Dětství v protektorátu Příběh Heleny Brabencové
ZŠ a MŠ Praha 6, náměstí Svobody 2 Vypracovali: Jakub Votruba, Vavřinec Holeček, 8. ročník pod vedením paní učit. Vladimíry Horké
Paní Helena Brabencová se narodila v roce 1927 ve Strašnicích do rodiny strojvedoucího. Své dětství prožila v Praze, kde také chodila do školy. Nejprve do obecné školy ve Strašnicích a poté do voršilského gymnázia na Vinohradech, které ale museli vystěhovat kvůli německým studentům. A tak se dostala do vršovického gymnázia v Kodaňské ulici, dnes ZŠ U Roháčových kasáren.
Obr. 1 Kolonie strojvůdců ve starých Strašnicích
Obr. 2 Řádové československé dívčí reálné gymnázium konventu řádu sv. Voršily na Vinohradech
„Také ve školním roce 1937-38 se vyučovalo v klášterním traktu ve Voršilské ulici; protože už byla otevřena i třída čtvrtá, projevil se velmi naléhavý nedostatek místa. Zatím však už bylo ukončeno svízelné jednání a úřady a 22. března 1937 mohl převzíti pan Ing. J. Bečka místo, určené za staveniště nové školní budovy, jejíž projekt vypracovali Ing. arch. Nevšímal a Vaníček. Po stržení staré budovy a provedení všech přípravných prací bylo dne 8. června téhož roku započato se stavbou, jejíž základní kámen byl posvěcen za tiché slavnosti. Práce na novostavbě šly zatím rychle vpřed, a proto bylo možno začíti školní rok 1938-39 už v nové budově, kterou slavnostně posvětil J. E. nejdůst. pan kardinál dr. Karel Kašpar, kníže arcibiskup pražský a primas český.“ (Řádové československé dívčí reálné gymnasium konventu řádu sv. Voršily v Praze II, str. 11)
V den vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava paní Brabencová do školy nešla. Vzpomíná na ošklivé sněhové počasí a na to, jak se její rodiče rozhodli ji do školy neposlat, aby se nedostala do problémů s Němci. V době protektorátu ve škole probíhalo střídavé vyučování – dopolední a odpolední, protože by se všichni žáci do škol nevešli najednou. O době protektorátu se zmiňovala na příkladech z běžného života, například o zatemňování oken, lamp a tramvají. „Takže to jsme museli shánět takové, zástěny nebo rolety, které nepropouští ani skulinku světla. Prodával se kvůli tomu tvrdý papír, černý takový varhánkovitý natočený na tyči a to se zavěsilo na okno a ještě se to muselo trošku přimáčknout, aby bokem to světlo nevyzařovalo.“ Obr. 3 Protektorátní tramvaj
Dále jsme se dozvěděli o signalizačních znameních, jako například L15. To znamenalo, že letadla se nad Prahou objeví za 15 minut, a když se toto znamení ozvalo, museli se všichni běžet schovat do krytů. V případě náletů měla děvčata z gymnázia vypomáhat v sousední školce s evakuací dětí. „No, a když byl nálet, tak děvčata, co měla ty služby a byly v tom gymnáziu, tak přeběhly do té školky, nebo do těch jeslí, popadnou to mimino, to nás učili, a utíkat do školy do sklepa.“ Paní Brabencová nám také vyprávěla o období heydrichiády a také o tom, jak vzpomíná na příjezd Reinharda Heydricha do Prahy. Ten den byla paní Helena a její tatínek v kostele sv. Kajetána na Malé Straně. „Všechno bylo v pořádku, ale najednou jsme slyšeli takový nějaký hluk. No tak jsme vyšli. A teď jsme právě zůstali stát, protože ze shora tou Nerudovkou jezdila spousta nákladních aut obsazených německými vojáky na takových jako lavicích, zády k sobě a každý před sebou pušku. My jsme netušili, tohle ještě bylo jaksi před tím vším, než jsme se to dověděli. No tak jsme v klidu došli nahoru na Hradčany, tam jsme v klidu se prošli katedrálou... No tak jsme zase
vyšli a pomaloučku jsme jeli domů a maminka a vůbec rodina, všichni celí pryč: Kde jste, kde jste, vždyť je stanné právo!“
Obr. 4 Vyhlášení stanného práva.
