NATURA 2000 Evropsky významné lokality Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Pracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví

NATURA 2000 Evropsky významné lokality Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 2015

OBSAH

1 Úvod .................................................................................................... 2 2 NATURA 2000 .................................................................................... 3 3 Informační zdroje a kontakty ............................................................. 3 4 Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin .................................... 5 5 Domácí právní předpisy týkající se evropsky významných lokalit . 6 5.1 ZÁKON Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY .................................................................................................. 6

5.1.1 Účel zákona (§ 1) ................................................................................................................................... 6 5.1.2 Vymezení pojmů (§ 3) ............................................................................................................................ 6 5.1.3 Kategorie zvláště chráněných území (§ 14) .......................................................................................... 6 5.1.4 Ochranná pásma zvláště chráněných území (§ 37) .............................................................................. 7 5.1.5 Plány péče o zvláště chráněná území (§ 38) ......................................................................................... 7 5.1.6 Smluvní ochrana (§ 39)......................................................................................................................... 8 5.1.7 Evidence a označování zvláště chráněných území (§ 42)..................................................................... 8 5.1.8 Evropsky významné lokality - vytvoření národního seznamu (§ 45a).................................................. 8 5.1.9 Předběžná ochrana evropsky významných lokalit (§ 45b) ................................................................... 9 5.1.10 Ochrana evropsky významných lokalit (§ 45c) ................................................................................... 9 5.1.11 Sledování stavu ptačích oblastí, evropsky významných lokalit a evropsky významných ................... 9 druhů (§ 45f) .................................................................................................................................................. 9 5.1.12 Podmínky pro vydávání povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze zákazů (§ 45g) ................. 9 5.1.13 Hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.................. 9 (§ 45h, § 45i)................................................................................................................................................... 9 5.1.14 Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin a živočichů (§ 49 a § 50)......................... 10 5.1.15 Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření (§ 58) ................................................ 10 5.1.16 Opatření ke zlepšování přírodního prostředí (§ 68).......................................................................... 10 5.1.17 Finanční příspěvek (§ 69) ................................................................................................................. 11 5.1.18 Orgány ochrany přírody (§ 75) ......................................................................................................... 11 5.2 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 318/2013 SB., A NAŘÍZENÍ VLÁDY 208/2012SB. ............................................................................. 11 5.3 VYHLÁŠKA Č. 166/2005 SB., KTEROU SE PROVÁDĚJÍ NĚKTERÁ USTANOVENÍ ZÁKONA .................................................. 12 Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, ......................................................... 12 V SOUVISLOSTI S VYTVÁŘENÍM SOUSTAVY NATURA 2000 ................................................................................................. 12 5.4 PROCES VYTVOŘENÍ NÁRODNÍHO SEZNAMU EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT .......................................................... 13 A SOUČASNÝ STAV ................................................................................................................................................................ 13

5.5 Podpory v rámci MZE ČR ...................................................................................................................... 14 5.6 PODPORY Z MŽP ........................................................................................................................................................... 15 5.6.1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................. 15 5.6.2 PROGRAM PÉČE O KRAJINU ......................................................................................................................................... 16 5.6.3 PODPORA OBNOVY PŘIROZENÝCH FUNKCÍ KRAJINY ................................................................................................... 17 5.7 PROGRAM LIFE+ .......................................................................................................................................................... 18 5.8 POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍCH NÁHRAD ZA ÚJMU VZNIKLOU OMEZENÍM LESNÍHO............................................................ 18 HOSPODAŘENÍ ...................................................................................................................................................................... 18

5.8.1 Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené ................................ 18 na lesích ........................................................................................................................................................ 18 5.8.2 Vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování .................................. 19 finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor ................................................ 19 a náležitosti uplatnění nároku ..................................................................................................................... 19 5.9 PODMÍNKY HOSPODAŘENÍ V LOKALITÁCH NATURA 2000.............................................................................................. 19

5.9.1 Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky ........................................... 20 významných lokalitách soustavy Natura 2000 (r. 2006) ............................................................................. 20 Obr. č. 1: Mapa evropsky významných lokalit v České republice............................................................................12 Tab. č. 1: Přehled typů přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 vyskytujících se na lesních pozemcích České republiky a jejich převod na biotopy, soubory lesních typů a cílové hospodářské soubory......... .21 Diagramy................................................................................................................................................................. 24

1

1 Úvod Na evropském území členských států se stav přírodních stanovišť neustále zhoršuje a stále více druhů je ve volné přírodě vážně ohroženo. Ohrožená stanoviště a druhy představují část přírodního dědictví a je proto nezbytné přijmout opatření na jejich ochranu. Zachovávání, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je základním cílem členských států. Podpora ochrany a zachování biologické rozmanitosti směřuje k obecnému cíli udržitelného rozvoje, a proto bylo nezbytné přijmout opatření na úrovni jednotlivých členských států EU. S ohledem na ohrožení určitých typů přírodních stanovišť a určitých druhů je nezbytné je klasifikovat tak, aby měly prioritu při včasném provádění opatření na jejich ochranu. S ohledem na závažnost této problematiky, která překračuje hranice států, přijala EU směrnici Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, která spolu se směrnicí Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků, tvoří soustavu chráněných území Natura 2000, která je závazná pro všechny státy EU. Soustava Natura 2000 byla začleněna do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Smyslem této metodické příručky je poskytnout privátním poradcům v lesnictví a vlastníkům lesa základní informace o platné legislativě EU a domácích předpisech týkajících se evropsky významných lokalit. Příručka upozorňuje na řešení možných rozporů mezi hospodářskými cíli vlastníka a zájmy ochrany přírody, získání podpor a náhrad na hospodaření v lesích na území soustavy Natura 2000.

2

2 NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) a směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Směrnice ve svých přílohách vyjmenovávají, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy Natura 2000 vymezeny. Podle směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti (PO), v originále Special Protection Areas (SPA) a podle směrnice o stanovištích jsou vyhlašovány evropsky významné lokality (EVL), v originále Sites of Community Importace (SCI). Společně tvoří tyto dva typy lokalit soustavu Natura 2000. Lokality soustavy Natura 2000 nemají být pouze rezervacemi s přísnou ochranou, kde je vyloučeno hospodaření či dokonce jakýkoliv lidský zásah. Často jsou to naopak území, kde se díky tradičnímu a citlivému hospodaření dochovala cenná společenstva nebo vzácný rostlinný či živočišný druh. Takový způsob hospodaření se stává důležitým nástrojem ochrany. V lokalitách soustavy Natura 2000 jsou tedy zakázány jen takové činnosti, které mají negativní vliv na výskyt předmětů ochrany. Proto také veškeré plány a projekty, které nějakým způsobem mohou významně ovlivnit evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhají samostatnému posuzování vlivů projektů z hlediska zachování předmětu ochrany.

