Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2000

Posouzení vlivu koncepce „Územní plán Ivančice – koncept“ na lokality soustavy Natura 2000

Posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Mgr. Ivana Paukertová Brno, únor 2011

Mgr. Ivana Paukertová: Posouzení vlivu koncepce „Územní plán Ivančice – koncept“ na lokality soustavy Natura 2000

Obsah 1. Úvod 4 1.1 Zadavatel: ......................................................................................................................... 4 1.2 Cíl posouzení:................................................................................................................... 4 1.3 Zpracovatel SEA .............................................................................................................. 4 1.4 Zpracovatel Naturového posouzení.................................................................................. 4 1.4 Postup zpracování hodnocení........................................................................................... 4 1.4.1 Podklady.................................................................................................................... 4 1.4.2. Internetové zdroje:.................................................................................................... 4 2. Údaje o koncepci 5 2.1 Název koncepce................................................................................................................ 5 2.2 Základní údaje .................................................................................................................. 5 2.3 Hlavní cíle koncepce ........................................................................................................ 5 3. Údaje o EVL 9 3.1 Identifikace dotčených lokalit .......................................................................................... 9 3.2 EVL Údolí Jihlavy k.ú. Hrubšice .................................................................................... 9 3.2.1 Popis Údolí Jihlavy v ................................................................................................ 9 3.2.2 Předměty ochrany EVL Údolí Jihlavy .................................................................... 10 3.2.3 Dotčené předměty ochrany EVL Údolí Jihlavy v k.ú. Hrubšice............................. 11 3.3 EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence k.ú. Budkovice.............................................. 12 3.3.1 Popis EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence ....................................................... 12 3.3.2 Předměty ochrany EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence ................................... 13 3.3.3 Dotčené předměty ochrany EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence..................... 14 3.4 EVL Řeka Rokytná k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí ........................... 15 3.4.1 Popis EVL Řeka Rokytná ....................................................................................... 15 3.4.2 Předměty ochrany EVL Řeka Rokytná ................................................................... 16 3.4.3 Dotčené předměty ochrany EVL Řeka Rokytná ..................................................... 16 3.5 EVL Pekárka k.ú. Alexovice......................................................................................... 16 3.5.1 EVL Pekárka ............................................................................................................... 16 3.5.2 Předměty ochrany EVL Pekárka ............................................................................. 17 3.5.3 Dotčené předměty ochrany EVL Pekárka............................................................... 17 3.6 EVL Krumlovský les...................................................................................................... 18 3.6.1 EVL Krumlovský les................................................................................................... 18 3.6.2 Předměty ochrany EVL Krumlovský les ................................................................ 19 3.6.3 Dotčené předměty ochrany EVL Krumlovský les .................................................. 19 4. Hodnocení vlivu koncepce na EVL 20 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení ................................................................. 20 4.2 Možné vlivy koncepce ................................................................................................... 20 4.3 Hodnocení vlivů koncepce na dotčené předměty ochrany............................................. 20 4.3.1. Popis dotčených předmětů ochrany, ekologické nároky........................................ 20 4.3.2. Kvantitativní údaje ................................................................................................. 22 4.3.3. Kvalita výskytu ...................................................................................................... 26 4.3.4 Identifikace vlivů koncepce na předměty ochrany.................................................. 29 4.3.5 Podíl ovlivněné rozlohy/populace předmětů ochrany v dotčených lokalitách........ 30 4.3.6 Významnost vlivů ................................................................................................... 30 4.3.7 Závěr – vlivy koncepce na předměty ochrany ........................................................ 34 4.4. Hodnocení vlivu koncepce na celistvost lokalit............................................................ 36 4.5. Hodnocení možných kumulativních vlivů .................................................................... 36 4.6. Opatření navržená ke snížení nebo eliminaci mírných negativních vlivů .................... 36 4.6.1 EVL Údolí Jihlavy .................................................................................................. 36 2


5. Závěr 37 6. Literatura a použité zdroje 38 6.1 Odborná literatura ...................................................................................................... 38 6.2 Další použité zdroje.................................................................................................... 38

3


Posouzení vlivu koncepce „Územní plán Ivančice – koncept“ na lokality soustavy Natura 2000 Posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

1. Úvod 1.1 Zadavatel: Urbanistické středisko Brno, spol.s r.o. 1.2 Cíl posouzení: Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal koordinované stanovisko č.j. JMK 40048/2011 ze dne 12.4. 2011, které nevyloučilo významný vliv na lokality soustavy Natura 2000 – EVL Údolí Jihlavy v k.ú. Hrubšice, EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence v k.ú. Budkovice, EVL Řeka Rokytná v k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí, EVL Pekárka v k.ú. Alexovice 1.3 Zpracovatel SEA LÖW & spol., s.r.o., Doc.ing.arch. Jiří Löw, autorizovaná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí Vranovská 102, 614 00 Brno tel.: 545 576 250, [email protected] 1.4 Zpracovatel Naturového posouzení Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí Autorizovaná osoba pro posouzení podle § 45i č.j. 35002/ENV/06, 1222/630/06 ze dne 5.9.2007 Řezáčova 28, 624 00 Brno Tel.: 603 39 62 90 IČ: 686 72 217 www.paukertova.cz [email protected] 1.4 Postup zpracování hodnocení 1.4.1 Podklady * Postup posuzování vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, Věstník vlády, 4/2/2006, str. 1-42 * Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Věstník MŽP, XVII/11/2007. 1.4.2 Internetové zdroje: http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Mapový server AOPK http://mapy.nature.cz Údaje o druzích http://www.biomonitoring.cz 4


2. Údaje o koncepci 2.1 Název koncepce Územní plán Ivančice – návrh (podle zákona 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů) 2.2 Základní údaje Katastrální území:

Alexovice, Budkovice, Hrubšice, Ivančice, Kounické Předměstí, Letkovice, Němčice, Řeznovice Obec: Ivančice Obec s pověřeným obecním úřadem: Ivančice Obec s rozšířenou působností: Ivančice Kraj: Jihomoravský Obor: Územní plánování Charakter záměru: Koncept územního plánu, jako základního dokumentu vytvářejícího podmínky pro všestranný rozvoj sídla. Účel záměru: Cílem a obsahem územního plánu je vymezení a uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití, s důrazem na uspořádání zastavěných a zastavitelných ploch a stanovení základních zásad organizace území, včetně postupu při jeho využití a podmínek výstavby tak, aby byly vytvořeny předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, se zvláštním zřetelem na životní prostředí a jeho ochranu. Objednatel ÚP: Město Ivančice Pořizovatel ÚP: Městský úřad Ivančice, odbor regionálního rozvoje Zpracovatel ÚP: Ing. arch. Emil Navrátil, autorizovaný architekt č. 00742 Urbanistické středisko Brno, spol. s.r.o. Příkop 8, 602 00 Brno tel.: +420 545 175 793, fax: +420 545 175 892 www.usbrno.cz, e-mail: [email protected] Předpokládaná doba platnosti ÚP: neomezena Přeshraniční vlivy: ne Varianty záměru: 2 2.3 Hlavní cíle koncepce Základní koncepce rozvoje obce Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro rozvoj města a jeho částí formou komplexního návrhu uspořádání a využití území, s důrazem na vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek. Pro udržitelný rozvoj města jsou navrženy tyto koncepční zásady: společnost atraktivní město cíl : moderní prosperující město služeb, výroby a inovací, je atraktivní místo pro rozvoj lidských zdrojů a stabilizaci společnosti včetně demografického potenciálu města hospodářství v evropském prostoru cíl : dobrá dopravní obsluha a napojení na dopravní koridory je předpokladem k podpoře podnikání a rozvoji cestovního ruchu a ke stabilizaci hospodářství – zvýší se potenciál města pro rozvoj pracovních příležitosti 5


prostředí místo s rozmanitostí života v harmonii s prostředím cíl : regenerace je zaměřena na zvýšení kvality života - rozmanité formy života v kvalitním prostředí - bydlení, volnočasové aktivity v prostředí atraktivní architektury a rozvoj dobře fungující infrastruktury v těsné návaznosti na přírodní prostředí pronikající do města Pro dosažení těchto cílů je nutno dodržet zásady ochrany a kultivace hodnot území a navrženou urbanistickou koncepci rozvoje území. Koncepce rozvoje území města Ivančice ve variantě A i B vychází z podmínky respektování definovaných a chráněných hodnot území, která je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními, a dále z požadavku vymezení rozvojových ploch obce s hlavním cílem zabezpečení souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Územní plán vymezuje:  plochy bydlení v bytových domech BH,  plochy smíšené obytné městské SM,  plochy smíšené obytné venkovské SV,  plochy smíšené městského centra SC,  plochy veřejné infrastruktury OV,  plochy komerčních zařízení malých a středních OM,  plochy komerčních zařízení plošně rozsáhlých OK,  plochy veřejných pohřebišť OH,  plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS,  plochy dopravní infrastruktury silniční DS,  plochy dopravní infrastruktury železniční DZ,  plochy dopravní infrastruktury, účelové komunikace DU,  plochy veřejných prostranství PV,  plochy zeleně veřejných prostranství ZV,  plochy zeleně přírodního charakteru ZZ,  plochy zeleně ochranné a izolační ZO,  plochy těžkého průmyslu a energetiky VT,  plochy lehkého průmyslu VL,  plochy zemědělské výroby VZ,  plochy smíšené výrobní VS,  plochy individuální rekreace RI,  plochy specifické rekreace RX,  plochy vodní a vodohospodářské W,  plochy přírodní NP,  plochy smíšené nezastavěného území přírodní NSp.

