HUMAN CAPITAL IN ICT Petr Doucek, Lea Nedomová
Informační technologie pro praxi 1. září 2009, Ostrava
Obsah • LIDSKÉ ZDROJE V ICT • BUDOUCNOST ICT V ČESKÉ REPUBLICE
Cíle projektu • Budu hovořit o business informatice. • Koho považovat za IT odborníka? • Jaký je celkový počet IT odborníků v ČR a jaké mohou být scénáře jeho dalšího vývoje v nejbližších letech? • Jaká je současná struktura IT odborníků dle profesí a jak se tato struktura bude vyvíjet v dalších letech? • Jaká je požadovaná struktura znalostí základních IT profesí? • Jaké jsou počty studentů a absolventů oborů VŠ a VOŠ zaměřených na IT? • Jaká je struktura znalostí absolventů těchto oborů? • Je počet absolventů těchto oborů a struktura jejich znalostí vyhovující z hlediska potřeb globální ekonomiky? 3
Přínosy projektu •
Přínosy pro studenty:
– – •
Přínosy pro vysoké školy:
– – •
možnost cílených nabídek zaměstnání, kratší doba zapracování absolventů při nástupu do firmy, nižší náklady na školení (za předpokladu, že si vyberou absolventa, který na dobré univerzitě vystudovat vhodnou profesní roli).
Přínosy pro stát:
– –
4
budou moci přizpůsobit učební plány a počty přijímaných studentů požadavků praxe, ze statistik počtu studentů-informatiků na jednotlivých VŠ a struktuře znalostí absolventů budou znát svoji konkurenci a svoji pozici mezi ostatními VŠ,
Zaměstnavatelé IT specialistů získají:
– –
•
dostupné informace o tom, které profese praxe potřebuje, které jejich znalosti považuje za významné a které školy dané profese vychovávají a s jakou úspěšností, tyto informace budou moci využít při volbě vysoké školy, studovaného oboru a volitelných předmětů studovaného oboru.
budou vytvořeny předpoklady pro růst atraktivního sektoru IT služeb v ČR, vložené státní prostředky do vzdělání budou efektivněji využívány (školy budou motivovány vychovávat převážně ty profese, které se na trhu práce dobře uplatní).
Kdo je IT odborníkem a jak ho poznáme ?
Bill Gates and the Microsoft team (1978)
5
Kdo je IT odborníkem ?
různé přístupy ČSU, EU a OECD vers. náš projekt důvody odlišné definice IT odborníka v našem projektu inspirace průzkumy společnosti Gartner
6
Kdo je IT odborníkem? • • • • • •
Bysnys Analytik/Architekt IS/ICT manager provozu ICT Obchodník s IT produkty Vývojář / IS Architekt Správce aplikací a správce infrastruktury ICT ICT kvalifikovaný uživatel
7
Kdo je IT odborníkem ? Činnosti / Klíčové znalosti
Základní profesní role
Byznys analytikarchitekt (Business Process Analyst-Architect)
Profese:
analytik, znalostní inženýr, byznys konzultant, implementátor TASW, informační broker, pracovník competitive inteligence
analýza a návrh podnikových procesů a podnikové organizace analýza a návrh byznys efektů dosahovaných prostřednictvím IS/ICT analýza a návrh řízení znalostí v organizaci analýza rizik IS/ICT, business continuity návrh informatických služeb podporujících podnikové procesy nasazení/customizace standardního software návrh, vytváření a vyhledávání informačního obsahu (informatických služeb, portálu, webu,…) na podporu řízení organizace
Klíčové znalosti: jak změnit podnikové procesy aby byly rychlejší, výkonnější a méně nákladné a produkovaly kvalitní produkty/služby jak v procesech nejvhodněji využít znalosti a kompetence zaměstnanců a partnerů jaké ICT služby/aplikace je výhodné použít pro podporu byznys procesů jak nejvhodněji lokalizovat a customizovat aplikaci pro potřeby dané organizace Poznámka: vyžadována znalost globálních nejlepších praktik v kombinaci se znalostí lokálních podmínek a podnikové kultury (offshore outsourcing nepravděpodobný)
8
Základní požadované znalosti • Obligatorní – vysoký stupeň kreativity při řešení úloh , – dobrá znalost angličtiny (písmem i slovem), – schopnost práce v týmu, – komunikační schopnosti.
