Rukověť chovatele ovcí. Ing. Petr David

Rukověť chovatele ovcí Ing. Petr David

Rukověť chovatele ovcí

Obsah 1.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2

2.

Analýza součastného stavu chovu ovcí v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

3. Ekologický chov ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 3.1. Ovce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 3.1.1. Plemena ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 3.1.2. Výběr plemene a nákup ovcí dle NR 2092/91 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 3.2. Ustájení ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 3.2.1. Požadavky ovcí na ustájení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3.2.2. Ustájení a NR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3.2.3. Doporučené rozměry napáječek a krmných žlabů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3.3. Výživa ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3.3.1. Nároky ovcí na výživu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3.3.2. Krmení ovcí a NR 2092/91 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3.3.3. Výživa bahnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.3.4. Výživa jehňat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.3.5. Mikroprvky ve výživě ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.3.6. Voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.4. Výroba krmiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.4.1. TTP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.4.1.1. TTP a NR 2092/91 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.4.1.2. Pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.4.1.3. Management pastvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.4.1.4. Technické zařízení pastvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.4.1.5. Boj proti parazitům na pastvě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.4.2. Krmné plodiny na orné půdě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.4.2.1. Plodiny na orné půdě a NR 2092/91 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.4.2.2. Pícniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.4.2.2.1. Pícniny víceleté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.4.2.2.2. Pícniny jednoleté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.4.2.3. Okopaniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.4.3. Konzervace píce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.4.3.1. Výroba sena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.4.3.2. Výroba senáže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.5. Technologie chovu ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 3.6. Plemenitba ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 3.7. Zdraví ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 3.7.1. Veterinární opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 3.7.2. Veterinární opatření a NR 2092/91 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3.7.3. Povinná kontrola zdraví ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3.7.4. Modelové schéma zdravotního programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3.8. Stříhání ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 4.

Jak se stát ekozemědělcem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

5.

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Příloha č. 1. Minimální standardy pro ochranu ovcí a koz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Příloha č. 2. Přehled platné legislativy pro chovatele ovcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Obsah

1


Ovce − miláček návštěvníků statku a vhodný nástroj k propagaci statku.

1. Úvod Chov ovcí na území ČR zažívá v posledních letech značný rozmach. Ovce je hospodářské zvíře, které se využívá k produkci (maso, mléko, chovné zvíře) a současně udržuje a oživuje krajinu. Pro chov ovcí jsou u nás vhodné podmínky a díky rozmanitosti plemen ovcí si může chovatel vybrat vhodné plemeno pro svůj podnikatelský záměr. Z těchto důvodů se v posledních letech počty chovaných ovcí v naší republice zvyšují. Rozšíření chovu ovcí je podporováno i zvyšujícím zájmem o jehněčí maso. Tato rukověť vede chovatele ovcí postupně celou problematikou a upozorňuje na omezení v chovu ovcí, která vyplývají z NR 2092/91 (Ekologické zemědělství). V každé kapitole je chovatel upozorněn co musí splnit, aby získal certifikát, že jeho produkce je v souladu s nařízením rady 2092/91 (tyto požadavky jsou zvýrazněny tučným písmem).

2

Úvod


2. Analýza součastného stavu chovu ovcí v ČR Chov ovcí byl v minulosti především zaměřen na produkci vlny. V roce 1989 byly nastartovány změny, které se dotkly i chovu ovcí. Nastalo období razantního rušení ovčích stád, které byly zaměřeny na produkci vlny. V průběhu devadesátých let se chovatelé začali k chovu ovcí vracet. Zemědělci získali od společnosti objednávku, aby zajišťovali údržbu krajiny. Tato společenská objednávka je podpořena dotačním systémem, který je podmíněn chovem býložravců. Pro údržbu krajiny pastvou je chov ovcí, zvláště pak masných plemen, vhodným řešením. Ovce jsou nenáročné a mohou být v příznivějších klimatických podmínkách chovány celoročně bez stájových prostor. Chov ovcí v naší republice je především zaměřen na plemena s masnou užitkovostí, plemena s kombinovanou užitkovostí a na plodná plemena. Chovají se buď čistokrevná plemena, nebo se plemena vhodně kříží (například plodné plemeno romanovské s masným plemenem suffolk, nebo užitkové křížení masných plemen).

SWOT analýza chovu ovcí Silné stránky chovu ovcí: ● poptávka po jehněčím mase - především export ● společenská poptávka po údržbě krajiny ● menší finanční náročnost založení chovu ovcí ● dotační politika podporující chov přežvýkavců včetně ovcí ● možnost realizace jatečných jehňat formou domácí porážky ● malá náročnost na jadrná krmiva

Slabé stránky chovu ovcí : ● jehněčí maso není v ČR oblíbené z období, kdy bylo uváděno na trh nekvalitní maso skopové a spotřebitel obtížně mění zkušenosti ● realizace jehňat přes potravinářský sektor vyžaduje větší skupiny ● nízká spotřeba jehněčího masa v ČR 0,15 kg/osoba/rok

Silné stránky

Slabé stránky

Strenghts

S

W

Weakness

Příležitosti

O

T

Ohrožení

Opportunities

Threats

Příležitosti: ● Reálný odhad zvýšení spotřeby jehněčího masa až na 0,4 kg/osoba/rok ● Zvyšování odbytu jatečného masa přes obchodní řetězce - nahrazení drahého dovozového jehněčího za české ● Vyřešení zpracování ovčí vlny a tím získání dalších příjmů ● Vhodnou propagací jehněčího přes Svaz chovatelů ovcí a koz a Svaz PRO-BIO získávat nové spotřebitele

Ohrožení: ● Změna dotační politiky ● Stagnace poptávky po jehněčím mase ● Umožnění dovozu levného jehněčího masa v EU

Analýza součastného stavu chovu ovcí v ČR

3


3. Ekologický chov ovcí 3.1. Ovce Ovce se chovají pro svoji všestrannou užitkovost. V součastné době se nejvíce chovají ovce plemena s masnou užitkovostí, kombinovanou užitkovostí a plodná plemena. Produkce mléka a vlny není v součastné době od ovcí vyžadována a většinu chovatelů zajímá jen masná užitkovost. 3.1.1. Plemena ovcí Charakteristika plemen je převzata z www.schok.cz. Na webové stránce Svazu chovatelů ovcí a koz můžete získat podrobnou charakteristiku plemen, kontakty na jednotlivé chovatelské kluby a také jsou zde uvedeny termíny aukčních trhů. Krátká charakteristika plemen ovcí chovaných v ČR podle vhodnosti pro jednotlivé klimatické regiony. Plemena vhodná do horských oblastí: Šumavská ovce (Š) původní české plemeno s trojstrannou užitkovostí, střední tělesný rámec a je konstitučně pevná. Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 140 - 145% Denní přírůstek v odchovu 220 - 250 g Produkce mléka 100 - 120 l za laktaci Roční stříž vlny 3 kg u ovcí 5 kg u beranů Zušlechtěná valaška (ZV) hrubovlnné plemeno s trojstrannou užitkovostí a je přizpůsobené k salašnickému způsobu chovu. Má menší tělesný rámec. Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 120 - 140% Denní přírůstek v odchovu 180 - 220 g Produkce mléka 70 - 120 l za laktaci Roční stříž vlny 2 kg u ovcí 3 kg u beranů Cigája (C) plemeno středního rámce s trojstrannou užitkovostí, vhodné pro salašnický způsob chovu. Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 140 - 150% Denní přírůstek v odchovu 220 - 250 g Produkce mléka 120 - 150 l za laktaci Roční stříž vlny 3 kg u ovcí 5 kg u beranů Plemena vhodná do podhorských oblastí: Merinolandschaf (ML) rámcově velké plemeno náročné na množství pastvy. Má potřebu stále chodit a velmi selektivně využívá pastvinu. Nutně vyžaduje přístřešek proti dešti. Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 160 - 180% Denní přírůstek v odchovu 280 - 300 g Roční stříž vlny 5 kg u ovcí 6 kg u beranů