6


7


8


3. Údaje o EVL 3.1 Identifikace dotčených lokalit Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal koordinované stanovisko č.j. JMK 40048/2011 ze dne 12.4. 2011, které nevyloučilo významný vliv na lokality soustavy Natura 2000 – EVL Údolí Jihlavy v k.ú. Hrubšice, EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence v k.ú. Budkovice, EVL Řeka Rokytná v k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí, EVL Pekárka v k.ú. Alexovice. 3.2 EVL Údolí Jihlavy k.ú. Hrubšice 3.2.1 Popis EVL Údolí Jihlavy Kód lokality: CZ0614134 Kraj: Jihomoravský, Vysočina Rozloha: 861.9281 ha Biogeografická oblast: kontinentální Kategorie ochrany: PP přírodní památka, NPR národní přírodní rezervace, PR přírodní rezervace Hluboce zaříznuté říční údolí údolí řeky s četnými meandry, mrazovými sruby a občasnými suťovisky na příkrých svazích s četnými erozními zářezy a roklemi. Dále od říčního údolí nacházíme mírné svahy, hřbety a svažité plošiny. Výrazně jsou zastoupeny serpentinity, ve větších tělesech i v řadě menších vložek. Rozsáhlá a z řady hledisek unikátní lokalita s výskytem mnoha ohrožených typů stanovišť, velmi vysoká druhová diverzita, výskyt velkého počtu ohrožených druhů rostlin a živočichů. Součástí EVL je i známá Mohelenská step. Vegetační kryt je tvořen především hercynskými dubohabřinami (L3.1), které převládají na plošinách i mírnějších svazích. Exponované polohy výslunných skal pokrývají acidofilní teplomilné doubravy (L6.5), a to i v extrémních podobách s kručinkou chlupatou (Genista pilosa) (L6.5A). Sušší plošiny a svahy na granulitech jsou stanovištěm suchých acidofilních doubrav (L7.1). V často inverzních polohách bází skal a suťových polí se vyskytují suťové lesy (L4). Na severních a západních svazích na serpentinitech se nacházejí perialpidské hadcové bory (L8.3), extrémní stanoviště na granulitech i hadcích osídlují reliktní boreokontinentální bory bez lišejníků (L8.1B). Vlastní tok Jihlavy tvoří z velké části makrofytní vegetace vodních toků (V4A) a doprovází jej říční rákosiny (M1.4) a vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů (K2.1). Potoční a degradované olšovo-jasanové luhy (L2.2B) jsou naopak mapovány relativně zřídka. Velmi pestrá je skladba nelesní vegetace, přirozené i náhradní. Nejvýznamnější jsou úzkolisté suché (T3.3) a subpanonské stepní trávníky (T3.3A) v komplexu Mohelenské hadcové stepi. Výskyt přirozeného bezlesí indikuje skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1), plošně významná je štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2), místy lze nalézt i vysokostébelnou vegetaci skalních terásek (S1.3). Tyto typy vegetace jsou doprovázeny společenstvy nízkých xerofilních křovin se skalníky (K4A) a suchých bylinných lemů (T4.1). Roztroušeně jsou přítomné drobné plošky s acidofilní vegetací jarních efemér a sukulentů (T6.1). Běžnější náhradní nelesní vegetaci zastupují mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a acidofilní suché trávníky (T3.5), v menší výměře jsou zastoupeny i podhorské acidofilní trávníky (T5.5), mezofilní bylinné lemy (T4.2) a mezofilní křoviny (K3). Velmi pestrá je flora území s řadou významných a ohrožených druhů, např. trávnička obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini), sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), dvouřadec pozdní (Cleistogenes serotina), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens, lýkovec vonný (Daphne cneorum), třemdavu bílou (Dictamnus albus), pryšec hranatý (Euphorbia angulata), p. sivý menší (E. seguieriana subsp. minor), křivatec český 9


(Gagea bohemica), lopuštík skloněný (Hackelia deflexa), oman oko Kristovo (Inula oculuschristi), oman srstnatý (Inula hirta), podmrvka hadcová (Notholaena marantae), vstavač kukačka (Orchis morio), záraza bílá (Orobanche alba), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koniklec luční český (P. pratensis subsp. bohemica), bažanka vejčitá (Mercurialis ovata), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), starček roketolistý (Senecio erucifolius), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kavyl Ivanův (S. pennata), k. sličný (S. pulcherrima), k. tenkolistý (S. tirsa), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), lněnku alpskou (Thesium alpinum), penízek horský (Thlaspi montanum), ovsiřík štíhlý (Ventenata dubia), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a řada dalších. Ohrožené druhy živočichů reprezentují cenné teplomilné druhy pavouků (Ozyptila kopulai, Xysticus marmoratus), mravenců (Plagiolepis vindobonensis, Camponotus aethiops) a dalších bezobratlých (Ephippigera ephippiger, Zygaena laeta, Cycnia luctuosa aj.). Početná je populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Z významných obratlovců lze uvést např. nevelkou, ale vitální kolonii sysla obecného (Spermophilus citellus) a hojnou ještěrku zelenou (Lacerta viridis). Území bylo výrazně poškozeno výstavbou vodní nádrže Mohelno (součást energetické soustavy JE Dukovany) v 70. létech 20. Století, vliv JE se nejvíce projevuje změnou vodního režimu v Jihlavě pod hrází přehrady (roční průběh teplot a úrovně hladiny). Území je pod značným rekreačním tlakem (chaty, turistika). Negativní vlivy lesnického hospodaření (převod listnatých porostů na jehličnaté monokultury) se nejvíce projevuje na přístupnějších plošinách. Degradaci lesní vegetace urychluje masivní invaze netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora). Lidskou činností podmíněné biotopy stepních suchých trávníků jsou při ukončení či trvající absenci vhodné péče ohroženy ecesí dřevin, šířením akátu a zarůstáním vzrůstnými druhy - třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Část cenných ploch je již pod pravidelnou péčí (pastva ovcí, tlumení dřevin). Management: Lesní porosty v přírodním komplexu jsou většinou lesy ochranné na příkrých svazích. V přístupnějších lesních porostech je třeba při obnově upřednostňovat šetrné způsoby, resp. alespoň porosty obnovovat autochtonními listnatými dřevinami a nerozšiřovat plochy jehličnatých kultur. Mezofilní louky v nivě je třeba nadále pravidelně kosit. Na plochách suchých a stepních trávníků (hlavně v okolí Mohelna, Biskoupek a Hrubšic) je třeba udržovat či rozšiřovat optimální péči - extenzivní jednorázovou pastvu ovcí a koz. Na zvláště zachovalých plochách či extrémních stanovištích je možno občas pastvu vynechat, nejlépe s ohledem na průběh počasí (přísušky aj.). Na některých lokalitách primárního i sekundárního bezlesí, kde probíhá ecese dřevin, je nutno provádět jejich tlumení či odstraňování. Pozornost je třeba dále věnovat invazním druhům rostlin - především akátu a netýkavce žláznaté (Impatiens glandulifera). Management stanovišť přástevníka kostivalového Callimorpha quadripunctaria spočívá v zachování jejich lesostepního charakteru, tj. ve výše uvedeném odstraňování náletových dřevin, regulaci porostu sečením, popř. řízenou pastvou. Ve vymezených územích je nutno zachovávat lesní lemy. Obecně je třeba v rámci zásahů respektovat i životní nároky ohrožených živočichů, zvláště bezobratlých (mozaikovitý charakter zásahů, jejich časové i prostorové rozložení, vynechávání plošek, cyklické zásahy aj.). 3.2.2 Předměty ochrany EVL Údolí Jihlavy Typy přírodních stanovišť:

* prioritní typy přírodních stanovišť

10


3260

6190

6210

6240* 8220 9170 9180* 91I0*

Stanoviště/Biotop Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých Subpanonské stepní trávníky T3.3A Subpanonské stepní trávníky Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.1 Hercynské dubohabřiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích L4 Suťové lesy Eurosibiřské stepní doubravy L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou (Genista pilosa)

Předmět ochrany ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Druhy - rostliny:

Nejsou předmětem ochrany. Druhy - živočichové:

* označuje prioritní druhy České jméno přástevník kostivalový

Latinské jméno Callimorpha quadripuncotaria

3.2.3 Dotčené předměty ochrany EVL Údolí Jihlavy v k.ú. Hrubšice * prioritní stanoviště Kód

Biotop

3260

V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)

6190

Výskyt v EVL v Komentář k.ú. Hrubšice ano Nepřekrývá se s návrhovými plochami, nepřímé ovlivnění lze vyloučit ne

Ovlivnění ne

ne

11


6210

6240*

T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých

ano

Nepřekrývá se s návrhovými plochami, nepřímé ovlivnění lze vyloučit

ano

Přímé sousedství s jednou ano návrhovou plochou, za určitých okolností může nastat nepřímý vliv Nepřekrývá se s návrhovými ne plochami, nepřímé ovlivnění lze vyloučit ne ne ne

