HOLKA Z ROZTOKY
Před druhou světovou válkou se k židovskému vyznání na území Podkarpatské Rusi hlásilo 110 000 lidí. Dle výzkumu American Joint Distribution Committee z roku 1921 mělo pouze šedesát procent z nich práci, ostatní neměli stálý příjem. Asi třetina byla usazena ve městech, na venkově žili Židé ve značné chudobě a živili se ponejvíce prací v zemědělství. Válku přežilo pouze 22 000 Židů z Podkarpatské Rusi, z nichž 14 000 se usadilo v Sudetech.
TR I Á DA
Pro více informací viz například práci Livie Rothkirchenové: Deep-Rooted yet Alien. Some Aspects of the History of the Jews in Subcarpathian Ruthenia, Yad Vashem Studies, roč. 12, 1977, s. 147–191.
HOLKA Z ROZTOKY Vzpomínky Heleny Maršíkové, rozené Chanele Drumerové
Ještě bych se chtěla zmínit o svých vnoučatech. Nejstarší Štěpánka, když se narodila, myslela jsem, že mně patří celý svět. Další Barborka (obě holky od dcery), chovají se ke mně moc hezky, dobře mně rozumějí, máme se rádi, mají zájem o mou minulost, rády mě poslouchají a tím mně moc pomáhají.
TRIÁDA
Helena Maršíková, Holka z Roztoky, s. 38.
H OL KA Z R OZTO KY
H OL KA Z ROZTOKY
Vzpomínky Heleny Maršíkové, rozené Chanele Drumerové
TRIÁDA 2006
Kniha vychází s laskavou podporou Nadace Židovské obce v Praze
© Helena Maršíková, 2006 ISBN tištěné knihy 80-86138-79-8 ISBN (PDF) 978-80-7474-147-0 ISBN (ePub) 978-80-7474-148-7 ISBN (mobi) 978-80-7474-149-4
Ho l ka z Roz t oky Narodila jsem se 10. května 1926 v Roztoce, okres Iršava – Podkarpatská Rus. Otec Mojžíš Drumer, narozen 24. května 1896, vyučený truhlář, zemřel v dubnu 1944 v Osvětčímě – v plynové komoře. Maminka Blanka, rozená Eizenbergerová, narozená 1900, blíže neznám. Oba rodiče uměli jidiš, maďarsky a rusínsky, uměli číst a psát. Já jsem se narodila jako čtvrtá holka ve velmi chudé rodině, jako nechtěné dítě. Po narození se na mě tatínek prvně podíval asi po měsíci, ale potom mě měl nejradši ze všech dětí až do smrti. Tatínek moc pracoval, jako truhlář jen s ručním nářadím, v naší vesnici nebyla elektřina. Měli jsme pěknou i dosti velikou zahradu, dvůr, asi pět ovocných stromů. Chalupa byla stará a moc špatná, zatýkalo do ní a zdi padaly, tatínek pořád spravoval. Byly v ní dvě místnosti, jedna větší, kde tatínek pracoval, i jsme v ní bydleli, že jsme vytápěli v zimě jen jednu místnost. Druhý pokoj byl menší a otevřená kuchyň, která se užívala jen v létě. Hliněné podlahy, ale měli jsme čisto, každý rok na pesach se všechno bílilo, měli jsme i záclonky na oknech a všechno bylo čisté. Měli jsme slepice, od nich vajíčka a sloužily jako výměna v obchodě za zápalky, sůl a jiné drobnosti. Jednou jsem šla do obchodu s vajíčkem pro zápalky a cestou se mně rozbilo, tak jsem tolik plakala, že ty zápalky jsem dostala na dluh a paní z obchodu to s maminkou vyřešila. Měli jsme husy, pro které jsme chodili na trávu, byla to velmi těžká práce tu trávu v příkopech natrhat a potom nést
domů, svázanou na hlavě nebo na zádech, byla jsem ještě malá a lidi, co mě potkali, říkali, že mě není vidět pod tou tíhou. Když jsem ještě byla malá, tak jsme taky měli krávu, byla už moc stará, tak pošla, další jsme už neměli, nebyly peníze. Husy jsme většinou vykrmili a nesli do Iršavy na prodej. Kukuřici jsme namáčeli, do ní kápnout trochu oleje, aby dobře sklouzávala do krku, trochu soli, aby měla husa veliká játra. Nebylo mně ani deset let, když jsem už sama krmila, sednout na zem, nohama husu přidržet a pomalu jí vkládat připravenou kukuřici, mám tu práci ještě dnes před očima, ještě bych to uměla. V Iršavě jsme s husou chodili po domech a smlouvali cenu. Když už cena byla domluvená, kdo dal nejvíce, tak jsme husu nechali zabít a někde v dřevníku jsme ji čistě oškubali ve veliké zimě. Když byl prodej hotov, byli jsme šťastní, že máme trochu peněz. Měli jsme veliký hlad a zimu, museli jsme to vydržet a šlapat domů čtyři kilometry. Když