4

Romey (K) plemeno s vlnařsko-masnou užitkovostí, má větší rámec, je vhodné do vlhčích podmínek, dobře využívá veškerou vyprodukovanou píci Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 160 - 170% Denní přírůstek v odchovu 280 - 350 g Roční stříž vlny 5 kg u ovcí 6 kg u beranů Německá dlouhovlnná (ND) plemeno kombinovaného až masného typu, většího tělesného rámce. Ovce mají dobré pastevní vlastnosti Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 160 - 170% Denní přírůstek v odchovu 250 - 300 g Roční stříž vlny 5 kg u ovcí 6 kg u beranů Romanovská ovce (R) její předností je vysoká plodnost. Má menší tělesný rámec. Vyžaduje kvalitní pastviny. Používá se ke křížení s masnými plemeny pro zvýšení počtu jehňat ve vrhu. Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 250 - 300% Denní přírůstek v odchovu 180 - 200 g Roční stříž vlny 2 kg u ovcí 3 kg u beranů Plemena vhodná do mírné klimatických podmínek: Žírné merino (ZM) plemeno s převahou masné užitkovosti, většího tělesného rámce. Je náročné na výživu Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 140 - 160% Denní přírůstek v odchovu 280 - 300 g Roční stříž vlny 5 kg u ovcí 7 kg u beranů Suffolk (SF) snáší i drsnější klimatické podmínky. Má větší tělesný rámec a vyznačuje se dobrým zdravým. Je vhodné i pro celoroční pastu. Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 170 - 180% Denní přírůstek v odchovu 330 - 380 g Roční stříž vlny 4 kg u ovcí 5 kg u beranů Oxford down (OD) plemeno velkého tělesného rámce, odolné plemeno Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 150 - 170% Denní přírůstek v odchovu 300 - 350 g Roční stříž vlny 4 kg u ovcí 6 kg u beranů

Ekologický chov ovcí


Clun forest (CF) masné plemeno většího tělesného rámce odolné nepříznivému počasí. V ČR se chová od roku 2000. Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 150 - 170% Denní přírůstek v odchovu 300 - 350 g Roční stříž vlny 4 kg u ovcí 5 kg u beranů Plemena vhodná do nížin: Charollais (CH) plemeno většího tělesného rámce, v porovnání s ostatními masnými je chodivější. Nemá obrostlé břicho a proto vyžaduje zimní ustájení Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 150 - 170% Denní přírůstek v odchovu 300 - 350 g Roční stříž vlny 3 kg u ovcí 4 kg u beranů Texel (T) plemeno s výrazným osvalením, u jehniček mohou být problémy s bahněním, ovcím nevyhovuje vyšší vlhkost stáje a horsképodmínky Užitkovost plemene: Plodnost na obahněnou ovci 140 - 160% Denní přírůstek v odchovu 300 - 350 g Roční stříž vlny 4 kg u ovcí 5 kg u beranů

3.1.2. Výběr plemene a nákup ovcí dle NR 2092/91 ● Ekozemědělec si musí vybrat vhodné plemeno pro své podmínky. ● Ekozemědělec by měl zvážit zda do jeho podmínek je vhodné národní plemeno. ● V případě nákupu ovcí upřednostňuje ekozemědělec nákup od ekologických zemědělců. ● V případě, že zvíře pochází z konvenčního chovu, může být zařazeno do chovu až po schválení vyjímky, kterou udělí kontrolní organizace. Zvíře nakoupené z konvenčního chovu je předmětem přechodného období. ● Jehňata se nakupují před odstavem - musí být mladší 60-ti dnů. ● Ekologický chovatel může zařadit do chovu jehničky z konvenčního chovu každoročně maximálně do 20% živého inventáře ovcí - procentické omezení se týká chovatele, který má více než 5 ovcí. Pokud má chovatel méně než 5 ovcí může každoročně nakoupit jen jednu jehničku původem z konvenčního chovu. ● Pokud chovatel požádá inspekční orgán, že chce značně rozšířit chov, změnit plemeno, změnit specializaci chovu, nebo, pokud hrozí vymizení plemene může inspekční orgán povolit nákup mladých samic z konvenčního chovu do počtu maximálně 40 % živého inventáře dospělých ovcí. ● Počet chovaných zvířat na farmě je omezen maximální zátěží na ha užívaných pozemků. Povolená zátěž produkovaných statkových hnojiv odpovídá 170kgN/ha zemědělské půdy. ● Při vstupu farmy do konverze jsou prvním certifikovaná zvířata po uplynutí přechodného období, které u pastvin činní 24 měsíců.

Stádo charollais


5


3.2. Ustájení ovcí Ustájení musí zajišťovat ovcím ochranu před nepříznivými klimatickými jevy a vhodné prostředí pro odpočinek a bahnění. 3.2.1. Požadavky ovcí na ustájení Ovce chováme volně ve stlaných stájích v kotcích, ze kterých mají přístup do výběhů a na pastviny. Kotce musí velikostně odpovídat kategorii a počtu zvířat. V příznivých klimatických podmínkách a při volbě vhodného plemene mohou být ovce chovány celoročně na pastvině (je nutné přizpůsobit termín bahnění). Velikosti stájí a výběhů se určují podle počtu chovaných zvířat. Doporučuje se: Pro ovci 1,5 m2 plochy stáje 2,5 m2 plochy venkovního výběhu Pro jehně do odstavu 0,35 m2 plochy stáje 0,5 m2 plochy venkovního výběhu Pro jehně do 1 roku 0,8 m2 plochy stáje 1 m2 plochy venkovního výběhu Pro plemenného berana 4 m2 plochy stáje 10 m2 plochy venkovního výběhu. 3.2.2. Ustájení ovcí a NR EHS 2092/1 Minimální vnitřní plocha stáje dle NR pro ovce 1,5 m2 a pro jehně 0,35m2. Minimální venkovní plocha (výběh mimo pastviny) pro ovce 2,5 m2 a pro jehně 0,5m2. Ovce musí mít každodenní přístup do venkovního výběhu a přístup na pastvu pokud to umožňují podmínky.