T3.3A Subpanonské stepní trávníky ano

8220 9170 9180* 91I0*

S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin L3.1 Hercynské dubohabřiny L4 Suťové lesy L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou (Genista pilosa)

Druh přástevník kostivalový

Výskyt ano

ne ne ne

Komentář Za určitých okolností může nastat nepřímé ovlivnění

ne

Ovlivnění ano

3.3 EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence k.ú. Budkovice 3.3.1 Popis EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence Kód lokality: CZ0624128 Kraj: Jihomoravský Rozloha: 99.3176 ha Biogeografická oblast: kontinentální Kategorie ochrany: NPR národní přírodní rezervace, PP přírodní památka Území je tvořeno třemi oddělenými celky, z nichž první se nachází na pravobřežním svahu údolí říčky Rokytné nad centrem Moravského Krumlova, druhé pak na obou svazích údolí Rokytné mezi obcemi Rokytná a Budkovice a třetí v levobřeží pod osadou Budkovice. Podklad je většinou tvořen slepenci permského stáří (tzv. rokytenské slepence). Pro tmel rokytenských slepenců je charakteristická jeho mírná bazicita, čímž se liší od jiných slepenců v okolí Brna. Tato vlastnost podmiňuje zvýšený výskyt bazifilních druhů rostlin. Reliéf je velice členitý, řeka Rokytná vytváří v těchto místech několik meandrů, které díky členitosti a sklonitosti vytvářejí efekt přirozených skalních amfiteátrů. V území je možné nalézt svahy nejrůznější orientace a sklonu, četné skalní výchozy a kolmé skalní stěny, což v kombinaci s různým chemismem půdy vytváří podmínky pro vznik řady odlišných rostlinných společenstev na poměrně malém prostoru. V území se vyskytuje řada unikátních rostlinných společenstev, která se zachovala v geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně zajímavém a členitém útvaru údolí. Díky množství kombinací abiotických podmínek (orientace, sklon, vlhkost, lokální chemismus půdy) se v tomto území vyvinula řada společenstev různého charakteru, díky kterým celé území získalo na mimořádném druhovém bohatství (ověřeno na 550 druhů vyšších rostlin). Vegetace skal, lesostepí, lesů a lesních lemů, která se na území nachází, je druhově velmi bohatá a zahrnuje řadu chráněných a ohrožených druhů. Velmi hodnotná jsou lesní společenstva dubohabřin, šípákových doubrav a reliktních lipin, která jsou dochována v téměř přirozené druhové skladbě. Na území je zastoupen rod Quercus všemi svými druhy přirozeně se vyskytujícími v ČR. 12


Jedná se o komplex lesních vegetace v mozaice s nelesní vegetací skal, lesostepí, lesních lemů a křovin s výskytem řady ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů. Vegetace představuje teplomilné doubravy as. Corno-Quercetum, v odvápněných partiích as. Sorbo torminalis-Quercetum, lesní lemy as. Geranio-Dictamnetum, nízké křoviny as. Prunetum fruticosae a především skalní step as. Medicagini prostratae-Festucetum pallentis (sv. Alysso-Festucion pallentis). Na horních hranách severně orientovaných svahů jsou vyvinuty reliktní lipiny Sesleri albicantis-Tilietum cordatae, na strmých svazích pěchavové trávníky as. Diantho moravici-Seslerietum albicantis (sv. Diantho lumnitzeriSeslerion) a skalníkové křoviny as. Junipero communis-Cotoneastretum integerrimae. Na hlinitých podsvahových deluviích jsou dubohabřiny Melampyro nemorosi-Carpinetum. V říční nivě se vyvíjí jasanovo-olšové údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae). Lokalita mnoha zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. řeřišnice skalní (Cardaminopsis petraea), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca), oměj jedhoj (Aconitum anthora), dvouřadec pozdní (Cleistogenes serotina), devaterka poléhavá (Fumana procumbens), křivatec český (Gagea bohemica), kosatec nízký (Iris pumila), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), pryskyřník illyrský (Ranunculus illyricus), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), l. trojprstý (S. tridactylites), ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), k. sličný (S. pulcherrima), k. tenkolistý (S. tirsa), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), aj. V EVL se nachází sedm lokalit výskytu koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) a tři lokality výskytu endemického hvozdíku moravského (Dianthus moravicus): Lokalita hostí rovněž řadu chráněných druhů živočichů. Z bezobratlých je na lokalitě hojně zastoupena kudlanka nábožná (Mantis religiosa), dále se zde vyskytuje např. pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), krasec uherský (Anthaxia hungarica), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) - zájmový druh NATURA 2000, v přirozeném úseku řeky Rokytné byl potvrzen výskyt kriticky ohroženého velevruba malířského (Unio pictorum). Z legislativně chráněných druhů plazů se v zájmovém území vyskytuje např. ještěrka zelená (Lacerta viridis), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix), z obojživelníků ropucha obecná (Bufo bufo), z avifauny např. strnad luční (Miliaria calandra), křepelka polní (Coturnix coturnix), sova pálená (Tyto alba), dudek chocholatý (Upupa epops), výr velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax). Aktuálním problémem je zarůstání některých partií v rokytenské části území trnovníkem akátem, který zde byl v minulosti vysazen a místy se pozvolna šíří. Zdá se však, že rozšíření většiny akátových porostů je však již stabilizováno a k žádnému dalšímu masivnímu šíření nedochází. V lokalitě Tábor se nachází také výsadba šeříku, postupně se šířící díky výmladnosti. Části dříve obhospodařované pastvou v současnosti zarůstají křovinami - hrozí nebezpečí ústupu xerotermních trávníků z těchto ploch. V částech, které bezprostředně navazují na plochy intenzivně zemědělsky využívané, lze i nadále očekávat nebezpečí splachů. Lze však předpokládat, že jejich dopad na území v posledním období poklesl díky poklesu intenzity používání agrochemikálií. Za možné ohrožení lze považovat turistiku, která je v daném území sezónní záležitostí. V průběhu celého roku je lokalita navštěvována pro atraktivní vyhlídky do krajiny - především okolí kaple sv. Floriána a Křížový vrch. Podél říčního koryta se nesouvisle vyskytují porosty nepůvodního expanzivního druhu - netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). 3.3.2 Předměty ochrany EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence Typy přírodních stanovišť:

* prioritní typy přírodních stanovišť 13


40A0*

6110*

6190

6240* 8220

Stanoviště/Biotop Kontinentální opadavé křoviny K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.) Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pěchavové trávníky Subpanonské stepní trávníky T3.3A Subpanonské stepní trávníky Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin

Předmět ochrany ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Druhy - rostliny:

* označuje prioritní druhy České jméno

Latinské jméno

hvozdík moravský

Dianthus moravicus

koniklec velkokvětý

Pulsatilla grandis

Druhy - živočichové:

* označuje prioritní druhy České jméno tesařík obrovský

Latinské jméno Cerambyx cerdo

3.3.3 Dotčené předměty ochrany EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence Kód

Biotop

Výskyt v EVL v k.ú. Komentář Budkovice

K4A Nízké xerofilní křoviny ne porosty se skalníky (Cotoneaster 40A0* spp.) ano T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku 6110* výběžkatého ano

6190

T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) ano

6190

T3.2 Pěchavové trávníky

Ovlivnění

ne Nachází se v sousedství ano návrhových ploch ve vzdálenosti asi 10 m, za určitých okolností může nastat nepřímý vliv Nachází se v sousedství ano návrhových ploch ve vzdálenosti asi 10 m, za určitých okolností může nastat nepřímý vliv Nepřekrývá se ne s návrhovými plochami, nepřímé ovlivnění lze vyloučit 14


ano T3.3A Subpanonské stepní 6240* trávníky S1.2 Štěrbinová vegetace 8220 silikátových skal a drolin

ne

Nachází se v sousedství ano návrhových ploch ve vzdálenosti asi 10 m, za určitých okolností může nastat nepřímý vliv ne

Druh

Výskyt

Komentář

Ovlivnění

koniklec velkokvětý

ano

ne

hvozdík moravský

ano

tesařík obrovský

ano

Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k charakteru ploch a biologii druhu lze vyloučit i nepřímé ovlivnění Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k charakteru ploch a biologii druhu lze vyloučit i nepřímé ovlivnění Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k biologii druhu lze vyloučit i nepřímé ovlivnění

ne ne

3.4 EVL Řeka Rokytná k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí 3.4.1 Popis EVL Řeka Rokytná Kód lokality: CZ0623819 Kraj: Jihomoravský, Vysočina Rozloha: 123.6679 ha Biogeografická oblast: kontinentální Kategorie ochrany: NPR národní přírodní rezervace, PP přírodní památka EVL zahrnuje dolní část toku Rokytné od obce Pulkov po soutok s Jihlavou v délce cca 50 km. Reliéf je pahorkatinný v bezprostředním okolí řeky se vytvářejí ploché údolní nivy. V půdním pokryvu se vyvíjejí fluvizemě. Údolí říčky Rokytné je geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně členité, v některých úsecích hluboce zaříznuté údolí meandrujícího toku s minimem přítoků typické vysokou rozkolísaností průtoků až vysycháním s bohatým oživením dna vodními bezobratlými. Zachovány jsou často staré břehové porosty (olše, vrba, jasan, dub, babyka.) Z předmětů ochrany na této lokalitě se vyskytují velevrub tupý (Unio crassus) a hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus). Potvrzen byl výskyt kriticky ohroženého velevruba malířského (Unio pictorum). Z dalších chráněných druhů se vyskytují např. užovka obojková (Natrix natrix.), užovka podplamatá (N. tessellata). Lokalita je významná především z hlediska výskytu hrouzka běloploutvého (Gobio albipinnatus), pro kterého jde o jednu ze tří vymezených evropsky významných lokalit v ČR. Její hodnota spočívá zejména v rozsahu a do značné míry v přirozeném stavu řečiště. Dalším předmětem ochrany zde je velevrub tupý (Unio crassus). Management: Důležité je zachovat přirozený charakter toku, v zarybňovacích plánech pro tyto mimopstruhové revíry radikálně omezit vysazování přirozených predátorů hrouzka běloploutvého. Zachovat přirozený charakter toku, zabránit budování příčných staveb na toku, které by měly negativní vliv na populace předmětů ochrany. Zamezit vypouštění odpadních vod z přilehlých obcí. 15


