Další číslo k vám dorazí v neděli 25.5. v dopoledních hodinách.
Huráá Další číslo našeho časáku je tu! A s ním i jaro. Opět máte možnost si procvičit čtení, obnovit paměť při luštění křížovek, probudit hlasivky ze zimního spánku při zpěvu písniček a dozvědět se něco víc o další osobnosti našeho sboru. A jak už jsme se zmínili je tu jaro. Jaro je symbolem něčeho nového a něco nového můžete najít i v našem plátku.
ÚŽASNÁ MILOST V roce 1830 byl ve Filadelfii souzen George Wilson za loupežnou vraždu. Soud nad ním vynesl rozsudek trestu smrti oběšením. Tehdejší prezident Spojených států Andrew Jackson mu však udělil prezidentskou milost. Wilson ale tehdy z určitých důvodů tuto milost odmítl a trval na tom, že milost může dostat jen pokud ji přijme on sám. Sporem se zabýval Nejvyšší soud a jeho předsedající soudce Marshall dospěl k následujícímu rozhodnutí: “Milost lze pouze darovat. Nabytí její platnosti je tedy podmíněno přijetím toho, na koho se vztahuje. Pokud by tedy odsouzený - ať je to jakkoliv k nevíře - tuto milost odmítl - na což má právo - pak už není žádná milost. George Wilson tedy musí být oběšen!“ A byl popraven. Podobně i Bůh nás pro hřích odsoudil k “trestu smrti“. Ale je to zase Bůh, kdo nám dává ještě jednu šanci. S NÍM můžeme začít znovu s čistým štítem. A tak v Kristu a jeho zástupné smrti na kříži nabízí Bůh odpuštění všem, kteří zhřešili. Mně i tobě. Více už Boží láska udělat "nemůže". Nemůže tě přinutit toto odpuštění přijmout. Bůh dal jednou člověku svobodu a nebude ji brát ani teď. Poslední krok musíš udělat ty!
Navigace: Exkluzivní rozhovor
2
Misionáři u nás
3
Ptačí klec
4
Historie písní
5
Narozeninové okénko
5
Pravda
6
Zazpívejte si s námi
8
On 11-12 al : 1 9 y d Žalm lům vy ě d n a svým aby tě , z a k í ř p o tobě a všech in chránil tách. Na rues tvých c dou nosit, bu ohu kou tě men n á k o s i aby s nil. nepora
DIRIGENTKA FINANCÍ Sestru Lianu Brahovou vám jistě nemusíme představovat. Stará se sboru o finance a vede pěvecký Sbor i Sboreček.Pojďme jí položit pár záludných otázek:
Baví tě vedení Sborečku a Sboru? Ano, velmi. Co tě vedlo k tomu, že jsi vzala vedení Sborečku a Sboru? Myslím, že jsem chtěla využít své obdarování, které cítím a taky moc ráda zpívám. Tak jsem to cítila a moc mě to baví a naplňuje. ☺ Co to obnáší? Obnáší to každodenní trénink a seznamovat se s notovou osnovou, poněvadž nemám žádné hudební vzdělání. Takže se to musím nejdříve naučit. A pak mi to dělá jenom samou radost.☺☺☺☺☺☺☺☺ Jaká je to práce vést sborové finance? Je to zodpovědná práce, ale taky mě to baví! ☺☺☺ Kdy jsi uvěřila? V kolika letech? Ve sboru jsem vyrůstala, o Pánu Ježíši a o Pánu Bohu jsem slyšela odmalička, ale na ten den si vzpomínám. Bylo mi asi 16 let. Jaké 3 věci by sis vzala s sebou na pustý ostrov? Tak nabízí se Bible, že…☺ Ale 3…? No.. Strejda Daniel to měl jednodušší. Ten si vzal ty 3, ale já mám 4 ☺, ale 3… to nevím. Jenom 3…? ☺. Tak asi: Bibli, nůž a…… celou rodinu (jako jednu věc) ☺☺☺☺☺☺☺ Jako barvu máš nejradši? Tak asi zelenou. ☺ Jak ses seznámila se svým mužem? V kostele, na besídce, v mládeži….. No prostě byl všude! ☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺ Jaká je tvoje oblíbená kniha, kapitola nebo verš v Bibli? Jan 3/16 ( Neboť Bůh tak miloval svět…) Co bys chtěla ještě říct? Jsem moc ráda, že tady s vámi můžu být, v tomto sboru. ☺☺☺☺☺☺☺☺
o, n a i L á l i M e za m e j u k se ě i d c i á t r c p o u m tavo ě b o a u trpělivo i v celém sboru. m sborečke
Stránka 2
