mastr_06.qxd
10.12.2009
14:06
Stránka 444
Architektonická plastika a atributy práce Renata SK¤EBSKÁ
1
V dÛsledku ideologického zneuÏití v dobû ne-
s „banalitou místa a události“, jak˘mi jsou jatka
Autorkou v‰ech fotografií je R. Skfiebská.
dávno minulé mÛÏe tematika práce ve v˘tvarném
a poráÏka, v na‰í tehdej‰í produkci ojedinûlá. DÛ-
Obr. 1. Praha, budova poboãky b˘valé Brnûnské banky,
umûní evokovat znechucení ãi odtaÏitost, pfiípad-
leÏit˘m mezníkem v˘voje je vznik âeskoslovenské
autor Karel Dvofiák, 1923–1924. Reliéfy s tematikou ven-
nû vyvolat otázku, „proã se jí opût zab˘vat, kdyÏ
republiky v roce 1918, v jehoÏ dÛsledku se vût‰i-
kova a prÛmyslu jsou zpracovány ne jako sociální kritika,
na velk˘ch mûst pou‰tí do velkolepého budování.
ale idylická vize.
uÏ jí bylo dost…“
1
Dochází k rozmachu v˘stavby správních budov, Novodobé vyuÏití atributÛ práce souvisí se spo-
bankovních domÛ, ale také uÏitkov˘ch staveb
leãensk˘mi promûnami konce 19. a pfiedev‰ím
a obchodních center. Nové paláce vyÏadují ke zdÛ-
tví, oznaãené nejen atributy vlastními pfiíslu‰n˘m
první poloviny 20. století, kdy rozvoj prÛmyslu vy-
raznûní své solidnosti a dÛleÏitosti sochafiskou v˘-
oborÛm, ale také vnitfiním pojetím. „Na jedné stra-
volal potfiebu znázornûní pracovních profesí a je-
zdobu, nicménû chápanou jako nûco, „co je na-
nû venkovské dûvãe s ‰irok˘m a vyklenut˘m hrud-
jich reprezentantÛ, nejprve formou popisné a mo-
víc“, co je krásné a u‰lechtilé, ale není pfiímo
níkem, mozolnaté ruky, s postavou vztyãenou
ralizující narativnosti. Inspiraãní zdroje pro jejich
nezbytné. V poãáteãním období byly sochy v duchu
k slunci, které rozehrává jeho pohled a zapaluje
v˘tvarné vyjádfiení mÛÏeme hledat mimo jiné v ob-
klasicistního cítûní umísÈovány vût‰inou na hlavní
jeho líce, na druhé stranû úzk˘ hrudník mûstské
dobí antiky a stfiedovûkého umûní, které zejména
fiímsu nebo architráv. Jejich sekulární ráz pfiiná‰í
dûlnice, postavy nach˘lené, jemn˘ch prstÛ, pro-
v portálov˘ch cyklech pracuje s v˘znamov˘m obsa-
uvolnûní ikonografie zobrazovan˘ch námûtÛ. Bylo
hublé tváfie a melancholického pohledu.“
hem sochy za pomoci gestick˘ch a atribuãních
zfiejmé, Ïe nelze vycházet ze „star ˘ch námûtÛ“
symbolÛ. Sochafiství 19. a 20. století nevûdomû,
a atributÛ. Nová doba Ïádala vlastní vyjadfiovací
ale ãasto i zcela vûdomû pracuje s obdobnou sym-
slovník, kter˘m se stal okamÏik kaÏdodennosti.
bolikou, pfiebírá formální a tematické atributy a postoje antick˘ch hrdinÛ, z nichÏ dûlá hrdiny váleãné a postupnû hrdiny práce. Dal‰ím nepopira-
4
■ Poznámky 1 Pfiíspûvek vznikl v rámci fie‰ení v˘zkumného úkolu
Tradiãní forma s nov˘m obsahem kaÏdodennosti
ã. 401. Cílem dílãího úkolu je zdokumentování plastik a objektÛ s tematikou práce od konce 19. století do
teln˘m vlivem je národní uvûdomování a emanci-
K monumentálním architektonick˘m sochafi-
60. let 20. století a jejich vyhodnocení po stránce archi-
paãní snahy jednotliv˘ch evropsk˘ch národÛ, na
sk˘m pracím v Praze zasazen˘m do tradiãního ar-
tektonické, ikonografické, umûlecké, historické i sociolo-
které v˘tvarné umûní reaguje zv˘‰en˘m zájmem
chitektonického ãlenûní patfií ãtyfii postavy Josefa
gické. Téma dosud nebylo v âeské republice komplexnû
Mafiatky na por tále budovy Úrazové poji‰Èovny
zpracováno. Jedná se pfiedev‰ím o terénní prÛzkum, v je-
(1928), symbolizující Hornictví, Stavebnictví,
hoÏ rámci bylo dosud zdokumentováno 96 objektÛ a 235
o hrdinské báje a mytologii.
