Tvrz, nebo hrad zatím neprávem opomíjené

NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT TALENTCENTRUM

ÚSTŘEDNÍ KOLO 38. ROČNÍKU DĚJEPISNÉ OLYMPIÁDY „DOBA HRADŮ A ZÁMKŮ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ“ 2008/2009

PÍSEMNÁ PRÁCE

„Tvrz, nebo hrad zatím neprávem opomíjené“

Název práce: Vodní tvrz Jeseník

Zpracoval/la: Jan Vavřík Adresa školy: Šromotovo nám. 177, 753 01 Hranice Ročník: osmý Konzultant: Ranáta Dohnálková Kraj: Olomoucký

Úvod Ve své práci píši o Vodní tvrzi Jeseník, která se nachází v samém srdci významného města Jeseník na severu Olomouckého kraje. Tato tvrz mě zaujala nejen tím, že je velmi dobře zachovalá ,ale především jsem se zamyslel nad skutečností , proč se stala tato krásná architektonická památka z velké části muzeem. Jistě by se zdejší prostory po pečlivém zvážení daly využít k organizaci mnoha tradičních slavností, jarmarků či jiných kulturních akcí, jež by v důsledku mohly vést k větší prestiži této lokality. Přestože prošla tato historická památka mnohými přestavbami, prvky jednotlivých slohů se zde vzácně doplňují . Tvrz také vydržela střet s pruskými vojsky a tím ukázala své dobré pevnostní vlastnosti .

~1~

~2~

Obsah strana

1. Úvod 2. Vodní tvrz Jeseník - Historie objektu 3. Vodní tvrz Jeseník – Program pro vzbuzení zájmu 4. Příloha – fotografie tvrze 5. Příloha – fotografie rytířského sálu 6. Příloha – nákresy tvrze a její bývalých majitelů 7. Poznámky 8. Bibliografie

~3~

1 4 5 7 16 21 24 25

Vodní tvrz Jeseník – Historie objektu Jesenická tvrz, která je poprvé uváděna ve spisech z roku 1374 jako sídlo kastelána Petra Ledelowa, byla postavena na okraji města Jeseník u řeky Bělé. Tehdejší vratislavský biskup Přeclav z Pogarel (1341-1376) mu povolil dobývat železnou rudu, která se vyvážela až do Anglie. Přesto, že se ve městě těžilo železo, Jeseník nikdy nedostal právo hradební,a tak byla tvrz jeho jedinou záštitou. Starší fáze výstavby tvrze náleží do přelomu 13. a 14.století a její existenci prokázal teprve záchranný archeologický výzkum, provedený zde v rámci adaptačních prací v letech 1975-1976.1) Tvrz tvořila obytná věž 15x17 metrů, kamenné zdi byly silné až 2 metry. Celkový terén byl oproti dnešnímu stavu nižší o tři metry a věž obklopoval příkop napájený vodou z blízké řeky Bělé (příkop byl možná až trojnásobný). Lze předpokládat, že výška věže dosahovala 15-18 metrů. Vchod byl oproti tehdejšímu původnímu terénu zvýšen o 1,2metru. Zjištěná starší fáze tvrze je příkladem tzv. vodní tvrze, u které vodní tok hrál nejdůležitější obrannou roli( při archeologickém výzkumu nebyl zachycen obranný val tvrze). V roce 1378 získali Frývaldov Mušínové, jimž patřila do 30. let 15.století. Tento rod, pocházející odněkud z Míšně, byl po mnohá desetiletí ve službách vratislavských biskupů a vlastnil menší biskupská léna.2) Jeho nejznámějším členem se stal Hynek Mušín, zvaný též z Hoštejna, protože držel stejnojmenný statek u Zábřebu na Moravě.3) Byl velmi výbojný a jeho sousedé si často stěžovali u moravského zemského soudu, že neustále ohrožuje jejich statky. V roce 1416 se sice fojtství ve Frývaldově vzdal, ale spravoval je patrně i se čtyřmi okolními vesnicemi dále.4) V roce 1422 jej vratislavský biskup Konrád IV. Olešnický (1417-1477) zbavil statků s odůvodněním, že je kacíř, viklefista a husita. Zemřel před rokem 1343, kdy se jeho žena Anna podruhé vdala. Frývaldov dostal jeho bratranec Hanuske.5) V seznamu biskupských statků z doby okolo roku 1420 je uvedena i frývaldovská tvrz spravovaná purkrabím. Někdy v této době byla zbořena masivní hranolová obytná věž, která již nevyhovovala soudobým nárokům na bydlení. Terén byl zvýšen násypem asi do dnešní výše nádvoří a postupně probíhala přestavba tvrze přibližně do dnešní podoby. Tvrz byla obehnána plášťovou zdí vysokou osm metrů. Kolem tvrze byl zbudován oválný příkop, který byl napájen z řeky Bělé. Vstup na severní straně vede přes kamenný most, který nahradil dřevěný padací most. Vstupní brána, stojící za mostem, je z pozdější doby. Půdorys tvrze tvoří obdélník, jehož nejstarší širší jižní křídlo je obráceno ke vstupu. Západní a východní křídlo jsou totiž novějšího data, pravděpodobně až ze 17. století.6) Všechna křídla měla pouze jedno patro. Uvnitř tvrze je nevelký čtvercovitý dvůr. Tvrz je postavena z plochých lomových