3 Informační zdroje a kontakty Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, novela č. 218/2004 Sb.; Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích; Vyhláška č. 166/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k provádění některých ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny; Nařízení vlády 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit Nařízení vlády 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených na evropský seznam; Vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku; Vyhláška č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci chráněných území; Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice; Planeta, ročník XII, číslo 3/2004; Program péče o krajinu; Podpory v rámci MZE ČR; Podpory v rámci MŽP ČR; Program LIFE+.

3

Kontakty Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 1442/65 100 10 Praha 10 tel.: +420 267 121 111 fax.: +420 267 310 308 e-mail: [email protected] ; ID datové schránky: 9gsaax4 web: www.mzp.cz Ministerstvo zemědělství ČR Těšnov 65/17 110 00 Praha 1 tel.: +420 221 811 111 fax.: +420 224 810 478 e-mail: [email protected] ; ID datové schránky: yphaax8 web: eagri.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11 - Chodov tel.: 283 069 242 fax.: 283 069 241 e-mail: [email protected] ; ID datové schránky: dkkdkdj web: http://www.ochranaprirody.cz, www.natura2000.cz Mapový server AOPK web: http://mapy.nature.cz Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 tel.: +420 222 871 620 fax.: +420 222 871 765 e-mail: [email protected] ; ID datové schránky: jn2aiqd web: http://www.szif.cz Ústav zemědělské ekonomiky a informací Mánesova 1453/75 120 56 Praha 2 tel.: 222 000 222 fax.: 222 725 450 e-mail: [email protected] ; ID datové schránky: v4gdarq web: http://www.uzei.cz/

4

4 Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Směrnice 92/43/EHS byla přijata dne 21. května 1992 a ve stejném roce vstoupila v platnost pro 12 tehdejších členů EU. Směrnice obsahuje 24 článků a 6 příloh. www.natura2000.cz Články 1 a 2 obsahují definice uváděných pojmů a stanovují cíle směrnice. Články 3 - 11 pojednávají o ochraně přírodních stanovišť a stanovišť druhů. Řeší vytvoření spojité evropské ekologické sítě zvláštních oblastí ochrany a přístup členských států k ochraně a zlepšení stavu lokalit. Dále se zabývají vytvářením seznamu lokalit, rozdělením na typy přírodních stanovišť a postupy jednání mezi členským státem, Komisí a Radou, včetně financování a spolufinancování. Určují pokud jakýkoliv plán nebo projekt bude mít na tyto lokality významný vliv, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledku z hlediska cílů jejich ochrany. Stanovují povinnosti členských států zpracovat nezbytná ochranná opatření pro oblasti zvláštní ochrany. Stanovují povinnosti členských států a Komise sledovat a přezkoumávat stav přírodních stanovišť a druhů. Články 12 a 13 ukládají nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany živočišných a rostlinných druhů. Články 14 a 15 uvádějí možnosti odchylných opatření od vytvořeného systému přísné ochrany živočišných a rostlinných druhů. Článek 16 uvádí případy, kdy neexistuje žádné jiné uspokojivé řešení a za podmínky, že populace příslušného druhu přetrvávají navzdory udělené odchylce, se mohou členské státy odchýlit od ustanovení článků 12-15. Ukládá povinnost členským státům předložit Komisi každé 2 roky zprávu o odchylkách. Článek 17 stanovuje povinnost členským státům vypracovat každých 6 let zprávu o provádění opatření přijatých podle této směrnice, jejíž úpravu stanoví výbor. Zpráva je předložena komisi a zpřístupněna veřejnosti. Komise na základě předložených zpráv vypracuje souhrnnou zprávu. Články 18 a 19 se zabývají výzkumnou a vědeckou prací a postupem pro změny příloh. Články 20 a 21 stanovují spolupráci mezi výborem a Komisí. Článek 22 řeší podmínky vysazování druhů do volné přírody. Články 23 a 24 se zabývají transpozicí směrnice a jejímu určení.

Příloha I.

Typy přírodních stanovišť v zájmu společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany.

Příloha II.

Druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyznačení zvláštních oblastí ochrany.

Příloha III.

Kritéria pro výběr lokalit vhodných jako lokality významné pro společenství a pro vyhlášení jako zvláštní oblasti ochrany.

Příloha IV.

Druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu.

Příloha V.

Druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, jejichž odebírání z volné přírody a využívání může být předmětem určitých opatření na jejich obhospodařování.

Příloha VI.

Zakázané metody a prostředky odchytu a usmrcování a způsoby přepravy.

5

5 Domácí právní předpisy týkající se evropsky významných lokalit 5.1 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin byla začleněna do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb. V roce 2004 byl zákon o ochraně přírody a krajiny novelizován zákonem č. 218/2004 Sb., jíž byly do toho zákona transponovány dvě směrnice a to 2009/147/ES „o ptácích“ a 92/43/EHS „o stanovištích“, soustavy Natura 2000. V pracovní metodice jsou uvedena některá důležitá ustanovení zákona, týkající se ochrany evropsky významných lokalit.

5.1.1 Účel zákona (§ 1) Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. 5.1.2 Vymezení pojmů (§ 3) Pro účely tohoto zákona se vymezuje pojem Natura 2000 takto: Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na území České republiky, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 166/2005 Sb.). U evropsky významných druhů označí ty, které vyžadují podle právních předpisů Evropských společenství zvláštní územní ochranu. 5.1.3 Kategorie zvláště chráněných území (§ 14) Návrh evropsky významných lokalit zasahuje do stávajících kategorií zvláště chráněných území: a) národní parky, b) chráněné krajinné oblasti, c) národní přírodní rezervace, d) přírodní rezervace, e) národní přírodní památky, f) přírodní památky.