3.4.2 Předměty ochrany EVL Řeka Rokytná Typy přírodních stanovišť

Nejsou předmětem ochrany. Druhy - rostliny:


* označuje prioritní druhy České jméno hrouzek běloploutvý velevrub tupý

Latinské jméno Gobio albipinnatus Unio crassus

3.4.3 Dotčené předměty ochrany EVL Řeka Rokytná Druh hrouzek běloploutvý velevrub tupý

Výskyt v k.ú. Budkovice, Němčice, Kounické Předměstí ano ano

Komentář

Ovlivnění

Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k biologii druhu lze vyloučit i nepřímé ovlivnění Návrhové plochy leží mimo EVL, vzhledem k biologii druhu lze vyloučit i nepřímé ovlivnění

ne ne

3.5 EVL Pekárka k.ú. Alexovice 3.5.1 EVL Pekárka Kód lokality: CZ0622175 Kraj: Jihomoravský Rozloha: 12.8212 ha Biogeografická oblast: kontinentální Kategorie ochrany: PP přírodní památka Lokalita leží cca 2,5 km ZJZ od Ivančic, v údolí Jihlavy, při západním okraji obce Alexovice po pravé straně silnice směrem do Řeznovic. Podklad je tvořen permokarbonskými slepenci a pískovci. Reliéf je tvořen strmými severně orientovanými svahy se skalními výchozy. Na nevápnitých permokarbonských horninách vznikly kambizemě - (modální var. mesobasická, rubifikovaná). Jedná se o výrazné skalní útvary permokarbonských červených pískovců a slepenců nad tokem řeky Jihlavy se severní expozicí. Skalnaté svahy PP Pekárka jsou dnes z velké části porostlé dřevinami s dominancí nežádoucího akátu (Robinia pseudacacia). Lokalita je významná jako typická ukázka teplomilných skalních a stepních společenstev na slepencích v údolí řeky Jihlavy s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Cenné travinobylinné formace, především pěchavové trávníky sv. Diantho lumnitzeri-Seslerion a skalní terásky s dominantní pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a lomikámenem vždyživým (Saxifraga paniculata) jsou vyvinuty ve vrcholové části a v prostoru obnažených skalnatých partií (25-30 metrů vysokých skal). 16


Lokalita patří k nejvýznamnějším botanickým lokalitám na Brněnsku. Je odtud známo 19 zvláště chráněných druhů rostlin a dalších 31 druhů zařazených v Červeném seznamu. K nejvzácnějším patří řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea), hvozdík moravský (Dianthus moravicus), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), dvojštítek hladkoplodý proměnlivý (Biscutella laevigata subsp. varia), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), tařice horská (Alyssum montanum), zvonek moravský (Campanula moravica), růže galská (Rosa gallica) nebo hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca). V poslední době (od roku 1995) se nepodařilo prokázat výskyt hvozdíku sivého (Dianthus gratianopolitanus), hvozdíku pyšného (Dianthus superbus) a chudiny zední (Draba muralis). Jedna z mála lokalit hvozdíku moravského (Dianthus moravicus) na jihozápadní Moravě. Hvozdík vytváří na teráskách strmých partií skal kompaktní polštáře - polykormony, často společně s pěchavou vápnomilnou (Sesleria caerulea) a lomikámenem vždyživým (Saxifraga paniculata). Populace je perspektivní a byla odhadnuta na několik desítek (cca 50) samostatných polykormonů. Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) - několik desítek jedinců roste v horní části svahu – při horní hraně a na skalních teráskách. Populace je perspektivní, pouze část při horní hraně svahu je ohrožena expanzí akátu z okolních porostů. Lokalita jako celek je silně ohrožena dlouhodobým šířením nežádoucího nepůvodního akátu (Robinia pseudacacia), v zapojených porostech navíc s nežádoucím bezem černým (Sambucus nigra) v podrostu. Obě tyto dřeviny znehodnocují přirozenou dřevinnou skladbu porostů. V posledním období se akát spontánně šíří i na zbývající volné travnaté a skalnaté plochy, v jejichž okrajích je již patrný vývoj k vegetaci s dominujícími nitrofilními druhy rostlin. Negativním jevem je rovněž nepočetný výskyt stanovištně zcela nepůvodního smrku (Picea abies). 3.5.2 Předměty ochrany EVL Pekárka Typy přírodních stanovišť

Nejsou předmětem ochrany. Druhy - rostliny:

* označuje prioritní druhy České jméno hvozdík moravský koniklec velkokvětý

Latinské jméno Dianthus moravicus Pulsatilla grandis

Druhy – živočichové

Nejsou předmětem ochrany. 3.5.3 Dotčené předměty ochrany EVL Pekárka Druh koniklec velkokvětý

Výskyt v k.ú. Alexovice ano

hvozdík moravský

ano

Komentář

Ovlivnění

Návrhové plochy leží mimo EVL, vliv může být pouze nepřímý Návrhové plochy leží mimo EVL, vliv může být pouze nepřímý

ano ano

17


3.6 EVL Krumlovský les 3.6.1 EVL Krumlovský les Kód lokality: CZ0624064 Kraj: Jihomoravský Rozloha: 1945.5222 ha Biogeografická oblast: kontinentální, panonská Kategorie ochrany: PR přírodní rezervace Rozsáhlý lesní komplex nacházející se v Bobravské vrchovině východně od Moravského Krumlova, mezi obcemi Vedrovice, Budkovice, Jezeřany a Moravský Krumlov. Podkladem je biotitický granodiorit s psamitickým rozpadem, u obce Vedrovice do území zasahují písky bádenského moře. Jižní okraje lesního masívu severně od obce Vedrovice jsou pokryty místy vysokou vrstvou spraší nebo sprašovými hlínami zasahujícími dosti daleko do nitra lesního masívu. Reliéf je pahorkatinný s několika významnými vrcholy. Půdní pokryv tvoří kambizemě (modální var. mesobazická a dystrická). V místě sprašového překryvu se vytvářejí hnědozemě. V území se nachází relativně zachovalé přirozené lesní porosty hercynských a panonských dubohabřin (L3.1 a L3.4) a teplomilných doubrav (jednotky L6.4 a L6.2) s výskytem řady vzácných druhů v podrostu. Masív Krumlovského lesa je cenný především tím, že je zřejmě relativně dlouho zalesněným územím, které bylo schopno zachovat řadu postupujících floristických prvků. Celé území je tvořeno plošinami na plochých vrcholech kopců a rozbrázděno nehlubokými údolíčky s občasnými nebo trvalými drobnými toky a s mnoha tůněmi. Dominantním typem vegetace jsou hercynské dubohabřiny (L3.1), které jsou soustředěny do údolíček potoků i na plošiny, zvláště tam, kde existují návěje spraší a sprašové hlíny. V území jsou vyvinuty v přechodné formě ke karpatským dubohabřinám s významným zastoupením ostřice chlupaté (Carex pilosa) současně s jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis), svízelem lesním (Galium sylvaticum), sasankou hajní (Anemone nemorosa), kostřavou různolistou (Festuca heterophylla), ohroženou okroticí dlouholistou (Cephalanthera longifolia), hlístníkem hnízdákem (Neottia nidus-avis - druh vyžadující pozornost dle Červeného seznamu) a s dalšími hajními prvky. Na plošinách a vrcholech kopců a na jejich jižních svazích jsou pak nahrazeny často druhově chudými teplomilnými acidofilními doubravami. V jižní části území se na sprašových návějích vyskytují i panonské dubohabřiny (L6.2) s řadou teplomilných prvků. V dubohabřinách se ostrůvkovitě vyskytují středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4), většinou v degradované formě s výskytem řady vzácných druhů v podrostu jako např. ohrožená lilie zlatohlavá (Lilium martagon), ohrožený medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), kriticky ohrožený lýkovec vonný (Daphne cneorum), ohrožená okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum - druh C3 Červeného seznamu), ohrožená třemdava bílá (Dictamnus albus) a dalších. Nelesní biotopy jsou zastoupeny jen vzácně ve formě degradovaných fragmentů ovsíkových (T1.1) a bezkolencových luk (T1.9) s posledními a ojedinělými výskyty druhů jako silně ohrožený kosatec sibiřský (Iris sibirica) nebo hvozdík pyšný (Dianthus superbus). V celé ploše jsou v lese roztroušeny tůně, kaluže a mokřady s výskytem čolka velkého (Triturus cristatus). Populace kriticky ohroženého čolka velkého (Triturus cristatus) je velmi početná a životaschopná, pravidelně se rozmnožující. Z druhů, které jsou předmětem ochrany soustavy Natura 2000 se vyskytuje také netopýr černý (Barbastella barbastellus). Prakticky celé území je součástí rozlehlé obory zřízené v roce 1983 pro chov vysoké a černé zvěře. Na mnoha místech obory jsou umístěny krmeliště. Vlivem zvěře je na těchto místech stav vegetace nejhorší, pokud vůbec zde vegetace existuje, je silně ruderální, omezená na 3-4 druhy. Vliv pastvy je jasně patrný téměř v 50% porostů, v ostatních dochází k určitému stupni degradace jen velmi pozvolna a není to dosud výrazné. Asi u 40% porostů je 18