~4~

kamenů, získaných z hlušiny zlatých dolů na západním svahu Zlatého chlumu. Za hospodářského úpadku po revoluci husitů byl vratislavský biskup Konrád nucen dávat četná léna v zástavu za vypůjčené peníze. Před rokem 1440 se tak dostal Frývaldov do rukou Eichelhornů. Ke tvrzi patřily kromě města také okolní vsi. V roce 1453 biskup Petr Nowak (1447-1456) vykoupil tvrz zpět a ustanovil ve Frývaldově hejtmana. Později se jako držitel tvrze objevuje vdova po Mušínovi Anna, která v roce 1463 část tohoto majetku prodala Hynkovi z Mohrau. Od Berty, vdovy po Hynkovi, vykoupil tvrz, městečko, fojtství a ves Bukovice biskup Rudolf (1468-1482). V roce 1469 je však už opět dal se souhlasem kapituly v léno Maternu Schrommovi, včetně práva hledat železnou rudu a stavět hamry.7) Po Schrommovi získal tvrz za stejných podmínek Urban Stosch. V roce 1497 se stal pánem tvrze Pavel Otwein, v roce 1497 pak bohatý vratislavský měšťan Leonhard Vogel, který ve Slezsku zastupoval zájmy rodiny Fuggerů z Augsburgu. Fuggerové učinili tvrz střediskem svého důlního podnikání v této oblasti (zlato), které se biskup Jan Thurzo (1506-1520) snažil podpořit v roce 1506 velkým horním privilegiem.8) Naděje vkládané do těžby zlata se však nesplnily a Fuggerové tvrz i s panstvím prodali v roce 1547 vratislavskému biskupu Baltazaru z Promnic (1540-1562).9) Za třicetileté války stihlo město několik požárů, ale tvrz zůstala ušetřena. V roce 1641 se sem probil švédský oddíl, který se ji pokoušel neúspěšně dobýt. Několik kamenných koulí, viditelných v průčelí tvrze, je prý svědkem těchto bojů. Tvrz byla ještě v roce 1689 silně vyzbrojena, ale když sem za slezských válek vnikla pruská vojska, obsadila ji, aniž by museli bojovat. Přitom byl zajat vratislavský biskup kardinál Sinzendorf (1732-1747).10) Brzy poté obsadil tvrz a město pověstný baron František Trenk se svými pandury.11) V letech 1738-1745 získala tvrz nynější podobu, byla proražena okna ve venkovních zdech, zbořena věž a přistavěno druhé poschodí. Po skončení sedmileté války (1756-1763) se v roce 1766 na tvrzi usadil na kratší dobu vratislavský biskup Filip Gothard Schaffgotsch (1747-1795), když se mu podařilo uprchnout z věznice v Opolí. V roce 1773 jmenoval biskup hejtmanem hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, 12) jehož pobyt připomíná pamětní deska u vchodu.Ve druhé polovině 18.století byly natvrzi provedeny menší úpravy interiéru: větší místnosti byly přehrazeny na menší a sloužily jako kanceláře. Na náměstí před areálem tvrze stály budovy biskupského dvora, který byl na počátku 19. století zbořen. V roce 1945 tvrz převzal stát.