3.2.3. Rozměry žlabů, napáječek a hrazení Jehňata do 6-ti měsíců potřebují: - délku krmné hrany žlabu 0,15 m na ks, - maximální výšku hrany žlabu a napáječky 0,25 m - maximální počet kusů na 1 napáječku je 40 ks - minimální výška hrazení je 0,8m. Bahnice potřebují: - délku krmné hrany žlabu 0,35 m na ks - maximální výšku hrany žlabu a napáječky 0,5 m - maximální počet kusů na 1 napáječku je 40 ks - minimální výška hrazení je 1 m. Berani potřebují - délku krmné hrany žlabu 0,5 m na ks - maximální výšku hrany žlabu a napáječky 0,5 m - maximální počet kusů na 1napáječku je 10 ks - minimální výška hrazení je 1,5 m.

3.3. Výživa ovcí 3.3.1.Nároky ovcí na výživu Základem výživy ovcí je pastva. Pro pastvu ovcí se používají především pastviny s trvalými travními porosty. Ovce můžou také přepásat i porosty na orné půdě určené k pastvě. Chovatel si musí dávat pozor na pastvu zamokřených luk kde hrozí nebezpečí rozšíření parazitů. Vlhké porosty je vhodné přepásat jen 1x ročně. Ovce vyžadují krmivo odpovídající jejich fyziologickým potřebám, tj. nezaplísněné krmivo s vyšším obsahem hrubé vlákniny. Chovatel si musí uvědomit, že doba průchodu krmiva zažívacím traktem je 1-10 dní. Tato dlouhá doba se v případě zkrmení zaplísněného krmiva projeví závažnými dietetickými nebo zdravotními problémy. Při výpočtu krmné dávky se musí počítat i s potřebou živin na produkci vlny. Produkce vlny je dle plemene od 2 kg až do 6 kg. 3.3.2. Krmení ovcí a NR 2092/91 Ekofarma musí být ve výrobě krmiv maximálně soběstačná (minimálně 50 % krmiv musí pocházet z produkce ekofarmy). V případě, že ekofarma má nedostatek vlastních kvalitních krmiv musí nakoupit certifikovaná ekokrmiva, nebo krmivo pocházející z přechodného období. Krmiva z přechodného období mohou tvořit 30 % krmné dávky v průměru a v případě, že krmivo z přechodného období je z vlastní produkce může tvořit až 60 % krmné dávky. Podíl se stanovuje jako procento sušiny krmiv zemědělského původu. Ovce musí mít krmnou dávku složenou tak, aby nejméně 60 % tvořila objemná krmiva (pastva, zelená píce, seno siláž nebo senáž). První ekologická produkce z trvalých travních porostů vznikne až po dvouletém přechodném období. Přechodné období se počítá od data oznámení zahájení hospodaření v souladu s NR 2092/91. V ekologickém zemědělství je zakázáno krmit GMO plodiny.

Romanovky s jehňaty na pastvě 6



3.3.3. Výživa bahnic Nejdůležitějším obdobím ve výživě bahnic je 14 dni před připouštěním a 14 dní po připuštění bahnic. V tomto období se provádí tzv. flushing. Flushing se provádí pastvou na mladých zelených pastvinách a přídavkem jadrných krmiv (0,1-0,45 kg/ks/den). Kojící bahnice potřebují podle kvality krmné dávky přídavek jadrného krmiva 0,2 - 0,4 kg/ks/den. 3.3.4. Výživa jehňat Nejdůležitější zásada pro správný odchov jehňat je zajistit napití od ovce do 20-ti minut po narození. Optimální je, když jehně pije první dva dny každé 2 hodiny, později každé 3 hodiny a od 20 dne věku každé 4 hodiny. Jehňata začínáme přikrmovat 10 den přídavkem jadrných krmiv a ve stáří 14 dní dostávají jehňata i seno. Výživa jehňat a NR 2092/91 Výživa jehňat na ekofarmě je založena na mateřském mléce. Minimální období kojení jehňat je 45 dni. Výkrm jatečných jehňat může probíhat v závěrečné fázi ve stáji, pokud období strávené uvnitř nepřesáhne pětinu života. 3.3.5. Důležité mikroprvky ve výživě ovcí Mg (hořčík) je nutný dodávat před zahájením pastvy Ca (vápník) zvýšenou potřebu mají laktující ovce Co (kobalt) nedostatek způsobuje malou aktivitou jehňat J (jód) ovlivňuje správnou funkci štítné žlázy Se (selén) nedostatek způsobuje snížení imunity jehňat Mikroprvky a NR 2092/91 Mikroprvky je v ekologickém zemědělství povoleno dodávat jen formou minerálních lizů povolených pro EZ. 3.3.6. Voda Kvalitní voda je důležitá pro úspěšný chov ovcí. Chovatel musí počítat se spotřebou 5l vody na ovci při pastvě. V zimním období, kdy se podává sušší konzervovaná krmiva je potřeba vody vyšší. Ovce preferují napájení z hladinových napáječek.

3.4. Výroba krmiv Pro úspěšný chov ovcí je nutné zajistit kvalitní krmnou dávku v průběhu celého roku. Krmiva získáváme jak z trvalých travních porostů, tak z krmných plodin pěstovaných na orné půdě. 3.4.1.Trvalé travní porosty Za pozemek s trvalým travním porostem se považuje pozemek, na kterém se pěstuje travní porost déle než šest let. Pro stanovení správné pratotechniky je vhodné zjistit na jednotlivých pozemcích druhové složení porostů. Podle druhové skladby porostů na jednotlivých pozemcích se určí, kde se bude pást a kde se bude vyrábět krmení. V případě, že v porostu převládají nekulturní druhy (šťovíky, kerblíky, bolševník, pryskyřník plazivý a prudký) je nutné provést obnovu travního porostu. Radikální obnova může

Individuální ustájení ovce s jehňaty k zafixování mateřského vztahu (na fotografii využit objekt bývalé porodny prasat)

být prováděna i lokálně na částech pozemků, kde je porost zničen nebo znehodnocen. Pokud je porost řídký, může se zkvalitnit přísevem travní směsi. Travní porosty mohou být využívány na pastvu, na sklizeň píce a nebo mohou být využívány střídavě. Pro zakládání travních porostů v ekologickém zemědělství je vhodné používat lokální travní směsi a dbát na druhovou rozmanitost. Druhová pestrost porostu má kladné diabetické účinky a je pro ovce chutnější. 3.4.1.1.Trvalé travní porosty a NR 2092/91 První ekologická produkce z trvalých travních porostů vznikne po dvouletém období konverze. Zahájení konverze se počítá od data oznámení zahájení hospodaření v souladu s NR 2092/91. 3.4.1.2. Pastviny Pastviny jsou trvalé travní porosty, které jsou v průběhu roku spásány. Optimálním pastevním managmentem je krátkodobá pastva pozemků, která zajistí pasení pozemků na jaře v intervalu 1x za 4 týdny, v létě 1x za 5-6 týdnů a na podzim 1x za 7-8 týdnů. Oplocení pastviny pro ovce musí být minimálně o výšce 0,9 m. V případě použití elektrického ohradníku se vedou 2-3 linie. Chovatel musí dbát na starou pasteveckou zkušenost, která praví, že nejlepším ohradníkem je dostatečné množství kvalitního porostu, voda a sůl. Pokud je ovce na pastvě spokojená nemá důvod pastvinu opustit. Vhodný termín pro zahájení pastvy je na začátku sloupkování nejrozšířenějšího travního druhu. Podle kvality porostu a podle vláhových a půdních podmínek se můžou během roku provést 2-4 seče nebo až 5 pastevních cyklů.

