Alois Kohoutek a kol. Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů

Alois Kohoutek a kol.

Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2

2007

METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.

2007

Metodika vznikla za finanční podpory MZe a je výstupem řešení projektu NAZV reg. č. QF 3018 „Trvale udržitelný rozvoj všestranných funkcí travních porostů v méně příznivých oblastech (LFA) založený na vhodných způsobech jejich obhospodařování a využívání přežvýkavci s uplatněním evropského modelu multifunkčního zemědělství“.

Autor:

Ing. Alois Kohoutek, CSc., Ing. Petr Komárek, Ph.D., Ing. Pavel Nerušil, Ing. Věra Odstrčilová, Ph.D.

Název:

Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů

Vydal:

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně

Sazba:

Ing.V ladimír Pokorný, CSc.

Tisk:

Ústav zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2

Náklad:

400 ks

Vyšlo v roce 2007 Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autory: [email protected] Autoři fotografií:

Ing. Alois Kohoutek, CSc., Ing. Věra Odstrčilová, Ph.D.

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007

ISBN 978-80-87011-19-5

ISBN 978-80-87011-19-5

Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2

Alois Kohoutek, Petr Komárek, Pavel Nerušil, Věra Odstrčilová

Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů

METODIKA PRO PRAXI

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha 2007

Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů Přísevy do trvalých travních porostů slouží k zavádění jetelovin, trav a na základě speciálních požadavků i bylin na louky a pastviny. Míra propracovanosti a technologického zabezpečení vytvořily z přísevů samostatnou oblast pratotechniky se specifickými technologickými postupy. Cílem přísevů je úspěšné založení a vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na daném stanovišti s dlouhodobým efektem. Přísevy jetelovin a trav zvyšují výnosy travních porostů a zlepšují nutriční složení píce, zejména zvyšují koncentraci energie v píci (NEL, NEV) a hodnotu PDIE a PDIN a produkci mléka z  hektaru. Přisetím vhodných druhů a odrůd trav lze zvýšit koncentraci vodorozpustných cukrů v sušině a tím zlepšit podmínky pro konzervaci travních porostů silážováním. Technologie pásových přísevů zvyšuje úspěšnost zakládání přísevů účinnějším omezováním konkurence a alelopatie původního travního porostu. Direct seeding clovers and grass in to permanent grasslands Strip seeding of grasslands helps to introduce legumes and grasses and, on the basis of special requirements, even herbs into meadows and pastures. The rate of elaboration and technological security created an independent field of pratotechnology with specific technological procedures out of the strip seeding. The aim of strip seeding is successful establishment of a more productive and qualitative grassland at the given site with a permanent effect. The strip seeding of legumes and grasses increases  the forage yield and improves the nutritive composition of forage, and especially increases energy concentration in forage (NEL, NEV), PDIE and PDIN values and milk production per hectare. Strip seeding of suitable grass species and varieties can increase concentration of water-soluble sugars in the dry matter and thus improve the conditions for conservation of forage by ensilaging. The technology of strip seeding increases the prosperity of grassland establishment by more effective elimination of competition and allelopathy from the original grass stand. Oponent: Ing. František Kůst

Obsah 1. Úvod ...........................................................................................................................5 2. Vyhodnocení stavu travních porostů před pratotechnickým zásahem metodou IKTTP........................................................................................................7 3. Přísevy travních porostů .....................................................................................8 3.1. Biologie a ekologie přísevů.........................................................................9 3.2. Pratotechnika přísevů................................................................................ 13 Literatura.......................................................................................................................... 29

Foto na obálce : Pásový přísev do trvalých travních porostů secím strojem SPP-8 na Valašsku Pastva jalovic v ZD Francova Lhota na pásových přísevech jetelovin

Metodika je určena pro zemědělskou praxi, poradce v  oblasti zemědělství, pracovníky ve výzkumu, zemědělském školství a šlechtění. Pro její využití byla uzavřena smlouva se Svazem marginálních oblastí se sídlem Horní Police č.1. SMO doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi. Metodika byla schválena Ministerstvem zemědělství ČR – odborem rostlinných komodit pod č.j. 41752/2007-17220. Ministerstvo zemědělství ČR doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi.

1. Úvod Trvalé travní porosty (TTP) zaujímají v České republice (ČR) dle evidence katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního výměru 974 000 ha, tj. 22,8 % ze zemědělské půdy (4 280 000 ha); dle údajů ČSÚ bylo v roce 2006 zemědělsky obhospodařováno 889 000 ha, což je nejvyšší úroveň za posledních pět let. Tím se výrazně snižuje riziko sukcese dřevního náletu a šíření ruderálních plevelů. Poklesem stavů skotu z 1 236 000 ks krav v roce 1990 na 568 tis. ks v roce 2006 došlo ke zhoršení stavu obhospodařování a využívání travních porostů, protože polovina skotu se chová v nížinách. Mléčná užitkovost dojných krav dosáhla 6 542 kg FCM (v roce 2006), přičemž z chovaných plemen je české strakaté zastoupeno 190 000 krav, holštýnské plemeno + ostatní 224 000 krav. Výrazné zvýšení mléčné užitkovosti vyžaduje zvýšení kvality objemných krmiv včetně píce z trvalých travních porostů. Akcent na kvalitu je v současné době o to významnější, že v druhé polovině roku 2007 došlo ke skokovému zvýšení cen obilovin, což výrazně zdražilo cenu koncentrátů pro dojnice, kterých se v průměru ČR spotřebovává 0,30 kg na kg FCM mléka. To je dlouhodobě neudržitelné. Růst cen koncentrátů následně během 2 až 3 měsíců zvedl výkupní cenu mléka o více než 25 %. Obhospodařování a využívání travních porostů se obhajuje třemi rozměry udržitelnosti. Z  ekonomického hlediska je zelená píce z  travních porostů relativně levným krmivem. Z ekologického nám louky a pastviny nabízí nejlepší ochranu půdy před erozí a vymýváním živin. Navíc hospodaření na travních porostech je způsobem produkce, který se blíží ideálu uzavřeného výrobního cyklu. Ve společenském kontextu je hospodaření na travních porostech typem farmaření nejvhodnějšího výrobním podmínkám na  horách a vrchovinách a může takto pomoci osídlovat tyto oblasti. Výhledově budou velmi pravděpodobně tyto důvody pro pod-

poru hospodaření na travních porostech i nadále platné nebo se stanou více opodstatněnými. V kontextu rostoucího počtu obyvatel na Zemi a při zvážení faktu, že rozsah dostupných zemědělských ploch je omezen, je také eticky odůvodněné co nejefektivnější využívání travních porostů. Zemědělská politika zaměřená na travní porosty musí obsahovat řadu dobře vyvážených nástrojů zaměřených na optimální využití převažujících přírodních podmínek. Hospodářská funkce TTP spočívá zejména v zajišťování kvalitní glycidobílkovinné píce pro polygastry a v produkci objemných krmiv. Zemědělské využívání travních porostů se ukazuje z  dlouhodobého hlediska nejefektivnější a nejekonomičtější formou jejich obhospodařování. Narušení kontinuity vyvolává vážné krajinotvorné problémy, které se v první fázi projevují změnou botanického složení ve prospěch méněhodnotných trav a bylin a ve druhé fázi nástupem dřevin. Náklady spojené s jejich odstraněním jsou potom podstatně vyšší, než řádné zemědělské využívání. Z  celospolečenského hlediska je proto žádoucí udržet v  horských a  podhorských oblastech trvale udržitelné využívání zemědělské půdy včetně ploch travních porostů. Horší agroekologické podmínky pro výrobu a mimoprodukční funkce travních porostů je třeba kompenzovat zemědělcům z celospolečenských zdrojů. Dlouhodobé podceňování pícninářství v uplynulých 20–30 letech vedlo k podkapitalizování tohoto odvětví zemědělství ve prospěch obilnářství a dalších tržních plodin a při současném stavu zemědělství se obtížně dohání. Potřeba efektivní intenzivní výroby a investice do kvalitní a výkonné mechanizace však již dnes vyvolávají potřebu vyrábět na plochách travních porostů vysoce kvalitní objemná krmiva s vyváženým poměrem živin, což lze zajistit pouze komplexem pratotechnických opatření, zejména výživou a hnojením, zaváděním nových druhů a odrůd, regulací botanického složení a včasnou a rychlou sklizní a konzervací vyprodukované píce. Přísevy do trvalých travních porostů slouží k  zavádění jetelovin, trav a na základě speciálních požadavků i bylin na louky a pastviny. Míra propracovanosti a technologického zabezpečení vytvořily z  přísevů samostatnou oblast pratotechniky se specifickými technologickými postupy. Cílem přísevů je úspěšné založení a vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na daném stanovišti s dlouhodobým efektem. 

