NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT TALENTCENTRUM
ÚSTŘEDNÍ KOLO 38. ROČNÍKU DĚJEPISNÉ OLYMPIÁDY „DOBA HRADŮ A ZÁMKŮ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ“ 2008/2009 PÍSEMNÁ PRÁCE
„Tvrz, nebo hrad zatím neprávem opomíjené“ Název práce:
Zpracoval: Adresa školy: Ročník: Konzultant: Kraj:
Hrad Chřenovice
Lukáš Žalud Gymnázium Česká Třebová, Tyršovo náměstí 970 Kvarta A Mgr. Dana Řehořová Pardubický
Hrad Chřenovice, Lukáš Žalud, Gymnázium Česká Třebová Úvod Tématem této soutěžní práce je Tvrz, nebo hrad zatím neprávem opomíjené. Přiznám se, že když jsem poprvé uvažoval o vhodné památce, znal jsem mnoho krásných zachovalých hradů i mohutných zřícenin, ale neměl jsem tušení o dlouhém seznamu neznámých hradů, hrádků a tvrzí. I když monumentální zříceniny působí přitažlivě, utvrdil jsem se v přesvědčení, že nebudu vybírat památku tímto „karlštejnským“ způsobem, na který upozorňuje i kastellolog Tomáš Durdík ve své knize: „Problémem většiny publikací o hradech, s nimiž se u nás setkáváme, je nereprezentativní výběr památek.“1 Pokusil jsem se vybrat některý menší hrad, zříceninu nebo tvrz. Pátrat jsem začal na Lanšperku. Byl to původně královský výšinný hrad a zaujal mě neobvyklou plášťovou hradbou. Bohužel se ukázalo veliké úskalí tohoto nelehkého úkolu. Po podrobnějším pátrání jsem zjistil, že tento hrad byl nedávno opravován a na hrad také vedou vzorově značené stezky. Zvažoval jsem mnoho dalších hradů a pátral po zajímavých tvrzích. Vybral jsem si hrad Chřenovice. Tento hrad patří spolu se Zelenou horou a Žampachem mezi jedinečné hrady s předsunutou obrannou stavbou. Také myslím, že většina známých hradů leží na výšinných dominantních místech a většina akcí se váže k hradu a závisí na něm. U hradu Chřenovice je tomu naopak. Je skrytý v lesním prostředí na nízkém ostrohu u zákrutu řeky Sázavy a veškerou jeho nepopiratelnou hradní krásu stíní okolní příroda s řekou Sázavou. Věřím, že právě tento fakt je důležitý pro velký potenciál hradu stát se turisticky navštěvovanou kulturní památkou. Poté, co jsem si prohlédl místo hradu, vypravil jsem se do obce Chřenovic pátrat také po zaniklé tvrzi. V mém rozhodnutí, že jsem si vybral správně, mě utvrdila i obyvatelka Chřenovic. Na mou otázku týkající se tvrze odpověděla: „Ta je ukrytá v lesích. Kdysi jsem k té tvrzi trefila, ale myslím, že se vám to nepovede.“ Samozřejmě se zmiňovala o hradní zřícenině. Tak je tento hrad neznámý a utajený. Pevně věřím, že jsem si vybral správně.
1
Durdík, T.: Encyklopedie českých hradů. Libri, Praha 1995, s. 7
Strana II.