3.4.1.3. Management pastvy Vychází především z množství chovaných zvířat a výměře pastvin. Hlavním omezujícím faktorem je měrné zatížení


7


pastviny, které se musí stanovit tak, aby nebylo překročeno množství vneseného dusíku pastvou na ha pastviny. Maximální množství vneseného dusíku je 170 kg N/ ha pastviny/rok. U ovcí je toto množství N vyprodukováno za rok 13,3 VDJ. Salašnická pastva je pastva ovcí, kterou provádí pastevec a reguluje intenzitu pastvy rychlostí hnaní stáda. Pro tento způsob pastvy musí být zvoleno vhodné plemeno a vycvičen vhodný ovčácký pes. Oplůtková pastva Pastva ovcí probíhá na oplůtky rozdělené pastvině, stádo postupně spásá jednotlivé oplůtky. Kontinuální pastva je pastva zvířat na jedné pastvině po celý rok. Je to nejjednodušší způsob pastvy. Kombinovaná pastva Pastva ovcí probíhá jak v oplůtkách tak může být využíváno během roku i jiných ploch (údržba ovocných sadů, přepásání orné půdy nebo se pro lepší využití pastviny pase několik druhů zvířat součastně). Pásová pastva je organizačně a pracovně velmi náročný způsob pastvy, který spočívá v tom, že se zvířatům připraví pás pastvy ke spasení. 3.4.1.4. Technická zařízení pastviny Pastviny je nutné vybavit: 1. ohrazením, k ohrazení pastviny se používají především elektrické ohradníky nebo uzlíkové pletiva 2. krmištěm 3. manipulační chodbou (pro vážení, značení, veterinární zákroky) 4. chouly pro obahněné ovce s jehňaty 5. zimovištěm (přístřešek pro ochranu před nepříznivými vlivy počasí - slunce, déšť, extrémní zima)

3.4.1.5. Boj proti parazitům na pastvě Chovatel musí monitorovat výskyt parazitů v trusu ovcí. Při výskytu parazitů v trusu doporučí veterinář vhodný přípravek k odčervení zvířat a provede se plošné přeléčení stáda. Napadení ovcí parazity a následná léčba se ale negativně projevuje na užitkovosti ovcí. Proto je důležité zabránit zamoření pozemků parazity. Preventivní opatření spočívají v nákupu odčervených zvířat a vhodným managementem pastviny. Mezi nejdůležitější preventivní opatření patří sečení nedopasků a vápnění (vhodné na menších plochách, např. plocha pod mobilním zimovištěm). 3.4.2. Krmné plodiny pěstované na orné půdě Základ krmné dávky pro ovce je efektivní zajistit pastvou. Na orné půdě pěstujeme především zrniny pro zajištění jádra do krmné dávky. Také lze pěstovat na orné půdě krmné plodiny k výrobě konzervovaných krmiv (jeteloviny, trávy, luskoobilné směsky), popř. plodiny (okopaniny) ke zpestření krmné dávky. Pěstování krmných plodin na orné půdě má pro zemědělce i další význam než jen produkce krmiv. Vhodně zvolené krmné plodiny ornou půdu ozdravují a regenerují (jeteloviny, luskoviny). 3.4.2.1. Plodiny na orné půdě a NR 2092/91 První ekologická produkce z orné půdy vznikne po dvouletém období konverze. Zahájení konverze se počítá od data oznámení zahájení konverze. 3.4.2.2.Pícniny Pícniny jsou plodiny pěstované pro získávání píce. Podle délky pěstování na stanovišti je rozlišujeme na víceleté pícniny a jednoleté pícniny. 3.4.2.2.1.Víceleté pícniny Vojtěška setá (Medicago sativa L.) Je víceletá polní plodina vyžadující hluboké, úrodné a lehčí půdy. Podle stavu porostu se může pěstovat 2-5 let na stejném stanovišti. Pozemky s vojtěškou je vhodné přes zimní období vybavit bidýlky pro dravce na regulaci hlodavců, kteří můžou v nepříznivých letech porost téměř zlikvidovat. Vojtěška je vhodnou plodinou pro produkci a konzervaci energie. Pro úspěšnou produkci kvalitního krmení je nutno stanovit správnou dobu sečení. Nejvhodnější doba sklizně je ve fázi poupat. Jetel luční (Triforium pretense L.) Je víceletá polní plodina vyžadující vlhčí stanoviště, používá se buď pro pěstování v čistém porostu nebo v jetelotravních směskách. Jetelotravní směsky mají složení podle předpokládané délky doby využití. Pokud se porost zakládá na 1-2 roky volí se směsky jednoduché (jetel luční spolu s jílkem mnohokvětým, nebo kostřavou luční). Při plánovaném využití 3-4 roky je vhodné použít druhově bohatší směs (jetel luční spolu s kostřavou luční, bojínkem lučním, jílkem mnohokvětým, jílkem vytrvalým případně i s jetelem plazivým).

Oplocení pastviny uzlíkovým pletivem 8



3.4.3. Konzervace píce Píce se konzervuje pro účely ekologického chovu ovcí převážně sušením nebo senážováním. 3.4.3.1.Výroba sena Pro získání kvalitního sena jsou důležité dva faktory: 1. stav porostu 2. vývoj počasí Sušení píce je oproti senážování proces dlouhodobější ale pro správnou výživu zvířat nezbytně nutný. K získávání sena se používají travní porosty nebo jetelotravní porosty. Čisté porosty jetelovin je vhodnější senážovat. Termín sklizně určujeme podle dominantního druhu v porostu. U travních porostů musíme provést seč v počátku kvetení. Je nutné dbát na správnost seřízení kondicionérů a obracečů, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám odrolem.

