Dálnice D1, úsek Turany Hubová. Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000

Dálnice D1, úsek Turany – Hubová Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000

červenec 2012

Předmět hodnocení: Zadavatel: Vedoucí expertního týmu: Autoři: Kvalifikace expertního týmu:

Spolupráce: Konzultace:

Kontakt:

Dálnice D1, úsek Turany - Hubová Národná diaľničná spoločnosť, a.s. Mlýnské Nivy 45 821 09 Bratislava RNDr. Petr Roth, CSc. Petr Roth, Ondřej Volf, Eva Chvojková, Jiří Hummel, Jan Dušek, RNDr. Petr Roth, CSc., soukromý konzultant; specializace: teorie naturového hodnocení, implementace legislativy EU, nezávislá hodnocení pro EK Mgr. Ondřej Volf - autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., (hodnocení vlivů na Natura 2000) (rozhodnutí č.j. 630/905/05 ze dne 19.5.2005, prodlouženo rozhodnutím č.j. 11089/ENV/10 a 299/639/10); specializace: zoologie Mgr. Eva Chvojková - autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., (hodnocení vlivů na Natura 2000) (rozhodnutí č.j. 630/214/05 ze dne 8.3.2005, prodlouženo rozhodnutím č.j.82927/ENV/09-2575/630/09); specializace: biotopy, botanika, metodika naturového hodnocení Bc. Jiří Hummel, soukromý konzultant; specializace: geobotanika, geologie Mgr. Jan Dušek, ředitel Daphne ČR – Institutu aplikované ekologie; specializace: ichtyologie, implementace legislativy EU Mgr. Štěpán Vodka (entomologie) Radovan Volf RNDr. Dana Bernátová, CSc., Botanická záhrada Univerzity Komenského Ing. Václav Hlaváč, AOPK ČR Prof. Djuro Huber Mgr. Milan Janák, Daphne SK Mgr. Michal Kalaš Mgr. Miroslav Kutal Robin Rigg Petr Roth Mladenovova 3232 143 00 Praha 12 – Modřany T: +42-0-602 575 822, E: [email protected]

V Praze dne 11. 7. 2012

…………………….. podpis RNDr. Petr Roth, CSc.

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 4 Historie hodnoceného úseku dálnice D1 Turany – Hubová .................................................. 4 Základní východiska hodnocení ........................................................................................... 5 Postup hodnocení ................................................................................................................... 6 2 Údaje o záměru........................................................................................................................ 8 2.1 Základní údaje .................................................................................................................. 8 2.2 Popis záměru .................................................................................................................... 8 3 Údaje o lokalitách soustavy Natura 2000 .............................................................................. 12 3.1 Soustava Natura 2000 na Slovensku .............................................................................. 12 3.2 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 ................................................... 12 3.3 Popis dotčených lokalit soustavy Natura 2000.............................................................. 15 4 Vyhodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ......................... 39 4.1 Vyhodnocení úplnosti podkladů .................................................................................... 39 4.2 Vyhodnocení vlivů záměru............................................................................................. 45 4.3 Vyhodnocení vlivů na celistvost lokalit ...................................................................... 104 4.4 Vyhodnocení kumulativních vlivů ............................................................................... 106 5 Závěr.................................................................................................................................... 109 6 Shrnutí ................................................................................................................................. 110 Použité zkratky ....................................................................................................................... 111 Seznam příloh ......................................................................................................................... 110

Roth, Volf, Chvojková, Hummel, Dušek: Dálnice D1, úsek Turany–Hubová. Hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy N2000

1

Úvod

Cílem tohoto hodnocení je zjistit, zda existuje pravděpodobnost, že záměr „Dálnice D1, úsek Turany – Hubová“ může mít významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000. Jedná se o expertní hodnocení (tzv. dobrovolné dodatečné) vlivů tohoto záměru v souladu s požadavky článku 6.3 směrnice 92/43/EHS (tzv. směrnice o stanovištích), objednané Národnou diaľnočnou spoločnosťou, a.s., Bratislava. Historie hodnoceného úseku dálnice D1 Turany – Hubová Páteří silničního spojení Bratislava - Žilina - Košice ve Slovenské republice je dálnice D1, jejíž koridor byl schválen již v roce 1963 a poté sledován ve všech vládních dopravních dokumentech nejprve Československé a posléze Slovenské republiky. Dálnice je realizována postupně po ucelených úsecích, umožňujících jejich samostatné fungování. Již v 80. letech 20. století postoupila příprava dálnice D 1 do oblasti mezi Malou a Velkou Fatrou, což je území problematické jak dopravně a technicky, tak i z hlediska ochrany přírody. Jako nejkritičtější se ukázal být úsek Martin – Ivachnová, který začal být investičně připravován v 90. letech 20. století. V roce 1995 byla zpracována „Východisková environmentálna studia“ a následně technická studie, která tento úsek rozdělila na tři samostatné úseky. Z nich pro úsek Turany – Hubová rozhodla o dalším rozpracování dvou variant - „B1 červené“ (tunelem Korbelka) a „B2 hnědozelené“ (koridorem silnice I/18). Následoval téměř sedm let trvající proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), zakončený v listopadu 2002 závěrečným stanoviskem pro dvojúsek Martin – Hubová. Pro jeho část Turany – Hubová toto závěrečné stanovisko konstatovalo, že varianta B1 je jednoznačně vhodnější než varianta B2 z hlediska environmentálního, socioekonomického a celkového dopadu na krajinu. Z hlediska dopravního bylo konstatováno, že tato varianta není koncepčně dořešená (napojení na směr Dolný Kubín a Polsko), a měla být dopracována. V případě odmítnutí této varianty měla být hledána jiná řešení. Je tedy zřejmé, že povrchová varianta (B2) nebyla vysloveně odmítnuta, preferována však byla varianta tunelová (B1). V červnu 2006 však Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací SR dopisem nařídilo Národnej diaľničnej spoločnosti, a.s. připravovat k realizaci variantu B2 (povrchovou) a podle potřeby ji modifikovat. Od té doby byla již rozpracovávána a k realizaci připravována pouze varianta povrchově-tunelová, sledující převážně koridor stávající silnice I/18. 1. 7. 2004 vstoupila Slovenská republika do Evropské unie a k uvedenému dni vznikla na jejím území soustava chráněných lokalit Natura 2000, na Slovensku tvořená „chráněnými ptačími územími“ (CHVÚ) a „územími evropského významu“ (ÚEV). V úseku Turany – Hubová vznikla 4 území soustavy Natura 2000: CHVÚ Malá Fatra, ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra a ÚEV Rieka Váh. Pro lokality soustavy Natura 2000 požaduje legislativa EU, a následně i slovenský zákon o ochraně přírody, provedení tzv. odpovídajícího hodnocení („appropriate assessment“ podle článku 6.3 směrnice 92/43/EHS) v případě, že nelze vyloučit pravděpodobnost vzniku významných vlivů projektů na tyto lokality, resp. jejich integritu a předměty ochrany. Provedení tohoto odpovídajícího hodnocení je podle slovenské legislativy vázáno na proces EIA, který však pro daný úsek proběhl již v letech 1995 – 2002 (viz výše). Slovenské úřady proto nepovažovaly za nutné uvedené hodnocení dodatečně provést a v průběhu další investiční přípravy (územní rozhodnutí 2008, stavební povolení 2009) modifikovaly původní záměr (zejména ve spolupráci se státní ochranou přírody) tak, aby jeho dopady na lokality 4


Natura 2000 byly co nejmenší . Zároveň pokračovala jednání o koncesní smlouvě PPP, která byla uzavřena v květnu 2009; následně v říjnu 2009 byly zahájeny přípravné práce, spočívající ve vybudování několika technických objektů, zejména však odstranění humusu a vykácení stromové zeleně v celé povrchové trase dálnice. V květnu 2009 zaslala slovenská nevládní organizace stížnost Evropské komisi na údajné porušení legislativy EU v průběhu přípravy úseku Turany – Hubová. Část stížnosti se týkala procesu EIA, druhá nedostatečného posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Tato i pozdější stížnosti požadovaly provést řádné posouzení vlivů dálnice na lokality soustavy Natura 2000 pro obě varianty – dnes preferovanou povrchově-tunelovou i původně (v procesu EIA) posuzovaný tunel Korbelka. K 30. 8. 2010 byla ukončena koncesní smlouva PPP a výstavba úseku Turany – Hubová tak byla zastavena. Od prosince 2009 do ledna 2012 proběhla řada jednání mezi odpovědnými centrálními úřady Slovenské republiky a představiteli Evropské komise. Na konci roku 2011 došlo nakonec k dohodě mezi slovenskými úřady a institucemi a Evropskou komisí o tom, že slovenská strana nechá na předmětný úsek dálnice D1 zpracovat souhrnné hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 podle doporučené metodiky Evropské komise, a to prostřednictvím nezávislého externího expertního týmu. Na základě toho dala Národná diaľničná spoločnosť v lednu 2012 zpracovat toto dobrovolné hodnocení, jehož zadáním bylo: - soulad s požadavky článku 6.3 směrnice 92/43/EHS a doporučujícími metodickými pokyny Evropské komise – Generálního ředitelství pro životní prostředí; - vzít v úvahu veškerou dokumentaci pro daný úsek dálnice D 1 se všemi později dohodnutými změnami (do poč. 2012); - provést hodnocení způsobem, který by jednoznačně umožnil identifikovat vlivy na předměty ochrany všech dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a míru jejich významnosti. Základní východiska hodnocení  





Hodnocení se věnuje pouze aspektům, souvisejícím s vlivy na lokality soustavy Natura 2000, a neposuzuje procesní ani jiné okolnosti posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Jelikož slovenské zákony neumožňují provádět hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 samostatně a po ukončení procesu EIA, jde o tzv. dodatečné dobrovolné hodnocení vlivů dálnice D1 Turany – Hubová na lokality soustavy Natura 2000, k němuž se zavázaly slovenské úřady na základě dohody s DG Environment Evropské komise. Hodnocení se tedy provádí mimo právní rámec Slovenské republiky, a to podle požadavků článku 6.3 směrnice 92/43/EHS a příslušné doporučené metodiky EK (DG Environment 2001). Hodnocení je provedeno podle oficiální české metodiky (MŽP ČR 2007), která procesně i věcně splňuje požadavky článku 6.3 směrnice 92/43/EHS. V expertním týmu jsou zastoupeny osoby, které jsou nositeli speciální autorizace pro provádění tzv. naturového hodnocení podle § 45i českého zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Expertní tým provedl hodnocení nezávisle na předcházejících dílčích hodnoceních. Všechna dosud provedená dílčí posouzení jsou brána jako základ pro hodnocení, avšak bylo provedeno nové, zcela nezávislé hodnocení (tj. z pokladů byla převzata pouze relevantní ověřená data). 5




Hodnocení je podloženo vlastním terénním šetřením. Skutečnost, že na trase dálnice již byly provedeny přípravné práce, však terénní šetření v některých případech značně komplikovala. V roce 2008 proběhl sice průzkum bioty v dotčeném území (Anonymus 2008), jehož výsledky byly podkladem zpracovaného hodnocení, avšak průzkum nebyl specificky zaměřen na potvrzení nebo vyvrácení přítomnosti předmětů ochrany soustavy Natura 2000. V současnosti je doplnění těchto informací v některých případech již nemožné. Při hodnocení byl všude tam, kde to bylo možné, posuzován stav před zahájením přípravných prací. V případě chybějících informací byl aproximován výskyt předmětů ochrany podle navazujících porostů s využitím principu předběžné opatrnosti.

Postup hodnocení Pro dobrovolné dodatečné hodnocení dopadů dálnice D 1 Turany – Hubová na lokality soustavy Natura 2000 byl použit postup, doporučovaný Ministerstvem životního prostředí České republiky nositelům zvláštní autorizace pro provádění tzv. naturového hodnocení. Tento postup byl publikován ve Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP ČR 2007) a plně odpovídá jak požadavkům samotné směrnice 92/43/EHS o stanovištích, tak i doporučené příručky pro hodnocení, vydané Evropskou komisí (EK 2001). Česká metodika se ovšem obsahově od příručky Evropské komise liší – zabývá se podrobně pouze vlastním hodnocením, nikoli tzv. screeningem ani postupem podle článku 6.4 směrnice 92/43/EHS. To je ovšem zcela v souladu se zadáním této studie podle dohody s DG Environment: předmětem této studie je právě pouze vlastní hodnocení (tzv. „main assessment“) vlivů záměru na předměty ochrany a integritu lokalit soustavy Natura 2000, nikoli předcházející či případné následné fáze rozhodovacího procesu. Postup vlastního hodnocení podle výše uvedené metodiky (MŽP 2007) byl následující. V únoru 2012 začalo vyhodnocování údajů o záměru na základě DSP a dalších domluvených zmírňujících opatření. Pro jednotlivé stavební objekty byly stanoveny potenciální vlivy záměru během přípravy, výstavby a vlastního provozu. Dále proběhl sběr údajů o dotčených naturových lokalitách. Ze seznamů předmětů ochrany, poskytnutých ŠOP SR, byly vyloučeny ty, které nemohou být záměrem vůbec dotčeny. U ostatních byla provedena rekognoskace toho, zda se v trase dálnice nebo v jejím okolí vyskytují a zda na ně může mít stavba nebo provoz vliv, a to včetně nepřímých vlivů jako např. omezení migrační prostupnosti, rušení atd. Při vlastním hodnocení byly identifikované vlivy záměru testovány vůči jednotlivým předmětům ochrany a zjišťována míra jejich významnosti. V průběhu hodnocení se NDS na základě konzultací zavázala k realizaci dalších opatření nad rámec platné DSP i dříve dohodnutých zmírňujících opatření, která umožní lepší integraci dálnice do okolního prostředí a povede ke zmírnění některých jejích vlivů. Popis těchto opatření je obsahem dopisu ze dne 10. 7. 2012, který je v příloze č. 4 tohoto hodnocení. Oproti standardnímu naturovému hodnocení má toto hodnocení dálnice D 1 Turany – Hubová dvě zásadní specifika. Zaprvé, údaje pro mnohé z předmětů ochrany (výskyt, ekologie, populační dynamika) v dotčeném území nejsou dostatečné a není možné provést standardní zoologické a botanické 6


průzkumy. Sběr dat by musel probíhat po celou vegetační sezónu 2012 a vlastní vyhodnocení by bylo možné provést teprve v zimních měsících. Podmínky kontraktu však toto vylučují. Je proto třeba mít na paměti, že oproti standardnímu naturovému posuzování jsou množství a kvalita dat o dotčených předmětech ochrany výrazně nižší. Zadruhé, hodnocení se provádělo nikoli před zahájením stavby, ale až poté, kdy v roce 2009 došlo k provedení přípravných prací, spočívajících zejména v odlesnění a odhumusování z celé pozemní trasy dálnice. V těchto úsecích nemohlo být hodnocení provedeno na základě vlastního přesného mapování v trase budoucí dálnice, ale podle dostupných podkladů o výskytu předmětů ochrany před zahájením prací (zejm. Anonymus 2008, Topercer et al. 2009, údaje ŠOP SR 2012) a v případě potřeby podle odhadu a extrapolace poměrů v navazujících porostech. Oba tyto metodické problémy byly řešeny využitím principu předběžné opatrnosti: pokud nejsou jasné argumenty pro vyloučení výskytu předmětu ochrany a významně negativního vlivu na něj, je výsledný vliv posouzen jako významně negativní.

7


2

Údaje o záměru

2.1 Základní údaje Název záměru: Diaĺnica D1, úsek Turany – Hubová Investor: Národná diaĺničná spoločnosť, a.s., Mlýnské Nivy 45, 821 09 Bratislava Projektant: DOPRAVOPROJEKT a.s., Kominárská 2-4, 832 03 Bratislava Datum zpracování DSP: březen 2008 Záměr je předložen k posouzení v podobě dokumentace pro stavební povolení (DSP), která je však podstatně doplněna. Za referenční (výchozí) podklady pro hodnocení jsou považovány:  Platná dokumentace pro stavební povolení (DSP) z roku 2008 bez plánovaného ekoduktu SO 215-00 v km 3,575 - Bekeč I. et al., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová. Sprievodná práva dokumentácie na stavebné povolenie stavby (DSP). Dopravoprojekt, a.s., 212 pp.; Bekeč I., Kňažická M., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová DSP. Část N - Vplyv stavby na životné prostredie. Dopravoprojekt, a.s., 12 pp.  Návrh nového ekoduktu v km 0,300 u křižovatky Turany, který je samostatnou stavbou nezahrnutou do DSP; v roce 2012 prochází samostatným procesem EIA s následným územním a stavebním řízením. Návrh prošel v červenci 2012 další úpravou (viz příloha 4);  Návrh dalších opatření k zajištění migrační prostupnosti dálnice (viz příloha 4);  Návrh zmírňujících opatření pro ptáky a netopýry na mostních objektech nad řekou Váh (z nichž některá nejsou uvedena v DSP), dohodnutý NDS se ŠOP SR;  Vybrané inženýrskogeologické studie a hydrogeologické posudky, které byly zpracované po vzniku DSP (v letech 2009 – 2011).  Oficiální data o předmětech ochrany dotčených lokalit soustavy Natura 2000 ŠOP SR (z neveřejných databází ŠOP SR);  Projekt monitoringu (Dopravoprojekt, 01/2009), verze z 06/2012 Podklady jdou nad rámec dokumentace EIA, obsahují opatření navržená pro zmírnění negativních vlivů záměru na předměty ochrany CHVÚ a ÚEV. 2.2 Popis záměru Zdůvodnění záměru: dálniční tah D1 je na Slovensku hlavním silničním tahem ve směru západ – východ. Je součástí evropské trasy E50. Účel a cíl stavby: základním cílem stavby je vybudování moderní kapacitní pozemní komunikace – dálnice pro bezpečné a plynulé vedení převážně tranzitní automobilové dopravy v řešeném území. Úsek Turany – Hubavá bude spolu s navazujícími úseky dálnice plnit také funkci spojení Bratislavy a oblasti Pováží s regiony Turiec, Orava, Liptov a s Polskem (především prostřednictvím navazující rychlostní silnice R3). Zároveň bude dosaženo plynulejšího, rychlejšího a bezpečnějšího spojení průmyslových center – krajského města Žiliny a okresních měst Martin, Ružomberok a Liptovský Mikuláš s výhledovým napojením Dolního Kubína prostřednictvím rychlostní silnice R3. Umístění stavby: kraj Žilinský; katastrální území: Turany, Ratkovo, Šútovo, Kraľovany, Stankovany, Švošov, Hubová Předpokládaný termín zahájení a dokončení stavby: stavba byla zahájena v říjnu 2009 a následně v průběhu roku 2010 přerušena, v současnosti na stavbě neprobíhají žádné práce. Stavba bude zřejmě rozdělena na dva úseky, plánuje se, že budování úseku Turany – 8


Kraľovany by mohlo být zahájeno v roce 2015, k dokončení celé stavby by mohlo dojít nejdříve na v roce 2018. Rozsah stavby: Dálnice D1 v úseku Turany – Hubová je v návaznosti na další úseky navržena jako čtyřproudá (se dvěma jízdními pruhy v každém směru) směrově dělená komunikace kategorie D 26,5/100 (parametry řešeného úseku vyhovují navrhované rychlosti 100 km/hod). Celková délka úseku Turany – Hubová je 13.575 m. Součástí stavby jsou:  křižovatky: Kraľovany, Turany a Hubová,  výstavba Střediska správy a údržby dálnic Stankovany na ploše cca 3,8 ha,  dálniční tunely Rojkov a Havran – délka tunelu Rojkov je 1.722,5 m a tunelu Havran 2.828 m (v levých tunelových rourách),  ekodukt v km 0,300 východně od křižovatky Turany,  zmírňující opatření pro ptáky a netopýry,  další zmírňující opatření a biologický monitoring.

Obr. 1 Orientační mapa záměru Dálnice D1, úsek Turany – Hubová, v měřítku 1 : 50 000 Níže jsou popsány možné vlivy záměru, které se mohou projevit na lokality Natury 2000 a jejich předměty ochrany. Jedná se o možné vlivy vzniklé ve fázi přípravy (která již z velké části proběhla), stavby i provozu dálnice; jsou uvedeny jako údaje o vstupech a výstupech. Údaje o vstupech Půda Výstavbou dálnice dojde k velkoplošnému záboru půdy; pozemní komunikace – plocha vozovky: 188 694 m2; křižovatky – plocha vozovky: 15 777 m2. Před zahájením stavby byla provedena skrývka ornice a její uložení na speciální skládky. Půda, která nebude použita pro následné ohumusování násypů, bude využita k zemědělským nebo jiným vhodným účelům. Dočasné zábory tvoří zejména mezideponie vytěžených zemin a stavební dvory, přesné umístění a rozloha dočasných záborů se ještě mohou změnit. Mezideponie jsou plánovány: u 9


západního portálu tunelu Rojkov – 9.000 m2, u křižovatky Kraľovany – 6.660 m2, velká deponie na levém břehu Váhu nad východním portálem tunelu Rojkov – 35.920 m2 a u východního portálu tunelu Havran – 23.000 m2; stavební dvory: hlavní stavební dvůr u křižovatky Kraľovany – 11.000 m2, pomocný dvůr 1 u křižovatky Turany – 3.800 m2, pomocný dvůr 2 v k. ú. Šútovo v km 1,98 – 3.800 m2, pomocný dvůr 3 u Kraľovanského jezírka v km 3,05 – 6.640 m2 a pomocný dvůr 4 u mostu Hubová v km 13,3 – 3.000 m2. Kácení dřevin V trase dálnice (mimo tunelových úseků) došlo k vykácení dřevin, rozsah kácení je specifikován v inventarizaci dřevin, která je součástí DSP. Voda Pitná voda bude využívána při provozu pouze v areálu SSÚS, denní spotřeba je odhadována na 9 m3. Energetické zdroje Vytápění objektu SSÚS bude řešeno zkapalněným plynem (propan), který bude uskladněn ve venkovních nádržích. Elektrický příkon zařízení instalovaných v tunelech činí cca 3 MW, instalovaný příkon SSÚD je cca 700 kW. Horninové prostředí a surovinové zdroje Niveleta dálnice je navržena mimo jiné s ohledem na vyrovnanou bilanci zemních prací, je snahou, aby maximální množství vytěžených zemin bylo použito pro výstavbu násypů. Tím je zajištěna úspora surovin a též dochází k redukci nákladů na přepravu zemin. Při součtu všech zemních prací, zejména díky výrubu z tunelů Rojkov a Havran, mírně převažují výkopy nad násypy. V případě potřeby je možné kamenivo odebrat z těženého ložiska Kraľovany II. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Výstavbou úseku D1 Turany – Hubová se předpokládá návaznost na přímo sousedící úseky, stavba D1 Dubná Skala – Turany je v současnosti ve výstavbě, stavba Hubová – Ivachnová je v přípravě. V delším výhledu se předpokládá napojení rychlostí silnice R3 od Dolného Kubína, místo napojení na D1 dosud nebylo stanoveno, projektově připravené je napojení buď údolím Oravy na křižovatku Kraľovany, nebo dolinou Komjatná na křižovatku Hubová. Stavba je v konfliktu s vedením některých inženýrských sítí (zejména: vedení vysokého napětí, datové kabely, plynovody a vodovody), které bude nutné buď přeložit nebo upravit. Po dokončení nebude mít stavba zásadní vliv na stávající silniční síť, nicméně během stavby bude nutné počítat s komplikacemi při výstavbě křižovatek a při dopravě stavebního materiálu. Veškerý materiál na stavbu bude muset být dopravován po stávající I/18, resp. I/70, vzhledem k řídké silniční síti dané obtížným terénem nebude možné prakticky využít jiných silničních komunikací. Údaje o výstupech Ovzduší Dálnice D1 bude novým zdrojem znečištění ovzduší. Problematika ovzduší byla řešena rozptylovou studií, která je součástí DSP. Hlavní škodlivinou z provozu na silničních komunikacích z hlediska vegetace jsou oxidy dusíku a těkavé organické sloučeniny (VOC). Oxidy dusíku přispívají k acidifikaci prostředí a způsobují eutrofizaci, VOC se podílejí na vzniku fotochemického smogu, jehož složky při vysokých koncentracích (především přízemní ozon) poškozují rostlinná pletiva. Nejcitlivějším územím na trase D1 je zřejmě Rojkovské rašeliniště, acidifikace prostředí v oblasti s vápencovým podložím není rizikem, nicméně negativně se může projevovat eutrofizace vlivem atmosférické depozice oxidů dusíku a též poškozování ozonem. Situace po zprovoznění záměru by se neměla příliš lišit od současného stavu, jelikož stávající I/18 vede v těsné blízkosti rašeliniště, na druhou stranu u ústí tunelů zřejmě bude docházet ke zvyšování koncentrace škodlivin, především při zhoršených 10


rozptylových podmínkách. Za určitých okolností nelze vyloučit akutní negativní vlivy na okolní vegetaci, kvantifikace tohoto vlivu je ovšem obtížná. Odpady Běžné odpady budou vznikat při stavbě ve stavebních dvorech a při provozu v SSÚD Stankovany. Přebytečný materiál z ražby tunelů Rojkov a Havran, který nebude použit na stavbě, ani nenajde jiné uplatnění, bude moci být uložen v lomu Skladaná skala východně od Švošova. Odpadní vody Dešťové vody z vozovek jsou odváděny uliční kanalizací do odlučovačů ropných látek a až poté odtékají do vodotečí. V zimním období budou dešťové vody obsahovat zvýšené koncentrace solí díky chemickému posypu. Vlivem velkého ředění v toku Váhu, je možné vyloučit negativní vlivy na vodní živočichy a vegetaci. Opatření na ochranu povrchových a podzemních vod jsou navržena rovněž v areálu SSÚD Stankovany. Splaškové vody ze SSÚS budou předčištěny na malé biologické čističce vod a následně odvedeny do dešťové kanalizace ústící do Váhu. Podzemní vody Vliv na pozemní vody lze předpokládat především tam, kde dojde k výrazným zásahům do horninového prostředí, to se týká zejména tunelů Rojkov a Havran. Možné vlivy stavby na podzemní vody byly zpřesněny podrobným inženýrskogeologickým průzkumem (Grenčíková et al. 2009) a následnými studiemi. Z hlediska posuzování vlivů záměru na lokality Natura 2000 je důležitý hlavně prostor v okolí západního portálu tunelu Rojkov. Stručný souhrn geologických poznatků ve vztahu k Rojkovskému rašeliništi je obsažen v kapitole 3.3 (popis ÚEV Veľká Fatra). Hluk Výstavbou dálnice D1 vznikne zcela nový liniový zdroj hluku, zatížení většiny obyvatel silničním hlukem v sídlech po realizaci D1 sice poklesne, nicméně hlučnost v blízkosti nové silnice oproti stávající I/18 vzroste nejen vlivem vyšší intenzity dopravy, ale zejména vyšší rychlostí projíždějících vozidel. Je možné konstatovat, že celková zátěž životního prostředí hlukem z dopravy se zvýší. Podkladem pro DSP byla hluková studie, na jejímž základě byla upřesněna protihluková opatření zaměřená na ochranu obyvatel. V rámci aktualizace DSP bude aktualizována též hluková studie, v rámci této studie budou zohledněny požadavky na zmírnění hlukového rušení živočichů vlivem silničního provozu, jedná se především o protihlukové stěny na mostech o výšce 2 m a dále realizaci stěny o výšce 3 m v km 4,552 – 6,552 (podél jižního okraje dálnice). Riziko havárií Výstavbou dálnice D1 obecně poklesne riziko silničních nehod. Sjízdnost a dobrý stav dálnice D1 v úseku Turany – Hubová bude udržován prostřednictvím SSÚD Stankovany. Pro zajištění rychlého přístupu do tunelů Rojkov a Havran v případě havárie je zřízen speciální technický sjezd, který bude ústit před západním portálem tunelu Havran. Riziko kontaminace životního prostředí ropnými látkami při haváriích bude sníženo vybudováním uliční kanalizace, která veškeré vody z vozovek odvádí do vodotečí přes odlučovače ropných látek. Akumulační prostor odlučovačů by měl rovněž zamezit či zpomalit šíření dalších látek nebezpečných vodám.

