 15 m ilim etrů. Absorpce způsobená uvedenými plyny, ač m ěřitelná, je poměrně bezvýznamná. Mnohem důležitější však než absorpce je atm osférická refrakce (lom p a p rsk u ), k níž dochází, proniká-li radioelektrický paprsek atm osférou. A tm osférická refrakce je závislá na zmenšení indexu lomu s výškou a m á za následek zakřivení vyslaných pa prsků z vysílače zpět směrem k zemi. Tento zjev je odlišný od ionosférické refrakce, kde zmenšení indexu lomu je závislé na zvětšení ionisace, aby nastal obrat paprsku k zemi, zatím co v atm osfé rické refrakci je zmenšení závislé na rozličné hustotě vzduchových vrstev. R efrakce ionosférická nastává ve výši nejm éně 100 km, a to u vln začínajících několika m etry. R efrakce atm osférická m ů že začíti naproti tom u při zemi. Kdyby byla atm osféra zcela homogenní a hustota stálá ve všech výškách, pak Hertzovy paprsky vyslané z vysílače by se ší řily absolutně přímo a přijím ače um ístěné za horizontem by je ne zachytily. V případě, že hustota vzrůstá s výškou, pak nastává ohyb paprsků směrem vzhůru a příjem za horizontem je rovněž nemožný. N aproti tom u šíří-li se H ertzův paprsek určitým smě rem nad horizont a setká se s vrstvou, v níž hustota prudce klesá s výškou, ohne se směrem k zemi a může dobře dosáhnouti oblasti za horizontem. Tímto způsobem je umožněno „vidění” bez světel ných paprsků. To se podařilo po prvé na větší vzdálenost Angli čanům v srpnu 1943, kdy radarem pracujícím na vlně 50 cm bylo možno „viděti” superrefrakcí pobřeží Francie, Belgie a Holandska. Následujícího roku při pokusech konaných v blízkosti Bombaye se podařilo za chytiti pobřeží Arábie, vzdálené 1600 km, a Somálská ve vzdálenosti 3500 km. Tři hlavní činitelé, na nichž závisí index lomu ve vzdušných vrstvách, jsou tlak, relativní vlhkost a teplota. Tlak klesá vždy s výškou, ale výpočet ukazuje, že vliv této změny je m alý vzhle dem k jiným činitelům. Zmenšení relativní vlhkosti s výškou je příznivé pro refrakci směrem k zemi. Zvýšení teploty s výškou, jež způsobuje inversi, jest stejně příznivé pro takovou refrakci. Za určitých okolností mohou vzniknouti zvlášť příznivé pod mínky, jež způsobí výjim ečný dosah ultrak rátk ý ch vln. Tyto vzni kají při přechodu teplé a studené fronty. V prvém případě teplý lehčí vzduch stoupá po studeném pří zemním a zvolna ho sune před sebou. N a předu takové fro n ty jsou příznivé podmínky pro superrefrakcí, poněvadž je tam inverse za norm álních podmínek, t. j. zvýšení teploty s výškou. Příjem v ob
lasti za horizontem za těchto podmínek p atří k nejlepším, i když je provázen silným fadingem, jenž však trv á krátce a intervaly mezi následujícím jsou dlouhé. P ři příchodu studené fronty sune se studený vzduch podél po vrchu zemského a zvedá před sebou lehčí teplý vzduch, k terý sou časně odsunuje. Za takovouto frontou je superrefrakce také mož ná, příjem za horizontem je dosti dobrý, ale je provázen rychlým fadingem . Příznivé podmínky pro superrefrakci nastávají tak é za jasných letních nocí, kdy vyzařováním se ochlazuje povrch zem ský a přízemní vzduchové vrstvy. P ro výzkum těchto úkazů byly vybudovány v USA v Arizoně tři 60 m vysoké věze, vzdálené od sebe 20 km a vybavené všemi meteorologickými aparáty. N a jedné z věží je um ístěn radarový vysílač, a to na výtahu, aby vysílání bylo možno konat z různých výšek. Dvě ostatní věže m ají přijím ače. Vysílání se provádí na vlnovém rozsahu 180 cm— 13 m. V prostoru mezi věžemi zazna m enávají samopisné přístroje tepelné gradienty, relativní vlhkost a pod. a upoutané balony nad každou věží provádějí m ěření ob dobná. Z uvedeného vyplývá, že použitím rad a ru o vhodné vlnové délce v meteorologii bude možné určovati na dálku velké m rakové systém y, i když budou sk ry ty za hustou mlhou. Pozorování re flexe na katodovém stín ítk u lehce udá vzdálenost a sm ěr vysílání azim ut a polohu. Užití panoram atického rad aru poskytne celkový obraz o m eteorologických zjevech v okolí m ísta pozorování. Zvláště letec ocení tyto výborné vlastnosti radaru, neboť to, co ho především zajím á, je množství m rakových vrstev, jejich verti kální rozvrstvení a jejich rozloha nad územím, které m á přeletět. Ú daje o tom, co se děje v m racích, zda je nebezpečí námrazy, zvláště zajím ají pilota a rad a r mu prokáže bezpochyby největší služby. N a druhé straně atm osférická ionisace dá také vznik ozvě ně. Tato ionisace oznamuje form aci nového m rakového systém u a je zvláště intensivní před bouřkam i. Letadlo vyzbrojené radarem bude si moci určiti bouřková centra a případně vyhnouti se nebez pečným oblastem. R ad ar dále umožní snadné sledování sondážních balonů s jed noduchou výzbrojí a s jediné stanice. A utom atické zapisování tr a jektorie dovolí určit sm ěr proudícího vzduchu ve výšce, i když ba lon zmizí v m racích. Sledování trajek to rie na sestupné části umožní lokalisovat m ísto pádu a rychlé dosažení m ateriálu. Srovnání zpráv m ěřicích přístro jů s vlastnostm i odrazové antény zavěšené na ba lonu dovolí při pozorování ozvěny poznati přím o fysikální vlast nosti té části atm osféry, v níž právě balon je. Další pokusy a nedaleká budoucnost jistě ukáží nejvhodnější použití rad a ru ja k v meteorologii, ta k tak é v astronomii.
Lid o v á h v ězd árn a v R okycanech. Bylo to na jaře pohnutého roku 1942, kdy několik přátel oblohy v Rokycanech se rozhodlo společně pracovati v astronom ii a po několika poradách založilo astronom ický kroužek. Nové spol ky tehdy nebyly povolovány, a proto jediným východiskem bylo utvořiti astronomickou sekci u některé z rokycanských kulturních organisací, které po dobu války směly vyvíjeti činnost. N a inicia-
O br. 1. L id o v á h v ě z d á rn a v R o k y can ech .
tivní návrh p. Dr. K. Já g ra ujala se m ladých astronom ů M usejní společnost v Rokycanech, k terá jim poskytla nejen m orální pod poru, ale také hm otné prostředky k jejich činnosti. Zmíněný p. Dr. K. J á g r propůjčil pro hvězdářské práce zcela zdarm a m ístnost s přilehlou terasou, odkud byla konána 3 roky veškerá pozorování. Místní gym nasium zapůjčilo dalekohled Zeiss-Asegur o 0 60 mm, k terým bylo mimo pozorování zhotoveno tak é mnoho zdařilých fotografií. Přes veškeré pohodlí, které tato klubovna poskytovala, snili členové astronom ické sekce o zřízení sam ostatné hvězdárny. Ještě ve válce byl proto arch. M arkem vypracován návrh na stav bu vhodné observatoře, ovšem ten k rá t nebylo ani pomyšlení na jeho realisaci. Dne 29. dubna 1945, po náletu na Rokycany, byla také značně poškozena astronom ická klubovní m ístnost; proto bylo nutno upustiti od dalších schůzek, a to urychlilo také vyře šení otázky sam ostatné hvězdárny. Ihned po revoluci se rozhodli členové sekce, že si hvězdárnu postaví ze svých skrovných prostředků sami. Od původního ná
vrhu arch. M arka bylo pro nepřekonatelné finanční i m ateriální překážky upuštěno a stavba se musila omeziti na nejnutnější m íru, přesto však měla observatoř vyhovovati všem běžným požadav kům kladeným na am atérsky prováděná astronom ická pozorování. Po delším vyhledávání m ísta pro tuto stavbu podal zase pomocnou ruku b ra tr p. Dr. K. Jágra, sta tk á ř p. J. Jág r, k terý propůjčil sekci zdarm a část své zahrady, položené severovýchodně od m ěsta na návrší o nadm ořské výšce 400 m.
Obr. 2. H lav n í dalekohled L idové h v ě z d á rn y v R okycanech.