vzpomínám na husy, tak bych to dokončila. Husy jsem chodila pást sama už asi od čtyř let. Různě jsem snila, třeba jak bych byla šťastná, kdybych byla kluk, jak by mě měli všichni rádi. Vzpomínám, že jsem si v kalužích namáčela ruce, aby mně na větru popraskaly, že je ukážu mamince, tak mě určitě pohladí. Dále jsem snila, že bych jednou žila v Praze (to se mně splnilo). Také jsem toužila mít náušnice, že bych byla hezká. Řekla jsem to babičce o těch náušnicích a ona mně odpověděla, že jednou přijde Mesiáš a každému, kdo je hodný, splní přání, že já se toho určitě dožiji a budu šťastná. Mesiáš nepřišel a já jsem si náušnice nikdy nekoupila a nikdy
jsem náušnice neměla. Moje sestra Lenka je jen o dva roky starší než já, byla snad hezčí, byla trochu světlejší než my ostatní, je hodně chytrá. Ve čtyřech letech dostala astma, byla hodně ošizená, nemohla běhat, vždycky se rozkašlala. Maminka asi proto, že byla nemocná, ji měla radši, ve všem jí nadržovala, já jsem tím moc trpěla. Měla jsem černé vlasy a oči, v létě moc opálená, hubená, vysušená, tak jsem pořád slyšela, že nejsem hezká. Když mně bylo osm let, narodila se další holčička, pojmenovali ji Fanynka. Měla světlé vlásky, dokonce modré oči, byla moc hezká. Maminka se po porodu již nikdy neuzdravila, měla TBC, pořád kašlala. Druhá sestra Jenny se o malou pořád starala, v noci k ní vstávala. Myslím, že jí také vařili mák, aby lépe spala. Narodila se v říjnu 1934 a 14. června 1935 zemřela. Ženy z vesnice říkaly, že si ji Pán Bůh vzal k sobě, že aspoň bude o jednoho sirotka méně. Maminka ještě žila, ale byla úplně vyhublá, už se neudržela na nohou. Když bylo po pohřbu Fanynky, seděly jsme kolem maminky a sestra Jenny, která měla holčičku moc ráda, plakala pro ni a řekla, že když už jedna z nás měla umřít, tak proč to nebyla Helena, maminka sice říkala, že je to tak lepší, protože Helena je už větší. Pro mě to bylo moc těžké, tak jsem snila, že kdybych umřela, jestli by pro mě někdo plakal. Nejtěžší doba mého dětství. Po smrti holčičky maminčin zdravotní stav se každým dnem zhoršoval, už nevstávala, stále ležela. Přestala nás utěšovat, dávala rady do života. Věděla, že odchází, že už jí zbývá několik dní. Loučila se s námi dětmi. Mimo jiné říkala, že se musíme všichni starat o Lenku, pro-
tože je nemocná, že se musíme starat o sebe navzájem, celé dny jsme plakaly. Dne 24. července 1935, byla to středa, maminka zemřela. Bylo mně devět let, nerozuměla jsem hloubce toho neštěstí, utíkala jsem z domova, chodila jsem sama po vesnici i po polích. Ve vesnici mě lidi litovali a říkali mně, že jsem sirotek. Ze samotného pohřbu si málo pamatuji, vím, že bylo horko a ještě navečer maminku odvezli do Bílke, kde byl židovský hřbitov. Také si pamatuji, že jsem měla veliký hlad. Bylo u nás moc smutno, nikdo nemluvil, jen při každé příležitosti jsme plakali. Například když pršelo, že na maminku prší, že je jí zima. Když babička v pátek večer zapálila svíčky (počet svíček byl podle členů rodiny), o jednu méně, už ne pro maminku. Nejstarší sestra Markéta, bylo jí čtrnáct let, neměla žádné dětství, starala se o maminku a potom s babičkou se měla starat o nás. Velmi slabá, malá a hubená. Byla moc chytrá, přemýšlela, jak žít dál, jak se postarat nejen o sebe, ale i o sestry. Druhá sestra Jenny byla hodně pracovitá, veselejší povahy, chodila brzy ráno do sadu pro jablka, brávala mě s sebou, musela jsem ji poslouchat, tak si se mnou i hrála. Pamatuji si, že jsem vždycky byla v nevýhodě jako nejmladší. Když byl školní výlet, já jsem nesměla jít, byla jsem malá, neměla jsem boty a nebyly peníze. Bylo mně velmi líto, když děti z vesnice šly se školou na pohádku Tři vlasy děda Vševěda, já jsem také nesměla jít. Hodně jsem trpěla bez lásky, jakékoliv péče. Babička byla přísná, už jsem musela hodně pracovat také na zahrádce, žili jsme tatínek, babička a čtyři holky. Chodily jsme do české školy, byla to jednotřídka