Ovce − travní sekačka

Travní porosty V ekologickém zemědělství se nedoporučují čisté travní porosty na orné půdě. Trávy nemají oproti luskovinám schopnost poutat vzdušný dusík, který nesmí být v ekologickém zemědělství dodáván průmyslovými hnojivy. Zakládání porostů víceletých pícnin Víceleté pícniny můžeme zakládat buď čistým výsevem, nebo výsevem do krycí plodiny. Čistý výsev pícnin se provádí v jarním nebo letním období. V jarním období je velké riziko zaplevelení porostu, který musí být ošetřen tzv. plevelohubnou sečí. Zakládání porostu v létě je rizikové z důvodu možného přísušku, který může zavinit špatné vzejití porostu. Také je důležité pro správné přezimování porostu včasné zasetí (do konce srpna). 3.4.2.2.2. Jednoleté pícniny Vhodným řešením jak produkovat krmiva a součastně zlepšovat půdní úrodnost jsou směsky. Podle termínu setí rozlišujeme : - ozimé směsky (ozimá obilovina spolu s vikví huňatou) - jarní směsky (jarní obiloviny s peluškou, nebo vikví setou) - letní směsky (směs kukuřice, bobu, pelušky, slunečnice, pelušky) - podsevové meziplodiny (jetel plazivý, jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý) 3.4.2.3. Krmné okopaniny Krmné okopaniny mají význam především pro menší chovatele. Nedůležitější plodinou je krmná řepa, která patří mezi nejproduktivnější plodiny středního pásma. Je značně náročná na živiny, pozitivně reaguje na hnojení hnojem. Pro své významné dietetické vlastnosti je vhodné pěstování krmné mrkve, která na rozdíl od krmné řepy nesnáší hnojení statkovými hnojivy. Další vhodné krmné plodiny jsou: krmná kapusta, tuřín, vodnice, topinambur. Nevýhodou pěstování krmných okopanin je jejich pracovní náročnost a nutnost skladovacích prostor. Proto jsou vhodné pro menší farmy.

3.4.3.2.Výroba senáže Nejdůležitější pro získání kvalitní senáže je vytvořit optimální podmínky pro rychlý průběh mléčného kvašení. Mléčné kvašení potlačí rozšíření nežádoucích a škodlivých mikroorganizmů (kvasinky, plísně, klostridie aj.). Nejdůležitější fáze senážování: 1. Kontrola připravenosti sklizňových strojů a skladovacích prostor. Pro úspěšnou výrobu konzervované píce je nutný bezproblémový průběh sklizně. 2. Určení optimální doby sklizně. Optimální dobu sklizně určujeme podle stavu sklizeného porostu a podle aktuálního vývoje počasí. Trávy senážujeme na počátku metání a jetelovin ve fázi butonizace. 3. Určení zahájení fermentace. Ideální sušina jetelovin a jetelotráv pro senážování je 35 - 40 % a u trav 33 - 38 %. Pro urychlení procesu sušení je vhodné používat žací stroje s kondicionéry (pro jeteloviny mačkací válce a pro trávy prstové). Je nutné provést správné nastavení kondicionéru, aby nedocházelo v nadměrnému odrolu lístků jetelovin. Také je nutno dbát na správné seřízení obracečů a shrnovačů aby nedocházelo k nadměrnému znečištění píce zeminou. 4. Konzervace píce. Pro omezení rizik se používají konzervační přípravky. Povolené konzervační přípravky v ekologickém zemědělství jsou: kyselina mravenčí, propionová, octová a mléčná. 5. Dusání píce V součastné době je nejvhodnější variantou lisování senáže do balíků a následné zabalení senážní folií. Tato technologie umožňuje vyrábět senážní balíky přímo na louce nebo na farmě. Podle svých požadavků zvolí farmář nejvhodnější technologii, popřípadě si dojedná službu. Nutné je dodržet kvalitní udusání píce a správného obalení balíku. 6. Uskladnění balíků senáže Balíky je nutno uchovávat tak aby se zabránilo znehodnocení krmiva a to poškozením krycí folie nebo znehodnocením vodou při záplavách nebo vysokou teplotou.


9


3.5. Technologie chovu ovcí Věra Mátlová (2005) popsala několik technologií chovu ovcí, níže uvádím stručný popis: ● Pastevní chov je charakteristický jarním bahněním. Vyžaduje kompletně technologicky připravený pastevní areál, včetně vegetačního krytu, který můžou ovce využít při nepříznivém počasí. Tato technologie je vhodná pro odolná plemena v mírnější klimatické oblasti. V zimě se přikrmuje v trvalém nebo v mobilním příkrmišti. ● Chov s bahněním ve stáji vyžaduje zajištění dostatečného zimního ustájení, ve kterém proběhne bahnění. ● Chov s děleným bahněním lépe využívá zimoviště. Stádo je rozděleno na dvě skupiny, které se bahní po sobě. Tato technologie je náročná na zvládnutí organizace stáda. ● Pastevní chov se zimním bahněním respektuje zvýšenou poptávku po jatečných jehňatech v předvelikonočním období. Tato technologie je pracovně náročnější a vyžaduje zajištění kvalitního zimního krmení. ● Chov s kontinuálním bahněním je vhodný pro plemena s asezonní říjí. Vhodné pro větší stáda, kde se můžou tvořit vhodné skupiny ovcí nebo pro malochovatele, kteří tak mají celoroční nabídku jehňat.

3.6. Plemenitba ovcí Chovatel se musí rozhodnout k jakému účelu chce ovce chovat. Pokud je cílem produkce jehňat je vhodné využívat heterozní efekt a provádět užitkové křížení vhodně zvoleného mateřského plemene beranem masného plemene. Pokud chce chovatel produkovat chovný materiál musí si vybrat vhodné plemeno a provádět čistokrevnou plemenitbu. U větších stád se můžou praktikovat oba způsoby chovu.

Do chovu se zařazují jehničky, které dosáhly nejméně 65 % váhy dospělých bahnic. Do chovu zařazujeme jedince, kteří mají růstovou křivku odpovídající plemennému standartu. Jehničky by měly pocházet od ovce, která má nadprůměrné reprodukční a mateřské schopnostmi . Březost ovcí je 152 dní. Většina plemen ovcí má sezonní říji (jen romanovka a merinoladschaf mají asezonní říji), která nastupuje koncem srpna jako reakce na zkracující se světelný den. Plemenitba rozhoduje o úspěšnosti chovu. Úspěšnost chovu ovlivňuje počet odchovaných jehňat a rychlost obahnění stáda. Chovné stádo je tvořeno beranem a 50 - 60 ovcemi. Plemenitba ovcí a NR 2092/91 Zařazení plemenného berana z necertifikovaného chovu je možné, pokud je na ekofarmě krmen a chován v souladu s pravidly EZ. Plemenitba na ekofarmách je založena na přirozené plemenitbě. Přenos embryí je zakázaný.

3.7. Zdraví ovcí Základem zdraví ovcí je zajištění kvalitního krmiva a každodenní kontrola zdravotního stavu zvířat. 3.7.1.Veterinární opatření Veterinární opatření představují dvě úrovně. První úrovní je každodenní kontrola zdravotního stavu chovatelem a následné nutné popřípadě preventivní veterinární opatření. Druhou úrovní je tzv. povinná kontrola zdraví. Rozsah kontroly zdraví stanovuje stát a je prováněna na náklady státu.