6

5.1.4 Ochranná pásma zvláště chráněných území (§ 37) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. 5.1.5 Plány péče o zvláště chráněná území (§ 38) Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Zpracování plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o národní parky a chráněné krajinné oblasti zajišťuje ministerstvo životního prostředí. Před schválením plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na své úřední desce. Návrh plánu péče projedná orgán ochrany přírody rovněž s dotčenými obcemi a kraji. O způsobu vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů sepíše orgán ochrany přírody protokol, kterým zároveň plán péče schválí. Plán péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období 10 až 15 let. Schválený plán péče uloží orgán ochrany přírody v ústředním seznamu ochrany přírody a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcím a krajům. Realizaci péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma zajišťují orgány ochrany přírody příslušné ke schválení plánu péče, přitom postupují podle schváleného plánu péče. Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 60/2008 Sb.) obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování. K § 38 odst. 7 zákona vyhláška č. 60/2008 Sb. uvádí: Obsahem plánů péče o NP, NPR a PR je rovněž hodnocení přirozenosti lesních porostů provedené podle zásad a postupem uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce. Výsledky tohoto hodnocení pro jednotlivé lesní porosty se uvedou v písemné a grafické podobě. Zákres barevně odliší stupně přirozenosti do mapy dílčích ploch, lesní porosty ponechané samovolnému vývoji se v popisu a mapách označí odlišně od ostatních. Plány péče o NP, NPR a PR dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb umístěných v lesních porostech zařazených do prvních zón NP, NPR a PR, včetně plošného rozsahu, intenzity a cíle, který má být dosažen, a včetně zákresů jejich umístění do mapy, nebo údaj, že se v těchto lesních porostech žádné těžby neumisťují, a způsob a podmínky zalesnění. Plány péče o CHKO dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb umístěných v lesních porostech zařazených do prvních zón CHKO, včetně plošného rozsahu, intenzity a cíle, který má být dosažen, a včetně zákresů jejich umístění do mapy, nebo údaje o době obmýtní a době obnovní pro jednotlivé hospodářské soubory, v kterých jsou zařazeny lesní porosty v prvních

7

zónách CHKO obhospodařované hospodářským způsobem pasečným, nebo údaj, že se v těchto lesních porostech žádné těžby neumisťují, a způsob a podmínky zalesnění. 5.1.6 Smluvní ochrana (§ 39) Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky nebo památného stromu, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné nebo strom za památný, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona, na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku příslušným orgánem ochrany přírody. Smlouva musí obsahovat zejména: a) vymezení ochranných podmínek chráněného území nebo památného stromu, b) způsob péče o chráněné území nebo strom. Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu smlouvy upraví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. Chráněné území označí, nestanoví-li to smlouva jinak, na svůj náklad orgán, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. není evropsky významná lokalita zvláště chráněným územím (pokud se nepřekrývá s již dříve vyhlášeným ZCHÚ) a je chráněna podle předběžné ochrany (§ 45b zákona č. 114/1992 Sb.).

5.1.7 Evidence a označování zvláště chráněných území (§ 42) Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody. V ústředním seznamu se evidují též evropsky významné lokality, ptačí oblasti a chráněná území. Ústřední seznam je veřejný a každý do něj může nahlížet v přítomnosti pověřeného pracovníka. Ústřední seznam vede Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky v Praze. K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České republiky. Podrobnosti o způsobu označení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem (vyhláška č. 60/2008 Sb.). 5.1.8 Evropsky významné lokality - vytvoření národního seznamu (§ 45a) Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají: a) k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.

Seznam typů evropských stanovišť a evropsky významných druhů v zájmu EU vyskytujících se na území ČR uvádí vyhláška č. 166/2005 Sb. Evropsky významné lokality, které jsou zařazeny do národního seznamu, vymezilo vládní nařízení č. 132/2005 Sb. a jeho novely č. 301/2007 Sb. a č. 371/2009 Sb. Ministerstvo životního prostředí předložilo národní seznam spolu s dalšími požadovanými informacemi o každé lokalitě Komisi k rozhodnutí.

8

5.1.9 Předběžná ochrana evropsky významných lokalit (§ 45b) Poškozování evropsky významné lokality zařazené do národního seznamu a sporné lokality je zakázáno. Za poškozování se nepovažuje řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy a smlouvami uzavřenými dle § 39 tohoto zákona. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu. Předběžná ochrana lokalit přestává platit dnem následujícím po dni jejich vyhlášení za evropsky významnou lokalitu zařazenou do evropského seznamu, nebo po zveřejnění v přehledu evropsky významných lokalit, které nebyly zařazeny do evropského seznamu vyhlášeném MŽP formou sdělení ve sbírce zákonů.

5.1.10 Ochrana evropsky významných lokalit (§ 45c) Orgány ochrany přírody do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády ve Sbírce zákonů upozorní formou veřejné vyhlášky podle § 25 správního řádu vlastníky pozemků v evropsky významných lokalitách nebo jejich částech, jejichž ochranu je podle nařízení vlády podle § 45a odst. 2 třeba zajistit vyhlášením zvláště chráněného území, že jejich ochrana na dotčeném pozemku v případě, že to § 39 připouští, může být zajištěna smluvně. Pokud vlastník pozemku ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení upozornění neučiní žádný písemný úkon směřující k uzavření smlouvy, nebo na základě tohoto úkonu nedojde ve lhůtě dvou let k uzavření smlouvy podle § 39, bude evropsky významná lokalita vyhlášena jako zvláště chráněné území v kategorii ochrany stanovené národním seznamem, a to postupem stanoveným tímto zákonem pro vyhlášení zvláště chráněného území příslušné kategorie. Vyhlášení zvláště chráněných území provedou příslušné orgány ochrany přírody nejpozději do 6 let od přijetí lokality do evropského seznamu.

5.1.11 Sledování stavu ptačích oblastí, evropsky významných lokalit a evropsky významných druhů (§ 45f) Orgány ochrany přírody sledují stav ptačích oblastí, evropsky významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť, zejména evropsky významných lokalit; získané informace předávají Ministerstvu životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí na základě informací orgánu ochrany přírody vypracuje ve stanovených intervalech zprávu, kterou předloží Komisi a veřejnosti.

5.1.12 Podmínky pro vydávání povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze zákazů (§ 45g) Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle tohoto zákona pro evropsky významnou lokalitu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je evropsky významná lokalita určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena.

5.1.13 Hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (§ 45h, § 45i) Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. To se nevztahuje na plány péče zpracované orgánem ochrany přírody pro toto území. Schválení koncepce nebo záměru orgánem ochrany přírody je řešeno v § 45i.

9

5.1.14 Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin a živočichů (§ 49 a § 50) Pro ochranu přírodních stanovišť a druhů platí základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin a živočichů.

5.1.15 Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření (§ 58) Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona. Pokud vlastníku nebo nájemci zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže vznikne újma, má nárok na její finanční náhradu. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu náleží vlastníku nebo nájemci též v případě, že mu vznikne nebo trvá újma v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona. Finanční náhradu poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka nebo nájemce, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala. Pokud je vlastníku nebo nájemci poskytnut finanční příspěvek za omezení z důvodů ochrany přírody podle § 69, pak se nárok na náhradu o takto poskytnutou částku snižuje. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou na území národních parků a jejich ochranných pásem správy národních parků, na území chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem správy chráněných krajinných oblastí a na ostatním území ministerstvo životního prostředí přímo nebo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu. Náhrada újmy se neposkytne za omezení vyplývající z opatření uložených v důsledku nesplnění povinností stanovených tímto zákonem nebo jeho prováděcími předpisy. Poskytování finanční náhrady a způsob určení její výše řeší vyhláška č. 55/1999 Sb. a vyhláška č. 335/2006 Sb.