2
Zajímavou reflexí hlediska atributÛ práce ve
3
spojení s m˘tick˘mi siláky je sochafiská v˘zdoba
Skláfiství a Kovodûlnictví. Plastiky tvofií harmo-
plastik a reliéfÛ. Teoretická ãást se zab˘vá formálním roz-
Mûstsk˘ch jatek v Praze z roku 1895 od âeÀka
nick˘ celek s budovou. „Nové“ jsou postavy dûlní-
borem a promûnami stylu od antick˘ch alegorií pfies civi-
Vosmíka a Bohuslava Schnircha. Jedná se o mo-
kÛ v pfiirozeném postoji a s atributy své profese.
lismus aÏ po socialistick˘ realismus.
numentální pomníkové pojetí jateãn˘ch volÛ, kte-
V podobném duchu jsou i dal‰í autorovy sochy
2 Tvorba Josefa Václava Myslbeka.
ré pfiivádûjí na poráÏku silní rekové. Právû monu-
Obilnictví, Textilnictví, Hutnictví a Kovodûlnictví na
3 Emanuel SIBLÍK: Josef Mafiatka, Jan ·tenc, Praha
mentalita, která dosud náleÏela pouze pomníkÛm
budovû ministerstva Ïeleznic. Zajímav˘m pojetím
1935, s. 54–55.
v˘luãn˘ch osobností a událostí, je ve spojení
se vyznaãují Ïenské postavy Obilnictví a Textilnic-
4 TamtéÏ.
444
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | R e n a t a S K ¤ E B S K Á / A r c h i t e k t o n i c k á p l a s t i k a a a t r i b u t y p r á c e
mastr_06.qxd
10.12.2009
14:06
Stránka 445
Obr. 2. Praha, budova b˘valé Úrazové poji‰Èovny, autor Josef Mafiatka, sochy Hornictví, Stavebnictví, Skláfiství a Kovodûlnictví, 1928. Postavy jsou v pfiirozeném postoji, s atributy své profese. Obr. 3a, 3b Pardubice, obchodní pasáÏ, autor Karel Dvofiák, sochy z roku 1924. Posun k místní tradici je patrn˘ pfiedev‰ím v postavû rybáfie s ko‰em kaprÛ. Obr. 4. Hradec Králové, budova b˘valého Steinského domu, autor Karel Dvofiák, reliéf z roku 1925. Alegorie textilního prÛmyslu podaná dynamickou zkratkou s typick˘m autorov˘m zjednodu‰ením formy.