11


3 3.1

Údaje o lokalitách soustavy Natura 2000 Soustava Natura 2000 na Slovensku

Slovenská republika se stala 1. 5. 2004 členskou zemí Evropské unie. Uvedeným dnem jí vznikla povinnost vymezit a vyhlásit na svém území soustavu Natura 2000 podle příslušných směrnic EU (147/2009/EC o ptácích a 92/43/EEC o stanovištích). Ta byla po legislativní stránce naplněna novelizací zákona č. 543/2002 Zb., o ochrane prírody a krajiny (dále jen „ZOPK“). ZOPK neuvádí termín „Natura 2000“, nicméně v § 28 popisuje vytvoření „souvislé evropské soustavy chráněných území“, tvořené chráněnými ptačími územími (§ 26) a územími evropského významu (§ 27). Na Slovensku v současnosti (od roku 2004) existuje celkem 38 CHVÚ a 382 ÚEV. Dalších 97 ÚEV, navržených k doplnění, se od roku 2011 projednává s Evropskou komisí. CHVÚ se vyhlašují samostatnými nařízeními vlády, ÚEV jsou naopak všechna zařazena do společného dokumentu, tzv. národního seznamu, který je kodifikován výnosem MŽP SR. Základní povinností každého členského státu EU je zabezpečit provádění tzv. naturového hodnocení, tj. hodnocení vlivů plánů a/nebo projektů, u nichž existuje pravděpodobnost, že by mohly mít závažný vliv na lokality soustavy Natura 2000. Provádění naturového hodnocení upravuje zejména odst. 2 § 28 ZOPK. Formulace tohoto i navazujících ustanovení není zcela v souladu s požadavky výše uvedených směrnic, což Slovenské republice opakovaně působí problémy jak praktického rázu, tak při jednáních s Evropskou komisí o kofinancování zejména velkých infrastrukturních projektů. EK totiž požaduje, aby naturové hodnocení plně odpovídalo požadavkům směrnice, neboť jedině takovým způsobem je plně zajištěna adekvátní ochrana soustavy Natura 2000. Proto jde předkládané hodnocení, splňující požadavky EK, nad rámec slovenské legislativy. 3.2

Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000

„Územia európskeho významu“ (ÚEV) a „chránená vtáčia územia“ (CHVÚ) jsou vyhodnocena jako dotčená, pokud:  jsou v přímém územním střetu se záměrem (např. zábor půdy, kácení dřevin),  jsou ovlivněna v souvislosti s výstupy – složkovými přenosy (ovzduší, voda, hluk),  jsou ovlivněna v souvislosti se stavbou (rušení). Záměr výstavby dálnice D1 Turany – Hubová se v některých svých částech přímo dotýká následujících ÚEV a CHVÚ: 1. SKUEV0238 Veľká Fatra – dochází k územnímu střetu dálnice a ÚEV v k. ú. Kraľovany v km 5,38 – 6,25; 6,55 – 7,05, dále k. ú. Stankovany v km 8,0 – 9,15; celková délka střetu je 2 330 m. Došlo ke smýcení lesních porostů. K přímým vlivům patří zábor biotopů a usmrcování živočichů. Uvažovány jsou i nepřímé vlivy stavby a provozu dálnice (fragmentace biotopů, rušení živočichů). 2. SKUEV0252 Malá Fatra – dochází k územnímu střetu dálnice a ÚEV v k. ú. Kraľovany v km 3,45 - 4,08, celková délka střetu je 700 m. K přímým vlivům patří zábor biotopů a usmrcování živočichů. Uvažovány jsou i nepřímé vlivy (fragmentace biotopů, rušení živočichů). 3. SKUEV0253 Váh – dochází k územnímu střetu koridoru dálnice a ÚEV v k. ú. Kraľovany v km 4,15 – 4,25 a v km 6,26 – 6,55, dále v k. ú. Stankovany v km 9,33 – 12


9,46 a na k. ú. Hubová, Švošov v km 13,32 – 13,40; celková délka přímého střetu je 510 m. Na březích řeky dojde k zakládání mostních pilířů a dále k ovlivnění břehových porostů. Jsou uvažovány také nepřímé vlivy stavby a provozu dálnice na řeku Váh (znečištění vody, změna břehových porostů v blízkosti mostů). 4. SKCHVÚ013 Malá Fatra – dochází k územnímu střetu dálnice a CHVÚ v k. ú Kraľovany v km 2,08 – 3,0 a 3,45 – 4,08, tzn. 1 550 m. Kromě záboru a fragmentace biotopů a zvýšení mortality ptáků jsou hodnoceny i nepřímé vlivy (zejm. rušení). Tyto lokality byly identifikovány jako dotčené. Dále se v blízkosti dálnice vyskytuje ÚEV Šíp (SKUEV0663). Dálnice D1 se k hranici ÚEV přibližuje na nejkratší vzdálenost cca 250 m. Záměr může mít nepřímé vlivy zejm. na populaci medvěda hnědého v této lokalitě (rušení, ohrožení migrace do jiných ÚEV), proto byla ÚEV Šíp také vyhodnocena jako dotčená. Byl vyhodnocen výskyt předmětů ochrany těchto lokalit v trase dálnice a možné dotčení při její stavbě i provozu, a to níže v kapitole 3.2 v tabulkách. Pro každý předmět ochrany je uveden kód a slovenský název typu přírodního stanoviště (a biotop), vědecký (latinský), český a slovenský název druhu, dále možnost dotčení, která je hodnocena v kategoriích: ANO – pokud je předmět ochrany identifikován jako dotčený, NE – pokud je možné vyloučit vlivy záměru na předmět ochrany. Na závěr je uveden komentář k danému předmětu ochrany. Hvězdičkou (*) jsou označeny tzv. prioritní předměty ochrany podle příloh I a II směrnice 92/43/EHS, které jsou z hlediska evropského práva požadovány za zvláště významné. Popis dotčených lokalit je uveden v kapitole 3.2, popis dotčených předmětů ochrany pak společně s hodnocením vlivů v kapitole 4.2. Z dalších lokalit soustavy Natura 2000 se v okolí záměru vyskytuje ještě ÚEV Močiar (250 m) a CHVÚ Chočské vrchy (1 000 m). ÚEV Močiar (SKUEV0254) leží na pravém břehu Váhu severně od hlavní železniční trati Ružomberok – Vrútky, cca 750 m SZ od obce Rojkov. Dálnice D1 se k hranici ÚEV Močiar přibližuje na nejkratší vzdálenost cca 250 m. Předmětem ochrany ÚEV Močiar je 5 typů evropských stanovišť a dva druhy živočichů: 1340* – Vnitrozemské slané louky, 6210 – Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia), * význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště, 6410 – Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae), 7210* – Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae, 7230 – Zásaditá slatiniště, kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), vrkoč útlý (Vertigo angustior). Prakticky veškeré předměty ochrany jsou vázané na aktivní vývěry minerálních vod, které jsou dnes z větší části zachyceny vrty a z poškozených vrtů volně vytékají na povrch půdy. Kolem vývěrů se vytvořily typické travertinové štíty, které osidluje iniciální slanomilná 13


vegetace (biotop Sl2). Lokalita nebude záměrem přímo dotčena, negativní vlivy by mohly nastat pouze v případě, že by došlo k narušení výstupových cest minerálních pramenů. Hlavní vývěry minerálních vod v ÚEV Močiar leží na úrovni cca 440 m n. m. (hladina Váhu v této oblasti odpovídá cca 330 m n. m.) a niveleta vozovky u západního portálu tunelu Rojkov má úroveň cca 436 m n. m. Jelikož výkopové práce v oblasti západního portálu tunelu Rojkov nebudou probíhat výrazně níže, než je úroveň vývěrů v Močiaru, je riziko ovlivnění vývěrů zanedbatelné. Celková mineralizace vody na jednom z vrtů (LM-159) je cca 4500 mg/l, obsah CO2 v rozmezí 1000–2500 mg/l a koncentrace síranů dosahuje cca 1500 mg/l, vzhledem ke zvýšené teplotě je možné předpokládat hloubku oběhu vody cca 300–400 m pod erozní bází Váhu. Pirman (2010) uvádí, že vzhledem k nízké koncentraci síranů na Rojkově (nelze jednoduše vysvětlit efektem ředění prostými vodami) není jisté, zda spolu obě skupiny pramenů geneticky souvisejí. Je pravděpodobné, že výstupové cesty obou skupin pramenů (na levém a pravém břehu Váhu) jsou samostatné a tudíž umělé zásahy v jedné vývěrové oblasti se nijak neprojeví na vydatnosti pramenů na druhé straně Váhu. Z uvedených důvodů nepovažujeme ÚEV Močiar za dotčené. CHVÚ Chočské vrchy (SKCHVU050) se nachází asi 1 km od trasy dálnice v její východní části u Švošova. Předměty ochrany jsou druhy ptáků: sokol stěhovavý, orel skalní, výr velký, tetřev hlušec, datlík tříprstý, žluna šedá, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jeřábek lesní, ťuhýk šedý. Tato CHVÚ nebyla identifikována jako dotčená z těchto důvodů: nedochází k územnímu konfliktu, s výjimkou ťuhýka šedého se jedná o předměty ochrany obývající převážně lesní biotopy (u ťuhýka šedého však není pravděpodobná migrace přes těleso dálnice), jde o druhy, které nepodnikají pravidelné přesuny ani migrace s výjimkou sokola stěhovavého (loví ve větších výškách a jeho střety s projíždějícími automobily nejsou pravděpodobné) a orla skalního (eliminace mortality v souvislosti s dálnicí je řešena v rámci CHVÚ Veľká Fatra). CHVÚ Chočské vrchy proto nebylo identifikováno jako dotčená lokalita. Žádná další ÚEV a CHVÚ nebyla identifikována jako dotčená.

14


3.3

Popis dotčených lokalit soustavy Natura 2000

Název: ÚEV Veľká Fatra Kód lokality: SKUEV0238 43 600,81 ha Rozloha: Pro Veľkou Fatru jsou charakteristické zachovalé rozsáhlé lesy, nachází se zde široká škála lesních typů (od dubovo-bukového až po klečový lesní vegetační stupeň). Nejčastěji jsou vyvinuty bučiny. Nacházejí se zde i rozsáhlé komplexy přirozených smrčin. Reliktní charakter mají společenstva kosodřeviny (Pinion mugo) a borovice (Pulsatillo slavicae-Pinion), vzácněji ostrůvky teplomilných doubrav. Část hřebenů je odlesněná a přeměněná na druhově bohaté louky s četnými niválními prvky (lavinová pole, nivální deprese apod.) a dalšími extrémními stanovišti. Vegetace Veľké Fatry je velice pestrá, se zastoupením horských, ale i teplomilných druhů a mnoha endemických druhů a poddruhů. Veľká Fatra patří k nejvýznamnějším refugiím velkých šelem (medvěd, rys, vlk) a dalších typických horských druhů živočichů (Anonymus 2005b). Obr. 2 Mapa ÚEV Veľká Fatra (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)

Tabulka 15

1


Předměty ochrany SKUEV0238 Veľká Fatra – typy evropských stanovišť Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle Katalogu biotopů Slovenska - Stanová, Možnost Kód Valachovič 2002) dotčení Komentář Maloplošný výskyt (cca 0,005 3160 Prirodzené dystrofné stojaté vody (Vo3) ANO ha) na Rojkovském rašeliništi. Horské vodné toky a ich drevinová vegetácia so Stanoviště se nevyskytuje v 3240 Salix eleagnos (Br4) NE prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v 4070* Kosodrevina (Kr10) NE prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v 4080 Spoločenstvá subalpínskych krovín (Kr4) NE prostoru stavby. Alpínske a subalpínske vápnomilné travinnobylinné Stanoviště se nevyskytuje v 6170 porasty (Al3, Al4) NE prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v 6190 Dealpínske travinnobylinné porasty (Tr5) NE prostoru stavby. Suchomilné travinnobylinné a krovinové porasty na vápnitom podloží (*dôležité stanovištia Nebudou dotčeny výskyty v 6210 Orchideaceae) (Tr1) NE rámci ÚEV. Kvetnaté vysokohorské a horské psicové porasty 6230* na silikátovom substráte (Tr8)

NE

6430

Vlhkomilné vysokobylinné lemové spoločenstvá na poriečnych nivách od nížin do alpínskeho stupňa (Br4, Lk5)

6510

Nížinné a podhorské kosné lúky (Lk1)

NE

6520

Horské kosné lúky (Lk2)

NE

7140

Prechodné rašeliniská a trasoviská (Ra3)

NE

7220* Penovcové prameniská (Pr3)

ANO

NE

7230

Slatiny s vysokým obsahom báz (Ra6) Karbonátové skalné sutiny alpínskeho až 8120 montánneho stupňa (Sk4) Nespevnené karbonátové skalné sutiny 8160* montánneho až kolinného stupňa (Sk6) Karbonátové skalné steny a svahy so štrbinovou 8210 vegetáciou (Sk1)

ANO NE NE NE

8310

Nesprístupnené jaskynné útvary (Sk8)

NE

9110

Kyslomilné bukové lesy (Ls5.2)

NE

9130

Bukové a jedľové kvetnaté lesy (Ls5.1)

9140

Javorovo-bukové horské lesy (Ls5.3)

ANO NE

16

Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Maloplološný výskyt (cca 0,1 ha) na Rojkovském rašeliništi. Dále je uváděn výskyt devětsilových lemů z břehu Váhu pod severními svahy Kopy (Topercer et al. 2009). Nebudou dotčeny výskyty v rámci ÚEV. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Je udáván výskyt 0,3 ha na Rojkovském rašeliništi (Topercer et al. 2009), avšak podle Katalogu biotopů Slovenska lze tuto vegetaci hodnotit v rámci stanoviště 7230. Maloplošné nevyhraněné výskyty na Rojkovském rašeliništi jsou hodnoceny v rámci stanoviště 7230. Výskyt cca 1,1 ha na Rojkovském rašeliništi. Možné ovlivnění vodního režimu lokality. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Zábor cca 2,5 ha a fragmentace dle Peťkové, Mika (2007). Stanoviště se nevyskytuje v


Kód

9150

Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle Katalogu biotopů Slovenska - Stanová, Možnost Valachovič 2002) dotčení Komentář prostoru stavby.

Vápnomilné bukové lesy (Ls5.4)

ANO

9180* Lipovo-javorové sutinové lesy (Ls4)

ANO

9410

Horské smrekové lesy (Ls9.1, Ls9.2) Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy (Ls1.3, 91E0* Ls1.4) Reliktné vápnomilné borovicové a smrekovcové 91Q0 lesy (Ls6.2)

NE NE NE

Nevyhraněné porosty se vyskytují na severním svahu Kopy a dále v prostoru východního portálu tunelu Rojkov. Nevyhraněný porost (cca 0,1 ha) v úžlabí potoka na severním svahu Kopy. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby.

Typy evropských stanovišť, které nejsou v ÚEV předmětem ochrany, ale mají zde cenný výskyt Výskyt cca 0,2 ha na Rojkovském rašeliništi. Možné Brezové, borovicové a smrekové lesy na ovlivnění vodního režimu 91D0* rašeliniskách (Ls7.1) ANO lokality.

Tabulka 2 Předměty ochrany SKUEV0238 Veľká Fatra – evropsky významné druhy Vědecký název

Český název Slovenský Možnost název dotčení

Komentář

Rostliny/Rostliny Adenophora lilifolia

Zvonovec liliolistý

Zvonovec ľaliolistý

NE

Druh nebyl v prostoru stavby zaznamenán.

*Campanula Zvonek serrata kopinatý

Zvonček hrubokoreň ový

NE


*Cyclamen fatrense

Cyklámen fatranský

NE


Cypripedium Střevíčník calceolus pantoflíček

Črievičník papučkový

ANO

Přímá likvidace a zásah do biotopu druhu.

*Dianthus nitidus

Hvozdík lesklý

Klinček lesklý

NE

Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.

Mannia triandra

Mozolka skalní

grimaldia trojtyčinkov á

NE


*Pulsatilla slavica

Koniklec slovenský

Poniklec slovenský

NE


*Pulsatilla subslavica

Koniklec slovenský úzkolistý (koniklec prostřední)

Poniklec prostredný

NE


Brambořík fatranský

17


Vědecký název


Komentář

Bezobratlí/bezstavovce *Callimorpha Přástevník quadripuncta kostivalový ria

Spriadač kostihojový

ANO

V dotčených ÚEV je výskyt velice pravděpodobný, neboť se zde vyskytují jak teplé prosluněné svahy, tak i dostatek živných rostlin k jeho výskytu a to zejména v okolí 5. km na levém břehu Váhu, na stanovištích s extenzivní pastvou ovcí a mozaikovitou sečí luk. V koridoru dálnice vznikly vhodné biotopy po vykácení dřevin s následnou spontánní sukcesí.

Carabus variolosus

Bystruška potočná

ANO

Druh se pravděpodobně vyskytuje v levostranných přítocích Váhu mezi km 5-7,5. Centrum výskytu lze očekávat ve vyšších partiích menších potoků v zalesněných místech.

Střevlík hrbolatý

Cucujus Lesák cinnaberinus rumělkový

Plocháč červený

NE

Výskyt druhu na lokalitě nebyl zaznamenán a vzhledem k charakteru porostů je jen velmi málo pravděpodobný. V bukových, jižně exponovaných porostech na pravém břehu Váhu se vyskytuje jen velmi malé množství mrtvého dřeva, které je navíc značně proschlé, tudíž k vývoji tohoto druhu nevhodné. Na levém břehu je situace obdobná, lesní porosty nemají ani příliš vhodnou skladbu dřevin.

Eriogaster catax

Bourovec trnkový

Priadkovec trnkový

NE

Druh obývá teplé výslunné polohy (střední les, křovinaté stráně apod). Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.

Leptidea morsei

Bělásek východní

Mlynárik východný

NE

Na území Slovenska není v dnešní době potvrzena jediná stabilní populace. Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a jeho výskyt není pravděpodobný.

Limoniscus violaceus

kovařík fialový

Kováčik fialový

NE

Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a jeho výskyt není pravděpodobný.

Lucanus cervus

Roháč obecný

Roháč obyčajný

NE

Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a jeho výskyt není pravděpodobný.

Lycaena dispar

Ohniváček černočárný

Ohniváčik veľký

ANO

Druh se vyskytuje na vlhkých loukách a kolem vodních toků. Možný výskyt v blízkosti Váhu.

Maculinea nausithous

Modrásek bahenní

Modráčik bahniskový

ANO

Druh se vyskytuje na vlhkých loukách s výskytem živné rostliny (krvavec toten). Druh nebyl na lokalitě zjištěn, nicméně v místech s výskytem živné rostliny a mravenišť je jeho výskyt pravděpodobný.

Ophiogomph Klínatka us cecilia rohatá

Klinovka hadia

NE

Druh se vyskytuje na štěrkových lavicích. Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.

*Pseudogaur Tesařík otina zimolezový excellens

Fúzač karpatský

NE

Vyskytuje se na horských pastvinách s výskytem zimolezu. Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a jeho výskyt není pravděpodobný.

*Rosalia alpina

Fúzač alpský

ANO

V bukových lesích v okolí trasy dálnice není jeho výskyt z důvodů absence mrtvého dřeva příliš pravděpodobný. Možný výskyt v bývalé

Tesařík alpský

18


Vědecký název


Komentář bukové pařezině. Topercer et al. (2009) udává před zásahem na patě S svahu Kopy 0,1 ha velkou reprodukční lokalitu.

Rhysodes sulcatus

Rýhovec pralesní

-

Vertigo angustior

Vrkoč útlý

Vertigo geyeri

Vrkoč Geyerův

NE

Druh vázán na původní pralesy, dosti náročný na množství mrtvého dřeva. Druh nebyl na lokalitě zjištěn a jeho výskyt je díky absenci vhodného substrátu pro vývoj nepravděpodobný.

Pimprlík mokraďný

ANO

Dojde k ovlivnění biotopu druhu v Rojkovském rašeliništi

Pimprlík močiarny

ANO

Dojde k ovlivnění biotopu druhu v Rojkovském rašeliništi.

Ryby Gobio hrouzek uranoscopus dlouhovousý

hrúz fúzatý

NE

Druh se v lokalitě dotčené záměrem nevyskytuje.

Obojživelníci/ obojživelníky Triturus montandoni

Čolek karpatský

Mlok karpatský

ANO

Pravděpodobný výskyt v okolí Rojkova a v bučinách podél Váhu

Bombina variegata

Kuňka žlutobřichá

Kunka žltobruchá

ANO

Pravděpodobný výskyt v okolí Rojkova a v bučinách podél Váhu

Vydra říční

Vydra riečna

ANO

Řeka Váh je biotopem a významným migračním koridorem druhu.

*Canis lupus Vlk

Vlk dravý

ANO

Záměrem je zasažen biotop druhu a migrační prostupnost pro tento druh

Lynx lynx

Rys ostrovid

Rys ostrovid

ANO

Záměrem je zasažen biotop druhu a migrační prostupnost pro tento druh.

Microtus tatricus

Hrabošík tatranský

Hraboš tatranský

NE

*Ursus arctos

Medvěd hnědý

Medveď hnedý

ANO

Záměrem je zasažen biotop a zejména migrační prostupnost pro tento druh, hrozí fragmentace populace

Savci/cicavce Lutra lutra

Nedojde k zásahu do biotopu druhu.

