Pražský hrad - Daniel Křišík V létě jsem byl s rodiči na Pražském hradě.Na hrad jsme dorazili před dvanáctou hodinou,kdy se koná slavnostní výměna stráží.Vojáci měli vše perfektně nacvičené,nikdy jsem nic takového neviděl.Pak jsme šli na prohlídku hradu.Viděl jsem Starý královský palác,baziliku sv. Jiří a Rožumberský palác.Nadšený jsem byl ze Zlaté uličky.Jsou tam malé domečky a výstava brnění.V Prašné věži byla výstava věnovaná historii Hradní stráže.Na konec jsme šli do katedrály sv. Víta.Je strašně obrovská a hezká.Než jsme z katedrály odešli,zapálili jsme tam svíčku pro štěstí.Moc jsem si přál vidět pana prezidenta,ale bohužel se mi to nesplnilo.Na Pražském hradě se mi opravdu líbilo. Drakiáda – T. Hellerová V sobotu v říjnu jsem jela ke své kamarádce Denise. Protože se u nich konala drakiáda, šly jsme tedy take pouštět draky. Pouštěly jsme dva malé draky a jednoho obrovského, který moc nechtěl létat. Asi čtyřikrát nám spadl. Už nás to namotávání přestalo bavit a tek jsme se šly podívat do stanu, který tam byl. Zjistili jsme, že se tam tancuje a tek honem pryč, protože tancování nesnášíme. Už se nám chtělo domů, protože tam byla docela zima a tak jsme si řekli, že si to zkrátíme přes pole. Konečně doma, jenže jsme zjistily,že máme pěkně špinavé boty od bláta. Šup do koupelny je vydrbat. Naštěstí nám boty uschly. Byl to moc pěkný den.
Světový den zvířat ve škole – D. Stružková 10. října jsme měli ve škole projektový den. Každý z nás si měl připravit referát o jednom zvířeti, které nám zadala paní učitelka. Já jsem měla napsat o plameňákovi. Nejprve jsme se rozdělili na 4 skupiny. Já jsem byla ve skupině Kytovci. Jako první jsem navštívila školní družinu, potom jsme se vydali do třídy paní učitelky
Šnoblové, třetí hodinu jsme byli u pana ředitele a nakonec jsme šli k paní učitelce Sýkorové. U paní vychovatelky jsme měli nakreslit na tři papíry svoji vysněnou ZOO, v další třídě jsme odříkali naše prezentace. S panem ředitelem jsme si povídali o ohrožených zvířatech a u další paní učitelky jsme mluvili o ZOO v ČR a jejich logách. Tento den se mi velice líbil, protože všechna zvířata mám moc ráda a doufám, že nějaký takový projekt za tento školní rok ještě bude. Planetárium – A. Herinková 24.9. jsem byla se školou v pražském Planetáriu. Moc se mi tam líbilo. Mohli jsme si tam vyzkoušet, jak bychom vážili na různých planetách, jak to vypadá, když se Země otáčí kolem Slunce a ještě spoustu dalších věcí. Nejvíce se mi líbilo, když nám na strop promítali povídání o Vesmíru. Moc se těším, až tam zase pojedeme.
Dopravní výchova 13. 10. 2014 – Linda Smereková V pondělí jsme se školou vydali na dopravní hřiště do Rakovníka. Moc se netěším, protože se stejně budeme učit. Bude nás učit pan učitel jménem Vladimír Skopal. Učili jsme se dopravní výchovu. Říkali jsme si, jak má být správně vybaveno jízdní kolo. Také nám říkal, kdo na křižovatce má jet první, druhý a třetí. Potom jsme se od autoškoly vydali na dopravní hřiště. Šli jsme kolem městského parkoviště, kolem parku a okolo mnoha bytovek. Když už jsme tam byli, položili jsme si batohy a šli si pro kola. Jízda na kole se mi líbila. Žádný úraz jsem neměla. Bavilo mě to a těším se na příští jízdu. Zpět do školy jsme jeli ve tři čtvrtě na jedenáct. Cesta byla klidná a pohodlná. Nebyl ani hluk a ani problém jsem neměla. Jeli jsme v krásném a luxusním autobuse. Moje jízda – Tomáš Hejkal Když jsem se učil na kole, tak jsem používal boční kolečka, ale pak se mě tatínek zeptal, jestli mi je může sundat. Souhlasil jsem a od té doby jezdím dobře. Když jsem jel poprvé s tátou a mámou na kole sám, tak jsem jel do Všetat k babičce a dědovi. Pro bezpečnost každého je důležité mít vybavené kolo a také mít helmu, abychom neměli rozbitou hlavu. Nejvíc mě bavilo na dopravním hřišti, když jsem jezdil na kole a dělal chodce. Už vím, že nesmím jezdit bez držení a už umím značky. Jak bezpečně jezdit na kole – Zdeněk Hnízdil Na kolo použiji vždy ochrannou přilbu. Na kole jezdím vždy při pravém okraji vozovky. Když jedu vpravo upažím pravou ruku, pokud odbočuji vlevo, tak ukáži levou. Sleduji a dodržuji dopravní značení. Výbava kola obsahuje: přední odrazka bílé barvy, zadní odrazky červené barvy, oranžové odrazky na pedálech, přední bílé světlo, zadní světlo je červené nebo červeně bliká.
Maska Kata – Kateřina Rybáčková Kat má červenou čepici, kterou má až po krk. Nemá vidět obličej. Na oči má dírky ve tvaru čtverce. Kat nemá triko ani tílko. Kati mají většinou sukni nebo sukni a punčochy. Kat nemá boty, ale ušité ponožky. Také má velkou sekeru. Táta mi masku půjčí na karneval. Pipi – Lucie Šindlerová Pipi má rezavé vlasy a copy má do stran. Nos má malý jako brambůrek. Má pruhované podkolenky a každou jinou. Pleť je světle tělová a je pihovatá. Šaty jsou tmavě modré s velkými kapsami. Na nohou má černé boty. Oči má krásně modré. Zuby má krásně bílé. Strašně se mi líbí a někdy bych chtěla za Pipi jít. Viděla jsem ji ve Hvozdě na karnevale.
Maska Mumie – Tereza Beránková Mumie je strašidelná a mám ji doma, proto se mi tato maska líbí. Losovalo se o nejhezčí převlek a vyhrála jsem. Byla jsem šťastná, protože jsem dostala tři bonboniéry a plyšového medvídka. \masku jsem si vyrobila z toaletního papíru, barevného papíru a lepenky. Byla jsem obalená toaletním papírem a pod tím jsem měla legíny, tričko a podkolenky. Jako boty jsem měla tenisky. Popis Kašpárka – Natálie Matesová Když jsem byla na karnevale, viděla jsem mnoho masek, ale nejvíc se mi líbil Kašpárek. Měl na sobě červené kšandy a zelenou košili. Také měl velké žluté vlasy a červený nos. Ale nejlegračnější byly jeho velké černé boty. Na košili měl velké modré puntíky. A na botách měl dlouhé fialové tkaničky. A měl legrační obličej. Žluté vlasy byly svázané do copů. Z vlasů mu trčely dlouhé uši. A měl modročervené kalhoty. Na kalhotách byly mnoho kapes a z jedné koukal bílý kapesník.
Náš Pavlík č. 2 – říjen 2014 Vydává ZŠ Pavlíkov, okres Rakovník s dětskou redakční radou pod vedením p. ředitele P. Šilera. Tel.: 313 533 756, 731 225 743,
[email protected], www. zspavlikov.net
Z. Polcarová