Hrad Chřenovice, Lukáš Žalud, Gymnázium Česká Třebová
Dějiny hradu Chřenovice Na nízkém ostrohu nad říčním údolím, čtyři kilometry severozápadně od Ledče nad Sázavou a dva kilometry jihovýchodně od Chřenovic, můžeme najít zříceniny hradu Chřenovice. Skalnatý zalesněný ostroh se majestátně vypíná nad pravým břehem řeky Sázavy a potokem Bystřicí, přitékajícím do ní. Mezi hradním ostrohem a skálou stojící severovýchodně od něj byla vystavěna osada Pod hradem, kterou s okolním světem spojuje železniční trať. Osudy, které vedly k výstavbě chřenovického hradu, začínají příchodem jistého vladyky Chřena do této oblasti. Nechal zbudovat tvrz blízko místa, kde se dnes nachází kostel svatého Václava. Tvrz ale brzy nesplňovala obrannou funkci, proto se její majitelé rozhodli pro stavbu hradu. První písemný údaj pochází z roku 1289, kdy je zmiňován Léva z Janovic. Ve sledu dějinných událostí zde postupně sídlili Zručští z Chřenovic, pražský měšťan Hanuš Otlinger a kutnohorský měšťan Kunrát Náz, předek Názů z Chřenovic. Nejspíše po roce 1474 byl hrad v držení posledního významného rodu pánů z Říčan, kteří hrad připojili k ledečskému panství. Od roku 1544 se uvádí jako pustý, což dokládá zápis do Desk zemských.2 Nejprve obrannou funkci plnila tvrz, o které bohužel nemáme žádné písemné zmínky, spolu s tribunovým kostelíkem. Kostel byl založen sázavskými mnichy v letech 1134 až 1139. Dodnes jsou patrné střílny a zazděný vchod v patře na straně dřívější tvrze, důkazy obranné funkce věže kostela. Dispozice hradu byla přibližně trojúhelná. Na šíjové straně ho opevňoval zdvojený příkop, menší obepínal vnitřní hradbu, hlubší a širší val. V severním nároží, kde hradu hrozilo největší nebezpečí, se doposud tyčí okrouhlý, do obvodové hradby vevázaný bergfrit, v jehož spodní části bylo vězení. Podél celé hradby s výjimkou jižní strany, kde stála hospodářská stavení, byl vyzvednut ochoz, do věže vstupující po dřevěné pavlači. V samotné hradbě, opatřené cimbuřím se stříškami ukončenými zuby, se při patě věže nacházela vstupní brána. V dalším vývoji došlo k vystavění brány s padacím mostem na severovýchodní straně, ke které vedla cesta od potoku. Na této straně byl hrad zajištěn parkánem. Palác, na vnější straně patrně opatřený čtverhrannou věžicí, zaujímal východní nároží. Jeho součástí byl obranný hřeben, pod kterým cesta z předhradí procházela na dvůr. Již zmiňované stavení tvořící jižní hradbu sloužilo hospodářským účelům, především kolnám, obilnicím a konici, také jako světnice služebnictva. Ve východní části dvora byla vyhloubenou studna, která se však již sesula. V některých publikacích jsou uváděna čtverhranná stavení v severozápadní části hradu, spíše jde ale o zaměnění s dřívější hradní bránou, kterou tyto publikace nezahrnují. Na skalce pod hradním ostrohem stála čtverhranná předsunutá bašta se dvěma širokými bránami, pravděpodobně pozdně gotická. I když jsou vědomosti o podobě hradu i jeho vývoji velmi útržkovité, není pochyb o tom, že jeho prvá fáze patřila k bergfritovému typu. Ke vzniku předsunuté bašty došlo nejspíše ve druhé polovině 15. století v důsledku rozvoje dělostřelectva. Hrad Chřenovice díky ní patří mezi několik málo hradů s předsunutou stavbou, bránící přístup k pevnosti. Dnes můžeme na zřícenině nalézt 19 metrů vysoký a 4 metry široký bergfrit se zachovalým klenutým vchodem ve výši a s náznaky hradeb, do kterých byl zapuštěn, dále severovýchodní část palácové zdi s patrným obloukem pro padací mříž, také poměrně velké části obranných hradeb a ukázkové, téměř nezměněné hradní příkopy a val. I přesto, že na hradě doposud nebyl proveden odborný archeologický výzkum, nalezlo se v této oblasti několik zajímavých předmětů. Amatérský archeolog prorazil otvor do hradního bergfritu, kde vězely lidské kosti, zřejmě odsouzence. Na nádvoří byly nalezeny podkovy, hroty šípů, perla velikosti lískového ořechu, nádoba s pražskými groši a ve vsi Chřenovice 18 zlomků keramiky, které pocházely z raného i vrcholného středověku. Nejčerstvějším nálezem je pravěká rohovcová šipka. Vyvýšeninu mezi osadou Pod hradem a hradním ostrohem zdobí dřevěná chata, svou velikostí spíše vila. Roku 1963 ji od Milady Nesslové koupil populární klavírista, skladatel a herec v divadle Semafor Jiří Šlitr a doposud ji vlastní jeho rodina.
2
DZ. 250. H 24. In: Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl dvanáctý (Čáslavsko). Argo, Praha 1997, s. 110
Strana III.
