Výsledky projektu NAZV QF 4034
Hodnocení vlivu prostředí a způsobu využívání u vybraných populací trav a jetelovin jako zdroj poznatků o vhodnosti jejich využití v ČR
Ing. Radek Macháč, Prof. Ing. František Hrabě, CSc., Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc. Zubří 2007
1
Projekt NAZV QF 4034 Hodnocení vlivu prostředí a způsobu využívání u vybraných populací trav a jetelovin jako zdroj poznatků o vhodnosti jejich využití v ČR Cílem projektu bylo poskytnout informace o výkonnosti, vytrvalosti, konkurenční schopnosti a odolnosti vůči infekčnímu tlaku chorob a škůdců vybraných pícních odrůd trav a jetelovin pěstovaných v rozdílných půdně-klimatických podmínkách. Hodnocení odrůd s jejich různě vysokým podílem ve směsích i v monokultuře, při jednotném způsobu využívání podává plastický obraz o jejich chování a možnosti využití v rozdílných podmínkách. Podstatou projektu je podat informace o vhodnosti odrůd jak pro účely výrobní tak pro extenzifikaci, resp. dočasné ukládání půdy do klidu.
Obsah: 1. Stručné zhodnocení průběhu řešení za celé období řešení, dosažené výsledky a zpracované výstupy 1.1. Materiál a metoda 1.2. Výsledky a diskuse 2. Shrnutí hlavních závěrů projektu
2
MATERIÁL A METODY Projekt byl řešen ve 4 věcných etapách A. Ověřování vlastností odrůd trav pro výrobní účely Tato etapa byla řešena na třech stanovištích: Zubří, Troubsko a Vatín. Charakteristiky přírodně-klimatických podmínek pokusných stanovišť jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka 1 stanoviště
Troubsko Zubří Vatín
nadmořská výška m 230 356 505
průměrná teplota o C 8,6 7,5 6,1
srážkový normál mm 547 866 736
půdní typ
černozem, místy degradovaná kambizem na karpatském flyši kambizem na biotické rule
Do pokusů bylo zařazeno 5 druhů trav: jílek vytrvalý (Lolium perenne L.) 20 odrůd (10 diploidních a a10 tetraploidních), bojínek luční (Phleum pratense L.) - 5 odrůd, kostřava luční (Festuca pratensis Huds.) – 10 odrůd, lipnice luční (Poa pratensis L.) – 5 odrůd a srha laločnatá (Dactylis glomerata L.) – 8 odrůd. Odrůdy trav byly zkoušeny v monokultuře a v jetelotravní směsi s 30 % nebo 50 % podílem zkoušené odrůdy. Směsi s 30 % podílem zkoušené odrůdy byly testovány vždy jen na jednom stanovišti. Tabulky 2.1-2.5. uvádějí složení jetelotravních směsí: Tabulka 2.1. Složení směsí pro zkoušení odrůd jílku vytrvalého druh monokultura směs 50 % směs 30 % 100 % 50 % 30 % jílek vytrvalý 10 % 15 % kostřava luční 10 % 15 % kostřava rákosovitá 10 % 15 % lipnice luční 10 % 15 % bojínek luční 5% 5% jetel luční 5 % 5% jetel zvrhlý Tabulka 2.2. Složení směsí pro zkoušení odrůd bojínku lučního druh monokultura směs 50 % směs 30 % 100 % 50 % 30 % bojínek luční 10 % 15 % kostřava luční 10 % 15 % kostřava rákosovitá 10 % 15 % lipnice luční 10 % 15 % jílek vytrvalý 5 % 5% jetel luční 5% 5% jetel zvrhlý
3
Tabulka 2.3. Složení směsí pro zkoušení odrůd kostřavy luční druh monokultura směs 50 % směs 30 % 100 % 50 % 30 % kostřava luční 10 % 15 % bojínek luční 10 % 15 % kostřava rákosovitá 10 % 15 % lipnice luční 10 % 15 % trojštět žlutavý 5% 5% jetel luční 5% 5% jetel zvrhlý Tabulka 2.4. Složení směsí pro zkoušení odrůd lipnice luční druh monokultura směs 50 % směs 30 % 100 % 50 % 30 % lipnice luční 10 % 15 % bojínek luční 10 % 15 % kostřava rákosovitá 10 % 15 % kostřava luční 10 % 15 % trojštět žlutavý 5% 5% jetel luční 5 % 5% štírovník růžkatý Tabulka 2.5. Složení směsí pro zkoušení odrůd srhy laločnaté druh monokultura směs 50 % směs 30 % 100 % 50 % 30 % srha laločnatá 10 % 15 % bojínek luční 10 % 15 % kostřava rákosovitá 10 % 15 % psineček veliký 10 % 15 % lipnice bahenní 5 % 5% jetel luční 5% 5% jetel plazivý
Pokusy byly založeny do znáhodněných bloků se třemi opakováními pro každou zkoušenou variantu. Velikost parcel pro sklizeň činila 10 m2, počet řádků 12, vzdálenost řádků 10,5 cm, podélné mezery 0,3 m, příčné mezery 2 m. Hloubka setí a výsevní množství u monokultur je uvedeno v tabulce č. 3. Výsevní množství komponentů směsí bylo dáno jejich procentickým podílem ve směsi a výsevkem v monokultuře. Tabulka 3 Výsevní množství a hloubka setí testovaný druh výsevek v hloubka setí monokultuře kg.ha-1 cm jílek vytrvalý 2n 23 3 jílek vytrvalý 4n 25 2 bojínek luční 16 3 kostřava luční 25 0,5 lipnice luční 15 2 srha laločnatá 20
4
komponent směsi kostřava rákosovitá trojštět žlutavý lipnice bahenní psineček veliký jetel luční jetel zvrhlý jetel plazivý štírovník růžkatý
výsevek v monokultuře kg.ha-1 30 15 15 14 16 10 10 8
Hnojení pokusů – fosforečná a draselná hnojiva byla aplikována podle výsledku agrochemického zkoušení půd. Dusíkatými hnojivy bylo hnojeno dávkou 60 kg N.ha-1 na jaře, 40 kg N.ha-1 po prvé seči a 30 kg N.ha-1 po druhé seči (resp. po 3. a 4. seči u jílku vytrvalého a lipnice luční). Ošetření proti plevelům bylo v roce zásevu provedeno formou odplevelovacích sečí, případně herbicidy (MCPA 750 g.ha-1, clopyralid 120 g.ha-1, fluroxypyr 180 g.ha-1). V dalších letech nebyla prováděna žádná ochrana proti plevelům a chorobám, aby se projevila konkurenční schopnost a odolnost odrůd. Podle potřeby byla pouze provedena ochrana proti myšovitým hlodavcům. Jílek vytrvalý a lipnice luční byly testovány v pětisečném režimu, ostatní druhy v třísečném režimu. Kriteria hodnocení : 1. hodnocení v roce zásevu : - vzejiti (znatelné řádky): datum - stav (hustota a zápoj) asi 10 dnů po vzejiti: 9-1 - rychlost počátečního růstu před prvním sekáním: 9-1 - úplnost porostu před zámrzem: % - hustota porostu před zámrzem: 9 (hustý) – 1 2. hodnocení v už. létech (v každé seči): - hodnocení výnosu (zelené i suché hmoty) - odolnost vůči chorobám (bodově 1-9) - zaplevelení (v % pokryvnosti) Dále byla po přezimování hodnocena úplnost porostu v %, stav porostu a výskyt chorob (9-1). Před prvou sečí byl stanoven plošný i váhový podíl zkoušené odrůdy ve směsi. B. Ověřování vlastností odrůd pro neprodukční účely Tato etapa byla řešena pouze na stanovišti v Zubří. Do pokusu byly zařazeny tyto druhy trav: jílek vytrvalý (Lolium perenne L.) 25 odrůd, bojínek luční (Phleum pratense L.) - 5 odrůd, kostřava luční (Festuca pratensis Huds.) – 10 