2
Okouzlení v‰edností a modernitou Civilní námûty se do 20. let 20. století stfiídají s tradiãním pojetím vycházejícím z antické mytologie. Pro poãátky civilismu v âechách je typické téma mûsta a venkova, nikoliv jako sociální kritika, ale spí‰e jako modernistické okouzlení. V˘raznou osobností, která pracuje s tematikou sociálního civilismu, je Karel Dvofiák. Jeho sochy, jeÏ patfií do oblasti námûtÛ v‰edního dne, vznikly vût‰inou v letech 1924–1926. Na reliéfech praÏské poboãky Brnûnské banky (1923–1924) jsou jak témata ze Ïivota venkova, tak z prÛmyslové v˘roby. Zajímavou promûnou námûtu smûrem k zájmu o místní tradici je sochafiská v˘zdoba na prÛãelí obchodní pasáÏe v Pardubicích, kde sochy pfiedstavují obchod, Ïelezáfisk˘ prÛmysl, textilnic-
3a
3b
tví a truhláfiství. JestliÏe na portále paláce Adria v Praze (1923–1925) se jedná o postavu námofiníka personifikujícího zámofisk˘ obchod, v Pardubicích je to postava místního rybáfie s ko‰em kap5
rÛ. Od téhoÏ autora jsou na nároÏí gremiální ‰koly na Vinohradech umístûny sochy krejãího, pokladníka, kamelota a kovodûlníka. „… protoÏe novinky do svûta nerozná‰í na sv˘ch okfiídlen˘ch útl˘ch nohou Merkur, ale kfiiãí je do ulic do ochraptûní kamelot…“
6
Je tu také ‰icí stroj
a krejãovská panna, psací stroj a v˘tisk novin z tiskafiského stroje – nové vûci, které mají v so-
4
chafiství zaujmout místo. Dvofiák pro vyjádfiení v‰ední skuteãnosti volí jednoduché tvary. Mûsto,
tislava Bendy (1928–1930). „Reliéf z kamene je
7 Zajímav˘m srovnáním rozdílného pojetí a pfiístupu je prá-
jeho Ïivot, obchod, promûna stylu se stávají sou-
vûnován v˘jevÛm ze soudobého Ïivota, zpodobÀu-
ce Karla Dvofiáka a Bedfiicha Stefana v Hradci Králové (re-
je postavy, jeÏ symbolizují jednotlivá odvûtví míst-
liéfy na Ulrichovû námûstí). DvofiákÛv reliéf je alegorií prÛ-
7
ãástí jeho „v˘zdoby“. Okouzlení moderní dobou a technick˘mi vymoÏenostmi, jak bylo naznaãeno
myslu regionu podanou dynamickou zkratkou s typick˘m
ve tvorbû Karla Dvofiáka, lze vysledovat v fiadû 8
zjednodu‰ením formy. StefanÛv reliéf je moderní monu■ Poznámky
mentální alegorií, která svou ãistou a ãásteãnû zdrÏenli-
5 Na paláci Adria je od Karla Dvofiáka rovnûÏ postava
vou formou dává dílu nádech noblesy a klasicizující krásy.
Hodnota práce a rodiny
Îneãky/Zemûdûlství, od Jana ·tursy Mofieplavba a dále
8 Za zmínku urãitû stojí v˘zdoba spofiitelny v Tfieboni od
Souãasnû s tematikou „okouzlení“ se objevuje
jsou zde sochy od Bohumila Kafky a Otto Gutfreunda. Viz
Josefa Bílka, kter˘ zde opût pracuje s regionální temati-
„solidnûj‰í“, nadãasové a hojnû zastoupené téma
NPÚ – ÚOP v hlavním mûstû Praze, inv. ã. 7557, archiv
kou – rybáfi s kaprem – nebo práce Josefa DrahoÀovské-
práce a rodiny pracující ve prospûch prosperity
107; Jifií ÎIVN¯: Restaurátorská zpráva Jungmannova uli-
ho v Turnovû, jehoÏ reliéfy s tematikou v˘roby ‰perkÛ jsou
státu. Nejãastûji tvofií v˘zdobu bankovních domÛ
ce – Adria, 1994.
svébytn˘m dokladem tradice regionu.
a spofiitelen. K v˘jimeãn˘m pracím patfií napfiíklad
6 Jaromír PEâÍRKA: Karel Dvofiák, Státní nakladatelství
reliéf z dne‰ní Komerãní banky v Náchodû od Bfie-
krásné literatury, hudby a umûní, Praha 1955, s. 27–28.
prací dal‰ích autorÛ v ãesk˘ch zemích.
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | R e n a t a S K ¤ E B S K Á / A r c h i t e k t o n i c k á p l a s t i k a a a t r i b u t y p r á c e
445
mastr_06.qxd
10.12.2009
14:07
Stránka 446
5
6b
6a
ního prÛmyslu a oslavují rodinn˘ Ïivot. Rozvinut˘
by na budovû b˘valé Revírní banky. Jedná se mimo
Obr. 5. Hradec Králové, budova b˘valého ¤editelství
smysl pro charakteristiku a dûj je tu harmonizován
jiné o postavy dûlnické matky s dítûtem a horníka
drah, autor Bedfiich Stefan, reliéf z roku 1933. Moderní
s pádn˘m skulpturálním ztvárnûním, v pojetí po-
(1925). Uzavfiená a strohá forma evokuje práce
monumentální alegorie Ïelezniãní dopravy. Antiku a mo-
stav a tváfií, vûcí a drapérií uplatÀuje se strohá ob-
Constantina Meuniera. Dal‰í jeho mimofiádnou
derní svût evokují postavy Merkura a Ïeny s atributem lo-
jektivita, vyjádfiená urãitostí tvarÛ.“ Dal‰í mimo-
prací jsou sochy havífiÛ a taviãÛ pro budovu paláce
komotivy nad centrálním motivem zemûkoule.
