HRADECKÝ VENKOV, o.p.s. Integrovaná strategie území pro období

HRADECKÝ VENKOV, o.p.s. Integrovaná strategie území pro období 2008 – 2013

Zpracovatel: MAS Hradecký venkov, o.p.s., 2008 Metodické vedení: Mgr. Jolana Šopovová Zpracování textové části: Mgr. Jolana Šopovová

Obr. č. 1 Mapka regionu Hradecký venkov s rozdělením podle mikroregionů

2

OBSAH Úvod

5

Metodika zpracování

6

I. ANALYTICKÁ ČÁST 1. Základní charakteristika území

7

2. Geografie

7

3. Administrativní členění

7

4. Sídelní struktura

8

5. Obyvatelstvo

10

6. Vybavenost a sluţby 6.1.Školství, vzdělávání 6.2.Kultura 6.3.Zdravotnictví 6.4.Sociální sluţby 6.5.Spolky, aktivity neziskových organizací 6.6.Sport a volnočasové aktivity

13 13 15 16 17 18 18

7. Infrastruktura 7.1. Dopravní infrastruktura 7.2. Technická infrastruktura 7.3. Bytový fond

19 19 20 21

8. Příroda 8.1.Půdní fond 8.2.Ţivotní prostředí 8.3.Odpadové hospodářství 8.4.Brownfields

22 22 22 25 25

9. Historické dědictví 9.1.Památky

26 26

10. Ekonomická základna 10.1.Průmysl 10.2.Zemědělství 10.3.Sluţby 10.4.Regionální produkty 10.5.Cestovní ruch 10.6.Trh práce

27 32 32 32 33 33 36

3

11. Spolupráce regionu 11.1. Místní spolupráce 11.2.Nadregionální spolupráce 11.3.Nadnárodní spolupráce

38 38 38 39

12. MAS Hradecký venkov 12.1. Management 12.2. Program 12.3. Zdroje 12.4. Public relation

39 39 39 40 41

13. SWOT analýza

41

II. NÁVRHOVÁ ČÁST 1. Strategické priority 2. Cíle a opatření 3. Popis cílů a opatření

44 44 45 46

III. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST 1. Organizační zabezpečení realizace 2. Harmonogram realizace 3. Finanční zdroje 4. Identifikace rizik 5. Monitorování a hodnocení

51 52 53 53 54

Závěr

56

Seznam tabulek, grafů a obrázků

57

Seznam příloh

58

4

ÚVOD Ke vzniku Integrované strategie území regionu Hradeckého venkova vedly dva základní impulsy. Jednak to byl poţadavek daný Programem rozvoje venkova 1, který je nástrojem realizace podpory z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), jednak aktéry místního rozvoje pociťovaná potřeba vzniku strategického dokumentu, který by pomohl koordinovanému řešení společných problémů vymezeného území. Dosavadní přístupy k řešení problematiky regionu a k plánování jeho koncepčního rozvoje se ukázaly jako nedostatečné. Vycházíme-li z předpokladu, ţe odpovědnost za regionální rozvoj v ČR mají především kraje2, je třeba uvést, ţe plánování na krajské úrovni se stále odehrává v duchu tvorby ideálních koncepcí, nikoliv v duchu řešení reálných potřeb území. Vznikají obsáhlé expertní materiály, které však politici berou pouze na vědomí. Aktuálním a reálným potřebám se naopak snaţí vyjít vstříc jednotlivé obce či jejich uskupení. Obvyklá forma dobrovolného svazku obcí3 (DSO, mikroregiony) je však nedostačující, neboť neodpovídá společenskému a ekonomickému vývoji posledních let a nereflektuje legislativní změny přijaté zejména v souvislosti se vstupem do EU. Vznik obecně prospěšné společnosti Hradecký venkov4 (dále jen HV) je motivován výše uvedenými důvody. Zakládajícími členy o.p.s. jsou tři mikroregiony – Obce památkové zóny 1866, Nechanicko a Urbanická brázda. Tyto mikroregiony sdruţily svá území za účelem vytvoření Místní akční skupiny (dále jen MAS) jakoţto jednotky regionálního rozvoje tvořené nejen zástupci veřejné správy, ale rovněţ podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi a dalšími aktéry. Později se k jiţ vzniklé MAS připojil mikroregion Hustířanka. MAS Hradecký venkov dnes tedy působí na území 58 obcí Královéhradeckého kraje. Tato integrovaná strategie je prvním společným programovým dokumentem, jehoţ zpracování iniciovala obecně prospěšná společnost Hradecký venkov pro potřeby rozvoje regionu, v němţ působí.

1

Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, schválený Evropskou komisí dne 23. 5. 2007 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje (zejména § 8 tohoto zákona) 3 Zákon č. 367/1990 SB., o obcích (§ 20a) 4 Zapsaná v Rejstříku obecně prospěšných společností, vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl O, vloţka 160, dne 27. června 2007 2

5

METODIKA ZPRACOVÁNÍ Jak bylo výše zmíněno, oblast zájmu je tvořena územím čtyř mikroregionů. Jednotlivé DSO mají zpracovány strategické dokumenty5, které poslouţily (zejména jejich analytické části) jako jeden ze zdrojů dat pro analýzu území. Další údaje pro analytickou část byly čerpány převáţně z veřejných databází Českého statistického úřadu a z krajské pobočky v Královéhradeckém kraji. Tyto a další konkrétní zdroje jsou vţdy uvedeny v poznámce pod čarou. SWOT analýza byla zpracována za účasti zástupců území; jádro zpracovatelského týmu tvořili členové programové komise MAS Hradecký venkov, k nimţ se přidali další zájemci z řad obyvatel území. Tento tým určil také klíčové faktory rozvoje regionu. Na jejich základě byly stanoveny priority a cíle, které byly předloţeny k veřejné diskusi. Strategie byla schválena plénem MAS Hradecký venkov. Strategie respektuje institucionální strukturu regionální politiky Evropské unie, České republiky a Královéhradeckého kraje – nejen v orgánech, ale zejména ve strategických dokumentech, dotačních titulech a dalších nástrojích, jejichţ prostřednictvím je regionální politika vykonávána a naplňována.

5

Strategický plán rozvoje mikroregionu Nechanicko, 2003, zpracovatel OHGS, s.r.o., Ústí nad Orlicí; Strategie rozvoje mikroregionu Obce památkové zóny 1866, 2004, zpracovatel OHGS, s.r.o., Ústí nad Orlicí; Strategie rozvoje mikroregionu Hustířanka, 2005, zpracovatel RDA, Rychnov nad Kněţnou; Program rozvoje mikroregionu Urbanická brázda, 2007, zpracovatel CEP-RRA, Hradec Králové

6

I. ANALYTICKÁ ČÁST 1. Základní charakteristika území Území MAS Hradecký venkov se rozkládá v Královéhradeckém kraji, a sice na západ aţ severozápad od krajského města. Celková rozloha území je 374,29 km2 (coţ je 7, 86% Královéhradeckého kraje). Tento celek vznikl na základě konsensu čtyř svazků obcí (mikroregionů) v roce 2007. V území ţilo k 31. 12. 20076 24.138 obyvatel, průměrná hustota osídlení je 64 obyvatel/km2. Míra exponovanosti území7 je dána blízkostí Hradce Králové; je vysoká v jeho jiţní a jihovýchodní části a klesá směrem na sever a severozápad. Z Hradce Králové také vycházejí nejdůleţitější komunikační osy – silnice I/11 zasahující jiţní část území, silnice I/35 protínající přibliţně střed území a silnice I/33 kopírující východní okraj území. Zvýšení exponovanosti a také atraktivity území se očekává s dokončením dálnice D11 (Praha – Hradec Králové – Trutnov – Polsko) a s výstavbou rychlostní silnice R 35 (Liberec – Brno).

2. Geografie Celé území MAS Hradecký venkov se nachází v severovýchodní části Čech. Vytváří souvislý pás o délce cca 32 km a šíři cca 12 km. Jeho větší část spadá od jihu do Východolabské tabule (nejníţe poloţenou obcí jsou zde Obědovice, 230 m n.m.), na severovýchodě je pak ukončeno Zvičinským hřbetem (zde dosahuje nejvýše Hřibojedský vrch, 425 m n.m.). Celkově je terén málo členitý – rovinatá jiţní a střední část se k severu mírně zvyšuje. Územím neprotéká ţádná větší řeka, Labe pouze zasahuje do severovýchodního okraje v Kuksu, Heřmanicích a Hořenicích. Většinu území odvodňují menší říčky a potoky – Jordán, Hustířanka, Trotina a Bystřice se svými přítoky. Někdejší rybniční soustava zanikla, takţe jediným větším rybníkem je na severozápadě rybník ve Velkém Vřešťově, významnějšími vodními plochami se stávají písníky (vodní plochy vzniklé po těţbě štěrkopísku) v jiţní části území.

3. Administrativní členění Území MAS Hradecký venkov se rozkládá na území Královéhradeckého kraje (tzv. NUTS III), coţ je dle zákona8 vyšší územně samosprávní celek. Ten je součástí vyšší územní statistické jednotky, tzv. NUTS II Severovýchod (spolu s krajem Libereckým a Pardubickým). Obce Hradeckého venkova zasahují do území tří bývalých okresů (NUTS IV, členění na okresy bylo k 31. 12. 2002 zrušeno), a sice Hradec Králové, Trutnov a Náchod. 6

Zdroj: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 vzdálenost daného území od hlavních koncentrací obyvatelstva a komunikačních os 8 Zákon č. 347/1997 Sb. 7

7

V území se nenachází obec s rozšířenou působností, obce regionu spadají pod úřady ve Dvoře Králové nad Labem, Hradci Králové a Jaroměři. Jedinou obcí s pověřeným obecním úřadem jsou Nechanice. Území MAS Hradecký venkov tvoří 58 obcí (coţ je 12,95% obcí Královéhradeckého kraje), které mají 117 částí a rozkládají se na 104 katastrálních územích. Jak jiţ bylo uvedeno, tyto obce jsou členy 4 dobrovolných svazků obcí (mikroregionů) – Hustířanka, Nechanicko, Obce památkové zóny 1866 a Urbanická brázda. Srovnání jednotlivých mikroregionů je uvedeno v tabulce 1. Tabulka č. 1 Přehled základních charakteristik jednotlivých mikroregionů9 DSO/mikroregion

počet obcí

počet obyvatel

Hustířanka Nechanicko OPZ 1866 Urbanická brázda CELKEM

16 20 10 12 58

4.729 9.007 4.176 6.226 24.138

rozloha km2 102,04 135,10 60,06 77,09 374,29

hustota obyv./km2 46 67 70 81 64

4. Sídelní struktura Dnešní sídelní struktura regionu Hradecký venkov byla převáţně zaloţena jiţ ve středověku. Přítomnost velkých královských měst v sousedství území Hradeckého venkova (Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem, Nový Bydţov) a absence hlavních komunikačních cest v rámci Čech však neumoţnila zaloţení většího městského sídla na celém území. Jediným městem v celém prostoru jsou tak pouze Nechanice. Z 58 venkovských obcí patří podle počtu trvale ţijících obyvatel 44 sídel (tj. 76%) do nejmenších velikostních kategorií (do 499 obyvatel). Pouze několik obcí, leţících v blízkosti Hradce Králové, či v dopravně výhodné poloze k Hradci Králové, z této kategorie vybočuje. K 31. 12. 2007 ţilo v celém prostoru Hradeckého venkova 24.138 obyvatel.

9

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007

8

Tabulka č. 2 Přehled obcí Hradeckého venkova s uvedením základních charakteristik (řazeno dle počtu obyvatel sestupně) 10 kategorie

OBEC

nad 2000 Nechanice 1000-1999 Stěţery Všestary 500-999 Praskačka Libčany Lhota pod Libčany Velichovky Dubenec Hořiněves Dobřenice Roudnice Kratonohy Dolní Přím Boharyně 200-499 Osice Dohalice Zaloňov Syrovátka Roţnov Mţany Heřmanice Neděliště Sendraţice Střezetice Urbanice Těchlovice Lodín Sadová Stračov Mokrovousy Světí Habřina Kunčice Kuks Obědovice Třesovice Sovětice Hřibojedy

DSO NECH NECH OPZ UB UB UB HUST HUST OPZ UB UB UB NECH NECH UB NECH HUST UB HUST NECH HUST OPZ OPZ OPZ UB NECH NECH NECH NECH NECH OPZ HUST NECH HUST UB NECH NECH HUST

počet obyvatel 2299 1661 1644 959 872 837 742 702 689 601 590 583 555 540 455 447 424 407 397 396 379 360 356 348 348 335 331 324 303 282 281 264 261 251 248 225 213 207

Tabulka č. 2 – pokračování 10

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007

9

rozloha (ha) 2802 1282 1619 1289 506 837 797 1214 1267 744 1108 1134 1083 1164 748 445 932 183 542 788 693 583 501 482 225 330 771 206 809 488 320 609 592 482 388 474 481 570

hustota osob/km2 82 130 102 74 172 100 93 58 54 81 53 51 51 46 61 100 45 222 73 50 55 62 71 72 155 102 43 157 37 58 88 43 44 52 64 47 44 36

kategorie

0-199

OBEC Máslojedy Velký Vřešťov11 Hvozdnice Vilantice Hrádek Lanţov Libotov Radíkovice Hořenice Račice nad Trotinou Hněvčeves Puchlovice Radostov Čístěves Litíč Luţany Osičky Benátky Vrchovnice Pšánky CELKEM

DSO OPZ HUST UB HUST NECH HUST HUST NECH HUST HUST NECH NECH NECH OPZ HUST HUST UB OPZ OPZ NECH

počet obyvatel 205 205 204 195 189 186 185 175 174 167 158 132 131 130 126 125 122 94 69 50 24138

rozloha (ha) 461 850 215 492 276 793 425 384 327 690 268 252 388 260 452 336 332 361 152 227 37429

hustota osob/km2 44 24 95 40 68 23 44 46 53 24 59 52 34 50 28 37 37 26 45 22 64

Absence lidnatějších městských sídel současně s poměrně hustou, avšak málo lidnatou sítí vesnic a osad, se odráţí i v hustotě zalidnění celého území. Ta činila k 31.12.2007 64 osob/km2. Průměr Královéhradeckého kraje (116 osob/km2) přesahuje pouze 5 obcí, celorepublikový průměr (130 osob/km2) čtyři z nich.

5. Obyvatelstvo Přestoţe je velmi často diskutována problematika úbytku obyvatel ve venkovských regionech, je třeba říci, ţe se to týká pouze malého počtu obcí. Počet trvale ţijících obyvatel na území Hradeckého venkova celkově mírně vzrůstá. Tabulka č. 3 ukazuje nárůst počtu obyvatel od roku 1991, kdy byl zastaven pokles sledovatelný od roku 1961. Zároveň porovnává hodnoty Královéhradeckého kraje a ČR. Z porovnávaných subjektů se Hradecký venkov vyznačuje nejvyšším indexem růstu (2007/2001), Česká republika jen mírným zvýšením, Královéhradecký kraj vykazuje setrvalý stav. Tabulka č. 3 Vývoj počtu obyvatel v území Hradeckého venkova12 11

Obec Velký Vřešťov vystoupila v roce 2006 z DSO Hustířanka, členem MAS Hradecký venkov je nyní samostatně. Pro potřeby porovnání charakteristik jednotlivých mikroregionů tvořených DSO bude v textu i nadále zahrnována do DSO Hustířanka.