5.1.16 Opatření ke zlepšování přírodního prostředí (§ 68) (1) Vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability. (2) K provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody mohou uzavírat orgány ochrany přírody či obce s vlastníky či nájemci pozemků písemné dohody. Písemnou dohodou lze upravit rovněž způsob hospodaření ve zvláště chráněných územích a ptačích oblastech. (3) Orgány ochrany přírody jsou oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle odstavce 1, neučiní-li tak na výzvu orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvků. (4) Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění zásahů podle odstavce 3 a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na pozemky. Orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či nájemce o rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům či nájemcům pozemků v souvislosti s těmito zásahy odpovídá orgán ochrany přírody, který zásahy nařídil. Tím není dotčena odpovědnost osob provádějících tyto zásahy.

10

5.1.17 Finanční příspěvek (§ 69) K uskutečnění záměrů uvedených v § 68 odst. 2 lze poskytnout finanční příspěvek vlastníkům nebo nájemcům dotčených pozemků za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí. Finanční příspěvek lze též poskytnout osobě, která provede náhradní ochranné opatření podle § 50. Příspěvek lze poskytovat i ze Státního fondu životního prostředí České republiky. Příspěvek může poskytnout na základě písemné dohody orgán ochrany přírody nebo obec. Bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku i náležitosti dohody o jeho poskytování je stanoveno Ministerstvem životního prostředí ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

5.1.18 Orgány ochrany přírody (§ 75) Orgány ochrany přírody jsou: a) obecní úřady, b) pověřené obecní úřady, c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, d) krajské úřady, e) správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, f) Česká inspekce životního prostředí, g) Ministerstvo životního prostředí, h) újezdní úřady, Ministerstvo obrany.

V ustanoveních § 76, § 77, § 77a, § 78, § 78a, § 79 jsou vymezeny pravomoci jednotlivých orgánů ochrany přírody na úseku ochrany přírody a krajiny.

5.2 Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., a nařízení vlády 208/2012Sb. Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit Vymezení jednotlivých evropsky významných lokalit národního seznamu včetně orientačního vedení hranic a dalších bližších údajů o nich a návrhu kategorie územní ochrany je uvedeno v přílohách č. 1 až 1076 tohoto nařízení. V nařízení jsou vymezeny hranice biogeografických oblastí (kontinentální a panonské) na území ČR podle katastrálních území. Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených na evropský seznam Účinnost tohoto nařízení je od 4. července 2012. Nařízení vlády je totožné s evropskými seznamy pro kontinentální a panonskou biogeografickou oblast, které schválila Evropská komise v listopadu 2010, a které vyšly v Ústředním věstníku pod čísly 2011/64/EU a 2011/86/EU v lednu 2011. Pro každou EVL je uveden její kód, rozloha (ha) a zeměpisná poloha (souřadnice středu). Tímto nařízením vlády přestává pro EVL uvedené v nařízení vlády předběžná ochrana (viz § 45b, odst. 2 ZOPK) a ochrana EVL je zajištěna prostřednictvím zvláště chráněného území nebo, neníli toto vyhlášeno, základní ochranou dle § 45c, odst. 2 ZOPK.

11

Obr. č. 1: Mapa evropsky významných lokalit v České republice

5.3 Vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000 Ve vztahu k evropsky významným lokalitám vyhláška uvádí: -k § 3 odst. 2 zákona Seznam typů evropských stanovišť, které se vyskytují na území České republiky, včetně prioritních stanovišť, je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce; -k § 3 odst. 2 zákona Seznam evropsky významných druhů, které se vyskytují na území České republiky, včetně druhů vyžadujících zvláštní územní ochranu, je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce; -k § 5a odst. 4 zákona Seznam druhů ptáků, na jejichž držení, prodej, přepravu za účelem prodeje, držení a chov za účelem prodeje a nabízení za účelem prodeje se nevztahuje ustanovení § 5a odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona, je stanoven v příloze č. 4 k této vyhlášce; -k § 5a odst. 4 zákona Seznam druhů ptáků, na jejichž lov, vymezený a prováděný v souladu se zvláštními právními předpisy, se nevztahuje zákaz uvedený v § 5a odst. 1 písm. a) a e) zákona, je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce.

12

5.4 Proces vytvoření národního seznamu evropsky významných lokalit a současný stav Soustava NATURA 2000 je v České republice připravována od roku 1999. Za realizaci odpovídá Ministerstvo životního prostředí (MŽP). To pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) přípravou odborných podkladů. Před samotným návrhem EVL byly shromážděny aktuální odborné údaje o rozšíření a početnosti jednotlivých druhů rostlin a živočichů a o kvalitě jednotlivých typů přírodních stanovišť. Protože dosavadní informace o rozšíření a zvláště o početnosti zájmových druhů živočichů a rostlin byly nedostatečné, bylo provedeno v letech 2001 - 2004 rozsáhlé terénní mapování, jehož účelem bylo zjistit aktuální kvalitativní a kvantitativní údaje. Na základě výsledků mapování biotopů byl zpracován digitální podklad, který sloužil pro navrhování tzv. přírodních komplexů, a z nich bylo vybráno 905 lokalit, jako typy přírodních stanovišť, které byly předjednány s vlastníky a uživateli, s obcemi a dalšími významnými subjekty. Výsledkem předjednávání byl upřesněný návrh s celkovým počtem 883 lokalit. Po složitých jednáních s resorty a kraji vláda nakonec svým nařízením č. 132/2005 Sb. schválila tzv. národní seznam 863 evropsky významných lokalit. Ten byl v únoru 2005 předán Evropské komisi. Po zaslání národního seznamu EVL Evropské komisi je Evropským tématickým střediskem na ochranu biodiverzity (ETC/BD) v Paříži prověřována jeho úplnost a formální a věcná správnost. Poté Evropská komise spolu s ETC/BD organizuje pro každou biogeografickou oblast tzv. biogeografický seminář, kde je za přítomnosti zástupců členských států a odborné i nevládní veřejnosti diskutována dostatečnost navržených EVL pro každý druh a typ stanoviště. Shledá-li Evropská komise národní seznam nedostatečným, uloží členskému státu požadavky na doplnění či přepracování národního seznamu. Celý proces je zakončen schválením výsledného, tzv. evropského seznamu lokalit, který je publikován v Úředním věstníku Evropských společenství. V roce 2005 proběhl v Maďarsku panonský biogeografický seminář, na jehož základě byla ČR povinna doplnit svůj národní seznam. To se stalo novelou nařízení vlády pod č. 301/2007 Sb. Celkem bylo doplněno 17 nových lokalit a do 15 stávajících lokalit byl přidán předmět ochrany. Jedna lokalita byla z národního seznamu vyřazena. Národní seznam tak obsahoval 879 lokalit. V dubnu 2006 proběhl tzv. biogeografický seminář pro kontinentální biogeografickou oblast. Celkem bylo k doplnění navrženo 252 nových lokalit, u stávajících 133 evropsky významných lokalit byla navržena změna vedení hranice, a nebo předmětu ochrany. Doplněný seznam musí být odevzdán Evropské komisi do září 2008. Na základě projednání seznamu Evropskou komisí byla vydána novela nařízení vlády pod č. 371/2009 Sb. Celkem bylo doplněno 233 lokalit, 33 lokalit bylo překryto nově 28 lokalitami, 21 lokalit bylo vyřazeno a u 170 lokalit byla provedena nějaká změna. Nyní národní seznam obsahuje 1082 evropsky významných lokalit. Dne 14. října 2013 vyšlo ve Sbírce zákonů nové nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit pod č. 318. Toto nařízení ruší všechna předchozí nařízení vlády týkající se seznamu EVL. V tomto nařízení je 1076 evropsky významných lokalit Po schválení evropského seznamu Radou EU má každý členský stát povinnost vyhlásit lokality jako chráněná území (resp. jinak formálně zajistit jejich ochranu). Které lokality budou ve schváleném evropském seznamu, oznámí MŽP formou sdělení ve Sbírce zákonů. Tímto sdělením je nařízení vlády č.208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených na evropský seznam. Do šesti let poté příslušný orgán ochrany přírody lokality vyhlásí za ZCHÚ v rámci jejich stávajících kategorií nebo zajistí jejich smluvní ochranu. Nová ZCHÚ budou vyhlašovat podle své příslušnosti krajské úřady, MŽP a újezdní úřady na území vojenských újezdů.