fiádnou prací jsou pro svou v˘tvarnou ãistotu
Elektra z let 1923–1926. Postavy polonah˘ch mu-
Obr. 6a, 6b. Ostrava, palác Elektra, autor Augustin
a eleganci dva reliéfy s tematikou prÛmyslu, ze-
ÏÛ nemají nic spoleãného s m˘tick˘mi hrdiny. Jsou
Handzel, 1923–1926. Postavy havífiÛ a taviãÛ jsou v au-
mûdûlství a rodiny na Mûstské spofiitelnû v Pfiero-
to muÏi, ktefií znají tvrdou práci, tak jak je autor po-
torovû pojetí realistickou dobovou sociologickou sondou.
vû (dnes Komerãní banka) z roku 1926 od Josefa
znal v hornick˘ch koloniích. Jeho sochy jsou syro-
Kubíãka. Rustikální a silnû osobité pojetí pfiiná‰e-
vou a realistickou ukázkou dobového sociálního
9
10
jí plastiky Franty Úprky ve Fr˘dku-Místku.
O roz-
manitosti v˘razov˘ch a v˘tvarn˘ch moÏností svûd-
cítûní bez pfiíkras. Horník se pfiedev‰ím pro Ostrav11
sko stal synonymem zdej‰ího prÛmyslu.
ãí v˘zdoba domu „U HavlíãkÛ“ v Náchodû od
■ Poznámky 9 Jifií KOTALÍK: Bfietislav Benda, Odeon, Praha 1982,
Jaroslava Horejce. Jedná se o sedm reliéfÛ zná-
M˘tus venkova a role Ïeny
s. 27.
zorÀujících jednotlivá fiemesla (kováfi, tkadlec,
Dal‰ím z ãast˘ch témat je venkovsk˘ Ïivot. Tvor-
10 Místek, Hlavní tfiída ãp. 133, b˘valá Národní záloÏna
soustruÏník aj.) zasazen˘ch do balkónov˘ch zá-
ba podmínûná lidov˘mi povûstmi je ov‰em mno-
Místecká. Základní kámen byl poloÏen v roce 1927, auto-
bradlí, které v˘tvarnou zkratkou a precizností pfii-
hem více idylickou fikcí neÏ v pfiípadû prÛmyslového
rem pozdnû konstruktivistické budovy byl praÏsk˘ archi-
pomínají spí‰e autorovy broÏe ve stylu art deco.
tématu. M˘tus zdravého a pracovitého venkovana
tekt Bohumil Hübschmann. Na prÛãelí stavby se nacháze-
hrál v˘znamnou roli v období 19. století a jeho v˘-
jí ãtyfii figury v lidov˘ch krojích na téma Jak stafií spofiívali
Maskulinum prÛmyslu
znam se nezmûnil ani ve 20. století, kdy se do iko-
od Franty Úprky. Petr JU¤ÁK: Fr˘dek-Místek, Muzeum Bes-
Z tematického hlediska je zajímavá situace na
nografie práce více prosazuje postava dûlníka. So-
kyd, Fr˘dek-Místek 2002, s. 44–45.
Moravû, kde proti sobû stojí oblast zemûdûlská
chafii v zemûdûlsk˘ch regionech, zejména Hané
11 V Ostravû je fiada dal‰ích velmi kvalitních prací, napfií-
a prÛmyslová, které se v˘raznû odráÏejí ve svébyt-
a jiÏní Moravy, zpodobÀují postavy oráãÛ, Ïneãek,
klad sochafiská v˘zdoba fieditelství BáÀské a hutní spoleã-
ném regionálním sochafiském pojetí. Pro prÛmyslo-
rolníkÛ a symboliku prací spojen˘ch s pÛdou. Nej-
nosti od Josefa Kubíãka. Tematika prÛmyslu není na Mo-
vé oblasti se stává nejvíce zpodobÀovanou posta-
ãastûji se v‰ak jedná o Ïenskou postavu, od antic-
ravû omezena pouze na Ostravsko. V 50. letech minulého
vou ten, kdo je u zrodu bohatství: dûlník, hutník
ké bohynû Cerés aÏ k personifikaci pfiedstavující
století vznikl velmi kvalitní reliéf pro firmu Meopta v Pfiero-
nebo horník. V Ostravû je v˘raznou osobností Au-
úrodnou a Ïivotodárnou zemi, pojaté jako venkov-
vû od Josefa Bajáka (1955), znázorÀující v˘robní proces
gustin Handzel, kter˘ je autorem sochafiské v˘zdo-
ské dûvãe, nejãastûji se srpem a snopem klasÛ.