Netopýři/ netopiere Barbastella barbastellus

Netopýr černý

Uchaňa čierna

ANO

Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech přes dálnici za provozu

Myotis bechsteini

Netopýr velkouchý

Netopier veľkouchý

ANO


Netopier ostrouchý

ANO


Myotis Netopýr brvitý Netopier emarginatus brvitý

ANO


Myotis myotis

ANO


ANO


Myotis blythi Netopýr východní

Netopýr velký Netopier obyčajný

Rhinolophus Vrápenec ferrumequinu velký m

Podkovár veľký

19


Vědecký název


Rhinolophus Vrápenec hipposideros malý

Podkovár malý

ANO

Komentář Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech přes dálnici za provozu

Významnou disjunktní část ÚEV Veľká Fatra tvoří Rojkovské rašeliniště. Tato část leží v blízkosti záměru a při jeho budování hrozí ovlivnění podzemních vod, které zásobují rašeliniště. Proto je zde Rojkovské rašeliniště detailně popsáno, a to jak z hlediska vegetačního, tak hydrogeologického. Stručný popis flóry a vegetace Rojkovského rašeliniště Floru a vegetaci Rojkovského rašeliniště podrobně zpracovaly Háberová, Fajmonová (1995), velké množství floristických dat je obsaženo v monografii Príroda Veľkej Fatry (Kliment et al. 2008). Vegetační mapování a soupis druhů byl proveden Daphne SK (Viceníková 2001), v rámci tohoto projektu byl rovněž zkoumán hydrologický režim rašeliniště, byly provedeny rozbory vody z mělkých sond a na vymezených plochách byly určeny základní parametry vyvěrajících vod (pH, vodivost a teplota). Rojkovské rašeliniště je unikátní prolínáním vegetace vápnitých slatinišť, přechodových rašelinišť a vrchovišť na malé ploše (2,88 ha), dosud odtud bylo popsáno 17 typů vegetace a 160 druhů vyšších rostlin (Topercer et al. 2009). Jedná se o jedno z nejstarších rašelinišť na Slovensku, které vzniklo už na konci posledního glaciálu, stáří bylo určeno na minimálně 15 000 let (např. Horsák 2002), má tudíž značný paleontologický význam, bylo zde ověřeno velké množství reliktních druhů organismů a celkově je možné konstatovat, že jde o lokalitu středoevropského významu (Topercer et al. 2009). Nejvýznamnější vegetační formací na Rojkovském rašeliništi jsou vápnitá slatiniště ze sv. Caricion davallianae, v rámci této jednotky převažují porosty zařaditelné do as. Caricetum davallianae Dutoit 1924, jedná se o druhově velmi bohaté porosty s hojným výskytem vzácných druhů. Kostru porostů tvoří zejména nízké ostřice: Carex panicea, C. hostiana, C. flava agg., C. davalliana spolu se suchopýry: Eriophorun angustifolium, E. latifolium, dobře vyvinuto je mechové patro, vysokých pokryvností dále dosahují: Equisetum palustre a Valeriana dioica, na místech s vyrovnanějším vodním režimem se mohutně prosazuje Menyanthes trifoliata. Na místech s velkým kolísáním hladiny podzemní vody dochází k druhovému ochuzení a šíření bezkolence (Molinia sp.). Asociace Eleocharitetum quinqueflorae Lüdi 1921 se maloplošně vyvíjí v okolí vývěrů, v půdě dochází ke srážení uhličitanu vápenatého, hladina podzemní vody je celoročně vysoká a dosahuje povrchu půdy. Vegetace je nápadná plně zapojeným mechovým patrem a nižší pokryvností vyšších rostlin. Kromě vůdčí Eleocharis quinqueflora se pravidelně vyskytují: Eleocharis uniglumis, Triglochin palustris, T. maritima, Carex flava agg. (zřejmě hlavně C. lepidocarpa), Tofieldia calyculata nebo Pinguicula vulgaris, vzácně Trichophorum pumilum. Problematická je klasifikace vegetace s vysokou pokryvnosti Menyanthes trifoliata, jedná se plochy s trvale vysokou hladinou podzemní vody, především podél SV okraje rezervace. K zamokření v tomto prostoru nepochybně přispívá těleso silnice I/18, které vytváří bariéru přirozenému proudění podzemních vod. Stagnaci vod lze považovat spíše za negativní vliv, zvyšuje se riziko eutrofizace a oproti sousedním plochám zde dochází k druhovému ochuzení bylinného i mechového patra. Porosty s vysokou pokryvností Menyanthes trifoliata řadí někteří autoři do sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis (Viceníková 2001). Háberová, Fajmonová (1995) vylišují na Rojkovském rašeliništi asociace: CariciMenyanthetum (Nowinski 1928) Soó 1935, Caricetum diandrae Jonas 1933 a Caricetum rostratae Oswald 1923. Porosty řazené k uvedeným jednotkám většinou mají poměrně vysokou pokryvnost druhů třídy Scheuchzerio palustris-Caricetea nigrae a nemají tudíž charakter druhově chudých porostů vysokých ostřic. Pro klasifikaci v rámci sv. Sphagno 20


warnstorfii-Tomentypnion nitentis Dahl 1956 je nutná přítomnost kalcitolerantních rašeliníků a dále nižší pH a snížené obsahy vápníku v podzemní vodě oproti sv. Caricion davallianae (Chytrý ed. 2011). Považujeme za správnější vegetaci sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis na Rojkovském rašeliništi nevylišovat a veškeré nevyhraněné porosty s vachtou (Menyanthes trifoliata) a s přítomností bazifliních slatinných druhů klasifikovat v rámci sv. Caricion davalianae, provizorně je navrženo řazení do as. Campylio stellati-Caricetum lasiocarpae Klötzli 1969. Nevyhraněné mokřadní porosty s významným zastoupením Scirpus sylvaticus byly zařazeny do as. Scirpetum sylvatici Ralski 1931 v rámci sv. Calthion palustris. Poměrně výrazná vegetace s Carex paniculata odpovídá popisu as. Caricetum acutiformi-paniculatae Vlieger et van Zinderen Bakker in Boer 1942, vegetace vysokých ostřic je dále zastoupena asociacemi Caricetum acutiformis Eggler 1933 a Caricetum gracilis Savič 1926, nejedná se o typické porosty, při pravidelném kosení by se zřejmě vyvinuly pcháčové louky (sv. Calthion palustris). Do tohoto svazu lze též zařadit nevyhraněnou vegetaci se silným zastoupením Filipendula ulmaria. Při mapování byly vylišeny rovněž bezkolencové louky sv. Molinion caeruleae, i když se pravděpodobně jedná o degradovaná vápnitá slatiniště, ovšem již bez výskytu diagnostických bazifilních druhů, současně chybí i diagnostické druhy sv. Molinion. Rojkovské rašeliniště je významné výskytem vegetace oligotrofních vod s bublinatkou jižní ‒ Scorpidio scorpioidis-Utricularietum Ilschner ex Müller et Görs 1960 , tento druh osidluje tůňky vzniklé po těžbě rašeliny. Vegetace s prvky vrchovišť (s rašeliníky, Eriophorum vaginatum, Vaccinium vitis-idaea, Oxyccocus palustris ‒ nebyl nově potvrzen), která se vyvinula v centrální části rezervace na akumulaci rašeliny, je v současnosti již neklasifikovatelná a tradičně se popisuje jako rašelinné březiny (as. Betuletum pubescentis Tüxen 1937). Kromě výše zmíněných druhů se na Rojkovském rašeliništi vyskytují další vzácné duhy, např.: Gymnadenia densiflora, Salix rosmarinifolia, Carex dioica, C. diandra, C. hostiana, Drosera rotundifolia, Ledum palustre, Dactylorhiza lapponica, D. majalis, Equisetum variegatum, Primula farinosa, Blysmus compressus, Stellaria palustris, Parnassia palustris, Centaurium pulchellum. Geologické a hydrogeologické poměry okolí Rojkovského rašeliniště Zájmové území se nachází na úpatí horninového masivu Kopa (1187 m n. m.), v místě styku s nivou Váhu. Masiv Kopa, který je nejsevernější částí Velké Fatry, má složitou tektonickou stavbu, která podmiňuje též komplikované hydrogeologické poměry. Spodní část masivu Kopa (v trase tunelu) budují slínité vápence spodnokřídového stáří náležející k fatriku, přes ně jsou nasunuty triasové vápence a dolomity chočského příkrovu (hronikum), násunová linie chočského příkrovu leží cca 200 výškových metrů nad úrovní tunelu Rojkov (Pirman 2010). Tektonickou stavbu území významně ovlivňuje hluboká liniová struktura, která prochází přibližně v ose nivy Váhu u Kral'ovan, na tento zlom (resp. celý systém zlomů, včetně zlomů, které kříží hlavní zlomovou linii) jsou vázány vývěry minerálních vod v Stankovanech, Rojkově a Švošově. Kvartérní sedimenty reprezentují zejména hlinitokamenité svahoviny, které ve svahu nad rašeliništěm dosahují mocnosti okolo 10-14 m. Celý svah je silně postižený svahovými deformacemi, blíže povrchu převažují sesuvy v různém stupni stability, níže se uplatňují blokové pohyby, které jsou predisponovány tektonickými poruchami. Svahoviny jsou při povrchu tvořeny úlomky pevných karbonátů, jejichž podíl nepřesahuje 40%, zbytek tvoří tuhý jíl. V dolní části svahu se svahoviny nasunuly přes aluviální sedimenty Váhu zastoupené jílovitými štěrky, hloubka pohřbení aluviálních sedimentů se na základě údajů z vrtů pohybuje od 3,2 do 17 m. Podloží Rojkovského rašeliniště budují převážně aluviální sedimenty, na jižním okraji jsou zastoupeny též deluviální a proluviální sedimenty. Hydraulické vlastnosti křídových slínovců a nadložních karbonátů se diametrálně liší. Podložní slínité vápence jsou málo zvodnělé a vykazují nízkou propustnost, zvodnění je 21


vázané prakticky pouze na připovrchovou zónu a tektonické poruchy. Svahoviny spolu s podložními zvětralinami slínitých vápenců tvoří velmi nehomogenní kolektor o mocnosti cca 13-20 m, vzhledem k vysokému podílu jílovité složky je průměrná propustnost v kolektoru nízká. Hladina podzemní vody je závislá na morfologii terénu a na aktuálních klimatických podmínkách, vrty byla ověřena hladina v hloubkách od 2 do 20 m, některé vrty byly dokonce suché. Obvykle je v připovrchové zóně přítomno nad sebou několik dílčích zvodní, které jsou navzájem odděleny smykovými plochami (Pirman 2010). Tento kolektor je napájen výhradně atmosférickými srážkami a je odvodňován buď drobnými prameny s vydatností řádově x0,1 l/s, nebo skrytě přímo do aluviálních sedimentů na úpatí svahu. Poměrně výlučné postavení má pramen Rojkov, vázaný na křídové slínité vápence; pramen je využíván k zásobování obyvatel a jeho vydatnost dosahuje 4 l/s. Pramen se nachází v těsné blízkosti trasy tunelu, přibližně v km 7,925. Nadložní vápence a dolomity chočského příkrovu tvoří významnou hydrogeologickou strukturu s vysokým zvodněním a velmi dobrou propustností. Karbonátová kra, která buduje prakticky celý masiv Kopy, má rozlohu cca 18 km2 a spočívá na relativně nepropustných slínitých vápencích; celá se uklání mírně k západu až severozápadu. Předpokládá se, že tato hydrogeologická jednotka není díky ohraničení hlubokými údolími hydraulicky spojena s okolními karbonátovými masivy. Povrchový odtok na tomto území prakticky neexistuje, podstatná část srážkových vod se vsakuje a následně vyvěrá v četných pramenech na okraji kry. Dokumentovaný celkový podzemní odtok z kry je cca 40 l/s, což je výrazně pod infiltračními možnostmi hydrogeologické struktury. Mohutná tvorba podzemních vod je dána vysokými srážkami (průměrně 1000 mm) a poměrně nízkým výparem (průměr 480 mm) (Némethyová 2008). Část infiltrovaných vod se zřejmě stává součástí hlubokého oběhu minerálních vod. Némethyová (2008) uvádí, že struktura je soustředěně drénována pouze pramenem Teplica v Krpel'anoch, dále připouští možnost skrytého odvodňování do kvartérních sedimentů nivy Váhu. Pirman (2010) zmiňuje dále prameny Korbelka (severně od L'ubochni) a Kral'ovany, které spolu s pramenem Teplica (Teplička) slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. Jednotlivé vývěry vod mělkého oběhu se v závislosti na době setrvání v karbonátovém masivu neliší pouze chemickým složením, ale též změnami vodnatosti během roku. Infiltrační oblast pramenů Kral'ovany je vázána na nejbližší okolí vrcholu Kopa, vodnatost je silně ovlivňována aktuálními srážkami, nicméně se výrazně neprojevují změny tlakových poměrů v puklinovém kolektoru triasových karbonátů a tudíž jsou křivky vodnatosti vyrovnanější. Naproti tomu vodnatost pramenů Korbelka a Rojkov v jarním období prudce roste vlivem tání sněhu ve vyšších polohách Velké Fatry, následně se přidává efekt období maximálních srážek (červen - červenec), koncem léta se vodnatost obvykle pozvolna snižuje a v zimním období dosahuje přibližně třetinových hodnot oproti jarním maximům. Průběh vodnatosti během roku je tudíž výrazně cyklický, což je opět důkazem hlubšího oběhu podzemních vod a úzké vazby na puklinový kolektor karbonátů. Přestože pramen Rojkov není autory hydrogeologických studií dáván do přímé souvislosti s puklinovým kolektorem triasových karbonátů, považujeme vzhledem k uvedeným skutečnostem vazbu za velmi pravděpodobnou. Obdobně jako u pramene Korbelka podzemní vody z triasového kolektoru systémem hlubokých zlomů v karbonátech zřejmě vyvěrají skrytě do mocných svahovin a na povrch mohou vytékat v druhotných pramenech níže po svahu. Složitý systém zlomů SSZ-JJV, SSV-JJZ a SV-JZ v prostoru pramene Rojkov uvádí Némethyová (2008), silné tektonické postižení okolí Rojkovského rašeliniště je patrné z inženýrskogeologické mapy (Matějček 2007 in Pirman 2010), při podrobném inženýrskogeologickém průzkumu byly přímo v trase tunelu zjištěny poruchy v km 7,525, 7,650 a 7,900 (Pirman 2010). Geochemie podzemních vod v prostoru ŠPR Rojkovské rašeliniště 22


V rámci inženýrskogeologického průzkumu byly provedeny analýzy chemického složení podzemních vod z vrtů v prostoru západního portálu tunelu Rojkov (Grečíková et al. 2010a). Vody z většiny vrtů jsou charakterizované jako středně mineralizované s celkovou mineralizací (součet obsahu všech rozpuštěných látek bez plynů) 435 - 828 mg/l, pH se u většiny vzorků pohybuje v rozmezí 7,38 - 8,04, pouze ve vrtech R4 a R11/INK-7 je díky přítomnosti CO2 pH nižší. Výlučné postavení má vrt R11/INK-7 s mineralizaci - 1928 mg/l a vysokým obsahem CO2 1056 mg/l. Na základě svého chemického složení se analyzované vody klasifikují jako typ Ca-HCO3, nebo při zvýšeném obsahu hořčíku jako Ca-Mg-HCO3. Kvalita prostých vod jímaných v širším okolí Rojkova pro zásobování obyvatelstva je popsána v posudku Némethyové (2008), základní charakteristiky vod ze zdrojů: Kraľovany (severní svahy Kopy), Rojkov a Korbelka (východní svahy Kopy severně od obce Ľubochňa) jsou shrnuty v tabulce 3. Tabulka 3 Charakteristika prostých vod jímaných v okolí Rojkova (Némethyová 2008) pH

mineralizace mg/l (RAS 105°C)*

Ca2+ mg/l

Mg2+ mg/l

SO42- mg/l

NO3- mg/l

Kraľovany

7,26 - 7,85

194 - 236

42,75 - 50,10

14,9 - 1,9

12,0 - 15,0

8,72 - 13,75

Rojkov

7,66 - 8,11

102 - 240

45,6 - 47,4

19,0 - 20,1

18,6 - 25,0

4,3 - 8,6

Korbelka

7,35 - 8,16

218 - 298

55,4 - 61,8

16,3 - 24,7

23,0 - 29,0

2,16 - 6,22

* Nejedná se o celkovou mineralizaci zjišťovanou u minerálních vod, ale o hmotnost odparku sušeného při teplotě 105°C, celková mineralizace je u tohoto typu vod (Ca-HCO3) ve skutečnosti vyšší.

Vody ze sesuvného území na levém břehu Váhu jižně od Kraľovan (km 4,7 - 6,2) vykazují mineralizaci v rozmezí 289 - 690 mg/l, s pH 7,83 - 7,97, povrchová voda potoka z bočního údolí má mineralizaci 314 mg/l a pH 8,37. Chemickým složením se opět jedná o vody typu Ca-HCO3 nebo Ca-Mg-HCO3 (Grečíková et al. 2010a). Minerální vody přímo z území Rojkovského rašeliniště byly analyzovány v rámci výzkumu minerálních vod (Tkáčik 1960 in Pirman 2010), evidováno bylo 8 drobných pramenů pod kódem LM-114. Jedná se o minerální vody Ca-Mg-HCO3 typu, pH 5,0 - 5,8, s vysokým obsahem CO2 (1440 - 2450 mg/l) a přítomností H2S (0,35 - 1,93 mg/l). V blízkosti Rojkovského rašeliniště jsou dále evidovány minerální prameny: LM 109, LM 110, LM-112 a LM-113, nejvyšší vydatnost, teplotu (20,2°C) a mineralizaci (3566,14 mg/l) má pramen Jazero situovaný na jižním okraji obce (Némethyová 2008). Nově byly analyzovány minerální vody z vrtů VZ-1 až VZ-4 (Záthurecký 1998 in Pirman 2010) umístěných severně a jihovýchodně od hranice ŠPR Rojkovské rašeliniště, celková mineralizace dosahovala 909 1807 mg/l, obsah CO2: 2127 - 2902 mg/l a pH: 5,92 - 6,33. Pro doplnění dat o chemismu vod přímo na území rezervace jsme provedli chemickou analýzu 5 vzorků (viz. obr. 3), jejíž výsledky jsou shrnuty v tabulce 4. Vzorky byly odebírány z mělkých terénních depresí (vzorky 1 - 4), resp. z tůňky vzniklé po těžbě rašeliny (vzorek 5).

23


Tabulka 4 Výsledky chemické analýzy vývěrů podzemních vod v prostorů Rojkovského rašeliniště 1

2

3

4

5

pH

7,19

6,50

7,00

7,00

5,96

NH4+ (mg/l)

0,06

<0,04

0,04

<0,04

<0,04

PO43 (mg/l)

<0,03

0,03

<0,03

<0,03

<0,03

NO3- (mg/l)

2,6

4,6

2,7

1,4

5,7

Ca2+ (mg/l)

127,94

90,20

146,10

98,88

101,91

36,71

32,43

49,01

37,81

24,23

20,72

15,07

13,18

9,42

26,37

550

410

650

480

400

2+

Mg (mg/l) 2-

SO4 (mg/l) -

HCO3 (mg/l)

Obr. 3 Rojkovské rašeliniště: místa odběrů vod k chemické analýze – čísla 1-5 (odběr 20.4.2012), zeleně – hranice ÚEV Veľká Fatra podle podkladů ŠOP SR, černě – hranice segmentů mapování vegetace, viz Příloha 2

Analýzy chemického složení vod z mělkých sond na území Rojkovského rašeliniště prováděla v roce 2001 DAPHNE SK (Risager 2002). V souladu s aktuálními analýzami bylo zjištěno, že vody mají nejvyšší mineralizaci a pH v JV části rezervace, směrem k SZ se mineralizace snižuje a rovněž klesá pH, což je patrně důsledkem sycení CO2. Z prezentovaných výsledků vyplývá, že v prostoru Rojkovského rašeliniště dochází k mísení dvou základních typů vod; jedná se v první řadě o vody mělkého oběhu akumulované v karbonátech masivu Kopy. V rámci této skupiny lze ještě oddělit vody s krátkým serváním v horninovém masivu (typicky prameny Kraľovany) a prameny s delším setrváním (Korbelka); vody s hlubším oběhem mají vyšší celkovou mineralizaci, vyšší obsahy vápníku a síranů, mírně vyšší pH a nižší koncentraci dusičnanů (viz tabulka 3). Druhým typem jsou minerální vody hlubokého oběhu, které se vyznačují vysokou mineralizací, obvykle vyšším poměrem vápníku a hořčíku (Ca/Mg) a obsahem plynů (CO2 a H2S), při vyšším obsahu plynů klesá pH. 24


Během výstupu jsou minerální vody ředěny vodami mělkého oběhu a v nivě Váhu též vodami, vázanými na dobře propustné kvartérní sedimenty. Mezi celkovou mineralizací a obsahem plynů neexistuje přímá závislost. Je možné, že část plynů vystupuje z horninového masivu samostatně a následně sytí relativně málo mineralizované vody mělkého oběhu. Kvalitu vod na území rašeliniště pochopitelně ovlivňují též srážky, které spadnou v nejbližším okolí a nelze vyloučit, že poměrně velký význam mohou mít též povrchové vody, které při přívalových deštích stékají z prudkých svahů Kopy. Režim zásobování rašeliniště podzemními vodami a možné ovlivnění záměrem Vlivy záměru na vodní režim Rojkovského rašeliniště se zabývaly tři hydrogeologické studie (Pospiechová 2007, Némethyová 2008 a Pirman 2010); v letech 2009 - 2010 proběhl podrobný inženýrskogeologický průzkum trasy D1 (Grenčíková 2009, 2010a, 2010b), z jehož závěrů vychází studie Pirmana (2010). Na dotaci Rojkovského rašeliniště vodou se podle Pirmana (2010) podílejí: 1/ minerální vody hlubokého oběhu, které vystupují podél hlavní tektonické linie, 2/ podzemní vody mělkého oběhu ze svahu masivu Kopa, 3/ povrchový odtok ze svahu a 4/ srážky, které spadnou přímo na území rezervace. Minerální vody vystupující podél tektonických linií složitého zlomového systému se v přípovrchové zóně mísí s vodami mělkého oběhu a s vodami aluviálních sedimentů Váhu, společně pak vyvěrají v terénních sníženinách jako množství drobných pramenů. Provedené výzkumy ověřily, že vývěry minerálních vod nejsou vázané pouze na území Rojkovského rašeliniště, ale rozptylují se v širším okolí do říčních štěrkovitých sedimentů nebo podél zlomů vystupují do svahovin na úpatí masivu Kopy (pramen Jazero v Rojkově či vývěry v JV části Rojkovského rašeliniště). Pirman (2010) uvádí, že objem vystupujících vod je zřejmě velmi velký a tudíž je efekt ředění povrchovými vodami poměrně nízký, byť by bylo možné v prostředí zvodnělých aluviálních sedimentů předpokládat výraznější ředění. S tímto názorem nesouhlasíme, rozptyl celkové mineralizace vývěrů v blízkém okolí Rojkovského rašeliniště je naopak dosti velký (cca od 500 - 3550 mg/l), tudíž efekt ředění považujeme za velmi významný. Pirman (2010) dále konstatuje, že vliv záměru na oběh a výstupové cesty minerálních vod bude zanedbatelný. S tímto názorem lze obecně souhlasit, ale pouze pro vývěry, které leží pod počvou tunelových rour, skryté vývěry umístěné výše ve svahu (např. vrt R11/INK-7, nebo vývěry na JV okraji Rojkovského rašeliniště) mohou být samozřejmě ovlivněny drenážním účinkem tunelů. Drenážní účinek bude největší během ražby a měl by se podstatně snížit instalací primárního ostění. Podle Némethyové (2008), resp. Pospiechové (2007), dojde vlivem hloubení severozápadního portálu tunelu Rojkov k ovlivnění 3,65 ha povodí, ze kterého je rezervace dotovaná, což představuje 4,9 % z celkové plochy povodí (70,5 ha). Pirman (2010) s ohledem na variabilitu srážek během roku konstatuje, že srážky a související povrchový odtok ze svahu nemohou být rozhodujícím faktorem pro zachování rašeliniště a případné narušení dotace povrchovými vodami bude mít na rašeliniště zanedbatelný vliv. Pro současný stav je toto konstatování zřejmě pravdivé, jelikož povrchový odtok je v současnosti významně ovlivněn terénními úpravami svahu. Ovšem již Němejc (1929) si všiml, že akumulace rašeliny na Rojkovském rašeliništi leží v dolní části mělkého údolíčka, které sestupuje ze svahu Kopy. Považujeme za pravděpodobné, že vlastní rašeliniště vzniklo právě díky periodickému toku, který stékal z prudkých svahů Kopy. Poměrně vysoké srážky a prudký svah zaručují, že vydatnost drobného toku mohla být poměrně stabilní, navíc při rychlém pohybu vody nedošlo k obohacení o bazické ionty. Reliktní acidofilní druhy rostlin, zejména: Oxyccocus palustris, Ledum palustre, Eriophorum vaginatum a několik druhů rašeliníků (Sphagnum sp.) by pravděpodobně nemohly přežít na stanovišti, které je živeno pouze podzemními vodami, jelikož i při mělkém oběhu ve vápnitých horninách dochází ke značnému obohacení bázemi. Přítok povrchové vody nemusel být v minulosti kontinuální, jelikož rašeliniště s větší vrstvou 25