Hrad Chřenovice, Lukáš Žalud, Gymnázium Česká Třebová
Prezentace hradu Chřenovice – program pro turisty Naše hrady, které utvářely dějiny našich vlastních předků, jsou bezesporu jedněmi z nejskvostnějších památek. Působí jako jasné, doširoka rozevřené brány do naší minulosti. Symbolizují nebezpečenství minulých věků, ale zároveň bezpečí, které poskytovalo svým obyvatelům a ochráncům. Myslím, že bychom si jich měli upřímně vážit, mít před nimi respekt, pokusit se pochopit jejich význam ve středověkém životě a poučit se z jejich osudů. Putování za opomíjenou hradní památkou je mnohdy složité a spletité. Ke chřenovickému hradu vede cesta obzvláště spletitá. I přesto, že jsem si trasu ke hradu předem naplánoval a využíval podrobné mapy, spíše než dopravní značení jsem využíval vlastní intuici. Památce by velice pomohlo lepší dopravní značení. Navrhoval bych značit cesty vedoucí ke hradu dvěma typy značení. Především rozměrnou kulturně-dopravní značkou s nápisem „Zříceniny hradu Chřenovice“ a kresbou zříceniny na užívaném hnědém podkladě, ale také menší informační značkou ve tvaru šipky s nápisem „Chřenovice“ na užívaném modrém podkladě. Oba typy značení by měly být na nejbližší silnici druhé třídy z Ledče nad Sázavou do obce Vrbka u odbočky na obec Jedlá a následně mezi obcemi Jedlá a Chřenovice u odbočky na polní, chcete-li lesní cestu vedoucí ke hradu. Křižovatka hlouběji v lesích by měla být také označena. Návštěvníci by měli mít možnost vypravit se na hrad také na kole. Do této klidné oblasti řeky Sázavy dokonce vedou cyklotrasy, a proto se zdá být poměrně jednoduché zavést cyklistické značení až ke Chřenovickému hradu. Tato ne moc náročná změna inspirující už z dálky cyklisty, kteří se původně na hrad nevypravili, by byla jistě velmi prospěšná. Asi nejpřístupnější spojení, které mohou návštěvníci využít, je železniční trať vedoucí z Ledče nad Sázavou do Zruče nad Sázavou. Nejbližší zastávka Chřenovice-Podhradí je ale v dosti poničeném stavu. Řešením je vystavět novou zastávku z přirozenějšího plastového skla nebo s použitím dřeva z hojně rostoucích okolních buků a kamene z blízkých skal na stavbu pilířů. Taková zastávka by jistě reprezentovala hrad. Výstižný se mi zdá i návrh pozměnit pojmenování „Chřenovice-Podhradí“ na výstižnější „Chřenovické podhradí“. Tato malá změna by návštěvníky ujistila, že se jedná o hrad Chřenovice. Poslední možností, jak doputovat ke hradu, je krásná řeka Sázava. Její jemné peřeje lákají bezpočet vodáků, a proto by byla velká škoda, kdyby netušili, jaké krásné odpočinkové místo se jim nabízí. Při hledání zmínek o Chřenovicích mě udivilo, že ve vodáckých i turistických publikacích dominuje nad hradem románsko-gotický kostel. Myslím, že poměrně prospěšné by bylo zajištění vodáckého tábořiště s výstižným názvem „Pod chřenovickou předsunutou baštou“, což by i reprezentovalo historii místa. Jeho dlouhý název by ve vodáckých příručkách upoutal pozornost. Na tábořiště by upozorňovala cedule. Zpřístupnění oblasti je velice důležité, ale neméně podstatná je i informovanost turistů. Pokud se má hradní zřícenina stát významným turistickým místem, je důležité upozornit na ni v několika turistických, cyklistických i vodáckých prospektech a informačních brožurkách. Zaujal mě nápad vytvořit prospekt pro hrad Chřenovice. Při zachování ustáleného formátu by měl mít rozměry 21 x 10 centimetrů a několik zajímavých i poučných stránek. Na prvních listech by prezentoval některé periodické akce hradního okolí, v další části by zahrnoval popis hradního objektu, historii památky a stručné vysvětlení hradní typologie a jedinečnosti tohoto hradu. Turisté, kteří strávili v okolí hradní památky krásný, slunečný den si jistě rádi odvezou upomínkové předměty. Přímo se nabízí zaujmout turisty různými pohlednicemi, medailemi, odznaky, štítky na turistické hole a turistickými známkami. Opravdový turista si jistě nenechá ujít takovouto prémii. Pokud bych mohl navrhnout pohlednici, která prezentaci hradu dosud chybí, nápis „Chřenovické památky“ by byl umístěn v její horní části, kde by tvořil mírný oblouk ladící s hradním bergfritem. Kolorovaná kresba nebo umělecká fotografie hradní památky, pořízená po vykácení stromů, o kterém se zmíním, by mohla být umístěna v levé části pohlednice, kresba kostela svatého Václava ve vsi v pravé části. Hradní i kostelní věž by zaujímaly místo pod již zmiňovaným nápisem. Turistická zajímavost, chata Jiřího Šlitra, by nejlépe poutala pozornost uprostřed. Spodní část pohlednice by vyplňoval malebný zákrut řeky Sázavy. Zadní strana by byla určena vysvětlivkám „zříceniny hradu Chřenovice“, „kostel svatého Václava“, „chata Jiřího Šlitra“ a „řeka Sázava“. Druhá pohlednice, poutající zájem turistů, by mohla být fotografie chřenovické zříceniny s nápisem „Hrad Chřenovice“.