Zdroj: http://www.nature.cz/publik_syst2/files16/Vytvareni_soustavy_Natura2000_v_CR.pdf

13

5.5 Podpory v rámci MZE ČR Program je financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství. Platební agenturou je Státní zemědělský intervenční fond. Tento program byl připraven EU na období 2007 – 2013. Fond nahradil opatření podporovaná v minulosti operačním programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP) a Horizontálním plánem rozvoje venkova (HRDP). V současnosti je podpora poskytována pouze v minulosti schváleným projektům. Nové žádosti již nejsou přijímány. Podmínky příspěvku na hospodaření v lesích zahrnutých do soustavy Natura 2000 jsou uvedeny v ose II. Programu v rámci opatření II.2.2 Platby v rámci soustavy Natura 2000 v lesích. V rámci tohoto opatření je jedno podopatření: II.2.2.1 Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu. Podmínky poskytování dotací řeší nařízení vlády č. 147/2008 Sb. a Metodika k provádění nařízení vlády č. 147/2008 Sb. Cíle opatření: - řešení specifického znevýhodnění vlastníků lesa; - zvýšení environmentální hodnoty lesů; - trvale udržitelné využití lesní půdy; - zlepšení životního prostředí a krajiny. Charakteristika podopatření Zachování stavu přírodních stanovišť chráněných podle evropské legislativy tím, že na vybraných územích bude podporováno zachování současné optimální druhové skladby základních dřevin lesních porostů nebo současného hospodářského tvaru lesa. Kategorie příjemců podpory Příjemcem podpory může být: - soukromý vlastník lesního pozemku, - sdružení soukromých vlastníků lesních pozemků s právní subjektivitou. Způsob stanovení podpory Podpora má charakter sazby na technickou jednotku. Podpora se poskytne každoročně po sjednanou dobu 20 let, ve formě kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodářského využití lesů. Žádost je třeba podat každoročně do 15. května kalendářního roku, na který má být podpora poskytnuta. Forma a výše podpory Sazba dotace činí 60 EUR na 1 ha lesního pozemku na rok. Dotace je vyplácena v Kč dle směnného kurzu pro daný rok. Příspěvek z EU činí 80 % veřejných výdajů. Příspěvek ze státního rozpočtu činí 20 % veřejných výdajů. Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě jsou uvedeny v ose II. Programu, v opatření II.1.2 Platby v rámci oblastí Natura 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES. http://www.natura2000.cz/

14

5.6 Podpory z MŽP

Řídícím orgánem je Ministerstvo životního prostředí. Platebním orgánem je Ministerstvo financí. V současnosti je podpora poskytována pouze v minulosti schváleným projektům. Nové žádosti již nejsou přijímány.

5.6.1 Operační program Životní prostředí Natura 2000 je obsažena zejména v opatření:

a) Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 Podporované aktivity: zpracování podkladů a vyhlášení území soustavy Natura 2000. b) Podpora biodiverzity Podporované aktivity: -

opatření k ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů,

-

zajišťování péče o chráněná území,

-

regulace a likvidace populací invazních druhů rostlin a živočichů,

-

obnova a výstavba návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích.

c) Obnova krajinných struktur Podporované aktivity: -

realizace vegetačních opatření v krajině (výsadba a obnova remízů, alejí, solitérních stromů, větrolamů, územní systém ekologické stability atd.).

-

opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability a v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi.

d) Podpora regenerace urbanizované krajiny Podporované aktivity: -

zakládání a revitalizace významné sídelní zeleně, individuální zakládání a obnova parků, stromořadí, hřbitovů, městských a obecních lesoparků atd.

-

odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000.

Podporované aktivity podrobněji na http://www.dotace.nature.cz/.

15

5.6.2 Program péče o krajinu Dotační titul Program péče o krajinu vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ČR pro financování projektů přínosných z hlediska ochrany přírody a krajiny. V rámci tohoto programu jsou poskytovány finanční prostředky pouze na projekty neinvestičního charakteru. Finanční prostředky nelze poskytnout na realizaci opatření, která jsou jako běžná údržba či péče zákonnou nebo smluvní povinností vlastníků a nájemců pozemků, na projekty jejichž cílem je vytváření zisku a na ty, na něž byly poskytnuty finanční prostředky prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky, Ministerstva zemědělství nebo dalších zdrojů státního rozpočtu včetně evropských fondů nebo krajských úřadů. Program je začátkem každého roku aktualizován a upraven směrnicí (MŽP č. 6/2012). Program péče o krajinu se člení na samostatné podprogramy: - Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK volná krajina) - Podprogram pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK handicapy) - Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících ze zákona 114/1992 Sb. a ze schválených plánů péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, včetně navrhovaných (PPK chráněná území) PPK chráněná území Cíl dotačního titulu: -

provádění specifické péče a zajištění konkrétních potřeb menšího rozsahu, které vyžadují zvláště chráněná území (ZCHÚ), ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL)

Předměty podpory: a) Vyhotovení plánů péče a zeměměřičské práce, b) Údržba a budování technických zařízení nebo objektů sloužících k zajištění státem chráněných zájmů v chráněných územích, c) Opatření směřující k odstranění dřívějších negativních zásahů nebo negativních vlivů působících v chráněných územích, d) Opatření zajišťující existenci částí přírody, pro jejichž ochranu byla chráněná území zřízena nebo existenci zvláště chráněného druhu.