patrný menší nebo větší vliv rycí činnosti prasete divokého. V letním aspektu se silně uplatňuje netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), v ostatních, příp. v okolí krmelišť je častá kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Na velkých plochách dochází k likvidaci porostů systémem náseků, dochází k mýcení porostů ve věku nižším než v mýtním (DB v 60-80 letech!) a to na velkých plochách značně přesahujících povolenou rozlohu. Na vykácených plochách dochází k výsadbě nepůvodních druhů dřevin. Management: Likvidace nepůvodních dřevin a výsadba původních druhů. Zvýšení mýtního věku a zmenšení těžebních ploch, případně zavedení probírkové těžby. Snížení stavu zvěře. 3.6.2 Předměty ochrany EVL Krumlovský les Typy přírodních stanovišť

* označuje prioritní druhy Stanoviště/Biotop Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito6410 jílovitých půdách (Molinion caeruleae) T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.1 Hercynské dubohabřiny 91G0* Panonské dubohabřiny L3.4 Panonské dubohabřiny 91I0* Eurosibiřské stepní doubravy L6.2 Panonské teplomilné doubravy na spraši L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy

Předmět ochrany ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Druhy - rostliny:


* označuje prioritní druhy Ćeské jméno čolek velký netopýr černý

Latinské jméno Triturus cristatus Barbastella barbastellus

3.6.3 Dotčené předměty ochrany EVL Krumlovský les EVL Krumlovský les zasahuje na katastr obce Budkovice, leží uvnitř lesního komplexu. Hranice EVL je od okraje lesa vzdálená asi 200 m, od nejbližší návrhové plochy je hranice EVL vzdálená kolem 1200 m. Přímé i nepřímé ovlivnění všech předmětů ochrany EVL Krumlovský les lze proto vyloučit. Z těchto důvodů EVL Krumlovský les nepokládám za dotčenou EVL, je zmíněna pouze pro rozptýlení všech případných pochybností.

19


4. Hodnocení vlivu koncepce na EVL 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Podklady byly shledány jako dostatečné (při současném stavu znalostí a vědomostí). 4.2 Možné vlivy koncepce Vzhledem k tomu, že ani jedna z návrhových ploch neleží uvnitř žádné z posuzovaných EVL a vzhledem k charakteru předmětů ochrany lze vyloučit všechny přímé vlivy. Vlivy mohou nastat pouze nepřímé, týkají se návrhových ploch bezprostředně sousedících s EVL nebo návrhových ploch v blízkosti. 4.3 Hodnocení vlivů koncepce na dotčené předměty ochrany 4.3.1. Popis dotčených předmětů ochrany, ekologické nároky

6240* Subpanonské stepní trávníky – biotop T3.3A Tato jednotka se u nás vyskytuje výhradně na jižní Moravě v panonské biogeografické oblasti. Představuje zapojené až mezernaté obvykle druhově bohaté trávníky s dominancí trsnatých travin (kostřava valiská, ostřice nízká, různé druhy kavylů) a výskytem celé řady panonských druhů, významné je také zastoupení vstavačovitých. Tato společenstva se vyskytují obvykle na výslunných svazích, zpravidla na bazických horninách (vápence, vápnité slepence, vápnité paleogenní i neogenní sedimenty, spraše, čediče, amfibolity, hadce) na různě hlubokých půdách, od mělkých rendzin a rankerů až po hluboké půdy na spraši.6510

6190 Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) – biotop T3.1 Travino-bylinné porosty na otevřených, často skalnatých svazích. Podle charakteru půdy se na nich vytváří mozaika rostlinných společenstev od pionýrských porostů s dominancí sukulentů až po zapojené trávníky s dominancí druhů jako je kostřava sivá, ostřice nízká nebo pěchava vápnomilná. Na jižně exponované svahy pronikají na jižní a jihozápadní Moravě panonské teplomilné druhy. Severně exponované svahy s mělkou půdou a skalní hřebínky osídlují druhy dealpínské a perialpínské, které preferují chladnější a stinnější mezofilní stanoviště.

6110* Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)– biotop T6.2B Pionýrské, řídce zapojené a nízké porosty s převahou efemérních vápnomilných druhů, drobných trvalek a sukulentních rostlin. Osídlují mělké půdy a droliny na skalnatém podkladu a často přecházejí i na samotné skalky. Převládajícím typem podkladu jsou vápence, ale podobná společenstva se tvoří i na neovulkanitech (andezity, čediče). Tato pionýrská společenstva hrají důležitou roli v sukcesním procesu, neboť připravují substrát na pozdější uchycení travin.

hvozdík moravský (Dianthus moravicus) Hvozdík moravský roste převážně na skalách a skalnatých stráních, zejména při horních okrajích hluboce zaříznutých říčních údolí, ve výškách 240 – 460 m n. m. Dává přednost severní expozici, ale nemá vazbu na specifický podklad, vyskytuje se na vápnitých slepencích, granodioritech, granulitu a rule. Stanoviště jsou vždy otevřená, nezastíněná a hvozdík zde zpravidla nemá velkou konkurenci dalších druhů. Je to vytrvalá, trsnatá bylina vytvářející relativně husté polštáře s přezimujícími listnatými lodyhami. Silným hlavním kořenem proniká hluboko do skalních spár. Kvete v květnu a červnu, v průběhu léta dozrávají semena. Jejich produkce je na lokalitách výrazně snižována působením parazitů a jejich klíčivost omezována periodickým vysycháním půdního povrchu. To vede k tomu, že se druh na lokalitách za běžných podmínek generativně nerozmnožuje a jediným účinným způsobem rozšiřování je vegetativní rozrůstání, popř. zakořeňování odlomených lodyh. Je endemitem 20


malého území jihozápadní Moravy, reliktním druhem, který se vyvinul v průběhu čtvrtohor. V současné době je známo celkem sedm lokalit v údolí řek Dyje, Želetavky, Rokytné a Jihlavy. Žádná ze současných lokalit hvozdíku moravského není významně ohrožena. Výskyt druhu na exponovaných a nepřístupných stanovištích napomáhá jeho ochraně, přesto však může být ohrožen některými skalničkáři, kteří se jej pokoušejí přenést do kultury. Některé populace mohou být ohroženy zarůstáním stanovišť dřevinným náletem (především akátem). Rostliny na turisticky exponovaných místech trpí šešlapem. V současné době lokality tohoto druhu žádná ochranářská opatření nevyžadují. Potenciálním managementem by mohlo být odstraňování náletu dřevin, jako nežádoucí dřevina se jeví zejména akát.

koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Koniklec velkokvětý roste především na suchých trávnících na hlubokých, živinami bohatých půdách s obvykle vápnitým podkladem, ale také na kyselých podkladech a výjimečně i na hadci. Je znám z mnoha typů vegetace, především ze stepních a skalních trávníků a z lemů teplomilných křovin. Je to vytrvalá trsnatá rostlina s vegetativním rozrůstáním. Kvete velmi časně, na přelomu března a dubna. Přestože je produkce nažek bohatá, obnova populací generativním rozmnožováním je malá. Klíčení semen a růst semenáčků může úspěšně probíhat, jen když vegetace není příliš hustá a biotop má dostatek otevřených ploch bez vegetace. Koniklec velkokvětý je středoevropský endemit, který má v České republice významnou část svého areálu. Roste na Moravě, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v severním Srbsku. Uváděl se i v Německu, ale v poslední době jsou německé populace řazeny k jinému taxonu. Těžištěm výskytu v České republice je jižní a střední Morava, v Čechách neroste. Rozšířen je především v panonské části (Znojemsko-brněnská pahorkatina, Pavlovské kopce, Hustopečská pahorkatina a Hanácká pahorkatina) a zasahuje do přiléhajícího území (moravské podhůří Vysočiny, Moravský kras, podhůří Drahanské vrchoviny), ojediněle se vyskytuje na jižním okraji Českomoravské vrchoviny a v Bílých Karpatech. V současné době je druh znám z přibližně 200 lokalit v počtu mnoha desítek tisíc jedinců. Větší počet lokalit je především v širším okolí Brna a Znojma. Hlavní příčinou ohrožení druhu je zarůstání biotopů náletem dřevin (především akátu), zahušťování bylinného patra a hromadění stařiny. Nejohroženější jsou populace na bývalých pastvinách nebo na stanovištích, která byla v minulosti aspoň občasně sečena. V menší míře jsou některé populace ohroženy nadměrným sešlapem, především na lokalitách v blízkosti brněnské aglomerace nebo v území CHKO Pálava. Jisté nebezpečí představuje i přímé ničení rostlin v jarním období neukázněnými turisty nebo okus zvěří, která po zimním období vyhledává čerstvou potravu. Management v polopřirozené vegetaci bývalých luk a pastvin spočívá především v odstraňování stařiny kosením porostů, a to u nízkostébelných trávníků v intervalu 1x za více let nebo i každoročně podle charakteru biotopu, u déle opuštěných trávníků s expazí vysokostébelných trav bývá obvykle zapotřebí kosit zpočátku i 2–3x ročně. Dále druhu prospívá extenzivní pastva kozami či ovcemi, na plochách, které zarůstají dřevinami je nutné jejich odstraňování. Výjimečně je možné na vhodných místech uplatnit i řízené vypalování za důkladných protipožárních opatření a dohledu hasičského sboru. Management přirozených lokalit výskytu, jakými jsou např. skalní výchozy a hrany říčních údolí, je možné omezit na odstranění dřevin a zachování dostatečné rozlohy bezlesí.

přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Tento druh preferuje skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, řídké teplomilné doubravy, teplé suťové lesy, ale i osluněné lesní průseky. Dospělce ve dne zastihneme nejčastěji na porostech nektaronosných rostlin, především sadce konopáče (Eupatorium cannabinum). Druh má jednu generaci v roce, dospělci se vyskytují od konce června do začátku září, s vrcholem letu v poslední dekádě července a první polovině srpna. Létá ve dne i v noci, v noci je možné jej přilákat na světlo. Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny. Housenky 21


jsou poměrně polyfágní, živí se především hluchavkami, šalvějemi, sadcem konopáčem, starčky, vrbovkami, ale i některými listnatými dřevinami (např. lískou, ostružiníky nebo zimolezy). Housenky se líhnou v září, přezimují a kuklí se v květnu následujícího roku při povrchu země v zápředku. Přástevník kostivalový je druhem se západopalearktickým typem rozšíření. Vyskytuje se od Pyrenejského poloostrova a jižní Anglie po západní Rusko (jižní Ural), v jižní části areálu druh zasahuje až do Íránu a jižního Turkmenistánu. Na jih zasahuje až na Sicílii, severní hranice rozšíření v Evropě prochází jižní polovinou Německa a jižním Polskem a Pobaltím. Zaletuje i do Finska. V České republice se přástevník kostivalový vyskytuje v nižších a středních polohách. V minulosti byl dost rozšířený, dnes je lokálně hojný převážně v termofytiku, především v okolí Prahy, v kaňonu Berounky, v Českém krasu, Českém středohoří, na Moravě především v Moravském krasu, na Pálavě a v NP Podyjí. Vymizel naopak ze západních a východních Čech a z větší části Českomoravské vrchoviny. Druh není v České republice ohrožen. Typická místa jeho výskytu - skalní lesostepi jsou však ohrožena zarůstáním a absencí aktivní péče. Intenzivní hospodaření na lokalitách (intenzivní pastva s plošným sečením nedopasků, plošné sečení luk a vícenásobná seč) je hodnocen negativně z důvodu ničení obývaného habitatu i populace. Pozitivní je naopak extenzivní způsob hospodaření spolu s odstraňováním náletových dřevin, regulace porostu a nelesní vegetace mozaikovitým sečením (jedenkrát ročně) nebo řízenou extenzivní pastvou. Absence managementu vede k přirozeným změnám stanoviště (zarůstání), které se stávají stejně jako negativní vlivy problematické v případě, že se v okolí nenachází další vhodný habitat, který by zajistil přežití dané populace. Zalesňování lokalit má stejný dopad jako zarůstání v případě absence managementu a je proto hodnoceno negativně spolu s plošným používáním biocidů na lokalitách i v jejich nejbližším okolí. 4.3.2. Kvantitativní údaje

Stanoviště Stanoviště

Biotop

6240*

T3.3A

Počet EVL kde je předmětem ochrany 27

Plocha v EVL Údolí Jihlavy (ha)

Plocha v EVL Počet ovlivněných Krumlovsko – segmentů rokytenské slepence (ha) 32.4745 10.5661 Údolí Jihlavy 1 Kr.-rok. slepence 1

6110*

T6.2B

19

-

1.1732

6190

T3.1

35

-

9.6245

Údolí Jihlavy Kr.-rok. slepence 1 Údolí Jihlavy Kr.-rok. slepence 2

Druhy Druh

Početnost v EVL Pekárka

hvozdík moravský koniklec velkokvětý přástevník kostivalový

45-50 50-60

Početnost v EVL Krumlovsko – rokytenské slepence 100 700

-

-

Podíl populace v EVL Údolí Jihlavy vzácný (pod 2% populace ČR )

Počet EVL kde je předmětem ochrany 5 34 44

22


Výskyt stanoviště 6110


23



Výskyt druhu hvozdík moravský

24


Výskyt druhu koniklec velkokvětý

Výskyt druhu přástevník medvědí

25


4.3.3. Kvalita výskytu Celková kvalita výskytu v ČR Druh Oblast Areál Populace Habitat Vyhlídky koniklec Kontinent FV FV XX U1 velkokvětý Panonikum FV FV XX U1 hvozdík Kontinent FV FV FV U1 moravský Panonikum FV FV U1 U2 přástevník Kontinent FV FV FV FV kostivalový Panonikum FV FV FV FV Stav: Příznivý - FV, méně příznivý - U1, nepříznivý - U2, neznámý - XX

Celkové U1 U1 U1 U2 FV FV

Kvalita výskytu stanovišť v EVL Údolí Jihlavy Stanoviště/Biotop 6240* Subpanonské stepní trávníky T3.3A Subpanonské stepní trávníky

Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G 32.4745 3.76 B/B/B 32.4745 3.76 B/B/B

Kvalita výskytu stanovišť v EVL Krumlovsko – rokytenské slepence Podíl Rozloha (ha) (%) R/Z/G

Stanoviště/Biotop Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion 6110* albi) T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia 6190 pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pěchavové trávníky 6240* Subpanonské stepní trávníky T3.3A Subpanonské stepní trávníky * Údaje včetně vysvětlivek převzaty z www.nature.cz ** Údaje včetně vysvětlivek převzaty z www.biomonitoring.cz

1.1732

1.18 B/B/B

1.1732

1.18 B/B/B

11.611

11.6 A/B/A

9.45 9.69 A/B/A 1.65 2.00 B/B/A 10.61 10.63 A/B/A 10.61 10.63 A/B/A

Vysvětlivky: Reprezentativnost (R) Stupeň reprezentativnosti udává, do jaké míry je daný biotop či habitat nacházející se na dané lokalitě typický (charakteristiky stanoviště, dominantní a diagnostické druhy, ...) v porovnání s interpretační příručkou. Zobrazená hodnota je váženým průměrem reprezentativností všech segmentů daného biotopu či habitatu na dané lokalitě. * A - vynikající reprezentativnost * B - dobrá reprezentativnost * C - významná reprezentativnost * D - nevýznamné zastoupení 26


Zachovalost (Z) Stupeň zachování struktury a funkcí daného biotopu či habitatu na dané lokalitě a možnosti jeho obnovy. Zobrazená hodnota je váženým průměrem zachovalostí všech segmentů daného biotopu či habitatu na dané lokalitě. Toto kritérium zahrnuje tři subkritéria: * stupeň zachování struktury - porovnání struktury s údaji v interpretační příručce o I - skvěle zachovaná struktura o II - dobře zachovaná struktura o III - průměrně zachovaná nebo částečně degradovaná struktura * stupeň zachování funkcí - zhodnocení předpokladů (schopnost a pravděpodobnost) daného biotopu či habitatu na dané lokalitě na zachování jeho struktur pro budoucnost, s ohledem na možné nepříznivé vlivy, ale také na přiměřená ochranná opatření, která přicházejí v úvahu. o I - skvělé vyhlídky o II - dobré vyhlídky o III - průměrné nebo nepříznivé vyhlídky * možnosti obnovy - Toto subkritérium se používá ke zhodnocení, do jaké míry by byla možná obnova daného typu stanoviště na příslušné lokalitě. Hodnotí se jak faktická znalost obnovního postupu, tak i jeho efektivnost vzhledem k vynaloženým nákladům. o I - obnova je snadná o II - obnova je možná s vynaložením průměrného úsilí o III - obnova je obtížná nebo nemožná Shrnutí zachovalosti: zachování struktury

zachování funcí

možnosti obnovy

I

vše

vše

II

I

vše

II

II

vše

II

III

I - II

III

I

I - II

III

II

I

A skvěle zachovaný

B dobře zachovaný

C průměrně nebo nedostatečně zachovaný

všechny ostatní kombinace

Celkové hodnocení (G) Celkové hodnocení významu lokality pro ochranu příslušného typu přírodního stanoviště. Zobrazená hodnota je u biotopů expertním odhadem a u habitatů váženým průměrem celkových hodnocení biotopů odpovídajících danému habitatu na dané lokalitě. Toto kritérium slouží k integrovanému zhodnocení předchozích kritérií, přičemž je třeba vzít v úvahu odlišnou váhu, kterou mohou jednotlivá kritéria mít pro dané stanoviště. Hodnotí se nejdůležitější údaje týkající se různých faktorů tak, aby mohl být celkově posouzen jejich pozitivní či negativní vliv na zachování příslušného typu stanoviště. "Nejdůležitější" údaje mohou být u jednotlivých typů stanovišť velmi odlišné, patří sem např. lidské aktivity na dané lokalitě a v jejím okolí, které mohou ovlivnit stav daného typu stanoviště z hlediska ochrany přírody, dále vlastnické poměry, existující legislativní status dané lokality, ekologické vztahy mezi jednotlivými typy stanovišť a druhy, atd. Používají se tři kategorie: * A - vysoce významný * B - velmi významný * C - významný