optické dílny.
446
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | R e n a t a S K ¤ E B S K Á / A r c h i t e k t o n i c k á p l a s t i k a a a t r i b u t y p r á c e
mastr_06.qxd
10.12.2009
14:07
Stránka 447
7
9
8
Obr. 7. Ostrava, b˘valá budova uhelné spoleãnosti Sever-
a opatrovnice“, tedy pokraãování v biblické linii
Druh˘m reliéfem, kter˘ má mnoho spoleãného
ní dráhy Ferdinandovy, autor Karel Lauda, reliéf Stvofiení
chápání Ïenské role. JestliÏe se zab˘vá konkrétní
s básnickou a poetickou promûnou tematiky prá-
uhlí, osazen 1940. Básnická promûna cesty uhlí od jeho
prací, je to nejãastûji sbûr ovoce, klasÛ, pozdûji
ce, pfiestoÏe vznikal aÏ v letech 1961–1967, je dí-
stvofiení aÏ po tûÏbu.
jako úfiednice nebo hospodyÀka pfiiná‰í své úspo-
lo Vincence Makovského pro plastickou v˘zdobu
Obr. 8. Náchod, budova b˘valé spofiitelny, autor Bfietislav
ry do spofiitelny a podobnû. Îena má ãasto „lehãí
prÛãelí novostavby ãistírny vody ve Vítkovû-Pod-
Benda, 1928–1930. Reliéf prezentuje regionální prÛmyslo-
práci“ neÏ muÏ, opût v linii tradicionalistického
hradí ve Slezsku.
vou v˘robu a rodinn˘ Ïivot. Solidnost a prosperita spoleãnos-
rozdûlení rolí mezi muÏe a Ïenu.
Ïivotû‘, znûjící spí‰e jako titul vûdecko-odborného
14
„Moto zadání ‚Voda v na‰em
pojednání neÏ budoucí monumentální sochafiské
ti zaloÏené na principu práce a rodiny je umocnûna v˘tvarPoetika práce
realizace, pfiivedlo Vincence Makovského k lyric-
Obr. 9. Pfierov, b˘valá spofiitelna, autor Josef Kubíãek, re-
Dva reliéfy s námûtem práce, které se svou v˘-
ko-epickému pojetí rozmûrného díla. V soustavû
liéfy z roku 1926. Tematika regionálního prÛmyslu (stro-
tvarnou a pfiedev‰ím v˘razovou kvalitou vymykají
reliéfÛ umûlec v procesu nûkolikaleté tvÛrãí práce
jírenství), zemûdûlství a spofiivosti (vãelí úl) je podána ve
bûÏné produkci, jsou monumentální díla odli‰n˘ch
dospûl k jakési sochafiské poemû o vodû. Jedno
v˘tvarnû ãistém a elegantním pojetí.
autorÛ vzniklá v rÛzn˘ch obdobích, a pfiesto sv˘m
z posledních dûl Vincence Makovského nalezlo
n˘m pojetím, které je jednoduché, bez zbyteãn˘ch detailÛ.
zpÛsobem stejná. První z nich je reliéf Karla Laudy
místo v krajinû uprostfied lesnat˘ch kopcÛ a pro-
Opût se setkáváme s rÛzn˘m pojetím, od antikizu-
Stvofiení uhlí, mohutn˘ kamenn˘ vlys, komponova-
svûtlen˘ch strání, místo vzdálené prÛmyslov˘ch
jící alegorie úrody Josefa Kubíãka na dne‰ním Hut-
n˘ pro prÛãelí správní budovy uhelné spoleãnosti
i kulturních center zemû i hlavních komunikací. Vy-
ním projektu v Brnû pfies klasicizující v˘raz postav
Severní dráhy Ferdinandovy v Ostravû (osazen
Julia Pelikána na dne‰ní budovû KB v Olomouci aÏ
1940). „Jedná se o básnicky pojatou komposici
po rustikální ztvárnûní Karla Lenharta v Olomouci.
