Hodnocení vlivů koncepce na ptačí oblasti a evropsky významné lokality v soustavě Natura 2000
Část 2. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Záměry k převzetí bez věcné změny dle § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Upravená verze po projednání ZÚR dle § 37 stavebního zákona
……………………………….. RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel společnosti
……………………………….. Ing. Ivo Machar, Ph.D. zodpovědný zpracovatel (autorizace dle §45i, zákona č.114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čj. 630/347/05 z 08.03.2005)
Datum zpracování: srpen 2009
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI
1.
ÚVOD................................................................................................................................1
2.
ÚDAJE O POSUZOVANÉ KONCEPCI.............................................................................2
3.
ÚDAJE O LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000 V ÚZEMÍ ŘEŠENÉM POSUZOVANOU KONCEPCÍ ..........................................................................................3
4.
HODNOCENÍ VLIVŮ POSUZOVANÉ KONCEPCE NA LOKALITY A CELISTVOST SOUSTAVY NATURA 2000..............................................................................................4
5.
ZÁVĚR ............................................................................................................................14
6.
POUŽITÉ PODKLADY ....................................................................................................15
7. PŘÍLOHY – IDENTIFIKACE POTENCIÁLNĚ DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000 A JEJICH PŘEDMĚTŮ OCHRANY...............................................................16
OBSAH VÝKRESOVÉ ČÁSTI
Výkres
Název (měřítko) Vyhodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality – ÚPN VÚC1 (1:125 000)
1
Záměry převzaté do ZÚR bez věcné změny ze schválených ÚPN VÚC dle §187, odst. 2 stavebního zákona
1. ÚVOD ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Soustavu Natura 2000 tvoří dva typy území - ptačí oblasti (podle Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků) a evropsky významné lokality (podle Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Podrobné definování těchto pojmů obsahuje § 3 ZOPK. Ptačí oblasti v ČR vymezuje a jejich bližší ochranné podmínky stanoví vláda jednotlivým nařízením. Evropsky významné lokality v ČR jsou vymezeny v přílohách k nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb. a tvoří tzv. „evropský seznam“ – viz Sdělení MŽP č.81/2008 Sb.; tato území jsou chráněna na základě § 45b a § 45c ZOPK. Jakákoliv koncepce, která může samostatně (nebo ve spojení s jinými) významně ovlivnit území ptačích oblastí nebo evropsky významných lokalit, podléhá speciálnímu hodnocení důsledků na tato území a na stav jejich ochrany podle § 45i ZOPK. Podle článku 6(3) Směrnice 92/43/EHS se provádí posouzení důsledků záměru pro lokalitu soustavy NATURA 2000 zejména z hlediska cílů její ochrany. Cílem ochrany lokality soustavy NATURA 2000 je zachování předmětů ochrany (tj. vybraných typů stanovišť a druhů) ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Stav druhu z hlediska ochrany je považován za „příznivý“, jestliže údaje o populační dynamice druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště a přirozený areál druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací.
POUŽITÉ ZKRATKY ZOPK – zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění EVL – evropsky významná lokalita (§ 3, odst.1, písm.o/ ZOPK) ZÚR MSK – Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje CHKO – chráněná krajinná oblast (§ 25 ZOPK) Naturové hodnocení – hodnocení vlivu koncepce autorizovanou osobou podle § 45i ZOPK ÚPD – územně plánovací dokumentace
CÍL HODNOCENÍ Cílem hodnocení je analýza záměrů převzatých do koncepce „Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje“ (dále jen „ZÚR MSK“ nebo „posuzovaná koncepce“) podle §187, odst. 2 stavebního zákona, a to z hlediska potenciálního dotčení lokalit, které tvoří na území Moravskoslezského kraje soustavu Natura 2000.
1
2. ÚDAJE O POSUZOVANÉ KONCEPCI NÁZEV KONCEPCE Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
OBSAH KONCEPCE Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje jako nový nástroj územního plánování v úrovni kraje koncepčně koordinují rozvoj a uspořádání území kraje, určují základní strategii pro rozvoj území s ohledem na podmínky udržitelného rozvoje a jeho hospodárné využívání. Současně stanoví zásady rozvoje správního území kraje jako celku. Pořizování ZUR MSK je zajišťováno v souladu s § 36 – 41a § 187 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
PŘEDMĚT POSOUZENÍ Záměry převzaté do ZÚR MSK podle § 187, odst. 2 stavebního zákona.
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Území řešené koncepcí ZÚR MSK je tvořeno územím Moravskoslezského kraje.
POŘIZOVATEL Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče.
2
3. ÚDAJE O LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000 V ÚZEMÍ ŘEŠENÉM POSUZOVANOU KONCEPCÍ PTAČÍ OBLASTI NA ÚZEMÍ MSK V území řešeném ZÚR MSK se nachází 4 ptačí oblasti: ⇒
Ptačí oblast Beskydy (Nařízení vlády ČR č. 687/2004 Sb.)
⇒
Ptačí oblast Jeseníky (Nařízení vlády ČR č. 599/2004 Sb.)
⇒
Ptačí oblast Poodří (Nařízení vlády ČR č. 25/2005 Sb.)
⇒
Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší (Nařízení vlády ČR č. 166/2007 Sb.)
Vymezení hranic, předměty ochrany a ochranné podmínky ptačích oblastí jsou uvedeny v jejich příslušném zřizovacím předpisu (viz výše a viz také www.natura2000.cz). Záměry, které jsou posuzovány v rámci hodnocení převzatých záměrů do ZÚR MSK, se mohou dotýkat tří ptačích oblastí: Beskydy, Poodří a Heřmanský stav – Odra - Poolší. Identifikace předmětu ochrany a bližší charakteristika těchto oblastí viz Příloha č. 7.1. tohoto posouzení.
EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NA ÚZEMÍ MSK Evropsky významné lokality na území Moravskoslezského kraje byly vymezeny v Nařízení vlády ČR č.132/20O5 Sb. a jsou součástí tzv. Evropského seznamu (Sdělení MŽP č.81/2008 Sb.). Podrobný přehled všech EVL v MSK a jejich předmětů ochrany viz část „Zadání ZÚR MSK - Průzkumy a rozbory v rozsahu ÚAP: Příloha č. 14“ a www.natura2000.cz. Z „druhových“ lokalit je největší část tvořena lokalitami, v nichž jsou předmětem ochrany obojživelníci, konkrétně se jedná celkem o 18 EVL (nejčastěji: čolek velký, kuňka žlutobřichá a ohnivá). Ve 14 EVL jsou předmětem ochrany lesní a luční druhy hmyzu (brouci: páchník hnědý, lesák rumělkový, střevlík hrbolatý, motýli: modrásek bahenní, ohniváček černočárý aj.). Dále jsou na území Moravskoslezského kraje významně zastoupeny „druhové“ evropsky významné lokality (celkem 10 EVL), jejichž předmětem ochrany jsou kolonie netopýrů v domech či v bývalých důlních dílech. V 10 EVL jsou předmětem ochrany vodní druhy živočichů (ryby, mihule, měkkýši). Ve třech EVL jsou předmětem ochrany větší druhy savců (vydra říční – 3 EVL, rys, vlk, medvěd – EVL Beskydy). Typy evropských stanovišť jsou předmětem ochrany v sedmi EVL, jedná se však o plošně nejrozsáhlejší lokality. Nejčastěji zastoupeným typem stanoviště jsou shodně luční, lesní, mokřadní a lužní stanoviště (po pěti EVL), dále jsou zastoupeny stanoviště sutí a skal (ve dvou EVL) a po jedné EVL jeskyně, křoviny a vysokohorská (alpínská) stanoviště. Převzaté záměry, které jsou posuzovány v rámci tohoto hodnocení ZÚR MSK, se mohou dotýkat těchto EVL: Beskydy, Heřmanický rybník, Horní Odra, Kamenec u Dobré, Karviná – rybníky, Libavá, Meandry Dolní Odry, Niva Morávky, Olše, Ostrava – Šilhéřovice, Poodří, Řeka Ostravice, Sovinecko, Žermanický lom. Identifikace předmětu ochrany a bližší charakteristika těchto EVL viz Příloha č. 7.2. tohoto posouzení.
3
4. HODNOCENÍ VLIVŮ POSUZOVANÉ KONCEPCE NA LOKALITY A CELISTVOST SOUSTAVY NATURA 2000 4.1. KVANTIFIKACE VÝZNAMNOSTI VLIVŮ NA SOUSTAVU NATURA 2000 Pro vyhodnocení potenciální významnosti těchto střetů jednotlivými lokalitami soustavy Natura 2000 byla stanovena relativní stupnice významnosti vlivů (tab.č.1) s přihlédnutím k „Metodice hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č.114/1992 Sb.“ (Věstník MŽP ČR, částka 11, roč.XVII).
Tab.č. 1 - Kvantifikace hodnocení předpokládané významnosti vlivů na lokality v soustavě Natura 2000 Pozitivní vliv
+1
Významný negativní vliv
-2
Předpokládaný mírně negativní vliv
-1
Záměr nemá významný vliv
0
Záměr nelze hodnotit pro nedostatek relevantních údajů, potenciální vlivy záměru není možno identifikovat a posoudit
?
4.2. IDENTIFIKACE A VYHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ POSUZOVANÉ KONCEPCE - PRO PŘEVZATÉ ZÁMĚRY PODLE § 187, ODST. 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA Záměry nadmístního významu, převzaté z územních plánů velkých územních celků do ZÚR MSK, jsou přebírány beze změny (viz: Základní informace a důvody pro pořízení ZÚR MSK, bod č.3). Na základě rozboru byly identifikovány: A) Záměry a územní rezervy, které jsou významné z hlediska potenciálních vlivů na soustavu Natura 2000 a lze je z tohoto hlediska posoudit. Jejich přehled je uveden v tab.č. 2 a č. 3. Vyhodnocení je provedeno v těchto tabulkách a navazujícím textu. B) Záměry a územní rezervy, které sice mohou být významné z hlediska potenciálních vlivů na soustavu Natura 2000, avšak nelze je v úrovni hodnocené koncepce ZÚR MSK posoudit. Jejich přehled je uveden v tab.č. 4.