rašeliny velice dobře vodu akumuluje. Vodní režim v centrální části Rojkovského rašeliniště (v prostoru akumulace rašeliny) je v současnosti silně narušený, důvodem jsou zřejmě terénní úpravy svahu a historická těžba rašeliny. Důsledkem nepříznivého stavu je snižování početnosti výše zmiňovaných druhů, acidofilní rašeliníky jsou zřejmě flexibilnější, jelikož mají schopnost aktivně měnit pH prostředí ve svém okolí. Uvedené negativní vlivy se netýkají vegetace vápnitých slatinišť, která je vázaná na podzemní vody s vyšší mineralizací. Díky členitému reliéfu, který vznikl při těžbě rašeliny, se vegetace vápnitých slatinišť dostává do těsného kontaktu s vrchovištními prvky. Tunel Rojkov je veden přibližně ve vzdálenosti cca 100 m jihozápadně od okraje lokality, západní portál je umístěn ve svahu cca 150 m západně od okraje rašeliniště. Tunel na režim podzemních vod může působit 1/ svou drenážní funkcí (odvádí podzemní vody mimo horninové prostředí), 2/ jako překážka přirozeného proudění. Drenážní funkce tunelu při provozu by měla být zcela eliminována hydroizolací tunelových trub v km 7,4 - 8,1, k drenáži by tudíž mělo docházet v omezené míře pouze při výstavbě před instalací sekundárního ostění tunelů. Vlivy stavby na vodní režim lokality může podstatně zvýšit použití speciálních metod, např. vybudování horizontálních odvodňovacích vrtů, jak je doporučeno v inženýrskogeologického průzkumu (Grenčíková 2009). Straka (2010) upřesňuje, že dne 26.3.2010 došlo k dohodě, podle které bude již při ražbě aplikována celoplošná izolace po 200 m dlouhých úsecích, sekundární ostění a definitivní izolace tunelu bude provedena přibližně za rok po instalaci primárního ostění. Tímto opatřením by mělo být množství průsakových vod významně omezeno. Efekt bariéry pro proudění podzemních vod podle Pirmana (2010) nemůže nastat, jelikož je tunel situován v poměrně prudkém svahu, kde není k dispozici dostatečný retenční prostor. Nicméně určitý rizikem je lokální změna tras proudění podzemních vod. Vzhledem k velikosti rašeliniště by i malé změny mohly mít vliv na vydatnost vývěrů na území rezervace. Toto riziko má být eliminováno vybudováním příčných drenážních prvků pod tunelovými rourami v místech, kde bude zjištěn zvýšený přítok podzemních vod, dále by v rizikovém úseku neměla být vůbec prováděna injektáž, aby nedošlo k vyplnění puklin v okolí tunelové roury. Je nutné dodat, že důkladná průběžná injektáž tunelu je stanovena v DSP a bez injektáže pravděpodobně není možné tunel bezpečně vyrazit. Pirman (2010) navržená opatření považuje za účinná; s tímto názorem lze souhlasit, ovšem za podmínky, že technická opatření budou skutečně svědomitě realizována. Jiní autoři (např. Pospichová 2007) naopak průběžnou injektáž při výstavbě tunelových rour doporučují, aby se eliminovalo riziko průsaků podzemních vod na staveniště a tím nedocházelo k narušování hydrogeologických poměrů. Volba umístění západního portálu je z hlediska vlivů na Rojkovské rašeliniště velmi nevhodná, právě v portálové části dojde k nejrozsáhlejšímu narušení horninového masivu a i při aplikaci všech navržených opatření nelze určité vlivy na proudění podzemních vod vyloučit. Némethyová (2008) a obdobně Pospiechová (2007) jako rozhodující prvek přispívající k existenci lokality zmiňují stávající silnici severně od rezervace - silnice má údajně funkci hydraulické bariéry, která zpomaluje odtok vod z rašeliniště směrem k erozní bázi, tvořené Váhem. S názorem Némethyové (2008) se neztotožňujeme, rašeliniště evidentně vzniklo dávno před výstavbou silnice, zadržování vyvěrajících vod na slatiništích obecně není vhodné, jelikož hrozí riziko eutrofizace a následná expanze vysokých ostřic nebo vegetace pcháčových luk. Z hlediska vegetace je žádoucí, aby se hladina podzemní vody udržovala mělce pod povrchem (především ve vegetačním období) a současně bylo zajištěno pomalé proudění vody v přípovrchové zóně.

26


Název: ÚEV Malá Fatra Kód lokality: SKUEV0252 21 918,45 ha Rozloha: Flóra a fauna Malé Fatry je velmi pestrá, a to díky různorodému geologickému podkladu, reliéfu a rozdílům nadmořských výšek. Najdeme tu všechny lesní vegetační stupně od bukovo-dubového po klečový. Zachované jsou původní subalpínská, skalní a suťová společenstva na vápnitých a silikátových podkladech a také louky, pastviny i vysokohorské hole. Mozaiku doplňují mokřadní a prameništní biotopy. Území tvoří západní hranici souvislého výskytu rysa a medvěda (Anonymus 2005a). Obr. 4 Mapa ÚEV Malá Fatra (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)

Předměty ochrany ÚEV Malá Fatra: Tabulka 5 Předměty ochrany SKUEV0252 Malá Fatra – typy evropských stanovišť Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle Katalogu biotopů Slovenska - Stanová, Valachovič Možnost Kód 2002) dotčení Komentář Horské vodné toky a ich drevinová vegetácia so Salix Stanoviště se nevyskytuje v 3240 eleagnos (Br4) NE prostoru stavby. Vresoviská a spoločenstvá kríčkov v subalpínskom a Stanoviště se nevyskytuje v 4060 alpínskom stupni (Al9) NE prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v 4070* Kosodrevina (Kr10) NE prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v 4080 Spoločenstvá subalpínskych krovín (Kr4) NE prostoru stavby.

27


Kód 5130 6170

6210

Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle Katalogu biotopů Slovenska - Stanová, Valachovič Možnost 2002) dotčení Komentář Stanoviště se nevyskytuje v Porasty borievky obyčajnej (Kr2) NE prostoru stavby. Alpínske a subalpínske vápnomilné travinnobylinné Stanoviště se nevyskytuje v porasty (Al3, Al4) NE prostoru stavby. Dotčeny kvalitní výskyty mimo ÚEV, na území ÚEV pouze Suchomilné travinnobylinné a krovinové porasty na maloplošné nevyhraněné relikty vápnitom podloží (*dôležité stanovištia Orchideaceae) (cca 0,01 ha) v dolní části doliny (Tr1) ANO Suchie.

Kvetnaté vysokohorské a horské psicové porasty na 6230* silikátovom substráte (Tr8)

NE

6430

Vlhkomilné vysokobylinné lemové spoločenstvá na poriečnych nivách od nížin do alpínského stupňa (Br6)

ANO

6510


ANO

6520

Horské kosné lúky (Lk2)

NE

7140

Prechodné rašeliniská a trasoviská (Ra3)

NE

7220* Penovcové prameniská (Pr3)

NE

7230

Slatiny s vysokým obsahom báz (Ra6) Karbonátové skalné sutiny alpínskeho až montánneho 8120 stupňa (Sk4) Nespevnené karbonátové skalné sutiny montánneho 8160* až kolinného stupňa (Sk6) Karbonátové skalné steny a svahy so štrbinovou 8210 vegetáciou (Sk1) Silikátové skalné steny a svahy so štrbinovou 8220 vegetáciou (Sk2)

NE

8310

Nesprístupnené jaskynné útvary (Sk8)

NE

9110


ANO

9130


ANO

9140

Javorovo-bukové horské lesy (Ls5.3)

9150


NE NE NE

NE ANO

9180* Lipovo-javorové sutinové lesy (Ls4) 9410

NE

ANO

Horské smrekové lesy (Ls9.1, Ls9.2)

NE

91E0* Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy (Ls1.4) Reliktné vápnomilné borovicové a smrekovcové lesy 91Q0 (Ls6.2)

28

ANO NE

Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Maloplošný degradovaný výskyt v dolní části doliny Suchie, je možné hodnotit též v rámci lužního lesa 91E0*. Dotčeny kvalitní výskyty mimo ÚEV, na území ÚEV pouze maloplošně v dolní části doliny Suchie (cca 0,1 ha). Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Zábor biotopu - nevyhraněné porosty v dolní části doliny Suchie Zábor biotopu a fragmentace porostů - dolní část doliny Suchie. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Nevyhraněné porosty v dolní části doliny Suchie. Nevyhraněné porosty v dolní části doliny Suchie. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Liniový výskyt podél drobného toku v dolní části doliny Suchie. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby.


Tabulka 6 Předměty ochrany SKUEV0252 Malá Fatra – evropsky významné druhy Vědecký název

Český název

Slovenský název Možnost dotčení

Komentář

Prilbica moravská

NE

Nedošlo k zásahu do biotopu druhu

Rostliny/Rostliny Aconitum firmum Oměj tuhý subsp. moravicum moravský

tuhá

Buxbaumia viridis

Šikoušek zelený Kyjanôčka zelená

NE

Pravděpodobně nedošlo k zásahu do biotopu druhu

*Campanula serrata

Zvonek kopinatý Zvonček hrubokoreňový

NE


Cypripedium calceolus

Střevíčník pantoflíček


NE


*Dianthus nitidus

Hvozdík lesklý

Klinček lesklý

NE


*Pulsatilla slavica

Koniklec slovenský

Poniklec slovenský

NE

Vyskytuje se pouze v lomu na Kraľovanském meandru, mimo území dotčené záměrem

Tozzia carpathica

Hornice alpská Vrchovka alpínska karpatská

NE


Bezobratlí/bezstavovce *Callimorpha quadripunctaria

Přástevník kostivalový

Carabus variolosus

Střevlík hrbolatý Bystruška potočná

Carabus zawadszkii

Střevlík Scheidlerův

Bystruška Zawadského

NE

Druh se v dané oblasti nevyskytuje.

Cucujus cinnaberinus

Lesák rumělkový

Plocháč červený

NE

Vázán svým výskytem na listnaté porosty, zejména na bučiny a dřeviny podél toků. Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.

Lucanus cervus

Roháč obecný

Roháč obyčajný

NE

Druh se vyskytuje zejména v dubových lesích. Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.

*Pseudogaurotina Tesařík excellens zimolezový

Fúzač karpatský

NE

Vyskytuje se na horských pastvinách s výskytem zimolezu. Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.

*Rosalia alpina

Tesařík alpský

Fúzač alpský

ANO

V bukových lesích v okolí trasy dálnice není jeho výskyt z důvodů absence mrtvého dřeva příliš pravděpodobný. Možný výskyt v bývalé bukové pařezině. Topercer et al. (2009) udává před zásahem v dolině Suchie 0,1 ha velkou reprodukční lokalitu.

Vertigo angustior

Vrkoč útlý

Pimprlík


ANO

Druh obývá pastviny a křovinaté stráně, záměrem bude ovlivněn jeho biotop v ÚEV.

ANO

Vyskytuje se v lesních prameništích a bystřinách, biotop byl pravděpodobně zničen vykácením lesa v zářezu budoucí stavby.

NE

29

Nedošlo k zásahu do biotopu


Vědecký název

Český název

Slovenský název Možnost dotčení

Komentář

mokraďný

druhu.

Obojživelníci/ obojživelníky Triturus montandoni

Čolek karpatský Mlok karpatský

ANO

Pravděpodobný výskyt v bukovém lese u Kraľovianskeho meandru

Bombina variegata


Kunka žltobruchá

ANO

Pravděpodobný výskyt v bukovém lese u Kraľovianskeho meandru

Lutra lutra

Vydra říční

Vydra riečna

ANO

Řeka Váh je biotopem a významným migračním koridorem druhu. Pravděpodobný výskyt i v širším okolí řeky.

*Canis lupus

Vlk

Vlk dravý

ANO


Lynx lynx

Rys ostrovid

Rys ostrovid

ANO


*Ursus arctos

Medvěd hnědý

Medveď hnedý

ANO

Záměrem je zasažen biotop druhu a migrační prostupnost pro tento druh, hrozí fragmentace populace.

Barbastella barbastellus

Netopýr černý

Uchaňa čierna

ANO


Myotis bechsteini

Netopýr velkouchý

Netopier veľkouchý

ANO


Myotis myotis

Netopýr velký

Netopier obyčajný

ANO


Rhinolophus ferrumequinum

Vrápenec velký

Podkovár veľký

ANO


Rhinolophus hipposideros

Vrápenec malý

Podkovár malý

ANO


Savci/cicavce

Netopýři/ netopiere

Poznámka k druhu Erysimum hungaricum Zalał. (trýzel karpatský/) Druh Erysimum hungaricum není předmětem ochrany, ale vzhledem ke své cennosti a potenciálnímu dotčení si zaslouží speciální pozornost. V expertíze (Topercer et al. 2009) se uvádí, že záměrem bude dotčena jedna ze dvou lokalit druhu Erysimum hungaricum Zalał. v ÚEV Malá Fatra, čímž by mohlo dojít ke ztrátě více než 50 % populace v celé ÚEV. Taxonomie druhu Erysimum hungaricum rozšířeného ve Východních Alpách a v Karpatech je poměrně složitá, regionálně omezené výskyty jsou některými autory považovány za samostatné druhy. Taxon Erysimum pienicum (Zapał.) Pawł., který je obsažen Příloze II směrnice o stanovištích (92/43/EHS), je považován za endemita polské části Pienin a požívá 30


ochrany pouze v SCI Pieniny (PLB120008). Jinými autory je jméno Erysimum pienicum (Zapał.) Pawł. považováno za synonymum Erysimum hungaricum Zalał. Druh rostoucí ve vysokých pohořích Západních Karpat je rovněž označován jako Erysimum wahlenbergii (Asch. et Engl.) Borbás (Dítě 2009). Otázka taxonomického rozlišení druhů z okruhu Erysimum hungaricum přesahuje rámec naturového hodnocení. Výskyty druhu Erysimum hungaricum je nutné chránit na národní úrovni, je možné doporučit důkladnou taxonomickou revizi, která ozřejmí vztahy mezi jednotlivými morfotypy v rámci okruhu Erysimimum hungaricum. Pokud bude místní populace Erysimum hungaricum vyhodnocena jako velmi významná v národním měřítku, doporučujeme provést kompenzační opatření, která budou zahrnovat namnožení druhu v kultuře a přenesení na vhodná stanoviště v okolí. Dále se naturové hodnocení tomuto druhu nevěnuje. Název: ÚEV Váh Kód lokality: SKUEV0253 251,9 ha Rozloha: ÚEV Váh zahrnuje 30 km toku řeky Váh, v úseku od Bešeňové (pod hrází vodního díla) po vzdutí vodní nádrže Krpeľany. Jedná se o horní část toku s relativně přirozeným charakterem. Zachovalý úsek řeky hostí charakteristické biotopy a druhy jako jsou vodní makrofyta, štěrkové náplavy, vysokobylinné lemy, lužní lesy, z druhů pak např. hlavatka podunajská, vranka obecná, vydra říční.

Obr. 5 Mapa ÚEV Váh (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)

31


Tabulka 7 Předměty ochrany SKUEV0253 Váh – typy evropských stanovišť

Kód

Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle Katalogu biotopů Slovenska - Stanová, Valachovič 2002)

3260

Horské vodné toky a bylinné porasty pozdĺž ich brehov (Br2) Nižinné až horské vodné toky s vegetáciou zväzuRanunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion (Vo4)

6430

Vlhkomilné vysokobylinné lemové spoločenstvá na poriečnych nivách od nížin do alpínskeho stupňa (Br6, Br7)

3220

Možnost dotčení Komentář ANO ANO

ANO

Zásahy do štěrkových náplavů podél břehů. Zásahy do koryta řeky. Zásahy do břehových porostů. Kromě biotopu Br7 je udáván též výskyt břehových porostů devětsilů (Br6) (Topercer et al. 2009)

Typy evropských stanovišť, které nejsou v ÚEV předmětem ochrany Je udáván výskyt 0,1 ha (Topercer et al. 2009), při terénním průzkumu nebylo ověřeno, nicméně přítomnost Rieky s bahnitými až piesočnatými brehmi s stanoviště v zájmovém území nelze vegetáciou zväzov Chenopodionrubri p.p. a vyloučit, jelikož se jedná o 3270 Bidentition p.p. (Br5) ANO dynamický typ stanoviště. 91E0* Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy (Ls1.1)

ANO

Zásahy do liniových porostů dřevin (měkký luh) podél břehů.

Tabulka 8 Předměty ochrany SKUEV0253 Váh – evropsky významné druhy Vědecký Český název název Bezobratlí/bezstavovce Leptidea Bělásek morsei východní

Slovenský název Mlynárik východný

NE

Druh obývá světlé lesy s výskytem hrachorů. Nebyl dotčen vhodný biotop druhu.

Vertigo angustior

Pimprlík mokraďný

ANO

Pravděpodobný výskyt na mokřadních plochách v luhu podél Váhu.

Vrkoč útlý

Možnost dotčení

Komentář

Ryby Hucho hucho

hlavatka podunajská

hlavátka podunajská

ANO

Gobio uranoscopus

hrouzek dlouhovousý

hrúz fúzatý

NE

Zingel streber

drsek menší

kolok vretenovitý

NE

Cottus gobio

vranka obecná

hlaváč bieloplutvý

ANO

Kunka

ANO

Druh bude dotčen zejména v souvislosti s regulacemi Váhu v místě opevnění břehů a výstavby pilíře mostního objektu v toku, kdy dojde k změnám proudění toku a ovlivnění struktury stanovišť. Druh nebude dotčen, neboť se v místě záměru nevyskytuje. Druh nebude dotčen, neboť se v místě záměru již nevyskytuje. Druh bude dotčen zejména v souvislosti s regulacemi Váhu v místě opevnění břehů a výstavby pilíře mostního objektu v toku, kdy dojde k úbytku stanovišť. Dále se druhu dotknou i regulace přítoků, které mohou být naopak pro druh přínosné.

Obojživelníci/ obojživelníky Bombina

Kuňka

32

Možný výskyt v mokřadních biotopech u Váhu.


Vědecký název variegata

Český název žlutobřichá

Slovenský název žltobruchá

Možnost dotčení

Vydra říční

Vydra riečna

ANO

Řeka Váh je biotopem a významným migračním koridorem druhu

Uchaňa čierna

ANO


Netopier ostrouchý

ANO


Komentář

Savci/cicavce Lutra lutra


Netopýr černý

Myotis blythi

Netopýr východní

Myotis dasycneme

Netopýr pobřežní

Netopier pobrežný

ANO


Rhinolophus hipposideros

Vrápenec malý

Podkovár malý

ANO


33


Název: ÚEV Šíp Kód lokality: SKUEV0663 1 795,93 ha Rozloha: Obr. 6 Mapa ÚEV Šíp (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)

Vzhledem k tomu, že nedochází k územnímu střetu dálnice s ÚEV Šíp, nejsou dotčené žádné typy evropských stanovišť ani nebyly shledány nepřímé vlivy na ně na vzdálenost větší než 250 m. Tabulka 9 Předměty ochrany SKUEV0663 Šíp – evropsky významné druhy Vědecký název


Komentář

Rostliny/Rostliny Cypripedium Střevíčník calceolus pantoflíček


NE


*Pulsatilla slavica

Poniklec slovenský

NE


Fúzač alpský

NE



Kunka žltobruchá

NE


Vydra říční

Vydra riečna

NE


Koniklec slovenský

Bezobratlí/bezstavovce *Rosalia alpina

Tesařík alpský

Obojživelníci/ obojživelníky Bombina variegata Savci/cicavce Lutra lutra

34


Vědecký název


Komentář

*Canis lupus Vlk

Vlk dravý

ANO

Záměrem je ovlivněna migrační prostupnost pro tento druh.

Lynx lynx

Rys ostrovid

Rys ostrovid

ANO


*Ursus arctos

Medvěd hnědý

Medveď hnedý

ANO


Uchaňa čierna

NE


NE


NE



Netopýr černý

Myotis myotis

Netopýr velký Netopier obyčajný

Rhinolophus Vrápenec hipposideros malý

Podkovár malý

35


Název: CHVÚ Malá Fatra Kód lokality: SKCHVU013 251,9 ha Rozloha: Obr. 6 Mapa CHVÚ Malá Fatra (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem)

Tabu lka 10 Před měty ochra ny SKC HVÚ Malá Fatra – druhy ptáků

Vědecký název

Český název

Slovenský název

Možnost Komentář dotčení

Jedno ze tří nejvýznamnějších území na Slovensku pro druhy: Aegolious funereus

Sýc rousný

Kuvik kapcavý

ANO

Ovlivnění hlukem v území v blízkosti dálnice.

Aquila chrysaetos Orel skalní

Orol skalný

ANO

Riziko střetů při přeletech dálnice + rušení provozem + zábor biotopu.

Bubo bubo

Výr skalný

ANO

Riziko střetů při přeletech dálnice + ovlivnění hlukem v území v blízkosti dálnice.

Výr velký

36


Vědecký název

Český název

Slovenský název

Možnost Komentář dotčení

Dendrocopos leucotos

Strakapoud bělohřbetý

Ďateľ bielochrbtý

ANO

Riziko střetů při přeletech dálnice

Dryocopus martius

Datel černý

Ďateľ čierny

ANO


Falco peregrinus

Sokol stěhovavý

Sokol sťahovavý

ANO

Riziko střetů při přeletech dálnice + rušení provozem

Ficedula albicollis

Lejsek bělokrký

Muchárik bielokrký

ANO

Riziko střetů při přeletech dálnice + zábor biotopu (bučiny)

Picus canus

Žluna šedá

Žlna sivá

ANO

Riziko střetů při přeletech dálnice + zábor biotopu (bučiny)

Jedno z pěti nejvýznamnějších území na Slovensku pro druh: Monticola saxatilis Skalník zpěvný

Skaliar pestrý

NE

Vyskytuje se mimo území dotčené záměrem.

Druhy, které v oblasti dosahují více než 1 % početnosti na Slovensku Alcedo atthis

Ledňáček říční

Rybárik riečny

NE

Bonasa bonasia

Jeřábek lesní

Jariabok hôrny

ANO

Ovlivnění hlukem v území v blízkosti dálnice

Caprimulgus europaeus

Lelek lesní

Lelek lesný

ANO


Ciconia nigra

Čáp černý

Bocian čierny

ANO

Riziko střetů při přeletech dálnice + zábor biotopu

Coturnix coturnix

Křepelka polní Prepelica poľná

ANO

Záměrem bude dotčen biotop druhu, který leží v blízkosti CHVÚ

Crex crex

Chřástal polní Chriašteľ poľný

ANO

Záměrem bude dotčen biotop druhu, který leží v blízkosti CHVÚ

Dendrocopos syriacus

Strakapoud jižní

Ďateľ hnedkavý

Ficedula parva

Lejsek malý

Muchárik červenohrdlý

ANO

Druh vázaný výskytem na bučiny – záměrem je zasažen jeho biotop v oblasti doliny Suchie

Glaucidium passerinum

Kulíšek nejmenší

Kuvik vrabčí

ANO

Ovlivnění hlukem v území v blízkosti dálnice

Lanius excubitor

Ťuhýk šedý

Strakoš sivý

ANO


Muscicapa striata

Lejsek šedý

Muchár sivý

ANO


Pernis apivorus

Včelojed lesní Včelár lesný

ANO


Phoenicurus phoenicurus

Rehek zahradní

Žltochvost lesný

ANO


Picoides tridactylus

Datlík tříprstý

Ďateľ trojprstý

Strix uralensis

Puštík bělavý

Sova dlhochvostá

Tetrao urogallus

Tetřev hlušec

Tetrov hlucháň

NE

Území dotčené záměrem neodpovídá biotopovým nárokům druhu

Tetrao tetrix

Tetřívek obecný

Tetrov hoľniak

NE


NE

NE ANO

37

Vyskytuje se mimo území dotčené záměrem.