Musejní společnost v Rokycanech se uvolila obstarati svým nákladem všechen potřebný m ateriál, a proto se členové astrono mické sekce pustili do stavby s velkým elánem ; veškeré práce cd kopání základů až po konstrukci dalekohledu vykonali sami. Přes všechno úsilí postupovala stavba z počátku velmi pomalu. Obětavá a nam áhavá práce členů sekce byla korunována úspěchem a tak 15. června 1947 byla hvězdárna dohotovena, takže od uvedeného dne se tam provádějí veškerá pozorování a astronomické práce; mimo to je také přístupna obecenstvu. Hvězdárna obsahuje pracovnu o rozměrech 4X 5 m s okny na jih. K ní přiléhá tem ná komora se vším příslušenstvím i s velikým zvětšovákem na negativy 9X 12 cm. Z chodbičky možno vystoupiti po schodech do kopule, k terá má prům ěr 4 m. Její konstrukce
,
je dřevěná, pokrytá měděným plechem. Štěrbina je jednostranná, 1 m široká a dá se odsunouti pomocí ocelových lan ručním kolem. Kopule se zatím — než bude dodán elektrom otor — otáčí ru čn ě ; jde však ta k lehce, že jí lze pohnout jednou rukou. Středem ko pule prochází zděný pilíř, postavený na skalnatém terénu; nedo tý k á se podlahy. Hlavním strojem hvězdárny je Cassegrainův reflektor o p rů m ěru 200 mm a ohnisku 3000 mm. Zrcadla jsou od znám ého au to ra astronom ických optik, Ing. V. Rolčíka, výborné optické ja kosti, neboť za příznivých povětrrnostních podmínek rozliší dobře dvojhvězdy vzdálené 0,5". Optimální hranice za jasné noci jest 13,5m. K onstrukci k tom uto dalekohledu si zhotovili členové astro nomické sekce sami. Dalekohled je opatřen parallaktickou m on táží s jem ným i pohyby ja k v rektascensi, ta k i v deklinaci, a je poháněn pérovým hodinovým strojem . Různé okuláry dovolují zvětšení: 75, 120, 180, 300 a 500. Hledáček s výbornou optikou m á otvor 50 mm a zvětšuje 10X. Jeho zorné pole je přes 3°. K této visuální složce přistupuje fotografický dalekohled o prům ěru 110 mm a ohnisku 450 mm a menší objektiv o prům ěru 60 mm a ohnisku 350 mm. Kromě tohoto hlavního stroje je na hvězdárně k disposici ještě m enší 5" reflektor s kovovou parallaktickou montáží, silně zvětšující tried r 10X80, pak 3" hledač kom et a obyčejný triedr. J a k vidno, je hvězdárna poměrně dobře vybavena; chybí však ještě přesné hodiny. K pozorování zatím slouží kapesní ho dinky zn. A rsa s denní variací ± 0,5 sec. a stopky. Hvězdárna je připojena na elektrickou síť a brzy bude m íti i státn í telefon. Nově zřízená Lidová hvězdárna v Rokycanech se ta k zapojila do sítě ostatních hvězdáren a uvítá vřele jakoukoli spolupráci.
Miroslav Plavec: M ezih vězd n á hm ota. Ve sluneční soustavě pozorujeme vedle velkých těles, Slunce a planet, i zcela nepatrné hm otné částice, jako jsou létavice nebo zvířetníkové světlo. Tento poznatek nás vede k otázce, zda i v mezi hvězdném prostoru mimo sluneční soustavu existuje jin á hm ota než ona, jež je soustředěna ve hvězdách. Ještě před půl stoletím nebyla žádná mezihvězdná hm ota známa. H lavní příčinou jsou zvláštní vlastnosti této hm oty, jež ji činily tehdejším pozorovacím m ethodám nepřístupnou. Teprve rozvoj fotografie, spektro skopie a fotom etrie umožnil rozm ach studia mezihvězdné hmoty.
Dnes je známo tolik různých druhů, že studium mezihvězdné hm oty se stalo rozsáhlým odvětvím astrofysiky. V tomto článku se omezíme na ten typ mezihvězdné hmoty, který aspoň částečně můžeme pozorovati přím o dalekohledem. Jsou to m račna pevných částic, prostírající se v rozsáhlých oblastech galaktické soustavy. V dalekohledu pozorujeme jen jednu skupinu vesm írných ob jektů, jež se na pohled liší od hvězd a jejich skupin. Jsou to mlho viny. Z nich však pro nás nepřipadají v úvahu planetární m lho viny, jež jsou vlastně hvězdami s rozšířenou atm osférou. Stejně pomineme spirální mlhoviny, jež nepatří do naší galaktické sou stavy. Zbývá tedy tře tí druh, t. zv. mlhoviny difusní, jež už svou nepravidelnou stru k tu ro u nasvědčují, že zde máme co dělat s ji ným typem soustředění hm oty, než jsou hvězdy. Příslušnost difusních mlhovin ke galaktickém u systém u dokazuje jejich nápadná koncentrace k jeho rovníku. Všechny objekty, jejichž počet se odhaduje na 1000, jsou soustředěny v galaktických šířkách m en ších než ±30°. Rovněž m ěření vzdáleností jasně ukazuje, že difusní mlhoviny leží uvnitř galaktické soustavy. Tato m ěření se prová dějí nepřímo, podle hvězd, jež jsou tém ěř ve všech m lhovinách zabaleny. Známými takovým i případy jsou na př. hvězdy Licho běžníku ve velké mlhovině v Orionu, nebo hvězdy Plejád, obalené mlhovinou. Vzdálenost hvězd, určená některou obvyklou methodou, je také vzdáleností mlhoviny, pokud ovšem hvězda s ní sku tečně souvisí. S úplnou jistotou tato souvislost většinou zajištěna není. Nejspolehlivějším důkazem by snad byl společný vlastní pohyb, k terý je však nem ěřitelný pro poměrně velkou vzdálenost objektů, k čemuž ještě přistupuje ta okolnost, že v mlhovině lze stěží n ajiti ostře definované body, na něž bychom m ěření vztaho vali. Hubble však jinou cestou ukázal, že souvislost hvězd s mlho vinou je velmi pravděpodobná, jak se níže zmíníme, takže určení vzdálenosti je celkem spolehlivé. Pro mlhovinu v Orionu dostá váme vzdálenost asi 540 parsek, kdežto pro Plejády uvádí Lundm ark 150 parsek. Odtud a ze zdánlivých rozm ěrů plyne v prvním případě prům ěr 30, ve druhém 16 pc. M lhovina Severní Am erika v L abuti m ěří zhruba jen 10 pc. Celkem odpovídají difusní mlho viny svými rozm ěry otevřeným hvězdokupám. Ovšem vzhledem k jejich nepatrné hustotě (řádově 10 g /cm 3), o jejím ž určení se ještě zmíníme, je hm ota galaktických difusních mlhovin mno hem menší, u Orionovy mlhoviny asi 10 Sluncí, u jiných však i tisíck rát méně. Častým výskytem hvězd v difusních m lhovinách byl Hubble přiveden na m yšlenku, že mlhoviny nesvítí svým vlastním svět lem, nýbrž jsou hvězdami osvětlovány. Potvrzovala by to ta okol nost, že skoro u všech mlhovin byla nalezena hvězda, jež by za je jich záření m ohla být odpovědná. Je-li taková hvězda prom ěnná,
mění v několika případech jasnost i příslušná mlhovina. N ejná padnějším úkazem tohoto druhu bylo vzplanutí nově podobné pro měnné FU Ori roku 1939, kolem níž se náhle objevila mlhovina, do té doby patrně tem ná. D efinitivní potvrzení své domněnky hledal Hubble touto úvahou: Je-li difusní mlhovina sam a o sobě tem ná a osvětlována pouze hvězdou, musí existovati určitá závis lost mezi absolutní jasností hvězdy a vzdáleností nejzazšího ještě svítícího m ísta mlhoviny od ní. Jasnější hvězda totiž může dodávat dostatek zářivé energie i vzdálenějším oblastem mlhoviny. V praxi obvykle neznáme ani absolutní jasnost, ani lineární vzdálenosti v mlhovině. Ale můžeme předpokládati, že podobný vztah, byť i ne tak určitý, bude mezi zdánlivou jasností a úhlovou odlehlostí. Hubble skutečně našel vztah, jejž zkoumané objekty uspokojivě splňovaly, takže můžeme pokládat za jisté, že m lhoviny difusní jsou složeny z nesvítící hm oty a za své světlo vděčí blízkým hvězdám. Bližší poučení o výměně zářivé energie mezi hvězdou a pří slušnou mlhovinou nám podává spektroskopický výzkum. Podle spekter dělíme difusní mlhoviny do dvou tříd. První vykazuje emisní spektrum , v němž převládají čáry ionisovaného vodíku a helia. Čáry ionisovaného kyslíku a dusíku (t. zv. zakázané linie) byly dlouho přičítány záhadném u nebuliu. Zní poněkud paradoxně, že jsm e nemohli poznat směs, jež je nám nejběžnější, totiž vzduch. Záření těchto emisních mlhovin vysvětlujem e tím , že atom y plynů pohlcují zářivou energii, dodanou hvězdou, jsou jí excitovány a vysílají pak příslušné vlastní záření. M lhovina v Orionu náleží k takovým emisním mlhovinám. D ruhý typ difusních mlhovin má spektrum spojité, shodné se spektrem příslušné hvězdy. Tyto reflexní mlhoviny jscu nakupeniny hm otných částic ve skupenství pevném a září prostým geom etrickým odrážením světla (mlho vina v Plejádách). Zdá se však, že rozlišení na emisní a reflexní typ není ani tak způsobeno růzností m ateriálu, jako hlavně spektrálním typem osvětlující hvězdy. S reflexním i mlhovinami nacházíme ve spojení hvězdy všech typů, kdežto emisní vyžadují typy ranější než B l. Jenom tyto m ají totiž dostatečné množství ultrafialového záření, potřebného k excitaci atom ů mlhoviny. Jen v souhvězdích Cefea a Labutě byly nalezeny rozsáhlé komplexy slabě svítících emisních mlhovin, jež se zdánlivě nepodřizují uvedené zákonitosti. Část z nich je zdánlivě osvětlována hvězdou y Cygni (typ F8), jiná do konce hvězdou typu KO. Struve však zjistil, že příčinou záření těchto objektů není světlo jedné hvězdy, nýbrž složené světlo všech hvězd v této oblasti hvězdami ta k bohaté. Objev rozsáhlých mlhovin, jejichž záření je tém ěř neznatelné, činí pravděpodobnou domněnku, že mezihvězdná hm ota existuje
i mimo difusní mlhoviny. Uvážíme-li, jak řídce jsou hvězdy v pro storu rozsety, musíme předpokládat, že v galaktické soustavě je naopak m nohem více tem ných oblaků mezihvězdné hm oty než těch, jež díky náhodné blízkosti hvězd září v podobě difusních mlhovin. Temné m raky kosmické hm oty ovšem norm álním pozorová ním nenajdeme, prozradí se však svými účinky, hlavně zeslabením světla hvězd, stojících za nimi. Studiem intensity a selektivity je jich absorpce jsm e došli k některým poznatkům o povaze této hm oty. Jsou to většinou m raky jakýchsi prašných částic, jejichž hustota vychází zhruba řádově na 10 ~23 g /cm :í. Jsou úplně totožné s reflektujícím i difusními mlhovinami, jejich počet a rozloha je však mnohem větší. Celková hm ota se odhaduje na méně než tisí cinu celkové hm oty galaktické soustavy, takže jejich gravitační účinek je zanedbatelný. Rozhodně však existence mezihvězdné hm oty není zanedbatelná pro fotom etrii, výzkum galaktické sou stavy a kosmogonii.
