1000 HRADŮ, ZÁMKŮ A TVRZÍ
2345678
PETR DAVID VLADIMÍR SOUKUP
2345678
Již Karel Hynek Mácha si evidoval „hrady spatřené“ – a tato romantická záliba nás od jeho doby provází dodnes. Hrady, zámky a tvrze, evokující atmosféru dob dávno minulých, ale i různé dramatické události, tajuplné pověsti i příběhy takřka pohádkové, patří – což potvrzuje jak naše zkušenost, tak i všechny průzkumy – jednoznačně mezi nejčastější turistické cíle. Zájmy a záliby naší generace se postupně mění, tak jak se mění i život kolem nás, osudy bývalých panských sídel však stále lákají. Kolik jich vlastně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je, ještě nikdo přesně nespočítal, většinou se však uvádí, že kolem pěti tisíc. Poznat je všechny, to je přání, které přesahuje možnosti běžného lidského
života. Ale i vybrat z nich „pouhou“ tisícovku byl úkol velmi nesnadný. A tak v publikaci, věnované hradům, zámkům a tvrzím, nemohou samozřejmě chybět ty největší, nejvýznamnější, nejcennější i nejnavštěvovanější, ale určitě mezi nimi objevíte také desítky, ba stovky dalších, o jejichž existenci možná mnozí z vás neměli ani potuchy. Některé se změnou vlastnických vztahů v posledních dvou desetiletích prokoukly a tím si o zařazení do našeho výběru hlasitě řekly, jiné se naopak ocitly v nedobrém stavu a dosud čekají na nového majitele, který jejich chátrání učiní přítrž. Všechny jsou však něčím zajímavé a zasluhují si naši pozornost. Řadu dalších v publikaci nenajdete – prostě se do tisícovky
nevešly. Tím ale není vůbec řečeno, že by nestály za návštěvu; rozhodující bude, čím upoutají právě vás. Každá z uvedených památek se představuje barevnou fotografií, stručným textem se základními historickými informacemi, ale často i s „horkými“ novinkami. Velká část vybraných staveb je volně přístupná (platí to i o zříceninách, pokud není uvedeno jinak), jinde je třeba se na návštěvě slušně domluvit, v mnoha případech si však objekty můžeme prohlédnout jen z venku. Karlu Hynku Máchovi přidělil osud jen zlomek průměrného života. Kdyby se ve zdraví dočkal stáří, jistě by na toulkách tu „svou“ tisícovku hradů a zámků zvládl. Nezkusíte to společně s knížkou i vy?
2
6
1
2345678
Pražský hrad | 1 |
Praha – Troja | 2 |
Centrum a symbol české státnosti, sídlo českých knížat a králů i římsko-německých císařů (Karel IV., Rudolf II.) a v novověku československých a českých prezidentů, jehož historie sahá až do 9. století – již někdy kolem roku 850 bylo založeno hradiště zvané Praha, na jehož místě stál koncem 10. století dřevěný knížecí palác, několik kamenných kaplí a kostelů (kolem roku 920 byla založena bazilika sv. Jiří a před rokem 929 rotunda sv. Víta) a od roku 973 klášter benediktinů, nejstarší v Čechách. Ve 12. století pak byl vybudován pevný kamenný hrad. Areál byl i nadále upravován a rozšiřován. Významná etapa byla spojena hlavně s Karlem IV. – právě on dal vybudovat vrcholně gotický palác a zahájil stavbu velkolepé katedrály sv. Víta, nejvýznamnější církevní památky u nás. Srdcem areálu je Starý královský palác, v němž se skrývá i původní románský objekt knížete Soběslava I. Nejobdivovanější částí je pozdně gotický Vladislavský sál z konce 15. století, největší hradní sál v Čechách. Jeho okna z roku 1493 jsou prvním projevem renesance u nás. Severní stranu druhého nádvoří uzavírá renesanční křídlo s bohatě zdobeným Španělským sálem a Obrazárnou Pražského hradu. Pražský hrad je přístupný po celý rok, vybírat lze z řady objektů a stálých expozic. Návštěvníky láká romantická Zlatá ulička, tvořená malými domky hradních střelců, Prašná věž Mihulka, známá Daliborka s expozicí útrpného práva či procházka k renesančnímu skvostu – Letohrádku královny Anny nebo do zahrad Pražského hradu.