Území dotčené záměrem neodpovídá biotopovým nárokům druhu Riziko střetů při přeletech dálnice


38


4 4.1

Vyhodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Vyhodnocení úplnosti podkladů

Výchozí podklady o záměru Jako výchozí podklady pro hodnocení byly využity materiály uvedené v kapitole 2.1. Další podklady a použitá literatura Anonymus 2005a: Malá Fatra, Natura 2000. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Banská Bystrica, 12 pp. Anonymus 2005b: Veľká Fatra, Natura 2000. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Banská Bystrica, 12 pp. Anonymus, 2008: Záverečná správa z prieskumu bioty v úseku diaľnice D1 Turany – Hubová a Hubová – Ivachnová. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky pro Dopravoprojekt, a.s., 30 pp. Bekeč I. et al., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová s tunelmi Rojkov a Havran. Tunel 18/1: 15-21. Bernátová D., Kliment J., Topercer J., Obuch J., Kučera P., 2006: Aktuálne poznatky o rozšírení a stave populácií niektorých prírodoochranne významných taxónov cievnatých rastlín, machorastov a chár v Turčianskej kotline. Ochr. Prír., Banská Bystrica, 25: 50– 96. Bernátová D., Škovirová K., 2012: NPR Rakšianske rašelinisko: stav druhovej a vegetačnej diverzity r. 2011. Bull. Slov. Bot. Spoločn. 34/1: 57–64. Boďová M. & Kadlečík, J., 2004: K rozšíreniu a početnosti vydry riečnej (Lutra lutra) v Turci a vo Veľkej Fatre v zime 2004. Bulletin Vydra, 12-13: 5-11. Boitani L. 2000: Action plan for the conservation of the wolves (Canis lupus) in Europe. Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats (Bern Convention) Nature and environment, No. 113. © Council of Europe Publishing. 84 pp. Breitenmoser U., C. Breitenmoser-Würsten, H. Okarma, T. Kaphegyi, U. KaphegyiWallmann & U.M. Müller 2000: Action plan for the conservation of the Eurasian lynx in Europe (Lynx lynx). Council of Europe Publishing, Nature and Environment # 112. Dítě D., 2009: Erysimum hungaricum – trýzel karpatský / horčičník karpatský. Botany.CZ (http://botany.cz/cs/erysimum-hungaricum/) Dítě D., Navrátilová J., Hájek M., Valachovič M. & Pukajová D., 2006: Habitat variability and classification of Utricularia communities: comparison of peat depressions in Slovakia and the Třeboň basin. Preslia 78: 331–343. Finďo S., Skuban M. & Koreň M. 2007: Brown bear corridors in Slovakia. Carpathian Wildlife Society, Zvolen, 68 pp. Finďo S. & Chovancova B. 2004: Home ranges of two wolf packs in the Slovak Carpathians. Folia. Zool., 53(1): 17-26. Gregorová E. 2004: Podmienky zachovania zdravej populácie rysa ostrovida (Lynx lynx carpathicus) v slovenských Karpatoch:1 35-143. In: Adamec, M. & Urban, P. (eds.), 2004: Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku VI. Zborník referátov z konferencie (Zvolen 10.–11. 10. 2003). Štátna ochrana prírody SR, Centrum ochrany prírody a krajiny, Banská Bystrica, 189 pp Grenčíková A. et al., 2009: Diaľnica D1 Turany - Hubová. Podrobný inžinierskogeologický prieskum, záverečná správa. INGEO-ighp, s.r.o. 39


Grenčíková A. et al., 2010a: Diaľnica D1 v úseku Turany - Hubová (úsek 2), doplnkový inžinierskogeologický prieskum - I. etapa, záverečná správa. GEOFOS, s.r.o., 30 pp. Grenčíková A. et al., 2010b: Diaľnica D1 v úseku Turany - Hubová (úsek 2), doplnkový inžinierskogeologický prieskum - II. etapa, záverečná správa. GEOFOS, s.r.o., 42 pp. Grenčíková A. et. al., 2011: Diaľnica D1 3 úseky Dubná Skala - Turany, Turany - Hubová, Jánovce - Jablonov. Doplnkový inžinierskogeologický priskum - geotechnický minitoring I. etapa, záverečná správa. GEOFOS, s.r.o. pro NDS, a.s., 11 pp. + 9 příl. Háberová I., Fajmonová E., 1995: Rastlinstvo ŠPR Rojkovské rašelinisko. Ochrana prírody 13: 15-31. Hájková P., Wolf P., Hájek M., 2004: Environmental factors and Carpathian spring fen vegetation: the importance of scale and temporal variations. Ann. Bot. Fennici 41: 249262. Hell, P. and S. Findo. 1999: Present status, conservation, and management perspectives of the brown bear population in the Slovak part of the western Carpathians. Pp.: 96–100. In C. Servheen, S. Herrero, and B. Peyton, editors. Bears: status survey and conservation action plan. International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources, Gland, Switzerland. Herfindal, I., Linnell, J.D.C., Odden, J., Nilsen, E.B. & Andersen, R. 2005: Prey density, environmental productivity, and home range size in the Eurasian lynx (Lynx lynx). Journal of Zoology, London 265: 63-71. Hlaváč V., Poledník L., Poledníková K., Šíma J.& Větrovcová J. 2011: Vydra a doprava. Příručka k omezení negativního vlivu dopravy na vydru říční. Metodika AOPK ČR. 44 pp. Horsák M., 2002: Západokarpatská pěnovcová slatiniště - příběh dlouhý 17 tisíc let. Živa 2012/1: 8-9. Horsák M., 2003: Malakozoologický inventarizační výzkum PR Rojkovské rašelinisko. Ochr. Prír., Banská Bystrica, 22: 91–96. Horsák M. & Hájek M., 2005: Habitat requirements and distribution of Vertigo geyeri (Gastropoda: Pulmonata) in the Western Carpathian rich fens. Journal of Conchology, 38/6: 683–700. Horsák M., Juřičková L., Beran L., Čejka T. & Dvořák L., 2010: Komentovaný seznam měkkýšů zjištěných ve volné přírodě České a Slovenské republiky [Annotated list of mollusc species recorded outdoors in the Czech and Slovak Republics]. – Malacologica Bohemoslovaca, Suppl. 1: 1–37. Chládecký B., Krajč, T., 2008: Ichtyofauna rieky Váh v úseku Kraľovany – Lisková. Správa z ichtyologického prieskumu. 12 pp. + prielohy. Slovenský rybársky zväz – Rada Žilina. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR. Praha. Chytrý M. (ed.), 2007: Vegetace České republiky 1, Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 pp. Chytrý M. (ed.), 2011: Vegetace České republiky 3 Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 827 pp. Kadlečíková, Z. 2007: Poznámky k výskytu vydry riečnej (Lutra lutra L.) v oblasti Borskej nížiny a Turca. Bulletin Vydra 14: 28 – 34. Kalaš M. 2011: Doprava a jej vpľyv na populáciu medveďa hnedého v širšiej oblasti Národného parku Malá Fatra. Vlastivedný zborník Považia XXV: 180 – 187.

40


Kassa, M. 2003: Wolf (Canis lupus) in the Slovak Republic. International Meeting on management and conservation of wolf "living with the wolf". 5-9 November, 2003. Segovia, Spain. Kliment J. et al., 2008: Príroda Veľkej Fatry. Lišajníky, machorasty, cievnaté rastliny. Vydavateľstvo Univerzity Komenského, 407 pp. Kminiak M. 2000: Biodiverzita obojživelníkov (Amphibia) vodných biotopov niektorých horských regiónov Slovenska. ACTA ENVIRONMENTALICA UC / Bratislava, Vol. 10: 183 -187. Mereďa P. et al., 2005: Hodnotenie stavu zachovalosti populácií anexových druhov rastlín na Slovensku z hľadiska ich ochrany. ŠOP SR, 96 pp. (http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=7&lang=sk&mon=3) Mitchell-Jones A. J., Amori G., Bogdanowicz W., Krystufek B., Reijnders P.J.H., Spitzenberger F., Stubbe M., Thissen J.B.M., Vohralik V. & J. Zima 1999: The Atlas of European Mammals. Academic Press, London, 484 pp. Němejc F., 1929: Paleobotanický výzkum některých quarterních usazenin v širším okolí Ružomberku na Slovensku. Rozpravy II. třídy České akademie, ročník 39, číslo 44: 124. Némethyová M., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová. Hydrogeologický posudok. Vodné zdroje Slovakia, s.r.o., 44 pp. Pánisová Z., Topercer J. & Urban P. 2006: Značkovacie správanie vydry riečnej (Lutra lutra L.) na vybraných lokalitách Oravy a Studeného potoka– Pp. 95 – 108. In: Adamec M. & P. Urban (eds.) 2006: Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku VII. Zbornik referatov z konferencie (Zvolen 14. – 15. 10. 2005). Štátna ochrana prirody SR Bánska Bystrica, 239 pp Peťková E., Mika L' et al., 2007: Hodnotenie významnosti vplyvov navrhovanej diaľnice D1 Turany - Hubová na územia sústavy NATURA 2000. Creative, spol. s r. o. Pirman I., 2010: Diaľnica D1 Turany Hubová, Posúdenie vplyvu výstavby tunela Rojkov na hydrologický režim Rojkovského rašeliniska. Hydrogeologický posudok, 9 pp. + 6 příl. Polák P., Saxa A. (eds.), 2005: Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP SR, Banská Bystrica, 736 pp. Pospiechová O., 2007: Hydrogeologický posudok vplyvu výstavby a prevádzky navrhovanej diaľnice D1 Turany - Hubová na PR Rojkovské rašelinisko. Aquatest P&R, spol. s r. o., 6 pp. Rigg R. & Adamec M. 2007: Status, ecology and management of the brown bear (Ursus arctos) in Slovakia. Slovak Wildlife Society, Liptovský Hrádok. 128 pp Rigg R. (2008). Početnost, odstrel a ochrana vlka dravého (Canis lupus) v Slovenských Karpatoch – priveľa či málo? Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku VIII: 200-213. Risager M., 2002: Ochrana a trvaloudržateľné využívanie rašelinísk Slovenska, Záverečná správa – hydrologická časť. Ms., Water Consult ApS, Daphne SK Reuther, C., Kölsch, O., Jansen, W. (2004). On the Way Towards an Otter Habitat Network Europe (OHNE). Method and Results of an Area Assessment on the European and German Level. Publishing company GN-Gruppe Naturschutz GmbH, D-29386 Hankensbüttel. Habitat, 15. Schenková V. & Horsák M. 2011: Ochrana a ekologie reliktního plže Vertigo geyeri v Západních Karpatech a Polsku. – In: Zoologické dny Brno 2011, Bryja J., Řehák Z. & Zukal J. (eds.), Sborník abstraktů z konference 17.-18. února 2011: 199–200. 41


Schestag J. 2008: Telemetria rysa ostrovida (Lynx lynx) na územi NP Veľka Fatra– Pp. 214 – 219. In: Adamec M., Urban P. & Adamcova M. (eds.): Vyskum a ochrana cicavcov na Slovensku VIII. Zbornik referátov z konferencie (Zvolen 12. – 13. 10. 2007). Štátna ochrana prirody SR Bánska Bystrica, 248 pp. Smietana W. & Wajda J. 1997: Wolf number changes in Bieszczady National Park, Poland. Acta Theriologica, 42(3): 241-252. Stanová V. (ed.), 2002: Rašeliniská Slovenska. DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie, Bratislava, 194 pp. http://www.daphne.sk/sites/daphne.sk/files/uploads/na_stahnutie/Raseliniska_Slovenska.pdf Stanová V., Valachovič M. (eds.), 2002: Katalóg Biotopov Slovenska. DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie, Bratislava, 225 pp. (http://stare.daphne.sk/docs/2009/Katalog biotopov SK.pdf) Stanová V., Dítě D., Janák M., 2011: Manažmentový model pre slatinné rašeliniská. DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie a Botanický ústav SAV, Bratislava, 29 pp. http://www.daphne.sk/sites/daphne.sk/files/uploads/MM14_slatiny_2.pdf Straka M. 2011: Genetic diversity and differentation of brown bear (Ursus arctos L.) populations in the Carpathians. Autoreferát disertačnej práce. Lesnícka fakulta TU Zvolen. Straka P., 2010: Hodnotenie projektu výstavby diaľnice D1 v úseku Turany - Hubová z hľadiska súladu s článkami 6(2), 6(3) a 6(4) Smernice č. 92/43/EHS o ochrane biotopov, voľne žijúcich živočíchov a voľne rastúcich rastlín. Posudek zpracovaný pro DG Environment Evropské komise, 52 pp. Šeffer J., Lasák R. (eds.) 2004: Natura 2000 na Slovensku – metodika identifikácie území. DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie, Štátna ochrana prírody SR, Bratislava, 107 p. Topercer J., 2003: Zelené miesta a cesty Martina a Vrútok. SZOPK, Martin, 40 pp. Topercer J. et al., 2009: Významnosť vplyvov navrhovanej diaľnice D1 Turany - Hubová na druhy, biotopy, územia sústavy Natura 2000 a krajinu - expertíza, 20 pp. Urban P., Adamec M. & Saxa A. 2008: Aktuálne rozširenie vydry riečnej (Lutra lutra) na Slovensku – Výsledky celoslovenského mapovania. – Pp. 220 – 229. In: Adamec M., Urban P. & Adamcova M. (eds.): Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku VIII. Zbornik referatov z konferencie (Zvolen 12. – 13. 10. 2007). Štátna ochrana prirody SR Bánska Bystrica, 248 pp. Vavrová L., Horsák M., Šteffek J. & Čejka T., 2009: Ecology, distribution and conservation of Vertigo species of the European Importance in Slovakia. – Journal of Conchology, 40: 61–71. Viceníková A., 2001: Mapování vegetace na území PR Rojkovské rašeliniště. Součást projektu ‒ Ochrana a trvaloudržateľné využívanie rašelinísk Slovenska. DAPHNE SK Vladovič V., Rizman I. et al.: Súčasný stav ochrany lesných biotopov Natura 2000 (úloha 2.3) in Novotný J. et al., Hodnotenie FCS lesných biotopov (http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=7&lang=sk&mon=2) Zedrosser A., Dahle B., Swenson J. E. & Gerstl N. 2001: Status and management of the brown bear in Europe. — Ursus 12: 9–20. Zimmermann, F. & Breitenmoser, U. 2007: Potential distribution and population size of the Eurasian lynx Lynx lynx in the Jura Mountains and possible corridors to adjacent ranges. - Wildl. Biol. 13: 406-416.

42


Internetové zdroje: http://www.sopsr.sk/natura/ – Natura 2000 na Slovensku, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=15&lang=sk&mon=maps_dab – rozlohy typů evropských stanovišť na Slovensku http://natura2000.cz, www.biomonitoring.cz – Natura 2000 v České republice, popisy předmětů ochrany http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/vegetace.php?lang=cz – přehled vegetace ČR, Pracovní skupina pro výzkum vegetace, Masarykova univerzita, Brno Odkazované legislativní předpisy: Zákon č. 543/2002 Zb., o ochrane prírody a krajiny, v platnom znení Směrnice 79/409/EHS (147/2009/EC) o ptácích, včetně příloh Směrnice 92/43/EHS o stanovištích, včetně příloh Vlastní terénní průzkumy Rostliny, typy evropských stanovišť Účelem terénních průzkumů je především ověření výskytu a kvality předmětů ochrany, které mohou být reálně dotčeny záměrem. Jelikož po celé délce povrchové trasy bylo provedeno odstranění vegetačního krytu a proběhla skrývka ornice, je detailní zjištění původního stavu nemožné. Bylo využito existujících dat o výskytu typů evropských stanovišť a zájmových druhů rostlin, především: Peťková, Mika et al. (2007), Topercer et al. (2009). Vlastní průzkum byl zaměřen především na kontaktní vegetaci, která dosud nebyla postižena přípravnými pracemi. Kromě předmětů ochrany průzkum rovněž sledoval lokality invazivních a expanzivních druhů v blízkém okolí plánované trasy dálnice D1. Průzkum proběhl ve vegetačním období na přelomu května a června, podrobně byl prověřen pás široký cca 200 m (100 m na každou stranu od osy dálnice). Zvláštní pozornost byla věnována mimořádně cennému Rojkovskému rašeliništi. Území je dobře floristicky prozkoumáno (např. Kliment et al. (2008) nebo Háberová, Fajmonová (1995)), nicméně chybějí aktuální informace o plošném rozšíření jednotlivých vegetačních typů. Na Rojkovském rašeliništi bylo provedeno podrobné vegetační mapování. Mapování poslouží rovněž jako referenční úroveň pro vyhodnocování případných vegetačních změn v budoucnu. Provedené průzkumy: 18. 4. 2012 – orientační průzkum typů evropských stanovišť v trase dálnice (Hummel, Chvojková) 19. 4. 2012 – průzkum Rojkovského rašeliniště (Hummel, Chvojková) 20. 4. 2012 – odběr vod z Rojkovského rašeliniště (Hummel, Chvojková) 6. 6. 2012 – průzkum typů evropských stanovišť v dolině Suchie (Hummel, Chvojková) 7. 6. 2012 – průzkum typů evropských stanovišť na S svahu Kopy (Chvojková) 7. - 8. 6. 2012 – vegetační mapování Rojkovského rašeliniště (Hummel) 8. 6. 2012 – průzkum typů evropských stanovišť podél řeky Váh (Chvojková) Bezobratlí O výskytu bezobratlých živočichů, kteří jsou předměty ochrany dotčených lokalit, existují dosud pouze kusé informace. Výskyt v trase dálnice proto byl předmětem alespoň orientačního entomologického průzkumu v lesních porostech sousedících s trasou dálnice, 43


dále podél Váhu a na Rojkovském rašeliništi. Byl zaměřen na vyhodnocení souladu prostředí s biotopovými nároky předmětů ochrany. Průzkum proběhl ve dnech 6. - 8. 6. 2012, provedl jej entomolog Mgr. Štěpán Vodka. Ryby Na základě prostudování literárních zdrojů, projektové dokumentace a konzultací se slovenskými experty byla provedena rekognoskace všech potenciálně dotčených lokalit. Jednalo se zejména o všechna místa křížení plánované dálnice s řekou Váh, kde dojde k opevnění břehů (stavby 566-00, 569-00, 571-00 a 574-00) nebo přímo vybudování mostního pilíře v samotném toku (stavba 566-00). Dále byl zmapován dolní tok významných přítoků, které mohou potenciálně dotčené předměty ochrany (ryby) obývat (stavby 562-00, 563-00, 564-00 a 573-00). Průzkum přítoků byl zaměřen na zjištění možného výskytu zájmových naturových druhů (zejména vranky obecné), zhodnocení vlivů úprav a případná doporučení pro specifikaci projektové dokumentace. Provedené průzkumy: 18. 4. 2012 – orientační průzkum trasy dálnice (Dušek) 19. - 20. 4. 2012 – průzkum míst křížení dálnice s Váhem a navazujících drobných vodních toků (Dušek) Obojživelníci, ptáci, savci Byl proveden orientační průzkum obojživelníků, ptáků a savců v lesních porostech sousedících s trasou dálnice a na Rojkovském rašeliništi. Zvláštní pozornost byla věnována zejména migračním trasám velkých šelem. Průzkum byl zaměřen na vyhodnocení souladu prostředí s biotopovými nároky předmětů ochrany. Provedené průzkumy: 18. 4. 2012 – orientační průzkum trasy dálnice (Volf) 19. 4. 2012 – průzkum obojživelníků na Rojkovském rašeliništi (Volf) 20. 4. 2012 – průzkum migrační prostupnosti v návaznosti na plánovaný ekodukt (Volf) 6. 6. 2012 – průzkum migrační průchodnosti a průzkum obratlovců v okolí ekoduktu a v úseku mezi Turany a Šútovem (Volf) 7. 6. 2012 – průzkum obratlovců na S svahu Kopy (Volf) 8. 6. 2012 – průzkum obratlovců v dolině Suchie a v okolí Váhu (Volf) Konzultace Byly provedeny následující odborné konzultace:  RNDr. Dana Bernátová CSc. – vlivy na rostliny a typy přírodních stanovišť, klasifikace vegetace na Rojkovském rašeliništi,  Mgr. Milan Janák, Daphne SK – historie projektu,  Ing. Václav Hlaváč, prof. Đuro Huber, Mgr. Michal Kalaš, Mgr. Miroslav Kutal, Robin Rigg – problematika velkých šelem, migrační prostupnost dálnice. Pro provedení tohoto hodnocení byly uvedené podklady shledány jako dostatečné.

44


4.2

Vyhodnocení vlivů záměru

Vyhodnocení významnosti vlivů probíhalo podle následující stupnice. Tabulka 11 Stupnice pro hodnocení významnosti vlivů Hodnota -2

Termín Významně negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

Popis Negativní vliv dle čl. 6.3 směrnice o stanovištích Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených případech dle čl. 6.4 směrnice o stanovištích) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Záměr nemá žádný prokazatelný vliv.

V dalším textu jsou postupně vyhodnoceny vlivy záměru na všechny dotčené předměty ochrany (v pořadí: typy evropských stanovišť, druhy rostlin, druhy živočichů – bezobratlých, ryb, obojživelníků, savců, druhy ptáků, v těchto skupinách pak řazené podle taxonomického systému) všech dotčených lokalit, je určena významnost vlivů podle stupnice uvedené v tabulce 11. Souhrn výsledného hodnocení pro jednotlivé předměty ochrany a hodnocení vlivu na celistvost lokalit je uveden v kapitole 4.4. TYPY EVROPSKÝCH STANOVIŠŤ Pokud není uvedeno jinak, vycházeli jsme při stanovení rozloh typů evropských stanovišť z podkladů ŠOP SR (Peťková, Mika 2007, dále http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=15&lang=sk&mon=maps_dab). Mapy výskytu typů evropských stanovišť v dotčených ÚEV dle poskytnutých podkladů od ŠOP SR (2010) jsou uvedeny v příloze 1, vegetační mapa Rojkovského rašeliniště pak v příloze 2, fotografická dokumentace současného stavu v příloze 3. Typ evropského stanoviště 3160 – Přirozená dystrofní jezera a tůně / Prirodzené dystrofné stojaté vody Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Vo3 Prirodzené dystrofné stojaté vody Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Mělké tůňky s oligotrofními či dystrofními vodami, obvykle se nacházejí v komplexech slatinišť nebo přechodových rašelinišť, běžný je výskyt v pobřežní zóně rybníků na kontaktu s rašeliništi. Vegetace je řazena do sv. Sphagno-Utricularion a je tvořena především submerzními mechorosty, bublinatkami (Utricularia sp.) nebo zevarem nejmenším (Sparganium natans). V rámci svazu jsou vymezeny 3 asociace, mělké tůňky s oligotrofními vodami bohatými na vápník náležejí do as. Scorpidio scorpioidis-Utricularietum Ilschner ex Müller et Görs 1960. 45


Vzhled této druhově chudé vegetace utvářejí především ponořené mechy, z cévnatých rostlin je zastoupena bublinatka menší (Utricularia minor). Na vápníkem bohatých stanovištích, což je případ Rojkovského rašeliniště, se dále vyskytují např. bařička bahenní (Triglochin palustris), bahnička chodokvětá (Eleocharis quinqueflora) nebo suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). S vyšším zastoupením mokřadních druhů přechází vegetace oligotrofních vod plynule do vápnitých slatinišť. Voda je stojatá nebo mírně proudící, její reakce je závislá na substrátu, může být mírně kyselá až mírně zásaditá, porosty s bublinatkou menší ovšem tolerují i vody s extrémně vysokým obsahem rozpuštěných minerálních látek (Dítě et al. 2006). Hloubka tůněk je často pouze 2-5 cm, tůňky bývají periodické a ve srážkově deficitních obdobích mohou vysychat. Výskyt v dotčené lokalitě: Celkové rozšíření vegetace oligotrofních vod na území ÚEV Veľká Fatra není přesně známo, vzhledem k nedostatku vhodných stanovišť bude zřejmě počet lokalit velmi nízký. Kromě Rojkovského rašeliniště je trvalý výskyt diagnostické bublinatky menší (Urticularia minor) udáván pouze z Rakšianského rašeliniště východně od obce Rakša (Kliment et al. 2008; Bernátová, Škovirová 2012). Vegetace oligotrofních vod je na Rojkovském rašeliništi vázaná na deprese, vzniklé po těžbě rašeliny v centrální části rezervace. Dne 20. 4. 2012 bylo v jedné z tůněk zjištěno pH – 5.96 a obsah vápníku – 102 mg/l. Substrát na dně jezírek je buď rašelinný, nebo je obnaženo písčité podloží budované aluviálními sedimenty Váhu. Na mělkých okrajích jezírek dále rostou např. Eleocharis quinqueflora, Tofieldia calyculata nebo Menyanthes trifoliata a vegetace plynule přechází do bazických slatinišť (7230). Část jezírek je nadměrně zastiňována břízami, jejichž opad nepříznivě mění charakter dna jezírek a přispívá k rychlejšímu zazemňování. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV: Rozloha dotčená záměrem:

20 méně příznivý (U1) < 1 ha < 1 ha ? → 0 ha cca 0,005 ha (0,011 ha – Topercer et al. 2009)