Kvalita výskytu druhů EVL Pekárka

Druh koniklec velkokvětý hvozdík moravský

Stálá populace Podíl populace 50-60 C 45-50 A

Zachovalost

Izolace

Celkové hodnocení

B

C

C

B

B

A 27


Kvalita výskytu druhů EVL Krumlovsko – rokytenské slepence Stálá populace Druh Podíl Zachovalost populace koniklec velkokvětý 100 A A hvozdík moravský 700 B A Kvalita výskytu druhu EVL Údolí Jihlavy Stálá populace Druh Podíl Zachovalost populace přástevník kostivalový R C B * Údaje včetně vysvětlivek převzaty z www.nature.cz ** Údaje včetně vysvětlivek převzaty z www.biomonitoring.cz

Izolace

Celkové hodnocení

B

B

C

B

Izolace

Celkové hodnocení

C

B

Vysvětlivky: Velikost populace Stálá populace - velikost populace vyskytující se na lokalitě po celý rok Způsoby vyjádření velikosti populace pokud jsou k dispozici udaje o početnosti přesný počet - (př.: 10) rozsah od do - (př.: 10 - 20) minimální či maximální velikosti populace - (př.: <10 nebo >10) Údaj je dále specifikován: p = páry, i = jedinci, m = samci zvlášť, f = samice zvlášť pokud jsou k dispozici jen hrubé údaje o početnosti C - druh běžný R - vzácný druh V - velmi vzácný druh pokud neexistují žádné údaje o populaci P - druh je přítomen Podíl populace Početnost a hustota populace daného druhu, vyskytujícího se na lokalitě, v poměru k populaci tohoto druhu na území státu A - 100% až > 15% B - 15% až > 2% C - 2% až > 0% D - nevýznamná populace Zachovalost Toto kritérium zahrnuje dvě subkritéria:  stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh - Toto subkritérium vyžaduje globální zhodnocení charakteristik stanoviště, která se týkají biologických nároků daného druhu. Nejvýznamnější jak u rostlinných, tak u živočišných druhů jsou charakteristiky mající souvislost s populační dynamikou. Měla by být zhodnocena struktura stanoviště a některé abiotické charakteristiky. K posouzení tohoto kritéria se používá "nejlepší expertní úsudek".  I - skvěle zachované charakteristiky  II - dobře zachované charakteristiky  III - průměrně zachované nebo částečně degradované charakteristiky  možnosti obnovy - Toto subkritérium se hodnotí pouze v případech "průměrně zachované nebo částečně degradované charakteristiky".  I - obnova je snadná  II - obnova je možná s vynaložením průměrného úsilí  III - obnova je obtížná nebo nemožná

28

Mgr. Ivana Paukertová: Posouzení vlivu koncepce „Územní plán Ivančice – koncept“ na lokality soustavy Natura 2000 Shrnutí zachovalosti A

skvěle zachovaný

B

dobře zachovaný

C

průměrně nebo nedostatečně zachovaný

I

vše

II

vše

III

I

všechny ostatní kombinace

Izolace Stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu. Toto kritérium lze interpretovat jako přibližnou míru toho, jak daná populace přispívá ke genetické diversitě druhu, ale současně také jako míru zranitelnosti této populace. Zjednodušeně lze říci, že čím více je populace izolovaná (ve vztahu k přirozenému areálu druhu), tím více přispívá ke genetické diversitě druhu. Proto by termín "izolace" měl být posuzován v širším kontextu, s ohledem na endemity, poddruhy / variety / rasy, ale také na subpopulace v rámci metapopulace. Používá se následující kategorizace:  A - populace je (téměř) izolovaná  B - populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu  C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu Celkové hodnocení Celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu. Toto kritérium se týká celkového zhodnocení významu lokality pro zachování daného druhu. Lze jej využít ke shrnutí předchozích kritérií, ale také k hodnocení jiných charakteristik lokality, které jsou považovány za významné pro tento druh. Tyto charakteristiky se mohou u jednotlivých druhů značně lišit, patří sem např. lidské aktivity na dané lokalitě a v jejím okolí, které mohou ovlivnit stav daného druhu z hlediska ochrany přírody, dále způsob obhospodařování půdy, statutární ochrana dané lokality, ekologické vztahy mezi jednotlivými typy stanovišť a druhy, atd. Rozlišují se tři kategorie:  A - vysoce významná  B - velmi významná  C - významná

4.3.4 Identifikace vlivů koncepce na předměty ochrany Vysvětlivky k tabulce: -2 významný negativní vliv -1 mírný negativní vliv (-1) nepřímý mírný negativní vliv, nastane pouze za určitých okolností 0 nemá žádný potenciální vliv +1 mírný pozitivní vliv +2 významný pozitivní vliv ? hodnocení nebylo provedeno

Číslo plochy K5 K6 K7 K19 K23 P10 P11 P12

k.ú. Hrubšice Hrubšice Hrubšice Řeznovice Alexovice Budkovice Budkovice Budkovice

EVL Údolí EVL Krumlovsko Jihlavy rokytenské slepence přástevník 6240* medvědí 6110* 6190 6240* (-1) (-1) 0 0 0 (-1) (-1) 0 0 0 (-1) (-1) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 (-1) (-1) (-1) 0 0 (-1) (-1) (-1) 0 0 (-1) (-1) (-1)

EVL Pekárka koniklec hvozdík velkokvětý moravský 0 0 0 0 0 0 (-1) (-1) (-1) (-1) 0 0 0 0 0 0

Všechny ostatní návrhové plochy nemají vliv na žádný předmět ochrany žádné EVL.

29


4.3.5 Podíl ovlivněné rozlohy/populace předmětů ochrany v dotčených lokalitách Všechny zjištěné potenciální vlivy jsou nepřímé, jsou hodnoceny jako mírně negativní a mohou nastat pouze za určitých okolností. Pro jejich zmírnění byla navržena opatření, pokud budou opatření přijata, negativní vliv nenastane. Vliv obou variant je totožný. Podíl ovlivněné rozlohy či populace předmětů ochrany proto nebyl stanoven. 4.3.6 Významnost vlivů Hodnocení významnosti vlivů bylo provedeno podle metodikou doporučené tabulky: V souladu s metodikou byl vliv menší než jednotky procent vyhodnocen jako mírně negativní. Hodnota -2

Termín Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

+1

Mírně pozitivní vliv

+2

Významný pozitivní vliv

?

Vliv nelze hodnotit

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené úkoly (záměry) (resp. koncepci je možné schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu, záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.

30


EVL Údolí Jihlavy EVL údolí Jihlavy se nachází při severozápadní hranici katastru Hrubšic. Jedná se o tok řeky Jihlavy a přilehlé stráně nad údolím. Na území EVL neleží žádná návrhová plocha. Nejbližší návrhová plocha K6, plocha krajinné zeleně leží ve vzdálenosti 200 m od hranice EVL, v současné době je na místě návrhové plochy pole. Vzhledem k tomu, že stanoviště 6240 (subpanonské stepní trávníky, prioritní stanoviště) přesahuje hranice EVL a přímo sousedí s návrhovou plochou, nelze vyloučit jeho případné nepřímé ovlivnění. Nepřímé ovlivnění předmětu ochrany EVL 6240, subpanonské stepní trávníky, by mohlo nastat v případě, že by byly na návrhovou plochu vysázeny nevhodné druhy dřevin, které by měly invazní nebo expanzní potenciál šířit se na sousední plochu. Dále by stejným způsobem mohlo nastat nepřímé ovlivnění předmětu ochrany přástevníka kostivalového, který je ohrožen zarůstáním lesostepních lokalit jeho výskytu dřevinami. Toto nepřímé potenciální ovlivnění, u kterého není jisté, zda skutečně nastane hodnotím z principu předběžné opatrnosti jako mírný negativní vliv na předměty ochrany stanoviště 6240 a přástevníka kostivalového v EVL Údolí Jihlavy. Aby se předešlo případnému nepřímému ovlivnění dvou předmětů ochrany EVL Údolí Jihlavy, navrhuji situaci ošetřit v regulativech návrhové plochy K6 (plocha krajinné zeleně) i navazujících návrhových ploch K5 (plocha přírodní) a K7 (plocha krajinné zeleně) podmínkou výsadeb stanovištně i geograficky původních druhů dřevin. Za přípustné využití je stejně tak možno pokládat i extenzivně využívaný trvalý travní porost, bez hnojení, pravidelně kosený. Za těchto podmínek by byl vliv hodnocen jako nulový.