V metodice jsou uvedeny nejnovějších poznatky z přesných exaktních a poloprovozních pokusů v  ČR s  přísevy do travních porostů, zejména s původní technologií pásových přísevů do TTP, vyvinutou ve VS Jevíčko. Značná pozornost je věnována faktorům ovlivňujícím úspěšnost zakládání přísevů do travních porostů, v kteréžto oblasti bylo dosaženo významného pokroku.

2. Vyhodnocení stavu travních porostů před pratotechnickým zásahem metodou IKTTP Před zásahy do travních porostů provádíme vyhodnocení stavu luk a  pastvin, abychom mohli navrhnout optimální pratotechnický zásah a způsob jeho provedení. Pro zhodnocení stavu travních porostů je vhodné použít metodu inventarizace a klasifikace travních porostů. Metoda inventarizace a klasifikace trvalých travních porostů (IKTTP) byla vypracována na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a posloužila k vyhodnocení stavu TTP v ČSSR (Očadlík 1973). Aktualizovanou metodiku IKKTTP, doplněnou o poznatky získané za uplynulé období, lze použít pro vyhodnocení stavu travních porostů a doporučit vhodný postup pro zlepšení jejich stavu. Zjišťujeme agroekologické podmínky jednotlivých porostů (půdní, vlhkostní a živinové poměry stanoviště) a aktuální porostovou skladbu a na základě komplexního posouzení doporučujeme vhodný způsob jejich dalšího využívání a zlepšování. IKKTTP zahrnuje následující etapy: 1. Evidenci ploch TTP – mapové podklady a přesné výměry pozemků s TTP; 2. Hodnocení stanovištních podmínek – část podkladů získáme z mapy BPEJ, popř. komplexního průzkumu půd (půdní a klimatické poměry), výsledků agrochemického zkoušení půd (AZP), zejména zásobu přijatelných živin a půdní reakci, min. 1 x za 6 let, další informace získáme přímo v terénu (svažitost, vláhové poměry, hospodářská poloha aj.); 3. Hodnocení porostové skladby a produkce – hodnotíme základní druhy trav, leguminóz a ostatních bylin. Porosty rozdělujeme podle intenzity do jednotlivých kategorií: A – intenzivní – nad 8,0 t.ha–1 sena, 

velmi dobrá kvalita píce, zapojený porost, B – středně produkční, 40–60 % pokryvnosti kvalitní druhy, C – polokulturní porosty s nízkým podílem kulturních druhů (do 40 % pokryvnosti), D – plochy se zvláštním režimem hospodaření – CHKO, PHO aj. a E – porosty v extrémních podmínkách s omezenou možností využívání – srázy, hole nad hranicí lesa, nepícninářsky využívané porosty na svazích vodních staveb, náspech silnic aj.; 4. Návrh na zlepšení stanoviště – návrhy se týkají úpravy povrchu pozemků (nerovnosti, nálety dřevin, výskyt kamenů), výsadby soliterních dřevin, úpravy vodního režimu a stanovení způsobu a intenzity hnojení; 5. Návrh na zlepšení porostů – v případě kvalitních porostů navrhujeme vhodné systémy hnojení a využívání, v případě mezerovitých porostů bez přítomnosti vytrvalých plevelů (širokolisté šťovíky, pcháče aj.) jsou vhodné přísevy travních porostů, v případě většího výskytu ruderálních druhů je nutno aplikovat herbicidy s  následným přísevem. V případě zcela nevhodného botanického složení porostu na oratelném stanovišti (vyšší mocnost ornice, bez výrazného podílu skeletu, na menších svazích a na rovinách) přistupujeme k obnově travních porostů s následným výsevem vhodné jetelotravní směsi.

3. Přísevy travních porostů Cílem předložené uplatněné metodiky pro praxi je seznámit její uživatele s poznatky na daném úseku pratotechniky, které byly dosaženy v uplynulých letech ve výzkumu u nás a v zahraničí včetně poloprovozních a provozních výsledků v zemědělských podnicích a rodinných farmách. Přísevy travních porostů slouží k zavádění jetelovin, trav a na základě speciálních požadavků i bylin na louky a pastviny. Míra propracovanosti a  technologického zabezpečení vytvořily z  přísevů samostatnou oblast pratotechniky se specifickými technologickými postupy. Cílem přísevů je vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na daném stanovišti s dlouhodobým efektem, v případě zavádění bylin jde o zvýšení druhové pestrosti travního porostu ve vybraných lokalitách. 

Kriteriem hodnocení degradace pícninářsky využívaného travního porostu je pokles kulturních trav a jetelovin pod 50 %. Přísevy do travních porostů jsou bezorebnou nebo minimalizační technologií ekologicky šetrného obhospodařování travních porostů, která se používá pro zavádění kulturních druhů jetelovin, trav, popř. bylin do travních porostů. Přísevy se používají od konce šedesátých let a od té doby se významně pokročilo ve výzkumu a vývoji technologie přísevů. Technologie přísevů je vhodná k použití jak na stanovištích, kde obnova travních porostů je problematická z ekologických a pratotechnických důvodů, zejména svažitosti pozemků a mělké orniční vrstvy, tak pro vytrvalé travní porosty, z kterých ustoupily málo vytrvalé jeteloviny. Výzkum přísevů do travních porostů se v Československu řešil od počátku sedmdesátých let VÚLP Banská Bystrica, který vyvinul a odzkoušel řadu speciálních strojů pro přísevy do travních porostů, z nichž secí stroj SE-2-024 byl sériově vyráběn a významně ovlivnil další výzkum, vývoj a praktické využití přísevů v České a Slovenské republice. Význam přísevů v budoucnu nepochybně vzroste, protože se jedná o ekologicky šetrnou technologii, kterou lze efektivně využít pro zúrodnění travních porostů a využítí jejich produkčního potenciálu. Přísevy do travních porostů v řadě případů potvrdily svoje opodstatnění v rámci pratotechnických technologií a podaří-li se zahájit výrobu nové generace strojů pro přísevy, mají větší perspektivu než obnova travních porostů. Technologie přísevů je vhodná i pro přísevy bylin do travních porostů pro zvýšení jejich druhové pestrosti. Přísevy do travních porostů jsou vhodné pro všechny typy travních porostů od extenzivních až po intenzivní s výjimkou silně kamenitých a skeletových půd. Obzvláště vhodné je použití přísevů v pásmech hygienické ochrany vod a vodních zdrojů, protože při použití přísevů nehrozí ztráta protierozní a infiltrační schopnosti travních porostů.