Rojkovské rašeliniště je pravděpodobně jednou ze dvou lokalit vegetace oligotrofních vod s bublinatkou menší (Utricularia minor) na území ÚEV Veľká Fatra; jedná se o velmi cenný a dlouhodobě perspektivní výskyt přinejmenším v regionálním měřítku. Vlivy záměru na předmět ochrany: Vegetace oligotrofních vod je velmi citlivá na trvalé změny hladiny, tudíž opakované vysušování nebo naopak zaplavování stanoviště ve vegetačním období působí negativně. Na Rojkovském rašeliništi je tato vegetace je vázaná na vývěry minerálních vod hlubokého oběhu. Vlivem ražby tunelu může dojít k ovlivnění vodních poměrů v prostoru rašeliniště; negativní vlivy by měly být eliminovány izolováním tunelu a vytvořením propustných koridorů v místě křížení tunelu se zvodnělými tektonickými poruchami. Případné změny celkové mineralizace či poměru jednotlivých minerálních složek v podzemní vodě by neměly mít na vegetaci bublinatky větší negativní vliv, jelikož tento druh snáší poměrně široké rozmezí pH. Nejvýznamnější vlivy lze očekávat během ražby a pak cca rok do vybudování sekundárního ostění tunelu, které zaručí dokonalou hydroizolaci tunelových rour. Případné jednorázové vysušení lokality během ražby by nebylo pro vegetaci oligotrofních vod likvidační, jelikož bublinatky vytvářejí velké množství diaspor, které přečkávají nepříznivé 46


období na dně jezírek. Po vzestupu vodní hladiny se porosty bublinatek opět obnoví. Vegetace bublinatek se vyskytuje na úrovni přibližně 434 m n. m., niveleta vozovky u západního portálu tunelu Rojkov je ve výšce přibližně 436 m n. m. Jelikož podloží tunelu by nemělo být injektáží významně postiženo, je pravděpodobné, že vodní režim mělkých tůněk nebude ražbou prokazatelně ovlivněn. Ostatní vlivy záměru jsou z hlediska vegetace oligotrofních vod nevýznamné. Významnost vlivů: Vzhledem k zásadnímu významu Rojkovského rašeliniště pro vegetaci oligotrofních vod s bublinatkou menší (Utricularia minor) na území ÚEV Veľká Fatra by jakékoli negativní ovlivnění zdejšího výskytu mělo významný dopad na ochranu a zachování této vegetace v rámci ÚEV. Během provozu záměru k negativnímu ovlivňování biotopu docházet nebude (za předpokladu precizně provedených technických opatření – izolace tunelových rour, zachování propustnosti na tektonických poruchách), časově omezené negativní vlivy během výstavby však vyloučit nelze. Vzhledem k tomu, že se jedná o krátkodobý vratný vliv, byl vliv záměru je hodnocen jako mírně negativní. Typ evropského stanoviště 3220 – Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů / Horské vodné toky a bylinné porasty pozdĺž ich brehov Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Br2 Horské vodné toky a bylinné porasty pozdĺž ich brehov Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Biotop Br2 je vázán na štěrkové lavice na březích toků a v jejich korytech. Vyskytuje se v montánním a submontánním stupni – na horních tocích řek. Výskyt biotopu je maloplošný a nepravidelný, závislý na každoroční přirozené činnosti toku. Štěrkopískové lavice a ostrůvky v korytech toků musí být periodicky obnovovány erozně-akumulační činností vody, jedná se o stádium blokované sukcese. Lavice jsou podmáčené a podemílané proudící vodou a střídá se na nich litorální a terestrická fáze. Tyto náplavy jsou vzhledem k rychlejšímu proudění vody hrubozrnné, štěrkovité až kamenité. Jemnozem se akumuluje pouze mezi kameny, a nebo vytváří na povrchu vrstvičku silnou několik centimetrů. Porosty vytvářejí podél břehů charakteristické lemy různé šířky i délky. Lavice jsou osídleny travinnými, případně vysokobylinnými dvoj- až trojvrstevnými společenstvy, která jsou druhově chudá díky převaze třtiny pobřežní a chrastice rákosovité. Přítomnost třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) je nutná pro klasifikaci vegetace do tohoto biotopu. Dominantní v porostu často bývá chrastice rákosovitá Phalaris arundinacea, její výskyt však ke klasifikaci typu stanoviště nestačí. Z dalších specifických druhů se uplatňuje např. karbinec evropský (Lycopus europaeus), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a devětsily (Petasites albus, P. hybridus, P. kablikianus), z nichž P. hybridus při vyšších pokryvnostech (kolem 50%) působí jako degradační faktor. Důležité je zachování co největšího množství plošek splňujících podmínky pro rozvoj této vegetace. Ne každý rok dojde k jejímu rozvoji na každém náplavu, v některých letech (např. při trvale vysokém stavu vody) se nemusí vyvinout vůbec. Diaspory významných druhů jsou však schopné si zachovat klíčivost i mnoho let a za příznivých podmínek vyklíčit. Musíme počítat s určitou prostorovou stabilitou porostů. Každý jednotlivý stávající náplav je jedinečný a nenahraditelný z hlediska zachování typických druhů. Výskyt v dotčené lokalitě: ÚEV Váh Tento typ evropského stanoviště se vyskytuje ve Váhu podél akumulačních úseků břehů (jesepy) a na štěrkových lavicích v korytě řeky v místech pomalejšího proudění vody. 47


Diagnostický druh (Calamagrostis pseudophragmites) je v zájmovém úseku toku poměrně vzácný (Kliment et al. 2008) a tudíž se biotop Br2 vyskytuje jen na některých náplavech. V trase dálnice (v koridoru 100 m kolem dálnice) se podle údajů ŠOP SR (2010) doplněných vlastním terénním šetřením nachází typ stanoviště 3220 na těchto místech: 1. Náplav na levém břehu Váhu v místě pilíře mostu Malá Fatra – tento výskyt byl již zasažen přípravnými pracemi a skladba vegetace pravděpodobně pozměněna (výskyt třtiny pobřežní nebyl potvrzen, jedná se o náplav s vysokým podílem bahnité frakce, zčásti obnažený, zčásti porostlý chrasticí rákosovitou), rozloha odhadovaná podle zákresu ŠOP SR z roku 2010 (viz mapa na straně 6 v příloze 1) je 0,03 ha, 2. Náplav na pravém břehu jižně od stávajícího mostu v Kraľovanech (ŠOP SR 2010, viz mapa na str. 9 v příloze 1), výskyt třtiny pobřežní nebyl letošním terénním průzkumem ověřen – nedochází ke střetu s dálnicí, 3. Na levém břehu Váhu u mostu Hubová – podle údajů ŠOP SR se nachází na levém břehu Váhu, při terénním šetření byl náplav zjištěn na pravém břehu (viz foto v příloze 3, mapa na str. 7 v příloze 1). Zde byl dříve mapován pouze habitat 3260 (makrofytní vegetace vodních toků), v současnosti se jedná o štěrkový náplav s výskytem Calamagrostis pseudophragmites) – celková dotčená rozloha je odhadována na 0,07 ha. E2: Salix purpurea; E1: Calamagrostis pseudophragmites, Petasites sp., Mentha longifolia, Phalaris arundinacea, Barbarea vulgaris. Porost je velmi dobře zachovaný a velmi reprezentativní. Náplav je vyvinut na akumulačním jádře, výskyt je relativně stabilní, samozřejmě v závislosti na vodních stavech. Z neregulovaného toku Komjatné je zajištěn dostatečný přínos štěrkového materiálu, který je pro rozvoj tohoto biotopu nezbytný. Výskyt třtiny pobřežní je velmi cenný – Kliment et al. (2008) udává z pobřežních porostů Váhu jen jednu lokalitu na náplavu západně od Kraľovan (údaj z roku 1969). V místech blízkého kontaktu tělesa dálnice s řekou v úseku mezi mostem Malá Fatra a Rojkovem nebyly výskyty typu evropského stanoviště zaznamenány – jedná se o erozní část břehu. V místě mostu Stankovany, stejně jako v místech dočasných mostů (SO 810 a SO 811), nebyly zjištěny vhodné podmínky pro vznik štěrkových náplavů. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV: Rozloha dotčená záměrem:

18 méně příznivý (U1) 75 ha 51,27 ha 2,51 ha 0,25 ha

Zjištěný výskyt u mostu Hubová na pravém břehu je velmi kvalitní (vyhraněný, s nízkou mírou degradace). Z vlastností typu evropského stanoviště vyplývá, že se jedná o maloplošné výskyty, které jsou dynamické v čase a prostoru (s dodržením některých zákonitostí, jako např. výskyt na akumulačních částech břehů). Proto je jejich mapování obtížné. Při hodnocení je třeba brát v úvahu širší souvislosti říčního kontinua, narušení přirozeného proudění řeky, pohybu sedimentů aj. Důležitým poznatkem je, že třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) nebyla v úseku mezi Turany a Hubovou zaznamenána jinde než u mostu Hubová. Nebyla sice systematicky sledována, avšak její absence na některých navštívených morfologicky vhodných náplavech a údaje z literatury, které uvádějí z území jen jedinou lokalitu (Kliment et al. 2008), dokazují, že se jedná o velmi vzácný fenomén. Typ stanoviště je však jednoznačně determinován právě přítomností této rostliny. Je velmi pravděpodobné, že udávaný výskyt 2,51 ha v ÚEV Váh je nadhodnocený a že skutečný výskyt je nižší. Vzhledem k dynamice typu stanoviště i výskytu třtiny, který se může v letech měnit, je však 48


nutné chránit jako předmět ochrany veškeré vhodné náplavy v řece. Význam náplavu s třtinou pobřežní u mostu Hubová je jednoznačně velmi vysoký. Jedná se o velmi cenný typ stanoviště indikující přirozený charakter toku. Byla započítána dotčená rozloha u mostu Malá Fatra zjištěná ŠOP SR v roce 2008 a nepotvrzená při aktuálním mapování – pravděpodobně došlo ke změně vegetace po zásahu stavebních prací. Je zahrnut výskyt u mostu Hubová, a to na levém břehu. Celková přímo dotčená rozloha je odhadována na 0,25 ha. Vlivy záměru na předmět ochrany: K přímé likvidaci typu stanoviště dojde v místech křížení dálnice a Váhu u mostu Malá Fatra a mostu Hubová. V obou případech bude náplav zlikvidován a nahrazen opevněním těžkým kamenným záhozem (rozsah 69 m u mostu Malá Fatra a 69 a 64 m – pravý a levý břeh u mostu Hubová). Opevnění břehu znemožní tvorbu náplavů v tomto místě, výskyt biotopu bude rovněž ovlivněn zástinem od mostního tělesa (pozn.: bylo přislíbeno, že opevnění na pravém břehu může být zkráceno, avšak není dosud jasný rozsah tohoto zkrácení a vzhledem k tomu, že most vede přímo nad střední částí náplavu, je pravděpodobné, že právě v této části bude opevnění nutné a dále zde bude porost významně ovlivněn zástinem). Dále dojde k lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť. Krátkodobý vliv budou mít stavební práce. U mostu Hubová vznikne v blízkosti náplavu stavební dvůr. Bude trvale zničeno 0,25 z celkových 2,51 ha v ÚEV Váh, tj. cca 10% výskytu v rámci ÚEV. Bude dotčen i nejcennější zjištěný výskyt na pravém břehu u mostu Hubová (jeden ze dvou současných výskytů třtiny pobřežní Calamagrostis pseudophragmites). Celkově bude těžkým kamenným záhozem opevněno 1 126 metrů břehů Váhu z celkových cca 60 km břehů toku v ÚEV Váh. Náplav u mostu Malá Fatra již byl ovlivněn stavebními pracemi, avšak do doby jeho odstranění a opevnění břehu kamenným záhozem se jedná o vratný vliv. Náplav se může opět regenerovat. Dalším negativním vlivem stavby je otevření cesty pro šíření nepůvodních druhů – dálnice kříží řeku Váh třikrát (most Malá Fatra, Stankovany a Hubová), dále vede v délce asi 2 km v těsné blízkosti Váhu, štěrkové náplavy mohou ohrožovat zejména křídlatky (Reynoutria spp.). Významnost vlivů: Dojde k ovlivnění asi deseti procent výskytu typu evropského stanoviště v ÚEV Váh. Jedná se o nevratný trvalý vliv, vhodné biotopy budou na těchto místech zničeny. Dojde ke zničení náplavu s třtinou pobřežní na pravém břehu u mostu Hubová. Vzhledem k likvidaci cenného náplavu a celkově poměrně vysoké dotčené rozloze typu stanoviště byl vliv vyhodnocen jako významně negativní. Typ evropského stanoviště 3260 – Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion / Nižinné až horské vodné toky s vegetáciou zväzu Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Vo4 Nížinné až horské vodné toky s vegetáciou zväzu Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Typ evropského stanoviště zahrnuje druhově chudá společenstva vodních makrofyt, která osidlují koryta tekoucích vod (potoky, nížinné řeky, vzácněji horní úseky toků) případně periodicky průtočné toky. Jednotka je rozšířená od nížinného do montánního stupně. Jedno až dvojvrstevné porosty jsou tvořeny především ponořenými nebo částečně na hladině 49


plovoucími druhy kořenícími ve dně. Hodně druhů je morfologicky proměnlivých v závislosti na výšce vodního sloupce a intenzitě proudění. Biotop je proměnlivý podle charakteru proudění v řece. Nachází se na horních a středních přítocích Turce, Hronu, Váhu, Ipľu a jinde. Vyhovují mu toky s relativně nízkou teplotou vody, jejím rychlým prouděním, vysokým a stabilním obsahem kyslíku, vysokou průhledností vody a hrubozrnnými usazeninami. Do tohoto typu evropského stanoviště je řazena vegetace svazu Batrachion fluitantis. V tekoucích vodách se vyskytují např. druhy Batrachium fluitans, B. aquatile, Callitriche hammulata, Nuphar lutea, Myriophyllum sp., různé druhy rdestů Potamogeton. Druhy většinou tvoří monodominantní asociace, které bývají různě promíchány. Obvykle každá řeka hostí specifické druhové složení makrofyt. Výskyt v dotčené lokalitě: ÚEV Váh Řeka Váh tvoří vhodné prostředí pro rozvoj vodních makrofyt, a to v celém úseku. Výskyty jsou nesouvislé, makrofyta se nacházejí ostrůvkovitě. Nacházejí se zde řasy, mechorosty, lakušníky Batrachium, rdesty (např. Potamogeton crispus) a stolístok klasnatý Myriophyllum spicatum. Podle údajů ŠOP SR (Anonymus 2008) se porosty makrofyt nacházejí u mostu Hubová. Zde byl typ evropského stanoviště ověřen při terénním průzkumu. Z diagnostických druhů zde byla zjištěna Zannichellia palustris, Fontinalis antipyretica a Lemanea sp. Zannichellia palustris patří ke vzácnějším druhům, je vázaná pouze na mělké úseky s kamenitým dnem, což je právě např. při ústí doliny Komjatná. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV: Rozloha dotčená záměrem:

21 neznámý 390 ha 231,96 ha 12,59 ha 0,05 ha

Jedná se o zachovalý úsek řeky v jejím horním toku. Úsek dotčený záměrem je odhadován na 100 m, dotčená rozloha na 0,05 ha. Vlivy záměru na předmět ochrany: Dojde k ovlivnění porostů makrofyt v místě mostu Hubová. Opevnění břehů a prohrábka koryta způsobí změnu přirozených poměrů v toku. Prohrábkou dojde k přímé likvidaci porostů, tento vliv je sice vratný – prohrábka se nebude opakovat a porosty se mohou po čase obnovit, ale nepřírodní charakter břehů již zůstane a k další změně dojde zastíněním, které způsobí most. Lze tedy uzavřít, že v úseku řeky cca 100 m budou trvale pozměněny podmínky, které již budou nevhodné pro výskyt makrofyt. Dalším vlivem je otevření cesty pro šíření nepůvodních druhů – dálnice kříží řeku Váh třikrát (most Malá Fatra, Stankovany a Hubová), dále povede asi 2 km v těsné blízkosti Váhu. Významnost vlivů: Budou dotčeny řádově desetiny procent výskytu typu evropského stanoviště 3260 v ÚEV Váh. V tomto rozsahu dojde k trvalé změně podmínek. Vzhledem k poměrně nízkému plošnému rozsahu vlivu byl konstatován mírně negativní vliv. Typ evropského stanoviště 3270 – Bahnité říční břehy řek s vegetačními typy Chenopodion rubri P.P. a Bidention P.P. / Rieky s bahnitými až piesočnatými brehmi s vegetáciou zväzov Chenopodion rubri p.p. a Bidentition p.p. 50


Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Br5 Rieky s bahnitými až piesočnatými brehmi s vegetáciou zväzov Chenopodionrubri p.p. a Bidention p.p. Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Pionýrské porosty jednoletých bylin se vyvíjejí na obnažených bahnitých a písečných náplavech tekoucích vod, zejména v zátočinách nebo i v mrtvých ramenech. Podmínkou pro vznik náplavů je erozně-akumulační činnost řek; ta se projevuje především na neregulovaných tocích. Jelikož jsou tato společenstva závislá na době a délce obnažení břehu, resp. délce a intenzitě záplav, nemusí se utvářet každý rok a jsou velmi proměnlivá druhově i fyziologicky. Optimum vývoje dosahují až v druhé polovině vegetačního období. Klíčovým faktorem pro existenci biotopu je kinetická síla vody a její nepravidelné a často výrazné kolísání v průběhu celého roku. Tento faktor neustále potlačuje přirozenou sukcesi, která by v tomto prostředí měla v konečném stádiu podobu měkkého luhu. Biotop náplavů byl v historii významně redukován regulací řek. Náplav se vytváří na tvrdším, tzv. akumulačním jádře. Dlouhodobé zaplavení náplavů znemožňuje sukcesi vytrvalých bylin, především Phalaris arundinacea, Urtica dioica, Bidens frondosa. Alespoň 8 týdnů trvající pokles hladiny v letním období umožňuje rozvoj jednoletých bylin. Důležité je zachování co největšího množství plošek, splňujících podmínky pro rozvoj této vegetace. Ne každý rok dojde k jejímu rozvoji na každém náplavu, v některých letech (např. při trvale vysokém stavu vody) se nemusí vyvinout vůbec. Diaspory významných druhů jsou však schopné si zachovat klíčivost i mnoho let a za příznivých podmínek vyklíčit. Musíme počítat s určitou prostorovou stabilitou porostů. Každý jednotlivý stávající náplav je jedinečný a nenahraditelný z hlediska zachování typických druhů. Výskyt v dotčené lokalitě: Je udáván výskyt 0,1 ha (Topercer et al. 2009), při terénním průzkumu nebyl ověřen, nicméně přítomnost v zájmovém území nelze vyloučit, jelikož se jedná o dynamický typ stanoviště. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV: Rozloha dotčená záměrem:

19 nepříznivý 380 ha ? řádově několik ha 0,1 ha

Vlivy záměru na předmět ochrany: Záměr se kříží s řekou na třech místech (most Malá Fatra, most Stankovany a most Hubová) a dále probíhá v délce asi 2 km po jejím levém břehu (mezi mostem Malá Fatra a Rojkovem). Realizací záměru by došlo k likvidaci 0,1 ha náplavu. Dalším vlivem je otevření cesty pro šíření nepůvodních druhů. Významnost vlivů: Vzhledem k malé dotčené rozloze byl konstatován mírně negativní vliv.

Typ evropského stanoviště 6210 – Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště / Suchomilné travinnobylinné a krovinové porasty na vápnitom podloží 51


Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Tr1b Suchomilné a krovinové porasty na vápnitom substráte

travinno-bylinné

Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Zapojené až mezernaté obvykle druhově bohaté trávníky s dominancí kostřavy valiské (Festuca valesiaca), k. žlábkaté (F. rupicola), některých kavylů (Stipa spp.), válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus) a s výskytem širokolistých vytrvalých bylin. Významné je také zastoupení vstavačovitých. Tato společenstva se vyskytují obvykle na výslunných svazích, zpravidla na středně hlubokých až hlubokých půdách, na bazických, vzácněji také na minerálně chudších horninách, především na sedimentárních horninách křídy, ale také na paleogenních a neogenních sedimentech a na spraších. Výskyt v dotčené lokalitě: ÚEV Malá Fatra Ve spodní části doliny Suchie po pravé straně pod vedením elektrického napětí se nachází relikt ovsíkové louka (typ evropského stanoviště 6510) s přechodem do suchých trávníků (typ evropského stanoviště 6210). Vzhledem k podloží, které je v těchto místech vápencové, je výskyt typu přírodního stanoviště pravděpodobný. Další relikt suchého trávníku byl zjištěn cca 120 m JZ v zářezu cesty nad železniční tratí – E1: Bromus erectus, Dianthus carthusianorum, Salvia pratensis, Lotus corniculatus, Origanum vulgare, Euphorbia cyparissias, Asperula cynanchica, Vincetoxicum hirundinaria, Silene nutans, Medicago falcata. Celkem dojde k dotčení cca 0,01 ha typu stanoviště 6210. Dále jsou evidovány výskyty v trase dálnice – v úseku mezi Turany a Šútovem již mimo hranice ÚEV (0,2 ha dle Topercer et al. 2009). Tyto výskyty jsou kvalitní, druhově bohaté (např. Orchis morio či Gymnadenia conopsea) a významné z hlediska metapopulační dynamiky stanoviště. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV: Rozloha dotčená záměrem:

128 méně příznivý (U1) 19 809 ha ? 24,5 ha 0,01 ha

Vlivy záměru na předmět ochrany: Dojde k likvidaci výskytu v dolině Suchie i mimo ÚEV Malá Fatra. Vliv emisí oxidu dusíku může hrát určitou roli v území mezi Turany a Šútovem, kde se typ stanoviště nachází na větších rozlohách a dosud nebyl vystaven vlivu emisí z dopravy (silnice I/18 vede kolem Kraľovanského meandru). Významnost vlivů: Dojde k likvidaci reliktního fragmentu typu evropského stanoviště 6210 a jeho zachovalého výskytu mimo hranice ÚEV. S přihlédnutím ke kvalitě výskytů mimo ÚEV a jejich významu pro metapopulační dynamiku stanoviště, ale k nízké relativní zasažené rozloze, byl konstatován mírně negativní vliv. Typ evropského stanoviště 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 52


Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Br6 Brehové porasty deväťsilov, Br7 Bylinné lemové spoločenstvá nížinných riek, Lk5 Vysokobylinné spoločenstvá na vlhkých lúkach Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Jednotka zahrnuje dosti nesourodou vegetaci s odlišnými ekologickými nároky; jednotícím prvkem je převaha širokolistých bylin, výskyt výrazných dominant a vazba na vodní prostředí či mokřady. Vzhled jednotlivých porostů ovlivňují zejména dominanty, na březích horských potoků jsou to devětsily (Petasites spp.), v subalpínských nivách např. havez česnáčková (Adenostyles alliariae), mléčivec alpský (Cicerbita alpina) nebo papratka horská (Athyrium distentifolium). V nivách nížinných řek je typickým druhem opletník plotní (Calystegia sepium), na vlhkých lukách tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) nebo rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum). Záměrem mohou být reálně tři biotopy (ve smyslu Katalogu biotopů Slovenska), které se řadí k typu stanoviště 6430: Br6 (Brehové porasty deväťsilov), Br7 (Bylinné lemové spoločenstvá nížinných riek) a Lk5 (Vysokobylinné spoločenstvá na vlhkých lúkach). Biotop Al5 (Vysokobylinné spoločenstvá alpínskeho stupňa), který se rovněž řadí k typu evropského stanoviště 6430, se sice v ÚEV Veľká i Malá Fatra hojně vyskytuje, záměrem ovšem nebude dotčen. Biotop Br6 osidluje především kamenité břehy a náplavy horských potoků a řek, maloplošně se může vyskytovat na prameništích, druhotně na zamokřených nivních loukách nebo podél horských cest. Ve fyziognomicky výrazných porostech se jako dominanty uplatňují devětsily (Petasites kablikianus, P. hybridus) nebo šťovík alpský (Rumex alpinus). Biotop Br7 se vyskytuje na březích velkých řek v nížinách, porosty jsou obvykle maloplošné a tvoří mozaiky s jinými typy vegetace, zejména s lužními lesy. Vzhled porostů je nejednotný a je určován přítomnou dominantou, nejčastěji: Calystegia sepium, Humulus lupulus, Rubus caesius nebo Senecio sarracenicus. Biotop Lk7 se vyvíjí na nekosených nebo nepravidelně kosených vlhkých loukách, porosty mohou být být mezernaté a tvořit mozaiku s lučním biotopem, vzhled porostů určuje obvykle tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) spolu s dalšími statnými mokřadními druhy, např.: Angelica sylvestris, Cirsium oleraceum, Crepis paludosa, Geranium palustre, Lysimachia vulgaris nebo Mentha longifolia. Výskyt v dotčených lokalitách: ÚEV Váh Na březích Váhu je ostrůvkovitě vyvinut biotop Br7, který reprezentují nespojité porosty s chmelem (Humulus lupulus) a opletníkem (Calystegia sepium), tento biotop se obvykle vyskytuje v mozaice s fragmenty měkkých luhů (Ls1.1). Dále se na několika místech vyskytují porosty s dominantními devětsily (Petasites spp.), tento biotop (Br6) je pro břehy velkých řek netypický, nicméně maloplošně se může vyvinout na výplavových kuželech menších přítoků Váhu, výskyt o rozloze 0,1 ha byl zaznamenán na severních svazích Kopy (Topercer et. al. 2009), obdobný porost jsme zaznamenali poblíž ústí potoka Komjatná. Jelikož jsme na této lokalitě ověřili též třtinu pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), hodnotíme zdejší výskyt v rámci typu stanoviště 3220. Výskyt udávaný v expertíze na břehu pod severními svahy Kopy (Topercer et al. 2009) byl již zničen při přípravných pracích, maloplošné výskyty biotopu Br7 budou dotčeny při výstavbě mostů. Přesná lokalizace jednotlivých výskytů biotopu Br7 není účelná, jelikož se tato vegetace vyznačuje velkou dynamikou a poměrně rychle osidluje nová vhodná stanoviště. ÚEV Malá Fatra 53