4
Tab.č. 2 – Identifikace a vyhodnocení střetů jednotlivých záměrů, přebíraných do ZÚR MSK podle §187, odst. 2 stavebního zákona, s lokalitami soustavy Natura 2000 Ozn. VPS ve zdrojové ÚPD
Kvantifikace míry potenciálního ovlivnění
Typ stavby
Název stavby, charakteristika
Dotčená lokalita soustavy Natura 2000
3
Novostavba silničního úseku
Frýdek-Místek, jižní obchvat, nová stavba, R 22,5/100
EVL Řeka Ostravice, EVL Niva Morávky
-1
ÚPN VÚC Ostrava Karviná
D2
Novostavba dálničního přivaděče
D 47 (MÚK Vrbice) – MÚKs II/470 (Orlovská), dálniční přivaděč, nová stavba, MR 24,5, u sil. II/470 S 9,5
PO Heřmanský stav – Odra – Poolší, EVL Heřmanický rybník
-1
ÚPN VÚC Ostrava – Karviná
D3
Novostavba čtyřpruhové silnice
II/470 (Orlovská) I/59; nová stavba 1. etapa R 11,5 (po r. 2015 směrově rozdělený čtyřpruh – D 516)
PO Heřmanský stav – Odra – Poolší, EVL Heřmanický rybník
-1
D51
+
ÚPN VÚC OstravaKarviná
D165
+
90
Modernizace Dětmarovice - Boželezniční humín – Karviná – trati Český Těšín - Mosty u Jablunkova státní hranice, modernizace III. železničního kor.
Ozn. Zákresu
Zdrojová ÚPD
D10
ÚPN VÚC Beskydy
D15
D16 + D516
D164
+
ÚPN VÚC Beskydy
D191
ÚP VÚC Beskydy
D305
ÚP VÚC Beskydy
E18
Ostrava– Karviná
103
E9
Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší,
-1
EVL Karviná – rybníky Velcí savci jako předmět ochrany v EVL Beskydy,EVL Olše
Lanovka
sedačková lanovka Mosty u Jablunkova - Skalka (2 250 m)
EVL Beskydy
0
Lanovka
sedačková lanovka Oldřichovice – Malý Javorový (dl. 1 600 m)
PO a EVL Beskydy
0
trasa VN
Polanská niva (VVN) - přeložka vedení 110 kV VVN 614–647, 615–616 mimo meandrující tok řeky Odry
EVL Poodří, PO Poodří
+1
5
Tab.č. 3 – Identifikace a vyhodnocení střetů jednotlivých územních rezerv, přebíraných do ZÚR MSK podle §187, odst. 2 stavebního zákona, s lokalitami soustavy Natura 2000
Ozn. Zákresu
Zdrojová ÚPD
Ozn. VPS ve zdrojové ÚPD
Název stavby, charakteristika
Typ stavby
D507
OstravaKarviná
VRT
vysokorychlostní trať (VRT) Studénka – Ostrava – Petrovice u Karviné
D517
Beskydy, OV-KA, Opava
Nespecifikován Územní rezerva pro
AV 507
Beskydy
Vodní nádrž
AV 507
Beskydy
AV 506
Kvantifikace Dotčená míry lokalita potenciálního soustavy ovlivnění Natura 2000 EVL Poodří, PO Poodří
-1
EVL Poodří, PO Poodří, Ptačí oblast Poodří, Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší, EVL Meandry Dolní Odry
N
LAPV Horní Lomná na Lomné,
EVL Beskydy
N
Vvodní nádrž
LAPV Horní Lomná na Lomné
EVL Beskydy
N
Beskydy
vodní nádrž
LAPV Čeladná na Čeladénce
EVL Beskydy
N
AV 505
Beskydy
vodní nádrž
LAPV Spálov na Odře
EVL Poodří, PO Poodří, EVL Horní Odra
N
AV 502
Jeseníky
vodní nádrž
LAPV Dlouhá Loučka na Oslavě (přesah z Olomouckého kraje)
EVL Sovinec
N
zabezpečení zájmů státu, vyplývajících z mezinárodních závazků
2
SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ A) Záměry a územní rezervy, jejichž realizace je z hlediska ochrany lokalit a celistvosti soustavy Natura 2000 podmíněně možná:
D10 Frýdek – Místek, jižní obchvat Připravovaný silniční obchvat Frýdku-Místku se dotýká území dvou EVL. V případě přechodu koridoru silničního obchvatu přes území EVL Řeka Ostravice lze za přijatelné řešení z hlediska předmětu ochrany EVL (vranka obecná) považovat přemostění řeky tak, aby nebyl negativně dotčen ekosystém řeky.
2
Lokalita pro akumulaci povrchových vod
6
V případě EVL Niva Morávky (tři typy stanovišť – viz Příloha 7.2.) je nutné stavební zásahy do území EVL řešit tak, aby nedošlo k významnému ohrožení ekosystémů předmětných stanovišť, která jsou předmětem ochrany EVL. Zásadní podmínkou je minimalizace vlivů na vodní režim v území EVL s ohledem na charakter dvou předmětů ochrany této EVL (přírodní stanoviště řeky a přírodní stanoviště lužního lesa).
D15 - D 47 (MÚK Vrbice) – MÚKs II/470 (Orlovská), dálniční přivaděč D16 - II/470 (Orlovská) - I/59; nová stavba - 1. etapa R 11,5 D516 - doplnění na směrově rozdělený čtyřpruh (po r. 2015) Oba záměry mohou mírně negativně ovlivnit území Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší. Z předmětu ochrany ptačí oblasti může být především ovlivněn biotop motáka pochopa, kterým je v dotčené lokalitě především zemědělská půda. Z tohoto důvodu je třeba v navazující projektové dokumentaci najít takové řešení, které by minimalizovalo nepříznivý vliv na předmět ochrany ptačí oblasti (např. jako jedno z přijatelných řešení se jeví vybudování části trasy silniční komunikace v úseku přes ptačí oblast na estakádě v kombinaci s technickými zábranami kolem silničního tělesa, které by eliminovaly možnosti střetů ptáků přelétajících komunikaci s jedoucími automobily). Pokud se týká ovlivnění předmětu ochrany EVL Heřmanický rybník (čolek velký), je nutné vzít do úvahy potřebu ochrany migrační tras těchto obojživelníků v širším okolí EVL. V rámci projektové přípravy stavby by mělo být formou biologického hodnocení záměru mimo jiné provedeno zjištění migračních tras čolků velkých v dotčeném území a na základě tohoto zjištění by měly být v silniční komunikaci vybudovány vhodné migrační průchody pro obojživelníky. Průchody pro obojživelníky v tělesa silnice by měly být doplněny trvalými technickými zábranami, které znemožňují vstup obojživelníkům na vozovku. Samotná silniční komunikace nesmí být situována uvnitř území EVL a nesmí negativně ovlivnit stávající vodní režim EVL.
D164 + D 165 - Dětmarovice - Bohumín – Karviná – Český Těšín - Mosty u Jablunkova státní hranice, modernizace III. želez. koridoru Jedná se o stávající železniční koridor, který má z dopravního hlediska mezinárodní význam. Pro záměr modernizace železničního koridoru v současné době již probíhá vícestupňové stavební řízení. V prostoru Jablunkovské brázdy při úpatí Beskyd současný železniční koridor protíná evropsky důležitou migrační trasu velkých savců (los evropský, medvěd, vlk, rys), z nichž tři posledně jmenovaní tvoří předmět ochrany v EVL Beskydy. Na projekt modernizace železničního koridoru byla zpracována dokumentace EIA (Ecological consulting s.r.o.Olomouc), která zde navrhuje vybudovat v rámci stavby modernizace trati dva specializované podchody a úpravy svahů opěrných zdí, tak aby železniční koridor nevytvářel po provedené modernizaci migrační bariéru. Na vyhodnocení skutečné účinnosti migračních podchodů je nutno samozřejmě vyčkat řádově desítky let, avšak z hlediska potenciálních vlivů na soustavu Natura 2000 je možné tento záměr hodnotit jako pozitivní.
7
D 507 - Vysokorychlostní trať (VRT) Studénka – Ostrava – Petrovice u Karviné Tento záměr se týká modernizace významného železničního koridoru, který v současné době tvoří v části svého úseku severní hranici EVL a Ptačí oblasti Poodří. Do projektové přípravy modernizace koridoru aktivně vstupuje Správa CHKO Poodří a modernizace koridoru je připravována s respektováním podmínek ochrany přírody na základě předchozích biologických hodnocení a dokumentace EIA. Lze konstatovat, že při dodržení podmínek, stanovených státní ochranou přírody pro projekt a vlastní realizaci stavby, nebude negativně dotčen předmět ochrany a dochovaný stav obou dotčených lokalit soustavy Natura 2000.
D 191 - Sedačková lanovka Mosty u Jablunkova - Skalka (2 250 m) Záměr je převzat z VÚC Beskydy, kde byl odsouhlasen Správou CHKO Beskydy. Sedačkový lanovka nebude mít negativní vliv na předmět ochrany EVL a Ptačí oblasti Beskydy. Problematický z hlediska ochrany přírody by byl záměr výstavby nové lyžařské sjezdovky, související s touto sedačkovou lanovkou, avšak záměr sjezdovky není ve VÚC Beskydy obsažen a není tedy přebírán do ZÚR MSK.
D 305 - Sedačková lanovka Oldřichovice – Malý Javorový (dl. 1 600 m) Tento záměr z VÚC Beskydy navrhuje vybudovat sedačkovou lanovku jako náhradu za současnou, technicky a provozně nevyhovující, v mírně upravené trase. Záměr nemá negativní vliv na předmět ochrany EVL a Ptačí oblasti Beskydy.
