HRAD LEDEČ Na vápencovém ostrohu nad řekou Sázavou se majestátně vypíná složitý komplex hradu Ledeč. Během staletí se zde vystřídala řada majitelů, kteří svými záměry upravovali původně raně gotický hrad z poloviny 13. století pozdně goticky, renesančně a barokně. Od počátku 13. století se zde setkáváme s blíže neznámými majiteli panství – vladyky, mající predikát „z Ledče“ ( Zikmund z Ledče, Slávek z Ledče, Lipold z Ledče …). Teprve v druhé polovině 15. stol. existují podrobnější zmínky o rodu pánů z Říčan, jejichž erb s drobnými úpravami převzalo město do svého znaku. V roce 1509 zde došlo k velkému neštěstí, kdy se při oslavě propadl strop východního paláce a zahynula manželka Jana Buriana Ledečského z Říčan - Žofka ze Sovince, jejich dva synové a jejich družky. Panství pak přešlo načas pod vládu Meziříčských z Lomnice. Následovaly další významné rody – Trčkové z Lípy, Adrian z Enkefurtu, Thunové, Věžníkové, Lichtenšteinové a další. V roce 1753 odkoupila zadlužené ledečské panství císařovna Marie Terezie od Ignáce, svobodného pána z Kochu za 240 000 rýnských zlatých a darovala ho Řádu zchudlých šlechtičen v Praze na Hradčanech, který založila. V roce 1879 vypukl na hradě jeden z největších požárů, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Hrad už nebyl nikdy uveden do původní podoby. Po první pozemkové reformě přešlo panství pod státní správu. V roce 1951 byl hrad předán do užívání státním lesům. Nyní je jeho správcem společnost Hrad Ledeč nad Sázavou, s.r.o. Kontakt: Jednatel Luděk Šíma, tel.: 569 72 95 90.
THUNOVSKÝ LETOHRÁDEK Letohrádek nechal postavit koncem 17. století majitel ledečského panství Michal Osvald hr. z Thunu pro svého bratra arcibiskupa solnohradského, Jana Arnošta z Thunu, jako letní sídlo.Tato raně barokní stavba se skládá ze dvou přilehlých budov; hlavní čtvercové, s mansardovou střechou a později přistaveným úzkým křídlem, na které navazují hospodářské budovy. Ve velkém sále v patře hlavní budovy se nachází fresková výzdoba, znázorňující domy, statky a jednotlivá panství náležející rodu Thunů. Stavba byla na přelomu 18. a 19. století upravena klasicistně. K letohrádku patřila rozsáhlá, terasovitě upravená zahrada s oranžérií, osázená vzácnými stromy a keři, s velkolepou kašnou s vodotryskem a žulovým schodištěm. Během 19. století docházelo k častému střídání majitelů. Od roku 1900 do 1951 zde sídlil rod Nosakovičů, podle nichž se vžil název „Nosakovičova vila“.
Ve druhé polovině 20. století došlo ke značné devastaci jak samotné budovy, tak i zahrady. V roce 1956 byl letohrádek vykoupen státem a v roce 1984 prodám ZD Syrovice. V jihovýchodní části parku byly zbudovány tenisové kurty. V současnosti je Thunovský letohrádek v soukromém vlastnictví, což je patrno na jeho nynějším vzhledu.
KOSTEL SV. PETRA A PAVLA Ledeč byla již od 13. století farní osadou. První písemné zmínky o kostele pochází z r. 1350, kdy byl zapsán do seznamu kostelů. V 16. století za vlády Jana Buriana Ledečského z Říčan a Zdeňka Meziříčského z Lomnice byla postavena věž a dokončena stavba kostela. Presbytář a severní boční kaple Panny Marie jsou gotické z doby kolem roku 1400. Kněžiště, zaklenuté křížovou klenbou s žebry svedenými na konsoly, je osvětlené čtyřmi vysokými okny s působivou kružbou. Při nové úpravě kostela v roce 1960 bylo nad kněžištěm zasazeno příčné břevno s vyřezávanou sochou Ježíše Krista na kříži, tak, jak bylo zvykem v gotice, což nahradilo předchozí,již značně poškozený pseudogotický oltář z r. 1883 od architekta Josefa Rockera. Evropskou raritou je síťová klenba lodi, která nemá nosný, ale pouze dekorativní účel. Zhotovili jí ledečští hrnčíři v 16. století,v době největšího rozkvětu hrnčířského řemesla ve městě. Mezi klenebními žebry z pálené hrnčířské hlíny jsou umístěny erby Ledečských pánů a jejich příbuzných. Pod presbyteriem se nachází hrobka pánů Meziříčských z Lomnice. Za pozornost stojí též cínová křtitelnice ve tvaru obráceného zvonu z roku 1518.
KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE Na starém hřbitově, v jihovýchodní části Ledče se nachází kostel „Sv. Trojice“. Stavbu povolil ledečským měšťanům v roce 1585 majitel panství Jaroslav Trčka z Lípy. O vzniku kostela svědčí nápis uvnitř - „Léta 1585 tento chrám Páně nákladem některých dobrých lidí měšťanů v Ledči jest vyzdvižen“. Až do roku 1625 se v něm sloužily mše podobojí. Stavba je renesanční, jednolodní obdélník s pětiboce ukončeným presbytářem a věží při jižní straně lodi. Loď i presbytář jsou sklenuty valenou klenbou s hřebínky. Kůr byl postaven v roce 1899. Kazatelna je umístěna na severozápadním nároží. Při opravě kostela v roce 1899 byl zde nalezen hrob neznámého rytíře v brnění s mečem a trubkou. Na hřbitově se nachází několik historicky zajímavých pomníků od významných umělců.
ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA Židovská synagoga stojí nedaleko Husova náměstí v ulici Na Potoce. Byla postavena roku 1739 náhradou za synagogu z roku 1606, která shořela. Původně přízemní budova ve stylu vesnického baroka byla po požáru v 19. století upravena klasicistně. Interiér je pozoruhodný svými klenbami, štukovou výzdobou a příčnou postranní ženskou galerii. Ledečská židovská obec zanikla roku 1942 deportací židovských občanů do koncentračních táborů. Do Ledče se již nikdo z nich nevrátil. Po válce sloužila synagoga jako skladiště různého materiálu. V roce 1991 byla prohlášena za kulturní památku. V listopadu 1996 byla předána do majetku Pražské židovské obci, která se na její rekonstrukci výrazně podílela. Slavnostní otevření pro veřejnost se konalo v září roku 2000. Město Ledeč nad Sázavou ji má v pronájmu za účelem pořádání koncertů a výstav. Ledečská synagoga patří mezi nejstarší a stavebně nejzajímavější v Posázaví. Návštěva synagogy je možná po domluvě v IC Ledeč n. S.
ŽIDOVSKÝ HŘBITOV Západním směrem od Husova náměstí se nachází nový hřbitov s obřadní síní, který bezprostředně sousedí s židovským hřbitovem, který byl založen v roce 1601. Na hřbitově byli pochováváni nejen židé z města, ale i z okolních vesnic. Nejstarší dochovaný náhrobní kámen je z roku 1679. Pochovávalo se zde až do 2. světové války. Od té doby hřbitov pozbyl svoji funkci a pozvolna chátral. V roce 1991 za pomocí Pražské židovské obce začala záchrana tohoto památného místa. Byla obnovena márnice, vztyčeny povalené náhrobky a upraveno okolí. Hřbitov je volně přístupný denně, kromě soboty.
SMÍRČÍ KÁMEN Smírčí kameny stavěli provinilci jako součást trestu na místě, kde došlo k neštěstí. Ledečský byl původně zazděn do zahradní zídky domu č. p. 222 v Koželské ulici, později byl přemístěn do boční ulice Hůrka. Je na něm vytesán velký kříž a při vedlejší straně meč. Doplněn je nápisem „V půtce Petz z Kožlí zabit Léta Božího 1575… zis v první čtvrtek“. Vypráví se, že se zde kvůli dětem pohádali dva otcové. Hádka se změnila v zápas, v němž jeden druhého ubil.
HUSŮV SBOR V ulici Koželské se nachází kostel Československé církve husitské. Tato moderně pojatá stavba pochází z roku 1928. Jejím projektantem byl ledečský rodák Jaroslav Svoboda. Místnost svatostánku má rovný strop na kterém je zavěšen kovaný lustr.V kněžišti je menza Páně z umělého kamene. Oltář původně zdobil obraz „Mistra Jana Husa na hranici“ od ledečského malíře Josefa Mokrého, který byl v roce 1954 nahrazen výjevem „Ježíše s učedníky“, jehož autorem je malíř Miroslav Skála.