Strana IV.
Hrad Chřenovice, Lukáš Žalud, Gymnázium Česká Třebová Medaile, odznaky i štítky na hole by měly také mít motiv Chřenovického hradu. Co se týče turistických známek, už byla výtvarně zpracována známka „No. 548 Chřenovice“, která se vydává v Ledči nad Sázavou a ve vsi Chřenovice, k čemuž mám výhrady. Jelikož se známka týká hradu, měla by se prodávat poblíž hradu, nejlépe v hájence, kde bydlí ochotný správce osady Pod hradem. Jestli jsem správně poznal jeho povahu, myslím, že by souhlasil. Turistům by byla známka vždy dostupná. Navíc by tato známka mohla být vyhlášena putovní turistickou známkou pro rok 2010, přičemž motiv prémiové známky by mohl být „Hradní architektura a typologie“. Turisté by poté mimo známky „Chřenovice“ obdrželi i jedinou prémiovou známku v České republice, což by prospělo navštěvovanosti památky. Velkou naději stát se turistickou známkou má i kostel svatého Václava. Pokusím se navrhnout tuto církevní památku k zařazení do stále se rozrůstající sbírky. Pokud by se uskutečnily všechny tyto návrhy, pevně věřím, že by se místo stalo atraktivním a poutavým. Díky tomu by určitě bylo velice věcné upravit také lesní prostředí kolem hradu. Působí ve všech ročních obdobích jistě velmi tajemně i příjemně a sluneční paprsky tvoří na hradních zdech a věži krásné stíny, proto bych rád roztroušené buky kolem hradu ponechal. Výhrady mám k lesnímu porostu, který obklopuje hrad a umožňuje turistům spatřit majestátní bergfrit jen z blízké vzdálenosti. Chtěl bych navrhnout vykácení části stromů v okolí, především alespoň sedmi desetin buků na jihovýchodním srázu u hradu, kde se má zřícenina možnost předvést v celé své kráse turistům a vodákům, kteří by putovali kolem nebo tábořili na příhodné louce pod hradem. Samotné hradní zřícenině by dodaly lesk kamenné pilíře sledující hradní val od severovýchodní zaniklé přístupové brány kolem bergfritu směrem k již zaniklé předsunuté baště. Na pilířích by byly vytesány kamenné tabulky s podrobným popisem vývoje hradu a jmény, erby a zajímavostmi ze života šlechtických rodů v průběhu staletí. Poslední tabulka by mohla být věnována mapovému zobrazení a stručnému popisu hradů s předsunutou stavbou. Za účelem navození středověké hradní atmosféry by se mohl již zmíněný správce představovat jako purkrabí hradu a v letních sobotních podvečerech, kdy by byl hrad, jak doufám, nejvíce navštěvován, by mohl předčítat z „Kroniky sázavských lesů“ skupinkám turistů, vodáků či trampů, kteří by byli ochotni příjemně zakončit výletní den nebo stanovat na příhodné louce pod hradem. Kronika by zahrnovala různé legendy a příběhy pocházející z okolních hradů, tvrzí nebo klášterů, například poutavou pověst o založení sázavského kláštera. Myslím si, že název kroniky je oprávněný. Nechal jsem se inspirovat „křivoklátskými lesy“, kterým se ty sázavské jistě vyrovnají. Nyní bych snad mohl přistoupit i k odvážnějším plánům. Velice krásné, přitažlivé a působivé by byly například koňské stáje ve východní části louky s výstižným názvem „Konice pánů z Chřenovic“, která v raném středověku na hradě skutečně byla. Nynější stáje by navazovaly po nejspíše více než 500 letech právě na hradní konírny, což by bylo zdůrazněno