odrůd, lipnice luční (Poa pratensis L.) – 5 odrůd a kostřava červená (Festuca rubra L.) – 21 odrůd. Odrůdy trav byly zkoušeny pouze v monokultuře. Výsevky a hloubka setí byly stejné jako v etapě A. u monokultur (kostřava červená 15 kg.ha-1, hloubka 2 cm). Odrůdy trav byly vysety do znáhodněných bloků ve 3 opakováních, velikost parcel činila 6 m2. Parcely byly tvořeny 12 řádky vzdálenými 10,5 cm. Hnojení ani ochrana proti plevelům, chorobám a škůdcům nebylo prováděno. Pokusy byly každoročně třikrát mulčovány (červen, srpen, říjen) neseným mulčovačem Agrimaster s rotujícími noži umístěnými na horizontálním hřídeli. Kriteria hodnocení: - hodnocení reakce travního drnu na mulčování (subjektivně 1-9 s ohledem na mezerovitost a průkazné nevratné poškození drnu) – 3 x ročně - výskyt závažných chorob majících dopad na životní prostředí (např. fusariozy a saprofytické houby na mulčované travní hmotě) - zaplevelení dvouděložnými plevely (v % pokryvnosti) - úplnost porostu na jaře v %,
5
C. Stanovení vytrvalosti vybraných diploidních a tetraploidních odrůd jetele lučního v samostatných porostech a ve směsích s travami při intenzivním využívání. Do pokusu byly vybrány tři diploidní a tři tetraploidní odrůdy jetele lučního (raná, středně raná, pozdní) a využity tři travní druhy (festulolium, kostřava rákosovitá a srha laločnatá). Pokusné faktory (vždy 3 diploidní odrůdy a 3 tetraploidní odrůdy) : 1. samostatná kultura 2. směs 80 % jetele lučního plus 20 % směsi trav 3. směs 60 % jetele lučního plus 40 % směsi trav Celkem 18 pokusných variant. Směs trav byla složena ze 40 % festuloloidního hybridu, 40 % kostřavy rákosovité a 20 % srhy laločnaté (jedná se o hmotnostní podíl osiva). Pokusy byly založeny na stanovišti Troubsko ve 4 opakováních na parcelách o ploše 10 m čtverečních. Jetele s výsevkem 18 kg.ha-1 byly vysety do řádků o rozteči 125 mm bezezbytkovým secím strojem do hloubky 15-20 mm. Porost byl založen bez krycí plodiny a v roce založení byly provedeny 2 odplevelovací seče. Výživa porostů P a K hnojivy byla provedena zásobně na celou dobu trvání pokusu při orbě v roce předcházejícím výsevu. Dusíkem nebyl porost hnojen vůbec. Hodnocení pokusu v roce zásevu: - úplné vzejítí porostu (datum) - stav (hustota a zapojení porostu 10 dní po vzejití) bodově( 1-9) - rychlost počátečního růstu před sečí bodově ( 1-9) - úplnost porostu před zimou (%) - hustota porostu před zimou bodově (1-9) Hodnocení pokusu v užitkových letech: - úplnost porostu na jaře (%) - hustota porostu na jaře bodově (1-9) - výnos zelené a suché hmoty - podíl jetelového a travního komponentu ve směsi (%) - zdravotní stav bodově (1-9) D. Hodnocení výnosového potenciálu, zdravotního stavu a vytrvalosti odrůd jetelovin v různých agroekologických podmínkách. Tato etapa měla obdobnou metodiku řešení jako etapa A. Do pokusu byly zařazeny odrůdy jetele lučního (Trifolium pratense L.) – 7 odrůd, jetele zvrhlého (T. hybridum L.) – 2 odrůdy, jetele plazivého (T. repens L.) - 5 odrůd a štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus L.) – 3 odrůdy. Vzhledem k malému počtu odrůd jetele zvrhlého a štírovníku plazivého byly tyto druhy přičleněny k jeteli lučnímu, resp. Tabulka 4.1 Složení směsí pro zkoušení odrůd jeteli plazivému. Odrůdy jetelovin byly jetele lučního a zvrhlého zkoušeny v monokultuře a ve směsi se 70% druh monokultur směs 70 % podílem (jetel luční a zvrhlý), resp. 50% a podílem (jetel plazivý a štírovník). Složení jetel luční (zvrhlý) 100 % 70 % směsí je uvedeno v tabulkách č. 4.1-4.2. kostřava luční 20 % Výsevky jako v etapě A (viz. tabulka č. 3). 10 % bojínek luční Hnojení monokultur bylo prováděno pouze fosforečnými a draselnými hnojivy podle výsledků AZP (na podzim). Směsi byly hnojeny i dusíkatými hnojivy v dávce 30 kg N.ha-1 na jaře a po 6
1. seči. Ochrana proti plevelům a chorobám nebyly prováděna. Podle potřeby byla provedena ochrany proti myšovitým hlodavcům (instalace berliček, aplikace rodenticidů). Jetel luční byl testován v třísečném režimu, monokultura jetele plazivého v třísečném, směsi v pětisečném režimu. Kriteria hodnocení byly obdobné jako u trav v etapě A. Tabulka 4.2. Složení směsí pro zkoušení odrůd jetele plazivého a štírovníku druh monokultur směs 50 % a 100 % 50 % jetel plazivý (štírovník) 20 % kostřava luční 10 % lipnice luční 20 % jílek vytrvalý
Zhodnocení průběhu počasí v užitkových letech (2005-2007) na stanovišti v Zubří. Podle průměrných teplot, byl rok 2005 normální1, rok 2006 nadnormální a rok 2007 mimořádně nadnormální. Ve vegetačním období roku 2005 byly teploty nadnormální (+1,2oC) a ve vegetačních obdobích let 2006 a 2007 silně nadnormální (+2,1, resp. 2,3 oC). Suma efektivních teplot nad 5oC byla v roce 2005 vyšší oproti dlouhodobému průměru (1906 oC) o 44 oC, v roce 2006 o 262 oC a v roce 2007 o 222oC. Vysoké překročení průměrné teploty v roce 2007 bylo způsobeno především teplou zimou, kdy v lednu byla průměrná teplota vyšší o 5,7 oC oproti normálu a v únoru o 3,9 oC. Srážkově byly v souhrnu všechny užitkové roky (i vegetační období) normální. Ve skutečnosti se však ve všech vegetačních obdobích vyskytly významné období sucha, zejména v období červen-červenec 2006 a duben-srpen 2007. Skutečnost, že byl rok 2007 (i vegetační období tohoto roku) srážkově normální, bylo způsobeno extrémními srážkami v září, kdy v prvé dekádě spadlo 174 mm a celkový úhrn srážek představoval 344 % normálu. Bez těchto extrémních srážek by byl úhrn srážek za vegetační období i celý rok podnormální. Počet suchých dnů ve vegetačním období činil v roce 2005 22 dnů, v roce 2006 25 dnů a v roce 2007 dokonce 37 dnů2. Nedostatek srážek ve vegetačním období tak významně ovlivnil celkovou produkci biomasy. Výhodu tak měly rané odrůdy, které lépe využily zimní vláhu. Na přezimování a napadení sněžnou plísňovitostí měla vliv souvislá sněhová pokrývka, která v zimě 2004/5 trvala 54 dnů a v zimě 2005/6 (se dvěmi krátkými přerušeními) dokonce od 21.11. do 27.3., tj. 121 dnů. Naopak zima 2006/7 byla velice teplá s minimální sněhovou pokrývkou. Hodnoty meteorologických prvků jsou uvedeny v příloze (tab. E1-E4 a grafy 1-4).