na motiv ‚âasu‘, alegorizovaného letící Ïenskou
■ Poznámky
Postupnû dochází k propojení práce zemûdûl-
postavou, ukládající do zemû Ïivoucí stvol kapradi-
12 Napfiíklad reliéf Josefa ·kody na dne‰ní Komerãní
ce a dûlníka. Jedná se o zjevnou snahu harmo-
ny, která kamení prací vûkÛ. Zákonem promûny
bance v Hradci Králové. Jedná se o práci z roku 1931, na
nicky spojit obû sfér y, prÛmysl a zemûdûlství,
v prÛbûhu milionÛ let kapradiny, pfiesliãkové lesy
níÏ jsou znázornûni dûlník, úfiedník a rolník.
Stej-
a plavunû, pfietváfiející se v uhlí, se ukládají ve
13 Jan TOME·: Jan Lauda, ORBIS, Praha 1952, s. 23–24.
n˘ princip je uplatÀován v symbolice muÏe a Ïeny,
vrstvách a zlomech a jsou dob˘vány horníkem, ru-
14 Jifií HLU·IâKA, Jaroslav MALINA, Jifií ·EBEK: Vincenc
opût spojen˘ch v jeden princip pracující rodiny. Te-
bajícím v leÏe v nízké ‰tole. Dílo je syntézou objek-
Makovsk˘, Nadace Universitas Masarykiana, Akademic-
matika a pfiedev‰ím její provedení je zajímavé rov-
tivní skuteãnosti, v˘tvarnû pfiehodnocující dlouh˘
ké nakladatelství CERM, Masarykova univerzita, Nakla-
nûÏ z pohledu genderov˘ch studií, protoÏe Ïenû je
pochod promûny pravûk˘ch lesÛ, v podobû uhlí
datelství a vydavatelství NAUMA, Vysoké uãení technic-
témûfi vÏdy pfiisouzena role „‰Èastné matky
opût objeven˘ch a dob˘van˘ch ãlovûkem.“
prostfiednictvím více postav nebo reliéfu.
12
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | R e n a t a S K ¤ E B S K Á / A r c h i t e k t o n i c k á p l a s t i k a a a t r i b u t y p r á c e
13
ké, nakladatelství VUTIUM, Brno 2002, s. 69.
447
mastr_06.qxd
10.12.2009
14:07
Stránka 448
11
10
12
Obr. 10. Praha, b˘valá Mûstská jatka, autofii âenûk Vos-
lem (Vorafii, Dudák plynoucí po vodû), ale své
50. léta 20. století, kdy dochází k oficiálnímu pre-
mík, Bohuslav Schnirch, 1895. Monumentální pomníko-
místo tu má i apoteóza souÏití ãlovûka s pfiíro-
ferování témat práce. Vzniká fiada agitek a politic-
vé pojetí jateãn˘ch volÛ, které pfiivádûjí na poráÏku silní
dou. Autorovy soukromé záÏitky a asociace z dût-
ky motivovan˘ch dûl, ale také kvalitní jednotliviny.
rekové. Právû monumentalita, která dosud náleÏela pouze
ství se tu prolínají s inspirací lidovou poezií (V ‰i-
V 60. letech 20. století, také v dÛsledku ãásteã-
pomníkÛm v˘luãn˘ch osobností a událostí, ve spojení
rém poli studáneãka, Zabit˘ dudáãek, Proã kalino
ného politického uvolnûní, mizí zájem o danou te-
s „banalitou místa a události“, jak˘mi jsou jatka a poráÏ-
v struze stojí‰) i s pfiedstavami pov˘tce historic-
matiku. K jejímu vzkfií‰ení dochází ve druhé polo-
ka, patfií v na‰í tehdej‰í produkci k ojedinûl˘m.