10

Index13 2007/01 27.383 24.745 23.500 22.217 22.718 23.819 24.138 106 HV 552.809 550.643 549.643 552.212 100 KHK 540.838 540.337 561.385 9.607.129 10.251.079 10.287.189 10.381.130 101 ČR 1961

1970

1980

1991

2001

2006

2007

Počet obyvatel je ovlivňován dvěma základními faktory – přirozeným přírůstkem a migrací. Tabulka č. 4 ukazuje vývoj těchto dvou faktorů v oblasti Hradeckého venkova v porovnání s krajským a celorepublikovým číslem. Zatímco hodnoty celého Královéhradeckého kraje se nacházejí pod celorepublikovými hodnotami, oblast Hradeckého venkova výrazně hodnoty ČR přesahuje. Tabulka č. 4 Pohyb obyvatelstva Hradeckého venkova v letech 2005-200714 Přirozený přírůstek 2005 2006 2007 HV KHK ČR

57 -303 -5.727

40 -200 1.390

93 536 9.996

HV KHK ČR

2,4 -0,6 -0,6

1,7 -0,4 0,1

3,9 1,0 1,0

Saldo migrace Celkový přírůstek 2005 2006 2007 2005 2006 2007 absolutní hodnoty 185 266 226 242 306 319 1.375 1.475 2.033 1.072 1.275 2.033 36.229 34.720 83.945 30.502 36.110 93.941 přepočet na 1000 obyvatel 7,9 11,2 9,4 10,3 12,8 13,2 2,5 2,7 3,7 2,0 2,3 4,7 3,5 3,4 8,1 3,0 3,5 9,1

Graf č. 1 - Celkový přírůstek obyvatelstva Hradeckého venkova

12

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 (údaje za Hradecký venkov), Demografické ročenky ČR (údaje za Královéhradecký kraj a Českou republiku) 13 Počet v roce 2007/počet v roce 2001 x 100 14 Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 (údaje za Hradecký venkov), Demografické ročenky ČR (údaje za Královéhradecký kraj a Českou republiku)

11

na 1000 obyvatel

14 12 10 8 6 4 2 0

HV KHK ČR

2005

2006

2007

Aktuální věková struktura obyvatel území Hradeckého venkova je uvedena v následující tabulce, rovněţ v porovnání se situací Královéhradeckého kraje a ČR. Uvedena jsou i data za rok 2006, kdy začal být tento údaj v rámci MAS Hradecký venkov sledován. Tabulka č. 5 Věková struktura obyvatel Hradeckého venkova15 počet obyvatel celkem HV 2007 HV 2006

24.138 23.819

KH 2007 KH 2006

552.212 549.643

ČR 2007 ČR 2006

věková kategorie absolutní hodnoty 0-14 15-64 65+ 0-14 3.790 17.037 3.311 15,7 3.716 16.891 3.212 15,6

% 15-64 70,6 70,9

65+ 13,7 13,5

79.367 79.829

388.608 386.995

84.237 82.819

14,4 14,5

70,3 70,4

15,3 15,1

10.381.130 1.476.923 7.391.373 1.512.834 10.287.189 1.479.514 7.325.238 1.482.437

14,2 14,4

71,2 71,2

14,6 14,4

Tabulka č. 6 Index demografického stáří16 15

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 (údaje za Hradecký venkov), Demografické ročenky ČR (údaje za Královéhradecký kraj a Českou republiku)

12

HV 2007 HV 2006

Index stáří 0,87 0,87

KHK 2007 KHK 2006

1,06 1,04

ČR 2007 ČR 2006

1,03 1,00

Jak vyplývá z uvedených tabulek a grafů, je demografická situace regionu Hradecký venkov příznivá a optimistická. Je však nesnadné označit hlavní vlivy, které tento stav způsobují, a vhodnými zásahy je podpořit. Problematika by vyţadovala dlouhodobější sledování, případně anketní šetření mezi obyvateli.

6. Vybavenost a sluţby 6.1. Školství, vzdělávání Oblast Hradeckého venkova byla stejně jako ostatní regiony České republiky v posledních 15 letech vystavena nepříjemnému fenoménu – úbytku dětí a ţáků a tudíţ rušení mateřských i základních škol. Druhotně vyvstaly problémy s dopravou dětí, kterou se rodiče i obce snaţí řešit, prozatím poněkud nesystémově. Nutnost dopravování dětí vede mnohé rodiče k tomu, ţe dováţejí děti do vzdálenějších sídel i mimo region, kam dojíţdějí za prací (Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem). Obce vynakládají nemalé prostředky na dopravu či velké úsilí při vyjednávání s dopravci, které mnohdy nevede k výsledku. V následující tabulce je uveden přehled stávajících MŠ i ZŠ v území.

Tabulka č. 7

16

Index demografického stáří udává poměr počtu obyvatel v poproduktivním věku (65+) k počtu obyvatel v předproduktivním věku (0-14); je-li hodnota niţší neţ 1, znamená to větší podíl obyvatel předproduktivního věku, je-li větší neţ 1, znamená to větší podíl obyvatel poproduktivního věku.

13

Mateřské a základní školy v regionu Hradeckého venkova17

Hustířanka

Nechanicko

Obce pam. zóny 1866 Urbanická brázda

CELKEM

mateřské školy Dubenec Heřmanice Hřibojedy Lanţov Velichovky Boharyně

ZŠ 1.-5. stupeň

ZŠ 1.-9. stupeň Dubenec

Velichovky Boharyně Dohalice Dolní Přím Mţany

Dolní Přím Mţany Nechanice Stěţery Stračov Těchlovice Třesovice Hořiněves Neděliště Všestary Dobřenice Kratonohy Lhota pod Libčany Libčany Osice Praskačka Roudnice 23

Nechanice Stěţery

Hořiněves Všestary Dobřenice Kratonohy Lhota pod Libčany Libčany Osice Praskačka 11

5

Území vykazuje rozdíly v pokrytí mateřskými školami – uspokojivá je situace v mikroregionu Urbanická brázda, naopak nedostatek vykazuje region Obce památkové zóny 1866. V pokrytí základními školami vykazuje nedostatek Hustířanka (kde se projevuje dosaţitelnost měst Jaroměř a Dvůr Králové nad Labem) a Obce památkové zóny 1866 (odliv dětí do Smiřic a Hradce Králové). Jedinou speciální školou v území je škola v Nechanicích. Střední školství je v oblasti Hradeckého venkova zastoupeno Střední odbornou školou veřejnosprávní a sociální ve Stěţerech, jejímţ zřizovatelem je Královéhradecký kraj. Za vysokoškolským vzděláním dojíţdějí studenti do Hradce Králové, Pardubic či jiných měst v ČR. Terciární vzdělávání není v regionu organizováno. Zájemce uspokojuje nabídka v krajském městě. Je otázkou, zda rostoucí nedostatek kvalifikovaných řemeslníků v území nepovede v budoucnu k otevření některých učňovských oborů. Jistě by stálo za úvahu začít zjišťovat zájem podnikatelů.

6.2. Kultura18 17

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007

14

Posuzovat kulturní aktivitu určitého regionu znamená posuzovat minimálně dva aspekty – nabídku kulturních aktivit a účast obyvatel na nich na straně jedné, zázemí pro organizování kulturních aktivit a jeho kvalitu na straně druhé. Prostý výčet kulturních zařízení, jak s ním pracuje statistika, je pro poznání kultury a „kulturnosti“ regionu zcela nedostatečný. Knihovny V regionu se nachází celkem 58 knihoven (coţ neznamená, ţe jsou ve všech obcích, kterých je také 58 – ve výčtu jsou uvedeny i knihovny v místních částech); je to 15% z celého Královéhradeckého kraje). Jejich zřizovateli jsou obce, které také nesou náklady spojené s jejich provozem. Některé z nich umoţňují občanům přístup k Internetu, ovšem s postupující „internetizací“ domácností i tento aspekt jejich činnosti ztrácí v některých obcích na významu. Knihovny jsou zároveň místem setkávání – zejména seniorů a dětí, i kdyţ se výpůjční činnost v malých obcích redukovala na jedno odpoledne v týdnu. Otázkou zůstává, jestli by nebylo dobré zamyslet se nad tímto fenoménem a jeho dalším vyuţitím – v pokrytí území Hradeckého venkova knihovny jednoznačně vedou – dokonce i nad hřbitovy (45)! Kulturní domy a střediska Jejich charakter je velmi různý – většinou se jedná o sály v kulturních domech, bývalých hostincích či v upravených prostorách obecních úřadů. Jsou vyuţívány pro pořádání setkání, oslav, plesů či tancovaček. Spravovány jsou většinou obcemi, jejich nahodilý provoz bývá ze strany obcí rovněţ dotován. Na území Hradeckého venkova se takových zařízení nachází 22. Jediným zařízením s pravidelným vyuţíváním je Kulturní dům v Nechanicích. Muzea, galerie Dlouhodobé opomíjení regionu a zanedbávání jeho kulturního dědictví (nejen hmotného, ale především nehmotného) se odráţí i v zastoupení muzeí a galerií v území. Výčet muzeí je jednoduchý – Rodný dům Václava Hanky v Hořiněvsi, Farmaceutické muzeum v Kuksu, Historická expozice Hospitálu v Kuksu, Škroupova pamětní síň v Osicích, Centrum experimentální archeologie ve Všestarech, Historická expozice zámku Hrádek u Nechanic a Válečné muzeum, které je součástí Památníku bitvy 1866 na Chlumu. Činnost Šporkovy galerie v Kuksu byla ukončena před dvěma lety, a tak jediným výstavním prostorem/galerií v regionu zůstává Bonsai centrum v Libčanech. Kostely Vzhledem k omezování činnosti kostelů pro církevní účely snaţí se některé obce o jejich záchranu mimo jiné i dalším vyuţíváním – nejčastěji pro pořádání koncertů. Kostelů je v regionu Hradeckého venkova celkem 34 a není snad jediný, který by nevyţadoval rozsáhlé investice na dlouho zanedbávanou údrţbu, mnohé z nich dokonce uţ jen na základní statické zajištění. Vlastníkem většiny kostelů je Královéhradecká diecéze, potaţmo farnosti. V území Hradeckého venkova působí 11 farností římskokatolické církve (Dobřenice, Dohalice, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové – Praţské předměstí, Holohlavy, Jaroměř, Kratonohy, Libčany, Nechanice, Osice, Všestary). Církev československá husitská působí v Nechanicích a Velkém Vřešťově. Kina, divadla 18

Zdrojem dat v této kapitole jsou ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 a stránky jednotlivých obcí.

15

Promítací sály, které dříve byly chloubou kaţdé větší obce, jsou jiţ dávno minulostí. Filmoví fanoušci se musí spokojit s nabídkou Multikina v Hradci Králové či klubových kin v Hořicích a ve Dvoře Králové nad Labem. Divadelní nabídka je v regionu rovněţ velmi omezená. Stálý divadelní soubor zde nepůsobí, ochotnické spolky jsou v území 2. Jediným místem, kde je zázemí pro hostování divadel, je sál Kulturního domu v Nechanicích. Nabídka kulturních aktivit Iniciátory kulturních aktivit jsou v regionu Hradecký venkov nejčastěji obce, svazky obcí či místní spolky. Velkou oblibu získává pořádání školních představení, spolkových slavností či soutěţí, společných pochodů, výletů apod. Obce začínají slavit svá výročí, znovu objevují a oţivují tradiční svátky. Účast na těchto akcích, které mají většinou místní nebo regionální charakter, je stále stoupající.

6.3. Zdravotnictví Zajištění zdravotnické péče patří k faktorům, podle nichţ posuzujeme kvalitu ţivota. Společensko-ekonomické změny po roce 1989 přinesly v tomto směru v oblasti Hradeckého venkova spíše zhoršení. Problémem není ani tak pokrytí území zdravotnickými sluţbami (ty jsou soustředěny do větších sídel v okolí – Hradec Králové, Nový Bydţov, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem), jako spíše jejich dostupnost. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, ţe nejčastěji vyhledávají ošetření starší lidé a matky s dětmi, pak jsme u obdobné situace jako ve školství – dopravní obsluţnost regionu je nedostatečná a činí zmíněné skupiny závislými na jiném způsobu přepravy. Ve Dvoře Králové nad Labem, Hradci Králové a Jaroměři se nacházejí nemocnice s dalšími odbornými pracovišti. Výjezdová střediska zdravotnické záchranné sluţby se nacházejí ve Dvoře Králové nad Labem, Hořicích, Hradci Králové, Jaroměři a Novém Bydţově. V území se také nachází jedna lázeňská obec – Velichovky. Zdejší lázně (Lázně Velichovky, a.s., nestátní zdravotnické zařízení) se specializují na léčbu pohybového ústrojí, k čemuţ mimo jiné vyuţívají místní slatiny. Přehled zdravotnických zařízení v území je zobrazen v tabulce.

Tabulka č. 8

16

Zdravotnická zařízení v regionu Hradeckého venkova19 praktický lékař pro dospělé

Hustířanka Nechanicko

Dubenec Dohalice*

praktický lékař pro děti a dorost Dubenec*

stomatolog

lékař specialista

Dubenec*

Dubenec*

Mţany Nechanice

Nechanice

zařízení lékárenské péče

ostatní

Mokrovousy Mţany Nechanice

OPZ 1866 Urb. brázda

CELKEM

Nechanice

Stračov*

Stračov

Hořiněves Všestary Dobřenice Lhota p.L. Libčany

Hořiněves Všestary Dobřenice Lhota p.L. Libčany*

Nechanice

Nechanice Stěţery Čístěves

10

Všestary Lhota p.L.* Libčany* Roudnice* 7

Dobřenice*

10

5

Všestary Dobřenice Lhota p.L.* Libčany* 5

3

6.4. Sociální sluţby Poskytování sociálních sluţeb v regionu Hradeckého venkova reaguje stejně jako v jiných oblastech republiky na měnící se legislativu v této oblasti na straně jedné a sloţitý systém financování, který je zatěţující zejména pro malé obce, na straně druhé. Započatá standardizace poskytování sociálních sluţeb nebyla dosud dokončena, a tak se dostávají do sloţité situace jak poskytovatelé (ať jiţ jsou to státní organizace, organizace zřizované krajem, církevní organizace, neziskové organizace, právnické a fyzické osoby), tak příjemci. Nezajištěné financování provozu u jedněch a neochota platit u druhých způsobuje značnou nestabilitu vznikajícího systému. Financování sociálních sluţeb bohuţel nepatří mezi priority kraje ani státu, a tak bude pravděpodobně na obcích hledat do budoucna uspokojivé řešení zabezpečení svých potřebných občanů. V současné době se na území Hradeckého venkova nacházejí dvě zařízení – Dětský domov v Nechanicích a Penzion pro seniory tamtéţ. V dohledné době by mělo vzniknout soukromé zařízení poskytující sociální sluţby seniorům také v Hořiněvsi, kde budou pro tyto účely vyuţity prostory bývalého zámku. V současné době jsou sociální sluţby na území mikroregionu OPZ 1866 poskytovány občanským sdruţením Obecný zájem ze Smiřic. Mikroregion Urbanická brázda zavedl v minulém roce poskytování terénních sociálních sluţeb ve svých obcích, ale sluţba se zatím nesetkala s předpokládaným ohlasem.