Naháněcí a manipulační koridor 10



3.7.2. Veterinární opatření a NR 2092/91 Ekozemědělec upřednostňuje prevenci. Mezi důležité zásady patří volba vhodného plemene, volba vhodné technologie chovu a zajištění kvalitních krmiv. V ekologickém chovu mají přednost rostlinné a homeopatické přípravky před antibiotiky. Podávání antibiotik je povoleno jen na základě doporučení veterináře. V ekologickém zemědělství je zakázáno používat stimulátory růstu a užitkovosti. Je zakázáno plošné používání hormonů (hormony mohou být použity v rámci léčení veterinárním lékařem individuálně). O léčbě jednotlivých zvířat se vede předepsaná evidence. Léčená zvířata musejí být zřetelně označená. V ekologickém zemědělství se při použití léčiv s ochrannou lhůtou tato lhůta zdvojnásobuje. Pokud se použije léčivo, které nemá stanovenou ochrannou lhůtu je ochranná lhůta 48 hodin. Pokud zvíře je v jednom roce podrobeno více než dvěma či třem léčebným cyklům s podáváním alopatických veterinárních léčiv či antibiotik, musí být zvířata podrobena znovu přechodnému období. Kupírování ocasů se může provádět na ekofarmě na základě souhlasu inspekční organizace z důvodu zlepšení zdraví, hygieny a pohody chovaných zvířat. Kastrace se v případě produkce jatečných jehňat nedoporučuje (z důvodu neovlivnění kvality masa do stáří 9 měsíců). 3.7.3 Povinná kontrola zdravi Tyto povinné akce jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Jedná se kontrolu: 1. Plemenných beranů serologickým vyšetřením na brucelózu 1x ročně 2. Kontrola stád s produkcí plemenných beranů serologickým vyšetřením na brucelózu, vyšetřuje se reprezentativní vzorek stáda 3. Vyšetření zmetalek serologickým vyšetřením na brucelózu 4. Vyšetření beránků před zařazením do plemenitby na infekční epidymitidu beranů 5. Vyšetření TSE u poražených kusů starších 18 měsíců 6. Vyšetření TSE u uhynulých kusů starších 18 měsíců vykazující změnu chování 7. Genotypizace u zvířat zařazených do šlechtitelského programu 8. Vyšetření Maedi-visna u stád, které produkují plemenné beránky 9. Vyšetření Klusavou 10. Vyšetření vztekliny - zvířata, která poraní člověka 11. SLAK při podezření z nákazy 3.7.4. Modelové schéma zdravotního programu chovu ovcí Výtah z celoročního zdravotního programu modelového stáda ovcí pro chovatelskou sezónu doporučovaný MVDr. Miloslavem Skřivánkem, CSc. a MVDr. Soňou Šlosárkovou, PhD. (Fauna č. 4), který si chovatel upraví se svým veterinářem podle svých specifických podmínek.

Říjen Bonitace základního stáda bahnic, kontrola vedení kompletní zdravotní evidence, včetně posouzení nově zařazované skupiny jehniček, zahrnující posouzení výživného stavu a tělní kondice zvířat a důkladné individuální klinické vyšetření jejich zdravotního stavu (zejména jejich celkového chování a charakteru chůze, stavu jejich rouna /výskytu vnějších parazitů/, zubů, očí, spojivek, oční, nosní a poševní sliznice, mléčné žlázy /míry zaprahnutí, vzniku zánětu, charakteru sekretu/, končetin /kloubů, paznehtů/, trávícího traktu /včetně vyhodnocení úrovně příjmu krmiva, úrovně náplně dutiny břišní, charakteru výkalů/, dýchacího aparátu /výskytu kašle, poslechový nález na plicích/, případně dalších orgánů) a vyhodnocení úrovně celkové kondice bahnice. Výběr (a následné vyřazení) ovcí nevhodných k dalšímu chovu. Kontrola zdravotního stavu, tělesné kondice, celkové kondice a pohlavního projevu plemenných beranů, s analogickým postupem jako u bahnic, s důrazem na vyšetření pohlavního aparátu, končetin, zubů a celkového (pohlavního) projevu plemeníků před zahájením jejich připouštěcí sezóny. Přijetí případně nutných kroků k dosažení potřebné úpravy jejich zdravotního stavu a kondice. Úprava krmné dávky základního stáda bahnic (tzv. krmný šok - flushing), jeho převod do živinově bohatšího pastevního areálu (do nového oplůtku). Odběr trusu k parazitologickému vyšetření a jeho vyšetření. Odběr krve k provedení serologických vyšetření státní zakázky veterinární činnosti a serologickému stanovení protilátek proti viru maedivisny. Odčervení stáda (přípravkem, účinným proti vnitřním, případně i vnějším parazitům, zvoleným na základě vyšetření zvířat při bonitaci a zejména podle výsledků vyšetření trusu). Orientační individuální kontrola zdravotního stavu a BCS u jednotlivých zvířat (především kontrola končetin a mléčné žlázy). Individuální ošetření končetin u bahnic. Doplnění kompletní zdravotní evidence o nově získané údaje (dále již průběžně konané). Listopad Prohloubení denní kontroly zvířat stáda v souvislosti se zahájením připouštěcí sezóny. Prosinec Ukončení období připouštění, ustájení beranů v přístřešku, jejich klinické vyšetření. Trvání flushingu (krmného šoku) do doby implantace embryí v děloze ovce (asi 20 dnů po připuštění) Prohloubení průběžné kontroly zdravotního stavu a příjmu krmiva (sena, travní senáže) bahnicemi při vzniku sněhového pokryvu pastevního areálu. Sonografická diagnostika březosti, následné čtyřtýdenní ustájení zjištěných jalových ovcí s vybraným beranem v kotci v přístřešku. Stimulace jejich říje. Mírné omezení nutriční úrovně krmné dávky bahnic (do 20. ledna). Leden - Únor Průběžná kontrola zdravotního stavu bahnic a jejich chování během stálého pobytu v pastevním areálu. Kontrola úrovně jejich příjmu krmné dávky (živin) a vývoje jejich


11


BCS. Průběžná kontrola zdravotního stavu beranů, ustájených v přístřešku. Kontrola výskytů výhřezů pochvy. Březen Střiž vlny. Plošné ošetření výskytu ektoparazitů postřikem (vyčištěné) stáje i chovaných zvířat antiparazitickým přípravkem (syntetickými pyrethroidy). Odběr trusu k parazitologickému vyšetření u bahnic, reprezentantek stáda a beranů. Sonografická diagnostika březosti (stanovení vícečetných plodů), ustájení bahnic ve (vzdušném) přístřešku ve skupinách s diagnostikovaným 1 plodem, 2 plody, 3 plody a ovcí jalových, s denním vyháněním do pastevního areálu (i v případě trvání sněhové pokrývky). Důsledná analýza reálného příjmu živin krmnou dávkou a úrovně jejich využití v organismu vysokobřezích ovcí. Zajištění jejich odlišné úrovně výživy rozdílným dávkováním (při dodržení postupného návyku) nově (od 5. března) předkládané jadrné krmné směsi pro březí a laktující bahnice. Předkládání nejkvalitnějších šarží sena. Nezkrmování z dietetického hlediska nevhodných komponentů krmné dávky (nekvalitních senáží, zaplísněných krmiv). Prevence kumulace Cu v játrech ovcí při vysokém příjmu minerálních krmných přísad. Individuální ošetření končetin u bahnic. Skupinová koupel končetin bahnic. Izolace zvířat s odchylkami zdravotního stavu a jejich intenzivní léčba. Důsledná kontrola (řešení) výskytu potratů ve stádu.