1 2
Hodnocení dle World Meteorological Organization Ve skutečnosti byl počet suchých dnů ještě vyšší, neboť do suchých dnů jsou započteny dny následující po min. 5 dnech bez srážek a např. srážky 0,2 mm, které nemají praktický význam, toto období přeruší. 7
VÝSLEDKY A DISKUZE A) Ověřování vlastností odrůd trav pro výrobní účely Trávy i jeteloviny jsou v registračních pokusech pěstovány pouze v monokultuře, avšak v dočasných a trvalých travních porostech jsou pěstovány společně ve směsích. Z výsledků oficiálního zkoušení ve státních odrůdových pokusech tak nelze zjistit jak se bude daná odrůda chovat v praxi, kdy bude vystavena konkurenčnímu tlaku jiných druhů trav a jetelovin. Proto souběžné testování odrůd v pěstovaných v monokultuře a v jetelotravní směsi může poskytnout výsledky více využitelné v praxi. Problematické je však vyjádření výsledků, neboť výnos směsi je ovlivněn produktivitou všech komponentů. Proto jsme pro srovnání uplatnění jednotlivých odrůd trav a jetelovin ve směsích navrhli výpočet indexu uplatnění (Iu), který je součtem relativní produkce suché hmoty v monokultuře a relativního podílu odrůdy ve směsi na daném stanovišti. Odrůda se v porostu dobře uplatňuje, pokud je hodnota Iu vyšší než 2,0. Algoritmus výpočtu je následující :
Iu=
HPO PPS
+
PVO PVS
legenda: HPO je hmotnostní podíl odrůdy, PPS průměrný podíl odrůd na stanovišti, PVO průměrný výnos odrůdy, PVS průměrný výnos všech odrůd na stanovišti.
Vhodnost odrůdy pro použití v dané oblasti pěstování je dána jejím nadprůměrným výnosem a Indexem uplatnění vyšším než 2,0. Jílek vytrvalý (Lolium perenne L.) Z diploidních odrůd jílku vytrvalého vykazovala velmi dobré výsledky na všech stanovištích odrůda AberElan. Nejvyšší celkový výnos suché hmoty (za tři užitkové roky) vykázaly v monokultuře na stanovišti v Troubsku odrůdy Bravo a Mara, v Zubří cv. AberElan a Olaf a ve Vatíně cv. Premium a AberElan. Statisticky významný rozdíl byl zaznamenán pouze na stanovišti ve Vatíně mezi odrůdami Premium, resp. AberElan a odrůdou Algol. Graf 1
Relativní produkce SH vybraných diploidních odrůd jílku vytrvalého a jejich uplatnění ve směsi
140
2,75
130 2,50
110
2,25
100 2,00
90
80 1,75 70
60
1,50
Aberdart
Aberelan
Troubsko
Algol
Bravo
Zubří
Mara
Vatín
Olaf
Iu Tr
8
Premium
Iu-Zu
Respect
Iu-Va
Sponsor
Talon
Iu-prům.
Index uplatnění
rel. výnos SH (%)
120
U tetraploidních odrůd byl v Troubsku dosažen nejvyšší výnos suché píce u odrůd Alligator a Jantar, zatímco v Zubří byly nejvýkonnější odrůdu Kentaur a Mustang a ve Vatíně Kentaur a Baristra. Porovnání relativních výnosů suché hmoty (průměr stanoviště = 100 %) vybraných odrůd jílku vytrvalého a jejich Iu je uveden v grafech č. 1 a 2. Ve směsích se na stanovišti v Troubsku nejlépe uplatnily dipl. odrůdy Bravo, Mara, Olaf, Respect a Talon a tetrapl. odrůdy Alligator, Jantar, Sirius a Mustang. V Zubří se ve směsích nejlépe uplatnily diploidní odrůdy AberElan, AberDart a Olaf a tetrapl. odrůdy Kertak, Kentaur, Alligator, Jaspis a Mustang. Ve Vatíně patřily ve směsích mezi nejlepší dipl. odrůdy AberElan, AberDart, Premium, Respect, Bravo a Talon. Tabulka č. A1 shrnuje vhodné odrůdy pro uplatnění ve směsích na jednotlivých stanovištích. Tabulka A1. Vhodné odrůdy jílku vytrvalého pro použití do směsí stanoviště Troubsko Zubří Vatín
diploidní Bravo, Mara, Respect AberElan, Olaf, AberDart AberElan, Premium, AberDart, Respect
tetraploidní Alligator, Jantar, Sirius, Baristra Kentaur, Mustang, Tarpan Kentaur, Lonar, Alligator
Zdravotní stav odrůd jílku vytrvalého byl prověřen především dlouhodobou sněhovou pokrývkou v roce 2006 a následným napadením sněžnou plísňovitostí (v Troubsku a vatíně růžovou, v Zubří šedou). Nejvyšší napadení těmito chorobami vykazovaly odrůdy Bravo, Premium a Respect. V létě a na podzim se projevilo i napadení listovými skvrnitostmi, které rovněž nejvíce napadaly výše uvedené odrůdy. Graf 2
Relativní produkce SH vybraných tetraploidních odrůd jílku vytrvalého a jejich uplatnění ve směsi
130
2,50
120 2,25
100 2,00 90
Index uplatnění
rel. výnos SH (%)
110
80 1,75 70
60
1,50
Alligator
Baristra
Troubsko
Jantar
Zubří
Jaspis
Kentaur
Vatín
Kertak
Iu Tr
Lonar
Iu-Zu
Mustang
Iu-Va
Sirius
Tarpan
Iu-prům.
Kostřava luční (Festuca pratensis Huds.) U kostřavy luční nebyly v souhrnu výsledků za všechny stanoviště zjištěny významnější rozdíly mezi jednotlivými odrůdami, ale na jednotlivých stanovištích byly rozdíly větší. V Troubsku vykazovaly nejvyšší produkci suché hmoty odrůdy Otava, Preval, Lipanther a Rožnovská, v Zubří to byly odrůdy Otava, Limosa a Bartran a ve Vatíně cv. Preval a Pradel. 9
Žádné zjištěné rozdíly ve výkonnosti odrůd nebyly statisticky významné, a to na žádném stanovišti. Ve směsi se v Troubsku nejlépe uplatnily odrůdy Rožnovská, Pradel, Otava, Lipanther a Pronela. Nízké uplatnění bylo u odrůd Bartran, Limosa, Stella a Premil. Na stanovišti v Zubří našly nejlepší uplatnění ve směsi odrůdy Preval, Bartran a Limosa, naopak propadly cv. Rožnovská, Otava a Pronela. Ve Vatíně se ve směsích nejlépe uplatnila odrůda Preval, dobré uplatnění měly i odrůdy Limosa, Rožnovská, Otava a Pradel. Zcela propadly cv. Lipanther, Bartran a Stella (viz graf 3). Z hlediska hodnocení zdravotního stavu se projevilo napadení sněžnou plísňovitostí. Vůči plísni sněžné byla nejvíc odolná odrůda Preval, která však byla náchylnější na napadení paluškou. Dále se projevilo i napadení listovými skvrnitostmi, které postihlo všechny testované odrůdy. Relativní produkce SH vybraných odrůd kostřavy luční a jejich uplatnění ve směsi
120
3,00
110
2,75
100
2,50
90
2,25
80
2,00
70
1,75
60
Index uplatnění
rel. výnos SH (%)
Graf 3
1,50
Rožnovská
Otava
Troubsko
Pronela
Bartran
Zubří
Pradel
Limosa
Vatín
Iu Tr
Lipanther
Iu-Zu
Preval
Iu-Va
Stella
Premil
Iu-prům.