6.5. Spolky, aktivity neziskových organizací20 19

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 * detašované pracoviště

17

V obcích je aktivní celá řada zájmových spolků, klubů, sdruţení a jiných neziskových organizací. Spolková činnost je na vysoké úrovni, přispívá k upevňování vazeb mezi obyvateli. Spolky kromě své zájmové činnosti obvykle v obci pořádají nebo se alespoň částečně podílejí na organizaci kulturních a společenských akcí. Obcí tyto aktivity podporují částečně finančně, případně poskytují materiální zázemí. Aktivních spolků je v regionu více neţ 120. Ne všechny jsou registrovány (např. podle zákona o sdruţování občanů), většina z nich působí na dobrovolnické bázi a bez vytváření struktur. Mezi nejaktivnější uskupení patří sbory dobrovolných hasičů. V regionu Hradeckého venkova jich působí 45. Věnují se nejen své dobrovolné povinnosti, ale často i práci s dětmi, jsou pořadateli různých kulturních akcí. Účastní se regionálních i celonárodních soutěţí a pravidelně dosahují velmi dobrých výsledků. Další nejčetnější skupinu tvoří sportovní kluby a oddíly, kterých je 33. V převáţné většině se věnují fotbalu. Z dalších sportů je oblíbený volejbal, jezdectví, šerm, tenis, paintball, šipky, turistika, cykloturistika či společné cvičení. Další skupinu tvoří zájmová sdruţení myslivců (7), rybářů (2), zahrádkářů (3), chovatelů (2), včelařů (1). Organizacích zabývajících se kulturou (historie, ochrana památek, písemnictví apod.) je 10. Působí zde 1 pěvecký sbor, 2 ochotnické divadelní soubory, 2 taneční soubory. Činností ţen a pro ţeny se zabývá 5 organizací, na činnost dětí je rovněţ zaměřeno 5 organizací. Tento výčet pravděpodobně není úplný. I tak však dává přehled o trvající a vzrůstající aktivitě místních obyvatel.

6.6.

Sport a volnočasové aktivity

O organizované činnosti sportovní i jiné bylo pojednáno výše. Obce si však kladou za cíl vytvořit pro rozvoj činnosti spolků, klubů a sdruţení vhodné zázemí. V posledních letech byla díky podpoře z Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva školství vybudována v obcích dětská hřiště. V následující tabulce je uveden přehled moţností sportovního vyţití pro mládeţ a dospělé v regionu. Tabulka č. 9 Zázemí pro sport a volný čas v regionu Hradeckého venkova21

Hustířanka Nechanicko OPZ 1866 Urbanická brázda CELKEM

koupaliště, bazény 3+1* 1 3+1* 15

hřiště

tělocvičny

ostatní

16 21 13 13 63

4 10 4 6 24

3 4 1 1 9

7. Infrastruktura 20

Zdroj dat: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha a internetové stránky jednotlivých obcí 21 Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 * kryté bazény

18

7.1. Dopravní infrastruktura Silniční doprava Území Hradeckého venkova má poměrně hustou silniční síť, avšak ta je tvořena silnicemi II. a převáţně III. třídy. Kvalita silnic III. třídy je ve většině případů neuspokojivá. Silnice II. třídy vytvářejí spojnice mezi silnicemi vyšší třídy a zároveň jako svodnice silnic II. třídy. Jedná se zejména o trasy II/285 Nové Město nad Metují – Lanţov/Sedlec (v severní části regionu), II/323 Hořice – Přelouč (protíná území od jihu na sever), II/324 Hradec Králové – Nový Bydţov - Poděbrady (protíná území z východu na západ, se silnicí II/323 se křiţuje v Nechanicích) a II/325 Všestary – Dvůr Králové nad Labem (prochází od R35 na sever). U sítě silnic II. a III. třídy se nepředpokládají rozsáhlejší přeloţky jejich současného vedení a předpokládané úpravy se týkají především úprav jejich šířkového uspořádání, včetně doplnění chodníků v zastavěném území obcí. Místní komunikace doplňující komunikační systém regionu jsou ve většině případů ve špatném technickém stavu. V zastavěném území obcí mají význam především pro zpřístupnění jednotlivých objektů či pozemků a mimo zastavěné území propojují některá sídla v regionu. Jejich problémy spočívají především v omezeném šířkovém uspořádání a kvalitě jejich povrchů. Střed území protíná silnice I. třídy I/35 (Liberec – Brno), jiţní částí prochází silnice I/11 (Praha – Hradec Králové) a severní hranice se dotýká silnice I/37 (Jaroměř – Trutnov ). Část východní hranice území kopíruje silnice I/33 (Hradec Králové – Náchod). Propojení území silnicí vyšší třídy a tím přímější a kvalitnější dopravní spojení území od jihu k severu v současnosti není a ani rozvojové plány silnici tohoto typu nepředpokládají. Dálnice D11 probíhá v těsném sousedství jiţní hranice. Jiţ v současné době, kdy byla ukončena před Hradcem Králové u obce Libišany, výrazně zrychlila spojení s Prahou a tím s dalšími českými kraji. Prodlouţení dálnice do Jaroměře by mělo nahradit dnes přetíţenou silnici I/33, zde by se měla rozdvojovat na Náchod a na Trutnov (zde by měla pokračovat jako rychlostní komunikace R37), obojí s moţností napojení na polskou stranu. Dálnice bude procházet katastrálním územím některých obcí regionu (Roţnov, Zaloňov, Hořenice, Heřmanice). Území tak bude zpřístupněno z dálnice dvěma sjezdy – dnešní 76 km u Dobřenic (jiţní okraj území) a budoucí sjezd u Roţnova (Jaroměř – Jih, severovýchodní okraj území). Ţelezniční doprava Poměrně hustá ţelezniční síť v regionu ztrácí na významu, neboť některé tratě jsou rušeny, na provozovaných tratích je silně omezován provoz a jsou rušeny obsluhované zastávky. Z provozovaných tratí vede jiţní částí trať 020 (Praha – Velký Osek – Hradec Králové), středem území trať 041 (Hradec Králové – Jičín – Turnov) a severním okrajem probíhá trať 030 (Pardubice – Hradec Králové – Liberec). Na tratích, procházejících územím, není ţádná zastávka rychlíků a spěšných vlaků. Ţelezniční tratě nejsou elektrifikovány.

Dopravní obsluţnost

19

Skutečností je dlouhodobé zhoršování dopravní obsluţnosti v regionu. Omezování spojů v ţelezniční i autobusové dopravě, nekontrolovatelné zvyšování nákladů, obtíţná komunikace mezi dopravci a jejich zákazníky, nedostatek politické vůle obhajovat zájmy občanů (v tomto případě například celoplošným zavedením regionálního dopravního systému) – to všechno jsou důvody nespokojenosti občanů, podnikatelů i firem a zejména místních samospráv. Je otázkou, bude-li moţné (vzhledem ke stávajícímu systému financování) hledat jiná řešení na regionální úrovni.

7.2. Technická infrastruktura Technická infrastruktura obcí zahrnuje jejich vybavení inţenýrskými sítěmi, tj. plynem, elektrickou energií, napojení domů na vodovod a kanalizaci, čističky odpadních vod apod. Vodovody Zásobování vodou je v regionu Hradecký venkov ze 2/3 zajištěno z Vodárenské soustavy Východní Čechy (VSVČ, převáţně mikroregiony Nechanicko, Obce památkové zóny 1866, Urbanická brázda). Některé obce mikroregionu Hustířanka jsou napojeny na vodárenský systém Velichovek, ostatní obce mají vlastní vrt a vodovod v obci, zbytek zásobování je řešen individuálně (studny u jednotlivých rodinných domů). Celkově situace odpovídá přibliţně krajskému průměru, kdy z vodovodu je zásobováno více neţ 90% obyvatel území. Vlastníkem sítí napojených na vodárenskou soustavu je firma Vodovody a kanalizace, a.s., Hradec Králové, vlastníky ostatních sítí jsou obce a města. Provozovatelem vodárenské infrastruktury je Královéhradecká provozní, a.s., která patří do skupiny Veolia Voda (ta je součástí nadnárodního koncernu Veolia Environment) Kanalizace Řešení kanalizace a nakládání s odpadními vodami je v rámci území Hradeckého venkova řešeno nerovnoměrně. Většina obcí v mikroregionu Urbanická brázda má vlastní ČOV a oddílnou kanalizaci. V dalších obcích se zpracovává dokumentace na oddílnou kanalizaci nebo se výstavba kanalizace jiţ realizuje. Tento region patrně nejvíce splňuje poţadavky současné legislativy na zneškodnění splaškových vod. Obce na ostatním území regionu Hradecký venkov tj. území mikroregionů Nechanicko, Obce památkové zóny 1866 a Hustířanka mají většinou povrchovou kanalizaci, která odvádí sráţkové vody z povrchu, zatrubené vodoteče nebo příkopy. U jednotlivých RD jsou septiky, ţumpy, ČOV s přepady do dešťové nebo jednotné kanalizace. Kanalizace je většinou zaústěna do místní vodoteče. Pouze několik obcí má veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Královéhradecký kraj (a s ním region Hradecký venkov) se řadí mezi kraje s nejniţším podílem obyvatel napojených na kanalizaci (73%), coţ je dáno také velikostí obcí a roztroušenou zástavbou. Budování oddílné kanalizace a ČOV v takových případech je velmi nákladné, nezbývá tedy neţ hledat a přistoupit na jiné moţnosti, které se dnes jiţ nabízejí (kořenové čističky apod.). Vzhledem k tomu, ţe jsou na obce kladeny poţadavky na řešení této problematiky legislativou, nezbývá neţ doufat, ţe nařízení budou záhy následována i poskytnutím prostředků k jejich realizaci. Elektrická energie

20

Zásobování území Hradeckého venkova elektrickou energií je řešeno z nadřazené přenosové soustavy z transformovny 400/110 kV Neznášov v návaznosti na přenosová zařízení tří napájecích bodů 110/35 kV (Všestary, Nový Bydţov, Lipnice). Rozvodný systém VN (35 kV) je v celém rozsahu proveden nadzemním vedením pomocí páteřních vedení, která tvoří základní zásobovací síť řešeného území. V souladu s rozvojovými předpoklady pokládá provozovatel energetického systému rozvoj systému VVN a páteřních vedení VN v řešeném území za ukončený. K lokálnímu rozšíření systému VN dojde pouze u jednotlivých sídelních lokalit z důvodu územního rozvoje nebo pro zlepšení dodávky elektrické energie. V oblasti rozvodu nízkého napětí (NN) byla v průběhu posledních let provedena částečná obnova sítě včetně posílení transformačního výkonu. Zastaralost rozvodného systému NN zůstává u 20% sídel a v některých okrajových lokalitách regionu. S ohledem na rozvoj předmětného území a jeho energetické zajištění je ţádoucí dokončit obnovu přenosově nevyhovujících rozvodů NN. Při obnově NN systému, musí být kladen větší důraz na uplatnění kabelového rozvodu. Situace v zásobování řešené oblastí elektrickou energií je plně vyhovující. Provozovatelem sítě je ČEZ, a.s. Plyn S výjimkou 4 obcí je celé území Hradeckého venkova plynofikováno. Provozovatelem sítě je Východočeská plynárenská, a.s., člen nadnárodního koncernu RWE Group. Telekomunikace Provozovatelem telekomunikačních vedení je společnost Telefónica O2, a.s.

7.3. Bytový fond V oblasti Hradeckého venkova bylo v roce 200122 7 927 domů, z toho 6106 trvale obydleno. Zbývajících 1821 domů tj. 23% z celkového počtu domů, bylo k tomuto datu neobydleno, v kraji je to o jeden procentní bod méně. Nejvíce neobydlených domů bylo v regionu Hustířanka (30% z celkového počtu domů). Mezi nejčastější důvod neobydlenosti domů patří vyuţívání těchto objektů k individuální rekreaci. Z celkového počtu 9 898 bytů bylo 7 851, tj. 79% trvale obydleno (krajský průměr dosahuje hodnoty 85%). Vzhledem k dynamickému rozvoji regionu a viditelnému stavebnímu boomu se však dá předpokládat, ţe tato situace jiţ bude značně odlišná. Výhodná poloha regionu (zejména jeho jiţní poloviny) v blízkosti Hradce Králové je předurčuje další zájem o bydlení. Obce proto vyčleňují v územních plánech plochy pro individuální bytovou výstavbu a snaţí se vybudovat infrastrukturu k pozemkům. Často však naráţejí na neochotu vlastníků pozemků k jejich odprodeji a na nedostatek finančních prostředků k zainvestování.

22

Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001

21

7. Příroda 8.1. Půdní fond Klimatické poměry spolu se sloţením půdy předurčovaly oblast Hradeckého venkova k zemědělskému vyuţívání. V tabulce č. 11 na straně 24 je uveden přehled druhů pozemků v regionu v porovnání s krajem a Českou republikou. Hradecký venkov jednoznačně přesahuje průměr České republiky i Královéhradeckého kraje v rozsahu zemědělské půdy (77,6%), zejména orné. To je jistě deviza, která by měla být i v budoucnu zachována. Z dlouhodobějšího sledování je však patrné, ţe kaţdoročně dochází k úbytku zemědělské půdy – v Královéhradeckém kraji jsou to aţ 2% ročně. Na druhou stranu není moţné přehlédnout, ţe mnoţství orné půdy je na úkor lesů, které pokrývají pouze 13,6% rozlohy regionu, coţ je méně neţ polovina krajského průměru (31%). Takový nepoměr můţe způsobit ekologickou nestabilitu (omezení půdoochranné a vodohospodářské funkce lesa - vodní i větrná eroze, nedostatečná retence vody).

8.2. Ţivotní prostředí Jak bylo výše zmíněno, území Hradeckého venkova je převáţně bezlesé, zejména v jiţní části, silně ovlivněné zemědělskou velkovýrobou. Ta se projevila mimo jiné likvidací rozptýlené krajinné zeleně, jíţ je v celém prostoru výrazný nedostatek. Velké plochy zcelené zemědělské půdy jsou rozděleny melioračními kanály, stávající cestní síť v krajině je místy nedostatečná a různé kvality. Rozptýlená zeleň je sporadická. Tím významnější jsou aleje nebo skupinky dřevin při silnicích, cestách a vodotečích. V důsledku toho, ţe výměra lesní plochy v regionu je malá, jsou lesy v okolí obcí poměrně intenzivně vyuţívány k rekreaci. Ovzduší je dočasně zhoršováno spalováním uhlí a zejména odpadů v zimním období. Obyvatele k tomu vedou patrně zvyšující se ceny plynu a elektřiny a nedostatečná osvěta. V regionu není ţádný větší průmyslový podnik, který by svou činností zatěţoval ţivotní prostředí. Místními zvláštnostmi jsou naleziště rašeliny na katastru obce Roţnov (vyuţívána k léčebným účelům v lázních Velichovky) a výskyt pískovce v katastru obce Dubenec. V oblasti se nenachází ţádná chráněná krajinná oblast či přírodní rezervace. K přírodně cenným lokalitám se statutem „zvláště chráněné území“23 patří Vřešťovská baţantnice (21,02 ha) a Hořiněveská baţantnice (21,09 ha). Na území byly zaregistrovány tři oblasti se statutem „Evropsky významná lokalita“24. Jejich přehled je uveden v následující tabulce. Co do rozlohy zabírají tyto lokality 4,3% z celkové plochy regionu Hradecký venkov.