B) Záměry, jejichž realizace z hlediska ochrany lokalit a celistvosti soustavy Natura 2000 je doporučená:
E 18 - Polanská niva (VVN) - přeložka vedení 110 kV VVN 614–647, 615–616 mimo meandrující tok řeky Odry Záměr má mimo jiné za cíl přeložit nosné sloupy vedení VVN mimo území, kde je jejich stabilita ohrožována meandrující řekou. Záměr je pozitivní z hlediska ochrany volně meandrující řeky Odry v EVL Poodří, protože současné trasování vedení VVN vyvolává opakovaně potřebu technických zásahů v EVL z důvodu údržby sloupů elektrického vedení.
8
C)
Územní rezervy, jejichž budoucí potenciální využití není v posuzované koncepci specifikováno, a které proto není možné z hlediska ochrany lokalit a celistvosti soustavy Natura 2000 posuzovat a hodnotit
D517 - Územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu, vyplývajících z mezinárodních závazků Vymezený koridor této územní rezervy pro zabezpečení zájmů státu zasahuje do EVL Poodří a Ptačí oblasti Poodří. Takto definovaná územní ochrana v rámci ZÚR MSK nestanovuje žádný konkrétní záměr (účel) budoucího využití území. Proto není možné takto nejasné budoucí využití území z hlediska potenciálních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 objektivně posoudit. V současné době není ani jasné, zda Česká republika bude institut územní rezervy v tomto koridoru dlouhodobě uplatňovat. V intencích Usnesení vlády ČR č. 929 ze dne 20.07. 2009 je jeho územní ochrana prozatím limitována horizontem 31.12. 2009, resp. 2010. ZÚR MS kraje z těchto důvodů pouze respektují současný právní stav v souladu s mezinárodními závazky ČR.
D) Územní rezervy, které jsou v posuzované koncepci zahrnuty v rámci adaptačních opatření na předpokládanou globální klimatickou změnu
AV 507 LAPV Horní Lomná na Lomné, pokud by byla realizována jako vodárenská nádrž Zátopa uvažované přehradní nádrže by v případě výstavby ovlivnila předmět ochrany EVL Beskydy, jímž je biotop a populace vydry říční. Přesnou identifikaci míry a významu tohoto ovlivnění však nelze objektivně posoudit, protože není známa doba výstavby a ani nejsou známy žádné technické parametry předpokládané stavby a podmínky provozu vodního díla. Na straně jedné by zátopa mohla přímo a nevratně zničit dnešní biotop vydry na části toku (lze odhadnout, že v rámci celé EVL jde o plochu méně než 1 % biotopu vydry v celé EVL) a přerušit migraci vydry v podélném kontinuu toku, na straně druhé lze diskutovat o poměrně reálné možnosti nepřímého pozitivního vlivu uvažované nádrže na biotop vydry: Je totiž velmi pravděpodobné, že výstavba nádrže by byla realizována až v době značného deficitu povrchových a podzemních vod v oblasti Beskyd, kdy by vlivem klimatické změny docházelo k vysychání vodních toků. V takovém případě by mohla přehrada sloužit k udržení minimálních ekologických průtoků v toku pod přehradou a tím napomáhat k udržení existence biotopu vydry. Zátopa uvažované přehradní nádrže by v případě výstavby ovlivnila i předmět ochrany Ptačí oblasti Beskydy (zejména by byl dotčen biotop pravděpodobně všech ptačích druhů, tvořících předmět ochrany oblasti). Protože však technické parametry předpokládané stavby nádrže nejsou známy, nelze tento vliv objektivně hodnotit.
9
AV 502 LAPV Dlouhá loučka na Oslavě (přesah z Olomouckého kraje) Případná realizace této vodní nádrže by pravděpodobně ovlivnila předmět ochrany EVL Sovinec (přírodní stanoviště v údolí Oslavy). Výstavba vodní nádrže v této lokalitě však v současnosti není aktuální a by byla připravována k realizaci s největší pravděpodobností až v případě, kdyby globální změna klimatu v řešeném území svými důsledky vyvolala kritický nedostatek pitné vody pro zásobování obyvatelstva. V takové situaci by téměř jistě byl stav a rozšíření dnešních biotopů v údolí Oslavy dosti jiný (viz v odborné literatuře známé predikce změn vegetační stupňovitosti a typů biotopů). Tento budoucí stav však dnes lze pouze nepřesně odhadovat pomocí matematických modelů, pracujících s velkým stupněm statistické nejistoty. Žádné technické parametry této potenciální vodní nádrže samozřejmě v této úrovni úvah o její potenciální budoucí výstavbě nejsou známy. Z tohoto důvodu nelze v současné době v úrovni ZÚR MSK takový záměr objektivně hodnotit.
AV 506 - LAPV Čeladná na Čeladénce Územní ochrana přehradní nádrže je v ZÚR MSK navržena jako součást adaptačních opatření na předpokládanou globální klimatickou změnu. Potenciální výstavba vodní nádrže by byla aktuální v situaci, kdyby v regionu Beskyd a Pobeskydí docházelo vlivem vysychání krajiny v rámci klimatické změny k závažnému nedostatku zdrojů pitné vody pro zásobování obyvatelstva. Zátopa vodní nádrže by mohla v případě realizace stavby ovlivnit předmět ochrany EVL Beskydy (zejména populaci a biotop vydry říční), území navrhované k územnímu hájení se dotýká ekologicky nejcennějších částí CHKO Beskydy s vysokým stupněm ochrany přírody (I. zóna - segment č. 95 Pod Škaredým mostem) a nadregionálního biocentra ÚSES (č. 103 Kněhyně-Radhošť). V současné době nejsou technické parametry ani podmínky potenciální vodní nádrže Čeladná známy. Stejně tak je nejasná otázka termínu potenciální výstavby nádrže. Z tohoto důvodu nelze v současné době v úrovni ZÚR MSK takový záměr objektivně hodnotit.
AV 505 - LAPV Spálov na Odře V době případné výstavby vodní nádrže by mohla zátopa znamenat na straně jedné přímé zničení části předmětu ochrany v EVL Horní Odra (populace a biotop vranky), přičemž rozsah tohoto ovlivnění nelze v současné době odhadnout (nejsou známy technické parametry uvažované nádrže). Na druhé straně nelze vyloučit, že by existence vodní nádrže mohla v suchých obdobích, kdy by docházelo v kontextu klimatické změny k vysychání toku Odry, napomáhat k udržení ekologických minimálních průtoků pod přehradou. Tato situace je však natolik nejistá, že jakékoliv hodnocení takových potenciálních vlivů postrádá v současnosti (v úrovni ZÚR MSK) smysl. Změna průtokového režimu řeky Odry po výstavbě vodní nádrže Spálov by pravděpodobně ovlivnila nějakou mírou i vodní režim v EVL Poodří a v Ptačí oblasti Poodří, kde všechny definované předměty ochrany jsou závislé na nivním vodním režimu včetně občasných záplav.
10
Vzhledem k faktu, že nelze takovýto vliv dnes hodnotit (nejsou k dispozici žádné podklady ani data o režimu provozu a manipulace uvažované nádrže), nelze tyto vlivy v úrovni ZÚR MSK nijak hodnotit.
Komentář ke všem výše uvedeným plochám územních rezerv pro LAPV Jedná se o plochy, které dnes doporučuje k územní ochraně Ministerstvo zemědělství ČR zejména z důvodu současných nejistot s vývojem vodohospodářské bilance území v souvislosti s předpokládanými vlivy globální změny klimatu a možnými problémy v zásobování obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou. Tyto problémy nelze v současné době za dnešního stavu vědeckého poznání průběhu globální klimatické změny blíže kvantifikovat. Z důvodů předběžné opatrnosti je v rámci trvale udržitelného hospodaření člověka v kulturní krajině doporučováno jako součást adaptačního chování na předpokládanou klimatickou změnu chránit vybrané plochy s použitím nástrojů územního plánování před jinými způsoby využití území, které by v budoucnu neznemožnily jejich případné využití k akumulaci vody v situaci, kdy by tato akumulace vody byla považována za významný veřejný zájem. Všeobecně je toto doporučováno v návaznosti na Rámcovou směrnici EU o vodách jako jedno z hlavních opatření adaptační politiky Evropské unie ke klimatické změně (Pretel 2009). Se vzrůstajícím rizikem negativních vlivů globálního oteplování planety na ekosystémy a koloběh vody v přírodě nelze vyloučit budoucí potřebu akumulovat srážkovou vodu v retenčních prostorech zejména v územích, kde je srážková voda jediným přirozeným zdrojem pitné vody pro obyvatelstvo. Z hlediska potenciálních vlivů na některé lokality soustavy Natura 2000 v současné době lze konstatovat, že územní ochrana potenciálních retenčních prostorů LAPV v ZÚR však v žádném případě neznamená, že se výstavba některého retenčního prostoru (vodní nádrže, suché nádrže) bude v budoucnosti skutečně realizovat. Je nutno přiznat, že objektivní hodnocení konkrétních vlivů jednotlivých uvažovaných vodních nádrží v těchto akumulačních prostorech na konkrétní předměty ochrany jednotlivých lokalit v soustavě Natura 2000 není možné, protože není k dispozici pro hodnotitele konkrétní projektová dokumentace s manipulačními řády vodohospodářských objektů, pro posuzování chybí základní vstupní data (údaje o vlivu potenciální stavby na průtokový a sedimentační režim, údaje o vlivu na fluviální a geomorfologické procesy, údaje o bariérovém efektu stavby atd.). V rámci eventuální projektové přípravy konkrétních staveb v budoucnosti (pokud se potvrdí předpovědi o negativních vlivech klimatické změny) bude nutno zhodnotit aktuální (soudobý) stav předmětu ochrany na konkrétní dotčené lokalitě soustavy Natura 2000 (stav biotopů i výskyt jednotlivých druhů v přírodě má v čase značně dynamický charakter !). Při hodnocení potenciálních vlivů vodních nádrží a suchých nádrží je tedy třeba k problému přistupovat v rámci pravdivého hodnocení diferencovaně. Z těchto důvodů zpracovatel „naturového hodnocení“ doporučuje v „Závěrečném stanovisku orgánu posuzování vlivů na ŽP“ řešit potenciální vlivy uvažovaných nádrží na soustavu Natura 2000 až v budoucím období, kdy bude skutečná výstavba těchto nádrží aktuální a budou známy jejich (alespoň základní) technické parametry. Jedním pokladů pro tento účel by měly být podrobné územní studie výše uvedených lokalit ve smyslu §30 SZ. Obsahové zaměření těchto studií by mělo být orientováno na:
11
⇒
prověření veřejného zájmu na případné realizaci vodní nádrže ve vymezených LAPV z hlediska aktuálních poznatků o důsledcích globálních klimatických změn na vodohospodářský potenciál krajiny a zásobování obyvatelstva pitnou vodou
⇒
zhodnocení aktuálního stavu předmětu ochrany v dotčených lokalitách soustavy Natura 2000
⇒
vyhodnocení vlivů na konkrétní předměty ochrany jednotlivých dotčených lokalit na základě podrobnějších a přesnějších technických údajů o uvažovaných vodních nádržích
Institut územní ochrany ploch pro potenciální (budoucí) akumulaci vody v ZÚR MSK v rámci adaptačního chování v souvislosti s předpokládanou klimatickou změnou je plně v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a v nijak v praxi neovlivňuje předmět ochrany lokalit a celistvost soustavy Natura 2000. Podle platné právní úpravy by výstavba vodních nádrží v plochách územní rezervy, navržených k územní ochraně v ZÚR MSK pro potenciální akumulaci vody, by byla možná pouze v případě, kdy jiný veřejný zájem výrazně převýší zájmy ochrany lokalit v soustavě Natura 2000 (viz § 45i, odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb.) a za současného uplatnění odpovídajících kompenzačních opatření ve smyslu § 45i, odst.11 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
E) Záměry, jejichž realizace z hlediska ochrany lokalit a celistvosti soustavy Natura 2000 nemůže vyhodnocena být v úrovni posuzované koncepce: Některé záměry, přebírané do ZÚR MSK z územních plánů velkých územních celků, nelze z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 hodnotit z důvodu nejistot v posuzování a nedostatečné úrovně detailních informací (viz tab.č. 4). Tyto záměry budou hodnoceny podle § 45i ZOPK v dalších stupních územně plánovacích dokumentací, navazujících na ZÚR MSK. Z tohoto důvodu nejsou v příloze č. 7.2. tohoto posudku uvedeny některé dotčené naturové lokality, zmíněné v tab.č. 4.