Také vzpomínala na následný atentát a tryznu, které se ve škole museli zúčastnit. „Tuším, že ředitel oznámil, že byl podniknut atentát na říšského protektora Reinharda Heidricha. No tak my jsme se samozřejmě v duchu všichni zaradovali, ale naštěstí nikdo nic neřekl. Potom jsme měli takovou jakousi tryznu a mezi těmi účastníky byli gestapáci. Najednou, tak jak někdo stál u okna, zřejmě opřený o to okno, kde byl, viselo zatemnění, tak najednou to zatemnění spadlo. Někdo jaksi mimoděk vykřikl, ale něco na způsob „JÉJEJ“! V tu chvíli ho popadli a odvedli.“ Poté, co Německo napadlo Sovětský svaz, a Němci začali bojovat na východní frontě, začalo se pořádat tzv. Nothilfe. To byla pomoc německým vojákům, které zastihla u Stalingradu zima. „Prosím podporujte naše vojáky! No tak ne naše, to byli němečtí samozřejmě. Takže se sbíraly lyže. Takže kdo měl lyže, tak si je buď schoval, anebo tam dal nějaké staré vyřazené. Sbíraly se rukavice teplé a teď každý něco musel věnovat, že jo. Samozřejmě nejlepší nějaké kožichy, ale to ne to nepadalo v úvahu.“ Helena se svými rodiči také tajně poslouchali zahraniční rozhlas z Moskvy, nebo projevy Jana Masaryka z Londýna, přestože věděli, že je to nebezpečné. Vzpomínala na to, jak všichni dostali na svá rádia oranžovou cedulku s nápisem:
Pamatuj, pamatuj, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí nebo i smrtí.
Obr. 5 Výstražné upozornění, které musel mít každý rádiový přijímač.
Když se blížil konec války, rodina paní Brabencové si koupila mapu Sovětského svazu a na mapě poté všichni sledovali postup armády. Po válce se paní Brabencová přihlásila na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Na své studium paní Helena vzpomíná velmi ráda, přestože nebylo jednoduché. Po roce 1948, kdy se v Československu dostali k moci komunisté, zažila paní Brabencová to, jak rektora zatkli, právě když byla na zkoušce. Paní Helena po dokončení vysoké školy začala pracovat jako právní účetní, kde předávali nové byty v panelových domech k nastěhování. Dodnes žije v Praze, přestože se několikrát stěhovala, především do bytů v Bubenči. Dnes paní Brabencová již nepracuje, ale je v důchodu.
Obr. 6 Paní Helena Brabencová ve svém bytě v Dejvicích.
Seznam obrázků: Obr. 1 – Kolonie strojvůdců AUTOR NEUVEDEN. Blog Lifestylecoctail [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na WWW: http://lifestylecoctail.blog.cz/1211/praha Obr. 2 – Voršilské gymnázium v Praze. DR. ING. BOHUMIL KRÖHN. Kramerius [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na: http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=442998&mcp=&s=J PG&author=Nev%C5%A1%C3%ADmal_V. Obr. 3 – Protektorátní tramvaj. ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ. Anne Frank Guide [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na: http://www.annefrankguide.net/csCZ/bronnenbank.asp?aid=19268 Obr. 4 – Výstražné varování na rádio přijímačích ČESKÝ ROZHLAS - KHALIL BAALBAKI. Media Mania [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na WWW: http://mediamania.tyden.cz/rubriky/televize-radio/ceskyrozhlas-odvysila-sedmdesat-valecnych-pribehu_338331.html Obr. 5 – Vyhláška stanného práva AUTOR NEUVEDEN. Moderní dějiny [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/vyjimecny-stav-po-nastupu-reinhardaheydricha-do-vedeni-protektoratu-28-9-1941/ Obr. 6 – Paní Helena Brabencová, foto: Jakub Votruba [23. 10. 2015]
Seznam zdrojů: HOFFMANN, Antonín, ed. a DVOŘÁK, Karel, ed. Řádové československé dívčí reálné gymnasium konventu řádu sv. Voršily v Praze II. V Praze: Konvent řádu sv. Voršily, 1938. [XLVIII] s. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013. 804 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2256-1. Rozhovor s Helenou Brabencovou, Praha, nar. 1927. Praha 23. 10. 2015.
Seznam obrázků k dokumentárnímu filmu Obr. 1 – Rodný dům paní Brabencové, foto: Jakub Votruba [15. 1. 2016] Obr. 2 – Nová škola ve Strašnicích ŠJŮ. Wikimedia [online]. [cit. 2.2.2016]. Dostupný na: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stra%C5%A1nick%C3%A1_%C5%A1k ola.jpg Obr. 3 – Voršilské gymnázium, dnes ZŠ sv. Voršily ŠJŮ. Wikimedia [online]. [cit. 2.2.2016]. Dostupný na WWW: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ostrovn%C3%AD,_z%C3%A1kladn%C 3%AD_%C5%A Obr. 4 – Reálné gymnázium Kodaňská, dnes ZŠ Karla Čapka AUTOR NEUVEDEN. Městská část Praha 10 [online].[cit. 2.2.2016]. Dostupný na: http://www.praha10.cz/tabid/258/gallerytype/slideshow/itemid/5928/default. aspx Obr. 5 – Dům čp. 16 v ulici Ve Struhách, foto: Jakub Votruba [8. 1. 2016] Obr. 6 – Dům čp. 7 ve Winterově ulici, foto: Jakub Votruba [8. 1. 2016]