23 24

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 14 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 45a

22

Tabulka č. 10 Evropsky cenné lokality v regionu Hradeckého venkova25 Název lokality Bystřice

Kód lokality CZ0523264

Nechanice - Lodín CZ0520030

Vraţba

Rozloha celkem

CZ0522127

Rozloha (ha)

Katastrální území

51,7

Benátky, Boharyně, Dohalice, Hněvčeves, Kunčice, Lubno, Mokrovousy, Mţany, Nechanice, Popovice, Sadová, Sobětuš, Sovětice, Staré Nechanice, Třesovice Kunčice, Lodín, Nechanice, Nerošov, Staré Nechanice, Suchá, Tůně Habřina

1562,46

6,65

Popis Říčka Bystřice s výskytem vzácného sladkovodního mlţe (velevrub tupý)

Dubohabřiny a jasanovo-olšové luţní lesy Výskyt ohroţeného druhu (zvonovec liliolistý)

1620,81

V území je rovněţ zapsáno mnoţství památných stromů26. Většinou se jedná o lípy (Dobřenice, Dohalice, Hněvčeves, Hořiněves, Kuks, Mţany, Osice, Sendraţice, Vilantice), duby (Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Kunčice, Lubno, Radíkovice, Radostov, Střezetice, Syrovátka, Třesovice), vzácněji pak buk (Horní Přím), javor babyka (Dolní Přím, Staré Nechanice) a jeřáb břek (Velichovky).

25 26

Zdroj dat: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2007 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 46

23

Tabulka č. 11 Druhy pozemků v regionu Hradecký venkov (v ha)

zeměd. půda - orná - chmelnice - vinice - zahrady - ovocné sady - travní porosty lesy vodní plochy zastav. plochy ostatní plochy CELKEM

27 28

Hradecký venkov27 rozloha % na 1 obyv. 29.032 77,6 1,22 24.627 65,8 1,03

Královéhradecký kraj28 rozloha % na 1 obyv. 279.279 58,7 0,51 192.972 40,6 0,35

947 614 2.844 5.076 428 652 2.221 37.429

1 11.570 4.277 70.459 147.316 7.297 9.268 32.680 475.840

2,5 1,6 7,6 13,6 1,1 1,7 5,9 100

0,04 0,03 0,12 0,21 0,02 0,03 0,09 1,57

2,4 0,9 14,8 31,0 1,5 1,9 6,9 100

0,02 0,01 0,13 0,27 0,01 0,02 0,06 0,87

rozloha 4.254.403 3.039.669 10844 18906 162.033 46.725 976.226 2.649.147 161.421 130.194 691.534 7.886.699

Česká republika % na 1 obyv. 53,9 0,41 38,5 0,30 0,1 0,2 2,1 0,02 0,6 12,4 0,09 33,6 0,26 2,0 0,02 1,7 0,01 8,8 0,07 100 0,76

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 Zdroj dat pro Královéhradecký kraj a Českou republiku: Český úřad zeměměřičský a katastrální, Statistická ročenka půdního fondu 2008

24

8.3. Odpadové hospodářství Odpady z regionu jsou ukládány na řízených skládkách; část v Lodíně, část mimo řešené území. Sběr a svoz pevného domovního odpadu z jednotlivých obcí organizují odborné podniky na základě smluv uzavřených s příslušnou obcí. Jedná se převáţně o sběr domovních popelnic, případně o velkoobjemové kontejnery. Sběr nebezpečných a toxických odpadů bývá organizován přibliţně 2x ročně ve vyhlášených dnech, kdy jsou na určené místo v obci přistaveny speciální kontejnery odborných firem, které odpad přijmou a zneškodní. Sběr tříděných odpadů je nejvíce rozvinut u skla, plastů a papíru, v některých obcích byl zaveden sběr nápojových kartonů. Nedořešená zůstává problematika nakládání s tzv. zeleným odpadem, jehoţ objem kaţdoročně vzrůstá (mimo i jiné i v důsledku zvýšené péče o veřejná prostranství a další plochy). I tato otázka by mohla být řešena koncepčně v rámci celého území Hradeckého venkova.

8.4. Brownfields I na regionální úrovni se jiţ začíná diskutovat problematika tzv. brownfields. Jedná se o pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a vyuţití, jsou opuštěné či podvyuţité, často mají ekologickou zátěţ a zdevastované výrobní či jiné budovy a zařízení. Pro venkovskou a příměstskou krajinu, tedy i pro region Hradeckého venkova, jsou charakteristická tzv. zemědělská brownfields – velkovýrobní areály, které jiţ nejsou vyuţívány, případně je vyuţívána jen malá část jejich kapacity. V regionu zatím nebyla provedena pasportizace těchto objektů, ale téměř kaţdá obec tento problém bude muset dříve či později řešit. Je třeba počítat s nejrůznějšími překáţkami (neprůhledné a komplikované vlastnické vztahy, riziko vyšších nákladů, nedostatek zkušeností, neexistence koncepce). V souvislosti s výše uvedeným trendem úbytku zemědělské půdy však můţe být vyuţití brownfields jednou z cest, jak nejen omezit zábory volné krajiny (byť je výstavba zde jednodušší, rychlejší a levnější), ale zároveň revitalizovat území, odstranit ekologické a estetické závady v krajině a ochránit zdraví obyvatel. Evropská unie i MŢP ČR vytvářejí dostatek nástrojů, pomocí nichţ je moţné problematiku brownfields řešit.

25

9. Historické dědictví 9.1. Památky Nejstarší stavební památkou z románského období jsou zbytky kostela v Libčanech, který se dochoval ve zdivu barokně přestavěného kostela Nanebevzetí P. Marie. Další stavební památky jsou výrazně pozdějšího data. To lze přisuzovat několika různým vlivům – vedle panovníka chyběli v kraji další bohatí stavitelé, kterými byly např. církevní řády (viz opatovický klášter benediktinů). Dalším důvodem můţe být skutečnost, ţe území zasáhly husitské války i taţení vojsk během války třicetileté. V neposlední řadě tomu tak bylo díky často se střídajícím majitelům spíše menších panství (v regionu nepůsobil dlouhodobě jeden rod jako např. Schwarzenberkové či Roţmberkové v jiţních Čechách). Snahy o vytvoření větších a trvalejších celků lze zaznamenat na mapě Hradeckého venkova pouze dvakrát – v průběhu 17. a počátku 18. století činností Šporků (panství Heřmanické, Hořiněveské, Velkovřešťovské a Hradišťské, ze kterého dodnes nejvýznačnější památkou je Kuks) a v první polovině 19. století činností Františka Arnošta Harracha (panství Sadová, Stěţery, Hrádek se známým sídlem Hrádek u Nechanic). Rozsáhlá část území se stala dějištěm bojů Prusko – rakouské války. Bojiště 1866 je vyhlášeno krajinnou památkovou zónou. Objektů evidovaných v seznamu kulturních památek je více neţ 16029. V následujícím textu je uveden stručný přehled a připomenuty nejvýznamnější z nich. Zámky se nacházejí v obcích Dobřenice, Dolní Přím, Hořiněves, Hrádek, Neděliště, Stěţery a Stračov. Všechny jsou vyuţívány s výjimkou zámku v Hořiněvsi, který bude vyuţíván po rekonstrukci v průběhu asi 2 let. Hrady a tvrze se na území Hradeckého venkova nacházejí pouze v podobě zřícenin a torz, případně značně přestavěné k jiným účelům: Dohalice (sýpka), Habřina, Hořenice, Libčany, Nechanice, Obědovice, Velký Vřešťov. Kostely a kaple – Boharyně (oltář, náhrobek), Dobřenice, Dohalice (náhrobek), Dubenec, Habřina, Heřmanice, Hněvčeves, Hrádek, Chlum, Chotěborky, Lanţov, Libčany, Litíč, Neděliště, Nechanice, Osice, Sendraţice, Stěţery, Suchá, Světí, Velichovky, Všestary, Ţíţeleves. Problémem většiny těchto staveb je jejich minimální vyuţívání pro církevní či jiné účely a jejich postupné chátrání. Z dalších objektů je na seznamu několik zemědělských dvorů, venkovských usedlostí, mlýnů, hostinců, far či samostatných domů určených pro bydlení (měšťanské – Nechanice, Velký Vřešťov, lázeňské – Kuks, vesnické). Mnoţství smírčích kříţů, boţích muk, pomníků, sloupů, soch a sousoší lze nalézt v obcích i ve volné krajině celého regionu. Ze zajímavých technických památek zmiňme alespoň areál vodního mlýna v Boharyni, lávku v Habřině, inundační most v Kuksu. Kuriozitami v regionu Hradeckého venkova jsou pranýř ve Velkém Vřešťově a polní opevnění postavení děl z roku 1866 v Sadové. Péče je věnována také rodným domům významných osobností – Václava Hanky v Hořiněvsi, Františka Xavera Duška v Chotěborkách či Františka Škroupa v Osicích. Chotěborky (obec Vilantice) jsou vesnickou památkovou zónou, památkovou rezervací byl vyhlášen i Kuks. V území jsou tři Národní kulturní památky – zámek Hrádek u Nechanic, Hospitál Kuks a Betlém v Novém lese u Kuksu. 29

Zdroj dat: Ústřední seznam kulturních památek ČR, 2007

26

10. Ekonomická základna Jelikoţ jsou makroekonomické ukazatele (hrubý domácí produkt, hrubá přidaná hodnota, tvorba hrubého fixního kapitálu, disponibilní důchod domácností, struktura hrubé přidané hodnoty dle odvětví) sledovány pouze na úrovni krajů (nejniţší územní jednotka), nelze posoudit výkonnost regionu Hradeckého venkova samu o sobě ani ve srovnání s vyššími celky. Vzhledem ke značné nevyrovnanosti Královéhradeckého kraje i z hlediska odvětvové struktury (oblasti pouze zemědělské, oblasti silně exponované v cestovním ruchu apod.) nemá vypovídací hodnotu ani uvedení dat za Královéhradecký kraj jako celek. Je však moţné sledovat a porovnávat ekonomickou činnost z hlediska počtu podnikatelských subjektů, jejich převaţující činnosti, případně právních forem. Vzhledem k rozdílům v jednotlivých oblastech sledují uvedené tabulky činnost podle mikroregionů.

27

Tabulka č. 12 Hospodářská činnost v regionu Hradeckého venkova v roce 2007 podle převaţující činnosti30 ČINNOST zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl

Hustířanka abs. počet na 100 ob. 233 5

Nechanicko abs. počet na 100 ob. 256 3

OPZ 1866 abs. počet na 100 ob. 105 3

Urbanická brázda abs. počet na 100 ob. 194 3

Hradecký venkov abs. počet na 100 ob. 788 3

142

3

316

4

142

3

267

4

867

4

stavebnictví

150

3

282

3

99

2

179

3

710

3

doprava a spoje

21

0,5

84

1

33

1

50

1

188

1

obchod, opravy, pohostinství31 ostatní obchodní sluţby veř. správa, obrana, pov. soc. poj. školství a zdravotnictví ostatní veř., sociální a osobní sluţby CELKEM

294

6

441

5

233

6

385

6

1.353

6

113

2

278

3

109

3

196

3

696

3

33

0,5

48

0,5

26

0,5

23

0,5

130

0,5

21

0,5

41

0,5

16

0,5

36

0,5

114

0,5

87

2

165

2

65

2

86

1

403

2

1.094

23

2.011

22

828

20

1.416

23

5.349

22

30 31

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 úplný název rubriky dle ČSÚ: obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí, pohostinství

28

Tabulka č. 13 Přehled hospodářské činnosti Hradeckého venkova v porovnání s KHK a ČR podle převaţující činnosti32 ČINNOST zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl

Hradecký venkov počet na 100 obyv. 788 3

Královéhradecký kraj počet na 100 obyv. 10.223 2

Česká republika počet na 100 obyv. 137.884 1

867

4

17.834

3

311.139

3

stavebnictví

710

3

15.111

3

277.286

3

doprava a spoje

188

1

3.733

1

84.239

1

1.353

6

40.429

7

790.396

8

696

3

22.340

4

546.068

5

130

0,5

1.121

0

15.262

0

114

0,5

3.844

0,5

70.669

1

403

2

10.798

2

197.538

2

5.349

22

125.433

23

2.430.481

24

obchod, opravy, pohostinství33 ostatní obchodní sluţby veř. správa, obrana, pov. soc. pojištění školství a zdravotnictví ostatní veř., sociální a osobní sluţby CELKEM

32

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 (pro Hradecký venkov) a ČSÚ, Statistická ročenka ČR 2007, údaje k 31. 12. 2006 (pro Královéhradecký kraj a Českou republiku) 33 úplný název rubriky dle ČSÚ: obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí, pohostinství

29

Tabulka č. 14 Hospodářská činnost v regionu Hradeckého venkova v roce 2007 podle právní formy34 FORMA státní organizace

Hustířanka počet na 1000 ob. 6 1

Nechanicko počet na 1000 ob. 13 1

OPZ 1866 počet na 1000 ob. 3 1

Urbanická brázda počet na 1000 ob. 9 1

Hradecký venkov počet na 1000 ob. 31 1

akciové společnosti

4

1

4

1

2

1

11

2

21

1

obchodní společnosti druţstevní organizace peněţní organizace

42

9

104

12

36

9

80

13

262

11

2

1

5

1

1

1

3

1

11

1

podnikatelé – FO

713

151

1.398

155

594

142

1.003

161

3.708

154

samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání

170

36

153

17

60

14

108

17

491

20

18

4

75

8

27

6

61

10

181

7

zemědělský podnikatel – FO ostatní právní formy CELKEM

28

6

70

8

31

7

53

9

182

8

111

23

189

21

74

18

88

14

462

19

1.094

231

2.011

223

828

198

1.416

227

5.349

222

34

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007

30

Tabulka č. 15 Přehled hospodářské činnosti Hradeckého venkova v porovnání s KHK a ČR podle právní formy35 FORMA státní organizace

Hradecký venkov počet na 1000 obyv. 31 1

Královéhradecký kraj36 počet na 1000 obyv. nelze

Česká republika počet na 1000 obyv. nelze

akciové společnosti

21

1

718

obchodní společnosti druţstevní organizace peněţní organizace

262

11

nelze

11

1

586

1

nelze

3.708

154

88.555

161

1.697.888

samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání

491

20

6.029

11

nelze

181

7

5.977

11

nelze

zemědělský podnikatel – FO ostatní právní formy CELKEM

182

8

1.929

4

nelze

462

19

nelze

5.349

222

125.433

podnikatelé – FO

1

18.093

2

nelze

165

nelze 228

35

2.430.481

236

Zdroj dat: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, údaje k 31. 12. 2007 (pro Hradecký venkov) a ČSÚ, Statistická ročenka ČR 2007, údaje k 31. 12. 2006 (pro Královéhradecký kraj a Českou republiku) 36 vzhledem k rozdílné metodice zpracování dat pro Městskou a obecní statistiku a pro Statistickou ročenku ČR nelze některé údaje porovnávat

31

10.1. Průmysl Charakter ekonomické základny Hradeckého venkova je stejně jako v celém Královéhradeckém kraji ovlivněn přírodními a historickými podmínkami. Průmyslová výroba byla územně rozptýlena, daleko větší význam v regionu mělo zemědělství – v podhorských oblastech zaměřené spíše na ţivočišnou výrobu, v níţinatých oblastech na rostlinnou. Tato situace přetrvává do značné míry dodnes s tím, ţe průmyslová výroba se soustředila do oblasti Královéhradecké a Pardubické aglomerace; v teritoriu Hradeckého venkova je zastoupena drobnými podnikateli a malými podniky – zpracovateli kovů, dřeva, výrobci komponentů apod.