Tabulka A2. Vhodné odrůdy kostřavy luční pro použití do směsí stanoviště Troubsko Zubří Vatín
odrůdy Otava, Preval, Lipanther, Rožnovská Bartran, Limosa, Preval Preval, Pradel, Limosa, Otava
Bojínek luční (Phleum pratense L.) V porovnání odrůd bojínku lučního vykazovala nejlepší výsledky v produkci suché hmoty odrůda Lirocco, která poskytla nadprůměrný výnos na všech stanovištích. V Troubsku byl nejvyšší výnos zaznamenán u odrůdy Větrovský, v Zubří u cv. Lirocco a ve Vatíně u cv. Licora. Žádné rozdíly ve výnosu suché hmoty mezi jednotlivými odrůdami nebyly statisticky významné, a to na žádném stanovišti. Nejlepší uplatnění ve směsi vykazovaly na všech stanovištích odrůdy Větrovský a Bobr, naopak nejhorší uplatnění vykazovala odr. Lirocco. Ve Vatíně se dobře uplatnily i odrůdy Sobol a Licora (viz graf 4).
10
Zdravotní stav všech zkoušených odrůd bojínku lučního byl poměrně dobrý, na jaře 2005 a 2006 se u všech odrůd objevilo napadení sněžnou plísňovitostí (v Troubsku a Vatíně růžová, v Zubří šedá) a v poslední seči se objevily i symptomy napadení listovými skvrnitostmi. Obojí napadení bylo napříč spektrem testovaných odrůd. Graf 4
Relativní produkce SH vybraných odrůd bojínku lučního a jejich uplatnění ve směsi
120
2,50
110
100
90
2,00
80
Index uplatnění
rel. výnos SH (%)
2,25
1,75 70
60
1,50
Sobol
Větrovský
Troubsko
Zubří
Bobr
Vatín
Iu Tr
Lirocco
Iu-Zu
Licora
Iu-Va
Iu-prům.
Tabulka A3. Vhodné odrůdy bojínku lučního pro použití do směsí stanoviště Troubsko Zubří Vatín
odrůdy Větrovský, Bobr Větrovský, Bobr Licora, Větrovský
Lipnice luční (Poa pratensis L.) Na stanovišti v Troubsku poskytly nejvyšší výnosy suché hmoty odrůdy Slezanka a Balin, v Zubří odr. Lato a Andante a ve Vatíně odrůdy Slezanka a Lato. V Zubří poskytla cv. Slezanka nejnižší výnos, ale výnos ostatních odrůd byl navýšen vyšším podílem biomasy plevelů, což celkové výsledky poněkud zkreslilo. Proto lze odr. Slezanka i na stanovišti v Zubří počítat mezi velmi dobré. Žádné zjištěné rozdíly ve výkonnosti odrůd nebyly statisticky významné, a to na žádném stanovišti. Pokud se týče uplatnění ve směsích, tak v Troubsku byly dosaženy nejlepší hodnoty u odrůd Balin a Delft, v Zubří se nejlépe uplatňovaly odrůdy Balin a Slezanka a ve Vatíně odrůdy Lato a Balin. Zajímavostí je, že ačkoliv poskytla odrůda Slezanka v Troubsku a ve Vatíně vysoký výnos suché hmoty v monokultuře, tak ve směsi se uplatnila podprůměrně. Stejným způsobem se projevila odrůda Lato v Zubří (viz. graf 5). Z chorob se u lipnice luční projevila na jaře sněžná plísňovitost, jejichž rozsah napadení byl u všech odrůd podobný. V pozdním létě se začalo projevovat napadení rzmi, které v různé míře poškozovaly všechny odrůdy. V Troubsku byla nejvíce napadena odrůda Delft a v Zubří cv. Lato. Ve Vatíně nebyly pozorovány výraznější rozdíly ve stupni napadení.
11
Relativní produkce SH vybraných odrůd bojínku lučního a jejich uplatnění ve směsi
120
2,75
110
2,50
100
2,25
90
2,00
80
1,75
70
1,50
60
Index uplatnění
rel. výnos SH (%)
Graf 5
1,25
Slezanka
Troubsko
Balin
Zubří
Delft
Vatín
Iu Tr
Andante
Iu-Zu
Lato
Iu-Va
Iu-prům.
Tabulka A4. Vhodné odrůdy lipnice luční pro použití do směsí stanoviště Troubsko Zubří Vatín
odrůdy Balin Balin, Slezanka Lato, Slezanka
Srha laločnatá (Dactylis glomerata L.) U srhy byly zaznamenány výrazné rozdíly v pícninářské výkonnosti jednotlivých odrůd na různých stanovištích, s výjimkou odrůdy Velana, která se velmi dobře uplatnila na všech stanovištích. V Troubsku se jako nejlepší odrůdy projevily cv. Niva, Velana a Intensiv, V Zubří byly nejlepší výsledky dosaženy u odrůd Intensiv, Zora a Velana, zatímco ve Vatíně to bylo u cv. Velana a cv. Lada. Mezi podprůměrné odrůdy se na všech stanovištích řadily odrůdy Dana a Vega. Avšak žádné rozdíly ve výnosu suché hmoty mezi jednotlivými odrůdami nebyly na žádném stanovišti statisticky významné. Z hlediska uplatnění ve směsích byly v Troubsku nejlepší odrůdy Velana, Intensiv, Dana a Lada. V Zubří se ve směsích nejlépe uplatnily odrůdy Niva, Intensiv, Zora a Vega a ve Vatíně odrůdy Zora, Niva, Velana a Vega. Relativní produkce suché hmoty vybraných odrůd srhy laločnaté a jejich uplatnění ve směsích je znázorněna v grafu č. 6. Na jaře se projevilo menší napadení sněžnou plísňovitostí. V druhé seči byly v Troubsku a v Zubří všechny odrůdy výrazně napadeny listovými skvrnitostmi. Ve třetí seči bylo napadení skvrnitostmi rovněž vysoké, ale v porovnání s 2. sečí již bylo nižší.
12
Graf 6
Relativní produkce SH vybraných odrůd srhy laločnaté a jejich uplatnění ve směsi
120
2,25
100
2,00
Index uplatnění
rel. výnos SH (%)
110
90
80
1,75
70
60
1,50
Dana
Lada
Troubsko
Vega
Zubří
Velana
Vatín
Zora
Iu Tr
Niva
Iu-Zu
Intensiv
Iu-Va
Milona
Iu-prům.