a chodily tam jen židovské děti. Učil nás pan učitel Josef Hájek, byl ze Všetat blízko Prahy. Byl moc hodný, všímal si nás, jak žijeme i mimo školu. Jednou o přestávce jsme skákaly přes švihadlo a on se zastavil u mě a říkal, že asi nemáme co jíst, že jsem moc hubená a že určitě nemám žádnou sílu. Strašně jsem se styděla za naši chudobu. V tomto složení jsme žili dva roky. Nejstarší sestra Markéta za pomoci různých příbuzných se připravovala k odjezdu do Belgie. Bylo známo, že je to bohatý stát a že se tam najde práce. Na cestu dostala peníze od příbuzných z Ameriky. Z Roztoky
jely ještě další dvě holky, ale byly starší a silnější než naše Markéta. Musím ještě přidat jednu vzpomínku, že já jsem nesměla jít do Bílke ji vyprovázet k vlaku, i když šla celá rodina. Tatínek jí dal na cestu pěkné hrušky. Protože měla kufr špatný, svázaný provazem, tak si je celou cestu do Antverp nevyndala a celou cestu nic nejedla. Markéta byla opravdu moc hodná sestra, celý život litovala, že mě malou nechala v Roztoce. Našla si hned práci (bylo to v roce 1937) a poslala domů peníze pro sestru Jenny na cestu do Belgie. Tatínek jí vyřizoval cestovní pas, ale protože jí
Jediná zachovaná fotografie z Roztoky – Helenina sestra Lenka a jejich sestřenice. Vpravo Sára Chaimovitzová, sestra Šlojme Chaimovitze, 1937.
Nakladatelství Triáda Nakladatelství Triáda
www.i-triada.net Děkujeme Vám za zakoupení této elektronické knihy. Tuto knihu v tištěné podobě můžete v případě, že je dostupná, získat, stejně jako další tituly nakladatelství Triáda prostřednictvím e-shopu na www.i-triada.net se slevou 20 % z běžné prodejní ceny (zde naleznete též bližší informace o podmínkách prodeje). Nakladatelství Triáda vzniklo v roce 1994. Vydává současnou a starší českou i překladovou beletrii, filozofickou a historickou literaturu, literárněvědné a uměnovědné texty. Zaměřuje se na kvalitní a edičně náročné tituly, a to jak beletristické, tak odborné. Značný důraz je kladen na redakční přípravu a grafickou úpravu. Knihy Triády obdržely v minulých letech řadu ocenění a nominací v literárních soutěžích a anketách. Podrobněji k historii a zaměření nakladatelství Triáda viz heslo ve Slovníku české literatury po roce 1945. Další informace o nakladatelství, novinkách, nabízených titulech, distribuci apod. naleznete na www.i-triada.net. Knihy nakladatelství Triáda vycházejí ve dvou edicích, Delfín a Paprsek. Zde je úplný seznam vydaných a připravovaných titulů (aktuální k 1. 1. 2015):
Edice Delfín 1994–2014 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.
Jan Kameník – Prózy Jaromír Zelenka – Přepadání Václav Vokolek – Pátým pádem Ivan Diviš – Kateřina Rynglová Martin Komárek – Mefitis Jan Moštěk – Tenkrát v Paříži... Jan Kameník – Překlady Pavel Rejchrt – Pozdní syn království Elena Lacková – Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou Primo Levi – V nejisté hodině Vladimír Neuwirth – Apokalyptický deník Jaromír Zelenka – Objetiny Dragan Velikić – Astrachán Vasilij Rozanov – Spadané listy Wassily Kandinsky – O duchovnosti v umění Jiří Tomášek – Banalita Samuel Beckett – Poèmes / Básně Ivan Slavík – Hory roků Paul Klee – Pedagogický náčrtník Adolf Hermann – Mých prvních pět životů Triadické výnosy irské / Trecheng breth Féni Václav Vokolek – Cesta do pekel Wassily Kandinsky – Bod – linie – plocha Vladimir Nabokov – Ut pictura poesis Václav Rozehnal – Z letošního konce světa Vladimír Neuwirth – Vcházení do Evropy Ivan Matoušek – Poezie Václav Vokolek – Krajiny vzpomínek Josef Frič – Na ulici Milena Hübschmannová a kol. – „Po židoch cigáni“. Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945 I Vladimír Binar – Playback Václav Marek – Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska
33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64.