Šed esát let K. N o váka. V ruchu slavností k třicátém u výročí ČAS a osm desátinám jejího předsedy prof. Dr. F. Nušla prošlo bezmála v našem časo pise nepovšimnuto životní jubileum p. nám ěstka ředitele Zemské banky v. v., K arla Nováka, našeho m ístopředsedy a předsedy Ho dinové sekce naší Společnosti. Dožil se v plné svěžesti a chuti k práci šedesáti let dne 24. listopadu 1947. Máme-li označit Novákův pom ěr k astronomii, chybí nám přesný výraz. Jestliže značí am atér někoho, kdo se věnuje z lásky a ze zájm u vědnímu oboru, ne z povolání, pak ano. Ale toto slovo m ívá nezaslouženě, zejm éna v bohorovných kruzích vědců, příchuť neodbornosti, povrchnosti. A to bychom K. Novákovi velmi křiv dili. Vezměte do rukou starší svazky A. N., jež byly časopisem světového význam u a přinášely příspěvky vědců celého světa, také ruských, am erických, anglických astronom ů i příslušníků menších národů — nalezneme v nich v neméně než dvanácti ročnících (215, 219, 224, 237, 242, 243, 246, 247, 264, 266, 267, 273) Nová kova pozorování z á k r y t ů h v ě z d M ě s í c e m , prováděná s neobyčejnou přesností. V jiných svazcích vyšly tyto práce: P oz o r o v á n í s k v r n n a J u p i t e r o v i (210), P o z. z á k r y t u h v ě z d y S a t u r n e m (211), F y s i k á l n í p o z . V e n u š e (211), P o z . l é t a v i c e (213), P o z . z a t m ě n í M ě s í c e (215), (224), P o z . z á k r y t u M a r s u (224), P o z . z a t m ě n í M ě s í c e (242), O s o b n í r o v n i c e p ř i p o z . z á k r y t ů
h v ě z d (249), J e d n o d u c h ý k y v a d l o v ý k o n t a k t a p o z. z m ě n p o l o h y k y v a d e l (253), Z a j í m a v é p o z. n a s t a r é m R i e f l e r o v ě k y v a d l e i n v a r o v é m (257). V jiných časopisech, zejm éna odb. hodinářských, u veřejnil: Z l e p šení ložiska osy k y v a d l o v ý c h per u p ř e s n ý c h hodin, K t e c h n i c e astr. k y v a d l o v ý c h hodin a m a téra. Č a s o v é ú v a h y o p ř e s n ý c h h o d i n á c h , Zá věs ná p é r a k y v a d e l v p ř e s n ý c h h o d i n á c h a Zlep-
K. N o v á k u h led ač e k o m et. S n ím ek : L etfu s.
š e n í z á v ě s u a k r o k u h o d i n . Doma vyšel od něho d ruhý díl Schiilerova-Novákova hvězdného a tla s u : A t l a s c o n s t e l l a t i o n u m b o r e a 1 i u m (r. 1929) a M a p a s e v e r n í o b l o h y s n o v ý m v y m e z e n í m h r a n i c s o u h v ě z d í dle u s n e s e n í M e z i n á r o d n í a s t r o n o m i c k é u n i e (1931), vedle četných cenných příspěvků v našem časopise Říše hvězd. To je jistě bohatá činnost publikační — a nejsem si jist, zda jsem uvedl vše. Co je však hlavní: Novákovy práce nesou pečeť vědecké kritičnosti a důkladnosti. Pozorování provádí ve své soukromé hvězdárně, kterou vlastním přičiněním vybudoval. O naši Společnost zasloužil se nejen jako jeden z jejích za kladatelů, kdysi pokladník a nyní m ístopředseda, ale tak é jako předseda její Hodinové sekce. Této funkci se věnoval obětavě a
sestavil i zčásti vlastnoručně zhotovil vše, čeho je k hodinové službě na hvězdárně třeba. Nesmíme totiž zapomenout, že K. N o vák je též zručný konstruktér a m echanik, že si ze záliby pořídil velmi dobře vybavenou dílnu pro jem né mechanické práce, v níž zhotovil podle vlastních návrhů m noho cenných p řístro jů a zaří zení nejen pro svá pozorování, ale tak é pro své astronom ické přátele, ba i pro S tátní hvězdárnu v Praze. Tento ústav neměl totiž dosud řádně vybavenou dílnu, a to, co má, je um ístěno v On dřejově. Za takových okolností uvítal jsem s radostí laskavou nabídku technické spolupráce K. Nováka při zdokonalení časové služby v našem ústavu. Část svého program u v tom směru mohl jsem ta k uskutečnit a výsledek naší práce, při níž nám pom áhal i p. Chram osta, zná každý z radia — je to časový signál. Jeho šest teček vychází právě ze zařízení, jehož důležitou částí je No vákův kontakt (podle citované práce v A. N. s malou změnou rozpojovacího kontaktu ve spojovací). V souvislosti s těm ito p ra cemi vyrobil pro nás K. Novák zejména velmi dobré invarové kyvadlo, dále aneroidové kompensace pro oboje m ateční hodiny, kontakty a j. — vše s obvyklým u něho idealismem zdarma. Všichni, kdož se s ním stýkám e, známe p. ředitele Nováka jako milého člověka, k terý se živě o vše zajím á a rozum í žertu. Nechť se dožije ve zdraví a radosti ze všeho, co ho těší, ještě m noha let! B. Šternberk.
Slu n ečn í povrch. Před nedávnem počala sluneční sekce uveřejňovati v Ř. H. přehledné m apky slunečního povrchu. Proto je třeba napsati něco o vzniku a význam u těchto mapek. Každá z nich představuje celý sluneční povrch, k terý nám Slunce postupně po dobu jedné otočky nastavuje. Jsou ovšem vynechány části povrchu v okolí pólů, kde se sluneční skvrny nevyskytují. K sestavení m apky použije se kreseb slunečního povrchu, které jsou zhotovovány na LHŠ pokud možno denně, když ovšem počasí dovolí. Podle těchto kreseb se zjistí poloha jednotlivých skupin, a každá se zakreslí do rovnoměrně rozdělené souřadnicové sítě ve svém nej větším vývoji. Tak vznikne m apka, k terá nám přehledně ukazuje rozložení slunečních skvrn na povrchu. Čára, k terá dělí m apku na dvě části, je rovník; vlevo jsou potom p ři psány heliografické šířky. Heliografické délky jsou uvedeny n a hoře a čísla na dolejší straně m apky značí dny, kdy právě jimi označená část slunečního povrchu prochází středním poledníkem. Z m apky vyčtem e mnoho důležitých údajů, jejichž vypsání by bylo
příliš obsáhlé a nepřehledné. Můžeme určiti, kdy která skupina prošla středním poledníkem, a tak po př. srovnávati dobu prů chodu velkých skupin s výskytem polárních září. N a prvý pohled 360 *
320°
280'
240'
200'
160*
120 ’
80'
------1-----1-----1----- 1-----*-----1----- 1-----1-----1----- 1-----1----- 1___ I___ I
■
40 '
I
___
0‘
40°20-
-20-
*
-40'T
22.X.
25.
I- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 1- - - - - - - - - - - - - - - 1- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - T- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - T- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - T- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - T- - - - - - - - - - - - -
28.
31.
3. XI.
6.
9.
12.
15.
P ře h le d n á m a p k a slu n ečn íh o p o v rc h u — o to č k a 1259. K reslil Zd. C eplecha.
vidíme poměr činnosti severní a jižní polokoule, a snadno určíme prům ěrnou heliografickou šířku skupin. Srovnáním po sobě jdou cích m apek zjistíme skupiny, které se opakují ve více otočkách, a můžeme sledovati změny m íst, na nichž se tvoří skupiny. Zají-
K resb a: Sadil.