Misionáři v našem sboru: Misionář- ten, který přináší radostnou zvěst o spasení (záchraně) světa, kterou vydobyl Pán Ježíš Kristus pro každého a zaplatil za ni nejvíce jak mohl– svým životem. Nám lidem ji však nabízí zdarma, stačí jen přijmout tento nejvzácnější dar. Misionářem je proto každý učedník Pána Ježíše, který Boží nádherné spasení přijal. To jej vede k nesmírné vděčnosti a tak se jako sám zachráněný (spasený) vrací do světa zachraňovat ztracené. Nemusíme proto jezdit do Afriky, na Nový Zéland. Misionáři můžeme být hned na zápraží vašich domovů. Protože „Bůh chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu“. 1. Tim. 2, 3-4 a sám nás tímto úkolem pověřil. ,,Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ Marek 16, 15. Ovšem to nemůžeme splnit sami ze sebe. „A tak, bratři, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci“. Ef. 6,10 K této službě jsme však dokonale vybaveni. „Obuti k pohotové služ-
bě evangelia pokoje…“ Ef. 6,15
Chvála Pánu Bohu- i náš sbor má již 9. rokem své věrné misionáře mezi rómskými dětmi v Sokolově a několik let i v Kraslicích. Jsme za ně Pánu Bohu nesmírně vděčni a úkolem nás všech ostatních je „nést je na modlitbách a krýt jim záda“. Minulý rok nám Pán Bůh umožnil vznik klubu Dobré zprávy v Kynšperku. Smíme tak oslovovat děti na sídlišti a říct jim, že je má někdo rád a moc mu na nich záleží. Tento Kynšperský klub navazuje na naše prázdninové Dny děti pojďte si hrát , kam přicházelo 20-50 dětí. Modlíme se, aby se tyto děti staly mostem, jímž by se evangelium dostalo i do jejich domovů a k jejich rodičům.
V. T. I. P. Y.
Pavel Bosman© Stránka 3
PTAČÍ KLEC Pastor Georg Thomas, který v malém městečku v Nové Anglii vedl svůj sbor, přišel jednou jednoho velikonočního rána do kostela a nesl rezavou starou ptačí klec, kterou položil vedle kazatelny. Věřící udiveně nadzdvihli obočí. Když pastor promluvil, vyprávěl, jak se včera procházel po městě a uviděl chlapce, který nesl tuto klec. Byli v ní tři malí ptáčci, třesoucí se chladem a strachy. Zastavil ho a zeptal se: "Co to tam máš, synku?" "Jen pár starých ptáků," odpověděl. "Co s nimi chceš udělat?" ptá se pastor. „Vzít si je domů a hrát si s nimi," odpovídal hoch. "Budu je dráždit a vytrhávat jim pera, aby se porvali. Vsadím se, že se pobavím." "Ale dříve či později jich budeš mít dost a přestane tě to bavit. Co uděláš potom?" "Mám pár koček," povídá kluk, "dám je jim, rády si na nich pochutnají..." Pastor na moment ztichl. "Kolik chceš za ty ptáky, synku?" "Cóó? Na co by vám byli, pane? Jsou to jen obyčejní ptáci z pole. Ani nezpívají a vůbec nejsou pěkní." "Kolik?" znovu se ptá pastor. Chlapec si ho přeměřil, jako kdyby se zbláznil, a vyhrkne: "10 dolarů!" Pastor sáhl do kapsy a vytáhl desetidolarovku. Dal ji chlapci do ruky a ten zmizel rychle jako blesk. Pastor zdvihl klícku a opatrně ji nesl na konec aleje, kde byl strom a malý trávník. Položil ji na zem, otevřel dvířka a něžným ťukáním na mřížku přiměl ptáky, aby vyletěli. Pustil je na svobodu. To vysvětlilo přítomnost klece na kazatelně a pastor začal vyprávět tento příběh: Jednoho dne si povídal Ježíš s Ďáblem. Satan se právě vrátil z Rajské zahrady a škodolibě se chlubil: "Nuž, Pane, právě jsem nachytal plný svět lidí. Nastražil jsem past, starou návnadu, věděl jsem, že neodolají. Mám je všechny!" "Co s nimi budeš dělat," zeptal se Ježíš. Satan odpověděl: "Cha, budu se bavit! Budu je učit, jak se mají brát a potom rozvádět, jak se mají nenávidět a ubližovat si, naučím je pít, kouřit, fetovat a rouhat se. Naučím je vynalézat pušku a bomby a navzájem se zabíjet. Už se těším na tu zábavu!" "A co uděláš potom?" zeptal se Ježíš. "Zabiju je!" hrdě vypjal Satan, "všechny je zabiju!" "Kolik za ně chceš?" zeptal se Ježíš. "Snad bys ty lidi nechtěl?! Není v nich ani špetka dobra. Když si je vezmeš, budou tě jenom nenávidět. Naplivají na tebe, budou tě proklínat a zabijí tě! Určitě o ně nestojíš!" "Co za ně chceš?" zeptal se znovu. Satan pohlédl na Ježíše a zašklebil se: "Všechny tvoje slzy a všechnu tvoji krev!" Ježíš řekl: "Máš je mít!" a zaplatil.