na desce u stájí. A co víc může přidat romantice místa, než projížďka na koních, kteří jsou prapotomky středověkých turnajových a válečných koní. Návštěvníci by mohli podle přání jezdit s instruktorem na louce podél řeky Sázavy nebo vyrazit do Chřenovic ke kostelu svatého Václava po značené stezce pro koně, která by mohla vést lesní a polní cestou. Zájem odborníků o tuto opomíjenou hradní památku by asi nejvíce vzbudil odborný a velice slibný archeologický výzkum. Doposud žádný odborný archeologický výzkum zde proveden nebyl a všechny nálezy, o kterých jsem se zmiňoval v části o historii hradu byly náhodné nebo vykopané amatéry. Archeologové by mohli prozkoumat nejen hradní bergfrit a nádvoří, ale pokusit se určit i polohu zaniklé předsunuté bašty. Myslím, že se zde nachází mnoho míst, která slibují zajímavý nález, například zasuté vězení ve spodní části bergfritu.
Strana V.
Hrad Chřenovice, Lukáš Žalud, Gymnázium Česká Třebová
Závěr Věřím, že se mi podařilo zvýraznit alespoň nejvíce přehlížené klady této památky a podtrhnout nejdůležitější kroky k přiblížení hradu turistům. Jsem si vědom důležitosti seřadit údaje a návrhy systematicky, proto jsem v části o dějinách hradu následoval řazení údajů podle Tomáše Durdíka i přesto, že obsahově jsem čerpal především z obsáhlejších encyklopedií. Tato část soutěžní práce prezentuje základní lokalizaci hradní památky, stručný přehled majitelů hradu, v dalších odstavcích nástin architektonického vývoje a podoby tvrze i hradu a závěrečné odstavce zmiňují některé zajímavosti a hodnotí oblast v širších souvislostech. V programové části jsem se nejdříve pokusil povznést tento typ památek a pokusit se je pochopit jako nejzachovalejší odkaz celého jednoho věku lidstva, vlastní návrhy jsem uspořádal do jednotlivých částí podle reálné uskutečnitelnosti a postupné návaznosti zvyšování turistického zájmu. Bohužel jsem přesto pro maximální rozsah práce nemohl představit hrad v hlubších souvislostech a má práce nemohla vyjmenovat všechny zajímavé návrhy programu, které by si tento překrásný hrad určitě zasloužil. Doufám, že mně tato práce pomůže uspět v Dějepisné olympiádě i při dalším studiu hradních památek. Velice by mě potěšilo, kdyby alespoň některé kroky byly prezentovány a uskutečněny, což by pro mne byla veliká pocta.
Strana VI.
Hrad Chřenovice, Lukáš Žalud, Gymnázium Česká Třebová
Použité prameny a literatura Archeologický deník muzea v Havlíčkově Brodě, díl V, s. 9; nálezy uloženy pod inv. č. A 17-18/1996 Durdík, T.: České hrady. Albatros, Praha 2008, s. 262 Durdík, T.: Encyklopedie českých hradů. Libri, Praha 1995, s. 7, 119–120 Menclová, D.: České hrady, díl první. Odeon, Praha 1972, s. 161–163 Mysliveček, M. – Koubová, L. – Vrbenská, F.: Čas hradů v Čechách 2. Horizont, Praha 1995, s. 168– 169 Pleva, F.: Toulky Vrchovinou. Ledeč nad Sázavou 1999, s. 95–104 Poche, E. – Krása, J. – Krčálová, J.: Umělecké památky Čech A/J, svazek první. Akademika, Praha 1977, s. 548 Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl dvanáctý (Čáslavsko). Argo, Praha 1997, s. 108–110 Šimek, T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, východní Čechy. Svoboda, Praha 1989, s. 170–171
Strana VI.