3.1. Biologie a ekologie přísevů Základem přísevů je vytvořit pro vyseté osivo podmínky, které vedou ke klíčení osiva a k zapojení vzcházejícího porostu. Mezi základní podmín

ky klíčení patří zajištění teplotního režimu a adekvátního přívodu vody a vzduchu k semenu. Je potřeba zajistit kontakt osiva s půdou, aby mělo dostatek vláhy ke klíčení. Současně je potřeba uložit osivo do optimální hloubky, aby netrpělo vysušováním povrchu půdy. Významným faktorem u travních porostů při přísevech je nadzemní část drnu, která ztěžuje pronikání pracovních orgánů do půdy. Rovněž uvolňování fytotoxických látek z  rozkládajících se rostlinných zbytků může retardovat klíčení nebo růst semenáčků. Dalším významným faktorem jsou choroby a škůdci, pro které jsou mladé rostlinné části součástí potravního řetězce. Řada prací prokázala, že exudáty z travních buněk brání klíčení semen a redukují rychlost růstu, prodlužování lístků a tvorbu nadzemních částí rostlin. Ukázalo se, že nadzemní části rostlin produkují více inhibičních látek než kořenové. Exudáty některých hustě setých trav z Nového Zélandu měly alelopatické interakce na klíčící semena a redukovaly růst kořenů a výhonků semenáčků. V  extraktech jílku mnohokvětého byly zjištěny toxické látky s  molekulární hmotností od 10 000 do 100 000. Zpomalující frakce v roztocích, získaných vyluhováním rozřezaných lístků, obsahovala taniny a příbuzné fenolové sloučeniny jako flavony, flavonoly, katechiny, leukoanthokyanidiny a skořicové kyseliny (Habeshaw 1980). V našich pracích, provedených s lyofilizáty půdních výluhů z několika travních druhů, byly stanoveny a identifikovány fenolické sloučeniny v lyofilizovaných půdních vzorcích z travních porostů metodou HPLC s UV-VIS DAD a MS detekcí po předchozí izolaci a přečištění hrubých extraktů pomocí dvoudimenzionální extrakce na pevné fázi (2D-SPE). Po extrakci a přečištění surových extraktů bylo identifikováno následujících 9 fenolických sloučenin: kyselina p-hydroxybenzoová, kyselina p-hydroxybenzaldehyd, kyselina vanilová, vanilin, kyselina syringová, kyselina p-kumarová, kyselina benzoová, kyselina protokatechová a kyselina ferulová.   V práci (Kohoutek a kol. 1998) jsme sledovali alelopatické působení výluhů z půdních vzorků z travních porostů odebraných z 8 vytrvalých travních druhů a z pásových přísevů do travního porostu (4 hloubky) ve čtyřech termínech přísevu na energii klíčivosti, délku hypokotylu a kořenů Trifolium pratense, ´Vesna´, a Festuca arundinacea, ´Kora´. Vodní výluhy z půdních vzorků trav inhibovaly statisticky vysoce významně délku kořene, 10

5.05

70 70

4.5 4.5

Délka kořene a hypokotylu Délka průměr koĜene a hypokotylu (vážený třídy)

60 60

4.04

50 50

3.5 3.5

(vážený prĤmČr tĜídy)

3.03

30 30

2.02 1.5 1.5

20 20

1.01

Délka kořene

Délka koĜene

Délka hypokotylu

Délka hypokotylu

Energie klíčivosti

Energie klíþivosti

10 10

- voda Kontrola Kontrola – voda

Phalaris arundinacea Phalaris arundinacea

Dactylis glomerata Dactylis glomerata

Poa pratensis Poa pratensis

pratensis Alopecurus Alopecurus pratensis

Festuca arundinacea Festuca arundinacea

hybrid HŽ-5-DK Rodový hybridRodový HŽ-5-DK

TTP-prázná místa TTP – prázdná místa

pĤda Orná Orná půda

Bromus inermis Bromus inermis

Arrhenatherum elatius Arrhenatherum elatius

0.5 0.5

0.00

Energie klíþivosti

40 40

2.5 2.5

Energie klíčivosti

méně energii klíčivosti a délku hypokotylu. Inhibice délky kořene Trifolium pratense, ´Vesna´ (obr. 1) klesala v pořadí Arrhenatherum elatius, Bromus inermis, rodový hybrid HŽ-5-DK, Festuca arundinacea, Alopecurus pratensis, Poa pratensis, Dactylis glomerata, Phalaris arundinacea. Inhibice délky kořene byla statisticky vysoce významná u všech travních druhů oproti kontrole s destilovanou vodou, pouze u Phalaris arundinacea byla inhibice statisticky významná. Délku hypokotylu Trifolium pratense, ´Vesna´, inhibovaly výluhy v pořadí Bromus inermis > Festuca arundinacea > Arrhenatherum elatius > Dactylis glomerata ve srovnání s destilovanou vodou a stimulovaly v pořadí Poa pratensis < Alopecurus pratensis < rodový hybrid HŽ–5–DK < Phalaris arundinacea; snížení délky hypokotylu oproti kontrole s destilovanou vodou bylo vysoce významné u Bromus inermis a  zvýšení bylo vysoce významné u Phalaris arundinacea. Energie klíčení byla inhibována v sestupném pořadí Bromus inermis > Festuca arundinacea > Arrhenatherum elatius > Dactylis glomerata > Poa pratensis > Phalaris arun-

druhy 00 Travní a kontroly Travní druhy a kontroly

1. Vliv výluhů z půdních vzorků travních druhů na délku kořene a hypokotylu a energii klíčivosti Trifolium pratense, ´Vesna´, v průměru koncentrací půdních výluhů

11

dinacea > rodový hybrid HŽ–5–DK > Alopecurus pratensis, přičemž snížení energie klíčivosti u Bromus inermis a Festuca arundinacea bylo oproti kontrole (destilovaná voda) statisticky vysoce významné. Dále jsme zjistili statisticky vysoce významné inhibiční působení půdních výluhů v průměru travních druhů na energii klíčení, délku hypokotylu a kořenů Trifolium pratense, ´Vesna´, při zvyšující se koncentraci půdního výluhu. Půdní výluhy z jednotlivých hloubek odběru inhibovaly délku kořenů Trifolium pratense (statisticky vysoce významně) u všech hloubek ve srovnání s destilovanou vodou; délka kořenů Festuca arundinacea byla silně stimulována a to opět statisticky vysoce významně ve srovnání s destilovanou vodou. Výluhy z půdních vzorků odebraných z pásového přísevu do travního porostu ve čtyřech termínech přísevu prokázaly statisticky vysoce významné působení na délku kořenů a délku hypokotylu mezi jednotlivými termíny u obou testovaných druhů. Dosažené výsledky prokázaly, že v travním ekosystému jsou obsaženy specificky účinné látky, které mohou stimulovat či inhibovat počáteční růst a vývoj introdukovaných druhů v závislosti na koncentraci látek obsažených v půdním roztoku. Alelopatické působení travních porostů je významný regulační mechanismus přísevů do travních porostů. Současně se prokázalo, že inhibiční látky jsou rozpustné ve vodě a tedy transportovatelné vodou po dešťových srážkách, což je faktor, který ovlivňuje jejich koncentraci a účinnost v  přírodních podmínkách. V  suchých letech je inhibice travního porostu vůči přisetým druhům silnější, než v ročnících srážkově bohatších. Na úspěšnost zavádění přísevů a vhodnou technologii pro přísev mají významný vliv celkové roční a zejména vegetační srážky. Rovněž vhodnou přípravou seťového lůžka travního porostu lze inhibiční působení travního porostu snížit, což je zřejmé z výsledků na obrázku 2. Na stanovišti Jevíčko jsme technikou rotačního zpracování drnu na šířku 120 a 240 mm do hloubky 60, 120 a 180 mm přisévali jetel luční ´Kvarta´. Kontrola byl přísev štěrbinovým secím strojem SE-2-024 a orba. Rotační zpracování půdy při stupňující se šířce a hloubce frézování mělo pozitivní vliv na růst a vývoj přisetého jetele lučního, lépe se vyvíjela jak nadzemní, tak i kořenová část rostlin oproti mělkému povrchovému přísevu secím strojem SE-2-024 a v  nejrazantnějších variantách se vyrovnalo variantě 12

Obr. 2: Vliv šíĜky a hloubky zpracování drnu na rĤst a vývoj pĜisetého jetele luþn

2. Vliv šířky a hloubky zpracování drnu na růst a vývoj přisetého jetele lučního ´Kvarta´

s orbou. Vedle zlepšených fyzikálních vlastností půdy došlo i k „naředění“ inhibičních látek kořenového systému do půdního profilu, což ve vzájemném působení přispělo k rychlejšímu růstu a vývoji a v konečném důsledku k lepšímu zapojení přísevu. Další výzkumné práce v tomto směru potvrdily oprávněnost tohoto postupu a přispěly k výraznému posunu v řešení problematiky přísevů v ČR a SR.