Kontrola úrovně jejich příjmu krmné dávky (živin) a vývoje jejich BCS. Průběžná kontrola zdravotního stavu beranů, ustájených v přístřešku.Kontrola výskytů výhřezů pochvy.

3.8. Stříhání ovcí Stříhání ovcí většina chovatelů přenechává odborníkům. Pro získání kvalitního rouna je důležitý termín střiže. Vhodným termínem stříže období před bahněním. V praxi se někdy provádí střiž ovcí po obahnění. Při střiži obahněných ovcí se nezíská kvalitní rouno. Je vhodné ovce před střiží nekrmit (alespoň 12 hodin). Ovce musí být před střiží ustájeny v suchém a čistém prostředí. Pokud se ovce při stříhání zraní musí se ihned ošetřit. Kde se ovce stříhá? - stříhá se většinou v samostatné místnosti, nebo přímo v ovčíně na rovné ploše, kde je celodenně dostatek přirozeného nebo umělého světla, nejlépe bez průvanu, - prostor určený pro stříhání musí být dostatečně velký kvůli manipulaci se zvířaty, - stříhací strojky se musí někam a na něco zavěsit, - pracoviště se musí udržovat v čistotě a ostříhanou vlnu je nezbytně nutné proklepat na třídícím stole, oddělit znečištěné kousky a rouno sbalit do žoků

Duben Kontrola zdravotního stavu bahnic během bahnění (kritické fáze reprodukčního cyklu). Ustájení bahnic s nástupem porodu v choulech v přístřešku. Trvalá asistence v průběhu jejich porodů. Zvýšený dozor nad porody, zejména u primiparních (poprvé rodících) zvířat. Kontrola přiměřeného vývoje laktace (zabránění - v důsledku případného nadbytečného příjmu živin - výskytu velkých plodů /a ztížených porodů/ a velkého vývoje struků mléčné žlázy, jež pak nemohou být jehňaty správně uchopeny při sání kolostra a mléka, což vede ke jejich ztrátám a vzniku mastitid u bahnic). Důsledné ošetřování novorozených jehňat (zahrnující dezinfekci pupečního pahýlu, kontrolu jejich příjmu kolostra během prvního a druhého dne po porodu. Sledování zdravotního stavu bahnic v jejich okoloporodním období. Kontrola výskytu porodního ulehnutí, výhřezů dělohy, metritid a mastitid u bahnic. Sdružování do skupin bahnic (po 5 - 7 kusech) i s jejich jehňaty ve skupinových kotcích. Odčervení bahnic před přechodem do pastevního areálu (přípravkem, odpovídajícím nálezům při parazitologickém vyšetření trusu a kontrole výskytu vnějších parazitóz při střiži vlny). Postupný převod zvířat (bahnic i jehňat, obvykle mezi 10. - 14. dnem po porodu) z přístřešku do pastevního areálu k permanentnímu pobytu. Zvážení podávání příkrmu jádrem po dobu adaptace bahnic na příjem pastevního porostu. Kontrola výskytu (působení) predátorů po převodu stáda do pastevního areálu. Květen - Říjen Průběžná kontrola zdravotního stavu zvířat na pastvě a jejich chování během stálého pobytu v pastevním areálu.

12

Fixační zařízení pro ovce s využitím bezpečnostních pásů z auta.



4. Jak se stát ekozemědělcem Zemědělec, který má zájem hospodařit v souladu s NR 2092/91 musí podat žádost o registraci na MZe ČR. Žádost je jednostránková a je zpoplatněna částkou 1000,- Kč (formou kolku). Přílohou žádosti o registraci je vyjádření kontrolní organizace, že žadatel prošel vstupní kontrolou a plní podmínky zákona i nařízení. Proto je nutný následující postup: 1. zemědělec zkontaktuje příslušnou kontrolní organizaci, 2. zemědělec se přihlásí ke kontrole a certifikaci, uzavře kontrolní organizací smlouvu o kontrole 3. kontrolní organizace provede vstupní kontrolu a poté vystaví příslušné potvrzení, které tvoří přílohu žádosti o registraci 4. vyplní žádost o registraci a spolu s potvrzením od kontrolní organizace a kolkem zašle na adresu: Ministerstvo zemědělství ČR, odbor rozvoje venkova a environmentální politiky, Těšnov 17, 117 05 Praha 1. 5. MZe ČR po podání žádosti o registraci vydá informaci o zahájení přechodného období 6. Po uplynutí přechodného období vydá MZe ČR případně rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství V případě zvýšení nebo snížení výměry pozemků na ekofarmě, nebo v případě zařazení nového druhu zvířat do ekologického zemědělství nebo vyřazení stávajícího druhu, je ekologický zemědělec povinen tuto skutečnost písemně oznámit. Vzhledem k tomu, že prováděcí vyhláškou není stanoven formulář pro oznamování změn, hlásí se změny na formulářích, které si lze vyžádat přímo u kontrolní organizace, která je pověřena ministerstvem výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství, a se kterou má ekologický zemědělec uzavřenu smlouvu. Formulář se po vyplnění zasílá zpět kontrolní organizaci, podání oznámení o změně nepodléhá žádnému správnímu poplatku. V případě zvýšení výměry začíná přechodné období na nových pozemcích dnem doručení oznámení. V případě převodu nebo přechodu farmy na jinou osobu musí tato nová osoba, pokud hodlá nadále hospodařit na ekofarmě, podat žádost o registraci jako nový žadatel. Tato žádost podléhá správnímu poplatku 1000,- Kč.

Kontakty na kontrolní organizace Každá osoba podnikající v ekologickém zemědělství musí mít uzavřenou platnou smlouvu s některou z níže uvedenou organizací, která je pověřena MZe ČR výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství: ABCERT GmbH Zemědělská 5 613 00 Brno Tel.: 545 215 899 Fax: 545 217 876 e-mail: [email protected] www.abcert.cz Biokont CZ, s r.o. Měříčkova 34 621 00 Brno Tel.: 547 225 565, 606 605 728, 731 471 708 Fax: 547 225 565 e-mail: [email protected] www.biokont.cz Kontrola ekologického zemědělství (KEZ) o.p.s. Poděbradova 909 537 01 Chrudim Tel.: 469 622 249 Fax: 469 625 027 e-mail: [email protected] www.kez.cz

5. Závěr Chov ovcí je vhodný jak pro malé tak i pro velké zemědělské podnikatele. Díky variabilitě plemen, lze najít vhodné plemeno pro dané podmínky (klimatické, technologické). Ovce se dobře uplatní při údržbě krajiny jak v LFA oblastech, tak i v produkčních oblastech. Chovem ovcí oživíme krajinu. Ovce mohou vytvořit zajímavou image farmy, která se tak může stát turisticky atraktivní. Pro úspěšnost chovu je nutné dobře zvládnout problematiku odchovu jehňat. Poptávka po jatečných jehňatech je

v posledních letech vyšší než produkce jatečných jehňat našich chovatelů. Dlouhodobě stabilní realizační farmářská cena spolu s dotační politikou státu činní chov ovcí pro produkci jatečných jehňat ekonomicky zajímavým odvětvím.