Tab.č.4 – Identifikace jednotlivých územních záměrů, přebíraných do ZÚR MSK podle §187, odst. 2 stavebního zákona, u nichž není možné hodnotit vliv na lokality soustavy Natura 2000 v úrovni ZÚR MSK (bez znalosti technického řešení záměru) Kód záměru
Potenciálně dotčená lokalita soustavy Natura 2000
D 125
EVL Řeka Ostravice
D 134
EVL Beskydy
D 188
EVL Heřmanický rybník
D 191
Ptačí oblast Beskydy, EVL Beskydy
D 37
EVL Olše
D 40
EVL Olše
D 41
EVL Olše
D 502
Ptačí oblast Poodří
D 506
EVL Horní Odra
12
Kód záměru
Potenciálně dotčená lokalita soustavy Natura 2000
D 510
EVL Ostrava – Šilheřovice
D 86
Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší
E4
Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší
E 43
EVL niva Morávky, EVL Řeka Ostravice
E 501
EVL Poodří
E8
Ptačí oblast Beskydy, EVL Beskydy
E9
EVL Žermanický lom
P 502
Ptačí oblast Beskydy, EVL Beskydy
PO 23
Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší
S1
Ptačí oblast Beskydy, EVL Beskydy
T1
Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší, EVL Karviná – rybníky
V 502
Ptačí oblast Poodří, EVL Poodří
13
5. ZÁVĚR ZÚR MSK je obecně formulovanou koncepcí územního plánování, která stanovuje hlavní zásady územního rozvoje kraje a upřesňuje pro rozvojové oblasti, koridory a uvažované rozvojové záměry úkoly, které je nutno řešit v navazujících dokumentech územního plánování. Potenciálně negativní vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti většinou nelze v této úrovni posuzované koncepce objektivně a jednoznačně identifikovat a hodnotit, protože pro uvažované záměry v rámci ZÚR není k dispozici podrobná projektová dokumentace. Toto hodnocení obsahuje vyhodnocení potenciálních vlivů záměrů, které jsou do ZÚR MSK přebírány podle § 187, odst.2 stavebního zákona. Zpracovatel „naturového hodnocení“ doporučuje v „Závěrečném stanovisku orgánu posuzování vlivů na ŽP“ stanovit tyto omezující podmínky: 1.
Prověřit případné budoucí využití lokalit pro akumulaci povrchových vod Spálov na Odře, Čeladná na Čeladénce, Horní Lomná na říčce Lomná a Dlouhá Loučka na Oslavě podrobnou územní studií ve smyslu § 30 zák. č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů z hlediska veřejných zájmů na zásobování obyvatelstva pitnou vodou a protipovodňové ochraně území na straně jedné a veřejných zájmů na ochraně přírody a krajiny, zejména pak lokalit soustavy Natura 2000 na straně druhé.
2.
Záměry, převzaté do ZÚR MSK z územních plánů velkých územních celků, které nelze hodnotit v úrovni ZÚR podle §45i ZOPK, budou posouzeny z hlediska jejich vlivů na lokality a celistvost soustavy Natura 2000 v navazujících stupních územně plánovací dokumentace.
3.
Za předpokladu splnění těchto omezujících podmínek nebude mít posuzovaná koncepce Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje významně negativní vliv na lokality a celistvost soustavy Natura 2000.
14
6. POUŽITÉ PODKLADY Evropská Komise 2004: Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000. Planeta XII, 1/2004: 1 – 48. Hora, J. (ed.) 1998: Legislativa EU a ochrana přírody. – Česká společnost ornitologická, Praha. 96 pp. Machar I. et al. 2005: Krajinně-ekologické, vodohospodářské a ekonomické hodnocení záměru výstavby vodního kanálu Dunaj – Odra – Labe. Závěrečná zpráva výzkumného úkolu MŽP ČR. Miko L. a kol., 2005: Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. Nakladatelství C.H.Beck, Praha. Nařízení vlády č.132/2005 Sb. (národní seznam) Pretel J., 2009: Rizika možného budoucího deficitu vodohospodářského potenciálu krajiny v důsledku klimatických změn z hlediska potřeby zajištění záložních zdrojů pitné vody v MS kraji. ČHMÚ Praha. Roth P. (ed.), 2003: Legislativa Evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody. MŽP Praha. Svobodová J. 2004: Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Planeta XII, 7/2004: 1 – 52. Sdělení MŽP ČR č.81/2008 Sb. Sdělení MŽP ČR č.82/2008 Sb. Věstník vlády ČR č.2, roč.4, 2006. Věstník MŽP ČR, roč.17, částka 11, 2007. Weissmannová H. a kol., 2004: Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha, 456 s. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Další podklady v elektronické podobě poskytnuté zadavatelem hodnocení. www.natura2000.cz www.biomonitoring.cz
15
7. PŘÍLOHY – IDENTIFIKACE POTENCIÁLNĚ DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000 A JEJICH PŘEDMĚTŮ OCHRANY 7.1. PTAČÍ OBLASTI A JEJICH PŘEDMĚTY OCHRANY, POTENCIÁLNĚ DOTČENÉ POSUZOVANÝMI ZÁMĚRY V ZÚR MSK
Ptačí oblast Poodří Potenciálně dotčený předmět ochrany : Bukač velký (Botaurus stellaris ,1 - 5 párů) Kopřivka obecná (Anas strepera, 400 - 450 = počet protahujících jedinců) Ledňáček říční (Alcedo athis ,15 – 25 párů) Moták pochop (Cirkus pygargus, 30 – 35 párů) Ptačí oblast Poodří byla vymezena nařízením vlády ČR č.25/2005 Sb. (dále jen „nařízení vlády“) na ploše 8042,5881 ha. Hranice „ptačí oblasti Poodří“ odpovídá hranici „chráněné krajinné oblasti Poodří“. Ptačí oblast Poodří je charakteristická zachovalou, každoročně zaplavovanou nivou řeky Odry, soustavami rybníků, systémem ramen a tůní a vlhkými loukami. ornitologicky je území významné především pro vodní a bažinné ptáky jak v době hnízdění, tak při tahu. Je významným místem odpočinku na jedné z hlavních evropských tahových cest. Rybníky jsou soustředěné do pěti soustav (více než 50 rybníků o celkové ploše 700 ha). Jedná se nejčastěji o eutrofní nížinné rybníky s průměrnou hloubkou 1 m a bohatými litorálními porosty orobinců, zblochanu či rákosu. Hnízdí zde potápka černokrká (Podiceps nigricollis), bukač velký (Botaurus stellaris), husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), hohol severní (Bucephala clangula), čírka modrá (Anas querquedula) a lžičák pestrý (Anas clypeata). Na tahu jsou hojní kromě kachen a racků také bahňáci, především čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Charakteristickými ptáky vázanými svým hnízdištěm na vodní toky jsou ledňáček říční (Alcedo athis) a pisík obecný (Actitis hypoleuca). Na vlhkých loukách je význačným druhem chřástal polní (Crex crex).
Ptačí oblast Beskydy Potenciálně dotčený předmět ochrany: populace a biotop následujících druhů ptáků: čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva).
16
Ptačí oblast byla vymezena Nařízením vlády ČR č. 687/2004 Sb. na ploše 41 907 ha. Ptačí oblast pokrývá zhruba jednu třetinu severní části plochy CHKO Beskydy. Všech deset druhů přílohy I. Směrnice o stanovištích, pro které byla ptačí oblast vymezena, jsou lesní druhy, z nichž některé vyžadují pro svoji trvalou existenci pralesovitý charakter porostů.
Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra - Poolší Potenciálně dotčený předmět ochrany: populace bukáčka malého (Ixobrychus minutus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) a jejich biotopy Území o rozloze 3101 ha se nachází v Moravskoslezském kraji, na Ostravsku, Bohumínsku a Karvinsku a zahrnuje toky řek Odry a Olše, nivní louky a celou řadu rybníků i nádrží vzniklých těžbou štěrkopísku. Charakteristické jsou také rozsáhlé porosty rákosu, díky nimž je oblast velmi atraktivní nejen pro druhy, které jsou předmětem ochrany, ale i po celou řadu dalších ptačích druhů. Nařízení vlády č. 166/2007 Sb., kterým byla tato ptačí oblast vymezena, nabývá platnost 1. června 2008.
7.2. EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A JEJICH PŘEDMĚTY POTENCIÁLNĚ DOTČENÉ POSUZOVANÝMI ZÁMĚRY V ZÚR MSK
OCHRANY,
EVL Karviná – rybníky Potenciálně dotčený předmět ochrany EVL: Páchník hnědý (Osmoderma eremita) Soustava rybníků mezi Karvinou a Dětmarovicemi. EVL je tvořena částmi hrází rybníků Lipový, Dubový a Olšový s výskytem starých listnatých dřevin. Biotopy: Aleje starých listnatých stromů s četnými dutinami na hrázích rybníků s fragmenty tvrdého luhu nížinných řek L2.3B s dubem letním, javorem babykou, habrem obecným a jasano-olšového luhu L2.2B s olší lepkavou. Lokálně významné refugium brouka páchníka hnědého. Předmět ochrany EVL by mohl ohrozit požadavek na případné kácení stromů v souvislosti s návrhem rekonstrukce trati. Pro populaci brouka páchníka hnědého je rozhodující zachování starých stromů s dutinami. V případě nutnosti ošetření dřevin je nutno provést tyto zásahy tak, aby zůstaly přístupné dutiny vhodné pro vývoj larev páchníka. Nepřípustné je vybírání trouchu a chemická konzervace dutin. Páchník hnědý je saproxylofágem, typickým druhem osidlujícím stromové dutiny. Larvy mají víceletý vývoj v trouchu v dutinách živých listnatých stromů, především ve střední a horní části kmene. Preferuje pravděpodobně osvětlené dutiny, proto lze často nalézt populace páchníka v solitérních stromech či alejích. Imaga se objevují od května do září. Aktivují večer a v noci, dutinu však opouštějí jen výjimečně, létat jsou schopni pouze na velmi krátké vzdálenosti. Živí brouci se vyznačují charakteristickou „vůní“. Páchník hnědý se vyskytuje na dvou typech stanovišť. Jednak jsou to původní listnaté lesy (lokality na jižní Moravě (Soutok, Křivé jezero), a v ostatních částech našeho území jsou to staré parky a aleje. Tyto antropo-
17
genní biotopy představují dnes většinu lokalit, z čehož lze odvodit i příčiny ohrožení druhu. Je jím především odstraňování starých stromů (jak osídlených, tak k osídlení vhodných – v parcích i lesích, kde se vyskytuje) a související likvidace alejí (často z "bezpečnostních" důvodů). Dalším významným faktorem je vypalování a sanace dutin stromů, rovněž nadměrné využívání larev jako rybářských návnad. Vzhledem k tomu, že došlo k fragmentaci původního areálu (odlesnění) má Osmoderma eremita sklon k vytváření mikropopulací, které jsou o to více náchylné k vymření z vnitřních příčin, je zachování alejí klíčovým faktorem umožnění komunikace mezi mikropopulacemi. V České republice se vyskytuje v současnosti lokálně. Největší počet lokalit a nálezů je znám z jižní Moravy a Třeboňska. Druh je předmětem ochrany v 53 EVL v ČR.
EVL Heřmanický rybník Potenciálně dotčený předmět ochrany EVL: Čolek velký (Triturus cristatus:) EVL tvoří soustava 4 rybníků v k.ú. Heřmanice, Rychvald a Záblatí u Bohumína :Heřmanický rybník, Lesník, Záblatský a Nový stav. Heřmanický rybník je nádrží na zadržování slaných důlních vod s rozlehlými porosty rákosu. Zbylé rybníky jsou rybníkářsky obhospodařovány. Biotopy: rybníky s rozsáhlými porosty rákosin eutrofních stojatých vod M1.1 a přilehlými, druhově chudými, mokřadními vlhkými pcháčovými loukami T1.5 s nízkou reprezentativností. Biotopem čolka velkého jsou tůně s bohatou vodní vegetací a bažiny v okrajových partiích rybníka s rozsáhlými rákosinami. Jedná se o druh nižších poloh. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve výškách 200-600 m n.m. Na jaře žije ve vodě, kde dochází k páření a kladení vajíček. Druh žije v rybnících, jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, vzácněji i v zatopených příkopech, závlahových kanálech, požárních nádržích a vybetonovaných koupalištích. Obecně čolek velký a jemu příbuzné druhy (tj. čolek podunajský a čolek dravý, tzv. velké druhy čolků) preferují hlubší a větší vody než malé druhy. Čolci setrvávají v rozmnožovací fázi života (tzv. vodní fázi) přibližně 3-4 měsíce. Dospělí čolci pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu, v úkrytech v zemi apod. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy, které se živí planktonem a přibližně třech i více měsících se proměňují v čolky. Velké druhy čolků jsou více vázány na vodu než malé, proto i nedospělé čolky nalezneme jak ve vodě, tak i na souši. Čolci zimují v zemních úkrytech: puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, ve sklepích a na dně vodních nádrží zahrabáni v bahně. Rozmnožování předcházejí složité, druhově specifické svatební tance, jejichž smyslem je mj. předejít mezidruhovému křížení. Přesto byli popsáni kříženci s čolkem dravým i s čolkem dunajským, a to dokonce i z našeho území. Druh ustoupil především v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, meliorace, chemizace v zemědělství a podobné zásahy. V neposlední řadě přistupují faktory jako automobilismus, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí osádky) a zarybňování jezírek v lomech a pískovnách. Kromě menších oblastí na jižní Moravě byl původně čolek velký na našem území rozšířen prakticky plošně od nížin do nadmořské výšky 800 m. V současnosti je počet jeho lokalit značně zredukován. Hojnější je dosud v Podkrušnohoří, Doupovských horách a jejich předhůří, na Ostravsku, mezi Kladnem a Rakovníkem, místy v jižních Čechách, na střední Moravě a v okolí Chebu a Plzně. Druh je předmětem ochrany v 61 lokalitách v ČR.
18
EVL Olše Potenciálně dotčený předmět ochrany EVL: populace a biotopy druhů: mihule potoční (Lampetra planeri) a vydra říční (Lutra lutra) EVL tvoří tok řeky Olše v katastrálních územích Bukovec u Jablunkova, Bystřice nad Olší, Hrádek, Jablunkova, Karpentná, Lužnice, Návsí, Písek u Jablunkova, Vendryně. Mihule potoční (Lampetra planeri) je sladkovodní druh mihule, malých rozměrů (obvykle 100 - 160 mm), larvy při proměně jsou větší než dospělci a dosahují až 200 mm délky. Zbarvení těla je modrošedé až zelenavé, břicho bělavé, druh se vyznačuje pohlavním dimorfismem.Obývá potoky a říčky pstruhového a lipanového pásma, nepodniká migrace do větších řek nebo do moře. Tah na místa tření je ovlivňován teplotou vody. Tření mihule potoční probíhá zhruba od druhé poloviny května do poloviny června za teploty vody 6 – 16° C. Trdliště jsou v hloubce 15 – 60 cm na přechodu hlubších proudů do mělčin rychlejšího toku, rychlost proudu kolísá mezi 0,4 – 2,0 m/s. Dno trdlišť je písčité až štěrkovité, vlastní třecí jamky jsou vyhloubeny vytloukáním písku za prudkého vlnění mihule přisáté na dně nebo odvlékání kamenů do velikosti vlašského ořechu, k nimž se mihule přisaje a odpluje s nimi z jamky. Jamky jsou na dně patrné jako světlejší místa, mají vejčitý tvar velikosti až do 30 x 30 cm, jejich hloubka je 5 – 10 cm, delší osa ve směru proudu. Jamka je obsazena párem nebo i větším počtem mihulí. Při vytírání je samice přisátá na dno a samec je přisátý k její hlavě a ovine samci pravotočivým závitem. Tření probíhá 1 – 3 týdny, asi za 13 – 16 dní po tření začínají dospělé mihule hynout. Dospělí jedinci po metamorfóze nepřijímají potravu. Larvy se živí v písčitých nánosech dna detritem, rozsivkami a rostlinnými zbytky. Larvy žijí v písčitých nánosech dna a břehů, ve 4. roce jejich života začíná proměna (přestavba žaber, vznik přísavky, krnění střeva, růst očí), proměna končí asi v březnu až dubnu (v 5. roce života). Od počátku proměny larva nepřijímá potravu. Metamorfóza začíná v létě, v zimě ustává a larvy jsou zahrabány ve dně. V březnu se proměna dokončuje a nastává tah na místa tření. Rozšíření mihule potoční je podobné jako u příbuzné mihule říční, m. potoční však žije mnohem hlouběji ve vnitrozemí. V současné době je její výskyt v pstruhovém a lipanovém pásmu řek a potoků limitován kvalitou vody a přírodním stavem toků. Vydra říční (Lutra lutra) je šelma mimořádně přizpůsobená životu ve vodě. Protáhlé válcovité tělo klade při plavání co nejmenší odpor, svalnatý ocas používá jako kormidlo a krátké nohy m opatřeny plovací blánou. Nosní a ušní otvory může pod vodou uzavřít záhybem kůže, dlouhé hmatové chlupy na čenichu jí usnadňují orientaci i v kalné vodě. Pod vodou vydrží až 4 minuty a uplave 400 m. Doupě bývá umístěné v březích potoka nebo rybníka, s vchodem vždy pod hladinou. Její hlavní potravu tvoří menší plevelné ryby. Podle pozorování e známo, že jen 15% loveckých pokusů vydry končí ulovením ryby. Její lovné teritorium zaujímá až 28 km vodního toku. Během René noci může dospělý samec urazit až 10 km a v zimě se může dostat i poměrně daleko od vody. Typický trus odkládá na určitá výrazná místa (kameny v proudu) a podle těchto tzv. pobytových značek může být její přítomnost zjišťována. K páření dochází nejčastěji od února do léta, normální doba březosti 63 dní se ale může protáhnout až na 270 (- 300) dní. Nejčastější vrhy mají 2 – 3 mláďat, kterým se oči otvírají mezi 31. – 34. dnem života. Do vody se mláďata dostávají poprvé asi v 10 týdnech života a pohlavně dospívají a ve druhém nebo třetím roce. Samice žije velkou část roku spolu s mláďaty, o jejichž výchovu se brzy po narození stará i samec. Stav populace vydry říční byl u nás zdecimován tvrdým pronásledováním ze strany rybářů a lovců a vlivem znečištění
19
vodních toků. Velmi častou příčinou úhynu vydry bývá v posledních letech kolize zvířat s motorovými vozidly, zejména v místech křížení komunikací s vodními toky. V současnosti se díky ochranářským opatřením početnost populace vydry říční mírně zvyšuje.