15
k˘mi (Kozák)“.
vinû 80. let, kdy mladí, pfiedev‰ím regionální
Obr. 11. Vítkov-Podhradí (okres Opava), reliéf ãistírny
V˘luãnost obou prací, která je dle mého názoru
umûlci zaãínají b˘t opût unaveni „velk˘mi tématy“
vody, autor Vincenc Makovsk˘, 1961–1967. Monumen-
preciznû vyjádfiena citovan˘mi autory, je právû v pro-
a vracejí se k obyãejnému ãlovûku, jeho práci
tální lyricko-epická poema o vodû a jejích podobách.
mûnû tematiky práce a pracovní ãinnosti od ne-
a k v˘luãnosti dané lokality. Je nutné fiíci, Ïe po-
Obr. 12. Turnov (okres Semily), budova b˘valé brusírny
osobního, oslavného nebo naturalistického pojetí
dobn˘ v˘voj postihl také malífiství.
drahokamÛ, autor Josef DrahoÀovsk˘, 1930. Reliéfy s te-
pfies civilní a realistické ztvárnûní aÏ k básnické vizi.
práce byla více ãi ménû erudovanû zpracována
Tematika
v rámci sociálního umûní. Vznikla fiada kvalitních
matikou v˘roby ‰perkÛ, jsou svébytn˘m dokladem tradice regionu, efektním prvkem je Ïena zálibnû pozorující ‰perk
16
Závûr
monografií jednotliv˘ch autorÛ, ale dosud nebyl
PfiestoÏe systematická dokumentace je‰tû ne-
zpracován na základû systematického terénního
ní dokonãena a v Ïádném pfiípadû vyhodnocena,
prÛzkumu komplexní soupis a následné objektiv-
staveno slunci, vûtru a pfiívalÛm de‰tû vypráví pfií-
lze jiÏ nyní konstatovat dílãí poznatky. Pro vût‰inu
ní zhodnocení dané v˘tvarné produkce, která
bûh o vodû. Ve dvoudílném reliéfním polyptychu,
autorÛ je typické postupné opou‰tûní obecn˘ch
v sobû zahrnuje i práce mimofiádné kvality zaslu-
ãi spí‰e v jakémsi polyekranu se v bezprostfied-
alegorií nebo antick˘ch boÏstev. Do popfiedí zájmu
hující pfiíslu‰nou památkovou ochranu.
ním sousedství stfiídají celkové zábûry s detaily,
se dostává prost˘ ãlovûk a motiv kaÏdodennosti,
sousedí zde velk˘ formát s mal˘m, vysok˘ reliéf
ale také inteligence zpodobÀovaná postavami
s nízk˘m, pfiiãemÏ nûkteré reliéfní desky vystupují,
úfiedníkÛ nebo vûdcÛ; s tûmito námûty pracují so-
■ Poznámky
zatímco jiné jako by se sv˘m obrazn˘m sdûlením
chafii sociálního umûní pfiedev‰ím ve 20. letech
15 TamtéÏ, s. 69.
ustupovaly do pozadí. Aãkoliv se fiád znaãnû roz-
20. století. Tento trend je postupnû ve 30. letech
16 Dílãí ukázky malífiství s pracovní tematikou jsou jiÏ ny-
mûrného díla dosti dÛslednû podfiizuje symetric-
minulého století opou‰tûn, ale v regionech pokra-
ní zahrnuty v rámci v˘zkumu. Jedná se o autory s vazbou
kému rozvrhu skladby, o úloze jednotliv˘ch reliéfÛ
ãuje s urãitou setrvaãností dále. Na celém území
na Moravu regionálního (Jan Pinkava) i celorepublikového
v infrastruktufie v˘tvarného komplexu rozhoduje
ãesk˘ch zemí vznikají díla osobitá a invenãní, ale
v˘znamu (Max ·vabinsk˘). Komplexní pojetí problematiky
jejich obsahové poselství. Konfrontuje se tu dra-
také jednoznaãnû epigonská. Obdobím, které pra-
v‰ak není vzhledem k její obsáhlosti moÏné. Bylo by urãi-
matick˘ Ïivel (Boufie, Jaro na fiece) s lidsk˘m údû-
covnímu motivu paradoxnû velmi ublíÏilo, jsou
tû zajímavé postupnû zpracovat rovnûÏ tuto oblast.
v zrcadle.
448
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | R e n a t a S K ¤ E B S K Á / A r c h i t e k t o n i c k á p l a s t i k a a a t r i b u t y p r á c e