Karel Jaromír Erben – Kytice / Kresby Jiří Štourač Jaromír Zemina – Onufrius Wilhelm Worringer – Abstrakce a vcítění Ivan Matoušek – Spas Piet Mondrian – Lidem budoucnosti László Moholy-Nagy – Od materiálu k architektuře Jaromír Zelenka – Kostelík Bedřich Fučík – Kritické příležitosti II Otec Jeroným – Dopisy bratru Patrikovi Gertruda Goepfertová – Rodokmen Vladimír Binar – Emigrantský snář Margita Reiznerová – Suno / Sen Hans-Georg Gadamer – Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost Skutky opata Sugera Zdeněk Vašíček – Podmínky volby Alexandr Meň – Rozbít led. Křesťan ve společnosti Bedřich Fučík – Rodná krajina básníkova Putování za Svatým Grálem Petr Rezek – K teorii plastičnosti Vilém Flusser – Jazyk a skutečnost Milena Hübschmannová a kol. – „Po židoch cigáni“. Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945 II Anne Franková – Deník Jiří Němec – Profily Jan Tesař – Zamlčená diagnóza Otec Jeroným, mnich. Částečný portrét Adolf Hildebrand – Problém formy ve výtvarném umění Erika Olahová – Nechci se vrátit mezi mrtvé Zbyněk Hejda – Cesta k Cerekvi Jan Sokol – Moje plány. Paměti architekta Lev Lunc – Města pravdy Gerry T. M. Altmann – Výstup na babylonskou věž Miloslav Žilina – Texty o literatuře
65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92.
Gertruda Goepfertová – Půlnoční deník Bohumil Nuska – Podzimy a jara Jan Tesař – Traktát o „záchraně národa“ Jan Franz – Eseje, kritiky, korespondence Pavel Kolmačka – Stopy za obzor Helena Maršíková – Holka z Roztoky Léon Bloy – Stránky z díla Bedřich Fučík – Paralipomena. Bibliografie BF Jacques Maritain – Člověk a stát Eliška Vlasáková – Jedním okem Čan – Básně. Svazek první Marcel Jouhandeau – Jak dosáhnout počestnosti. Sedm povídek Pavel Preiss – Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému Josef Čapek – Publicistika 1 (sloupky, entrefilety, fejetony, črty aj.) Jacques Maritain – Sedm lekcí o jsoucnu Andrej Stankovič – Josef Florian a Stará Říše Andrej Stankovič – Co dělat, když Kolja vítězí Erika Olahová – Matné zrcadlo Petr Holman – Březiniana II. Dokumenty, ohlasy, paralely, přesahy 1966–2006 Zdeněk Vašíček / Françoise Mayer – Minulost a současnost, paměť a dějiny Roland Barthes – Rozkoš z textu Čan – Básně. Svazek druhý Otec Samuel – Na ohnivém voze Ingeborg Bachmannová – Místo pro náhody I / Eseje, prózy, rozhovory Vladimír Binar – Hlava žáru Romano Guardini – O podstatě uměleckého díla Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100) Josef Čapek – Knihy o umění (Nejskromnější umění, Málo o mnohém, Umění přírodních národů)
93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120.