9
Základní požadované znalosti metodika •
Fakultativní
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 10
modelování a optimalizace podnikových procesů, funkcionalita, customizace a nasazování aplikací na podporu podnikových procesů, definice IT služeb a výběr variant provozu IT služeb (BPO, outsourcing, ASP,…), analýza a návrh IS architektury, formy komunikace mezi aplikacemi IS podniku i mezi aplikacemi různých organizací (EDI, XML,…), softwarové inženýrství - metody a nástroje pro vývoj, testování, distribuci, údržbu a integraci SW aplikací, datové inženýrství - metody a nástroje pro analýzu dat a návrh databází, DW, BI, znalosti informačních a komunikačních technologií – IT infrastruktury (HW, OS, sítě,…), provozní excelence (výkonnost, efektivnost, spolehlivost a bezpečnost při provozu aplikací), komunikační a presentační schopnosti, schopnosti vedení týmu, znalosti IT trhu (struktura nabídky a poptávky, dostupné produkty a služby, významní dodavatelé, modely licencování SW, cenové relace, vývojové trendy trhu,…), metody řízení a organizace podniků a institucí, znalost financí a ekonomiky podniku, znalost obchodu a marketingu, znalost statistiky, znalost práva (autorský zákon, zákon na ochranu osobních údajů, obchodní zákoník,…), znalost obsahu konkrétního sektoru ekonomiky (energetika, průmysl, telekomunikace, ..),
Hodnocení znalostí 0 žádné znalosti a dovednosti,
1 obecný přehled o problematice (odpovídá cca 1-2 dnům školení/kreditům výuky), 2 základní orientace v problematice a v terminologii (odpovídá cca 3-5 dnům školení/kreditům výuky) 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti (odpovídá cca 6-20 dnům školení/kreditům výuky) 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti (odpovídá cca 21-40 dnům školení/kreditům výuky) 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti (odpovídá 41 a více dnům školení/kreditům výuky) 11
Kvantitativní charakteristiky výzkumu v projektu • získána informace o 203 studijních oborech VŠ a VOŠ (z 53 fakult VŠ či VOŠ) • zpracováno 1002 odpovědí z firem a institucí, které byly vybrány tak, aby kopírovaly strukturu aktivních ekonomických subjektů v ČR 12
Struktura šetření mezi firmami 0
1–9
10 – 49
50 – 249
250 - 999
1000+
Total
MIT
56
28
28
28
37
16
193
SIT
56
56
56
56
71
36
331
VIT
56
110
160
122
26
4
478
Total
168
194
244
206
134
56
1 002
Výsledky - firmy
Počet IT odborníků v ČR v roce 2006 je odhadován na cca 233000
15
Struktura IT odborníků v ČR
16
Nejvíce IT odborníků v ČR pracuje ve firmách s velikostí do 50 zaměstnanců
17
Nejvíce IT odborníků v ČR pracuje v odvětvích se střední náročností na IT
18
odvětví SIT - OKEČ: D zpracovatelský průmysl, E výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, G obchod, opravy motorových vozidel a výrobků, H ubytování a stravování, K ( 70 - 71 a 73 - 74) činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, O ostatní veřejné, sociální a osobní služby, Q exteritoriální organizace a instituce,
Firmy a instituce v ČR hledají absolventy IT oborů se širokým spektrem znalostí Počet potřebných let praxe pro senior byznys analytika: 4
Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 191 obecný přehled o problematice, 2 základní orientace v problematice a v terminologii,
3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti
Požadavky na přijímané IT odborníky jsou vyšší v odvětvích s nižší náročností na využití IT
Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 2 základní orientace v problematice a v terminologii,
20
3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti
Výsledky školy
21
V ČR bylo v roce 2006 celkem 3900 absolventů IT oborů VOŠ a bakalářského a magisterského stupně studia na VŠ.
Typ studia
Bc DiS Mgr 5 letý Mgr Navazující
Celkový součet
Počet studentů 2005/6
Počet přijatých 2005/6
Počet absolventů 2005/6
17200 1400 3400 2600
8000 700 400 1200
2300 400 700 600
24500
10300
3900
Pozn: Počty studentů, absolventů a přijatých zaokrouhleny na stovky, DiS = obory VOŠ
.