EVL Horní Odra Potenciálně dotčený předmět ochrany EVL: populace a biotopy druhu: vranka obecná (Citrus gobio) EVL tvoří tok řeky Odry v katastrálních územích Heřmánky nad Odrou, Jakubčovice nad Odrou, Klokočov u Vítkova, Klokočůvek, Spálov. Území EVL leží asi 25 km jižně od Opavy v oblasti Nízkého Jeseníku. Jedná se o úsek toku Odry mezi soutokem s Něčinským potokem a obcí Jakubčovice nad Odrou.Řeka Odra má ve vymezeném úseku přirozený charakter se širokým vinutím toku v podhůří Oderských vrchů. Substrát je v proudných úsecích kamenito-štěrkový až balvanitý, místy písčitý. V okolí řeky je vytvořena plochá údolní niva. Biotop řeky s přirozeně vyvinutým korytem (V4B) je lemován jasano-olšovým luhem (L2.2B) a vrbovými křovinami. Z ryb byl zaznamenán výskyt pstruha obecného (Salmo trutta), lipana podhorního (Thymallus thymallus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a vranky obecné (Cottus gobio). Úsek Odry od Jakubčovic nad Odrou po soutok s Něčínským potokem představuje velmi významnou lokalitu s bohatou populací obou druhů vranek. Tato lokalita navazuje na výše ležící tok Odry spadající do EVL Libavá. Hustota osídlení vrankou obecnou je nejvyšší v obci Klokočůvek. Pro vranku obecnou je nebezpečné časté vysýchání toku, způsobené nízkými průtoky v Odře, a nevhodné úpravy toku postihující kamenitá a štěrkovitá stanoviště vranek. V úseku řeky v EVL je nutné vyloučit vodohospodářské aktivity, které by vedly k poškození biotopu druhu. Jsou to zejména zásahy do morfologie dna a břehů v neupravených úsecích. Za velmi škodlivý zásah je nutné považovat odstraňování štěrkových sedimentů z koryta. Vzhledem k nízké mobilitě druhu je rovněž nežádoucí budování migračně neprostupných příčných staveb. Negativně působí rovněž vzdutí nad stupni, které mění charakter proudění v toku. Zvláštní pozornost je nutné věnovat stávajícím i zamýšleným odběrům vody, kdy hrozí ovlivnění průtokového režimu a následně změna ekologických podmínek. Veškeré případné zásahy do koryta musí probíhat mimo období tření a ranného vývoje jedinců (březen – duben). Rovněž je v tomto období nutné omezit práce v úsecích situovaných proti proudu, při nichž vzniká zákal. Vhodnými opatřeními jsou naopak koncepčně realizované revitalizace v zájmovém úseku toku, ale také v úsecích navazujících.Z rybářského pohledu je možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k ochraně trdlišť. Vranka obecná obývá horské a podhorské potoky v úsecích s členitým štěrkovým nebo štěrkopískovým dnem, kde se po většinu času ukrývá pod kameny. Její přítomnost vykazuje vysokou kvalitu toku, jde o tzv. bioindikační druh. Pohybuje se jen krátkými poskoky, neboť je vzhledem k absenci plynového měchýře špatným plavcem. Živí se bentickými živočichy. O nakladené jikry pečuje samec. Vranka obecná žije maximálně osm let a dorůstá velikosti do 15 centimetrů. Oproti vrance pruhoploutvé (Cottus poecilopus) nemá na břišních ploutvých souvislé příčné tmavé pruhy. V České republice je vranka obecná rozšířena po celém území ve vhodném prostředí horských a podhorských toků. Vranka je velmi citlivá na znečištění toků a dostatek kyslíku ve vodě a je také ohrožená především ničením obývaného biotopu. Toky horních částí povodí s vhodným kamenitým substrátem byly totiž často nevhod-
20
ně upravovány (v rámci meliorací či protipovodňových opatření). Ohrožovat predačním tlakem ji mohou také lososovité ryby, především pstruh obecný (Salmo trutta), vysazované v nadměrných počtech. Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s kontrolou čistoty vod a se zamezením necitlivých technických zásahů do koryt toků a jejich substrátu. Z rybářského pohledu je na většině území možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k velikosti a početnosti nasazovaných lososovitých ryb.
EVL Sovinec Potenciálně dotčený předmět ochrany EVL: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Území plošně rozsáhlé EVL se nachází jižně od Rýmařova na JZ okraji Nízkého Jeseníku. Zahrnuje údolí Oslavy, Huntavy a přilehlé oblasti. Vyskytují se zde metamorfika vrbenské série spodního devonu, droby hornobenešovské série a fylitické břidlice andělskohorských vrstev. Členitá hornatina se dvěma výraznými, hluboce zaříznutými údolími Huntavy a Oslavy. Ve střední části údolí Huntavy jsou na obou svazích časté skalní výchozy. Ve vymezeném komplexu je značné převýšení – na soutoku Huntavy a Oslavy je nadmořská výška 296 m n. m., nejvyšším bodem v území je Jasan (674 m n. m.). Poměrně pestrá mozaika různých biotopů, převládají květnaté bučiny L5.1 s charakteristickými a dobře vyvinutými fytocenózami květnatých bučin as. Dentario enneaphylli-Fagetum. Významné jsou i acidofilní bučiny L5.4 as. Luzulo-Fagetum, k důležitým stanovištím patří skalní biotopy silikátových skal v údolí Huntavy, především v NPP Rešovské vodopády. Ojedinělé jsou výskyty vápnitých skal a sutí. Na bázích svahů bočních údolí jsou na podsvahových deluviích vyvinuty suťové lesy L4, důležitá je také kvalita a zachovalost potoků a potočních niv. Z nadregionálního hlediska je významné velké zastoupení jedle a to jak v přírodních bučinách, tak i v druhotných smrčinách a kulturních, smíšených porostech. V roce 2004 byl na území NPP Rešovské vodopády v údolí říčky Huntavy zaznamenám výskyt mechu Buxbaumia viridis. Druh byl nalezen celkem na 5 tlejících kmenech. Vzhledem k velkému množství vhodného substrátu a pro druh příznivým podmínkám lze předpokládat širší výskyt druhu na lokalitě. Nadregionálně významné je zastoupení jedle ve většině porostů včetně druhotných smrčin a kulturních listnato-jehličnatých porostů. Celkový význam je v rozsahu, zachovalosti a různorodosti bučin, včetně toho, že se jedná o porosty na velkých souvislých plochách, a že je zde u všech typů bučin velké procento mladých porostů. Významná lokalita druhu Buxbaumia viridis v Moravskoslezském kraji.