~5~

Vodní tvrz Jeseník – Program pro vzbuzení zájmu Dnes je jesenická Vodní tvrz majetkem Okresního vlastivědného muzea v Šumperku, které zde má velkou přírodovědnou expozici a menší expozici historickou se zvláštním zaměřením na lázeňství. V okolí tvrze by se dala vybudovat naučná geologicko-těžební stezka, která by se skládala ze čtyř částí. Tato stezka by začínala ve městečku Zlaté Hory, prohlídkou částečně přístupných středověkých hamrů a dolů, jako například důl Sarkander a Barbora, Panny Marie I. a III., Starohoří a Měděnou štolu. Stezka by dále pokračovala do vesnice Supíkovice, kde by turisté navštívili vápenku a jeskyni na Špičáku. Posledním bodem by byla samotná tvrz v Jeseníku, v jejímž přízemí, popřípadě na dvoře ,by si návštěvníci mohli vyzkoušet, jak se tepalo železo, razily mince nebo vyrábělo brnění a zbraně. Nejlepší dopravou mezi jednotlivými body trasy by bylo koňské spřežení s napodobeninami kočárů a dobově oblečenými kočími. Spolu s turisty by se měl přepravovat i průvodce s předem připravenými komentáři a zajímavostmi o jednotlivých místech. Dvůr tvrze by se dal využívat jako venkovní divadlo. Jevištěm by se staly balkóny nebo část dvoru pod nimi. V noci a při dobrém nasvícení by vznikla velmi zajímavá scéna. Nejlepší by byly hry se středověkým zaměřením (například Mastičkář). Na dvoře by se také mohly konat koncerty. Nebylo by také špatné ,kdyby se v přilehlém parku konaly rytířské turnaje a souboje, jako to bývalo ve středověku. Zástupci biskupství ve Vratislavi, jehož předchůdci měli v držení tuto tvrz, by mohli být osloveni a požádáni, aby v první otvírací den klíčem otevřeli bránu do tvrze. Tato slavnostní událost ,u které by mohl být přítomen jeden z vyšších církevních hodnostářů, by jistě zaujala média ,a tak by stoupl zájem o zdejší památku. Historici a průvodkyně by mohli být převlečeni do středověkých kostýmů, jako to bývá například v Anglii. Také by bylo zajímavé, kdyby návštěvníky přivítal trubadúr nebo herold (například jeden z průvodců, jako to bývalo ve středověku). Pro návštěvníky by bylo zpestřením konání oslav k tradičním svátkům, jarmarků a jiných slavností . Neměli bychom zapomenout na nejmenší návštěvníky tvrze, pro něž by mohla být uspořádána akce Pohádkový hrad, dále různé hry a divadelní představení, kterých by se například samy děti mohly zúčastnit. Součástí akce by byla řada soutěží (kdo najde Draculu, kdo se ve tvrzi nejlépe schová, kdo nakreslí nejhezčí obrázek budovy atd.) Dále by bylo určitě přínosné, kdyby se v budově nainstalovaly repro přístroje (samozřejmě s důrazem na neporušení dobové architektury), které by přehrávaly skladby od bývalého hejtmana tvrze a také hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, jehož pobyt zde připomíná pamětní deska.