Pozoruje 5 Ju.nce 1 mavé je také určovati zrcadlové obrazy skupin. K rátce řečeno: m apky slunečního povrchu ukazují nám průběh sluneční činnosti, pokud se projevuje tvořením skvrn. Zastupují proto písemné zprá vy sluneční sekce o výskytu skvrn, a jsou jistě mnohem názornější než každý jiný způsob, kterým by mohl být tak záhy a ta k často oznamován přehled o sluneční činnosti.
D robné zp rá v y . V ylíhla se astro n o m ic k á k a c h n a a v z a la n a sebe podobu su p ern o v y ve z n á m é s p irá ln í m lhovině v A n d ro m ed ě. Č te n á ři Ř H v p osledním čísle m inulého ro k u byli in fo rm o v án i, že su p e rn o v a b y la ja s n ě jš í n ež 15. v eli k o st a dokonce i jed e n z n a šic h členů ji m ěl o bjevit. P ra v d o u je, že te n to p o zo ro v atel svoje sdělení o m o žn o sti v z p la n u tí su p e rn o v y stiliso v al velm i o p a trn ě . O všem i tu by se d o poručovalo u pozorování, n a n ěž p ro s tře d k y n e sta č í, p o sla ti ra d ě ji z p rá v u buď p ra ž s k ý m ú sta v ů m , nebo n a S k a ln a té Pleso. D alší z p rá v y tu d o m n ěn k u v y v rá tily : c ito v a n ý c irk u lá ř A stro n o m ick é unie č. 1108 to tiž vý slo v n ě p o p í r á e x iste n c i ja k é k o li su p ern o v y a ja k L indblad (S a ltsjo b a d e n ), ta k i F e h re n b a c h (H a u te P ro v e n c e ) o z n a m ují, že n a sn ím cích n en alezli ž ád n o u novou h v ězd u ja s n ě jš í n ež 15., po př. 12. v elik o st. L itu je m e , že n á š časo p is p řin esl m y ln é sdělení (za o b sah z p rá v jso u v š a k odpovědni a u to ři, v to m to p říp a d ě „ J ” ). O kolnost, že se ta k sta lo sn ad po p rv é z a 28 let, je d o sta te č n ý m v y sv ěd čen ím spolehlivého zp ra v o d a jstv í. O m yl r e f e re n ta ,,J ” v zn ik l z ře jm ě š p a tn o u z n a lo stí a n g lič tin y , re d a k c e si p ro to ih n ed v y h le d a la k to m u účelu re f e re n ty jiné. — V tém že čísle v y s k y tla se dále tisk o v á ch y b a n a s tr. 224.: m ísto S A u rig a e m á b ý t a v ru k o p ise bylo f A u rig a e. Jed en z p ro b lém ů s v ě tla noční oblohy. K té to soutěži z 8. čísla Ř H , s tr. 181, došlo do konce listo p ad u celkem 80 p ře d ep san ý ch řešen í od 30 ře šitelů, jejich ž jm én a u v ád ím : A. A m brož, P ra h a (1 5 X ), M. Couf, P ra h a , J . Č eřovský, T řebihošť, J. E ich ler, P ra h a , R. E vanžin, Zlín, M. D vořák, D ušníky, A. H o rák , P ra h a , F . H ru šk a , M. O stra v a , J. K alvoda, U nhošť, G. K arský, T ábor, D r. J. K lír, M. O strav a , J. K odýtek, Choceň ( 4 X) , J . K ouřil, Š u m perk, VI. K rečm er, P ra h a , J. L alin sk ý , Žilina, P . M ayer, Libochovice, VI. N ovotný, P ra h a , K. P á te k , P ra h a , F. P e třík , U n h o šť ( 5 X) , J. P lech atý , P ra h a , R. Pospíšil, V elem ín (15 X ) , O. P o štu lk a, L oštice, J. R ich ter, L ipník, O. S acher, T řebíč, M U D r. M. S ch au er, K la to v y (1 5 X ), L. Schm ied, K unžak, M. Sedláček, B rno, K. T ru sin a , Val. M eziříčí, S. U zelac, P ra h a ( 2 X) , V. V ávra, O bořiště. V záv o rce je uveden v ětší počet řešen í než jedno. I když vědom í v y konané p rá c e je jistě n ejlep ší odm ěnou všem řešitelů m , budou po k o n tro le v ý sled k ů vylosováni tř i řešitelé, k te rý m bude z a slá n a a stro n o m ick á k n ížk a. Je jic h jm é n a budou p a k u vedena n a to m to m ístě . P ro to že m noho ú č a stn ík ů vyslovilo p řá n í, ab y se podobné soutěže o p ak o v aly častěji, m ůžem e jim slíbiti, že se v b rzk é době dočk ají dalších úkolů. Doc. Dr. F. L in k . N ový m eteo rick ý k r á t e r n a A leu tác h . B ěhem v álk y D r. L incoln L a P a z z m eteorického ú sta v u u n iv e rsity v N ovém M exiku (U S A ) podněcoval letce k p á trá n í po nových m e teo rick ý ch k rá te re c h . N edávno sh rn u je pok u sy v tom sm ěru v y k on an é a ro zp rá v í o p říč in ác h h u b en ý ch výsledků. N e jn a dějn ější nový nález nebyl učin ěn letcem , n ý b rž p ěšák em . B ěhem slu žb y n a A leu tách (sk u p in ě o stro v ů v B eringově m oři m ezi A lask o u a K am č a tk o u ) nalezl ro k u 1943 C h arles K eenan, b r a t r am erick éh o a stro n o m a P . C. Keen a n a n a o stro v ě A m a k u k r á te r něco p ře s 60 m v p rů m ě ru a asi 15 m h lu boký, v yplněný vodou. Je jím ú čin kem byl p a trn ě zničen původní k rá te ro v ý val. Okolí k r á te r u bylo p o k ry to tlu sto u v rstv o u zledovatělé h m oty, tak ž e nebylo m ožno z jistit, zda se tu n e n ach ázejí n ě ja k é úlo m ky m eteo rick ého železa. A čkoliv pozorování M r. K een an a a popis nového k rá te ru činí dojem , že běží sk u tečn ě o m e teo ric k ý k rá te r, a n ikoliv o k r á te r v u lk an ick éh o či jiného geologického původu, zd ržu je se z a tím D r. L a P a z definitivního ú su d k u o něm a ček á n a další in fo rm ac e od kohokoli, kdo byl nebo bude m íti cestu n a o stro v A m ak . j . Sadil.
P rv ý pozorov an ý p á d m e te o ru n a M ěsíc? P o sled n í došlé číslo časopisu. J o u rn a l of th e B ritish A stro n o m ical A sso ciatio n (z b ře z n a 1947) p řin á ší z p rá v u anglického pozorovatele F . H . T h o rn to n a, k te r á bude z a jím a t všechny pozorovatele M ěsíce. „N ení sp o ru o to m ,” píše F . H . T h o rn to n , „že n a M ě síci se dějí so u stav n é zm ěny. T a k u v n itř n ě k te rý c h k r á te r ů lze pozo ro v at m ěnlivé bělavé sk v rn y , jež m ění noc co noc sv ů j tv a r a ro zm ěry . Rovněž, ta k se m ění v id iteln o st n ě k te rý c h detailů. Je lik o ž ty to zm ěn y jso u postupné, u n ik a jí v ětšin o u n a ší pozo rn o sti. V noci 17. říjn a 1945 jse m pozoroval v n itře k k r á te r u P la to . T ře b a ž e v id iteln o st b y la vý jim ečn ě dobrá, n e sp a třil jsem tu více než tř i m a lé k rá te ry . N á sled u jící noci z a ste jn ě d o b rý ch pozo rovacích podm ínek tu b y la m im o oněch tř í k r á te r ů b ělav á sk v rn a , p o k rý v a jící č á s t dna. P o k ra č o v a l jse m ve stu d iu P la to n a v noci 19. říjn a a z jistil jsem , že sk v rn a vid ěn á předchozího dne n eb y la n a ste jn é m m ístě a že z m ě n ila zře te ln ě sv ů j tv a r. M ezi tím , co jse m toto zko u m al, v id ím u záp ad n íh o k ra je k rá te ru , p rá v ě u v n itř valu, drobný, a v ša k velm i ja s n ý záb le sk sv ětla, p řip o m ín ající výbuch g ra n á tu , p o z o ro v a n ý . ze v z d ále n o sti n ě k o lik a d esítek m il. B arv a záb le sk u b y la ž lu tá až o ra n ž o v á (z az n am en a n ý čas 23h24,5m S Č ).' N em ohu říci přesně, zd a z a b le sk n u tí n a sta lo u v n itř stín u pohoří, ale bylo> to velm i těsn ě u o k ra je k rá te ru , stín záp ad n íh o v a lu P la to n a je to tiž v oné m ěsíčné fázi, k d y bylo pozorování konáno, v elm i ten k ý . M oje p rv n í m y šle n k a byla, že to byl v elk ý p á d skal, ale zm ěnil jsem své m ínění, k d y ž jse m si dodatečně ověřil, že p o zorovaný záblesk, tře b a ž e byl, ja k se zdálo, těsn ě u o k ra je valu, m usel p ravděpodobně n a s t a t alesp o ň půl m íle od tu d . Mohl to b ý t m eteo r a d a tu m je stře d n ím d a te m ro je orionid; n e jse m v ša k povolán k tom u, rozhodovat, zda o rionida b y m ohla d o p ad n o u t do té to č á s ti M ěsíce. V eliký m eteo r m ohl by v ša k rozhodně zp ů so b it v id iteln ý sv ě teln ý záblesk, jestliže by dopadl n a tv rd ý sk a ln a tý povrch, tím spíše, že zde n en í a tm o sféry, k te r á by zpom alila jeho pád. P o u ž itý p řís tro j byl 9palcový Calverův" re fle k to r, zv ětšen í 2 2 0 X .” j . Sadil.