10.2. Zemědělství Oblast České tabule, v níţ se rozkládá převáţná část území Hradeckého venkova, je díky příhodným podmínkám vyuţívána zemědělsky. Subjekty podnikající v zemědělství však musí reagovat na změněné a stále se měnící podmínky – jsou nuceny orientovat se na trţně méně kritické komodity, usilovat o diverzifikaci a plnit i alternativní funkce zemědělství (ochrana a tvorba krajiny). Zvyšující se zájem o zdravý ţivotní styl vybízí k orientaci k ekologickému zemědělství, potenciál v oblasti cestovního ruchu pak k agroturistice. Problémem je však stále vysoká závislost zemědělství na systému dotací a plateb, stejně jako dosud nedořešené majetkové vztahy. Zemědělství se orientuje především na rostlinnou výrobu (obilniny, cukrovka, krmiva, olejniny a mák), v prostoru mezi obcemi Radíkovice, Těchlovice, Urbanice a Libčany je rozvinuté ovocnářství. Ţivočišná výroba je prezentována především produkcí mléka, vepřového a hovězího masa. V okolí Všestar je zemědělské podnikání zaměřeno na pěstování zeleniny (celer, cibule, mrkev, kapusta, zelí apod.). Mezi nejdůleţitější zaměstnavatele v oblasti zemědělství patří transformovaná a nově vzniklá zemědělská druţstva (Dubenec, Hořiněves, Kratonohy, Lhota pod Libčany, Libčany, Libotov, Mţany, Nechanice, Roudnice, Všestary, Zaloňov). V obci Dolní Přím má sídlo zpracovatelská firma NIVA, s.r.o., která je zaměřena na výrobu stejnojmenného sýra. V Dobřenicích a v Sadové jsou sklady obilovin, jedná se o pobočky firmy CEREA a.s. Hradec Králové. Ve Všestarech prodávají zemědělské stroje a techniku. V Nechanicích má sídlo Pokusná stanice Hněvčeves (polní pokusy), Zkušební stanice Nechanice (zkoušení nových odrůd polních plodin a vývojových pesticidů) a Chov servis, a.s. (plemenný skot).

10.3. Sluţby V posledních 20 letech začal stoupat také význam sektoru sluţeb. Stále však platí, ţe malá sídla (kterých je v oblasti většina) jsou charakteristická nízkou nabídkou sluţeb (zejména pro místní obyvatele), nabídka ve větších obcích je uspokojivá. Celkově je však znát blízkost větších sídel (Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové na Labem), v nichţ je většina sluţeb koncentrována a kde se prosazuje nabídka velkých (mnohdy nadnárodních) společností, jíţ mohou místní podnikatelé jen stěţí konkurovat (nedostatečné investiční moţnosti místních podnikatelů stojí proti propracovanému systému marketingu a nízkým cenám společností). Tato situace je markantní zejména v oblasti maloobchodu. Krátkozrakost

32

některých městských zastupitelstev na straně jedné a domnělé zvýšení „ţivotní úrovně“ obyvatel na straně druhé jiţ i ve větších sídlech udělaly své. Dopady na drobné prodejce jsou znatelné i v menších obcích v okolí těchto měst.

10.4. Regionální produkty Jednou z cest udrţení si identity v globálním prostředí je označování regionálních produktů. V regionu Hradeckého venkova zatím nejsou známy snahy o zavedení této značky ani o získání obdobné certifikace na jiných úrovních. Je však nasnadě, ţe jako region zaměřený převáţně na produkci a zpracování by mohl takový subjekt jako o.p.s. Hradecký venkov zváţit zavedení takového značení. Na území Královéhradeckého kraje je jiţ úspěšně pouţíváno značek Krkonoše-regionální produkt, Orlické hory – originální produkt apod. Z výrobků, které by se mohly ucházet o podobné značení, jmenujme např. plísňový sýr Niva vyráběný v Dolním Přímu, rakytníkový sirup vyráběný v Libčanech nebo cibuli pěstovanou ZD Všestary, která jiţ v září 2007 obdrţela registraci EU „Všestarská cibule“.

10.5. Cestovní ruch Cestovní ruch je bezesporu součástí ekonomické základny kaţdého regionu. V současné době, kdy dochází k útlumu průmyslové i zemědělské výroby, je k němu upíráno stálo více nadějí. V regionu Hradeckého venkova jsou pro rozvoj cestovního ruchu poněkud omezené podmínky. Území není významnou destinací, nabídka turistických atraktivit je spíše niţší. Moţným směrem rozvoje je zaměření na příměstskou turistiku (jednodenní výlety z velkých okolních měst), kde se nabízí zejména turistika a cykloturistika, případně na „průjezdní“ poznávací turistiku (turisté směřující do cílů v Krkonoších, Orlických Horách apod.). Pro rozvoj cestovního ruchu za vyuţití stávajících místních kulturních a přírodních zajímavostí jsou nutné rozsáhlé investice zvyšující kvalitu poskytovaných sluţeb. Infrastruktura cestovního ruchu je stále nedostatečná. Pro další koncepční rozvoj této oblasti bude proto nesmírně důleţitá schopnost dohody místních podnikatelů s veřejnou správou nejen v rámci území, ale rovněţ i za jeho hranicemi. Podle dělení České centrály cestovního ruchu spadá region Hradeckého venkova do turistických oblastí Hradecko (25) a Podzvičinsko (23), je součástí turistického regionu Východní Čechy (10). Turistické atraktivity regionu tvoří zejména památky, jejichţ přehled je zmíněn v kapitole 9.2. Z významných sportovně rekreačních zařízení na území Hradeckého venkova jmenujme koupaliště a kemp v Lodíně (venkovní bazény s tobogánem, víceúčelové hřiště, kemp s kapacitou 40 osob), koupaliště a kemp v Lanţově (přírodní koupaliště, hřiště na volejbal, fotbal, antukový kurt, ping pong, občerstvení, 11 chatek, kapacita 70 osob), rybník ve Velkém Vřešťově (kemp, občerstvení, rybolov), krytý bazén ve Všestarech (sauna, kapacita ubytování 20 osob). Pro milovníky koní a golfu je určen areál Nová Amerika v Zaloňově (golfové hřiště, stáje, jízdárna, restaurace, ubytování hotelového typu). Pro sportovně zaměřené příznivce lovu byl vybudován rozsáhlý konferenční areál K-Triumf ve Velichovkách (kurty, bazén, sauna, restaurace, ubytování hotelového typu, obora). Dalším sportovištěm (bez doplňkových sluţeb) je golfové hřiště v Hrádku u Nechanic.

33

Stávající turistické a cykloturistické značení nevytváří v regionu Hradeckého venkova ucelenou síť. Vzhledem ke vhodnosti terénu pro turistiku a cykloturistiku by jistě stálo za to vybudovat průchozí a průjezdní trasy nejzajímavějšími místy regionu. Přehled stávajících turistických a cykloturistických značených tras je v následujících tabulkách. Tabulka č. 16 Přehled pěších turistických značených tras v regionu Hradeckého venkova37 Barva červená

Číslo trasy 0405 0424

0425

0426 modrá

1860

zelená

1861 4244 4263

ţlutá

7281 7282 7284 7290 7303

Místa průchodu38 Velichovky – Neznášov – (Černoţice) Všestary – Rozběřice – Chlum – Čistěves – Svíb – Máslojedy – Hořiněves Nechanice – Lubno – Hrádek u Nechanic, zámek – Radíkovice – Libčany – Lhota pod Libčany – Osice (Jaroměř) - Kuks – Braunův Betlém – (Zvičina) Všestary – Probluz – Dolní Přím – Hrádek u Nechanic, zámek Velichovky – Nouzov – Kašov – Kuks Nouzov – Hřibojedy – (Ţirečská Podstráň) Hrádek u Nechanic, zámek – Kunčice – (Prasek) (Lochenice) – Neděliště – Rozběřice – Chlum – Střezetice - Probluz Hrádek u Nechanic, zámek – Jehlice – (Pohodnice) (Hořice) – Velký Vřešťov – Chotěborky – Velichovky – (Josefov) Kuks – (Stanovice) Hřibojedy – Braunův Betlém

CELKEM

37

Délka (km)39 3 11

15,5

3 9,5 8 3,5 3 9,5 1,5 9 1,5 1 79

Zdroj dat: Kartografie Praha, a.s., 2005 v závorce jsou vyznačena výchozí či konečná místa trasy, pokud se nacházejí mimo území Hradeckého venkova 39 délka trasy je počítána pouze na území Hradeckého venkova 38

34

Tabulka č. 17 Přehled cykloturistických značených tras v regionu Hradeckého venkova40 Číslo trasy 24 144 181 4085 4116 4117 4136 4199 4200 4252 4270

4271 4288 CELKEM

Místa průjezdu41 (Vrchlabí) – Kuks – Heřmanice – (Mělník) (Hlušice) – Kunčice – Radostov – Hrádek u Nechanic, zámek (Choltice) – Lodín – Nechanice – Hrádek – Radíkovice – Stěţery (Ţíreč) – Hřibojedy – Dubenec - Vilantice – Velký Vřešťov – (Konecchlumí) Kuks – Zaloňov – Litíč – Velichovky – Hustířany Chotěborky Heřmanice – (Kocbeře) Hřibojedy – Libotov – (Třebihošť) Praskačka – Urbanice – Roudnice – Kratonohy – Obědovice – (Levín) (Pardubice) – Osice – Syrovátka – Roudnice – Libčany – Radíkovice – Hrádek u Nechanic, zámek (Piletice) – Habřina – Velichovky – Litíč – Hřibojedy – (Ţíreč) Hustířany – Lhota – Luţany – Hořiněves – Máslojedy – Čístěves – Lípa – Chlum – Rozběřice – Všestary – Dolní Přím – Hrádek u Nechanic, zámek (Doubravice) – Lanţov – Velký Vřešťov - Luţany Roudnice – Puchlovice – (Ţlunice)

Délka (km)42 4 5 15 10 15 0,5 2 14 12 10 25

10 1 123,5

Naučné stezky jsou na území Hradeckého venkova pouze 3 – přehled viz tabulka. Tabulka č. 18 Naučné stezky v regionu Hradeckého venkova Název Památková zóna Chlum Památková zóna Svíb Kuks - Betlém

Zaměření areál bojiště bitvy 1866, válečné dějiny, funerální umění, památky z pruskorakouské války areál bojiště bitvy 1866, válečné dějiny, funerální umění, památky z pruskorakouské války barokní krajina, sochy M. B. Brauna v Novém lese

CELKEM

Počet zastávek 21

Délka 10

21

10

13

7 27

40

Zdroj dat: www.cyklotrasy.cz v závorce jsou vyznačena výchozí či konečná místa trasy, pokud se nacházejí mimo území Hradeckého venkova 42 délka trasy je počítána pouze na území Hradeckého venkova 41

35

10.6. Trh práce Zaměstnanost Zaměstnanost v oblasti Hradeckého venkova je dána jednak moţností pracovního uplatnění v místě, a to převáţně v zemědělství či v drobném podnikání, jednak moţností dojíţďky za prací do větších měst v okolí (Hradec Králové, Jaroměř). Údaje o zaměstnanosti jsou dostupné pouze na úrovni krajů, případně obcí s rozšířenou působností (ORP). Vzhledem k tomu, ţe pro velkou část území Hradeckého venkova je ORP Hradec Králové, nemá tento údaj dostatečnou vypovídací hodnotu (velké zkreslení právě přítomností krajského města). Lze tedy porovnat pouze situaci kraje a ČR. Míra zaměstnanosti představuje podíl zaměstnaných osob ve věkové skupině 15-64 let k celkovému počtu pracovních sil (neboli počtu ekonomicky aktivních, který zahrnuje všechny zaměstnané a nezaměstnané osoby). V 1. čtvrtletí roku 2008 činila míra zaměstnanosti na území Královéhradeckého kraje 55,9% (z toho muţi 64,1%, ţeny 48,3%), průměr České republiky je 55,6% (muţi 65,5%, ţeny 46,3%)43. Nezaměstnanost Nezaměstnanost v oblasti Hradeckého venkova má v posledních letech klesající tendenci. V rámci roku jsou znatelné výkyvy (dané např. sezónní prací v zemědělství). V následující tabulce lze porovnat údaje o nezaměstnanosti s krajským a celorepublikovým průměrem. V tabulce č. 20 jsou uvedena data za jednotlivé mikroregiony, přičemţ je moţno sledovat vývoj za poslední 3 roky. Míra nezaměstnanosti klesá ve všech sledovaných mikroregionech. Zároveň klesá i počet uchazečů o práci, coţ můţe v následujících letech způsobit nedostatek (zejména kvalifikované) pracovní síly v regionu. Celkově je míra nezaměstnanosti v rámci celého území Hradeckého venkova velmi vyrovnaná. Tabulka č. 19 Míra nezaměstnanost v oblasti Hradeckého venkova v porovnání s Královéhradeckým krajem a Českou republikou44

Hradecký venkov Královéhradecký k. Česká republika

43 44

míra nezaměstnanosti 2006 2007 2008 6,4 5,3 4,3 6,3 4,7 3,8 7,7 6,3 5,0

Zdroj dat: ČSÚ, 1. čtvrtletí 2008 Zdroj dat: Statistika MPSV ČR, údaje vţdy k 30. červnu daného roku

36

Tabulka č. 20 Nezaměstnanost v oblasti Hradeckého venkova podle mikroregionů47 pracovní síla celkem45 Hustířanka Nechanicko OPZ 1866 Urbanická brázda CELKEM

2.239 4.389 1.907 2.973 11.508

dosaţitelní uchazeči celkem 2006 151 229 128 162 670

2007 123 181 107 115 526

2008 104 168 67 84 423

45

míra nezaměstnanosti 2006 6,4 6,5 6,4 6,4 6,4

2007 5,6 5,1 5,3 5,1 5,3

2008 4,2 4,3 4,3 4,2 4,3

volná místa 2006 16 31 1 98 146

metodická poznámka: statistika MPSV pracuje s údajem podle sčítání lidu z roku 2001, hodnota se proto v průběhu sledovaného období nemění nárůst údajů v kategorii „volná místa“ je způsoben pravděpodobně poţadavkem sezónních zaměstnanců v ZD 47 Zdroj dat: Statistika MPSV ČR, údaje vţdy k 30. červnu daného roku 46

37

2007 38 27 3 8 76

2008 28 15646 5 43 232

11. Spolupráce regionu48 11.1. Místní spolupráce Partnerství v regionu začaly budovat svazky obcí Nechanicko, Obce památkové zóny 1866 a Urbanická brázda jiţ v roce 2005, kdy byly podepsány partnerské smlouvy. Svazky spolupracovaly na společných projektech Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a postupně začaly do dění v regionu zapojovat další subjekty. V tomto případě bylo vyuţito zkušeností, poznatků a navázaných partnerství, která vznikla v průběhu zpracovávání rozvojových dokumentů jednotlivých mikroregionů. Představitelé místní samosprávy a svazků obcí od prvopočátku projevují vysoký zájem o iniciaci aktivit, které směřují ke koncepčnímu rozvoji regionu a ke vzájemné spolupráci mezi jednotlivými obcemi a svazky. Postupně se zapojili do procesu představitelé neziskového a podnikatelského sektoru a přidali se tak k aktivní participaci na jednotlivých jednáních a výstupech. V různé míře budou participovat také na předkládání projektů, získávání finančních dotací a na následné realizaci projektových záměrů. Rozvinutá je spolupráce obcí, svazků obcí s neziskovými a zájmovými organizacemi a spolky. Tito se podílejí významnou měrou na kulturním, společenském a sportovním ţivotě regionu a zajišťují volnočasové aktivy pro všechny věkové skupiny obyvatel. Partnerství s podnikatelským sektorem se začíná rozvíjet. V průběhu uplynulých tří let vzniklé partnerství začalo fungovat a je stále rozšiřováno. Z dosavadních výsledků lze konstatovat, ţe fungování širokého regionálního partnerství přispívá ke komplexnímu rozvoji regionu zaloţenému na vzájemném konsenzu. Fungující partnerství v regionu je zaloţené na společném plánování regionálních aktérů. Posilování partnerství v regionu se bude postupně přesouvat také do fáze společné realizace projektů, které jsou jedním z nástrojů pro zvýšení prosperity a atraktivity regionu. Partnerství na území Hradeckého venkova je zaloţeno na platformě kontinuálního dialogu všech těch, kteří mají aktivní zájem o spolupráci při rozvoji regionu a chtějí se spolupodílet na rozhodování o budoucím rozvoji regionu Hradecký venkov.