Pastor zdvihl klícku a odešel od kazatelny.
Stránka 4
Ó UJMI RUKU MOJI A VEĎ MNE SÁM Roku 1826 se narodila v Rize v Estonsku evangelickému profesorovi Housemannovi dcera Julie. Bylo to děvčátko velmi vnímavé a nadané a brzy se obrátila k Pánu Ježíši. Dostalo se jí znamenitého vzdělání a pečlivé náboženské výchovy. Pro tísnivé rodinné poměry byla nucena hned v mládí vydělávat peníze tak, že byla vychovatelkou v různých rodinách. Ve svých 28 letech se dozvěděla, že jeden německý misionář, který působil mezi černochy v Africe, hledá doma, mezi svými krajany ženu, která by s ním chtěla jít společně životem a pracovat s ním v misii pro Pána Ježíše. Tak to bylo tehdy dost častým zvykem misionářů. Julie se rozhodla, že pojede a vydala se na cestu. Po mnoha obtížích se dostala konečně na určené místo, ale hned po příjezdu zjistila, že muž, kterého si měla vzít a kvůli kterému podnikla tak dalekou a namáhavou cestu, před několika dny náhle zemřel. Co teď? Co má dělat? Sama , daleko od domova, bez jakékoli opory mezi lidmi, jejichž řeči nerozuměla a bez nejmenších zkušeností zdejšího života. Této skutečnosti teď stála tváří v tvář a nevěděla si rady. Nevěděla, jak to bude dál. Tu se ukázalo, že Julie je žena velmi statečná a že jí skutečně šlo v první řadě o Boží věci, o Pána Ježíše a práci pro něj, že jí nešlo jen o člověka. Rozhodla se, že zůstane tam, kam jí už Pán dovedl a kam ji postavil a že tedy bude pokračovat v díle zemřelého misionáře. A právě tehdy, v těch chvílích bezradnosti a opuštěnosti, kdy neviděla ani na krok před sebe vznikla píseň Ó ujmi ruku moji. Pracovala dlouhá léta v misii a až ve stáří se vrátila zpět do vlasti, kde zemřela ve věku 75 let. Tato píseň, která je vyjádřením velké pokory a poslušnosti i odevzdanosti do Božího vedení, je rozšířena po celém světě.
NAROZENINOVÉ OKÉNKO
MÁTE TO SPRÁVNĚ? REKORDY V BIBLI (SPRÁVNÉ ODPOVĚDI Z MINULÉHO ČÍSLA)
1. 14 dnů (Sk.27,13) Přejeme všechno nejlepší a Boží 2. 6 nádob vždy po 2-3 mírách, jedna ,míra je asi 39,8 požehnání všem oslavencům tenlitrům, to je celkem asi 600 l vína (J.2,6-9) to i příští měsíc: 3. V Efezu, knihy měly cenu 50 000 stříbrných grošů (Sk.19,19) DUBEN KVĚTEN 11.4. Vlasta Effinovičová
16.5. Alena Brahová
14.4. Timoteus Knorek
19.5. Ester Pospíšilová
4. Muž u rybníka Bethesda, 38 let (J.5,5)
5. O letnicích v Jeruzalémě, asi 3000 lidí (Sk.2,41) 6. Ježíš se postil 40 dní a 40 nocí (Mt.4,2) 7. Chudá vdova (L.21,1-4)
20.4. 20.5. Miriam Knorková st. Jáchym Janko
8. Opět v Efezu (Sk.19,28 a dále)
20.4.1991 Lukáš Braha
27.5. Liana Brahová
15.4. Tobiáš Krejčí
31.5. Sára Kabatniková
10. Neznáme přesný počet, ale bylo to s Pavlem na cestě do Říma (Sk.27,11)
9. Ten, kdo je jako dítě(Mt.18,3)
Stránka 5
Ó UJMI RUKU MOJI