Jak se stát ekozemědělcem

13


6. Použitá literatura Ekologické zemědělství II díl, Bořivoj Šarapatka, Jiří Urban a kolektiv, 2005 Metody konzervace píce pro EZ, Radko Loučka a kolektiv, 2002 Metodické listy, Kolektiv autorů - EPOS, 2000 Chov domácích zvířat, Jiří Havlín a kolektiv, 1983 Chov ovcí, František Horák a kolektiv, 2001 Metodický list chov ovcí a vlna, ZERA, Náměšť nad Oslavou, 2004 Situační a výhledová zpráva OVCE, KOZY, MZe ČR, 2006 Ovce a kozy v EZ, Věra Mátlová, 2005

Odkazy Ministerstvo zemědělství ČR Svaz chovatelů ovcí a koz PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců ČR Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR

http://www.mze.cz http://www.schok.cz http://www.pro-bio.cz http://www.eposcr.cz

14

Použitá literatura


Příloha č.1 Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb., (dále jen zákon) k provedení § 10, 12a, § 12c odst.3, § 29 a odst.2 zákona:

§1 Úvodní ustanovení Hospodářská zvířata se chovají s ohledem na druh a hmotnostní kategorii a další specifické požadavky na jejich ochranu a pohodu podle minimálních standardů stanovených zákonem, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, v souladu s právem Evropských společenství.

§2 Minimální standardy pro ochranu ovcí a koz Minimální standardy pro ochranu ovcí a koz stanoví následující podmínky: a) žebřiny na seno a žlaby na krmivo a krmné doplňky musí být řešeny a umístěny tak, aby se zabránilo vzniku poranění nebo poškození očí a aby ovce nebo kozy nebyly ohroženy pádem žebřin nebo balíků krmiva, b) napáječky musí být řešeny a umístěny tak, aby se snížila na minimum možnost kontaminace výkaly nebo močí, riziko zmrznutí nebo rozlévání vody a předešlo se zranění. Ošetřovatel je udržuje čisté a kontroluje nejméně jednou denně, při extrémních výkyvech počasí i častěji. Další požadavky na zařízení a vybavení staveb pro ovce a kozy jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu,

g) ostříhané ovce se nevyhánějí mimo ustájovací prostory, pokud lze ve vztahu ke klimatickým podmínkám předpokládat, že stříhání rouna bude mít škodlivý vliv na jejich zdravotní a kondiční stav, h) zvláštní pozornost se musí věnovat stavu paznehtů. Mezi preventivní opatření patří úprava paznehtů prováděná v pravidelných intervalech, aby se omezilo šíření hniloby paznehtů a jiných infekcí. Ovce nesmí být vypuštěny na pastviny, na nichž hrozí vážné nebezpečí kontaminace. Vchody a východy budov a výběhů se udržují v dobrém stavu, bez překážek a upravené tak, aby nedocházelo ke zranění zvířat nebo poškozování rouna, i) ohrazení musí být řádně provedeno a udržováno, aby se předešlo úniku a riziku poranění ovcí nebo koz. Při použití drátěného pletiva musí být hrazení často kontrolováno a udržováno v napjatém stavu, aby se do něj zejména rohaté ovce nebo rohaté kozy nezachytávaly. Pletivo nelze používat k ohrazení pozemků, na nichž ovce rodí. Vyhovující je kombinace přenosných a pevných hrazení. Elektrické ohradníky musí být řešeny a udržovány tak, aby elektrický impuls nebo dotek vyvolal jen okamžité zneklidnění ovce, j) ke střežení ovcí nebo koz lze používat psy pouze tehdy, jsou-li pro tento účel vycvičeni, a to po době pozvolného navykání.

c) zvláštní péče se musí věnovat udržování nástrojů používaných ke stříhání, označování zvířat a aplikaci antiparazitárních preparátů a vybavení na antiparazitární koupele ovcí v provozuschopném stavu. Ústí podavačů léků musí mít velikost odpovídající věku a plemeni ošetřovaných ovcí, d) pokud chovatel nemá potřebné zkušenosti ve všech otázkách chovu, mezi něž patří manipulace s ovcemi, asistence při porodech, dojení, stříhání, pokud se provádí, všechny prováděné metody koupelí a postřiků, úpravy paznehtů a ostatní jednoduché preventivní a léčebné zákroky podle pokynů veterinárního lékaře, musí si zajistit odbornou pomoc nebo dostupnost takového vybavení, které mu řešení běžných provozních problémů umožní, e) ovce a kozy lze jen výjimečně chovat jednotlivě, f) dospělé ovce plemen chovaných pro produkci vlny se minimálně jednou za rok ostříhají. Stříhací strojky musejí být pravidelně čištěny a dezinfikovány, aby byly v provozuschopném stavu, a jejich provedení musí být přiměřené velikosti a věku zvířat. Před a během stříhání se s ovcemi zachází opatrně, aby se předešlo zranění. Rány způsobené během stříhání musejí být okamžitě ošetřeny, Příloha č. 1

15


Příloha č.2 Přehled platné legislativy pro chovatele ovcí Zákon o zemědělství č. 247/2003 Sb. Vyhláška č. 263/2003 Sb. MZe ČR Zákon 85/2004 Sb. Vyhláška č. 173/2004 Sb. MZe ČR Zákon č. 286/2003 Sb. o veterinární péči Vyhláška č. 190/2003 Sb. MZe ČR o veterinárních požadavcích na živočišné produkty Vyhláška č. 201/2004 Sb. MZe ČR o veterinárních požadavcích na maso a masné výrobky Vyhláška č. 290/2003 Sb. MZe ČR o veterinárních přípravcích Vyhláška č. 296/2003 Sb. MZe ČR o ochraně zvířat Vyhláška č. 372/2003 Sb. MZe ČR o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty Zákon č. 77/2004 Sb. o ochraně zvířat Zákon č. 16/2004 Sb. o šlechtění, plemenitbě a označování zvířat Vyhláška č. 136/2004 Sb. MZe ČR o označování zvířat Zákon 114/2004 Sb. o krmivech Vyhláška č. 77/2005 Sb. MZe ČR o krmivech Vyhláška č. 191/2003 Sb. MZe ČR o technických požadavcích na stavby v zemědělství Zákon č. 461/2004 Sb. o hnojivech Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o použití hnojiv Nařízení rady č. 2092/91 Sb. o ekologickém zemědělství Zákon č. 242/2000 Sb. v platném znění o ekologickém zemědělství Vyhláška č. 53/2001 Sb. MZe ČR k zákonu o EZ

Vydal: Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR, o.s., www.eposcr.cz Fotografie: archiv EPOS, Dana Václavíková (Green marketing) Text a grafická úprava: Mgr. Tomáš Václavík, Green marketing, www.greenmarketing.cz Tisk: Tiskdruck Velímský Brno 2008 NEPRODEJNÉ 16

Příloha č. 2

Tištěno na recyklovaném papíře.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Tato publikace byla vydána jako součást projektu Síť informačních center Agro-envi-info zaměřených na agroenvironmentální programy v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

www.agro−envi−info.cz

Rukověť chovatele ovcí. Ing. Petr David

Recommend Documents