11.2. Nadregionální spolupráce Místní akční skupina Hradecký venkov v roce 2007 podepsala partnerskou smlouvu s Místní akční skupinou Brána do Českého ráje. MAS se dohodly na uzavření smlouvy o partnerství při realizaci rozvoje území. Vytvoření optimálního, přírůstově orientovaného zázemí infrastruktury a sluţeb ekonomiky území tak, aby došlo k posílení konkurenceschopnosti a růstu zaměstnanosti, a to prostřednictvím efektivního vyuţití rozvojového potenciálu území, modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele území, které souvisejí s rozvojem hmotného prostředí, lidských zdrojů, kultury a volnočasových aktivit přispívajících ke zvýšení atraktivity tohoto území na principech udrţitelného rozvoje. Předpokládá se spolupráce zejména v oblastech: protipovodňová opatření, motorová a nemotorová doprava, cestovní ruch, infrastruktura území a kvalita ţivota obyvatel.

48

Autorkou textu v kapitole 11. Spolupráce regionu je ing. J. Rejlová.

38

11.3. Nadnárodní spolupráce Na úrovni jednotlivých členů MAS jsou v regionu uzavřena partnerství s různými zahraničními partnery (obec Velichovky – Polsko). MAS Hradecký venkov a MAS Brána do Českého ráje uzavřely v roce 2007 partnerskou smlouvu se Sdruţením obcí „Melsko“ (CdC Pays Melois) ve Francii. Vzájemná spolupráce je zaměřena na podporu vzájemného poznávání komunálních struktur a aktivit jednotlivých smluvních stran, vzájemné informování o příleţitostech a moţnostech čerpání fondů EU na obecně prospěšné aktivity při rozvíjení ţivotního komfortu obyvatel v komunitách smluvních stran.

12. MAS Hradecký venkov 12.1. Management MAS Hradecký venkov dosud není profesionálně manaţersky řízena. Řízení tedy vykonává dle Statutu o.p.s. předseda správní rady, případně pověření členové správní rady. Působení ostatních členů MAS je dobrovolné. V rámci zpracování Strategického plánu Leader (SPL) byla navrţena organizační struktura MAS, která jednak pokrývá potřeby fungování organizace z hlediska poţadavků programu Leader (pracovní výbory a komise), jednak odráţí potřeby SPL (realizace specifických cílů a opatření). Uvedení této struktury v ţivot je ovšem značně závislé na poskytnutých financích. Rovněţ plánování probíhalo na základě potřeb způsobených zpravidla vnějšími vlivy (ţádosti o dotace či zpracování SPL) nebo na základě ustanovení Statutu. Plány ovšem byly diskutovány se zainteresovanými osobami a subjekty tak, aby se posílila pravděpodobnost jejich realizace. S plány bylo také seznámeno plénum MAS. Organizování MAS Hradecký venkov se zatím omezuje na dodrţování administrativních postupů daných Statutem a programem Leader. Individuálně jsou pak organizovány aktivity spíše propagačního charakteru (Dny podnikatelů, Cyklojízda apod.) Kontrola je uplatňována dle poţadavků Statutu, vzhledem k minimální činnosti se zatím omezuje na kontrolu účetní závěrky. Uvedení organizační struktury v ţivot a vyuţívání ověřených způsobů řízení jsou nezbytnou podmínkou úspěšného fungování organizace, která si klade za cíl být vůdčí hybnou silou rozvoje regionu. Důleţitým mezníkem pro MAS Hradecký venkov bude překonání schémat vnášených do činnosti MAS zástupci samospráv a opravdová (nikoliv formální) aktivizace dalších sloţek (občanů, podnikatelů a dalších místních aktérů). Jinak totiţ hrozí, ţe ţivoucí principy (na kterých je např. program Leader zaloţen) se stanou formálními.

12.2. Program Program MAS Hradecký venkov byl koncipován v souvislosti s tvorbou Strategického plánu Leader. Neúspěch v první výzvě z Programu rozvoje venkova (PRV) o poskytnutí dotace poněkud zbrzdil realizaci, nicméně dílčí aktivity se rozbíhají nezávisle na prostředcích z PRV. Další programové aktivity jsou koncipovány v této integrované strategii.

39

12.3. Zdroje Finanční zdroje49 Na území všech 4 svazků obcí, které tvoří území Hradeckého venkova, byly doposud vyuţívány pro financování rozvojových aktivit především národní (MMR, MŢP, SFŢP) a krajské politiky (POV, granty). Významnou akcí v regionu byla realizace projektu „Plynofikace mikroregionu Urbanická brázda“ v hodnotě 64 mil. Kč s vyuţitím dotace Státního fondu ţivotního prostředí. Dotační politiky na úrovni Evropské unie byly vyuţity na 2 rozvojové projekty – „Bezdrátový internet a návazné sluţby veřejnosti Mikroregionu Nechanicko“ (celkové náklady 9,1 mil. Kč/dotace 7,7 mil. Kč) a „Internetizace a bezdrátový rozhlas v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866“ (celkové náklady 3,1 mil. Kč/dotace 2,6 mil. Kč). Do Programu obnovy venkova přijatého vládou ČR v roce 1991 se postupně zapojovaly jednotlivé obce regionu a od roku 2000 i všechny svazky obcí. V regionu Hradecký venkov mají obce i svazky obcí velkou dlouholetou zkušenost s realizací akcí v rámci tohoto programu zaměřených na participaci obyvatel na obnově vesnice, rozvoj podnikání a zkvalitňování obytného a ţivotního prostředí ve venkovských regionech, vlastní stavební obnovu vesnice a péči o krajinu. Jednotlivé obce v uplynulých letech téţ významně vyuţívaly dotace z národních zdrojů na budování technické infrastruktury – především vodovodů, kanalizací, plynofikace a elektrifikace. Z Programu obnovy venkova a krajských grantů Královéhradeckého kraje zrealizovaly svazky obcí na území Hradeckého venkova společné integrované projekty zaměřené především na cyklotrasy a jejich infrastrukturu, opravu drobných památek, revitalizaci zeleně v sídlech a krajině, nákup drobné sekací techniky na údrţbu veřejných prostranství. Lidské zdroje Jelikoţ je MAS Hradecký venkov téměř na počátku své činnosti, nedisponuje dostatečnými lidskými zdroji k realizaci strategie. Jak bylo uvedeno výše, řízení je svěřeno správní radě. Koordinace činností spolu s aktualizací internetových stránek je svěřena v rámci částečného úvazku paní Ivě Horníkové. V dalším částečném úvazku je prováděno vedení účetnictví MAS. Pro realizaci strategie (jak SPL, tak ISÚ) v plném rozsahu bude potřeba vytvářet partnerství, vyhledávat synergické efekty a hlavně vychovat si znalý, odhodlaný a loajální management. Zázemí MAS Hradecký venkov nedisponuje vlastním zázemím. Dosavadní aktivity probíhají v pronajímaných prostorách. K pracovním setkáním poskytují své prostory obecní úřady v různých částech regionu. Technické vybavení je pořizováno průběţně.

49

Autorkou textu Finanční zdroje v kapitole 12.3. Zdroje je ing. J. Rejlová.

40

12.4. Public relations MAS Hradecký venkov vydala základní informační leták o své existenci a činnosti. Nejaktuálnější informace jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách www.hradeckyvenkov.cz. Pro potřeby prezentací na různých akcích mimo region i v rámci regionu byl vyroben tzv. roll-up. V letošním roce byly vyrobeny drobné propagační předměty, které budou poskytovány členům MAS či jiným subjektům v regionu, které by mohly být zainteresovány na propagaci MAS.

13. SWOT analýza SWOT analýza jako přehledný nástroj poznání vnitřních moţností sledovaného celku i vnějších okolností, které jej mohou ovlivňovat, byla zpracována na setkání programového výboru MAS za účasti dalších zájemců v září 2008. Po určení poloţek SWOT analýzy byly označeny klíčové faktory úspěchu metodou individuálního značení priorit. Výstupy z tohoto setkání jsou uvedeny v tabulce č. 21 na následující straně. V tabulce č. 22 je uvedena koincidenční matice; na základě jejích výsledků jsou stanovovány strategické priority. Interpretace výstupů SWOT analýzy Za stávající situace se nabízejí k vyuţití silné stránky „spolupráce obcí“ a „spolupráce mikroregionů“, coţ jednoznačně podporuje vstup do aktivit typu Leader. Na druhé straně nebude moct být vhodně vyuţita silná stránka „atraktivní prostředí pro bydlení“, neboť další aspekty tuto silnou stránku velmi oslabují („nedostatek financí na technickou infrastrukturu a vybavenost“ a „náročnost čerpání z fondů EU“). Energie by tedy měla být zaměřena na vyuţití stávající spolupráce k získávání a vyuţití dalších prostředků, zejména na infrastrukturu a vybavenost. Výše zmíněný faktor spolupráce obcí a mikroregionů můţe být vyuţit při eliminaci dvou slabých stránek – „nedostatečná dopravní obsluţnost“ a „absence atraktivity regionu pro CR“. Nejvíce ohroţující slabou stránkou regionu můţe být chybějící kanalizace (a to jak z hlediska rozvoje kvalitního bydlení, tak z hlediska rozvoje CR). Příleţitostí, která by mohla nejvíce napomoci řešení problematiky daného regionu, jsou „dotace kraje, státu a EU“. Tato příleţitost je podporována dalšími – „poloha v blízkosti krajského města“ a „vytváření partnerství“. Vytváření partnerství je nejen strategicky důleţité pro další rozvoj regionu (zejména v oblasti lidských zdrojů), ale je rovněţ podmínkou získání finančních prostředků z mnohých veřejných programů. Nelze opomenout rovněţ příleţitost „spolupráce mikroregionů v oblasti propagace“, která se stane pravděpodobně nejvíce podpůrným prvkem při rozvoji CR. Největšími hrozbami pro realizaci strategie jsou „nedostatek financí na technickou infrastrukturu a vybavenost“ a „náročnost čerpání z fondů EU“. Je nasnadě, ţe právě vytvářením partnerství a posilováním lidských zdrojů je moţné dopad těchto hrozeb sníţit na minimum.

41

Tabulka č. 21 Poloţky SWOT analýzy s přidělením priorit SILNÉ STRÁNKY činnost spolků a sdruţení - 7 existence svazků obcí/spolupráce obcí - 7 atraktivní venkovské prostředí pro trvalé bydlení - 6 existence značených turistických tras - 6 spolupráce mikroregionů - 5 dlouhodobá kvalitní péče o veřejná prostranství a majetek obcí - 4 pořádání tradičních akcí - 3 dlouhodobé vyuţívání národních a krajských dotačních titulů k rozvoji území - 3

PŘÍLEŢITOSTI vhodné prostředí pro zdravé bydlení – 6 poloha v blízkosti krajského města – 4 dotační moţnosti kraje, státu a EU na rozvojové projekty – 4 produktivní zemědělská oblast – 3 vytváření partnerství mezi veřejnou správou, podnikatelskou sférou a neziskovým sektorem – 3 rozvíjení spolupráce mikroregionů zejména v oblasti propagace – 2 podpora rozvoje podnikání v oblasti sluţeb – 1 rozvoj spolupráce se zahraničními partnery – 1 legislativní podpora ochrany krajiny dostavba D 11

SLABÉ STRÁNKY špatný technický stav komunikací (místní a 3. třídy) – 8 chybějící kanalizace – 6 nedostatek víceúčelových hřišť – 5 nárůst objemu „zeleného“ odpadu, neexistence systému likvidace – 4 nedostatečná dopravní obsluţnost – 4 absence atraktivity regionu pro rozvoj CR – 4 nedostatečná spolupráce obcí s podnikateli – 2 nedostatek vlastních finančních prostředků na rozvojové projekty – 2 chybějící příleţitosti pro pobyt a rekreaci u vody – 2 chybějící technická infrastruktura na nových plochách pro bydlení a podnikání – 1 nízký standard sluţeb v CR – 1 chátrající objekty – 1 nedostatek péče o seniory – 1 HROZBY nedostatek finančních zdrojů na obnovu a rozvoj technické infrastruktury a objektů občanské vybavenosti – 5 příliš administrativně a finančně náročné čerpání prostředků z fondů EU – 4 nezájem vlastníků uvolnit pozemky na rozvoj bydlení – 3 rozpočtová a daňová politika státu – 3 chátrání některých historických objektů – 1 stárnutí obyvatelstva – 1

42

Tabulka č. 22 Koincidenční matice klíčových faktorů úspěchu

SLABÉ

péče o veřejná prostranství a majetek obcí špatný technický stav komunikací chybějící kanalizace nedostatek víceúčelových hřišť neexistence systému likvidace zel. odpadu nedostatečná dopravní obsluţnost

1 1 1 -1 -1

1 1 1 1

1 1

1 1

43

stárnutí obyvatelstva

chátrání historických objektů

-1

rozpočtová a daňová politika státu

-1

nezájem vlastníků uvolnit pozemky

spolupráce mikroregionů v oblasti propagace

-1

-1

1 -1

-1

0 4 -2 1 4

1

1

1 1 1 1 1

1

1

1

-1 -1 -1 -1 -1

-1

1 1 1

-1 -1 -2 -1 -1

1 -1 -2 0 0 2

1

1

1

1

1

-1

-1

-1

2

8

9

2

8

5

-9

-8

1 1

1 1

-1

1 1

-1

absence atraktivity regionu pro rozvoj CR

vytváření partnerství

produktivní zemědělská oblast

dotace kraje, státu a EU

poloha v blízkosti krajského města

1

náročnost čerpání z fondů EU

činnost spolků a sdruţení spolupráce obcí atraktivní prostředí pro bydlení existence značených tras spolupráce mikroregionů

HROZBY nedostatek financí na techn. infrastr. a vybav.