3.2. Pratotechnika přísevů Přísevy do travních porostů měníme botanické složení přisetého travního porostu v  závislosti od složení přísevové směsky a vytrvalosti jetelovinových a travních druhů. V našich podmínkách je hlavním cílem pratotechniky přísevů zavést do travního porostu jeteloviny a vytrvalé produkční travní druhy s vyšší koncentrací energie a vyšším podílem vodorozpustných glycidů. Přiseté jeteloviny poutají činností hlízkových bakterií vzdušný dusík, který je po jejich odumření k dispozici i pro další druhy v  travním porostu. Fixační schopnost jetelovin v  našich podmínkách dosahuje v přepočtu 150–200 kg.ha–1 N ročně u čistých porostů jetelovin, v případě přísevů je odvislá od podílu jetelovin v porostu. Orientač13

ně můžeme kalkulovat, že 1 % jetelovin v travním porostu poutá 3 kg.ha–1 N ročně. 3.2.1. Podíl jetelovin v píci Koncentrace N-látek u jetelovin je vyšší než u běžných druhů trav nebo bylin. Rostoucí podíl jetelovin v píci z TTP vede k vyšší koncentraci N-látek v píci. Čisté porosty jetelovin dosahují koncentraci NL až 250 g na kg sušiny. Zastoupení jetelovin od 10 % zvyšuje koncentraci N-látek v píci z TTP o cca 5 až 7 g.kg–1 sušiny. Travní porost s 30% podílem jetelovin by měl k očekávaným 140 g zajistit dalších 15 g N-látek na kg sušiny, tedy celkem 155 g.kg–1 sušiny. Travní porosty s jetelem lučním, kde podíl jetele dosahuje často i 50 %, dosahují koncentraci N-látek na úrovni 165 až 175 g.kg–1 sušiny. Na včas sklízených a řádně hnojených travních porostech platí pro obsah N-látek následující vzorec (Buchgraber, 2001): 140 g + (hmotnostní procento jetelovin x 0,5 g) = celková koncentrace N-látek v píci

3.2.2. Změny druhového složení přisetých travních porostů po opakovaném přísevu V dlouhodobém pokuse na stanovišti Jevíčko jsme sledovali vliv opakovaných přísevů do původního travního porostu v interakci s hnojením. V letech 1991 (secí stroj SE-2-024), 1996, 2000, 2003 a 2006 (prototyp pro pásové přísevy) jsme přisévali jetelovinotravní směsku s  následujícím složením a výsevkem: srha říznačka ´Niva´ 4 kg.ha–1, rodový hybrid ´Felina´ 12 kg.ha–1, jílek vytrvalý ´Sport´ 8 kg.ha–1, jetel luční ´Kvarta´ 3 kg.ha–1 (22 kg.ha–1 od 2006) a jetel plazivý ´Huia´ 2 kg.ha–1. Přísev byl hnojen následovně: v. č. 1 bez hnojení, v. č. 2 P30K60 hnojení, v. č. 3 N90 (30–30–30) P30K60, v. č. 4 N180 (60–60–60) P30K60. Využití porostu bylo třísečné. Z výsledků pokusu vyplývá (obr. č. 3, 4), že přísevem jetelovinotravní směsi dochází k zásadní změně botanického složení porostu ve prospěch přisévaných druhů. V první roce po přísevu se produkce korigované sušiny jetelovin pohybuje v průměru variant od 2 do 4 t.ha–1, přičemž se jednalo převážně o přisetý jetel luční. Podíl přisetých trav dosahuje stabilně 2,5 – 5,1 t.ha–1 sušiny. Podíl přisetých druhů (jetelovin a trav) v průměru za celou dobu sledování, tj. 16 let, dosáhl 55 %. Hnojení PK má pozitivní vliv na zvyšování podílu jetelovin, 14

PĜiseté trávy

Trávy pĤvodní + nativní druhy

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

Korigovaná produkce sušiny (t.ha–1)

PĜiseté jeteloviny 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Roky

3. Podíl přisetých jetelovin a trav na celkové produkci sušiny přisetého travního porostu (přísev 1991, 1996, 2000 a 2006) na stanovišti Jevíčko – porost s PK hnojením

PĜiseté trávy

Trávy pĤvodní + nativní druhy

16 14 12 10 8 6 4 2 2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0 1991

Korigovaná produkce sušiny (t.ha–1)

PĜiseté jeteloviny

Roky

4. Podíl přisetých jetelovin a trav na celkové produkci sušiny přisetého travního porostu (přísev 1991, 1996, 2000 a 2006) na stanovišti Jevíčko – porost s N180PK hnojením

15

naproti tomu dusíkaté hnojení podíl jetelovin v  píci snižuje a to velmi výrazně, protože posiluje konkurenci travních druhů a potlačuje přiseté jeteloviny (obr. 4). Proto při přísevech nedoporučujeme hnojení dusíkem před a ani po přísevu, pouze PK hnojení, u půd dobře zásobených přijatelným draslíkem dostačuje pouze hnojení fosforem. Termín opakovaného přísevu volíme v závislosti na zastoupení přisetého jetele lučního v porostu, za vhodnou hranici považujeme pokles pod 5 %. Při vytrvalosti jetele lučního 2–3 roky opakujeme přísevy každý 3.–4. rok, jsou-li dobře zapojeny trávy z předchozího přísevu, dostačuje přisévat pouze jeteloviny. Důležité je zjištění, že při opakovaných přísevech do travních porostů po 3–4 letech nejsou problémy se snášenlivostí jetelovin, protože fytopatogenní potenciál travních porostů je dostatečně účinný. 3.2.3. Vhodné termíny pro zakládání přísevů jetelovin a trav V průběhu uplynulých deseti let byla provedena řada pokusů s přísevy v různých termínech. Ze zkoušených termínů přísevu jsou nejjistější termíny přísevu na jaře a po první seči, kdy je nejpravděpodobnější dostatek srážek pro vzcházení osiva a zapojení přisetých druhů. Přísevy je však možné provádět v průběhu celého vegetačního období až do poloviny září (tab. 1). Pro zajištění úspěšnosti zakládání přísevů v  jednom podniku je vhodné rozložit přísevy do 2–3 termínů s odstupem 3–4 týdny, protože se zvyšuje jistota příchodu srážek (agronomické sucho v našich podmínkách zpravidla nepřekračuje tři týdny, mimořádné sucho v roce 2000 trvalo 35–40 dnů, což je zatím spíše anomálie) po provedeném přísevu. Při volbě termínů pro přísev vycházíme ze znalosti místních klimatických okrsků. Produkce sušiny hospodářského výnosu byla v  průměru stanovišť 7,02 t.ha–1 u termínu přísevu na jaře, 6,70 t.ha–1 a 5,68 t.ha–1 u termínu přísevu po druhé seči. Z dosažených výsledků je patrný vliv stanovišť na vytrvalost přisetého jetele lučního Kvarta a vysoké zastoupení jetele lučního (v 1. užitkovém roce 36–74 % z jarního termínu přísevu, 39–66 % z přísevu po první seči a 3–39 % z přísevu po 2. seči) v přisetých porostech na všech stanovištích. Vytrvalost jetele lučního se pohybovala od dvou do čtyř let, kratší byla v nižších polohách na nivních loukách (Jevíčko), delší ve vyšších polohách (Poprad, stanoviště Liptovská Teplička 1020 m n. m.), což souvisí 16

Příloha 1 – Přisetý TTP jetelem lučním v ZD Francova Lhota před sklizní, vpravo nepřisetý porost

Příloha 4 – Úspěšně zapojené pásové přísevy do TTP secím strojem SPP-8 ve VÚCHS s.r.o. Rapotín

Příloha 3 – Ing. Tomáš Fajmon (vlevo) s ing. A. Kohoutkem, CSc. vyhodnocují přísevy do TTP

Příloha 2 – Přisetá kostřava rákosovitá 'Kora' na stanovišti jevíčko

Příloha 3 – Ing. Tomáš Fajmon (vlevo) s ing. A. Kohoutkem, CSc. vyhodnocují přísevy do TTP

Příloha 2 – Přisetá kostřava rákosovitá 'Kora' na stanovišti jevíčko

Příloha 1 – Přisetý TTP jetelem lučním v ZD Francova Lhota před sklizní, vpravo nepřisetý porost

Příloha 4 – Úspěšně zapojené pásové přísevy do TTP secím strojem SPP-8 ve VÚCHS s.r.o. Rapotín

1. Podíl jetele lučního Kvarta v přisetých travních porostech (1992) ve třech termínech na stanovištích Jevíčko, Banská Bystrica a Poprad (pokusy na stanovišti Liptovská Teplička, 1020 m n.m.)