Z dolní části doliny Suchie jsou udávány devětsilové lemy (Br6) na ploše 0,05 ha (Topercer et. al. 2009), výskyt se podařilo při terénním průzkumu ověřit, nicméně stanoviště je silně ovlivněno kácením a terénními úpravami. Tento výskyt lze hodnotit buď v rámci biotopu Br6, ale nebylo by chybou ho zanedbat a porosty devětsilů považovat za součást horských olšin (Ls1.3), které navazují dále proti proudu potoka. Zmíněná lokalita leží přímo v trase dálnice. ÚEV Veľká Fatra V rámci ÚEV může dojít k dotčení pouze biotopu Lk5 na území Rojkovského rašeliniště, Peťková, Mika (2007) udávají rozlohu biotopu na Rojkovském rašeliništi – 0,01 ha, v expertíze (Topercer et al. 2009) je uvedena hodnota 0,1 ha, přibližně tato rozloha byla potvrzena též aktuálním terénním průzkumem. Jedná se o poměrně typické porosty s výrazným zastoupením Filipendula ulmaria, rozloha biotopu na lokalitě se mění v závislosti na intenzitě prováděného managementu, byly zaznamenány přechody do vegetace vysokých ostřic (Lk10), bezkolencových luk (Lk4) či vápnitých slatinišť (Ra6). Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV Váh: Rozloha dotčená záměrem: Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra: Rozloha dotčená záměrem: Rozloha v dotčené ÚEV Veľká Fatra: Rozloha dotčená záměrem:

111 méně příznivý (U1) 2 345 ha 1 699 ha 2,5 ha cca 0,1 ha cca 110 ha * 0,05 ha (Topercer et al. 2009) 218 ha 0,1 ha

* výpočet na základě SDF Vlivy záměru na předmět ochrany: ÚEV Váh Porost devětsilových lemů při ústí drobného toku do Váhu cca v km 6,0 byl zničen při terénních úpravách; vzhledem k plánovanému opevnění břehu kamenným záhozem není v budoucnu možná regenerace biotopu. Při výstavbě mostů dojde lokálně ke zničení nebo k trvalému negativnímu ovlivnění pobřežní vegetace s ostrůvkovitým výskytem biotopu Br7. Riziko ovlivnění případnými splachy posypových solí ze silnice je malé vzhledem k velkému zředění v toku Váhu. Výskyt biotopu je přirozeně nespojitý, výstavba mostů nijak výrazně neovlivní šíření diaspor, tudíž nedojde k významné fragmentaci výskytu biotopu v rámci ÚEV. Rizikem při výstavbě je rovněž šíření invazních druhů rostlin vlivem rozsáhlých terénních úprav, břehy toků jsou ohroženy zejména křídlatkou (Reynoutria spp.), součástí záměru jsou proto opatření na zamezení šíření invazních druhů (podrobný monitoring a následné ničení ohnisek výskytu). ÚEV Malá Fatra Porost devětsilových lemů v dolní části doliny Suchie bude stavbou kompletně zničen, jelikož dojde k přeložce koryta drobného toku. Nové koryto bude napřímeno a zpevněno, tudíž je regenerace biotopu nereálná. ÚEV Veľká Fatra Výskyty vysokobylinné vegetace s Filipendila ulmaria na Rojkovském rašeliništi nebudou záměrem přímo dotčeny, k negativnímu ovlivnění by mohlo dojít především narušením vodního režimu v souvislosti s ražbou tunelu Rojkov. Narušením vodního režimu může dojít zejména k vysušení stanoviště, které vyvolá druhové změny ve společenstvu a může též iniciovat vnik invazivních či expanzivních druhů rostlin. Významnost vlivů: 54


ÚEV Váh Výskyt devětsilových lemů (Br6) není pro ÚEV Váh typický, je pravděpodobné, že rozloha zničeného biotopu uváděná expertízou (Topercer et al. 2009) – 0,1 ha je nadhodnocená. Biotop Br7 se na březích Váhu vyskytuje nesouvisle a jednotlivé výskyty jsou maloplošné. Výstavbou záměru bude trvale dotčena jen relativně malá část břežních porostů Váhu. Nejrozsáhlejší úpravy břehů proběhnou na levém břehu pod severními svahy Kopy (km 5,9 – 6,5), kde se biotop Br7 v současnosti nevyskytuje (resp. se nevyskytoval před zahájením kácení a terénních úprav). Riziko šíření invazních druhů rostlin bude eliminováno aplikací účinných opatření. Z uvedených důvodů hodnotíme vliv záměru na typ evropského stanoviště 6430 jako mírně negativní. ÚEV Malá Fatra Výskyt devětsilových lemů v dolině Suchie není v rámci celé ÚEV unikátní, podíl dotčeného výskytu vzhledem k celkové rozloze na území ÚEV je velmi malý. Vliv záměru na typ stanoviště 6430 je tudíž mírně negativní. ÚEV Veľká Fatra Vliv záměru na území Rojkovského rašeliniště je pouze potenciální, vysokobylinná vegetace je na změny vodního režimu méně citlivá než např. zásaditá slatiniště (7230), výskyt této vegetace na lokalitě není závislý pouze na vodním režimu, ale též na způsobu prováděného managementu, vysokobylinná vegetace s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) není na území Rojkovského rašeliniště cílovým předmětem ochrany, pravidelným kosením se bude rozloha tohoto biotopu pravděpodobně zmenšovat. Dále je nutné uvést, že na tento biotop není zásadní pro zachování druhové diverzity na lokalitě, podíl potenciálně dotčeného výskytu v rámci celé ÚEV je navíc velmi malý. Po zvážení všech okolností je konstatován nulový vliv záměru na typ stanoviště 6430. Typ evropského stanoviště 6510 – Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) / Nížinné a podhorské kosné lúky Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Lk1 Nížinné a podhorské kosné lúky Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), psárka luční (Alopecurus pratensis), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) nebo kostřava červená (Festuca rubra). Vyskytují se v aluviích řek, na svazích, náspech, v místech bývalých polí, na zatravněných úhorech a v ovocných sadech od nížin do hor, většinou v blízkosti sídel. Osidlují mírně kyselé až neutrální, středně hluboké až hluboké, mírně vlhké až mírně suché půdy s dobrou zásobou živin. Variabilita těchto porostů je poměrně široká. Velká proměnlivost druhového složení odráží poměrně široké ekologické spektrum a místní způsob hospodaření. Výskyt v dotčené lokalitě: ÚEV Malá Fatra V dolní části doliny Suchie po pravé straně se nachází sečená loučka, kterou je možné řadit k typu evropského stanoviště 6510. Při jejím horním okraji se objevují přechody k typu 6210. Loučka mírně zarůstá náletem. Jedná se o vyhraněný porost s mírnými projevy degradace. E1: Alchemilla sp., Arrhenatherum elatius, Campanula patula, Cruciata glabra, Centaurea jacea, Leucanthemum ircutianum, Pimpinella major, Plantago lanceolata, Ranunculus acris, Trifolium aureum. Rozloha je odhadována na 0,02 ha. Dále se typ stanoviště vyskytuje mimo hranice ÚEV mezi Turany a Šútovem – 1,5 ha (Topercer et al. 2009). Kvantitativní a kvalitativní údaje: 55


Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV: Rozloha dotčená záměrem:

183 příznivý 62 560 ha ? cca 220 ha 0,02 ha

Vlivy záměru na předmět ochrany: Dojde k likvidaci výskytu v dolině Suchie (0,02 ha) i mimo ÚEV Malá Fatra (1,5 ha). Vliv emisí oxidu dusíku může hrát určitou roli v území mezi Turany a Šútovem, kde se typ stanoviště nachází na větších rozlohách a dosud nebyly exponovány emisím z dopravy (silnice I/18 vede kolem Kraľovanského meandru). Významnost vlivů: Dojde k likvidaci výskytu typu evropského stanoviště 6510 a dalších jeho výskytů mimo hranice ÚEV. S přihlédnutím ke kvalitě výskytů mimo ÚEV a jejich významu pro metapopulační dynamiku stanoviště, ale nízké relativní zasažené rozloze, byl však konstatován mírně negativní vliv. Typ evropského stanoviště 7230 – Zásaditá slatiniště Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Ra6 Slatiny s vysokým obsahom báz Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Slatiniště zásobovaná podzemními vodami bohatými na vápník a další ionty; mohou se vyskytovat v pánvích, na okrajích niv, na březích mezotrofních vodních nádrží, nebo na mírných svazích v místě vývěrů pramenů. Stanoviště je po celý rok dobře zásobeno vodou, u některých typů ovšem může hladina podzemní vody v létě zaklesávat až několik decimetrů pod půdní povrch. Půdy jsou obvykle organogenní s mocnou vrstvou podložní slatiny, ale mohou být též minerální s nízkým obsahem organické hmoty, v závislosti na obsahu minerálních látek ve vodě dotující slatiniště může docházet v půdě ke srážení uhličitanu vápenatého. Fyziognomie porostů je určována vysokým zastoupením šáchorovitých rostlin a dobře vyvinutým mechovým patrem, ve kterém se uplatňují zejména hnědé mechy čeledě Amblystegiacea, rašeliníky obvykle nejsou přítomné. Nejčastější dominantou porostů je Carex davalliana a suchopýry (Eriophorum latifolium, E. angustifolium), v některých porostech tvoří dominantu vzácnější druhy, zejména Sesleria uliginosa, nebo šášiny (Schoenus ferrugineus, S. nigricans), v některých typech může dominovat bezkolenec (Molinia sp.), pro zařazení k vegetaci vápnitých slatinišť je v tomto případě zásadní přítomnost bazifilních druhů a naopak nízké zastoupení či absence diagnostických druhů sv. Molinion caeruleae. Typ evropského stanoviště 7230 je v českém pojetí ztotožňován pouze se sv. Caricion davallianae (Chytrý et al. 2001), podle katalogů biotopů Slovenska je ovšem do této jednotky řazena též vegetace ze sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis Dahl 1956 (Stanová, Valachovič 2002), v pojetí Katalogu biotopů České republiky je tento svaz řazen k typu evropského stanoviště 7140. Velkou část porostů na Rojkovském rašeliništi lze přiřadit k as. Caricetum davallianae (Dutoit 1924); jedná se o polohy na mírném svahu dobře zásobené pomalu proudící vodou s vysokým obsahem minerálních látek, hladina podzemní vody během roku zaklesává maximálně 20–30 cm pod povrch, půda má vysoký obsah uhličitanu vápenatého, její pH se pohybuje okolo 7. Při větším kolísání hladiny podzemní vody během roku dochází k druhovému ochuzení a expanzi bezkolence (Molinia sp.). Z dalších asociací se na Rojkovském rašeliništi prokazatelně vyskytuje as. Eleocharitetum quinqueflorae Lüdi 56


1921; jedná se o druhově chudé porosty, vyvinuté maloplošně v rámci slatinných komplexů buď na vývěrech pramenů, nebo na narušených stanovištích. Hladina podzemní vody po většinu roku dosahuje povrchu půdy; kromě vůdčí Eleocharis quinqueflora se pravidelně vyskytují např. Blysmus compressus, Eleocharis uniglumis, Juncus articulatus, Triglochin palustris nebo Carex flava agg. Tato vegetace se často vyskytuje v mikromozaice s porosty char (sv. Charion globularis) nebo bublinatek (sv. Sphagno-Utricularion). Vegetace sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis se vyvíjí na slatiništích s méně bazickými vodami, obsahy vápníku nepřesahují 50 mg/l, půdní reakce je obvykle slabě kyselá až neutrální, vodivost vody může dosáhnout až 300 µS/cm, ale běžně se pohybuje v rozmezí 50 – 150 µS/cm, půda je většinou dobře zásobena vodu během celého roku. Diagnostickou roli plní hojný výskyt kalcitolerantních rašeliníků. Výskyt v dotčené lokalitě: Vápnitá slatiniště (7230) jsou předmětem ochrany v ÚEV Malá Fatra a v ÚEV Veľká Fatra, záměrem může být ovšem reálně dotčeno pouze Rojkovské rašeliniště v ÚEV Veľká Fatra, které se nachází v těsné blízkosti tunelu Rojkov. Maloplošná vápnitá slatiniště na svahových prameništích a v údolních polohách jsou v ÚEV Veľká Fatra poměrně častá, nicméně větší slatinné komplexy s vysokou druhovou diverzitou jsou vzácné; kromě Rojkovského rašeliniště lze zmínit NPR Rakšianske rašelinisko v jižní části Velké Fatry vyhlášené na ploše 5,53 ha. Podrobnější popis flóry a vegetace Rojkovského rašeliniště přinášíme k kap. 3.3 (popis ÚEV Veľká Fatra); pro účely předkládaného hodnocení upřednostňujeme klasifikaci zdejší vegetace na základě geochemických parametrů, tudíž veškerou slatinnou vegetaci s přítomností bazifilních prvků, zvýšenými hodnotami pH, vysokými obsahy vápníku a současně bez kalcitolerantních rašeliníků hodnotíme v rámci biotopu Ra6 (tj. typ stanoviště 7230). Relikty vegetace s acidofilními rašeliníky na rašelinných elevacích zahrnujeme do rašelinných březin (typ stanoviště 91D0). Porosty s dominantním bezkolencem hodnotíme v rámci vápnitých slatinišť tehdy, pokud se ve společenstvu vyskytují bazifilní prvky. Porosty bez bazifilních prvků byly při mapování zařazeny provizorně pod bezkolencové louky - viz příloha 2 - nicméně ve skutečnosti se zřejmě jedná o degradovaná vápnitá slatiniště. Pro tento závěr svědčí skutečnost, že typické bezkolencové louky se v zájmovém území prakticky nevyskytují a dále na lokalitě nejsou přítomné diagnostické druhy sv. Molinion caeruleae. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany Slovensku Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV: Rozloha dotčená záměrem:

na

82 méně příznivý (U1) cca 690 ha 348,5 ha 6,5 ha cca 1,1 ha

Rojkovské rašeliniště je nejen v rámci ÚEV Veľká Fatra, ale i v kontextu širšího okolí unikátní lokalitou; vyniká velkoplošným výskytem typu evropského stanoviště 7230 (cca 1,1 ha, tj. cca 17 % udávaného výskytu v ÚEV) a velkou druhovou a vegetační diverzitou. Několik rostlinných druhů zde má jedinou lokalitu v rámci dotčené ÚEV, další vzácné druhy zde dosahují mimořádných početností (Topercer et al. 2009), lokalita vzhledem ke svému stáří (min. 15.000 let) hostí nadprůměrné množství reliktních druhů organismů (Horsák 2002). Záměrem může být reálně dotčen celý výskyt typu stanoviště 7230 v rámci Rojkovského rašeliniště. Vlivy záměru na předmět ochrany: 57


Měření hladin podzemní vody v mělkých sondách prováděné Daphne SK (Risager 2002) prokázalo, že podzemní voda v přípovrchové zvodni proudí z JV části rašeliniště přes akumulaci humolitu v centrální části následně (už s malým gradientem) dále k SZ, v JV části rašeliniště bylo rovněž zaznamenáno nejmenší kolísání hladin (zdrojová oblast). Chemickou analýzou bylo zjištěno, že v JV části rašeliniště mají podzemní vody největší mineralizaci; bylo ověřeno, že obsah volného CO2 nekoreluje těsně s celkovou mineralizací, tj. výstupové cesty oxidu uhličitého a minerálních vod nemusí být totožné. Zatímco vývěry oxidu uhličitého jsou koncentrovány do nižších částí rašeliniště na úrovni nivy, podzemní vody s vyšší mineralizací vyvěrají výše ve svahu (analogicky silný vývěr Jazero v Rojkově). Výsledky chemické analýzy z r. 2002 jsou v souladu výsledky získanými z jednorázového odběru v květnu 2012. Významné rozdíly v celkové mineralizaci a rozdílné poměry Ca/Mg u vzorků z blízkých odběrných míst naznačují, že vody dotující rašeliniště jsou výrazně polygenetické, tj. dochází k mísení minimálně dvou, snad až tří významných zdrojů (minerální vody hlubokého oběhu, prostých vod mělkého a středně hlubokého oběhu, které mají původ v masivu Kopy a konečně vody přípovrchové zvodně, která je závislá zejména na aktuálních srážkách). Vývěry podzemních vod, které nepochybně částečně dotují rašeliniště, leží ve výšce až 445 m n. m. (již za jižním okrajem rezervace), přičemž niveleta silnice při západním portálu tunelu Rojkov leží v úrovni cca 435,5 m n. m (počva tunelové roury leží ještě o cca 2,5 m níže). Uvedené skutečnosti nejsou v souladu se závěry hydrogeologických studií, podle nichž ražba tunelů nemůže ovlivnit výstupové cesty „minerálních“ vod, resp. bázemi bohatých vod, které vznikají mísením více zdrojů (např. Pirman 2010). Je nepochybné, že během ražby tunelu dojde k podstatnému ovlivnění vodního režimu rašeliniště; zvodnělé tektonické poruchy v blízkosti západního portálu (přibližně na úrovni Rojkovského rašeliniště) byly zjištěny při hydrogeologickém průzkumu (Grenčíková et al. 2009), konkrétně v km 7,65 a 7,90. Negativní vlivy mají být eliminovány izolováním tunelových rour a převedením podzemních vod podél tektonických poruch pomocí pískových loží pod tunelovými rourami. Významnost vlivů: Negativní vlivy záměru na vodní režim lokality se nepochybně projeví během ražby tunelu, postiženy mohou být zejména plochy nad cca 436 m n. m. (JV část rašeliniště), což zahrnuje více než 50 % výskytu typu stanoviště 7230. Jelikož se jedná pravděpodobně o zdrojovou oblast, postižena může být celá plocha rašeliniště (změna chemismu vod, zvýšené riziko eutrofizace). Odhad intenzity vlivu je obtížný, z hlediska biotopu vápnitých slatinišť je negativním vlivem pokles hladiny podzemní vody o 10 – 20 cm oproti běžnému stavu. Negativní vlivy by měly být v průběhu ražby podstatně zmírňovány okamžitou instalací primárního ostění; definitivní vodotěsnost tunelových rour zajistí až instalace sekundárního ostění cca rok po vyražení. Významný pokles hladiny podzemní vody na vyvýšených částech rašeliniště až o několik decimetrů v průběhu jedné vegetační sezony bude vratným vlivem pouze v případě, že po definitivní izolaci tunelových rour dojde k dosažení původního stavu. Pokud by původního stavu nebylo dosaženo, následná kompenzace negativních vlivů by byla velmi obtížná až nemožná. Za předpokladu úspěšné realizace všech zmírňujících technických opatření (dokonalá izolace tunelových trub, zachování propustnosti podél významných tektonických poruch, minimální ovlivnění horninového prostředí v prostoru nad tunelovými rourami) a příslušné technologické kázně lze konstatovat mírně negativní vliv záměru na typ stanoviště 7230.

58


Typ evropského stanoviště 9110 – Bučiny asociace Luzulo-Fagetum / Kyslomilné bukové lesy Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls5.2 Kyslomilné bukové lesy Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Jedná se o floristicky chudé acidofilní bukové porosty, které se vyskytují v nižších polohách. V bukovém porostu je přimíšen dub, ojediněle jedle. Vyskytují se na minerálně chudých horninách – žuly, ruly, křemence, fylity, krystalické břidlice, kyselé vulkanity. Půdy jsou většinou mělké, skeletovité rankery. Ve vyšších polohách se vyskytují smíšené bukové a smrko-jedlo-bukové lesy na všech geologických podložích, ale půdách minerálně nenasycených, náchylných k podzolizaci. Keřové patro je málo vyvinuté, tvoří ho zejména zmlazující jedinci hlavních dřevin. V bylinném patře převažují acidofilní a oligotrofní druhy. Výskyt v dotčené lokalitě: ÚEV Malá Fatra V dolní části (po levé straně) údolí doliny Suchie se nachází bučina. Vyskytuje se na žulovém podkladu, porosty blíže Váhu s jihozápadní expozicí mají více květnatý charakter s přítomností teplomilných prvků. Jedná se o důsledek lemového efektu, jelikož dno údolí bylo odlesněné a světlo pronikalo hluboko do porostu, dolní část svahu je navíc obohacená živinami a zvlhčená, výše ve svahu je pokryvnost a diverzita E1 mnohem menší a místy se vyskytují též tzv. holé bučiny. E3: Fagus sylvatica, v dolní části svahu též Carpinus betulus, E1: Campanula persicifolia, Cardaminopsis arenosa, Luzula luzuloides, Melica nutans, Vincetoxicum hirundinaria. Na úpatních sutích se porosty blíží spíše květnatým bučinám, výše do svahu přecházejí do kyselých, rovněž proti proudu potoka mají porosty charakter spíše kyselý. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV: Rozloha dotčená záměrem:

81 příznivý 92 122 ha ? 1 562,5 ha 3,5 ha

Vlivy záměru na předmět ochrany: Záměrem jsou více postiženy obohacené porosty patřící spíše k typu evropského stanoviště 9130. Částečně se však zábor dotýká i typu 9110, jednak přímo a jednak odkrytím porostní stěny a degradace lemového porostu do vzdálenosti cca 50 m. Na spodní části svahů již došlo k vykácení stromů, takže je rekonstrukční mapování jednotek poměrně nepřesné. Pro orientační odhad rozlohy je převzat údaj z Peťkové a Mika (2007), podle kterého bude dotčeno 2,5 ha typu 9110. Tento údaj je třeba navýšit o předpokládaný nepřímý vliv otevření porostní stěny a následné degradace porostu – tento vliv se týká dalších cca 1 ha. Významnost vlivů: Vzhledem k nízké dotčené absolutní i relativní rozloze (celkově 3,5 ha, tj. 0,22% z celkového výskytu typu stanoviště v ÚEV) byl konstatován mírně negativní vliv na typ evropského stanoviště 9110.

59


Typ evropského stanoviště 9130 – Bučiny asociace Asperulo-Fagetum / Bukové a jedľové kvetnaté lesy Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls5.1 Bukové a jedľovo-bukové kvetnaté lesy Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Mezotrofní a eutrofní porosty nesmíšených bučin a smíšených jedlo-bukových lesů zpravidla s vícevrstevným bylinným patrem, které vytvářejí typické lesní sciofyty s vysokými nároky na půdní živiny. Vyskytují se na různém geologickém podloží, na pravidelnějších svazích se sklonem do 20 stupňů, na středně hlubokých až hlubokých, trvale provlhčených půdách s dobrou humifikační schopností. Porosty jsou charakteristické vysokým zápojem. Výskyt v dotčené lokalitě: ÚEV Malá Fatra V dolní části doliny Suchie se nachází bučina. Jak je uvedeno výše, na úpatních sutích se porosty blíží spíše květnatým bučinám, výše do svahu přecházejí do kyselých, rovněž proti proudu potoka mají porosty charakter spíše kyselý. Na pravé straně údolí je vápencové podloží a nachází se zde květnatá bučina a náznaky vápnomilné. Bučina je svěží, zvlhčená drobnými prameny, expozice k SZ - S, tudíž se prakticky nevyskytují teplomilné prvky a téměř chybějí orchideje. E3: Fagus sylvatica, E1: Actea spicata, Asarum europaeum, Cardaminopsis arenosa, Convallaria majalis, Dentaria glandulosa, Eupatorium cannabinum, Euphorbia amygdaloides, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Lunaria rediviva, Pulmonaria obscura, Sanicula europaea, Tussilago farfara. Ojedinělý výskyt Cephalanthera damasonium. ÚEV Veľká Fatra Na severních svazích Kopy se nacházejí bučiny, které jsou převážně řazeny ke květnatým. Vápnomilné bučiny se nacházejí jen fragmentárně, podél toků jsou vyvinuty náznaky suťových lesů. Celkově se jedná o lesy vyvinuté na bývalých pastvinách. V keřovém patře dominuje líska obecná, částečně šlo zřejmě o lískové porosty s bohatým bylinným patrem. Vyhraněnost porostů zřejmě byla nižší, místy šlo o porosty až formačně nevyhraněné, místy přechodné k dalším lesním typům. I přes jistou nevyhraněnost se však jedná o cenné výskyty s bohatým bylinným patrem. E3: Fagus sylvatica, doplňkově Acer pseudoplatanus, E1: Actea spicata, Aruncus vulgaris, Asarum europaeum, Convallaria majalis, Dentaria bulbifera, Dentaria glandulosa, Euphorbia amygdaloides, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Lilium martagon, Lunaria rediviva, Paris quadrifolia, Polygonatum odoratum, Pulmonaria obscura, Sanicula europaea. Ojedinělý výskyt Cephalanthera damasonium, Neottia nidus-avis. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV Veľká Fatra: Rozloha dotčená záměrem: Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra: Rozloha dotčená záměrem:

150 příznivý 633 332 ha ? 8 800 ha 3,5 ha 5 000 ha 3,5 ha

Vlivy záměru na předmět ochrany: Záměrem již došlo k likvidaci květnatých bučin v rozsahu 2,5 ha v ÚEV Malá Fatra a 2,5 ha v ÚEV Veľká Fatra (Peťková a Miko 2007). Dalším vlivem je odkrytí porostní stěny a 60


degradace lemového porostu do vzdálenosti cca 50 m; tento vliv se týká dalších cca 1 ha v každé ÚEV. Dalším vlivem je fragmentace typu evropského stanoviště, ke které došlo oddělením lesního porostu s výskytem typů stanovišť 9130 a 9150 v ÚEV Malá Fatra na Kraľovanském meandru. Významnost vlivů: Vzhledem k nízké dotčené absolutní i relativní rozloze (celkově v ÚEV Malá Fatra 3,5 ha, tj. 0,04% z celkového výskytu typu stanoviště v ÚEV, v ÚEV Veľká Fatra 3,5 ha, tj. 0,07%) byl konstatován mírně negativní vliv na typ evropského stanoviště 9130. Typ evropského stanoviště 9150 – Středoevropské vápencové bučiny (CephalantheroFagion) / Vápnomilné bukové lesy Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls5.4 Vápnomilné bukové lesy Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Jedná se o bukové a nebo smíšené lesy s převahou buku. Vyskytují se na strmých skalnatých svazích s rendzinovými půdami na podloží karbonátových hornin – (vápenců, dolomitů, travertinů a vápnitého flyše) v nižších polohách na chladných expozicích, ve středních polohách všech expozic a ve vyšších polohách jižní expozice. Většinou mívají druhově bohaté keřové patro. V bylinném patře se většinou mozaikovitě uplatňují druhy různých ekologických skupin – lesostepní vápnomilné, mezotrofní ale také oligotrofní druhy a prvky květnatých bučin. Výskyt v dotčené lokalitě: ÚEV Veľká Fatra U východního portálu tunelu Rojkov se nachází vápnomilná bučina. Plocha vykácená pro výstavbu portálů leží z větší části mimo území ÚEV, ÚEV zasahuje cípem pouze do SZ části odlesněné plochy. Původní lesní porosty na prudkém svahu byly dosti nevyhraněné s prvky dubohabřin a vápnomilných bučin, silnou příměs (přes 50%) tvořil stanovištně nepůvodní smrk. Častá jsou drobná prameniště. Vzhledem k druhovému složení je pravděpodobné, že lesní porost vznikl zalesněním nebo spontánní sukcesí bývalých pastvin. Kontaktní les na S a SZ okraji vykácené plochy - místy charakter nízkého lesa s výstavky, bohatě vyvinuté E2 - převažuje líska a dřeviny stromového patra (habr, javor babyka), E3: Picea abies, Fagus sylvatica, Acer campestre, Tilia platyphyllos, Carpinus betulus; E1: Carex alba, Sanicula europaea, Actaea spicata, Dentaria bulbifera, Melica nutans, Listera ovata, Brachypodium sylvaticum, Mercurialis perennis, Daphne mezereum, Cephalanthera damasonium, Dactylis polygama, Maianthemum bifolium, Pulmonaria obscura. Dále se fragmenty vápnomilné bučiny nacházejí na severních svazích Kopy v květnaté bučině – viz popis u 9130. ÚEV Malá Fatra V květnaté bučině na pravé straně doliny Suchie se nachází fragmenty vápnomilné bučiny – viz popis u 9130.