SILNÉ

vhodné prostředí pro zdravé bydlení

PŘÍLEŢITOSTI

-1

-1

-1

-1

-4

-1

II. NÁVRHOVÁ ČÁST 1. Strategické priority I. PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCE Specifický cíl: utváření partnerství a rozvoj spolupráce v regionu za účelem vyuţívání dotačních příleţitostí ke zvýšení kvality infrastruktury a vybavenosti a na rozvoj cestovního ruchu. II. INFRASTRUKTURA A VYBAVENOST Specifický cíl: vybudování potřebné infrastruktury a vybavenosti pro zvýšení kvality bydlení a rozvoj cestovního v regionu III. CESTOVNÍ RUCH Specifický cíl: posilování atraktivity regionu pro rozvoj cestovního ruchu Obr. č. 2 – Strategické priority regionu Hradecký venkov.

PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCE

INFRASTRUKTURA A VYBAVENOST

CESTOVNÍ RUCH

44

2. Cíle a opatření Priorita I - PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCE 1. Utváření a rozvoj partnerství a spolupráce veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového sektoru v regionu Hradecký venkov Rozvoj spolupráce v rámci regionu Hradecký venkov Rozvoj spolupráce MAS Hradecký venkov s dalšími subjekty v regionu i mimo něj 2. Utváření a rozvoj partnerství a spolupráce regionu Hradecký venkov se zahraničními partnery Navázání partnerství se zahraničními partnery Koncipování společných projektů se zahraničními partnery 3. Rozvoj lidských zdrojů v regionu Hradecký venkov Vzdělávání v oblasti projektového řízení Vzdělávání v oblasti finančního řízení Vzdělávání v oblasti vytváření partnerství Organizování výměnných stáţí a pobytů se zahraničními partnery Priorita II – INFRASTRUKTURA A VYBAVENOST 1. Rozvoj technické infrastruktury v obcích regionu Komplexní řešení nakládání s odpadními vodami v obcích regionu Programová příprava dalších ploch k rozvoji bydlení a podnikání 2. Obnova a rozvoj občanské vybavenosti Obnova a rozvoj kulturní, sociální a sportovní infrastruktury Zlepšování vzhledu veřejných prostranství 3. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Zvýšení kvality stravovacích a ubytovacích zařízení v regionu Rozvoj dalších stravovacích a ubytovacích kapacit v regionu Obnova a rozvoj značení turistických tras, cyklotras, hippostezek a budování naučných stezek v regionu Priorita III – CESTOVNÍ RUCH 1. Podpora rozvoje sluţeb cestovního ruchu Otevření informačních center a rozmístění informačních bodů v regionu Rozvoj doprovodných sluţeb u ubytování 2. Záchrana, obnova a rozvoj kulturního dědictví a krajiny regionu za účelem zvýšení atraktivity území pro rozvoj cestovního ruchu Obnova a vyuţití chátrajících historických objektů Obnova krajinných struktur podporujících ekologickou stabilitu a estetickou funkci krajiny

45

Podpora odstranění či konverze zemědělských brownfields 3. Podpora rozvoje agroturistiky Rozvoj nezemědělských aktivit u zemědělců 4. Marketing cestovního ruchu Podpora tvorby a prodeje regionálních produktů Vytváření atraktivní nabídky kulturních a sportovních aktivit v regionu Obnova tradic Společná propagace regionu

3. Popis cílů a opatření Priorita I - PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCE Specifický cíl: utváření partnerství a rozvoj spolupráce v regionu za účelem vyuţívání dotačních příleţitostí ke zvýšení kvality infrastruktury a vybavenosti a na rozvoj cestovního ruchu. 1. Utváření a rozvoj partnerství a spolupráce veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového sektoru v regionu Hradecký venkov 1.1. Rozvoj spolupráce v rámci MAS Hradecký venkov Rozvoj spolupráce v rámci MAS Hradecký venkov jakoţto hlavního aktéra regionálního rozvoje; navázání mezisektorových partnerství, vyuţívání synergie. Typy podporovaných aktivit: společná jednání; vzájemné informování; zapojování do rozhodování a plánování; sdílení odpovědnosti při realizaci projektů. 1.2. Rozvoj spolupráce MAS Hradecký venkov s dalšími subjekty v regionu i mimo něj Rozvoj spolupráce s dalšími subjekty (nečleny MAS) v regionu – podnikateli, zemědělci, neziskovými organizacemi, občany; rozvoj spolupráce se subjekty z okolních regionů za účelem vzájemné podpory projektů. Typy podporovaných aktivit: společná jednání; speciální propagační materiály; vzájemná účast na aktivitách a projektech; získávání zpětné vazby. 2. Utváření a rozvoj partnerství a spolupráce regionu Hradecký venkov se zahraničními partnery 2.1. Navázání partnerství se zahraničními partnery Vyhledání regionů/obcí ze zemí EU, které řeší obdobnou problematiku jako region Hradecký venkov a jeho obce. Typy podporovaných aktivit: výjezdy do zahraničí; úhrady za pobyt zahraničních partnerů zde; speciální propagační materiály. 2.2. Koncipování společných projektů se zahraničními partnery Vyhledání společných problémových témat a koncipování společného projektu k řešení dané problematiky; sdílení know-how, předávání zkušeností. Typy podporovaných aktivit: výjezdy do zahraničí; úhrady za pobyt zahraničních partnerů zde; výměny expertů.

46

3. Rozvoj lidských zdrojů v regionu Hradecký venkov 3.1. Vzdělávání v oblasti projektového řízení Vzdělávání v oblasti projektového řízení, koncipování projektů, psaní ţádostí za účelem zvýšení odborné kapacity regionu a zvýšení moţnosti čerpání finančních prostředků z dotací kraje, ČR a EU. Typy podporovaných aktivit: organizace vlastních seminářů, úhrady za semináře pořádané jinými subjekty. 3.2. Vzdělávání v oblasti finančního řízení Vzdělávání v oblasti finančního řízení, plánování zdrojů, vícezdrojového financování, samofinancování. Typy podporovaných aktivit: organizace vlastních seminářů, úhrady za semináře pořádané jinými subjekty. 3.3. Vzdělávání v oblasti vytváření partnerství Vzdělávání v oblasti vytváření partnerství, komunikace. Typy podporovaných aktivit: organizace vlastních seminářů, úhrady za semináře pořádané jinými subjekty. 3.4. Organizování výměnných stáţí a pobytů se zahraničními partnery Výměnné stáţe a pobyty vyššího a středního managementu MAS a expertů, výměny zkušeností členů výkonných orgánů MAS. Typy podporovaných aktivit: výjezdy do zahraničí, pobyt partnera ze zahraničí zde. Priorita II – INFRASTRUKTURA A VYBAVENOST Specifický cíl: vybudování potřebné infrastruktury a vybavenosti pro zvýšení kvality bydlení a rozvoj cestovního ruchu v regionu. 1. Rozvoj technické infrastruktury v obcích regionu 1.1. Komplexní řešení nakládání s odpadními vodami v obcích regionu Nakládání s odpadními vodami není řešeno zejména v obcích s rozptýlenou zástavbou, neboť náklady na vybudování kanalizace mnohonásobně převyšují moţnosti rozpočtů takových obcí. Investice jsou nezbytné nejen z důvodu zvýšení kvality ţivota a dalších moţností rozvoje cestovního ruchu, ale také z legislativních a ekologických důvodů. Typy podporovaných aktivit: budování infrastruktury zajišťující ekologické nakládání s odpadními vodami; studie proveditelnosti vyuţívání alternativních řešení. 1.2. Programová příprava dalších ploch k rozvoji bydlení a podnikání Vymezení nových ploch k rozvoji bydlení a podnikání v územních plánech obcí; pasportizace stávajících dostupných ploch; racionalizace plánů s ohledem na výši nákladů na budování infrastruktury na daných plochách. Typy podporovaných aktivit: tvorba územních plánů; pasportizace stávajících ploch; studie proveditelnosti; plánování výstavby; komplexní příprava vybraných pozemků. 2. Obnova a rozvoj občanské vybavenosti 2.1. Obnova a rozvoj kulturní, sociální a sportovní infrastruktury Obnova a rozvoj kulturní, sociální a sportovní infrastruktury mohou významnou měrou přispět ke zvýšení úrovně společenského ţivota obce, vytváření pozitivních vztahů mezi obyvateli a zvýšení pocitu sounáleţitosti s místem.

47

Typy podporovaných aktivit: výstavba nebo obnova prostor a zázemí pro kulturní, sociální a sportovní činnost; vybavení prostor a zázemí pro kulturní, sociální a sportovní činnost. 2.2. Zlepšování vzhledu veřejných prostranství Objekty a plochy, které jiţ nejsou vyuţívány ke svému původnímu účelu či zanedbávané plochy často obtěţují či dokonce ohroţují obyvatele i návštěvníky. Úprava veřejných prostranství by měla reagovat na měnící se potřeby obyvatel při zachování estetické funkce veřejného prostoru. Typy podporovaných aktivit: přeměna nevyuţívaných objektů a ploch, zvyšování funkční i estetické kvality veřejných prostranství, obnova a výsadba veřejné zeleně, péče o veřejná prostranství a veřejnou zeleň. 3. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.1. Zvýšení kvality stravovacích a ubytovacích zařízení v regionu Stávající kvalita většiny stravovacích a ubytovacích zařízení v regionu je dána nedostatkem investičních prostředků na jejich obnovu a poněkud „bezkonkurenčním“ prostředím. Je-li však akcentován rozvoj cestovního ruchu, je potřeba pozvednout tato zařízení minimálně na úroveň dodrţování legislativních poţadavků kladených na provozovatele sluţeb cestovního ruchu a poţadavků stále náročnějších turistů. Typy podporovaných aktivit: obnova stravovacích a ubytovacích zařízení; vybavení stravovacích a ubytovacích zařízení; zavádění standardů kvality do sluţeb cestovního ruchu. 3.2. Rozvoj dalších stravovacích a ubytovacích kapacit v regionu Stávající kapacity stravování a ubytování nemohou uspokojit poptávku (povzbuzenou cílenou propagací) počtem ani nároky na kvalitu poskytovaných sluţeb. Nedostatečná je také vzájemná provázanost sluţeb. Typy podporovaných aktivit: budování nových stravovacích a ubytovacích kapacit. 3.3. Obnova a rozvoj značení turistických tras, cyklotras, hippostezek a budování naučných stezek v regionu Stávající značení turistických tras je zastaralé a mnohdy neodpovídá změněným nárokům na pěší turistiku (včetně nedostatečného vybavení odpočinkovými místy, odpadkovými koši, mapami apod.) Cyklotrasy a cyklostezky nejsou v území tvořeny systematicky, ţádoucí je např. vytvoření tématických okruhů s vytvořením návazností na jiţ vyznačené cyklotrasy v okolních regionech. Hippostezky se mohou stát nedílnou součástí rozvoje agroturistiky, naučné stezky umoţní poznání dědictví regionu. Typy podporovaných aktivit: tvorba tras, stezek; mobiliář; obnova a údrţba stávajících tras a stezek. Priorita III – CESTOVNÍ RUCH Specifický cíl: posilování atraktivity regionu pro rozvoj cestovního ruchu 1. Podpora rozvoje sluţeb cestovního ruchu 1.1. Otevření informačních center a rozmístění informačních bodů v regionu Vytvoření informačních center jako základních opěrných bodů poskytování sluţeb cestovního ruchu turistům; aktivní činnost center ve sběru a aktualizaci informací, šíření informací.

48

Typy podporovaných aktivit: vybudování zázemí pro činnost IC; zařazení IC do sítí ČCCR50, ATIC51; navázání spolupráce s IC v okolních regionech; tvorba informačních panelů/bodů. 1.2. Rozvoj doprovodných sluţeb u ubytování Podpora rozvoje doprovodných sluţeb u ubytování zvýší jeho kvalitu a vytvoří podmínky pro dlouhodobější setrvání turistů v regionu; takovými doprovodnými sluţbami mohou být půjčovny sportovního náčiní, opravny kol, moţnost připojení k Internetu, bazény, sauny, dětská hřiště, ohniště apod. Typy podporovaných aktivit: zázemí pro poskytování doprovodných sluţeb k ubytování; vytváření sítí sluţeb; vybavení stávajících provozoven; nákup předmětů do půjčoven. 2. Záchrana, obnova a rozvoj kulturního dědictví a krajiny regionu za účelem zvýšení atraktivity území pro rozvoj cestovního ruchu 2.1. Obnova a vyuţití chátrajících historických objektů Zachování kulturního dědictví je odrazem vztahu současníků k vlastní historii. Vzhledem k výše popsanému charakteru území je oprava a znovuvyuţití památek jednou z cest ke zvýšení atraktivity území. Typy podporovaných aktivit: náklady na řešení majetkových vztahů; studie proveditelnosti; zpracování projektů obnovy; obnova objektů; vybavení objektů. 2.2. Obnova krajinných struktur podporujících ekologickou stabilitu a estetickou funkci krajiny Charakter krajiny Hradeckého venkova byl silně narušen zemědělským hospodařením v minulých obdobích. Aniţ by bylo ztíţeno hospodaření, je moţné obnovovat drobné krajinné prvky a zvýšit tak ekologickou stabilitu krajiny, ohroţovanou zejména erozí a nízkou retencí vody, ale také zvýšit estetickou hodnotu krajiny. Typy podporovaných aktivit: výsadba alejí, remízků, drobných celků zeleně; údrţba říčních porostů; údrţba krajiny; obnova a údrţba zaniklých cest a stezek. 2.3. Podpora odstranění či konverze zemědělských brownfields Výskyt zemědělských brownfields je na území Hradeckého venkova častý. Pro krajinu představují mnohdy ekologickou a estetickou zátěţ, mohou být nebezpečné i pro zdraví obyvatel. Jejich odstranění či ještě lépe nové vyuţití je dokladem šetrného zacházení s půdou. Typy podporovaných aktivit: identifikace a pasportizace brownfields v území; analýza jejich stavu s ohledem na moţné další vyuţití; zpracování studií proveditelnosti (ať jiţ likvidace nebo revitalizace); odstranění brownfields; revitalizace brownfields. 3. Podpora rozvoje agroturistiky 3.1. Rozvoj nezemědělských aktivit u zemědělců V souvislosti s omezováním produkční funkce zemědělství a zároveň s akcentem na rozvoj cestovního ruchu v regionu Hradeckého venkova je vhodné podporovat rozvoj nezemědělských aktivit zemědělců. Dojde tak k posílení alternativních funkcí zemědělství, které mohou být vyuţity v době zvyšování zájmu o zdravý ţivotní styl a přírodní produkty právě k rozvoji agroturistiky. 50

Česká centrála cestovního ruchu; udělení akreditace ČCCR je známkou kvality poskytovaných sluţeb a znamená moţnost propagace nejen v rámci ČR, ale i v zahraničí prostřednictvím ČCCR 51 Asociace turistických informačních center – důleţitý zdroj informací, sdílení metodik práce apod.