Termín přísevu

Jaro

Po první seči

Užitkový rok

Podíl přisetého jetele lučního na jednotlivých stanovištích a typech porostů (%) Jevíčko TTP

Jevíčko DTP

Banská Bystrica

Poprad (L. Teplička)

Průměr stanovišť

1.

36

48

64

74

56

2.

3

7

30

68

27

3.

.

.

29

67

48*

Průměr

20

23

41

70

44

1.

39

54

45

66

51

2.

2

9

48

70

32

3.

.

.

44

70

57*

20

32

46

69

42

1.

3

5

24

39

18

2.

3

11

23

53

23

3.

.

.

20

60

40*

3

8

22

50

21

Průměr

Po druhé seči

Průměr Pozn.: * = průměr ze dvou stanovišť

. = nehodnoceno, porost bez jetelovin

se zdravotním stavem jetelovin, zejména výskytem chorob z rodu Fusarium na kořenech jetelovin. Pásové přísevy jetele lučního ´Vesna´ z roku 1996 a kostřavy rákosovité, ´Kora´, z roku 1997 (příznivé srážkové podmínky pro přísevy v průběhu obou roků) ve čtyřech časových řadách (Jevíčko), resp. třech (Liberec) a to na jaře, po I. seči, po II. seči a přísev v září při úrovni hnojení u jetele lučního P35K100 a kostřavy rákosovité N180P35K100 kg.ha–1 č.ž. přinesly další cenné poznatky do problematiky přísevů. Přisetý jetel luční v prvním užitkovém roce se podílel na produkci sušiny sestupně v  závislosti od termínu přísevu 7,53–5,80–4,52 a 3,22 t.ha–1 (Jevíčko) a 3,98–6,16 a 5,74 t.ha–1 (Liberec). 17

V  případě kostřavy rákosovité (obr. 5) byly všechny termíny přísevů úspěšné, podíl přisetého druhu, hodnocený projektivní dominancí byl v průměru 4 užitkových roků a 4 termínů přísevu 26 % (korigovaná produkce sušiny 2,79 t.ha–1) nejlepší v termínech na jaře (23–46 %) a po I. seči (19–51 %, tj. 1,66–5,24 t.ha–1), v termínu po II. seči (4–38 %) a v září (2 až 25 %) je podíl přiseté trávy nižší. V prvním užitkovém roce je pochopitelně nejvyšší podíl přiseté trávy z jarního termínu nárůstu, který měl k vývoji celý rok zásevu, podzimní přísev je oproti jarnímu prakticky o rok opožděn a zapojuje se v průběhu prvního užitkového roku. Na rozdíl od jetele lučního se podíl přiseté kostřavy rákosovité v porostu v  průměru čtyř roků a termínů přísevu zvyšuje téměř lineárně z 1,07 na 3,97 t.ha–1, tj. z 12 % na 40 %, (v průměru ročně o 0,92 t.ha–1, tj. 8,7 %), protože se jedná o druh s pomalým vývojem v prvních užitkových letech, ale s vysokou vytrvalostí (>20 let). Zařazení vytrvalých trav do směsek pro přísevy má proto velký praktický význam, protože po ústupu jetele lučního nastupují do porostu přiseté vytrvalé trávy. V současné době jsou výzkumně rozpracovány výsevy jetelovin a trav v mimovegetačním období, což umožňuje výsev před zimou, popř. v průběhu zimy a v  současné době probíhají poloprovozní pokusy. Výsledky jsou velmi nadějné a bude o nich pojednáno v samostatné publikaci. 3.2.4. Vliv šířky a hloubky frézování na zapojení pásového přísevu Jak již bylo uvedeno v  kap. 3.1., hloubka a šířka zpracovaného pásu travního porostu má vliv nejen na růst a vývoj vzcházejících rostlin, ale i na vývoj porostu v  letech po přísevu. Pásové přísevy kostřavy rákosovité Kora (viz. 3.2.3.) seté na stupňovanou šířku a hloubku frézování 50, 100, 150 a  200 mm při rozteči řádků 450 mm zlepšují podmínky nejen pro vzcházení osiva po přísevu, ale v průběhu 4–5 let (obr. 6) každé zvětšení šířky a  hloubky o 50 mm ze zásevů 1996 a 1997 vysoce významně zvyšuje korigovanou produkci sušiny přisetého druhu v případě šířky frézování o 0,83, resp. 0,81 t.ha–1, v případě hloubky frézování o 0,27, resp. 0,44 t.ha–1. Korigovaná produkce sušiny po pásových přísevech na šířky a hloubky > 100 mm je 2–3 x vyšší než po mělkém povrchovém přísevu secím strojem SE-2-024. 18

19

Korigovaná produkce sušiny (t.ha–1)

0

2

4

6

8

10

12

14

jaro

jaro

po II. seþi

po II. seči

SklizĖové roky a termíny pĜísevu

po I. seči

záĜí

5. Vliv termínu přísevu na korigovanou produkci sušiny (t.ha–1) přiseté kostřavy rákosovité ´Kora´ ze zásevu 1997 na stanovišti Jevíčko

po I. seþi

PĤvodní travní porost

září

1998 2000 2001 1998 1999 2000 2001 1998 1999 2000 2001 1998 1999 2000 2001 1998 1999 2000 1998 2000 1998 2000 1998 2000

PĜisetá kostĜava rákosovitá

PĤvodní travní porost

200

150

100

orba

200

150

100

50

SE-2

orba

200

150

100

50

SE-2

orba

200

150

100

50

SE-2

orba

6. Vliv šířky a hloubky frézování na korigovanou produkci sušiny přiseté kostřavy rákosovité ´Kora´ v průměru termínů zásevu a sklizňových roků na stanovišti Jevíčko

200 100 SE - 2 - 024 200 100 SE - 2 - 024 zásev 1996 zásev 1996 zásev 1996 zásev 1997 zásev 1996 zásev 1997 šíĜka frézování hloubka šířka frézování hloubka frézování frézování Varianty pĜísevu, roky zásevu, šíĜky a hloubky frézování Varianty přísevu, roky zásevu, šířky ahloubky frézování

0

2

4

6

8

10

PĜisetá kostĜava rákosovitá

SE-2

12

50

20

Korigovaná produkce sušiny (t.ha–1)

3.2.5. Kvalita píce z přisetých travních porostů Přiseté jeteloviny a trávy zvyšují výnosy travních porostů a zlepšují nutriční hodnotu píce. Přiseté jeteloviny zvyšují zejména koncentraci N-látek, resp. zvyšují hodnoty PDIE a PDIN a koncentraci energie v píci (NEL, NEV), a tím i produkci mléka z hektaru (tab. 2) ve srovnání s kontrolou a jak je zřejmé z výsledků, jsou schopny nahradit 100 až 150 kg dusíku dodaných průmyslovými hnojivy. Po přísevu jetelovin se výrazně snižuje koncentrace vlákniny v  sušině, přisetím vhodných druhů a odrůd trav lze zvýšit koncentraci vodorozpustných cukrů v sušině, a tím zlepšit podmínky pro konzervaci travních porostů silážováním. 2. Vliv přísevu jetelovin a trav na produkci sušiny, koncentraci NEL v píci a produkci FCM mléka z hektaru přisetých druhů v průměru tří užitkových roků na stanovišti Jevíčko Přisetý druh a hnojení