Tabulka A5. Vhodné odrůdy srhy laločnaté pro použití do směsí stanoviště Troubsko Zubří Vatín
odrůdy Velana, Intensiv, Lada, Niva Niva, Intensiv, Milona Velana,
Závěr. Zkoušení pícninářské výkonnosti registrovaných odrůd trav pěstovaných v monokultuře a ve směsích na různých stanovištích přineslo podle očekávání rozdílné výsledky. Potvrdilo se, že odrůda, která poskytuje vysoký výnos v monokultuře nemusí být vhodná pro použití v jetelotravních směsích. Zkoušení registrovaných odrůd ve směsích by tak mělo být součástí dalšího cyklu registračních pokusů, popřípadě zkoušení odrůd pro seznam doporučených odrůd. Zároveň by toto zkoušení mělo probíhat na více místech s podobnými přírodněklimatickými podmínkami, tak aby bylo možné zobecnit získané výsledky pro doporučení odrůd pro určitou pěstební oblast.
13
B: Ověřování vlastností odrůd trav pro neprodukční účely V roce 2007 pokračovala etapa posledním pokusným rokem. Rozdíly v odolnosti travního drnu vůči mulčování byly v rámci odrůd jednoho druhu velmi malé. Ze zkoušených travních druhů vykazoval nejvyšší odolnost jílek vytrvalý, následovaný bojínkem lučním a kostřavou červenou. U jílku vytrvalého byly u odolnosti drnu pozorovány nejlepší výsledky u odrůd Lonar, Tarpan a Ahoj. Nejhorší odolnost vykazují odrůdy Baristra, Mara, Option a Talon. U kostřavy luční vykázala nejlepší výsledky odrůda Lipanther, následována odrůdami Bartran a Preval. Nejhorší odolnost byla zaznamenána u odrůd Limosa, Rožnovská a Stella. Z odrůd bojínku lučního vykazovaly nejvyšší odolnost drnu odrůdy Bobr a Lirocco, nejslabší výsledky byly zaznamenány u cv. Licora. U lipnice luční byla nejlepší cv. Slezanka a naopak nejslabší odrůda Delft. Z odrůd kostřavy červené měly nejlepší výsledky odrůdy Florentine a Barborka a Barustic, nejnižší odolnost vykazovaly odrůdy Valaška, Echo a Tagera. Žádné rozdíly v odolnosti drnu, úplnosti porostu a zaplevelení mezi testovanými odrůdami v rámci jednoho druhu nebyly statisticky významné. Tabulky B1-B5 uvádějí souhrnné výsledky hodnocení odrůd trav pro neprodukční účely ve čtvrtém roce po založení, tj. po 12 mulčování. tabulka B1
Charakteristiky hodnocení vlastností odrůd jílku vytrvalého (Lolium perenne L.) pro neprodukční účely – rok 2007 (4. rok od založení)
stav drnu 20.4. 23.7. 4.10. odrůda 1 Bača 8,7 8,7 8,7 2 Sport 8,3 8,3 8,3 3 Ahoj 9,0 9,0 8,7 4 Algol 8,7 8,7 8,3 5 Jantar 8,7 8,7 8,7 6 Jaspis 8,3 8,3 8,3 7 Lonar 9,0 9,0 9,0 8 Kentaur 8,7 8,7 8,7 9 Kertak 8,0 8,0 8,0 10 Mustang 8,3 8,3 8,3 11 Tarpan 9,0 9,0 9,0 12 Olaf 8,7 8,7 8,7 13 Baristra 7,7 7,3 7,3 14 Mara 8,3 7,7 7,7 15 Sirius 8,7 8,3 8,0 16 Talon 7,7 8,0 7,7 17 Alligator 8,7 8,7 8,7 18 Bravo 9,0 9,0 9,0 19 Aberelan 8,3 8,3 8,3 20 Aberdart 8,7 8,3 8,3 21 Option 8,0 7,7 7,3 22 Premium 8,3 8,3 8,3 23 Recolta 8,3 8,3 8,3 24 Respect 8,3 8,3 8,3 25 Sponsor 8,3 8,3 8,3 D 95%
průměr 8,7 8,3 8,9 8,6 8,7 8,3 9,0 8,7 8,0 8,3 9,0 8,7 7,4 7,9 8,3 7,8 8,7 9,0 8,3 8,4 7,7 8,3 8,3 8,3 8,3
úplnost porostu 20.4. 4.10. průměr 95 95 95,0 95 95 95,0 93 93 93,3 95 95 95,0 93 93 93,3 93 93 93,3 93 93 93,3 92 92 91,7 95 95 95,0 95 93 94,2 95 95 95,0 95 95 95,0 95 95 95,0 95 93 94,2 92 92 91,7 95 95 95,0 93 93 93,3 92 92 91,7 93 93 93,3 95 95 95,0 95 95 95,0 95 95 95,0 92 90 90,8 93 93 93,3 93 93 93,3
1,57
6,43
14
20.4. 8,0 5,0 7,3 8,0 9,3 8,7 9,3 9,3 6,3 9,3 8,3 11,3 10,0 8,7 5,3 8,3 9,3 8,0 13,0 9,0 8,3 10,3 11,7 10,0 8,7
zaplevelení 4.10. průměr 7,7 7,8 7,3 6,2 6,0 6,7 9,0 8,5 11,0 10,2 9,7 9,2 10,7 10,0 10,0 9,7 9,7 8,0 10,0 9,7 8,3 8,3 5,7 8,5 7,3 8,7 10,3 9,5 8,0 6,7 9,7 9,0 10,0 9,7 12,0 10,0 6,7 9,8 6,3 7,7 8,7 8,5 10,7 10,5 7,3 9,5 7,3 8,7 8,7 8,7 8,19
tabulka B2 Charakteristiky hodnocení vlastností odrůd kostřavy luční (Festuca pratensis Huds.) pro neprodukční účely – rok 2007 (4. rok od založení) stav drnu 20.4 . 23.7. 4.10.
odrůda 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Rožnovská Otava Pronela Bartran Pradel Limosa Lipanther Preval Stella Premil
6,3 7,3 7,3 8,0 7,0 6,0 8,3 7,7 6,7 7,0
6,0 7,0 7,0 8,0 7,0 6,0 8,0 7,7 6,3 7,0
6,0 6,7 7,0 7,3 7,0 6,0 7,7 7,3 6,0 6,3
D 95%
úplnost porostu 20.4 . 4.10. průměr
průměr 6,1 7,0 7,1 7,8 7,0 6,0 8,0 7,6 6,3 6,8
92 92 88 88 88 88 90 92 88 90
92 90 88 85 87 88 88 92 87 87
2,82
zaplevelení
91,7 90,8 88,3 86,7 87,5 88,3 89,2 91,7 87,5 88,3
20.4.
4.10.
průměr
12,0 10,3 8,3 11,7 13,0 10,7 13,0 8,7 15,3 11,7
8,0 9,7 6,7 7,7 9,3 11,3 7,3 8,7 9,0 7,7
10,0 10,0 7,5 9,7 11,2 11,0 10,2 8,7 12,2 9,7
7,92
9,12
tabulka B3 Charakteristiky hodnocení vlastností odrůd bojínku lučního (Phleum pratense L.) pro neprodukční účely – rok 2007 (4. rok od založení)
1 2 3 4 5
odrůda
stav drnu 20.4 . 23.7. 4.10.