21
EVL Poodří Potenciálně dotčený předmět ochrany EVL – stanoviště: 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 6,9505 ha 3140 Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0,7839 ha 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 126,1551 ha 6440 Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 14,1803 ha 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) 198,7884 ha 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 0,2622 ha 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 85,6794 ha 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 328,1929 ha 91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 367,3523 ha Potenciálně dotčený předmět ochrany - druhy: 1166 čolek velký 1188 kuňka ohnivá 1061 modrásek bahenní 1060 ohniváček černočárý 1084 páchník hnědý 1145 piskoř pruhovaný 4056 svinutec tenký 1032 velevrub tupý Údolní niva řeky Odry JV od Ostravy v úseku Jistebník - Studénka - Mankovice, včetně jejích říčních na rozhraní dvou geologických celků - Českého masívu a Západních Karpat. Povrch je tvořen kvartérními uloženinami (nejstarší jsou glacilakustrinní písky a jíly, v nadloží fluviální štěrky a pískoštěrky wurmského stáří, zcela na povrchu mladoholocenní povodňové hlíny). Pravobřežní terasy jsou tvořeny na bázi fluviálními štěrky a štěrkopísky /mindel-riss/, na nich glacilakustrinní písky, jíly a glacifluviální štěrkopísky sálského zalednění. Povrch tvořen sprašovými hlínami wurmského stáří o mocnosti 1-5 m. Protáhlá říční niva je orientovaná ve směru JZ - SV s nejnižší nadmořskou výškou v Ostravě - Zábřehu 212 m n. m. na řece Odře a nejvyšší opět na řece v Mankovicích 283 m n. m. Maximální výška je na říční terase v jižní
22
části území, při hranici CHKO Poodří v Hůrce (298 m n. m.). EVL se vyznačuje specifickým charakterem lužní parkové krajiny, v níž se kolem meandrujícího toku řeky Odry střídají lužní lesy s loukami s bohatou rozptýlenou zelení remízků a solitérních stromů. Krásu této krajiny podtrhují lužní tůně a drobné meandrující přítoky řeky, stejně jako rybníky a rybniční soustavy s velkým množstvím rostlinstva na hladinách i v litorálech, s četnými druhy živočichů, především ptáků a obojživelníků. Pro vegetaci Poodří je podstatný přirozeně zachovalý hydrologický systém řeky Odry s unikátní délkou neregulovaného toku. V nivě se uplatňují především společenstva lužních lesů, představujících primární vegetaci zaplavovaných a podmáčených poloh (Carici acutiformis-Alnetum, Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum, Querco-Ulmetum, Querco-Populetum, Salici-Populetum,Salicetum albae, Salicetum triandrae)., Svahy říčních teras a částečně také starých vysokých rybničních hrází jsou porostlé dubohabrovými a dubolipovými lesy (Tilio-Carpinetum, Carici pilosae-Carpinetum), s velmi vzácným výskytem suťových a roklinových listnatých lesů (Tilio-Acerion) a květnatých bučin (Melico-Fagetum, Dentario glandulosae-Fagetum) na prudkých svazích jižní části území v Bernarticích nad Odrou. Kromě lesních společenstev jsou významně zastoupena společenstva vodní a mokřadní, zařazená především do svazů Lemnion minoris, Utricularion vulgaris, Hydrocharition, Nymphaeion albae, Magnopotamion, Potamenion lucentis, Parvopotamion, Batrachion aquatilis, Phragmition communis, Oenanttion aquaticae, Phalaridion arundinaceae, Sparganio-Glycerion fluitantis, Caricion gracilis. Polopřirozenou vegetaci různých typů vlhkých, podmáčených a mokrých luk představují Arrhenatherion, Alopecurion pratensis, Calthion, Filipendulenion. Křoviny pak prezentují v nivě řeky mokřadní vrbiny Salicion cinereae a vrbové křoviny Salicetum triandrae, Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis. Na vysychavých místech nivy (na kolmých hlinitých březích meandrů řeky) a říčních terasách v okrajích lesních porostů a na mezích pak mezofilní a xerofilní křoviny Rhamno catharticaeCornetum sanquineae. Pro krajinu Poodří je typické střídání meandrujícího toku Odry, lužních lesů, luk a rybníků s drobnými toky přítoků. Solitérní zeleň a remízky v lukách, stejně jako porosty hrází rybníků a aleje podél cest většinou odpovídají druhovým složením okolním přirozeným společenstvům. Výjimku tvoří staré vysoké rybniční hráze, na nichž se vyvinula společenstva dubohabřin, přestože ve vedlejší nivě jsou porosty lužní. Mozaika společenstev vodních toků, lužních lesů, luk, rybníků, trvalých i periodických tůní a močálů vytváří velmi příznivé podmínky pro trvalou existenci celé řady chráněných a ohrožených druhů rostlin, mj. Salvinia natans, vyskytující se u nás pouze na severní Moravě, má v tomto území nejpočetnější populace. Stejně početné populace má i Trapa natans. Častým druhem s pěknými populacemi je na rybničních soustavách Bartošovic, Studénky i Polanky nad Odrou Caulinia minor. Význam lokality podtrhuje i výskyt Elatine alsinastrum. Mezi kriticky ohroženými rostlinami je dále například Nymphoides peltata, Cyperus flavescens. Mezi silně ohroženými jsou například Ceratophyllum submersum, Cornus australis, Nymphaea candida, Orchis mascula, Potamogeton trichoides, Scirpus radicans, Valeriana simplicifolia, přičemž Epipactis albenis se vyskytuje na četných lokalitách. Velmi významné je území Poodří i z hlediska zoologického. Mokřady jsou nejen významnou ptačí tahovou cestou střední Evropou. Je zde 700 ha rybníků, na nichž se zdržuje průměrně 1000 kachen r.Anas, 1000 exemplářů r.Aythya, 100-170 ex. Fulica atra, 1500-2000 ex. Va-
23
nellus vanellus, 6500-19.600 ex. Larus ridibundus, 50-100 ex Podiceps cristatus, 50-120 ex. Ardea cinerea. Rovněž veškerý další život je vázán na přirozený hydrologický režim řeky Odry, která ovlivňuje mokřadní ekosystémy výskytem vzácných společenstev bezobratlých i obratlovců, specifických pro podmáčené biotopy. Louky hostí například až několik tisíc čejek chocholatých (Vanellus vanellus), opět se zvyšují stavy křepelky (Coturnix coturnix) a koroptve (Perdix perdix). Je potvrzován nárůst zástupců řádů Lepidoptera a Ortoptera bioindikátorů vyváženosti lučních společenstev. Tůně a slepá ramena tvoří biotopy pro žábronožky (Anostraca) a obojživelníky (Amphibia). Četné populace zde mají především druhy Pelobates fuscus, Triturus cristatus, Rana lessonae, Rana ridibunda (C1), Triturus vulgaris, Hyla arborea, Rana arvalis, Rana dalmatina, Rana aesculenta (C2), Bombina bombina, méně častější Bombina variegata, dále Bufo viridis, a Bufo bufo (C3). Řeka Odra si díky přirozenému toku zachovala vysokou samočistící schopnost. Čistotu vody dokazuje přítomnost populací raka říčního (Astacus fluviatilis) a zvláště chráněných druhů ryb (Alburnoides bipunctatus, Phoxinus phoxinus, Cottus gobio a Misgurnus fossilis). Savce zastupují Barbastella barbastellus, Pipistrellus nathusii, Nyctalus leisleri, Myotis bechsteini, Myotis myotis, Lutra lutra (C2) a Cricetus cricetus, Myotis brandti, Plecotus austriacus, Dryomys nitedula, Glis glis, Sciurus vulgaris (C3). V území EVL je několik lokalit součástí CHKO Poodří (vyhl.č.155/91 Sb.,o zřízení chráněné krajinné oblasti Poodří), od r. 1993 Ramsarskou lokalitou mezinárodního významu, v územních systémech ekologické stability je část také součástí nadregionálního biocentra Oderská niva a nadregionálního biokoridoru Poodří-jih. V rámci Natury 2000 je území součástí stejnojmenné ptačí oblasti.
EVL Beskydy Potenciálně dotčený předmět ochrany EVL Beskydy zahrnuje 25 předmětů ochrany. Zastoupeny jsou 2 rostlinné druhy, 11 živočichů a 12 stanovišť. Na území EVL byly také vyhlášeny 2 ptačí oblasti – Horní Vsacko a Beskydy, které zahrnují 12 druhů ptáků jako předměty ochrany.
Stanoviště jako předmět ochrany EVL Beskydy (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) Rozloha v ha na lokalitě
Procent. zastoupení z výměry lokality
Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech)
698
0,58
Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně
147
0,12
Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)
10 344
8,5
7220*
Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)
0,546
0,00045
8310
Jeskyně nepřístupné veřejnosti
0,015
0,000012
Kód stanoviště 6230* 6430 6510
Biotop
24
Kód stanoviště
Biotop
Rozloha v ha na lokalitě
Procent. zastoupení z výměry lokality
9110
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
12 695
10,545
9130
Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
8 549
7,101
9140
Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius)
153
0,127
9170
Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
124
0,103
9180*
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
665
0,552
91E0*
Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)
817
0,678
1 051
0,873
9410
Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)
Druhy jako předmět ochrany EVL Beskydy Velikost populace C: hojný R: vzácný V: velmi vzárný U = není známo Kód
hojný: pravidelně se vyskytující ve větším počtu jedinců
Druh
vzácný,nehojný: pravidelně se vyskytující v malém počtu jedinců velmi vzácný: nepravidelně se vyskytující v minimálním počtu jedinců 4109
Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum ssp. moravicum)
R
1386
šikoušek zelený (Buxbaumia viridis)
1193
kuňka žlutobřichá (Bombina variegata )
C
1352*
vlk (Canis lupus *)
R
4014
střevlík (Carabus variolosus)
C
1086
lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus)
U
1355
vydra říční (Lutra lutra)
R
1361
rys ostrovid (Lynx lynx )
R
1324
netopýr velký (Myotis myotis )
R
2001
čolek karpatský (Triturus montandoni)
R
1032
velevrub tupý (Unio crassus)
U
1354*
medvěd hnědý (Ursus arctos *)
R
4026
Rhysodes sulcatus
U
R (U)
25
EVL Beskydy je rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR. Je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu tvoří hranici Jablunkovská brázda. Západní okraj tvoří tok Senice, a dále úbočí Veřovických vrchů. Lokalita zaujímá celé území stávající CHKO Beskydy. Geologie: flyšové pásmo Západních Karpat, z paleogénu, případně z křídy, složení - převážně pískovce a jílovce, méně slepence, prachovce, slínovce, slíny a jíly. Typické znaky - rytmické střídání vrstev (gradační zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Typický fenomén - štěrkonosné vodní toky, pseudokrasové jeskyně (beskydský pseudokras), v oblasti je množství sesuvných území. Geomorfologie: Vnější Západní Karpaty - geomorfologické jednotky: Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy, Rožnovská brázda (část). Reliéf tvoří členitá hornatina s několika hlavními hřebeny a řadou postranních údolí, evropsky významná lokalita se rozkládá v n.v. 350 (tok Bečvy v Rožnově p.R.) - 1323 m (Lysá hora). EVL Beskydy je převážně hornatá a lesnatá krajina. Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno a poznamenáno pozůstatky pasteveckého horského typu hospodaření. Je zde vyhlášeno 50 maloplošných zvláště chráněných území. Lesní vegetaci tvoří především acidofilní bučiny (L5.4), méně květnaté bučiny as. Dentario enneaphylli – Fagetum a Dentario glandulosae-Fagetum (L5.1). V menších rozlohách jsou zastoupeny dubohabřinami as. Carici pilosae - Carpinetum (L3.3B). a údolní jasano - olšové luhy (L2.2A,B). Květnaté bučiny jsou typické především pro živinami bohatší půdy v oblasti Javorníků a na jižních svazích Vsetínských vrchů. V oblasti Lysé hory, Smrku, Travného, Velkého Polomu a Kněhyně převládají podhorské a horské typy acidofilních bučin (L5.4), které ve vyšších partiích střídají horské klenové bučiny (L5.2) a třtinové smrčiny (L9.1). V rozvolněných porostech papratkových smrčin (L9.3) a jako náhradní společenstvo ve vytěžených imisních smrčinách se vyskytují porosty kapradinových niv s Athyrium distentifolium (A4.3). Klimaxová vegetace papratkových smrčin se vyvíjí v nejvyšších polohách na mlžných závětrných svazích severozápadní, méně také severovýchodní expozice. Na prudkých svazích se maloplošně nachází suťové lesy (L4 ). Objevují se na mezotrofních rankerech, často sycených svahovou vodou, i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. V pestrém zastoupení travinobylinných společenstev dominují ovsíkové louky (T1.1) a poháňkové pastviny as. Lolio - Cynosuretum i as. Anthoxantho - Agrostietum (T1.3). V horních částech svahů s mělkým půdním horizontem se vyskytují podhorské smilkové trávníky (T2.3A, B). V jižní části území (Javorníky, jižní svahy Vsetínských vrchů) nalezneme širokolisté suché trávníky a to i s výskytem jalovce a orchidejí (T3.4A-C). Na vlhkých stanovištích se objevují pcháčové louky (T1.5), slatinné louky (R2.1, R2.2, R2.3, R2.2) a tužebníková lada (T1.6), v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10). Roztroušeně a zpravidla maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy (S1.1, S1.2) a jeskyně (S3). Větším skalním útvarem jsou Pulčínské skály v Javorníkách. Maloplošně nalezneme také prameniště (R1.1, R1.3, R1.4) a mokřadní vegetaci (M1.1,M5, V1F). Poměrně rozšířené jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (K3) na mezích na loukách nebo jako lesní lemy. Podél potoků jsou vyvinuty liniové porosty devětsilových lemů (M5) s Petasites hybridus, Petasites albus a vzácně i Petasites kablikianus. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin.