Veškeré informace k programu poskytují místně příslušná střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněných krajinných oblastí a Správy národních parků. Tato střediska jsou v příslušné oblasti také sběrnými místy pro podávání žádosti o finanční podporu. Podrobněji též na http://www.dotace.nature.cz/.

16

5.6.3 Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Dotační titul Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ČR pro financování projektů zmírňujících dopady klimatické změny na vodní, lesní i nelesní ekosystémy. V rámci tohoto programu jsou poskytovány finanční prostředky na projekty investičního i neinvestičního charakteru. Tento program není programem veřejné podpory, jedná se výhradně o podporu mimoprodukčních opatření v oblasti ochrany přírody a krajiny, jejichž cílem není vytvoření zisku (nesmí sloužit k výnosovému hospodářskému využití. Opatření podporující naplňování povinností vyplývají zejména z plánů péče o zvláště chráněná území, souhrnů doporučených opatření pro ptačí oblasti, záchranných programů a programů péče pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů.

Program je plánován na roky 2009 - 2018. Program POPFK se člení na šest podprogramů, z nichž otevřené pro všechny zájemce jsou tři: - Adaptační opatření pro zmírnění klimatické změny na vodní ekosystémy - Adaptační opatření pro zmírnění klimatické změny na nelesní ekosystémy - Adaptační opatření pro zmírnění klimatické změny na lesní ekosystémy Předměty podpory: Adaptační opatření pro zmírnění klimatické změny na vodní ekosystémy: - opatření přispívající ke zlepšování přirozených funkcí vodních toků, včetně obnovy jejich migrační prostupnosti, - obnova nebo tvorba mokřadů a tůní, výstavba, obnova nebo rekonstrukce vodních nádrží přírodě blízkého charakteru s cílem zlepšení retenční schopnosti krajiny a podpory biodiverzity - zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim. Adaptační opatření pro zmírnění klimatické změny na nelesní ekosystémy: - tvorba a obnova ekostabilizačních prvků v krajině, - tvorba a obnova biotopů pro zvláště chráněné druhy, - opatření k omezování fragmentace krajiny a podpoře migrační prostupnosti krajiny s výjimkou výstavby rybích přechodů, - likvidace invazních druhů. Adaptační opatření pro zmírnění klimatické změny na lesní ekosystémy: - opatření pro zlepšování druhové, věkové nebo prostorové skladby lesních porostů, včetně likvidace invazních druhů, - opatření za účelem bezpečného ponechání dřevní hmoty v lese, - ponechání výstavků stanovištně původních dřevin na dožití a následnému přirozenému rozkladu po těžbě v lesním porostu, - zpracování lesních hospodářských plánů (dále jen „LHP“) pro hospodářskou úpravu nepasečných forem hospodaření v národních parcích a jejich ochranných pásmech.

Veškeré informace k programu poskytují místně příslušná střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněných krajinných oblastí a Správy národních parků. Tato střediska jsou v příslušné oblasti také sběrnými místy pro podávání žádosti o finanční podporu. Podrobněji též na http://www.dotace.nature.cz/.

17

5.7 Program LIFE+ Life+ modifikuje a slučuje dosavadní programy LIFE - Nature, LIFE Environment, LIFE - Third Countries a LIFE - Forest Focus. Tento program byl schválen Radou ministrů pro životní prostředí Evropské unie na sedmileté období 2007-2013. V současnosti je podpora poskytována pouze v minulosti schváleným projektům. Nové žádosti již nejsou přijímány. Program se skládá ze tří oblastí (priorit): 1. Příroda a biologická rozmanitost, v jejímž rámci bude poskytována podpora na zavádění směrnic o ochraně biotopů a divokých ptáků a na zvýšení znalostí "potřebných pro rozvoj, hodnocení a monitorování evropské politiky týkající se přírody a biodiverzity a legislativy". 2. Politika a správa v oblasti životního prostředí, která se vztahuje na další priority 6. Akčního programu pro životní prostředí kromě biodiverzity a přírody, dále také na rozvoj příslušných politik a jejich implementaci a prosazování. 3. Informace a komunikace o otázkách týkajících se životního prostředí. Obecně je program LIFE+ velice úzce navázán na 6. Akční program pro životní prostředí, který byl vypracován na období 2002 - 2012. V rámci programu dochází ke zřetelnějšímu rozdělení pravomocí mezi Evropskou komisi a členskými státy. http://www.natura2000.cz/ Řídícím orgánem je Ministerstvo životního prostředí. Platebním orgánem je Ministerstvo financí.

5.8 Poskytování finančních náhrad za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření Po zařazení evropsky významných lokalit do národního seznamu jsou tyto lokality v režimu předběžné ochrany (§ 45b zákona č. 218/2004 Sb.) a vzniká nárok na úhradu újmy nebo škody způsobené omezením lesního hospodaření.

5.8.1 Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích V nových podmínkách stanovených soustavou Natura 2000 bylo možné předmět úpravy vyhlášky využít jen omezeně. Z tohoto důvodu bylo Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství pověřeno vydat prováděcí právní předpis, který stanoví podmínky poskytování finanční náhrady, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven touto vyhláškou. Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 335/2006 Sb.

18

5.8.2 Vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku Tato vyhláška stanoví: a) podmínky poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření ve smyslu § 58 zákona (dále jen „náhrada“), vzor uplatnění nároku, náležitosti uplatnění nároku, b) způsob určení výše náhrady za omezení lesního hospodaření, které vzniklo v důsledku: 1. ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji, 2. změny skladby dřevin lesního porostu, 3. prodloužení obmýtí stanoveného v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově převzaté protokolem o převzetí, 4. udržení nebo zavedení tvaru lesa nízkého, 5. snížení zakmenění lesního porostu, 6. dočasného omezení mýtních těžeb na dobu do konce platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy převzaté protokolem o převzetí, trvá-li omezení déle než jeden rok, v případě, že vlastník nebo nájemce nemůže v rámci povolené maximální celkové výše těžeb přesunout mýtní těžbu ve srovnatelných sortimentech surového dříví do jiných porostů, 7. ponechání jednotlivých stromů do jejich fyzického rozpadu v případě, že ponechané stromy tvoří část porostní skupiny o zakmenění maximálně 0,2, 8. ponechání ležícího dříví po těžbě v porostu, 9. mimořádného nebo nákladově náročnějšího opatření, nebo 10. omezení výše povolených těžeb při tvorbě lesního hospodářského plánu. Pro účely této vyhlášky se rozumí lesem nebo jeho částí ponechaným samovolnému vývoji lesní porosty, ve kterých se z důvodů ochrany přírody neprovádí těžba, s výjimkou těžby provedené výhradně za účelem splnění povinností uložených na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu, tj. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a soustřeďování dřeva a tyto činnosti v nich nejsou orgánem ochrany přírody povolovány. Vyhláška vyjmenovává náležitosti k žádosti a v přílohách upřesňuje požadavky a způsob určení výše náhrady.