49

Typy podporovaných aktivit: další vzdělávání zemědělců; stavební úpravy budov vedoucí k vyuţití v agroturistice; vybavení budov; propagace agroturistiky. 4. Marketing cestovního ruchu 4.1. Podpora tvorby a prodeje regionálních produktů Podpora obnovy a rozvoje tradiční produkce a výroby spolu s vytvářením ucelené nabídky tradičních produktů a výrobků v regionu i mimo něj můţe významně posílit „značku“ Hradecký venkov. Typy podporovaných aktivit: tvorba značky regionálního produktu; zajištění trvale udrţitelné produkce produktu; obnova zařízení pro tradiční výrobu; obnova řemesel; podpora prodeje produktů (distribuce), vytvoření sítě míst nabízejících regionální produkty. 4.2. Vytváření atraktivní nabídky kulturních a sportovních aktivit v regionu Stávající nabídku kulturních, sportovních a jiných společenských aktivit v regionu otevřít i mimo region, vytvářet návaznosti mezi jednotlivými aktivitami, opakovat úspěšné aktivity, inovovat. Typy podporovaných aktivit: vydávání propagačních materiálů, zveřejňování přehledu aktivit na vlastních internetových stránkách i na stránkách vyhledávačů; organizace zajímavých aktivit s potenciálním přesahem mimo region Hradeckého venkova; organizace festivalů, přehlídek, soutěţí. 4.3. Obnova tradic Obnova tradičních regionálních aktivit – oslav, svátků, poutí, posvícení, trhů, jarmarků. Typy podporovaných aktivit: organizace výše vyjmenovaných aktivit; pořízení vybavení pro potřeby prezentace tradic (kostýmy, nástroje apod.) 4.4. Společná propagace regionu Společná propagace regionu umoţní akcentovat atraktivní místa v rámci celého regionu, vytvářet celky (turistické produkty), ucelené balíčky sluţeb apod. Důleţité bude navázání spolupráce s organizacemi destinačního managementu oblastí Hradecko a Podzvičinsko. Typy podporovaných aktivit: vytváření turistických produktů a balíčků sluţeb; tvorba propagačních materiálů; účast na veletrzích a výstavách cestovního ruchu v ČR i v zahraničí.

50

III. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST 1. Organizační zabezpečení realizace Realizace strategie a naplňování jejích cílů probíhá formou realizace dílčích projektů/aktivit. Odpovědnost za realizaci dílčích projektů/aktivit nesou jejich realizátoři. Zastřešující organizací, která zabezpečuje integritu realizace a metodickou podporu, je MAS Hradecký venkov. Stávající subjekty/realizátoři a jejich kompetence v průběhu realizace: MAS Hradecký venkov – zabezpečuje integritu realizace strategie; metodicky podporuje naplňování cílů strategie; zpracovává akční plány; monitoruje a vyhodnocuje realizaci strategie a rozvoj území; zpracovává Strategický plán Leader jako jeden z nástrojů realizace strategie, nese odpovědnost za jeho realizaci; usiluje o optimální vyuţívání zdrojů v území; podporuje aktivizaci podnikatelských a neziskových subjektů v území; vede databázi projektů; poskytuje sluţby v oblasti přípravy a realizace projektů. Dobrovolné svazky obcí – zpracovávají dílčí územní rozvojové strategie; jsou realizátory územní rozvojové strategie; mohou vytvářet integrované52 projekty; usilují o optimální vyuţívání zdrojů v území; podporují aktivizaci podnikatelských a neziskových subjektů v území. Zastupitelstva obcí – zpracovávají strategické plány obcí; nesou odpovědnost za realizaci strategických plánů obcí; usilují o optimální vyuţívání zdrojů v území; podporují aktivizaci podnikatelských a neziskových subjektů v území; spolupracují s občany/veřejností. Realizátoři projektů – připravují a realizují projekty ve vlastní působnosti a naplňují jejich cíle v souladu s touto strategií; mohou vytvářet integrované projekty; usilují o optimální vyuţívání zdrojů v území; spolupracují s dalšími subjekty v území. Potenciální subjekty podpory realizace a jejich kompetence: Pracovní skupiny (oborové, tématické) – účastní se koncipování projektů; podporují aktivitu potenciálních realizátorů projektů/aktivit. Manaţeři integrovaných projektů – účastní se koncipování integrovaných projektů; nesou odpovědnost za realizaci integrovaných projektů; metodicky řídí naplňování cílů integrovaných projektů; podporují aktivitu potenciálních realizátorů dílčích projektů/aktivit. Organizace poskytující sluţby v oblasti přípravy a realizace projektů – mohou se účastnit přípravy a realizace jednotlivých projektů.

52

Integrovaným projektem rozumíme soubor dílčích projektů, u nichţ integrujícím prvkem je naplňování společného cíle.

51

Tabulka č. 23 – Matice odpovědností

I.

II.

III.

Opatř. 1.1. 1.2. 2.1. 2.2. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 1.1. 1.2. 2.1. 2.2. 3.1. 3.2. 3.3. 1.1. 1.2. 2.1. 2.2. 2.3. 3.1. 4.1. 4.2. 4.3. 4.4.

MAS HV x x x x x x x

DSO x

Obce x

Realizátoři

x x x

x x

x x

x x x x

x x

x x

x

x x x

x x

x x x x

x x

x x x x x x x x x x x x

x

2. Harmonogram realizace Předpokladem úspěšné realizace strategie je uvědomění si všech vazeb, které strategie vytváří, a procesů, které vedou k jejímu naplnění. Harmonogram zohledňuje vazby a procesy v čase, ve kterém má být strategie realizována.

52

Tabulka č. 24 – Harmonogram realizace ISÚ Hradecký venkov

I.

II.

III.

Opatř. 1.1. 1.2. 2.1. 2.2. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 1.1. 1.2. 2.1. 2.2. 3.1. 3.2. 3.3. 1.1. 1.2. 2.1. 2.2. 2.3. 3.1. 4.1. 4.2. 4.3. 4.4.

2009 x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x

2010 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

2011 x x

2012 x x

2013 x x

x

x

x

x x x x x x x

x x

x x

x

x

x x

x

x x

x

x

x

x

x

x x x x x x x x x

Harmonogram bude podrobněji rozpracován v tzv. akčních plánech. Ty budou stanovovány na dvouleté období realizace a budou přílohou této strategie. První akční plán bude zpracován na období 2009-2010, další akční budou zpracovány vţdy po roce na další dvouleté období. Tím bude umoţněna korekce plánu, zakomponování náhlých vlivů apod. Odpovědnost za zpracování akčních plánů nese MAS Hradecký venkov, pokud nebude tato odpovědnost delegována na jiný subjekt. Akční plány budou mít následující strukturu: - názvy projektů, které budou v daném období realizovány - anotace projektů - definované výstupy a výsledky projektů - předpokládané náklady - zdroje financování - termíny realizace - garanty realizace

53

3. Finanční zdroje Realizace strategie bude vyţadovat nemalé prostředky, z velké části investiční. Bude tedy nezbytné kombinovat všechny dostupné zdroje. Předpokládá se vyuţití těchto základních zdrojů: - vlastní investice obcí - vlastní investice realizátorů - úvěrové zdroje - dotace - granty Zpracování přehledu finanční náročnosti realizace této strategie bude moţné po zpracování akčních plánů.

4. Identifikace rizik Vzhledem k tomu, ţe je realizace strategie v tomto území a v takovém rozsahu realizována poprvé, je nutné připravit se na rizika, která sebou realizace nese. V následujícím přehledu jsou identifikována některá rizika realizace a opatření, která by měla vést k eliminaci jejich dopadu na realizaci celé strategie: nedostatečné zapojení partnerů – toto riziko můţe eliminovat dlouhodobá a systematická práce na utváření partnerství a trvalé informování veřejnosti a partnerů o realizaci strategie; nedostatek lidských zdrojů se znalostí projektového řízení – dlouhodobý a systematický rozvoj lidských zdrojů v území, najímání externích sil, spolupráce s organizacemi zabývajícími se přípravou a realizací projektů; nedostatek vlastních financí na spolufinancování projektů – vytvoření „podpůrného“ systému půjček mezi realizátory, zavedení vícezdrojového financování; nedostatek dotačních prostředků – zejména v oblasti realizace investičních záměrů by došlo k prodlouţení doby realizace projektů; náhlá změna celostátní/celoevropské hospodářské situace – dopady případné finanční krize by musely být zohledněny v akčních plánech, s největší pravděpodobností by došlo k prodlouţení doby realizace strategie, případně ke stanovení krizové verze strategického plánu.

5. Monitorování a hodnocení Monitoring realizace strategie bude probíhat ve třech úrovních: 1. Monitoring projektů/aktivit naplňujících cíle strategie a zdroje potřebné k jejich realizaci Podklady pro tento typ monitoringu zpracovávají projektoví manaţeři realizátorů. Monitorovány budou následující informace o projektu/aktivitě: - název, obsah projektu - identifikace a realizátora a partnerů - název opatření, které je projektem naplňováno - cíle projektu

54

- výstupy projektu - dopady projektu - struktura financování a celkový rozpočet projektu - termíny zahájení a ukončení realizace projektu Monitorovací ukazatele budou nastavovány u kaţdého projektu/aktivity. 2. Monitoring realizace strategického plánu, zdrojů potřebných k realizaci a řízení procesů Tato úroveň monitoringu je zpracovávána na úrovni MAS Hradecký venkov, pokud nebude zpracování delegováno na jiný subjekt. Podklady pro tento typ monitoringu jsou získávány z předcházející úrovně – od projektových manaţerů realizátorů. Jsou transformovány do podoby souhrnných informací a jejich vyhodnocení. Vyhotovují se 1x ročně, zpravidla před schválením nového akčního plánu. Tyto souhrnné informace a jejich vyhodnocení jsou zveřejňovány. Monitorovací ukazatele budou nastavovány při tvorbě akčního plánu. 3. Hodnocení rozvoje území Hradeckého venkova Hodnocení rozvoje území Hradeckého venkova sleduje dopady realizace dílčích projektů/aktivit a realizace strategie na území Hradeckého venkova. Podkladem jsou socioekonomické a jiné statistické údaje získávané z objektivních zdrojů (nikoliv z vlastních zdrojů). Hodnocení zpracovává a výsledky zveřejňuje MAS Hradecký venkov 1x ročně počínaje rokem 2010. Tabulka č. 25 - Hodnotící ukazatele rozvoje území Hradeckého venkova Stávající hodnota 1,01 6

Plánovaná hodnota 1,0153 754

Termín dosaţení průběţně 31.12.2013

3

355

31.12.2013

73%

95%

31.12.2013

0

3

31.12.2013

0 není známo

1% 1,0256

31.12.2013 průběţně

Ukazatel Počet obyvatel (meziroční index růstu) Počet subjektů podnikajících v oblasti sluţeb obyvatelům a sluţeb CR (přepočteno na 100 obyvatel) Počet subjektů podnikajících v oblasti zemědělství (přepočteno na 100 obyvatel) Počet obcí splňujících poţadavky likvidace odpadních vod Počet revitalizovaných ploch/objektů (brownfields) Výměra obnovených krajinných struktur Počet turistů navštěvujících území (meziroční index růstu)

53

Znamená celkový přírůstek (přirozený přírůstek + migrace) cca 300 obyvatel ročně Stávající hodnota Královéhradeckého kraje 55 Cílem je neklesající stav; hodnota KHK je 2, hodnota ČR je 1. 56 Při předpokládaném stávajícím počtu 150.000/rok to znamená nárůst cca o 3.000 ročně. 54

55

Závěr Integrovaná strategie území Hradecký venkov je rámcovým dokumentem rozvoje daného prostoru. Zpracování koncepčních dokumentů (integrovaných projektů) bude pravděpodobně iniciováno MAS Hradecký venkov, zpracování akčních plánů je svěřeno do kompetence MAS, která je také zpracovatelem této strategie. Vlastní realizace strategie je moţná pouze skrze dobrovolný přístup subjektů (firem, podnikatelů, neziskových organizací, občanů, samospráv a dalších) zde působících. Svými projekty se mohou přihlásit k naplňování cílů strategie. Proto je důleţité, aby strategie byla opakovaně zveřejňována a diskutována, aby byla otevřeným a ţivým dokumentem. Jedině tak můţe pomoci promyšlenému rozvoji území Hradeckého venkova.

56

Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulky: 1 – Přehled základních charakteristik jednotlivých mikroregionů 2 – Přehled obcí Hradeckého venkova s uvedením základních charakteristik 3 – Vývoj počtu obyvatel v území Hradeckého venkova 4 – Pohyb obyvatelstva Hradeckého venkova v letech 2005-2007 5 – Věková struktura obyvatel Hradeckého venkova 6 – Index demografického stáří 7 – Mateřské a základní školy v regionu Hradeckého venkova 8 – Zdravotnická zařízení v regionu Hradeckého venkova 9 – Zázemí pro sport a volný čas v regionu Hradeckého venkova 10 – Evropsky cenné lokality v regionu Hradeckého venkova 11 - Druhy pozemků v regionu Hradecký venkov 12 – Hospodářská činnost v regionu Hradeckého venkova v roce 2007 podle převaţující činnosti 13 - Přehled hospodářské činnosti Hradeckého venkova v porovnání s KHK a ČR podle převaţující činnosti 14 - Hospodářská činnost v regionu Hradeckého venkova v roce 2007 podle právní formy 15 - Přehled hospodářské činnosti Hradeckého venkova v porovnání s KHK a ČR podle právní formy 16 - Přehled pěších turistických značených tras v regionu Hradeckého venkova 17 – Přehled cykloturistických značených tras v regionu Hradeckého venkova 18 – Naučné stezky v regionu Hradecký venkov 19 – Míra nezaměstnanost v oblasti Hradeckého venkova v porovnání s Královéhradeckým krajem a Českou republikou 20 - Nezaměstnanost v oblasti Hradeckého venkova podle mikroregionů 21 – Poloţky SWOT analýzy s přidělením priorit 22 – Koincidenční matice klíčových faktorů úspěchu 23 – Matice odpovědností 24 – Harmonogram realizace 25 - Hodnotící ukazatele rozvoje území Hradeckého venkova

strana 8 9 11 11 12 13 14 17 18 23 24 28 29 30 31 34 35 35 36 37 42 43 52 53 55

Grafy: 1 – Celkový přírůstek obyvatelstva Hradeckého venkova

12

Obrázky: 1 – Mapka regionu Hradecký venkov s rozdělením podle mikroregionů 2 – Strategické priority regionu

2 44

57

Seznam příloh 1. Vybrané statistické ukazatele jednotlivých obcí (pouze elektronicky) 2. Seznam odkazů na webové stránky obcí

58

59