~6~

Za úvahu by stálo požádat doposud žijící potomky bývalých majitelů tvrze o návštěvu, popř. přednášku a besedu. Jedni z žijících potomků majitelů tvrze jsou členové rodiny Fuggerů z Augsburgu, jako například Hubertus Fürst Fugger-Babenhausen a Albert Graf Fugger von Glött, dnes bohatí obchodníci z Německa. Dále by se také mohly na tvrzi konat rekonstrukce dvou slavných bitev tohoto místa. První z nich z třicetileté války, kdy se tuto tvrz marně pokoušeli dobýt Švédové a druhá ze slezských válek, kdy téměř bez boje vtrhly do pevnosti šiky Prusů, kteří zde zajali biskupa kardinála Sinzendorfa. Tyto dvě bitvy by se každoročně střídaly a při jejich organizaci by mohli být nápomocní lidé, kteří mají zkušenosti s organizací rekonstrukce bitvy u Slavkova. Velmi originální by se mohlo jevit obnovení vodního kanálu s řekou Bělá, aby tvrz dostála svého jména a stala se znovu vodní tvrzí (dnes je kanál kolem tvrze prázdný). Tento kanál a řeka Bělá by se také daly využít k okružní cestě po Jesenicku na lodičkách. Cesta by mohla skončit následnou prohlídkou tvrze. K získání většího zájmu turistů by bylo přínosem , kdyby do tvrze zavítali reportéři toulavé kamery (toulavakamera.ct24.cz) nebo známá reportérka rádia Impuls Hanka Kracíková, která připravuje pořad Máme Česko ráááádi. O všech kulturních akcích a výstavách na tvrzi by měly být s dostatečným předstihem informovány redakce místních novin, jako například Šumperský a Jesenický deník (hlavě páteční vydání, které lidé nejvíce čtou). Dále by bylo dobré vybavit tvrz, včetně půdních prostor, replikami středověkého nábytku. Půda by poté mohla sloužit jako ubytovací zařízení pro turisty (Vzhledem k tomu ,že na ni vedou schody, což může být pro někoho problém, mohla by se sem přestěhovat část muzea a ubytování by bylo v jiném patře) .V přízemí jednoho z křídel lze vybudovat menší restauraci, jejíž interiér by odpovídal okolnímu prostředí. Muzejní část bych nechal částečně zachovánu, ale raději než přírodovědné exponáty bych zde viděl exponáty týkající se středověkého hornictví a také lázeňství , jelikož jsou v okolí dvoje lázně (lázně Dolní Lipová a Priessnitzovy lázně Jeseník). Nevýhodou tvrze je, že bezbariérový přístup je pouze do rytířského sálu, avšak do ostatních prostor již není. Řešením je vybudování vnitřního výtahu, anebo vnějšího dřevěného výtahu, avšak bylo by nutné zvenku do tvrze probourat otvory (v místech bývalé přístavby by výtah nemusel vypadat špatně). Z tohoto hlediska by bylo menším problémem vybavit schody nájezdy, jako ve vchodech do panelových domů, samozřejmě s ohledem na architekturu tvrze. Ve tvrzi se nenachází bezbariérové WC, avšak kousek odtud je obchodní středisko, kde se bezbariérové WC nachází. Návštěva tvrze by se také dala spojit s návštěvou blízkých památek, což by pro turisty představovalo prožití hezkého a zajímavého dne s historickým zaměřením (blízké památky: zámek Javorník a Černá voda, zřícenina hradu Kobrštejn).

~7~

Příloha – fotografie tvrze

Pohled na tvrz ze předu u

Fotka průčelí tvrze od severu ~8~

Pohled na tvrz přes bránu

Dělové koule v průčelí tvrze ~9~

Debata u ochranné zdi

Pohled na tvrz od severozápadu ~10~

Přední část pilíře s erbem

Fotografie pilíře na stěně tvrze ~11~

Tvrz od jihovýchodu

Pohled na tvrz od jihozápadu ~12~

Pohled na tvrz od hlavní cesty

„Věž“ brány focená od západu ~13~

Kamenný most přes příkop

Vodní příkop na jihovýchodě ~14~

Vodní příkop na západě

Vodní přikop na severu ~15~

Pamětní deska KD z D

Brána

Já s průvodcem u tvrze ~16~

Příloha – fotografie dvoru a rytířského sálu

Průchod mezi bránou a dvorem

„Věž“ brány, západní křídlo dvoru ~17~

Balkóny na jihu nádvoří

Schody do interiéru tvrze ~18~

Pohled od brány na nádvoří

Studna na nádvoří tvrze ~19~

Severní část rytířského sálu

Střední část rytířského sálu ~20~

Deska Vodní tvrz Jeseník

Deska vlastivědného muzea ~21~

Příloha – nákresy tvrze a její bývalých majitelů

Karel Ditterse z Dittersdorfu

František Trenk

(hudební skladatel)

(baron) Znak Fuggerů

Filip Gothard Schaffghots (biskup)

~22~

~23~

~24~

Poznámky 1) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 2) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 3) Spurný, F. a kol: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 4) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 5) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 6) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 7) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 8) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 9) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 10) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 11) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112 12) Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983, str. 112

~25~

Bibliografie Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -II Severní Morava. Praha 1983 Gába, Z.: Z čeho je postavena Jesenická vodní tvrz.Severní Morava 1969 Zeman, V.: Vodní tvrz v Jeseníku. Šumperk 1975 Kouřil, P. , Prix, D. , Wihoda, M.: Hrady českého Slezska.Brno 2000 Nekuda, V. , Unger, J.: Hrádky a tvrze na Moravě.Brno 1981 Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí.Praha 2001

~26~