Pln dojmů z návštěvy Paříže, Říma a dalších míst na evropském kontinentu rozhodl se hrabě Václav Vojtěch Baltazar ze Šternberka vybudovat u Prahy barokní letohrádek ve stylu italských předměstských vil. První etapa se odehrála v letech 1679–1685, pak byly práce kvůli epidemii moru přerušeny a dílo ve stylu barokního klasicismu dokončoval vynikající stavitel se zkušenostmi z Říma Jean Baptiste Mathey. Zemřel v roce 1696, úpravy trvaly až do roku 1703. Dnes je zámek celoročně přístupný, návštěvníci obdivují mimořádnou sochařskou výzdobu i nástropní malby od Franceska Marchettiho, stálou expozici českého umění 19. století i nádhernou francouzskou zahradu.
Praha – Vyšehrad | 3 | Rozlehlý areál na strmé skále na pravém břehu Vltavy je památným místem českých dějin a bájným sídlem přemyslovských knížat. Původní knížecí hradiště z 2. poloviny 10. století nahradil postupně středověký hrad a nakonec mohutná pevnost s kasematy. Dominantou areálu je kostel sv. Petra a Pavla, původně románská bazilika z let 1070–1080, později upravovaná. Z 11. století pochází i rotunda sv. Martina. V roce 1861 byl založen Národní hřbitov se Slavínem. Zachovaly se tři brány a pás barokních hradeb. Cihelnou branou se vstupuje do stálé a celoročně otevřené expozice Pevnost Vyšehrad, na prohlídku kasemat a podzemního sálu. 3
7
1
2
Praha – Zbraslav | 1 | Ve starobylé osadě si na místě románského dvorce vybudoval Přemysl Otakar II. nejprve lovecký hrádek, při němž pak jeho syn Václav II. v roce 1292 založil klášter Aula Regia (Královská síň), určený cisterciákům, oblíbeným u posledních Přemyslovců. Klášter se také stal pohřebištěm přemyslovské rodiny (místo posledního odpočinku tu našla i Eliška Přemyslovna, matka Karla IV.). „Otec vlasti“ ovšem funkci pohřebiště přenesl na Chrám sv. Víta. V roce 1420 pobořili klášter husité. Nově vybudovaný areál byl znovu zničen za třicetileté války. Až v letech 1709–1739 byly postaveny nové honosné barokní budovy podle plánů Jana Blažeje Santiniho a po jeho smrti Františka Maxmiliána Kaňky. Svými freskami se na výzdobě podílel Václav Vavřinec Reiner a freskovými malbami František Xaver Palko. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl areál využíván jako průmyslový objekt a devastován. V 19. století byl adaptován na zámek, který posléze sloužil k reprezentačním a výstavním účelům. Po dlouhých letech v roce 2009 opustily celoročně přístupný zámek Zbraslav stálé expozice Krajina v českém umění a Asijské umění. Na zámek navazuje anglický park se zajímavou sochařskou výzdobou (Myslbekův model sv. Václava).
8
3
Praha – Chodov | 2 | Vyhledávaným kulturním centrem se stala pěkně opravená tvrz, jejíž historie sahá až do 13. století. Menší objekt, obklopený asi 10 metrů širokým příkopem, byl pobořen. V letech 1687 až 1697 následovala velkorysá barokní přestavba, která proměnila tvrz prakticky na zámecké sídlo. Po připojení Chodova k hlavnímu městu v roce 1968 tvrz chátrala, hrozila demolice, ale nakonec se v 80. letech podařilo památku zachránit. V přízemí se dochovaly raně barokní klenby, v prvním patře pěkná štuková výzdoba, byly opraveny i pilíře dvorních arkád. Unikátem je obnovený portál. Dnes je v celoročně přístupné tvrzi stálá expozice, věnovaná hlavně Praze 11 a Jižnímu Městu, konají se zde výstavy, koncerty, programy pro školy a další akce.