MARIÁNSKÉ SOUSOŠÍ Na východní části Husova náměstí stojí 11 m vysoká barokní statue, jejímž autorem je mistr Jakub Teplý z Pardubic. Toto Mariánské sousoší pochází z druhé poloviny 18. století. Na žulovém čtyřhranném podstavci jsou uprostřed latinská chvalořečení panně Marii a na čtyřech stranách stojí sochy českých patronů - “sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.“Uprostřed se zvedá sloup s oblaky a andílky, který je ukončen sochou Panny Marie. Morové sloupy byly stavěny na ochranu měst proti jedné z nejstrašnějších nemocí té doby, na kterou umíraly miliony lidí.
SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO Před farním úřadem děkanského kostela stojí na žulovém podstavci z roku 1746 socha sv. Jana Nepomuckého, která zde byla umístěna později a je zřejmě dílem sochaře a řezbáře Jakuba Teplého. Na podstavci je nápis „sWatI NepoMVCkI Iene zbaWIž nas V Boha oD hanbI WIeCžne“.
SOCHA MISTRA JANA HUSA Na západní straně Husova náměstí stojí socha Mistra Jana Husa v nadživotní velikosti, kterou zhotovil z umělého kamene táborský sochař Rudolf Kubeš. Podnět k jejímu vzniku dal místní divadelní spolek „Tyl“. Mistr Jan Hus drží v pravé ruce otevřenou knihu s nápisem „Pravda vítězí“ a na podstavci je nápis „Milujte se vespolek, pravdy každému přejte“. Socha byla slavnostně odhalena v květnu 1926
HISTORICKÉ DOMY Ledečské náměstí je lemováno domy, z nichž nejeden má svoji historickou minulost. Nápadnou žlutou budovu uprostřed náměstí, dnes sídlo Městského úřadu, nechal postavit v roce 1848 lékárník Jan Hlaváč. Do roku 1960 pak sloužila Okresnímu soudu a posléze zde byla základní škola. Za sochou Mistra Jana Husa stoji dosti zchátralý dům, který byl postaven v roce 1838 jako pětitřídní obecná škola dívčí. V místě, kde původně stála stará radnice, je secesní budova s věžičkou, postavená v roce 1900 jako hotel „Občanská záložna“, později „Grand hotel Šmejkal“. Po druhé světové válce v ní bylo ¨zřízeno Gymnázium. Ve východní části náměstí v Mlýnské ulici u bývalé mostecké brány se nachází starobylý dům s renesančním arkýřem spočívajícím na noze. Původně patřil pekaři Josefu Uhlíři pradědečkovi dnešních majitelů pekárny. Za zmínku též stojí hrázděná vila v bílém hávu s věžičkou v Horní Ledči, kterou nechal postavit Josef Brož, podle vzoru slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který projektoval vily v lázeňském městě Luhačovice.Dodnes nese jméno „Brožovka“.Později vilu vlastnila matka MUDr. Arnolda Jiráska, známého českého a světového chirurga. V Haberské ulici je nepřehlédnutelná funkcionalistická budova s čtvercovou věžičkou z roku 1932. Až do roku 1960 sloužila Okresnímu úřadu, posléze v ní byl zřízen ÚNZ, dnes je zde soustředěno lékařské centrum s lékárnou.
INFORMAČNÍ SERVIS PRO NÁVŠTĚVNÍKY A OBČANY MĚSTA VEŘEJNÝ INTERNET, FAX, KOPÍROVÁNÍ, INZERCI, TISK DOKUMENTŮ PRODEJ MAP, PRŮVODCŮ, KNIH, POHLEDNIC, TURISTICKÝCH ZNÁMEK, PLECHOVÝCH MAGNETEK, ŠTÍTKŮ NA HOLE INFORMACE O STRAVOVÁNÍ, UBYTOVÁNÍ, JÍZDNÍCH ŘÁDECH PŘEDPRODEJ VSTUPENEK, VYVĚŠENÍ PLAKÁTŮ, PROPAGACI KULTURNÍCH AKCÍ PRODEJ A POTVRZOVÁNÍ ŽÁKOVSKÝCH, STUDENTSKÝCH PRŮKAZEK A ČIPOVÝCH KARET PRO VEOLIA TRANSPORT A. S.