5.9 Podmínky hospodaření v lokalitách Natura 2000 Hlavním cílem soustavy Natura 2000 je zajistit příznivý stav populací vybraných druhů rostlin a živočichů a příznivý stav přírodních stanovišť. Významnou myšlenkou soustavy Natura 2000 je, že není potřeba omezovat aktivity, které nemají negativní vliv na stav populace chráněného druhu nebo stav přírodního stanoviště. Ve většině území lze očekávat, že obvyklé činnosti budou zachovány, protože nebudou v rozporu s cílem ochrany území. Při vymezování území soustavy Natura 2000 můžeme také počítat s tím, že se často bude jednat o území, kde se i dnes běžně hospodaří například zemědělsky nebo lesnicky. Pokud nebude mít dosavadní způsob hospodaření zhoršující vliv na chráněný druh nebo přírodní stanoviště, bude bez potíží pokračovat i po vyhlášení území soustavy Natura 2000. K dosažení cílů ochrany v územích soustavy Natura 2000 je nezbytná úzká komunikace státu a jeho spolupráce s vlastníky a správci pozemků, obcemi, nevládními organizacemi a dalšími subjekty činnými v jednotlivých lokalitách. V souvislosti se zemědělským a lesnickým hospodařením v lokalitách Natura 2000 bylo vydáno několik metodických materiálů.

19

5.9.1 Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000 (r. 2006) V roce 2005 byla při Ministerstvu životního prostředí ustanovena pracovní skupina, jejímž úkolem bylo řešit problematiku zavádění soustavy Natura 2000 do systému lesního hospodářského plánování a lesnické praxe. Výsledkem jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu životního prostředí České republiky a složené ze zástupců organizací: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Lesy České republiky, s. p., Vojenské lesy a statky ČR, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, jsou Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Byl dohodnut souhrn obecných zásad péče o typy lesních přírodních stanovišť představujících předměty ochrany v evropsky významných lokalitách se zaměřením na: 1) Priority ochrany typů lesních přírodních stanovišť představujících předměty ochrany v konkrétních evropsky významných lokalitách, 2) Opatření nezbytná pro udržení příznivého stavu typů lesních přírodních stanovišť představujících předměty ochrany v konkrétních evropsky významných lokalitách, 3) Opatření doporučená pro zlepšování stavu typů lesních přírodních stanovišť.

Pravidla obsahují přehled jednotlivých typů lesních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 vyskytujících se na území ČR a jejich převod na biotopy. Výsledkem jednání je také Přehled typů přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 vyskytujících se na lesních pozemcích ČR a jejich převod na biotopy, soubory lesních typů a cílové hospodářské soubory.

20

Tab. č. 1: Přehled typů přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 vyskytujících se na lesních pozemcích České republiky a jejich převod na biotopy, soubory lesních typů a cílové hospodářské soubory Typ přírodního stanoviště soustavy Natura 2000 (* hvězdička označuje prioritní stanoviště) 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

Biotopy (podle katalogu biotopů)

Soubory lesních typů

L5.4 Acidofilní bučiny

9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

L5.1 Květnaté bučiny

9140 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem – Acer a šťovíkem horským – Rumex arifolius)

L5.2 Horské klenové bučiny

9150 Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion)

L5.3 Vápnomilné bučiny

0N 13→53 3Z, 3Y, 4Z, 4Y, 5Z, 5Y, 01 6Z, 6Y, (7Y, 7Z), (0Y) 3N, 4N 41 3M, 4M, 3K, 3I, (3S), 4K, 4I, 43 (4S), 4P, 4Q, (3O, 4O) 47 5N, 6N, (7N) 51-(71) 5M, 5K, 5I, 6M, 6K, 6I 53 (5S, 6S) 55→53 5P, 5Q, 6O, 6P, 6Q, (5O) 57 (7K, 7M) 73 (7S) 75 4G, 5G, (3G) 59 (3X), (3Z, 4Z, 5Z, 6Z) 01 3F, 3A, 4F, 4A 41 3B, 3D, 4S, 4H, 4B, 4D 45 3O, 4O, 3V, 4V 47 3C, 4C, 5C 31 5F, 5A, 6F 51 5H, 5B, 5D, 6S, 6H, 6B, 6D 55 5V, 5O, 6V 57 č. 6A 51 6J 01 č. 6V 57 7V, 8V 77 (8A) 71 3X, 4X 01 3Aw, 4Aw 41 3Cw, 4Cw 31 3W, 4W, 5W 35 1C 21 (1I) 23 1S, 1H, 1B, 1D, 1V, 1O, 2S, 2H, 25 2B, 2D, 2V, 2O (1P, 2P) 27 (2X) 01 (3F) 41 3C 31 3S, 3H, 3D 45 1J, 3J, 5J, 6J 01 1A, 2A 21 3U 19 (5U) 51, (55)

9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.1 Hercynské dubohabřiny

L3.2 Polonské dubohabřiny

9180 * Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích – prioritní stanoviště

L4 Suťové lesy

21

Cílový HS

pokračování tabulky Typ přírodního stanoviště soustavy Biotopy (podle katalogu biotopů) Natura 2000 (* hvězdička označuje prioritní stanoviště) 9190 Staré acidofilní doubravy s dubem letním L7.2 Vlhké acidofilní doubravy (Quercus robur) na písčitých pláních

91D0 * Rašelinný les – prioritní stanoviště

91E0 * Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) – prioritní stanoviště

Soubory lesních typů

č. 0O 1P, 1Q, 2P, 2Q, 3P, 3Q (2O) 2T, 3T 2G, 3G R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo) 9R L9.2A Rašelinné smrčiny 7R,8R (3R, 4R, 5R, 6R) L10.1 Rašelinné březiny (č. 0O, 0Q) (č. 0T) (č. 0R) L10.2 Rašelinné brusnicové bory č. 0G č. 0R L10.3 Suchopýrové bory 0T kontinentálních rašelinišť č. 0R L10.4 Blatkové bory č. 0R, č. 9R L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus 6L incana) L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 3L, 5L, (1T, 1G) 2L, 3U L2.4 Měkké luhy nížinných řek č. 1U L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek 1L, (1U), (2L)