Sobol Větrovský Bobr Lirocco Licora
7,0 7,0 7,3 7,3 6,7
7,7 7,7 8,0 8,0 7,3
7,3 7,3 7,7 7,3 7,3
D 95%
průměr
úplnost porostu 20.4 . 4.10. průměr
7,3 7,3 7,7 7,6 7,1
87 92 92 93 92
87 90 90 92 92
86,7 90,8 90,8 92,5 91,7
2,94
zaplevelení 20.4.
4.10.
průměr
12,0 11,7 14,7 11,7 13,0
8,7 9,0 10,0 8,3 9,0
10,3 10,3 12,3 10,0 11,0
8,34
7,47
tabulka B4 Charakteristiky hodnocení vlastností odrůd lipnice luční (Poa pratensis L.) pro neprodukční účely – rok 2007 (4. rok od založení)
1 2 3 4 5
odrůda
stav drnu 20.4 . 23.7. 4.10.
Slezanka Balin Moravanka Delft Lato
6,7 6,3 5,7 6,0 6,3
D 95%
7,0 6,3 6,0 6,0 6,0
7,0 6,3 6,3 5,7 6,0
průměr 6,9 6,3 6,0 5,9 6,1
úplnost porostu 20.4 . 4.10. průměr 60 65 60 60 62
1,88
73 67 63 62 65
66,7 65,8 61,7 60,8 63,3 20,11
zaplevelení 20.4.
4.10.
15,0 17,0 18,3 18,3 19,7
10,3 14,7 9,7 14,0 11,7
průměr 12,7 15,8 14,0 16,2 15,7 6,51
Výskyt plísní a saprofytických hub na mulčované hmotě byl velice nízký, patrně v důsledku nízké produkce mulčované hmoty vlivem sucha. Také zde nebyl pozorován žádný průkazný rozdíl mezi odrůdami, resp. druhy trav. Průběh počasí po celou dobu trvání pokusu byl poměrně extrémní, většina vegetačního období se vyznačovala suššími podmínkami, které měly za následek nižší produkci hmoty. Zima 2005/6 se vyznačovala dlouhodobou sněhovou pokrývkou, avšak nijak neovlivnila stav porostu po přezimování. Naopak zima 2006/7 byla extrémně teplá, až na dvě krátkodobé výjimky bez sněhové pokrývky. 15
tabulka B5 Charakteristiky hodnocení vlastností odrůd kostřavy červené (Festuca rubra L.) pro neprodukční účely – rok 2007 (4. rok od založení) stav drnu 20.4 . 23.7. 4.10.
odrůda 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
Valaška Viktorka Barborka Citera Veverka Ferota Makyta Suzett Echo Baroyal Barpusta Barustic Rosana Táborská Tagera Tradice Licoletta Lifine Camilla Florentine Corail D 95%
6,3 6,7 7,3 6,3 7,0 6,7 7,7 6,3 6,7 7,0 7,0 8,7 7,3 7,0 7,0 7,0 7,0 7,3 7,3 8,0 6,3
8,0 8,0 8,7 8,7 9,0 8,3 7,7 8,3 7,7 8,0 8,0 8,3 7,7 8,0 7,7 7,3 7,7 7,3 8,0 8,3 7,7
7,3 8,0 8,0 8,3 7,3 8,3 8,3 8,7 7,7 7,7 7,7 8,0 8,3 8,0 7,3 8,0 7,7 7,7 7,3 9,0 8,7
průměr 7,2 7,6 8,0 7,8 7,8 7,8 7,9 7,8 7,3 7,6 7,6 8,3 7,8 7,7 7,3 7,4 7,4 7,4 7,6 8,4 7,6
úplnost porostu 20.4 . 4.10. průměr 90 88 90 88 90 92 90 87 92 90 92 90 87 90 90 92 90 90 88 92 90
1,9
90 88 88 88 90 92 88 87 92 88 88 90 85 88 90 92 88 90 88 90 88
90,0 88,3 89,2 88,3 90,0 91,7 89,2 86,7 91,7 89,2 90,0 90,0 85,8 89,2 90,0 91,7 89,2 90,0 88,3 90,8 89,2 10,07
zaplevelení 20.4.
4.10. průměr
8,7 9,3 8,0 9,3 10,0 6,7 6,7 9,7 9,3 7,0 9,0 10,3 9,3 10,0 9,0 10,0 9,3 8,7 9,7 7,7 8,7
9,3 7,7 9,7 5,7 7,0 9,7 8,3 8,0 8,3 8,0 8,3 8,3 5,7 11,7 8,0 7,7 8,7 10,7 6,7 7,7 6,0
9,0 8,5 8,8 7,5 8,5 8,2 7,5 8,8 8,8 7,5 8,7 9,3 7,5 10,8 8,5 8,8 9,0 9,7 8,2 7,7 7,3 8,16
Závěr Hodnocení neprodukčních vlastností odrůd trav neprokázalo statisticky významné rozdíly v odolnosti drnu vůči mulčování, úplnosti porostu, zaplevelení ani ve výskytu saprofytických hub na mulčované hmotě. Pro účely zatravnění neprodukčních ploch určených pro extenzivní využití tak lze využít všechny testované odrůdy.
16
C. Stanovení vytrvalosti vybraných diploidních a tetraploidních odrůd jetele lučního v samostatných porostech a ve směskách s travami při intenzivním využívání. V roce 2007 byly na pracovišti VÚP Troubsko vyhodnoceny výsledky 3. užitkového roku sledování vytrvalosti odrůd jetele lučního v samostatné kultuře a ve směskách s travami. Všechny do pokusu zařazené varianty vzhledem k mimořádně mírné zimě přezimovaly velmi dobře, zvláště u jetelů s 20 % a 40 % podílem trav, kde odchylky ve zdravotním stavu i úplnosti porostu a dalších sledovaných ukazatelích byly minimální. Parcely také nebyly během zimního období poškozeny hrabošem polním. Na jaře byla každoročně hodnocena úplnost porostu a zdravotní stav. Byly provedeny sklizně a stanoven podíl komponentů u variant s 20 a 40 procentním podílem trav. Produkce z parcel byla zvážena, z odebraných vzorků bylo stanoveno procento seschnutí a vypočten výnos suché píce. Hodnocení zdravotního stavu, úplnosti a hustoty porostu bylo provedeno dne 26. 3. 2007 a výsledky jsou uvedeny v Tab 3, 4 a 6. V tomto období byly také zjištěny počty rostlin na 1 běžný metr (dále bm) řádku. V průběhu vegetace byly provedeny pouze 2 seče z důvodu mimořádně nízkých srážek během vegetace. Po druhé seči již parcely prakticky neobrostly. Průběh povětrnostních podmínek ve vegetačním období v roce 2007 (viz Tab 2) byl z hlediska teplot nad úrovní dlouhodobého normálu, přičemž průměrná teplota za vegetaci 15,8 ºC byla o 1,9 ºC vyšší oproti dlouhodobému normálu. Celkový úhrn srážek činil za vegetaci 362,7 mm a byl o 29,3 mm nižší oproti dlouhodobému úhrnu. Rozložení srážek bylo navíc velmi nerovnoměrné a zejména v měsíci dubnu a první dekádě května spadlo pouze 9,1 mm, tedy jednalo se o velmi suché období. Srážkově bohatší byl zaznamenán přelom června a července, kdy bylo naměřeno ve dvou dekádách celkem 99,5 mm, ale poté následovaly tři srážkově chudé dekády až do poloviny srpna (12,7 mm). Vzhledem k vysokým teplotám bylo vyšší odpařování vody a s tím spojené nižší využití srážkové vody. Tato situace měla dopad na počet sečí v rámci pokusu v třetím užitkovém roce. Provedená hodnocení úplnosti porostů na jaře třetího užitkového roku ukázala na značnou vyrovnanost ve vytrvalosti zvolených diploidních a tetraploidních odrůd. Zvláště ve směskách s travami byly úbytky rostlin velmi malé. Vzhledem k mimořádně teplému průběhu zimy nedošlo k předpokládanému výraznému výpadku rostlin jetelů. Podobně i ve zdravotním stavu rostlin byly zaznamenány pouze malé změny. Ojedinělé rostliny, které odumřely byly napadeny fusárii, výskyt listových chorob byl na počátku vegetace také pouze ojedinělý bez patrných rozdílů mezi odrůdami. Tabulka Varianty pokusu typ směsi:
monokultura
odrůda: Jetel luční Start (diploidní) Jetel luční Vltavín (diploidní) Jetel luční Tábor (diploidní) Jetel luční Vesna (tetraploidní) Jetel luční Amos (tetraploidní) Jetel luční Radegast (tetraploidní)
1 2 3 4 5 6
směs 80% JL+20% trav varianta č. 7 8 9 10 11 12
směs 60 % JL + 20 % trav 13 14 15 16 17 18
Z výsledků hodnocení úplnosti porostu na jaře v procentech (Graf 1) jsou zřejmé malé výpadky rostlin ve sledovaných ročnících a vysoké hodnoty v počtu přezimovaných rostlin jak u diploidních, tak tetraploidních odrůd jetele lučního, a to jak v samostatných kulturách, tak i u směsek s travami.