Praha – Kunratice | 3 | Na místě tvrze, poprvé uváděné v roce 1336, vznikl v roce 1668 barokní zámek, později několikrát upravený. Objekt, který navštívila i císařovna Marie Terezie, sloužil různým účelům (východní křídlo bylo přestavěno na špýchar). V posledních letech rekonstruovaná památka s nápadnou dvoupatrovou čtyřhrannou věží uprostřed průčelí není veřejnosti přístupná. V klidné části areálu je umístěna Školička Na zámku pro předškolní děti. 2345678
4
Praha – Komořany | 4 | Původní tvrz byla před rokem 1742 přestavěna na barokní zámek, který využívali jako své letní sídlo zbraslavští opati. Dvoukřídlá jednopatrová budova si zachovala původní dispozici tvrze. Má rohovou hranolovou věž s osmibokou nástavbou v patře. Na její fasádě se dochovala renesanční sgrafita. Druhá věž na čtvercovém půdorysu se tyčí při západním křídle. Uvnitř zámku je kaple s kopií Zbraslavské madony na oltáři. Zámek není veřejnosti přístupný.
Praha – Nový hrad | 5 | Král Václav IV. neměl lehké panování, a tak před státnickými důvody často prchal z Prahy na své lovecké hrady uprostřed lesů. Z toho důvodu také koupil ves Kunratice a v letech 1411–1412 nechal poblíž vybudovat Nový hrad. Tady také v roce 1419 po záchvatu mrtvice zemřel. V roce 1421 hrad dobyli a pobořili husité. Trosky objektu se rozpadaly, do 19. století tu ale stály až 5 metrů vysoké zdi. Pak byly poškozeny lomem a v roce 1881 majitelem strženy – prý aby nelákaly návštěvníky, kteří by v lese rušili zvěř. Dnes si lze pohlédnout zbytky zdí i některých drobnějších architektonických článků (římsa a konzole krbu). Zřícenina leží na území Prahy, je oblíbeným cílem vycházek a kopec zvaný Hrádek jednou do roka vyběhnou či vyjdou účastníci Velké kunratické.
5
9
1
Praha – Koloděje | 1 |
Praha – Vinoř | 2 |
Praha – Královice | 3 |
Honosný trojkřídlý barokní zámek, vybudovaný podle projektu Domenika Martinelliho v letech 1714–1720 na místě původní gotické tvrze a pozdějšího renesančního sídla, má zajímavou historii. V roce 1919 sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka, v roce 1937 ho koupil ředitel továrny Walter ing. Antonín Kumpera. V roce 1947 převzalo objekt ministerstvo vnitra, bylo tu i vězení, po roce 1955 sloužil zámek vládě k reprezentačním účelům. Nedávno byl v restituci navrácen potomkovi posledního soukromého majitele.
Slavný architekt František Maxmilián Kaňka vybudoval Černínům několik zámků. Pro Františka Josefa Černína postavil v letech 1719–1724 na okraji obce, zřejmě již na místě staršího objektu, bohatě členěné barokní sídlo. Za Otakara Černína zámek navštívily takové osobnosti jako Ferdinand d´Este, Vilém II. či arcikníže Karel, pozdější rakouský císař. Zámek se třemi oblouky arkád, upravený do dnešní podoby v letech 1919–1920 a obklopený pěkným parkem, není veřejnosti přístupný.
Při dvoře nad údolím Rokytky vznikla někdy ve 2. polovině 14. století věžovitá tvrz, kterou v 16. století pražští měšťané Pechancové upravili renesančně. Mj. tehdy dobudovali i jižní přístavek a severní vřetenové schodiště. Věž má tři patra, je 20 metrů vysoká a zakončuje ji dlátová střecha. Třetí patro je vysazeno na krakorcích. Areál, který není veřejnosti přístupný, obklopuje velký, v jádru renesanční hospodářský dvůr, dochovala se i část hradby. 4
10
2
3
5
Praha – Libeň | 4 |
2345678
Původně zde stála středověká tvrz (dodnes ji připomíná sklep a přízemí jižního křídla), přebudovaná v 16. století na renesanční zámeček. Po několika požárech byl objekt opraven a rozšířen – poslední přestavba dala zámku převážně rokokový vzhled. O freskovou výzdobu se postaral známý Ignác Raab. Od roku 1773 začal zámek sloužit jako letní sídlo pražských primátorů, ráda sem jezdila Marie Terezie, na korunovační průvod se tu připravoval Leopold II. a v době vojenských manévrů v něm bydlel císař František I. Od roku 1883 byla v objektu vychovatelna se školou, první zařízení svého druhu v Čechách. Sídlí zde městský úřad pro Prahu 8, zámek je využíván celoročně pro kulturní a společenské účely, lze tu uzavírat sňatky – civilní i církevní. V červnu 1993 totiž byla znovu vysvěcena zámecká kaple.