91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlanstké a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 91G0 * Panonské dubohabřiny – prioritní L3.3 Karpatské dubohabřiny stanoviště

2I 2S, 2H, 2B, 2O L3.4 Panonské dubohabřiny 1A, 1C 1S, 1B, 1D, 1V, 1O 2X 91H0 * Panonské šipákové doubravy – prioritní L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné 1X stanoviště doubravy 1C (1H, 1O) 91I0 * Eurosibiřské stepní doubravy – prioritní L6.2 Panonské teplomilné doubravy na 1X stanoviště spraši 1C (1H) L6.3 Panonské teplomilné doubravy na 1S písku 1D

13 27 (25) 39 59 01 59 13 39 01 39 01 39 01 01 01 29 19 19 19

23 25 21 25 01 01 21 25 01 21 25 (23), 25 25

01 bazifilní 1X, (1Z, 2Z) 1C, 2C, (2A) 21 (1I) (23) 1H, 1B, 1D, 1W, 1O, (2S, 2H, 2B, 25 2W) 01 L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy, 1Z porosty s kručinkou chlupatou (Genista (1C) (21) pilosa) 1K 23 L8.1A Boreokontinentální bory 0Z, (0Y) 01 lišejníkové 0M 13 L6.4 Středoevropské teplomilné doubravy

91T0 Středoevropské lišejníkové bory

Cílový HS

22

pokračování tabulky Typ přírodního stanoviště soustavy Natura 2000 (* hvězdička označuje prioritní stanoviště) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

Biotopy (podle katalogu biotopů)

Soubory lesních typů

Cílový HS

L9.1 Horské třtinové smrčiny

8Y (7Z, 7Y) 8Z, 8Y 8N, (7N) 8M, 8K, (7M, 7K) (8S, 7S) 9K 6G, (0G) 8O, 8P, (7P, 7Q) 8Q, 8T, 8G, 6T, 7T, 7G 8F, 8A (7F, 7A) 8S, (7B, 7S) 8V, (7V) 9Z, (9K, 9Y)

01 02 71 73 (02) 75 03 59 77 79 71-02 75 77 03 - 02

L9.2B Podmáčené smrčiny

L9.3 Horské papratkové smrčiny

4070* Křoviny s borovicí klečí

A7 Kosodřevina

4080 Subarktické vrbové křoviny

A8.1 Subalpínské laponskou

křoviny

s vrbou 9Z, (9Y)

03

A8.2 Vysoké alpínské listnaté křoviny

9Z, (9Y)

03

7110* Aktivní vrchoviště

R3.1 Otevřená vrchoviště R3.3 Vrchovištní šlenky

9R 9R

01, 03 01, 03

7120 Degradovaná vrchoviště

R3.4 Degradovaná vrchoviště

9R

01, 03

2V, 3V, 4V, (5V)

25-47

7220* Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců R1.3 Lesní pěnovcová prameniště 8210 Chasmofytická skalnatých svahů

vegetace

vápnitých S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal 1X, 2X, 3X, 4X, 1J, 3J, 5J a drolin

8220 Chasmofytická vegetace silikátových S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových 2Y, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 8Y skalnatých svahů skal a drolin

A5 Skalní vegetace sudetských karů

01 01

9Y

03

A6B Acidofilní vegetace alpínských 9Y skal

03

8110 Silikátové sutě horského až niválního A6A Acidofilní vegetace alpínských 9Y stupně drolin

03

8160* Vápnité sutě pahorkatin a horského S2A Pohyblivé stupně hornin

01

sutě

karbonátových 1J, 3J, 5J, 1X, 2X, 3X, 4X

8150 Středoevropské silikátové sutě

S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin 2Y, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 8Y

01

6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky

A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky

9Y

03

A1.2 Zapojené alpínské trávníky

9Y

03

A3 Sněhová výležiska

9Y

03

6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová A4.1 Subalpínské vysokostébelné 9Y společenstva nížin a horského až alpínského trávníky stupně A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy 9Y (8V)

A4.3 Subalpínské kapradinové nivy

Publikaci lze nalézt také v digitální podobě na www.natura2000.cz.

23

9Y (8V)

03 03 03

Diagram č. 1 Postup při zjišťování příslušnosti území do evropsky významné lokality.

http://www.natura2000.cz Evropsky významné lokality Vyhledávání

Konkrétní lokalitu

Vybrat příslušný kraj Vybrat příslušnou lokalitu Vybrat přílohu nařízení Prohlédnout si přiloženou mapu a porovnat s mapovým výstupem z Katastrálního úřadu

Pozemek je z části zařazen do soustavy NATURA 2000

Pozemek je zařazen do soustavy NATURA 2000

Další informace získáte na: ⇒ krajských úřadech ⇒ správách národních parků a CHKO ⇒ regionálních pracovištích AOPK

24

Pozemek není zařazen do soustavy NATURA 2000

Diagram č. 2 Činnosti v evropsky významných lokalitách (EVL) a zjištění zda jsou nebo nejsou součást zvláště chráněných území (ZCHÚ). http://www.natura2000.cz

Evropsky významné lokality

Vyhledávání

Konkrétní lokalitu

Vyplnit kód nebo název lokality

Otevřít stránky věnované lokalitě

Zde jsou uvedeny všeobecné charakteristiky, poloha, ekotop, biotop, kvalita a význam, zranitelnost, management, možné střety zájmů, naturové biotopy a naturové druhy živočichů www.uhul.cz

Mapy

Oblastní plány rozvoje lesů

Panel nástrojů - Hledat

Vyplnit katastrální území

Mapa deklarovaných funkcí – Skupina vrstev

Velkoplošná chráněná území / Maloplošná chráněná území

Panel nástrojů - Informace

Lokalita je součástí ZCHÚ

Lokalita ještě není součástí ZCHÚ

Činnosti vycházejí z plánu péče a jeho promítnutí do LHO a LPH

Činnosti se řídí předběžnou ochranou EVL

Informace na krajských úřadech, správách NP a CHKO, regionálních pracovištích AOPK

25

Poslední aktualizace únor 2015 Předešlé aktualizace byly provedeny v letech 2008, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. Zpracoval Ing. Štěpán Březovják a kolektiv zaměstnanců Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem v roce 2007. Odpovědný vedoucí Martin Polívka DiS. Hrazeno z projektu Ministerstva zemědělství „Odborná podpora poradenství k přípravě na dodržování zákonných požadavků hospodaření a na využívání finanční pomoci v lesním hospodářství“.

26