17
Přes mimořádně silnou zimu 2005/2006 s holomrazy i vysokou sněhovou pokrývkou a teplotně nadnormálním obdobím bez sněhové pokrývky v zimě 2006/2007 všechny pokusné varianty vykazovaly jen malé odchylky úplnosti porostu od původního stavu. Statisticky průkazné rozdíly v úplnosti porostů po třech užitkových letech nebyly zjištěny. 1 18
2
95
17 Úplnost porostu na jaře [%]
100
3
90 85
16
4
80
2005
75 15
5
70 65
2006 2007
14
6
13
7 12
8 11
9 10
Graf 1: Úplnost porostu na jaře – tříleté srovnání [ %] Při hodnocení stupnicí 1–9, nejvyšší hodnocení zdravotního stavu (viz. příloha Tab. C3.2) v samostatném porostu dosáhla diploidní odrůda Tábor 8,9 bodů, následovaná diploidní odrůdou Vltavín (8,8 bodů) a Start (8,7 bodů). Ve směskových porostech bylo hodnocení zdravotního stavu obdobné, byl zaznamenán vyšší výskyt listových chorob, bez významnějších rozdílů mezi odrůdami. Celkové bodové hodnocení je však nižší, než u samostatně pěstovaných jetelů. Při hodnocení zdravotního stavu devítibodovou stupnicí v užitkových létech (viz. příloha Tab. C3.3) bylo usuzováno na dobrý zdravotní stav všech sledovaných odrůd. Nejvyšší hodnocení v průměru sledovaných užitkových let dosáhla diploidní odrůda Tábor (8,9), následovaná diploidní odrůdou Vltavín (8,8). Za ní se umístily ostatní stejně bodově hodnocené odrůdy (8,7) Start, Amos, Vesna a Radegast. Ve směskách bylo hodnocení rozdílné pouze v desetinách bodu a všechny odrůdy jak ve směsce s 20–ti procentním, tak s 40–ti procentním podílem trav si udržovaly po celou dobu sledování velmi dobrý zdravotní stav, hodnocený nad 8 bodů v 9–ti bodové stupnici. Nebyl zjištěn významný rozdíl mezi diploidními a tetraploidními odrůdami. I další sledovaný parametr – počet rostlin na 1 běžný metr řádku, potvrdil nízký úbytek rostlin, jak vyplývá z Grafu 2. 18
2005
2
Průměrný počet rostlin na jaře [ počet rostlin.m ]
20
2006
2007
19
18
17
16
15
14
13
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
Varianta
Graf 2: Průměrný počet rostlin na jaře (počet rostlin.m2) U čistosevu jetele lučního byl nalezen statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi nejvyšším výnosem suché hmoty u varianty č. 4 jetele lučního Vesna (6,46 t.ha-1) a č. 1 jetelem lučním diploidní Start (4,02 t.ha-1). U variant s 80 % podílem jetele lučního a 20 % podílem trav byl nalezen statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi variantou č. 12 a č. 7 a č. 8. Statisticky průkazný rozdíl byl nalezen mezi č. 12 a č. 11. U variant s 60 % podílem jetele lučního a 40 % podílem trav byl nalezen statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi variantou č. 16 a č. 13, č. 14, č. 15, č. 17 a č. 18. Výnosy a statistické zhodnocení jsou uvedeny v příloze (tab. č. C1) Z výsledků produkce suché hmoty (Graf 3) u části pokusu v třetím užitkovém roce je patrná nejvyšší produkce u varianty s 60 % podílem jetele a s tetraploidními odrůdami Vesna, Radegast, Amos a diploidní Tábor s rozdílem 1,37 t suché hmoty mezi nejlepší a nejhorší variantou. Rozdíly mezi čistými odrůdami jetele a směskami s travami jsou v třetím užitkovém roce ve všech případech ve výnosu suché hmoty statisticky vysoce průkazné ve prospěch směsek s travami.
19
35,0 2005
2006
2007
-1
Produkce suché hmoty [ t.ha ]
30,0
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
Varianta
Graf 3: Produkce suché hmoty [ t.ha-1] Závěr: Sledování rozdílu mezi diploidními a tetraploidními odrůdami jetele lučního ve vytrvalosti a zdravotním stavu neprokázalo výraznější odchylky mezi oběma formami, a to jak v samostatném porostu, tak ve směsce s 20 a 40 procentním podílem trav. Při hodnocení produkce suché hmoty ve třetím užitkovém roce u samostatných jetelovin byla nejlepší tetraploidní odrůda Amos, stejně jako ve směsce s 20 % podílem trav. Ve směsce se 40 % podílem trav byla nejproduktivnější raná tetraploidní odrůda Vesna. U zdravotního stavu dosáhla nejvyšší hodnocení diploidní odrůda Tábor, následovaná diploidní odrůdou Vltavín a Start s minimálními rozdíly v bodovém hodnocení.