Kdy, co a ja k p ozorovati Prof. B. Polesný: P ozorujm e planetu S a tu rn a . K oncem m in. ro k u jse m n a v á z a l s ty k y se sekcí p ro pozorování p lan ety S a tu rn a p ři B ritsk é a stro n o m ick é společnosti v L ondýně. K oncem b ře zn a letošního ro k u jsem d o stal spěšnou z p rá v u od ře d ite le té to sekce A lex an d ra, v níž n á s žád á o sp o lu p ráci p ři sledování te m n ý c h sk v rn , k te ré objevilo n ě k o lik a n g lick ý ch p o zo ro v atelů . N a svou v ýzvu js e m d o sta l p o zo ro v án í n ě k olika p ra ž s k ý c h členů a_ po n ěkolik dní jsm e ta k é sledovali S a tu rn a n a n aší L idové h v ězd á rn ě v Čes. B udějovicích. V šechna p o zorování jsem z a s la l b ritsk é sekci pro p ozorování S a tu rn a . V červ n u t. r. jse m d o stal zp ráv u , přednesenou na schůzi B. A. S. dne 28. k v ě tn a 1947, v níž byly u d án y posice pozorovaných tem n ý c h sk v rn n a S a tu rn o v ě k o to u č k u za p řed p o k lad u , že se p la n e ta otáčí v době 10 hodin 14 m in u t. V y jím ám č ást, k te ré použijem e v dalším zp raco v án í: 1. 21 ze 44 p řechodů c e n trá ln ím m e rid iá n e m d áv á délku m ezi 180” a 250". 2. F o x (duben 24) viděl sk v rn y v délce 60° a 63°, H a a s (17. 4.) v 67". 3. F o x d v a k rá t (10., 13. 4.) v délce 186", R eese (13. 4.) 182”- 192°, českoslovenští pozorovatelé (5. 4.) v délce 195° ± 3", F o x (7. 4.) 200", H a a s (2. 3.) 200°, česko slo v en ští pozorovatelé (11. 4.) 200" + 9 ° , F o x (20. 4.) 204°.-
4. H aas viděl 2. 3. a. 6. 4. tm a v é s k v rn y v délce 223°, 24. 3. v délce 219" a 226". 5. A lex an d er 24. 3. v délce 234° a 237°, P olesný 28. 3. 236°. 6. Č eskoslovenští pozorovatelé 5. 4. v délce 195" a jin é sk v rn y daleko na záp ad ě a východě, k te ré sn ad k o resp o n d u jí s R eesovým i pozorováním i z 29. 3. a 27. 4. kolem 140° až 145° a se sk v rn a m i viděným i P o lesn ý m a A le x an d rem v délce 236°. Již p ři svých pozorováních p la n ety J u p ite ra jsem ' se pokoušel n a léz ti doby ro ta c e p lan ety v rů zn ý ch jo v ig ra fic k ý ch šířk á c h m etodou, k te ro u jsem vyzkoušel n y n í n a h o ře jšíc h pozorováních p la n e ty S a tu rn a , ja k dále uvedu. N a rý s u jm e si g r a f z á v islo sti v y p o č ítan é d élk y sk v rn v s y s té m u p o u žív ajícím ro ta c i S a tu rn a 10 hodin 14 m in u t n a době pozorování. (O br. 1.) V idím e, že se d élk a sk v rn p rav id eln ě s časem m ění a že jd e v la stn ě o 2 s k u piny skvrn, k te ré m a jí poněk u d jin o u ro tac i, nežli je ro tace, k te ro u jsm e v zali za základ. P rv n í sk v rn y tv o ří p řím k u I., jejíž p řesn é h o dnoty m ůžem e n a lé z ti u žitím m etod y nejm en ších čtv erců . I. 2. 99 dní 102 102 94 96 100 99 95 82 82 8? 82 116 86 116
1. 10. 4. 13. 4. 13. 4. 5. 4. 7. 4. 11. 4. 10. 4. 6. 4. 24. 3. 24. 3. 24. 3. 24. 3. 27. 4. 28. 3. 27. 4. součet
3. 17 dní 20 20 12 14 18 17 13 0 0 0 0 34 4 34
4. 186° 186 187 195 200 200 204 223 210 226 234 237 140 236 145
5. 289 400 400 144 196 324 289 169 0 0 0 0 1156 16 1156
6. 3162 3720 3740 2340 2600 3600 3468 289*9 0 0 0 0 4940 944 4930
203 dní
3018°
4539
36363
V 1. sloupci je d a tu m pozorování, ve 2. počet dní od z a č á tk u ro k u , ve 3. počet dní T od zák la d n íh o d a ta 24. 3. 1947, ve 4. pozorované d élk y L sk v rn , v 5. součin TT, v 6. součin TL. D osadím e-li so u čty jed n o tliv ý ch h o d n o t do zák la d n íc h rovnic p ly n o u cích z m eto d y n ejm en ších čtv erců , d o stá v ám e pr,o řešen í p řím k y I. ty to ro v n ic e : 4539 a - f 203 b = 36 363 203 a -j- 15 b = 3 018 a z nich: a = — 2,50°/den b = 235". Z a den z ů s tá v a jí ted y sk v rn y o 2,50° pozadu, to zn am e n á, že za 360/2,5, t. j. z a 144 dní se o to čí sk v rn a 1 jed n u o to čk u m éně, nežli bylo p ře d p o k lá dáno. 144 dní je 328 o to ček o p eriodě 10h 14.m. S k v rn y se te d y otočí v té to době pouze 3 2 7 k rá t a o d tu d p lyne p ro p eriodu otočení h o d n o ta 0,427 693 dne, t. j. 10* 15m 53 s. S te jn ý m způsobem d o stan em e pro s k v rn y II . zpoždění 2,90 °/d en ; b = = 214°. Z a 360/2,90 = 123 dní = 288 otoček se otočí ta to sk u p in a pouze
28 7 k rát, čili m á perio d u o táče n í 0,427 874 dní t. j. 10h 16m 8S. V ezm em e-li z obou hodnot p rů m ěr, m ám e periodu 1011 16m 0 S -+• 8 . D opisem ze dne 3. července 1947 jse m upozornil n a tu to okolnost ře ditele sekce pro pozorování S a tu rn a A le x an d ra a v nedávno došlém oběž n ík u č. 7 ze srp n a t. r. p o tv rd il p. A lexander, že se ta to část, t. j. sev ern í č á st rovníkového p ru h u , o tá č í v době 10h 15,9m te d y celk e m ve shodě s m ý m odvozením . Je zajím av é, že ta to sev ern í s tra n a je blíže k ro v n ík u nežli s t r a n a jižní, k te r á se o tá č í v době 101' 14m. V k ažd ém p říp a d ě je ta to p rác e p řík lad em , že k o lek tiv n í spolupráce m ůže v ésti k velm i p ěk n ý m a z a jím a v ý m výsledkům . O
340 320 300 280 260 240 220 x 200 X - X 180 160 140 120 100 80 ------60 40 20 w1.3. 11. 194/
I
1K
o
__ S; X
. 1. 2t
31.
10.4. 20.
0.
10.5 20.
O br. 1. (K reslil B. P o lesn ý .) A bychom se v n aší sek ci m ohli z ú č a stn iti n a dalších p racích společně s b ritsk o u sekcí, p ro sím v še c k y členy S polečnosti, k te ř í b u d o u s nám i- c h títi spolupracovati, ab y se v p říští oposici p la n e ty S a tu rn a řídili tím to p ro gram em . 1. V ším ejte si tv a ru stín ů p rs te n u n a S a tu rn o v ě d isk u a stín u d isku n a p rsten u , a všech n ep rav id eln o stí obrysu. 2. V ším ejte si všech zm ěn tv a ru a polohy tm a v ý c h p ru h ů n a globu. 3. U rč u jte polohy všech jasn ý ch i tm a v ý c h sk v rn n a globu nebo n a p rsten u . 4. V ším ejte si zm ěn v id iteln o sti a n ep rav id eln o sti v .obrysu p rs te n u C (k rep o v ý p rs te n ). 5. Z a z n a m e n á v e jte k a ž d é p o zo ro v án í slab éh o p rs te n u v n ě ja s n ý c h č á s tí p rsten u . 6. S ro v n áv ejte ja s n o sti p rste n u , jeho částí, tm a v ý ch p ru h ů a stín ů ve stu p n ici: 0 — nej ja sn ě jší až 10 — n e jtem n ě jší. Č íslem 1 označujem e vždy ja sn o st v n ější č á sti p rs te n u B v u c h á c h poblíž O assiniova dělení a 10 h o d n o ta tm av ý ch stín ů . J a s n o s ti jed n o tliv ý ch č á stí p la n e ty z ap isu jem e přím o do o b rá z k u p lan ety ve v elik o sti: p rů m ě r p la n e ty 52 m m , p rů m ě r p rs te n u v n itřn í (k rep o v ý ) 63 m m , v n itřn í ja s n ý 77 m m , Cassioniovo dělení 102 m m
a vnější 117 m m . P ři dobré v id iteln o sti u ž ív ejte v ětších o b ráz k ů jed n o tli vých č á stí a pozorované ja s n o sti v ep isu jte zře te ln ě do n á k re su . Viz obr. 2. 7. P o k u d m ožná z a p isu jte ta k é b are v n o st jed n o tliv ý ch č á stí planety, z v lá ště používáte-li re fle k to ru . 8. Jso u -li n a ko to u čk u viditelné sk v rn y , z a z n am e n e jte p řesn ě p růchod sk v rn y stře d n ím m erid iá n e m s p řesn o stí n a m in u tu . T ak é se sn a ž te p ře s nou k resb o u nebo přím o m ěřen ím odvoditi šířk u pozorovaných sk v rn a p ru h ů .