Produkce sušiny (t/ha)

Koncentrace NEL (MJ/kg)

Produkce mléka (kg/ha)

Jetel luční (Kvarta)

N0PK

6,39

6,19

6 600

Jetel plazivý (Huia)

N0PK

5,18

6,21

5 300

TTP – kontrola

N0PK

4,07

6,16

4 120

Kostřava rákosovitá (Kora)

N150PK

7,14

6,24

7 290

Mezirodový hybrid (Felina)

N150PK

6,64

6,23

6 770

Mezirodový hybrid (Bečva)

N150PK

6,50

6,20

6 640

TTP – kontrola

N150PK

5,95

6,17

6 030

Zavedením jetelovin do travních porostů se zvýší parametry kvality píce, zejména chutnost a příjem píce, stravitelnost organické hmoty a koncentrace živin, což se projeví vyšší produkční účinností krmiv. Výzkum prokázal, že jeteloviny zlepšují přírůstky zvířat, úspěšnost reprodukce a produkci mléka. Tak např. se růst u volků v Alabamě (Hoveland et al. 1981) zvýšil přísevem jetele plazivého Ladino do pastvin s kostřavou rákosovitou, infikovanou endofyty (tab. 3). Zaznamenány byly i vyšší přírůstky z akru vlivem zvýšené kvality krmiva.

21

3. Užitkovost volků spásajících kostřavu rákosovitou infikovanou endofyty (E+) s a bez jetele plazivého Ladino v severní Alabamě, dvouletý průměr Průměrný denní přírůstek (lb)

Přírůstek na volka (lb)

Přírůstek (lb/A)

Kostřava rákosovitá + jetel plaz. (Ladino)

1,53

307

582

Kostřava rákosovitá + 150 lb N/A

1,06

203

374

Pastvina

Pozn.: A – akr, plošná jednotka, 1 A = 0,405 ha; lb – libra, hmotnostní jednotka, 1 lb = 0,454 kg

V jiné studii z Alabamy (Hoveland et al. 1977) bylo zjištěno, že setí Trifolium versicolosum a jetele nachového do Cynodon dactylon vedlo ke zvýšení průměrného denního přírůstku jak u krav tak u telat, a to bez dusíkatého hnojiva (tab. 4). 4. Užitkovost masných krav a telat na Pobřežní pastvině s Cynodon dactylon přeseté ozimými jednoletými pícninami v severovýchodní Alabamě, 3letý průměr Druhy přiseté do porostu Cynodon dactylon

Dávka N Termín (lb/A/yr) pastvy

Krávy

Telata

průměrný denní přírůstek (lb)

Přírůstek (lb/A)

Žito & Trifolium vesiculosum & inkarnát

100

8. 1. až 5. 10.

0,90

1,91

511

Trifolium vesiculosum & inkarnát

0

11. 3. až 5. 10.

1,37

1,94

410

Jílek

150

14. 2. až 5. 10.

0,81

1,76

422

Žádný

100

6. 4. až 5. 10.

0,49

1,57

293

Pozn.: A – akr, plošná jednotka, 1 A = 0,405 ha; lb – libra, hmotnostní jednotka, 1 lb = 0,454 kg; yr – zkratka v angličtině pro year, rok

3.2.6. Výsledky s pastvou dojeného skotu na přisetých travních porostech Na rodinné farmě SHR Fajmon v obci Tichá u Dolního Dvořiště vyřešili revitalizaci zdegradovaných trvalých travních porostů přísevem jetelotravních směsí. Rodinná farma má v současné době v systému produkčních 22

bloků zapsáno 202 ha z. p., z  toho 196 ha TTP. Pozemky leží v  nadmořské výšce 640–710 m n. m., průměrná roční teplota je 5,8 °C a roční úhrn srážek 680 mm. Chová se zde 50 ks dojnic, z toho jsou 2/3 dojnice plemene H100 a zbytek tvoří dojnice plemene českého strakatého (C85AR) a do roku 2005 měli 30 ks krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). U zvířat otelených v roce 2004 byla průměrná užitkovost dojnic za laktaci u plemene  H 8 075 kg mléka a u plemene C 6480 kg při průměrné spotřebě jádra 1 075 kg na laktaci. Přírůstky telat v chovu KBTPM dosahovaly 1,2 kg na ks a den. Letní krmná dávka sestává výhradně z pastvy, zimní krmná dávka z jetelové a jetelotravní siláže ze zavadlé píce. V některých obdobích přikrmují i seno (max. 2 kg na kus a den). V roce 2003 byla spotřeba jádra cca 200 g na l mléka, v roce 2004 se snížila pod 150 g.l–1. Dojnicím přikrmují krmné směsi s větším podílem kukuřice, v posledních dvou letech používají krmnou směs tohoto složení: kukuřice 44 %, tritikale 21 %, pšenice 16  %, řepkové expelery 15 %, minerální doplňky 4 %, koncentrace NEL byla 8,81 MJ.kg–1 sušiny. Výpočtem stanovené krytí spotřeby energie ve formě NEL z travních porostů bylo v roce 2004 za laktaci 77 %, resp. 82 % za rok. Průměrná koncentrace NEL v píci se pohybovala od 5,80–6,00 MJ.kg–1 sušiny. Roční příjem zkrmitelné sušiny z travního porostu na krávu o hmotnosti 650 kg dosáhl cca 5200 kg sušiny. V těchto parametrech se farma SHR Fajmon v obci Tichá velmi přibližuje k předním rakouským a švýcarským zemědělským farmám v alpských oblastech. První přísevy zde provedli v  roce 2002 a od té doby přiseli již přes 135 ha trvalých travních porostů. Zpočátku používali starší secí stroj pro přísevy do travních porostů SE-2-024, v loňském roce nasadili secí stroj pro pásové přísevy SPP-8. Osivo bylo vyséváno vždy v časném jarním období kvůli dostatku zimní vláhy, v roce 2006 ověřili s velmi dobrým výsledkem i pozdně letní přísev koncem srpna secím stroje pro pásové přísevy SPP-8 z důvodů stabilizace technologie přísevů v suchých letech, kterých v poslední dekádě mají stále větší výskyt. Do směsí pro přísevy na louky používají tetraploidní jetel luční (odrůdy Vesna a Amos) + mezirodový hybrid Hykor s celkovým výsevkem 30 (15 + 15) kg.ha–1. Uvedený výsevek se jeví jako optimální a podíl jetele (tab. 5) v porostu dosahuje 50–70 %. Dokonce u porostů zakládaných v suchém roce 2003, kdy konkurenční schopnost původního lučního porostu byla 23

oslabena, dosáhl podíl jetele lučního v prvním užitkovém roce 80 %. Výnosy píce u porostů zakládaných v roce 2002 byly v průměru let 2002–2004 8,7 t sena z  ha a to i přes velmi suchý rok 2003, kdy ve vegetačním období spadlo pouze 262 mm srážek. 5. Zastoupení jetele lučního na pastvině v jednotlivých  pastevních cyklech v roce 2004 Pastevní cyklus

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Zastoupení jetele v %

65

50

55

65

70

50

Na pastvinách se používá výsevek jetele lučního 15 kg.ha–1 teprve od roku 2004 z důvodů  obav před nadměrnou konzumací jetele dojnicemi a  následných zdravotních komplikací (tympanie, nadbytek NL v  krmné dávce). Tyto se během let 2002–2007 nepotvrdily a ukázalo se, že ani při výsevku 15 kg jetele lučního na ha a vysokém podílu jetele lučního v porostu, nedochází k žádným problémům při spásání přisetých pastvin. Relativně vysoký výsevek jetele lučního se volil z hlediska stability výnosu pastvin především v letních pastevních cyklech, kdy výsevek 5 kg jetele lučního + 6 kg jetele plazivého se ukázal jako nedostatečný, protože neumožňuje pravidelný nárůst píce v 3.–5. pastevním cyklu, přičemž ani takto vysoký výsevek jetele plazivého nezvýšil jeho podíl v pastevním porostu nad 15 %. Na rodinné farmě SHR Fajmon v obci Tichá v roce 2005 přiseli 30 ha travních porostů, v roce 2006 55 ha a v roce 2007 40 ha. 3.3.1. Technologie pro přísevy a úspěšnost zakládání přísevů Přísevy do travních porostů provádíme (a) technologií přísevů s mělkým zpracováním drnu nebo (b) technologií pásových přísevů. Hlavní předností pásových přísevů oproti mělkým povrchovým přísevům je vyšší úspěšnost zakládání, která se pohybuje u pásových přísevů v delší časové řadě v suchých letech nad 60 %, ve vlhkých nad 85 %, zatímco úspěšnost zakládání mělkých povrchových přísevů se pohybuje do 15 až 30 %, což je hlavní problém jejich většího rozšíření. Za úspěšně zapojený přísev považujeme přisetý travní porost se souvisle zapojenými přisetými druhy v řádcích s  podílem přisetých druhů v porostu v prvním užitkovém roce 30 až 50 %. 24