Praha – Ctěnice | 5 | V zatáčce cesty (dnes silnice) mezi Čakovicemi a Vinoří stávala tvrz, opevněná jednoduchou hradbou a příkopem. Později zde vznikl i hospodářský dvůr a renesanční zámek, upravený na přelomu 18. a 19. století ve stylu klasicizujícího baroka. V nedávných letech byl celý areál pěkně rekonstruován a zpřístupněn veřejnosti. Celoročně otevřený zámek spravuje Muzeum hl. města Prahy, které zde představuje expozice věnované dějinám Vinoře, historii, stavebnímu vývoji a obnově zámku a dějinám profesního sdružování řemeslníků, konají se tu tematické výstavy. V areálu se organizují jezdecké závody, dožínky a další kulturní a společenské akce, pořádají se tu svatby, v provozu je zámecký hotel a restaurace.
11
1
Lobkovice | 1 | Původní tvrz na okraji lužního lesa na levém břehu Labe byla upravena v 16. století, v roce 1679 přestavěna na barokní zámek. Na malém nádvoří se tyčí hranolová věž, připomínající starou tvrz, kolem ní stojí palácová křídla staršího původu a barokní jižní křídlo s vnějším schodištěm. V 19. století byla majitelem zámku rodina advokáta Měchury, jehož dceru měl za manželku František Palacký. Známý historik tady často pobýval, v Lobkovicích je i pohřben. Zámek není veřejnosti přístupný.
Měšice | 2 | Na místě tvrze ze 14. století vybudovali Nosticové v letech 1767–1775 rokokový zámek. Hlavní průčelí zdobí tři rizality, v hlavním sále jsou fresky od Josefa Hagera. Zámek, obklopený francouzskou zahradou přecházející v anglický park, je upraven na nemocnici.
Roztoky | 3 |
2
Původní gotická vodní tvrz ze 13. století byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek, který později dostal barokní a novogotickou podobu. Od 19. století sloužil hospodářským a bytovým účelům. V 50. letech 20. století se schylovalo k jeho demolici, zachránili jej dobrovolníci z řad vlastivědných pracovníků. Pěkný objekt na půdorysu pětiúhelníka, obklopený vyzděným příkopem, s arkádami kolem nádvoří, některými dochovanými gotickými články, salonem ve stylu biedermeieru a nádhernými renesančními sály tak zůstal zachován a byl opraven i po ničivé povodni v roce 2002. Do zámku se vstupuje po více než 8 metrů dlouhém kamenném mostě. V areálu sídlí stálé expozice Středočeského muzea. Nedaleko zámku stojí ateliér Zdenky Braunerové z let 1903 až 1904 ve stylu anglického venkovského domu. Zámek s muzeem je přístupný celoročně denně mimo pondělí, ateliér od dubna do října.
Panenské Břežany | 4 | V obci jsou dva zámky. Barokní horní zámek (na fotografii) vznikl v 18. století, v parku stojí kaple sv. Anny, přebudovaná Janem Santinim v letech 1705–1707. Za války si objekt zabral K. H. Frank, po osvobození byl zámek upraven na domov důchodců. Empírový dolní zámek pochází z doby kolem roku 1840, za okupace v něm sídlil R. Heydrich.
Klecany | 5 | Ve svahu na pravém břehu Vltavy stála ve 14. století tvrz, která byla na začátku 18. století přebudována na zámek. Ten v roce 1827 vyhořel, další požár objekt poškodil v roce 1857. Následovala obnova v empírovém slohu. Zámek byl v posledních letech pěkně opraven, veřejnosti však není přístupný.
12