Obr. 2. (K reslil B. P o lesn ý .) 9. V době kolem oposice z az n am en áv ejm e u b ý v án í stín ů n a k o to u čk u i n a p rsten u , dobu zm izení stín u a objevení n a opačné s tra n ě koto u čk u . K e k aždém u pozorování a k resb ě p řip ište p řesn ě d a tu m a střed o e v ro p sk ý čas, jm éno pozorovatele, p řístro j, zv ětšen í a d a ta o počasí a klidu atm o sféry . V ěnujte co m ožn á pozo rn o st té to n e jk rá sn ě jší p la n etě a výsledky svých pozorování h la s te v čas n a ší sekci. V případě, že b y ste pozorovali tm a vé nebo tem né sk v rn y n a k o to u čk u nebo n a p rste n u , p ište ihned sekci, aby m ohla z a říd iti sp o lu p ráci s o sta tn ím i pozorovateli. V šem p ozorovatelů m p ře ji hodně k lidné počasí a p ěk n é o brázky.
Úkazy v lednu a únoru 1948 a přehled objevů v roce 1947. Z p lan et je M e r k u r z a č á tk e m ledna neviditelný, koncem ledna z a p a d á po 18. hod. V e n u š e je večernicí, za p a d á m ezi 18. hod. 30 m in. až 20. hod. M a r s vych ází m ezi 21.— 19. hod. v souhvězdí L v a a později Sexta n tu ; dne 28. ledna je ve v ý zn ačn ější k o n ju n k ci s M ěsícem v 7 hod., a to 0,6° jižně od něho. J u p i t e r v ychází rá n o m ezi 6.— 5. hod. v H adonoši, S a t u r n večer ve 20 hod. až 18 hod. v souhvězdí Lva. Z e m ě je nejblíže Slunci dne 2. ledna. V ú n o ru je ta to situ a ce : M e r k u r p o čátk e m m ěsíce za p a d á po 18. hod. středoevropského času, V e n u š e z á ří ja se m — 3,5 hv. tříd y n a v e černí obloze. M a r s a S a t u r n vy ch ázejí p ře d 19. hod. v souhvězdí Lva. J u p i t e r zdobí ran n í oblohu s souhvězdí H adonoše. P ro pozorovatele U r a n a je přip o jen a m ap k a, sloužící k v y hledání této p la n e ty a obsahující hvězdy do 7,5 m agn., vhodné k sledování ja sn o sti tohoto člena sluneční soustavy. K o m e t bylo objeveno v roce 1947 celkem 14, pokud bylo do u z áv ě rk y tohoto časopisu oznám eno ú stře d n o u v K odani. Z toho je 5 k o m e t periodic kých, jed n a pravděpodobně p erio d ick á (1947 i), to to ž n á s T u ttle-G iaco b in i a
1 9 4 -8 .
U R A N 5'S * -
.........................
1
5 ‘ »o*
s \."
1 * ................................. e
i"lo~
•
' &
- J5 "
• c •
.
• h
■ -
V
. i
—
-
7
-------------------------------
<—
= r * *
2V
• li"
• »
• ■ íl° •
9 .
i
T a u
■
c i
• e •
•
•
. 2 0° E K V .
1 8 5 5 ,0 .
K re slil: Toulec. u 191ti e nebyl objev p o tv rzen jin ý m i pozorovateli, jelikož b y la bezvýsledně n a jin ý ch h v ězd á rn ác h h ledána. P o řa d í objevů je toto: 1947 a) G rig g -S k jeleru p objevil 17. III. Johnson, period., b) E tch eco p ar 23. m . E tch ecop ar, B ečvář, c) B ečv ář 27. III. B ester, d) B ester 18. V. [e) Ja k o v k in 15. VI. J a k o v k in ? ], f) F ay e 19. VI. Je ffe rs, period., 21. VI. Jeffe rs, period., g) W hiple h) W irta n e n 18. V II. W irtan en , 14. V III. Jeffe rs, period., i) E n ck e 10. IX. R eim u th , period. ?, j) R eim u th B ester, k) B e ster 25. IX. 1) S ch w ach m an n -W ach m an n 20. X. B iesbroeck, period. N ovou m a l o u p l a n e t u nalezl fo to g ra fic k y W irtan en . N o v á h v ě z d a v souhvězdí S tře lc e b y la objevena n a H a rv a rd o v ě o bservatoři. O těch to objevech bylo podrobně refero v án o v posledním čísle m inulého ročníku. P o d e z ř e l o u h v ě z d u 11 m ag n . zjistil R ig g o le t n a desce z 30. srp n a 1946, pořízené n a h v ězd árn ě v Juvisy. T ato hvězda n a jin ý ch deskách dříve exponovaných n eb y la n alez en a). J e jí p oloha je: a —
19h37m48,4s,
8
= 1°11'17" (1900,0).
O n o v é m o b j e k t u v souhvězdí S a g ita ria podal z p ráv u Jo h n so n z K apského M ěsta, dosud nedošly žád n é další zprávy. K o m e ta 1947m b y la o b je v e n a H o n d a sem v T o k iu dne 17. listo p a d u 1947. P o stu p o v a la H y d ro u , b y la te h d y 8. v e lik o sti a v z d a lo v a la se od Z em ě i od Slunce. V elm i ja s n á k o m e ta b y la o b je v e n a d n e 9. p ro sin ce ve S třelci, a to pozorovateli v A u strá lii. K oncem ro k u m á b ý ti v K ozorohu. V a nýsek.
? O lO i'U i^ l€
y y n e ie Q iy !
K re sb a : Sadil.
Z p rá v y Společno sti. A stronom ické práce v B rn ě roku 1947. A stro n o m ic k á společnost v B rně k o n ala dne 10. prosince 1947 v zaplněném p řed n ášk o v ém sále svou p ra v i delnou schůzi, n a níž vzpom něl p řed sed a prof. A lois P e řin a 80. n arozenin spolubudovatele československé astro n o m ie prof. D r. F ra n tiš k a N u šla a po dal zp rá v u o slav n o stn í schůzi k 30. v ýročí založení ČAS, jíž se ja k o d eleg á t zúčastnil. Univ. prof. D r. J. M. M ohr proslovil p a k p ře d n á šk u n a th e m a : ..O p lan etárn ích m lhovinách, jejich p o d sta tě a p ohybu”, k te r á b y la dopro v ázen a sv ětelným i obrazy. P ře d n á šk a , jež sh rn u la všechny n ejn o v ější po z n a tk y n a to m to poli, s e tk a la se s živým zájm em obecenstva. A stro n o m ick á společnost zakončila ta k svou čin n o st v roce 1947, k te r á b y la zn ačně ro z sá h lá a ú spěšná. P ři všech členských schůzích b y ly k o n án y p ře d n á šk y s tě m ito th e m a ty : 1. „N ové šv ý c a rsk é k o n stru k c e astro n o m ick ý ch a g eodetic k ý ch p řís tro jů ” — docent In g . P r o k e š . 2. „Z ařízení polní astro n o m ick é stanice a n ě k te ré m eto d y k u rčo v án i zem ěpisných so u řad n ic” — In g . L adislav L u k e š . 3. „K osm ické z á ře n í” — prof. D r. M a rta C h y t i l o v á . 4. „V lastní pohyby hvězd” — D r. L uboš P e r e k ; „C esta po květn o v é obloze” D r. Oto O b ů r k a. 5. „O h v ězd o p rav ectv í” — prof. D r. A lois P e ř i n a . 6. „N a p ra h u v ěku atom ové en erg ie” — D r. K arel H u j e r. 7. „O b udování největšiho dalekohledu s v ě ta ” — D r. O to O b ů r k a. 8. „M alé h v ězd ářsk é d a lekohledy” — D r. K a re l R a u š a 1. — P o p ře d n á šk á c h byly v ždy živé d is k u se a podle m ožnosti konalo se společné pozorování oblohy n a p o zo ro v a telně tech n ik y . Členové S polečnosti ú č a stn ili se té ž v eřejn é p ře d n ášk o v é č in nosti v osvětových školách a jin ý ch k u ltu rn íc h in stitu cích . V ja rn ím běhu K om enského vyšší školy lidové p řed n ášeli: „O Slunci a jeho čin n o stí” — Dr. O to O b ů r k a ; „P la n e ty a o sta tn í členové sluneční so u sta v y ” — řed. Dr. A lois P e ř i n a ; „Vznik, vývoj a budoucnost sluneční so u sta v y ” - - univ. prof. D r. J. M. M o h r ; „Do hlubin v esm íru ” — Dr. Oto O b ů r k a.