Jiří Tomášek – Málo slov Vladimír Binar – Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi Čan – Básně. Svazek třetí Ivan Matoušek – Adepti Ingeborg Bachmannová – Místo pro náhody II / Eseje o literatuře, hudbě, filosofii Jean Guitton – Otevřené dopisy Otec Jeroným – Možnosti a melodie Přemysl Havlík – Autoři Triády. Fotografické portréty Pavel Kolmačka – Moře Anna Blažíčková – Psí víno Před potopou. Vybrané kapitoly z americké literární kritiky 1930–1970 Miroslav Koloc – Ustavičné senzace poutníka Karla Hynka Máchy Josef Čapek – Beletrie 2 (Kulhavý poutník, Psáno do mraků, Básně z koncentračního tábora) Jaromír Zelenka – Básně. Souborné vydání Karel Hynek Mácha – Máj / Monotypy Oldřich Hamera Czesław Miłosz – Poslední básně Heda Kaufmannová – Listy z rodinné kroniky Šimon Wels – U „Bernatů“ Martin Wels / Jaroslav Vrchlický – Jarní romance Raïssa Maritainová – Velká přátelství Jacques Maritain – Odpovědnost umělce Gejza Demeter – Ráj na zemi. Romské pohádky Vladimír Binar – Číňanova pěna Josef Čapek – Beletrie 1 (Živý plamen, Tři prózy, Podzim 1914, Lelio, Lakomec, Moc pověry, Gassirova loutna, Pro delfína, Země mnoha jmen, Stín kapradiny) Václav Petrbok – Stýkání, nebo potýkání? Z dějin česko-německo-rakouských literárních vztahů od Bílé hory do napoleonských válek Ivan Blatný – Pomocná škola Bixley. 1979 – 1987 – 2011 Josef Serinek / Jan Tesař – Česká cikánská rapsodie. I. svazek: Vzpomínky Josefa Serinka / Dokumenty Josef Serinek / Jan Tesař – Česká cikánská rapsodie. II. svazek: Jan Tesař: Komentáře / Doslov
121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151.
Eliška Vlasáková – Byla jsem s našima na procházce Zdeněk Vašíček – Jak se dělají filosofie Joseph Lortz – Reformace v Německu Joseph Lortz – Reformace v Německu Jan Kameník – Cesta za Henochem Josef Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce Anna Blažíčková – Teď něco ze života Zbyněk Hejda – Básně Zbyněk Hejda – Prózy a překlady Zbyněk Hejda – Kritiky a glosy Friedhelm Mennekes – Nadšení a pochybnost. I / Nové umění ve starých kostelech Josef Čapek – Publicistika 2 (výtvarné eseje a kritiky 1905–1920) Dom Samuel – Celým srdcem. Úvahy o budoucnosti křesťanství v našem světě Karel Čapek – Devatero pohádek Andrej Giňa – Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Vyprávění, úvahy, pohádky Jonáš Hájek – Básně 3 Josef Čapek – Beletrie pro děti António José Branquinho da Fonseca – Baron a jiné prózy Pavel Kolmačka – Wittgenstein bije žáka Otec Jeroným – Dobré vlivy Josef Čapek – Povídejme si, děti Ivan Matoušek – Autor Quijota Pavel Kuneš – Pár kroků do křesťanství bez černých i růžových brýlí Jan Kameník – Básně Jacques Maritain – O filosofii dějin Anna Blažíčková – Čekání v zástupu Vladimír Binar – Rty na sněhu Marcin Kurek – Oleandr Matthias Heyl – Anne Franková Romano Guardini – Ctnosti* Eric Heuvel – Rodinné tajemství*
Edice Paprsek 1998–2014 1. 2. 3. 4.
5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
Ernst Robert Curtius – Evropská literatura a latinský středověk Petr Fidelius – Řeč komunistické moci Tzvetan Todorov – Poetika prózy Meyer Howard Abrams – Zrcadlo a lampa. Romantická teorie a tradice estetického myšlení Václav Černý – André Gide Jürgen Serke – Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou Gustav René Hocke – Svět jako labyrint / Manýrismus v literatuře Claudio Magris – Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře Terry Eagleton – Úvod do literární teorie Claudio Guillén – Mezi jednotou a růzností. Úvod do srovnávací literární vědy George Lakoff – Ženy, oheň a nebezpečné věci. Co kategorie vypovídají o naší mysli Přemysl Blažíček – Kritika a interpretace Jiří Pistorius – Doba a slovesnost Jan Lopatka – Předpoklady tvorby Emil Staiger – Poetika, interpretace, styl Kritický sborník 1981–1989. Výbor ze samizdatových ročníků Leo Spitzer – Stylistické studie z románských literatur Hans-Georg Gadamer – Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky Hans-Georg Gadamer – Pravda a metoda II. Dodatky. Rejstříky George Steiner – Po Bábelu. Otázky jazyka a překladu Boris Ejchenbaum – Gogolův Plášť a jiné studie Přemysl Blažíček – Knihy o poezii. Holan / Toman Přemysl Blažíček – Knihy o próze. Holeček / Hašek / Škvorecký Kurt Krolop – Studie k německé literatuře
* Knihy ve francouzštině Pere Jérome – Lettres a frere Patrick Pere Jérome. Moine – vrai portrait incomplet