EVL Údolí Jihlavy, celková situace (tmavě zelená hranice EVL, světle zelená návrhové plochy)

31


EVL Údolí Jihlavy, stanoviště 6420 navazující na EVL i návrhovou plochu Zdroj: http://mapy.nature.cz/

EVL Pekárka EVL Pekárka leží v severozápadním cípu katastrálního území obce Alexovice, při hranicích s k.ú. Letkovice ze severu a k.ú. Řeznovice ze západu. V sousedství EVL leží dvě návrhové plochy krajinné zeleně, K23 na k.ú. Alexovice přiléhající k EVL z jihu a K19 na k.ú. Řeznovice ze severu. Obě návrhové plochy se svou hranicí přímo dotýkají hranice EVL. Nepřímé ovlivnění obou předmětů ochrany EVL Pekárka by mohlo nastat v případě, že by byly na návrhovou plochu vysázeny nevhodné druhy dřevin, které by měly invazní nebo expanzní potenciál šířit se na sousední plochu. Toto nepřímé potenciální ovlivnění, u kterého není jisté, zda skutečně nastane hodnotím z principu předběžné opatrnosti jako mírný negativní vliv na předměty ochrany koniklec velkokvětý a hvozdík moravský v EVL Pekárka. Aby se předešlo případnému nepřímému ovlivnění dvou předmětů ochrany EVL Pekárka, navrhuji situaci ošetřit v regulativech návrhových ploch K23 a K19 (plochy krajinné zeleně) podmínkou výsadeb stanovištně i geograficky původních druhů dřevin. Za přípustné využití je stejně tak možno pokládat i extenzivně využívaný trvalý travní porost, bez hnojení, pravidelně kosený. Za těchto podmínek by byl vliv hodnocen jako nulový.

32


EVL Pekárka, navazující plochy krajinné zeleně Zdroj: http://mapy.nature.cz/

EVL Krumlovsko – rokytenské slepence EVL leží v západní části katastru Budkovic na strmých svazích nad řekou Rokytnou. Návrhová lokalita P10 (plocha smíšená obytná) leží asi 10 m od hranice EVL. Na návrhovou plochu P10 bezprostředně navazuje plocha P12 (veřejné prostranství) a další smíšená obytná plocha P11. V bezprostřední blízkosti se nacházejí stanoviště 6240 (prioritní subpanonské stepní trávníky – biotop T3.3A), 6190 (panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) – biotop T3.1) a 6110 (prioritní vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)– biotop T6.2B) a nelze zcela vyloučit možnost jejich nepřímého ovlivnění např. zvýšeným sešlapem, zakládáním skládek apod. Není jisté, zda takové ovlivnění nastane, z principu předběžné opatrnosti posuzuji vliv jako mírně negativní na stanoviště 6240, 6190 a 6110.

33


EVL Krumlovsko – rokytenské slepence a návrhové plochy Zdroj: http://mapy.nature.cz/

4.3.7 Závěr – vlivy koncepce na předměty ochrany Varianta A a varianta B jsou podobné, jejich rozdíly jsou pro posouzení vlivů nepodstatné. Obě varianty jsou z hlediska vlivů na všechny předměty ochrany všech EVL rovnocenné.

4.3.7.1 Varianta A EVL Údolí Jihlavy 3260 6190 6210 6240* 8220 9170 9180* 91I0*

Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion (V4A) Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) (T3.1) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (T3.3D) Subpanonské stepní trávníky (T3.3A) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (S1.2) Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (L3.1) Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (L4) Eurosibiřské stepní doubravy (L65A) Přástevník kostivalový Celistvost EVL Údolí Jihlavy

Vliv 0 0 0 -1 0 0 0 0 -1 0

EVL Krumlovsko-rokytenské slepence 40A0* Kontinentální opadavé křoviny (K4A)

0 34


6110* 6190 6240* 8220

Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) (T6.2B) Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) (T3.1, T3.2) Subpanonské stepní trávníky (T3.3A) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (S1.2) koniklec velkokvětý hvozdík moravský tesařík obrovský Celistvost EVL Krumlovsko-rokytenské slepence

-1 -1 -1 0 0 0 0 0

EVL Řeka Rokytná hrouzek běloploutvý velevrub tupý Celistvost EVL Řeka Rokytná

0 0 0

EVL Pekárka koniklec velkokvětý hvozdík moravský Celistvost EVL Pekárka

-1 -1 0

4.3.7.1 Varianta B EVL Údolí Jihlavy Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a 3260 Callitricho-Batrachion (V4A) 6190 Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) (T3.1) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích 6210 (Festuco-Brometalia) (T3.3D) 6240* Subpanonské stepní trávníky (T3.3A) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (S1.2) 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (L3.1) 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (L4) 91I0* Eurosibiřské stepní doubravy (L65A) Přástevník kostivalový Celistvost EVL Údolí Jihlavy

Vliv 0 0 0 -1 0 0 0 0 -1 0

EVL Krumlovsko-rokytenské slepence 40A0* 6110* 6190 6240* 8220

Kontinentální opadavé křoviny (K4A) Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) (T6.2B) Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) (T3.1, T3.2) Subpanonské stepní trávníky (T3.3A) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (S1.2) koniklec velkokvětý hvozdík moravský

0 -1 -1 -1 0 0 0 35


tesařík obrovský Celistvost EVL Krumlovsko-rokytenské slepence

0 0

EVL Řeka Rokytná hrouzek běloploutvý velevrub tupý Celistvost EVL Řeka Rokytná

0 0 0

EVL Pekárka koniklec velkokvětý hvozdík moravský Celistvost EVL Pekárka

-1 -1 0

4.4. Hodnocení vlivu koncepce na celistvost lokalit Celistvostí lokality rozumíme udržení její kvality z hlediska naplňování jejich ekologických funkcí ve vztahu k předmětu ochrany. Jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem příznivým pro předměty ochrany z hlediska zachování, eventuálně zlepšení jejich stávajícího stavu. Vždy je třeba hodnotit celistvost lokality z pohledu předmětů ochrany a vždy v prvé řadě z ekologického, nikoli topografického hlediska. Nebyly zjištěny žádný vlivy na celistvost ani jedné z posuzovaných EVL. Předložená koncepce ve variantě A i variantě B má na celistvost posuzovaných EVL vliv nulový. 4.5. Hodnocení možných kumulativních vlivů Nebyly zjištěny žádné kumulativní vlivy ani pro jednu ze dvou předložených variant. 4.6. Opatření navržená ke snížení nebo eliminaci mírných negativních vlivů 4.6.1 EVL Údolí Jihlavy Aby se předešlo možnosti případnému nepřímého ovlivnění dvou předmětů ochrany EVL Údolí Jihlavy, navrhuji situaci ošetřit v regulativech návrhové plochy K6 (plocha krajinné zeleně) i navazujících návrhových ploch K5 (plocha přírodní) a K7 (plocha krajinné zeleně) podmínkou výsadeb stanovištně i geograficky původních druhů dřevin. Za podmínečně přípustné využití je stejně tak možno pokládat i extenzivně využívaný trvalý travní porost, bez hnojení, pravidelně kosený. Za těchto podmínek by byl vliv hodnocen jako nulový. 4.6.2 EVL Pekárka Podobně jako v předchozím případě, doporučuji předejít případnému nepřímému ovlivnění dvou předmětů ochrany EVL Pekárka, ošetřením situace v regulativech návrhových ploch K23 a K19 (plochy krajinné zeleně) podmínkou výsadeb stanovištně i geograficky původních druhů dřevin. Za přípustné využití je stejně tak možno pokládat i extenzivně využívaný trvalý travní porost, bez hnojení, pravidelně kosený. Za těchto podmínek by byl vliv hodnocen jako nulový.

36


5. Závěr

Hodnocená koncepce Územní plán Ivančice – návrh ve variantě A nemá významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy, EVL CZ0624128 Krumlovsko-Rokytenské slepence, EVL CZ0623819 Řeka Rokytná, EVL CZ0622175 Pekárka.

Hodnocená koncepce Územní plán Ivančice – návrh ve variantě B nemá významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy, EVL CZ0624128 Krumlovsko-Rokytenské slepence, EVL CZ0623819 Řeka Rokytná, EVL CZ0622175 Pekárka.

Varianty jsou z hlediska vlivů na všechny předměty ochrany všech EVL zcela rovnocenné.

37


6. Literatura a použité zdroje 6.1 Odborná literatura Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. – Academia, Praha. Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování), 3. přepracované vydání – AOPK ČR, Praha. Guth, J. a kol. (2007): Příručka hodnocení biotopů. AOPK ČR, ms. Hejný S. et Slavík B. [red.] (1988): Květena České socialistické republiky. - Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. (2001) [eds.]: Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. Mikyška R. et al. (1972): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. - Academia, Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení (2.vydání).- Severočeskou přírodou, příloha 1995, Litoměřice. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky.Academia, Praha. Příloha č. II. vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin Rothmaler W. et al. (1976): Exkursionsflora für die Gebiete der DDR und der BRD. Kritischer Band. - Berlin. 6.2 Další použité zdroje Portál veřejné správy http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Mapový server AOPK http://mapy.nature.cz Údaje o druzích http://www.biomonitoring.cz

38

Posouzení vlivu koncepce Územní plán Ivančice koncept na lokality soustavy Natura 2000

Recommend Documents