26
EVL Řeka Ostravice Potenciálně dotčený předmět ochrany EVL: vranka obecná (Cottus gobio) EVL tvoří úsek řeky Ostravice od Bašky po Vratimov v ř. km cca 15,0 – 29,9. Územím probíhá hranice celků Ostravská pánev a Podbeskydská pahorkatina. Krajinu tvoří mělké údolí meandrujícího vodního toku protékající rovinou až členitou pahorkatinou. Ostravice je typický beskydský štěrkonosný tok, protékající širokou nivou. V minulosti byl téměř celý regulován (stejná šířka toku, kamenná pata svahu, v zastavěných územích vybudovány odsazené hráze). V současnosti si tok ve vymezeném korytu vytváří přirozenou strukturu dnových sedimentů - štěrkové nánosy jsou odtěžovány správcem toku z důvodu zlepšení průtočné kapacity koryta. Proud toku je většinou táhlý s peřejnatými úseky, které jsou spíše přechody mezi tůněmi. V okolí vodního toku v Ostravské pánvi převažuje měkký luh nížinných řek L2.4 s vrbou bílou a dubem letním, v podrostu pak místy s dominantní křídlatkou, v Podbeskydské pahorkatině je řeka Ostravice lemována převážně fragmenty údolního jasano-olšového luhu L2.2B, místy pak v mozaice s vrbovými křovinami. Tok řeky s kamenitým dnem obývají z ryb pstruh obecný (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), parma obecná (Barbus barbus) a vedle doplňkových druhů parmového pásma také například vysazovaná štika obecná (Esox lucius), lín obecný (Tinca tinca) nebo kapr obecný (Cyprinus carpio). Tok Ostravice představuje velmi významnou lokalitu vranky obecné v povodí Odry. Lokalitu ohrožují především případné úpravy koryta a dále komunální znečistění a nevhodné rybářské obhospodařování (skladba a početnost obsádky). V zájmovém úseku je proto nutné omezit či zcela vyloučit vodohospodářské aktivity, které by vedly k poškození biotopu druhu. Jsou to zejména zásahy do morfologie dna a břehů v neupravených úsecích. Za velmi škodlivý zásah je nutné považovat odstraňování štěrkových sedimentů z koryta. Vzhledem k nízké mobilitě druhu je rovněž nežádoucí budování migračně neprostupných příčných staveb. Negativně působí rovněž vzdutí nad stupni, které mění charakter proudění v toku. Zvláštní pozornost je nutné věnovat stávajícím i zamýšleným odběrům vody, kdy hrozí ovlivnění průtokového režimu a následně změna ekologických podmínek. Veškeré případné zásahy do koryta musí probíhat mimo období tření a ranného vývoje jedinců (březen – duben). Rovněž je v tomto období nutné omezit práce v úsecích situovaných proti proudu, při nichž vzniká zákal. Vhodnými opatřeními jsou naopak koncepčně realizované revitalizace v zájmovém úseku toku, ale také v úsecích navazujících.
EVL Niva Morávky Potenciálně dotčený předmět ochrany EVL: typy přírodních stanovišť (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) 3230
- Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židovníkem německým (Myricaria germanica)
9170
- Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
91E0*
- Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)
27
Řečiště a niva Morávky jsou vyplněny fluviálními sedimenty údolních niv a nižších údolních teras, povodňovými hlínami a štěrky. Obdobně, ale v daleko menším rozsahu, je tomu v nivě bývalého potoka Račok – dnes tzv. Žermanický přivaděč. Na fluviální sedimenty říční nivy navazují východně od řečiště Morávky fluviální písčité štěrky vyšších údolních teras. Lokalita spadá do celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Třinecká brázda, okrsku Frýdecká pahorkatina. Jedná se o plochou pahorkatinu budovanou flyšovými horninami ždánickopodslezského a slezského příkrovu a kvartérními sedimenty s akumulačním reliéfem spojených náplavových kuželů Morávky a Ostravice, z části s pokryvem sprašových hlín.Krajinná charakteristika: Jedná se o úsek původního neupraveného toku Morávky - typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky v oblasti západokarpatského flyše a na něj vázáné, tokem vytvářené, doprovodné poříční ekosystémy. V území jsou v nivách Ostravice a Morávky rekonstruovány střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum) v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae). Na ně navazovaly podmáčené dubové bučiny (Carici brizoidis-Quercetum) s ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides), od jihu sem zasahovaly karpatské ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum) /Neuhauslová, Moravec [eds.] 1997/. Nejvýznamnějšími typy biotopů na tomto území jsou jasanovo-olšové luhy, západo-karpatské dubohabřiny a štěrkové náplavy s židoviníkem německým. Údolní jasanovo-olšové luhy L2.2B - jedná se o nejrozšířenější biotop, který je přítomen v mnoha podobách od vrbo-topolových olšin, téměř čistých olšin s olší šedou až po porosty s vysokým zastoupením jilmů a některých „tvrdých“ dřevin. Štěrkové náplavy s židoviníkem německým (Myricaria germanica) M4.2 jsou zde vyvinuty v typické podobě, rostliny židoviníku sem byly vysazeny. Sadbový materiál geneticky pochází z původní populace židoviníku v řečišti Morávky, která v úpravou poškozeném korytě zanikla při povodních v roce 1997. Ohroženy rychlým zarůstáním křídlatkou Reynoutria sp., pojezdem techniky a těžbou říčního materiálu z koryta. EVL tvoří úsek původního neupraveného toku Morávky - typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky v oblasti západokarpatského flyše - a na něj vázáné, tokem vytvářené doprovodné poříční ekosystémy. Na této lokalitě se také vyskytují dvě vzácná sarančata Tetrix tuerki a Chorthippus pullus. Tetrix tuerki, který žije na štěrkových náplavech se v celé ČR vyskytuje pouze na tomto místě. Flóra: Kriticky ohrožené druhy: židoviník německý (Myricaria germanica), cídivka peřestá (Hippochaete variegata). Silně ohrožené druhy: cídivka zimní (Hippochaete hyemalis), třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites). Fauna: Kriticky ohrožené druhy - mihule potoční (Lampetra planeri), rak říční (Astacus fluviatilis). Břehy a prosvětlené příbřežní lesní porosty silně zarůstá křídlatka japonská (Reynoutria japonica), méně netýkavka Royleova (Impatiens glandulifera), které potlačují až likvidují původní rostlinné druhy a některé typy stanovišť. V menší míře se zde vyskytuje také bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Zazemnění štěrkových náplavů a šíření křídlatky jsou jednou z příčin ústupu židoviníku německého (Myricaria germanica). Území je pod značným antropickým tlakem neřízené rekreace, lokálního ukládání odpadu a těžby štěrků. Ohrožení současného charakteru vodního toku spočívá ve vodohospodářských úpravách: V jejich důsledku došlo k omezení až zastavení přísunu štěrkových splavenin do území řečiště. Hrazení v povodí Morávky, přehradní hráz a jez ve Vyšních Lhotách natolik narušily pro uchování kvalit řečiště nutný splaveninový režim, že v horní částí CHÚ (zejména ochranné pásmo) je tok již úzký a zařízlý do matečné horniny. Tento proces se postupně šíří do vnitřní částí CHÚ. Přestože zásoby štěrků v území dosahují snad tisíce m3, na mnoha místech tvoří již jen tenkou vrstvu. Intenzívní, stále probíhající, těžba štěrků má velmi silný nega-
28
tivní dopad na náplavové ekosystémy. Vlivem jezu ve Vyšních Lhotách je snižován průtok v korytě řeky v chráněném území. Výstavbou čistíren odpadních vod v území (např. ČOV Raškovice) může paradoxně dojít k místnímu zhoršení kvality vody řeky Morávky v chráněném území.
29