3.3.1.1. Přísevy s mělkým zpracováním drnu Přísevy s  mělkým zpracováním drnu provádíme speciálními secími stroji tuzemskými i zahraničními, které při své víceúčelovosti jsou zpravidla vhodné i pro přísevy do travních porostů. Jedná se o secí stroje zpracovávající drn s diskovým (Moore, Herbamat, Bettinson, Huard, Vredo aj.), hvězdicovým (ZRS-200 Eurogreen) a rotačním ústrojím (Howard, Hunters, Slotter Vakuumat, Power Till, SE-2-024). Nejrozšířenějším secím strojem pro přísevy je secí stroj SE-2-024, kterých bylo od roku 1986 vyrobeno v SOR Libchavy 250 ks. Secí stroj SE-2-024 rotační secí botkou prořezává drn travního porostu na šířku 40–60 mm do hloubky 20–40 mm. Semena jsou ukládána pásovou secí botkou na dno vyfrézované drážky a přikryta uletující zeminou. Počet řádků je 12 o rozteči 150 mm, pracovní záběr 1800 mm. Frézovací ramena jsou výkyvná ± 100 mm a dobře kopírují terén. Secí stroj je vybaven kartáčkovým výsevním ústrojím pro výsev obtížně sypatelných semen. Přísevy do travních porostů stroji s rotační secí botkou dosahují zpravidla lepší výsledky než secí stroje s diskovou secí botkou, zejména na vysychavějších stanovištích s mělčí orniční vrstvou, v příznivějších půdních podmínkách mohou být přísevy různými typy secích strojů vyrovnanější. Travní porosty před přísevem posečeme na nízké strniště a veškerou travní hmotu dokonale shrabeme a odvezeme. Před přísevem nehnojíme, abychom nezvyšovali konkurenci travního porostu vůči přísevu. V případě výskytu vytrvalých plevelů z rodu Rumex sp. provádíme bodovou aplikaci nejlépe na podzim rok před přísevem. Původní travní porost lze retardovat aplikací herbicidu, např. Roundup, který aplikujeme v dávce 0,5–1,0 l.ha–1 přípravku ve 200 l vody. Přísev provádíme 14–21 dnů po aplikaci herbicidu. 3.3.1.2. Technologie pásových přísevů Technologií pásových přísevů lze provádět přísevy ve stejném rozsahu jako mělké povrchové přísevy s výjimkou silně kamenitých půd s vystoupavým geologickým podložím. Pro pásové přísevy jsou vhodné střední a hlubší půdy, přičemž drobně rozptýlený skelet není překážkou. Technologií pásových přísevů se dosahuje podstatně vyšší úspěšnosti zakládání přísevů oproti přísevům s mělkým zpracováním půdy. 25

Pro pásové přísevy do travních porostů a orné půdy se v ČR používá secí stroj pro pásové setí SPP-8, o pracovním záběru 3,6 m a výkonu 1,2  ha.h–1 vyrobený v  CIMBRIA HMD, s.r.o., Litomyšl. Stroj rotačně frézuje 8 drážek na rozteč 450 mm o šířce 150–170 mm, hloubku kypření lze dle mocnosti ornice nastavit na 50–150 mm, osivo je vyséváno na povrch nafrézované půdy nebo do diskových secích botek pneumatickým výsevním ústrojím Accord a do půdy zapravováno ve druhé operaci přítlačnými válci Crosskill Ringe anebo cambridge. Agreguje se s  traktory o výkonu minimálně 160 kW. VÚRV, v.v.i., Praha 6-Ruzyně, VS Jevíčko, provádí s tímto strojem každoročně přísevy formou služeb v zemědělských podnicích v ČR s velmi dobrými výsledky (tab. 6). V roce 1999 byla vyrobena 3 m verze stroje pro pásové setí s  typovým označením SPS-6 pro PD Smrečany u Liptovského Mikuláše. Stroj rotačně frézuje 6 drážek o rozteči 500 mm na šířku 170 mm, hloubka frézování je přestavitelná od 50 do 150 mm. Výkon stroje je cca 1 ha.h–1 v  agregaci s  traktorem o výkonu 120 kW. Náklady se pohybují na úrovni 4 500–5 000 Kč.ha–1. Oběma stroji bylo v uplynulých letech s velmi dobrými výsledky přiseto téměř 1 000 ha travních porostů (tab. 6) a technologie se provozně osvědčila. 3.3.2. Výběr jetelovin a trav vhodných pro přísev a doporučené směsky Pro přísevy do travních porostů jsou vhodné zejména rychle rostoucí druhy jetelovin a trav, které lépe překonávají konkurenční a alelopatické působení travních porostů vůči přisetým druhům. V závislosti na způsobu využití přiséváme tetraploidní a diploidní odrůdy jetele lučního s výsevkem 15–18 kg.ha–1. Na pastvinách přiséváme jetel plazivý s výsevkem 6–7 kg.ha–1. Na stanovištích s příznivým pH lze přisévat vojtěšku setou s výsevkem 15 kg.ha–1. Přisévat lze i další druhy jetelovin, které jsou vhodným doplňkem travních porostů, zejména jetel zvrhlý, vičenec ligrus, štírovník růžkatý a úročník bolhoj. Z přisévaných travních druhů jsou vhodné rychle rostoucí trávy v roce výsevu, tj. zejména jílky a loloidní rodové hybridy, vyznačují se však pouze 2 – 3 letou vytrvalostí. Z jílků přiséváme jílky vytrvalé, odrůdy ´Mustang´ (4n), ´Algol´ (2n) a ´Tarpan´ (4n) s výsevkem 25 kg.ha–1 u diploidních 26

6. Přehled podniků v  ČR a SR, kde byly provedeny pásové přísevy do travních porostů Zemědělský podnik ZD „Doubrava“ se sídlem v Haňovicích

Přiseto (ha)

Rok přísevu

25

1998

3

1999

AGRO Oldříš, a.s.

10

2000

Hanácké obchodní družstvo Jevíčko

14

2000

ZD Nové Město na Moravě

23

2000

Zemědělská společnost, a.s., Zhoř

14

2001

Rubelit, s.r.o., Rožná

24

2000, 2001

SHR Ing. Ludmila Jindrová, z. f. „Rolnička“ Lipanovice

22

1999, 2001

ZD Městečko Trnávka

30

2000, 2001

ZD Krásná Hora nad Vltavou

39

2001

AGRO Pertoltice, a.s.

23

2001

ZD „Vysočina“ Želiv

13

2001

540

1999 – 2007

ZD Francova Lhota

15

2003

VÚCHS Rapotín, s.r.o.