V podzim ním běhu byl p ak zařaz e n cy k lu s tř í p ře d n á še k : „O hvězdopravectv í” — prof. Dr. A lois P e ř i n a . — Členové A stro n o m ick é společnosti spolupracovali též s b rn ěn sk ý m rozhlasem a o b sta rá v a li jeh o astronom ickou přednáškovou část. — P odrobnou z p rá v u o p rá c i o statn íc h odborů přinesem e po valné hro m ad ě Společnosti. V edle A stronom ické společnosti p ra c u je v B rně Společnost p ro vybudováni lidové h v ězdárny, k te r á v y k o n ala v roce 1947 p říp rav n é k ro k y p ro postavení lidové hv ězd árn y . Společnost získ ala do n á jm u pozem k y n a K ra v í hoře a p řip ra v ila stav eb n í n á č rtk y . S v ů j p ro g ra m hodlá realiso v a ti v dohodě s vysokým i šk o lam i b rněnským i, zv láště přírodovědeckou fa k u lto u M asary k o v y u n iversity, jíž bylo v uvedené oblasti vyhrazeno té ž sta v e n iště p ro budovy v ědeckých ú sta v ů a. u n iv ersitn í hvěz d árn u . Společnost sto jí v šak p ře d řad o u n esn ad n ý ch úkolů, p ředevším zís k á n ím dostatečn ý ch p ro s tře d k ů fin an čn ích ke stavbě. S ledujem e s u p řím n ý m zájm em činnost b rn ěn sk ý ch astro n o m ů a p řejem e jejich činnosti pln ý zdar.
—ček. 7. schůze správního výboru ČAS se k o n a la dne 13. listo p ad u 1947 v L é k á rn ick ém dom ě za ú č a sti 17 členů výboru. Je d n a te l re fero v al n ejp rv e o b ěž n ých a d m in istrativ n íc h záležitostech, z nichž n ejd ů ležitější b y la zp ráv a o kladném vyřízení žád o sti o subvenci n a m in iste rstv u in fo rm ací. P o to m byly p ro jed n áv án y p říp ra v y n a ju bilejní v ý stav u . N a n á v rh jed n atele byl jm enován v ý stav n í vý b o r tohoto složení: K lepešta, Č erný, D r. Šimon, V rá t ník, B ettelheim ová, B ochníček, Ing. Č acký. P ři to m refero v al p. K lep ešta o p říp ra v á c h k v ydání jubilejní publikace. D ále pojednáno podrobně o vydání M em oirů, p řije tí dalších p ra c í p ro pozdější čísla M em oirů a o novém , te n to k rá te sa m o sta tn é m v y d án í astronom ického slovníčku „Je n bychom rá d i vě děli . . . ”. P ř ija ta b yla n a b íd k a Ing. Č ackého n a vy p raco v án í „D om ácího řá d u ” pro hvězdárnu. Schůze sko n čen a ve 22 hod. 20 min. 8. schůze správního výboru ČAS, k o n a n á 4. prosince 1947 v L é k á rn ic k ém domě. P říto m n o 17 členů výboru, v čele s prof. Dr. F r. N ušlem , a 3 hosté. B ylo p řija to 8 členů nových, 1 člen zem řel a 12 členů vystoupilo. P o jednáno bylo znovu o v y d án í M em oirů a p ra c í doc. D r. L inka, o organisaci slavnostní schůze a slav n o stn í večeře a o jub ilejn í publikaci. D alší d eb ata se rozvinula o u sp o řá d á n í jubilejní v ý sta v y a o problém ech s tím spojených. D ále bylo pojednáno o jedné chybné z p rá v ě v Ř íši hvězd a o jednom u v e řejněném článku, k te rý m se cítili dotčeni členové jedné sekce. R ozhodnuto zp ráv y o p ra v it a d oporučit bedlivější k o n tro lu n ě k te rý c h p řísp ěv k ů . P o p ro jed n án í řa d y dalších běžných ad m in istra tiv n ích záležito stí b y la schůze ve 22 hod. 25 m in. skončena. Č len sk á schůze ČAS b y la 29. listo p ad u 1947 v p řed n ášk o v ém sále L H Š . P říto m n o bylo 67 členů. Z ah ájil ji v 18,30 h. m isto o řed se d a D r. B. Š te rn b e rk . Ú vodem podal re fe rá t o p ro g ra m u p ra c í nejv ětšíh o dalekohledu sv ěta n a M ount P alo m aru . P o té proslovil p ře d n á šk u k p t. K. H o rk a n a th e m a : Co n evíte o světle. V p řed n ášce podal n á stin th eo rie světla, p ojednal o analyse sv ětla různých vlnových délek a podrobněji p a k o in terfe ren ci a polarisaci. P o přednášce zodpovídal p řed n ášející dotazy. O znám ením spolkových zp ráv b yla schůze uk o n čen a ve 20 hod. 20 min. S lav n o stn í schůze k oslavě 30. v ýročí založení ČAS a 80. n aro zen in předsedy prof. D r. F. N u šla k o n ala se dne 6. prosince 1947 v sále S lovan ského domu. Schůzi zah ájil m ísto p řed sed a D r. B. Š te rn b e rk u v ítán ím ofi ciálních hostí a 274 členů. M ezi h o sty byli p říto m n i: p rim á to r hlavního m ě sta P ra h y Dr. V. V acek, prof. D r. V. T rk a l za Č eskou ak ad em ii věd a um ění, děk an prof. D r. V. J a r n ík za přírodovědeckou fa k u ltu u n iv ersity K arlovy a Čs. n áro d n í ra d u b a d ate lsk o u ,’ k u ltu rn í re fe re n t hlav. m ě sta P ra h y V. Ja ro š, zástu p ci S tátn íh o ú sta v u geofysikálního, V ojenského zem ěpisného ú stav u , Jed n o ty m a te m a tik ů a fy sik ů , z á stu p ci odborů a sp řátele n ý ch společností v B rně, H rad ci K rálové, R ok y can ech a P lzni a zástu p ci tisk u . P řed sedajíc í
'
v ú v o d n ím proslovu zhodnotil význam astronoWeCetl p o z d r a v n é PřípiSfř, \ díle p iof. L r. F. N u šla prom luvil doc. Dr. V. J a k é h o b á d á n í. O žlV° f e h le d vědeckých p ra c í ju b ila n ta a popsal jeho č in 1Nechvíle. Podal n e j e n “g d e c k é m světě, ale vzpom enul i jeho vzácných lidnost v m ezinárcdn^n ^dnášl. u yygt-fidalo k v a rte to pp. prof. B ednáře, dr. ®kých v l a s tn o s t i , ť D v o řá k a sk lad b o u K oželuhovou. S o tv a dozněly Brože. dr. B ozslí*(jb y , odevzdal D r. Š te rn b e rk předsedovi prof. Dr. F. N ušPcslední akordy ^sál:in^ m jm én em Společnosti pozdravnou adresu. D ále g ra ovi k jeho osrn __c_ ^ řediteli K. N ovákovi k šed esátý m n aro zen in ám a tuloval Pře ^ olia dalších úspěšných le t odevzdal m u rovněž pozdravnou s p řán ím m ^,eftku c h ra m o sto v i byl věnován diplom, jím ž je j sp ráv n í výbor OAqSU s n o v a l za jeho záslu h y o o p rav y a u držování astro n o m ick ý ch hodin m istrem h o d in á ř e m Lidové h v ězd árn y Š tefánikovy. V zpom ínky n a z a k la datele ČAS bylo th e m a před n ášk y , k te ro u proslovila choť jednoho ze z a k la d atelů paní L. L a n d o v á - Š ty c h o v á . Živým přednesem p ro m ítla p říto m n ý m dobu před více než třic e ti le ty a h isto rii sn ah o založení A stro n o m ick é spo lečnosti. O zřejm ila d ů v o d y , pro k te ré k založeni došlo. P o proslovu p aní L a n d o v é - Š ty c h o v é u ja l se slova p a n p řed sed a prof. D r. F . N ušl. Poděkoval za v š e c h n a blahopřán í a za pocty, jichž se m u dostalo. R ozhovořil se o svém dětství a m ládí, o tom , ja k ý vliv m ělo n a všechnu jeho pozdější činnost. Zakončil slovy: „O všechno, co jsem k d y dělal, m ěl jsem vždy veliký zájem . 