20
D: Hodnocení výnosového potenciálu, zdravotního stavu a vytrvalosti odrůd jetelovin v různých agroekologických podmínkách Jetel luční (Trifolium pratense L.) Z odrůd jetele lučního vykazovaly dobré výsledky, prakticky na všech stanovištích, odrůdy Cyklon, Dolly, Vulkán a Dolina. Nejhorší výsledky byly dosaženy u pozdní odrůdy Radegast, což bylo částečně ovlivněno průběhem počasí, kdy pozdně jarní přísušky negativně ovlivnily výnos pozdnějších odrůd. Jediná diploidní odrůda v zkoušeném sortimentu cv. Tábor poskytla vysoký výnos v Zubří, průměrný v Troubsku a podprůměrný ve Vatíně. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn pouze mezi odrůdami Cyklon a Radegast na stanovišti v Zubří. Ve směsích se na stanovišti v Troubsku a ve Vatíně dobře uplatnily všechny odrůdy s výjimkou cv. Kvarta a Radegast (ve Vatíně se méně uplatnila i cv. Dolina), v Zubří se dobře uplatnily odrůdy Cyklon, Dolly a Vulkán. Z hlediska zdravotního stavu se jako nejzávažnější choroba projevilo padlí, které nejvíce napadalo odrůdu Kvarta. V různé míře se projevilo napadení myšovitými hlodavci. V úrovni odolnosti vůči vyzimování nebyly mezi odrůdami pozorovány významné rozdíly. Tabulka D1. Vhodné odrůdy jetele lučního lučního pro použití do směsí stanoviště Troubsko Zubří Vatín
odrůdy Dolina, Dolly, Vulkán, Tábor Cyklon, Dolly, Vulkán Dolly, Cyklon, Vulkán, Dolina
Jetel zvrhlý (Trifolium hybridum L.) U jetele zvrhlého byly výraznější rozdíly mezi pokusnými stanovišti, v Troubsku a v Zubří poskytla vyšší výnos suché hmoty v monokultuře odrůda Táborský, ve Vatíně to byla odrůda Trend. Žádné rozdíly ve výkonnosti odrůd nebyly statisticky průkazné na žádném stanovišti. Ve směsi se na všech stanovištích lépe uplatnila odrůda Trend, velký rozdíl mezi odrůdami byl však zaznamenám pouze na stanovišti ve Vatíně. Tabulka D2. Vhodné odrůdy jetele zvrhlého pro použití do směsí stanoviště Troubsko Zubří Vatín
odrůdy Táborský, Trend Táborský, Trend Trend
Z hlediska hodnocení zdravotního stavu byl v různé míře zaznamenán výskyt myšovitých hlodavců a z chorob padlí.
21
Graf 7
Relativní produkce SH vybraných odrůd jetele lučního a zvrhlého a jejich uplatnění ve směsi
120
2,50
2,25
100 2,00 90 1,75 80
Index uplatnění
rel. výnos SH (%)
110
1,50
70
60
1,25
Cyklon
Dolly
Vulkán
Dolina
Kvarta
Radegast
Tábor
Táborský
jetel luční
Troubsko
Zubří
Vatín
Trend
jetel zvrhlý
Iu Tr
Iu-Zu
Iu-Va
Iu-prům.
Jetel plazivý (Trifolium repens L.) I u jetele plazivého byly zjištěny výrazné rozdíly ve výnosu suché hmoty mezi jednotlivými odrůdami na různých stanovištích. V Troubsku poskytly nejvyšší výnosy odrůdy Riesling a Jordán, v Zubří odrůdy Král a Riesling a ve Vatíně Král a Rivendel. Na všech stanovištích byla podprůměrná odrůda AberCrest. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn pouze mezi odrůdami Král, resp. Riesling a odrůdou AberCrest na stanovišti v Zubří. Ve směsích se nejlépe uplatnily odrůdy Riesling a Jordán v Troubsku, cv. Rivendel a Král v Zubří a cv. Král, Rivendel a AberCrest ve Vatíně. Z hlediska zdravotního stavu nebylo na žádném stanovišti zjištěno významné napadení chorobami. Tabulka D3. Vhodné odrůdy jetele plazivého pro použití do směsí stanoviště Troubsko Zubří Vatín
odrůdy Riesling, Jordán, Král Král Král, Rivendel
Po zimě bylo pouze pozorován stupeň odolnosti vůči vyzimování a poškození myšovitými hlodavci, bez významnějších rozdílu mezi odrůdami. Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus L.) Největší rozdíly v produkci suché hmoty jednotlivých odrůd na různých stanovištích byly dosaženy u štírovníku růžkatého. Zatímco v Troubsku byla v monokultuře nejlepší odrůda Polom, tak v Zubří to byla odrůda Lotar ve Vatíně odrůda Malejovsky. Statisticky významný rozdíl byl stanoven pouze na stanovišti v Zubří mezi odrůdami Lotar a Polom. V uplatnění ve směsích se situace změnila. V Troubsku se nejlépe uplatnily odrůdy Lotar a Polom, v Zubří Polom a Malejovský a ve Vatíně Lotar.
22
Tabulka D4. Vhodné odrůdy štírovníku růžkatého pro použití do směsí stanoviště Troubsko Zubří Vatín
odrůdy Polom, Lotar Malejovský Lotar, Polom
Zdravotní stav všech zkoušených odrůd byl dobrý, podobně jako u jetele plazivého. Relativní produkce SH vybraných odrůd jetele plazivého a štírovníku růžkatého a jejich uplatnění ve směsi
120
2,75
110
2,50
100
2,25
90
2,00
80
1,75
70
1,50
60
Index uplatnění
rel. výnos SH (%)
Graf 8
1,25
Jordán
Král
Rivendel
Abercrest
Riesling
Lotar
jetel plazivý
Troubsko
Zubří
Polom
Malejovsky
štírovník růžkatý
Vatín
Iu Tr
Iu-Zu
Iu-Va
Iu-prům.
Závěr Zkoušení pícninářské výkonnosti registrovaných odrůd jetelovin pěstovaných v monokultuře a ve směsích rovněž potvrdilo, podobně jako u trav, že odrůda, která poskytuje vysoký výnos v monokultuře nemusí být vhodná pro použití v jetelotravních směsích. Proto i u jetelovin platí, že zkoušení registrovaných odrůd ve směsích by mělo být součástí dalšího cyklu registračních pokusů, popřípadě zkoušení odrůd pro seznam doporučených odrůd.
23
Shrnutí hlavních závěrů projektu Zkoušení pícninářské výkonnosti, konkurenceschopnosti a zdravotního stavu registrovaných odrůd vybraných druhů trav a jetelovin pěstovaných v monokultuře a ve směsích potvrdilo výzkumnou hypotézu : - že odrůda, která poskytuje vysoký výnos v monokultuře se nemusí dobře uplatnit ve směsi - že různé odrůdy mají rozdílnou pícninářskou výkonnost v různých přírodněklimatických podmínkách pěstování Byly hodnoceny hospodářské vlastnosti vybraných odrůd jílku vytrvalého, kostřavy luční, bojínku lučního, lipnice luční, srhy laločnaté, jetele lučního, jetele zvrhlého, jetele plazivého a štírovníku růžkatého pěstovaných v různých půdně-klimatických podmínkách. Na základě výsledků byly doporučeny odrůdy vhodné pro pěstování v daných oblastech. Byly hodnoceny neprodukční vlastnosti vybraných odrůd jílku vytrvalého, kostřavy červené a luční, bojínku lučního a lipnice luční pro extenzivní využívání. Nepotvrdila se výzkumná hypotéza, že mezi vybranými registrovanými odrůdami jílku vytrvalého, kostřavy červené a luční, bojínku lučního a lipnice luční existují rozdíly v odolnosti travního drnu vůči mulčování. Potvrdila se výzkumná hypotéza, že mezi diploidními a tetraploidními odrůdami jetele lučního neexistují rozdíly ve vytrvalosti a zdravotním stavu, a to jak v samostatném porostu, tak ve směsce s 20 a 40 procentním podílem trav.
.
24