PRAVDA Pravdu může poznat jen ten, kdo miluje. Tím, jak žijeme, máme přirozeně určitý vliv na své okolí a utváříme si na ně názor. Ať už jsi vědomě přemýšlel o smyslu života, nebo ne, máš určitě nějaký důvod, nebo mnoho důvodů, proč žiješ, naše názory na život mohou ovlivňovat to, jak vidíme sebe a druhé, jak se k nim chováme, jak využíváme svůj čas, jaké jsou tvé životní priority, ... Čím méně si uvědomuješ a utváříš názory, tím více můžeš také být ovlivněn názory kolem sebe — médii, nebo svými sobeckými tužbami. Nemá proto smysl přemýšlet o hlubších otázkách a nebýt tak lehce ovlivněni a zmanipulováni tím, co se kolem nás děje? To také Ježíš myslel, když mluvil o svobodě - řekl Židům: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“( Jan 8 : 31-32). Až když už jsme tedy pochopili smysl našeho života a proč je takový, jaký je, mohli jsme poznat pravou svobodu. Je to jasné, my jsme sice pravdu jako takovou již poznali, ale nejde jen uvěřit, chodit do kostela a čekat, že se nás tím celý věřící život takřka týká, musíme stále prosit a hledat, to je úděl křesťana. Na to také Ježíš řekl: „Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám
otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.“ (Lukáš 11: 9-10) POZNAT SPRÁVNÉ OD NESPRÁVNÉHO, PRAVDU OD NEPRAVDY A BÝT
SCHOPNI TÍM ŽÍT, TO DÁVÁ SVOBODU OD OTROCTVÍ V NAŠICH SOBECKÝCH TOUHÁCH. TO JE PRAVDIVÁ SVBODA. Magda Stránka 6
PRO DĚTI 1 2
Vyhněte se na cestě do cíle všem nástrahám, které na vás číhají za každým rohem.
3 4 5 6 7 8 9
1. Prorok, který křísil mrtvé 2. Poslední z izrelských soudců 3. Manželka perského krále 4. Zápasil s Bohem 5. Manžel Jezábel 6. Matka Šéta 7. Prorok poslaný k pohanům 8. Otec Jónatana 9. Elíšův praděda
Tajenka: Jedna z vlastností lásky
SOBECKÝ OBR
(POKRAČOVÁNÍ)
Ale jaro nepřišlo vůbec a nepřišlo ani léto. Podzim obdaroval všechny stromy zlatými plody, ale Obrově zahradě nedal žádné. „Je příliš sobecký,“ prohlásil. A tak v zahradě vládla pořád Zima, Severní vítr, Krupobití a ve větvích tančili Mráz a Sníh. Jednoho rána ležel Obr v posteli a už nespal, když uslyšel kouzelnou hudbu. Zněla mu tak sladce v uších, až si pomyslel, že jdou kolem královští muzikanti. Ve skutečnosti mu za oknem zpívala malá konopka. Ale Obr už tak dlouho neslyšel ve své zahradě zpívat žádného ptáka, že mu ten zpěv připadal jako nejkrásnější hudba. Co že uviděl? Naskytl se mu ten nejbáječnější pohled. Malou dírou ve zdi dovnitř proklouzly děti a seděly ve větvích stromů. Na každém stromě, který Obr uviděl, seděl nějaký malý capart. A stromy se z návratu dětí tak radovaly, že se obalily květy a jemně povívaly svými pažemi nad jejich hlavičkami. V korunách stromů poletovali ptáčci a štěbetali radostí a květiny vykukovaly zelenou trávou a vesele se smály. Byl to čarokrásný výjev. Ale v jednom koutě zahrady zůstala ještě zima. Byl to ten nejzazší kout a stál tam malý hošík. Byl tak malý, že nedosáhl do větví stromu a jenom chodil kolem a hořce plakal. Nebohý strom dosud pokrýval sníh a led a ještě nad ním stále fičel Severák. „Vylez si nahoru, chlapče,“ nabádal jej strom a skláněl větve, jak nejníže dovedl, ale chlapec byl příliš droboučký. (POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ) Stránka 7
VZDÁVÁME TI CHVÁLU
WWW.S O
VYDÁVÁ
KOLOV.
KYNŠPE
RSKÁ M LÁDEŽ EVANGN E T.C Z / MLAAA DE
Z.HTM
Stránka 8