2 ádnou p ráci jsem nedělal bez z á jm u .” V z á v ě ru byl p ro m ítn u t b are v n ý film J. K lepešty a L. Č erného: T a tra n s k á píseň kosm ická. Po ukončení slav nostní s c h ů z e byla p o řá d án a společná večeře v p řá te lsk é m k ro u ž k u se za kladateli. N a oslavu 30. výročí založeni Společnosti by m ěl k ažd ý člen z ís k a t alespoň jednoho nového člena nebo od b ěratele časopisu Ř íše hvězd. O rganisu jte h ro m ad n ý odběr ve všech tříd á c h škol střed n ích a odborných. P o žád ejte obecní a v eřejné knihovny, ab y časopis Ř íše hvězd odbíraly a zařad ily do č ítá re n a knihoven. V šechny střed n í a odborné školy by m ěly o d b írati Ř íši hvězd do žáko v sk ý ch i u čitelsk ý ch knihoven. T ak é všechny u čitelsk é knihovny škol m ěšťanských. Sluneční soustava. S a m o s ta tn á č á s t díla n ašich o dborníků D r. G utha, doc. D r. L inka, prof. D r. M ohra a D r. Š tern b erk a, k te ré v ychází pod soubor n ý m názvem „A stron o m ie”, je n ep o stra d a te ln o u p říru č k o u p ro všechny členy, studující, učitele a profesory. C ena K čs 180,—, pro členy K čs 150,— . Kíše hvězd na křídovém papíře. Č á st n á k la d u časopisu v ychází n a křídovém papíře. N a to m to h lad k ém p ap íře v y chází lépe tis k obrázků. P ř í p la te k činí K čs 35,— . O dběratelům z ro k u 1946 bude časopis n a k říd ě po sílán au to m atick y . N ové p řih lá šk y p řijím á ad m in istrace. Číslo 1. je možno je š tě vym ěniti. Složní listy jsou připojeny k celém u nákladu 1. čísla. P o u ž ijte jich bezodkladně k ú h ra d ě členského příspěvku, p říp ad n ě předplatného. Kdo n e zap la tí ihned, později zapom ene a bude upom ínán. V ýše p řísp ěv k ů i p řed platného je nezm ěněna a je u vedena n a obálce časopisu. Původní desk y na časopis Ř íše h vězd n a ro čn ík 1947 i předcházející obdržíte v ad m in istrac i za K čs 15,— , p o što u K čs 18,— . D esky jso u polop látěné, v b arv ě m o d ré se zlacením n a p řed n í s tra n ě o b álk y i n a h řb etě ročníku. R očníky 19 4 2 - 1947 jsou n a skladě, sta rš í ro čn ík y je n n a objed n ávku. Č lenský odznak o b d ržíte v a d m in istra c i za K čs 15,— fs p o što v n ý m ). Mapky souhvězdí severní oblohy od Lad. Č erného o b d ržíte v ad m in i stra c i za K čs 20,— . C elkem 14 m a p e k a dvě ta b u lk y n a dobrém k arto n e. Bílé hvězdy n a černém podkladě. P ro členy K čs 15,— , poštou K čs 18,— . Přednášky pro veřejnost. V rá m c i oslav 30. v ýročí založení ČAS byl u sp o řád án cyklus po p u lárn ích p ře d n ášek pro v eřejn o st, n a z v a n ý V ývoj a s tro nom ie za 30 let. Měl te n to p o řad : 4. listopadu doc. D r. F . L in k : M oderní
astrologie (O Slunci a slunečních vlivech n a Z em i), 11. listo p ad u doc. Dr. V. N echvíle: J e život n a p la n e tá c h ? (O M arsu , V enuši a o sta tn ích p la n e tá c h ), 18. listopad u doc. D r. A. Z áto p ek : N aše p la n e ta Zem ě p řed m ětem vědeckého bádání, 27. listo p ad u D r. V. G u th : N á v ště v y z v esm íru (K o m ety a m eteo ry ) a 2. prosince doc. D r. F . L ink: H vězdný v esm ír (Jeh o složení, velikost a s tá ří) . P ře d n á š k y k onaly se ve velkém sále Slovanského dom u v P ra z e II, N a příkopě. M ěly zn ačn ý ohlas ve v eřejn o sti a získ aly astro n o m ii i Společncsti m noho nových p řátel. Oznámení. K oncem m ěsíce ledna vyjde k n íž k a „ T řic e tk rá t kolem S lunce”, k te ro u v y d ala S polečnost k třic á té m u v ý ro čí svého založení. K níž k a m im o jiné obsah u je velm i za jím a v é pojed n án í prof. dr. Z d eň k a K opala o vývoji astro n o m ic k ý c h p řís tro jů v posledních třic e ti letech a je d o p ro v á zena řad o u o b rázk ů . C ena p u b lik ace K čs 30,— .
K lep eštů v astro n o m ic k ý betlém . Prodám: a stro n o m ic k á z rc ad la 150 m m v objím ce za 500,— K čs, 130 m m bez objím k y za 400,— K čs, 5 o k u lá rů po 100,— Kčs, fo to o b jek tiv T e sa ř 4 ,5 /f 7 cm za 150 K čs a r e f ra k to r 0 60 m m , f 60 cm, 40 X a 80 X se slunečním filtre m a tě ž k ý m litin o v ý m sto jan e m za 1500,— K čs. R o stislav K aras, L oštice, P a lack é h o 21.
Program spolkové činnosti v lednu 1948. Sobota 10. I.: Sobota 17. I.: Sobota 24. I.: Sobota 31. 1.: V šechny v 18,30 hod.
D eb atn í večer K lubu m ládeže. U z á v ě rk a d o ta zů v sobotu 3. I. 1948. Č len sk á schůze K lubu m ládeže. P ře d n á š í N . B lahová.: E x tin k c e a a stro n o m ic k á pozorování. P rac o v n í večer sekcí. Č len sk á schůze ČAS s p řed n ášk o u . po dniky se k o n a jí v p řed n ášk o v é síni L H Š, z a č á te k p řesn ě
ŘÍŠE HVĚZD Redakce a adm inistrace: Praha IV - Petřín, Lidová hvězdárna Stefánikova. V ych ází d e s e tk r á t ro čn ě p rv ý den v m ěsíci m im o červ en ec a srp e n . D otazy, o b jed n áv k y a re k la m a c e tý k a jíc í se časo p isu v y řiz u je a d m in istra c e . R e k la m ace ch y b ějících čísel se p řijím a jí a v y řiz u jí do 15. k a žd éh o m ěsíce. R e d a k čn í u z á v ě rk a č ísla 10. k ažd éh o m ěsíce. R u k o p isy se n e v ra c e jí, z a o d bornou s p rá v n o st p řísp ě v k u odpovídá a u to r. K e v šem p ísem n ý m d o ta z ů m p řilo ž te z n á m k u n a odpověď. Roční předplatné 120 Kčs. Cena tohoto čísla 12 Kčs.
OBSAH N a tit. s tra n ě o b álk y : N á m ra z a n a L o m n ick ém štítě , sn ím ek A. B ečv áře. — N a poslední s tra n ě o b á lk y : D enní pohyb hvězd, sn ím ek m jr. ing. d r. B. P o lá k a . — M. P l a v e c : C h v á la m e te o rů . — J. P í c h á : N ové c e sty v m eteorologii. — L id o v á h v ě z d á rn a v R o k y can ech . — M. P l a v e c : M ezihvězdná h m o ta . -— B. Š t e r n b e r k : Š e d e sá t le t K. N o v ák a. — Z. C e p l e c h a : S lun ečn í p ovrch. — D ro b n é zp rá v y . — K dy, co a ja k pozoro v ati. — Z p ráv y Společnosti.
Československá společnost astronomická Praha IV - Petřin, Lidová hvězdárna Stefánikova. Telefon 6. lfiS-05. Ú řed n í ho d in y : ve v šed n í d n y od 14 do 18 hod., v ned ěli a ve s v á te k se n e ú ř a duje. K n ih y z k n ih o v n y S p o lečn o sti se p ů jč u jí podle k n ih o v n íh o řá d u členům vždy ve s tře d u a v so b o tu od 16—-18 hodin. Č len sk é p řísp ě v k y n a r. 1948: členové řá d n í: 120 K čs; v y so k o šk o láci, v o jín i v n o rm á ln í p re se n č n í slu žb ě a m lád ež v ů b ec do 20 le t: 80 K čs. N o v í členové p la tí z á p isn é 10 K čs, resp . 5 K čs. Č lenové z a k lá d a jíc í p la tí 2000 K čs je d n o u pro v žd y . V šichni členové d o stáv ají časopis z d a rm a s v ý jim k o u d ru h ý c h a d alších členů v jedné rodině, k te ř í p la tí členský p řísp ěv ek 20 K čs. Z m ěnu a d res o z n am u jte v p la tn ím lís t k e m s p o u k a z e m 3 K čs. -— V e šk e ré p la ty p ouze v p la tn ím i lís tk y p o što v n í s p o řite ln y n a šek o v ý ú č e t č. 38.629. (V p la tn í lís tk y b ianco u k a žd éh o p o š to v n íh o ú řa d u .)
Lidová hvězdárna Stefánikova Praha IV - Petřín. Telefon č. 463-05. V lednu je h v ě z d á rn a p řís tu p n a je d n o tliv ců m bez o h lášen í v 18 hod. d enně k ro m ě pondělků, šk o lá m a sp o lk ů m po te lefo n ick é dohodě, a v š a k v ý h ra d n ě z a ja s n ý c h v ečerů . M a je tn ík a v y d a v a te l časo p isu ftíš e h v ězd Č esk o slo v e n sk á sp o le č n o st a s tr o nom ická, P r a h a IV -P e třín . Odpov. z á stu p c e listu : P ro f D r. F . N ušl, P ra h a B řevnov, P o d L ad ro n k o u č. 1351. — T isk e m k n ih tis k á rn y P ro m e th e u s, P r a h a V III, N a R okosce 94. — N ovinové z n á m k o v á n í povoleno č. ř. 159366,/IIIa/37. — D ohlédací ú řa d P ra h a 25. — 1. led n a 1948.