80

2003

Zemspol Sloup

20

2004

Agrofyto Lidečko

6

2005

Farma SHR Fajmon

6

2006

65

2007

ZEM a.s. Nový Bydžov

PD Smrečany u Liptovského Mikuláše

VLS, s.p., ÚZV, ZS Květušín

a  30  kg.ha–1 u tetraploidních odrůd. Z rodových hybridů je pro přísevy vhodný loloidní hybrid ´Bečva´, který má zvýšený obsah vodorozpustných cukrů, s výsevkem 35–40 kg.ha–1. Z vytrvalých travních druhů je vhodná pro přísevy zejména kostřava rákosovitá ´Kora´ a festucoidní mezirodový hybrid ´Felina´, u nichž volíme výsevky ve výši 25–30 kg.ha–1. Ostatní druhy se zpravidla přisévají ve směskách. Jetelovinotravní směsky pro přísevy musí obsahovat oproti běžným lučním a pastevním směskám zvýšený podíl jetelovin. Podíl jetelovin ve směsce musí být 50–60 %, tj. při výsevku 30 kg.ha–1 směsky musí být podíl 27

jetelovin 15–18 kg na 30 kg směsky. Je to z toho důvodu, že po přísevu dochází k redukci počtu přisetých rostlin a snižování výsevků zvyšuje riziko neúspěšných přísevů. V případě nákupu standardní směsky je potřeba domíchat do směsky jeteloviny. Pokud provádíme přísevy v klimaticky méně příznivých podmínkách s nedostatkem srážek a nižší úrovní pratotechniky, zvyšujeme výše doporučené výsevky až o 50 %. Proti požerovým škůdcům (listohlodi, listopasi aj.) a houbovým chorobám z  rodu Fusarium doporučujeme mořit osivo jetelovin insektofungicidními přípravky (Promet 400 CS + Pomarsol forte 80 WP v dávce 5 l.t–1 + 2 kg.t–1 osiva), zejména u pozdně jarních a letních přísevů. Příklady složení jetelovinotravních směsek pro přísevy Pastevní směsi 1. Raná pastevní směs Srha říznačka Kostřava luční Jílek vytrvalý Jetel luční (4 n) Jetel plazivý Celkový výsevek 2. Polopozdní pastevní směs Kostřava rákosovitá MRH – festucoid Jílek vytrvalý Jetel luční (4 n) Jetel plazivý Celkový výsevek Luční směsi pro přísevy 3. MRH festucoidní Kostřava rákosovitá Jetel luční Celkový výsevek 4. Kostřava rákosovitá Srha říznačka Jetel luční Celkový výsevek 28

10 kg 5 kg 5 kg 5 kg 7 kg 32 kg.ha–1 8 kg 4 kg 6 kg 5 kg 7 kg 30 kg.ha–1 10 kg 5 kg 15 kg 30 kg.ha–1 10 kg 5 kg 15 kg 30 kg.ha–1

5. Luční směs pro sušší a extrémní podmínky Ovsík vyvýšený Srha říznačka Sveřep horský Kostřava rákosovitá Jetel luční Celkový výsevek

4 kg 3 kg 5 kg 3 kg 15 kg 30 kg.ha–1

3.3.3. Obhospodařování porostů po přísevu Přiseté travní porosty ošetřujeme po přísevu přesečením, zejména při jarním termínu přísevu, kdy původní travní porost rychle obrůstá a je silně konkurenční. Přesečení provádíme při výšce původního porostu 200 až 300 mm, přičemž sečeme nad úrovní vzcházejících rostlin, nejlépe samojízdnou řezačkou s přívěsem. V případě rychlého obrůstání původního porostu opakujeme přesečení po 2–3 týdnech. Přísevy po první seči se při dostatku srážek vyvíjejí rychleji než jarní přísevy, protože je vyšší teplota a přesečení zpravidla není nutné. Přiseté travní porosty v případě jetelovin můžeme sklízet, resp. přepásat, pokud rostliny jetele lučního mají 3 až 5 trojlístků. U mladších rostlin je riziko špatného obrůstání, popř. odumření rostlin. Zvláště u přisetých pastvin je potřeba citlivě posuzovat první přepásání, protože je riziko vytrhávání mladých, málo zakořeněných rostlin. Přiseté trávy, popř. jetelotravní směsky přihnojujeme po první sklizni přísevu dusíkem v  dávce max. 30–60 kg.ha–1 N, nejlépe ve formě ledku amonného s vápencem. Nedoporučujeme v roce přísevu aplikovat statková hnojiva, protože může dojít k poškození přísevu. Fosforečná a draselná hnojiva aplikujeme na podzim nebo příští rok na jaře. Dobře zapojené přísevy s podílem jetelovin nad 40 % není třeba v užitkových letech hnojit dusíkatými hnojivy, protože si opatřují dusík ze symbiotických hlízkových bakterií a po jejich odumření se uvolňuje dusík i pro travní komponenty přisetého porostu.

Literatura Buchgraber, K. (2002) EU–beitritt tschechiens aus landwirtschaftlicher sicht. In: Obhospodařování travních porostů a jejich využívání skotem v době

29

přibližování ČR do Evropské unie, (Kohoutek, A., Golda, J., eds.) VÚRV, Praha, 2002, 21 – 24. ISBN 80–86555–11–9. Habeshaw, D. (1980) Indigenous growth and germination inhibitors and their role in grass survival and pasture management. Grass and Forage Science, 35: 69 – 70. Hoveland, C. S. et al. (1977): Auburn Univ. Agric. Exp. Stn. Bull. 496 s. Hoveland, C. S. et al. (1981): Alabama Agric. Exp. Stn. Bull. 530 s. Hrazdira, Z. (1992) Efektivnost bezorebného přísevu lučních porostů v nížinných oblastech. (Výzkumná zpráva), VÚLP, Banská Bystrica, 56 s. Kohoutek, A. et al. (1995) Přísevy trav a jetelovin do travních porostů. (Výzkumná zpráva), Jevíčko, 90 s. Kohoutek, A. – Fojtík, A. – † Horák, J. – Odstrčilová, V. – Novosadová, P. (1998) Vliv alelopatického působení lyofilizovaných půdních výluhů na klíčivost, délku hypokotylu a kořene Trifolium pratense, cv. Vesna, a Festuca arundinacea, cv. Kora. Rostlinná výroba, 44, (6): 251–260. Kohoutek, A., Fiala, J., Komárek, P., Rataj, D., Tišliar, E., Michalec, M. (1998) Obnova a přísevy travních porostů. Metodiky pro zemědělskou praxi. Praha: ÚZPI, č. 3. 32 s. Kohoutek, A., Komárek, P., Odstrčilová, V. Nerušil, P., Tišliar, E., Michalec, M., Gonda, L., Ilavská, I. (2002) Pásové přísevy do travních porostů. Zemědělské informace. Praha: ÚZPI, č. 7. 32 s. Komárek, P. – Kohoutek, A. – Odstrčilová, V. – Nerušil, P. (2007) Vliv přísevů trvalého travního porostu jetelovinotravní směsí na botanické složení, produkci a kvalitu píce v průběhu roků 1991 – 2006. In: Multifunkční obhospodařování a využívání travních porostů v LFA, Rapotín, 13. 11. 2007, s. 98 – 104. Očadlík, J. (1973) Inventarizace a klasifikace trvalých travních porostů v ČSR. (Syntetická zpráva), Praha, ÚPP, 44 s.

30

Poznámky

31

Poznámky

32

Metodika vznikla za finanční podpory MZe a je výstupem řešení projektu NAZV reg. č. QF 3018 „Trvale udržitelný rozvoj všestranných funkcí travních porostů v méně příznivých oblastech (LFA) založený na vhodných způsobech jejich obhospodařování a využívání přežvýkavci s uplatněním evropského modelu multifunkčního zemědělství“.

Autor:

Ing. Alois Kohoutek, CSc., Ing. Petr Komárek, Ph.D., Ing. Pavel Nerušil, Ing. Věra Odstrčilová, Ph.D.

Název:

Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů

Vydal:

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně

Sazba:

Ing.V ladimír Pokorný, CSc.

Tisk:

Ústav zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2

Náklad:

400 ks

Vyšlo v roce 2007 Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autory: [email protected] Autoři fotografií:

Ing. Alois Kohoutek, CSc., Ing. Věra Odstrčilová, Ph.D.

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007

ISBN 978-80-87011-19-5

ISBN 978-80-87011-19-5

Alois Kohoutek a kol.

Přísevy jetelovin a trav do trvalých travních porostů Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2

2007

METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.

2007