22
Bakaláři 17.200
8.000
2.200
Segmenty Bc
23
Počet studentů 2005/6 Počet přijatých 2005/6 Počet absolventů 2005/6
Bc A
Bc B 2300 1100 200
Bc C 2700 1200 300
3100 1500 200
Bc D
Bc Nezařazené 5000 1900 700
4100 2300 800
Bakalářský stupeň – porovnání segmentů
Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 2 základní orientace v problematice a v terminologii,
24
3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti
Magisterské studium 6.000
1.500 1.400
Segmenty Mgr Počet studentů 2005/6 Počet přijatých 2005/6 Počet absolventů 2005/6
25
Mgr5 I 1600 400 500
Mgr5 J 1600 200 200
Mgr5 K 1000 300 200
Mgr5 L 700 200 100
Mgr5 Nezařazené 1000 400 400
Magisterský stupeň - porovnání segmentů
Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 2 základní orientace v problematice a v terminologii,
26
3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti
Dílčí závěry - školy • Pojetí informatiky – širší – možnost vykonávat manažerské pozice. • Výuka informatiky je značně diferencovaná. • Bakalářské studium v pojetí Evropy a USA. Tomu odpovídá i obsah studijních plánů. – Bakaláři v ČR nejsou v mnoha případech připravováni na profese v praxi ale spíše na další studium. – Jsou potom příliš drazí pro praxi – doškolování.
27
Dílčí závěry - školy • Značná část oborů poskytuje jenom základní orientaci v otázkách IT. Ta nedostačuje pro potřeby zaměstnání v oblasti IT. To není ale problémem u oborů, které jsou primárně zaměřeny na oblast mimo IT a informační technologie zde tvoří jenom doplněk výuky – např. bio-informatika, lékařská informatika. • Na VŠ informatických směrů je problémem i nábor studentů; chybí řada dovedností při nástupu na VŠ. 28
Porovnání - segment I – magistr role manažer rozvoje a provozu
29
Jak měřit rozdíl? – Ukázka
Business Process Analyst/ Designer
IS/ICT Businessperson in Development and ICT products and Operation services Manager
30
ICT Expert user
Administrator of applications and of ICT infrastructure
Developer / IS Architect
Jak měřit rozdíl? • Nepodařilo se zjistit, že některé segmenty nebo školy vychovávají specializované odborníky na definované role. – Některé studijní programy poskytují dobré předpoklady pro výkon každé z definovaných rolí, absolventi jiných oborů jsou pro praktické nasazení do business informatiky prakticky nepoužitelní. • Absolventi bakalářského stupně studia (přibližně 85% z nich) nemají odpovídající znalosti k tomu, aby mohli vstoupit na trh bez nákladného dalšího vzdělávání. Jsou velmi “drazí” pro zaměstnavatele z pohledu dalšího vzdělávání. 31
Jak měřit rozdíl?
• Situace je lepší s absolventy magisterských studijních programů. – Zde je “jenom“ asi 40% absolventů informatických oborů „drahých“ pro nasazení do praxe.
32
Faktory ovlivňující budoucí stav na trhu práce v IT v České republice
• investice (zejména) zahraničních IT firem pokud nebudou nadále pravidelně vznikat nové rozvojové projekty na poskytování IT služeb pro zákazníky mimo ČR, počet IT odborníků v ČR bude stagnovat nebo vzhledem k vyšší produktivitě práce a outsourcingu mírně klesat. Poptávka po IT odbornících by tak poklesla o cca polovinu. I tak ale budou potřeba stále skoro všichni absolventi IT oborů VŠ.
• pokles počtu mladých lidí v ČR a následné významné snížení počtu absolventů od cca roku 2015 (pokles přijatých od roku 2010)
• způsob jakým stát bude řešit nedostatek IT odborníků (bude-li ho vůbec řešit) např. podpora migrace, zjednodušení podmínek pro zaměstnání cizinců apod. 33
Zařazení faktoru demografického vývoje populace
34
Požadavek na počty přijatých studentů bakalářského studia – udržení počtu informatik
Number of enrolled
Proportion of 19 year old population in %
35
RESEARCH AND DEVELOPMENT WORK IN ICT
Otázky ? Investice do vědy a výzkumu v oblasti ICT do VŠ v ČR