61


Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra: Rozloha dotčená záměrem: Rozloha v dotčené ÚEV Veľká Fatra: Rozloha dotčená záměrem:

71 příznivý 86 131 ha ? 1 780 ha 1 ha cca 13 900 ha 1,2 ha

Vlivy záměru na předmět ochrany: Dotčená rozloha v ÚEV Malá Fatra je odhadována na 0,5 ha. V ÚEV Veľká Fatra udává Topercer et al. (2009) výskyt 0,7 ha. Dalším vlivem je odkrytí porostní stěny a degradace lemového porostu do vzdálenosti cca 50 m, tento vliv se týká dalších cca 0,5 ha v každé ÚEV. Dalším vlivem je fragmentace typu evropského stanoviště, ke které došlo oddělením lesního porostu s výskytem typů stanovišť 9130 a 9150 v ÚEV Malá Fatra na Kraľovanském meandru. Významnost vlivů: Vzhledem k nízké dotčené absolutní i relativní rozloze (celkově v ÚEV Malá Fatra 1 ha, v ÚEV Veľká Fatra 1,2 ha) byl konstatován mírně negativní vliv na typ evropského stanoviště 9150. Typ evropského stanoviště 9180 – Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích / Lipovo-javorové sutinové lesy Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls4 Lipovo-javorové sutinové lesy Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Azonálně a půdním složením podmíněná společenstva smíšených javoro-jasano-lipových lesů v suťových svazích, úžlabinách a roklinách na minerálně bohatších až středně živných silikátových horninách. Velkou druhovou diverzitu dřevin zvyšuje příměs druhů z kontaktních zonálních společenstev. Keřové patro je bohatě vyvinuté. Ve společenstvu bylin se uplatňují nitrofilní druhy. Výskyt v dotčené lokalitě: ÚEV Malá Fatra Topercer et al. (2009) uvádí výskyt tohoto typu stanoviště z dolní části doliny Suchie – 0,3 ha. Tento porost je již vykácený. Morfologie terénu zde potenciálnímu výskytu tohoto typu stanoviště úplně nenasvědčuje, avšak fragmentární nepříliš reprezentativní výskyt není možné vyloučit. ÚEV Veľká Fatra Topercer et al. (2009) uvádí výskyt tohoto typu stanoviště v úžlabině podél potoka na severním svahu Kopy – 0,2 ha. Dle pořízené fotodokumentace se zdá, že se jedná o kvalitní výskyt tohoto typu stanoviště. Ve stromovém patře je javor klen Acer pseudoplatanus, v keřovém líska obecná Corylus avellana. Ve výše navazujícím porostu podél potoka se vyskytují některé diagnostické druhy bylinného patra (Aruncus vulgaris, Dentaria bulbifera, Lunaria rediviva, Melica nutans). Porost byl vykácen během přípravných prací.

62


Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra: Rozloha dotčená záměrem: Rozloha v dotčené ÚEV Veľká Fatra: Rozloha dotčená záměrem:

114 méně příznivý 35 252 890 ha 0,3 ha 1 159 ha 0,03 ha

Jedná se o prioritní předmět ochrany. Vlivy záměru na předmět ochrany: Bylo vykáceno 0,3 ha porostu v ÚEV Malá Fatra a 0,2 ha v ÚEV Veľká Fatra. Okrajový efekt se dotýká porostu výše podél potoka v ÚEV Veľká Fatra, dojde k jeho pozměnění v rozsahu cca 0,1 ha. Významnost vlivů: Vzhledem k nízké dotčené absolutní i relativní rozloze (celkově v ÚEV Malá Fatra 0,3 ha, v ÚEV Veľká Fatra 0,3 ha) byl konstatován mírně negativní vliv na typ evropského stanoviště 9150. Typ evropského stanoviště 91D0* – Rašelinný les Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska – Ls7.1 Rašeliniskové brezové lesíky Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Nezapojené až málo zapojené porosty bříz (Betula pubescens, B. pendula), topolu osiky (Populus tremula), borovic (Pinus sylvestris, P. mugo, P. rotundata) a smrku (Picea abies). Stromové patro mívá pokryvnost do 50 % a je vysoké obvykle 5–10 (– 15) m. Keřové patro je většinou tvořeno dřevinami stromového patra, popřípadě mohou být přimíšeny keře (např. Frangula alnus nebo Salix aurita). Bylinné patro je nezapojené, významnou roli hrají keříčky (Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Ledum palustre, Oxycoccus palustris s. l. a Vaccinium spp.). Mechové patro bývá dobře vyvinuté a pokrývá 50–100% půdního povrchu, převažují v něm rašeliníky (Sphagnum spp.). Rašelinné lesy představují často finální stádium vývoje rašelinišť; vyvíjejí se na plošinách nebo na mírných svazích, kde hladina podzemní vody alespoň po část roku stagnuje poblíž povrchu půdy. Půdy jsou obvykle rašelinné, mocnost podložní rašeliny může dosahovat až několika metrů, u regenerujících porostů na plochách po těžbě rašeliny mohou být pouze zrašeliněné půdy na minerálním podloží. Rašelinné lesy se vyskytují ve srážkově bohatších oblastech, typicky na minerálně chudých horninách, od podhůří do horských poloh. Rašelinné březiny (Betuletum pubuscentis Tüxen 1937) představují v rámci rašelinných lesů atlantičtější typ vegetace vázaný zpravidla na mělké rašeliny o mocnosti 10–20 cm, půdním typem může být též podzol nebo glej. Hladina podzemní vody obvykle silně kolísá, v jarním období dosahuje povrchu půdy, později zaklesává, tudíž obvykle nedochází k výraznému hromadění organické hmoty v půdě. Rašelinné březiny obvykle zaujímají stanoviště s obdobným vodním režimem jako mokřadní olšiny, bříza se oproti olši uplatňuje tam, kde je v půdě nízká zásoba bazických iontů, především vápníku. Ve stromovém patru rašelinných březin převažuje bříza pýřitá (Betula pubescens), příměs může tvořit borovice (Pinus sylvestris), olše (Alnus glutinosa), popř. další dřeviny, v keřovém patru bývá hojněji zastoupena krušina olšová (Frangula alnus) nebo vrba ušatá (Salix aurita). V bylinném patru se hojně uplatňují keříčky (Vaccinium spp.), dále typické rašeliništní druhy (např. Eriophorum vaginatum nebo Oxycoccus palustris s. l.), časté jsou prvky horských smrčin (Calamagrostis 63


villosa nebo Trientalis europaea), v odvodněných porostech zpravidla expanduje bezkolenec (Molinia sp.). Mechové patro bývá dobře vyvinuté, vysoké pokryvnosti dosahují zejména rašeliníky (Sphagnum sp.). V České a zřejmě i ve Slovenské republice představují rašelinné březiny nejčastěji druhotné porosty vznikající po odlesnění na místě jiných typů rašelinných lesů nebo se může jednat o degradační fáze rašelinišť po odvodnění. Podle Katalogu biotopů Slovenska se rašelinné březiny vyskytují ojediněle ve vnitrokarpatských kotlinách, dále v malých Karpatech, v Tatrách a na Vihorlatu. Výskyt v dotčené lokalitě: Rašelinné lesy se podle dostupných údajů vyskytují pouze na Rojkovském rašeliništi (ÚEV Veľká Fatra) ve formě rašelinných březin (biotop Ls7.1), celková výměra biotopu je cca 0,2 ha. Porost rašelinných březin na Rojkově není homogenní, jedná se spíše o nálet břízy na plochách degradovaných historickou těžbou rašeliny a částečně též odvodněním, z dostupných historických snímků (60. léta 20. stol.) vyplývá, že zápoj dřevin v prostoru akumulace humolitu byl v minulosti zřejmě nižší. Problematická je otázka klasifikace porostů s výskytem rašeliništních a vrchovištních prvků, z významných druhů se vyskytují: Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris (v posledních letech nepotvrzený), Ledum palustre (druh od r. 1940 považovaný za nezvěstný, ověřen znovu v r. 1996), Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Carex nigra, C. canescens, Luzula multiflora, Pyrola rotundifolia, Drosera rotundifolia, Athoxanthum odoratum, Festuca filiformis a několik druhů acidofilních rašeliníků, výskyt Andromeda polifolia je zřejmě nepůvodní (D. Dítě in Kliment et al. 2008). Předpokládáme, že v minulosti se v prostoru akumulace humolitu mohla vyvinout společenstva blízká as. Carici echinatae-Sphagnetum Sóó 1944 (ze sv. Oxycocco-Sphagnetea Br.-Bl. et Tüxen ex Westhoff et al. 1946) v mozaice s přechodovými rašeliništi sv. SphagnoCaricion canescentis Passarge (1964) 1978. Vzhledem k nevyhraněnému charakteru vegetace je klasifikace v rámci rašelinných březin zřejmě nejlepším řešením. Ve stromovém patru dominuje bříza (Betula pendula), různé zdroje, např. Háberová, Fajmonová (1995), uvádějí též břízu pýřitou (B. pubescens), nicméně její výskyt na Rojkově je zřejmě omyl, viz Kliment et al. (2008). Keřové patro je na většině plochy odstraněno v rámci managementových zásahů, v lemech mohutně expanduje: Frangula alnus, Populus tremula a místy též Salix cinerea. Bylinné patro je dosti nehomogenní, většinou dominuje bezkolenec (Molinia sp.) a kromě výše zmíněných (spíše acidofilních prvků) jsou zastoupeny též typické druhy vápnitých slatinišť (především ve sníženinách, které jsou v dosahu alkalické podzemní vody). Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany Slovensku: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Rozloha v dotčené ÚEV: Rozloha dotčená záměrem:

na

23 3 101 ha 2 265 ha (Vladovič V., Rizman I. et al.) méně příznivý (U1) ? → 0 ha 0,2 ha

Vzhledem k nepřítomnosti břízy pýřité (Betula pubescens) se nejedná o reprezentativní výskyt typu přírodního stanoviště; porosty břízy mají zřejmě druhotný původ, biotop je rovněž silně ovlivněn historickou těžbou rašeliny a trpí vysušováním. Nicméně se jedná o prioritní typ evropského stanoviště a o jediný výskyt na území dotčené ÚEV. Na porosty břízy je vázaná značná druhová diverzita, např. Eriophorum vaginatum a Oxycoccus palustris s. l. – zřejmě jedna ze dvou lokalit ve Velké Fatře, Ledum palustre – jediná lokalita ve Velké Fatře. Stáří rašeliniště bylo určeno na minimálně 15.000 let, vyskytuje se zde řada rostlinných a 64


živočišných reliktů (Horsák 2002). Záměrem může být dotčen celý výskyt na Rojkovském rašeliništi, tj. cca 0,2 ha. Vlivy záměru na předmět ochrany: Záměr není v přímém územním střetu s výskytem přírodního stanoviště. Dojde k nepřímým vlivům, ražbou tunelu bude ovlivněno horninové prostředí nad tunelem, což vyvolá lokální změny v proudění podzemních vod. Jelikož tunel bude v zájmovém území izolován, nebude způsobovat drenáž podzemních vod, rovněž povrchový odtok (velikost a směr odtoku) by neměl být ovlivněn. Výraznější změny horninového prostředí by nastaly při havarijních situacích (propady apod.). Ve směru kolmém na vrstevnice bude osa tunelu vzdálena od výskytu přírodního stanoviště cca 170 m, niveleta vozovky tunelu bude v tomto místě cca 35 m hluboko. Jak bylo uvedeno výše, pro zachování vhodného vodního režimu rašelinných březin je významná zejména povrchová složka odtoku, která nebude ražbou tunelu ovlivněna, resp. bude garantováno provedení opatření, zabraňujících významným změnám reliéfu svahu nad rašeliništěm. Dodáváme, že povrchový odtok může být narušen i poměrně malými terénními zásahy, jako jsou např. zářezy cest, hluboko vyjeté koleje od strojů, příčné odvodňovací žlaby na cestách apod. Rašelinné lesy jsou obecně velmi citlivé na eutrofizaci, která způsobuje ochuzení bylinného patra a přispívá k expanzi druhů náročnějších na živiny (např. Calamagrostis villosa). Zvýšení atmosférické depozice dusíku vlivem vyšších intenzit dopravy po zprovoznění D1 však bude nevýznamné (především vzhledem ke stávajícím vlivům ze silnice I/18). Významnost vlivů: Při zachování technologické kázně a při aplikaci navržených zmírňujících opatření je možné vlivy záměru na stanoviště 91D0 hodnotit jako mírně negativní. Je přihlédnuto také k nízké rozloze typu evropského stanoviště na území ÚEV v porovnání s celkovou rozlohou ve všech ÚEV na Slovensku a k relativně nereprezentativnímu výskytu (bez břízy pýřité Betula pubescens). Typ evropského stanoviště 91E0* – Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) / Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy Dotčené biotopy podle Katalogu biotopů Slovenska: Ls1.1 Vŕbovo-topoľové nížinné lužné lesy, Ls1.3 Jaseňovo-jelšové podhorské lužné lesy, Ls1.4 Horské jelšové lužné lesy Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Biotop zahrnuje přirozené lesy vyskytující se při tocích od nížin až po horská prameniště. Biotop vyžaduje pravidelné záplavy povrchovou vodou nebo zamokření podzemní vodou. Biotop Ls1.1 (měkký luh) se nachází v aluviích větších nížinných řek, ve stromovém patře zde dominují vrby a topoly. Ve středních polohách navazují jasanovo-olšové luhy (Ls1.3), tvořené jasanem ztepilým a olší lepkavou. V horských oblastech na horních tocích se místo olše lepkavé objevuje olše šedá (Ls1.4). Měkké luhy nížinných řek (porosty svazu Salicion albae) se typicky vyskytují v nivách nížinných řek, zpravidla do 200–220 m n.m., na březích řek a slepých říčních ramen. Pravidelné, často dlouhotrvající záplavy omezují rozvoj dřevin a spolu se silně kolísající hladinou podzemní vody jsou nejdůležitějším ekologickým faktorem podmiňujícím výskyt této vegetace. Po ústupu záplavových vod zůstává na povrchu půdy vrstva hlinitých až jílovitých sedimentů. Horské luhy olše šedé se vyskytují podél potoků, na často zaplavovaných březích bystřin s prudce tekoucí vodou. 65


Výskyt v dotčených lokalitách: ÚEV Malá Fatra Výskyt typu stanoviště udáván Topercerem et al. (2009) – 0,4 ha. V terénu ověřen pouze rekonstrukčně vzhledem k tomu, že dřeviny byly v roce 2009 vykáceny během přípravných prací a porost je tedy značně pozměněný. Usuzujeme, že šlo o maloplošný, ale poměrně zachovalý luh olše šedé podél potoka s horským charakterem. Ve stromovém patře se vyskytovala Alnus incana, Salix triandra. ÚEV Váh Na levém břehu u mostu Malá Fatra se nachází zachovalý porost s dominancí vrby křehké Salix fragilis, olše šedé Alnus incana, střemchy obecné Prunus padus. V bylinném patře se nachází Caltha palustris agg., Ficaria bulbifera, Filipendula ulmaria, Humulus lupulus, Impatiens noli-tangere, Phalaris arundinacea. Na levém břehu u stávajícího mostu v Kraľovanech se nacházejí tři segmenty typu evropského stanoviště (viz mapa v příloze 1 – na str. 9). Z toho jeden byl již vykácen během přípravných prací a segment u soutoku Oravy a Váhu bude zlikvidován při stavbě křižovatky. Jedná s eo poměrně kvalitní výskyt. Na levém břehu Váhu u mostu Stankovany je liniově vyvinut poměrně kvalitní měkký luh; E3: Salix fragilis, E2: Salix purpurea, Viburnum opulus, E1: Silene dioica, Rubus caesius, Filipendula ulmaria, Phalaris arundinacea, Galium aparine; porosty devětsilu na břehu Váhu zde nejsou vyvinuty. V některých úsecích toku se nacházejí pouze linie stromových vrb (Salix fragilis) bez keřového podrostu a bez odpovídající bylinné vegetace – linie vrb podél Váhu byly zřejmě vysazeny z důvodu zpevnění břehů. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet ÚEV s daným předmětem ochrany na Slovensku: Stav z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR: Celková rozloha na Slovensku: Celková rozloha ve všech ÚEV v SR: Rozloha v dotčené ÚEV Váh: Rozloha dotčená záměrem: Rozloha v dotčené ÚEV Malá Fatra: Rozloha dotčená záměrem:

146 méně příznivý 4 966 ha desítky ha 1,6 ha cca 20 ha 0,4 ha

Jedná se o prioritní typ evropského stanoviště. Kvalita porostů v ÚEV Váh je místy vysoká, místy se jedná pouze o liniové výsadby vrb. Porost podél potoka v dolině Suchie (ÚEV Malá Fatra) byl pravděpodobně poměrně kvalitní luh olše šedé. Vlivy záměru na předmět ochrany: Plošná ztráta je odhadována na 2 ha (Peťková, Miko 2007) – jedná se o zábor vzniklý při přípravných pracích u mostů. Dřeviny již byly vykáceny, a to v šířce cca 100 m na obou březích řeky u mostu Malá Fatra, Stankovany a Hubová (tedy celkem 600 m), dále pak u stávajícího mostu u Kraľovan (cca 200 m). Při průměrné šířce luhu 20 m docházíme k odhadu rozsahu plošného záboru na celkem 1,6 ha lužních porostů. Dále 0,4 ha v ÚEV Malá Fatra, tedy celkem 2 ha. Pod severními svahy Kopy nebyl typ evropského stanoviště vyvinut, morfologie terénu zde není příznivá pro jeho rozvoj, na prudkém svahu nad řekou se vyskytovaly spíše bučiny. Zásahy podél Váhu způsobily kromě přímého záboru také fragmentaci luhu podél řeky a tedy říčního kontinua. Dojde k omezení migrace druhů mezi oddělenými segmenty, dále např. ke zvýšenému oslunění vodní hladiny.

66


Významnost vlivů: Vzhledem k tomu, že došlo k přímému záboru lužních porostů v ÚEV Malá Fatra a ÚEV Váh a ve druhé jmenované i k narušení říčního kontinua, byl konstatován mírně negativní vliv na typ evropského stanoviště 91E0. Dotčená rozloha není vysoká, vykácené úseky relativně krátké, vliv není považován za významně negativní.

67


ROSTLINY Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček / črievičník papučkový) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Vytrvalá dlouhověká orchidej, klíčení probíhá za přítomnosti symbiotických hub, poté, co vyvinou první listy (průměrně ve čtyřech letech od vyklíčení), je rostlina vyživována kompletně autotrofně, což teoreticky umožňuje přesazování a pěstování v kultuře. Rozmnožuje se drobnými semeny, nebo vegetativně rozrůstáním trsů za pomoci podzemních oddenků. Střevíčník obvykle roste ve světlých lesích a jejich lemech, především v dubohabřinách, teplomilných doubravách, květnatých a vápnomilných bučinách, vzácně i v suťových lesích, druh může dokonce přežívat v kulturních smrčinách. Mimo les vyhledává křovinaté stráně, vlhčí typy širokolistých suchých trávníků či bezkolencové louky. Ve Velké Fatře roste též v porostech kosodřeviny a vystupuje až do výšky 1220 m n. m. (Kliment et al. 2008). Upřednostňuje mírně vlhká a živinami chudá stanoviště, přes léto obvykle vysychající, půdní reakce bývá zásaditá až mírně kyselá, půdy jsou dobře zásobeny vápníkem. Druh je ohrožován především holosečným způsobem lesního hospodaření a obecně změnami ekologických podmínek na stanovišti. Na nelesních lokalitách je ohrožován eutrofizací a opakovaným kosením V minulosti byl střevíčník trhán jako okrasná rostlina nebo vyrýpáván a přenášen do kultury. Rostliny mohou být poškozovány okusem nebo rytím zvěře. Výskyt v dotčených lokalitách: Druh je předmětem ochrany v ÚEV Veľká Fatra a v ÚEV Malá Fatra, poblíž koridoru dálnice D1 se vyskytuje pouze v ÚEV Veľká Fatra. Střevíčník roste roztroušeně v křovinách a na neudržovaných loukách jižně a jihozápadně od obce Rojkov, během přírodovědného průzkumu prováděného v roce 2008 Štátnou ochranopu prírody (Anonymus 2008) byly dvě rostliny zaznamenány na okraji lesa cca 360 m západně od okraje PR Rojkovské rašeliniště, (tento výskyt leží cca 200 jižně od osy dálnice D1). Autoři expertízy (Topercer et al. 2009) uvádějí, že výstavbou dálnice bude zničeno cca 20 jedinců a dojde k poškození biotopu dalších cca 30 jedinců, není ovšem provedena lokalizace dotčených jedinců, tudíž není zřejmé, zda uváděné výskyty leží na území ÚEV Veľká Fatra. Při terénním průzkumu v roce 2012 nebyl střevíčník přímo v trase dálnice D1 (na území ÚEV) zaznamenán, nicméně výskyt řádově několika jedinců nelze vyloučit. Vhodný biotop pro výskyt střevíčníku se nachází mezi křižovatkou Kraľovany a západním portálem tunelu Rojkov, ojedinělý výskyt nelze vyloučit ani v prostoru východního portálu tunelu. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Počet lokalit v SR: Stav druhu z hlediska ochrany v alpínské oblasti SR Počet ÚEV s předmětem ochrany V SR: Početnost v ÚEV Veľká Fatra

cca 130 (Mereďa et al. 2005) méně příznivý (U1) 29 lokalit 1000 - 10.000 jedinců (podle SDF*)

* Standard Data Form Vlivy záměru na předmět ochrany: Záměrem bude pravděpodobně přímo zničeno několik jedinců střevíčníku a bude ovlivněn biotop dalších řádově několika desítek jedinců. Ražbou tunelu budou lokálně ovlivněny vodní poměry v prostoru nad tunelem, větší vlivy lze očekávat nad východní části tunelu, jelikož úsek cca 800 m od západního portálu bude realizován jako izolovaný se spodní klenbou (většina místní populace se nachází právě v prostoru, kde bude tunel izolován). Střevíčník je vázán na mírně vlhká stanoviště zásobovaná především srážkovými vodami, stanovištní poměry by tudíž měly být ražbou tunelu ovlivněny poměrně málo. Z hlediska udržení 68


střevíčníku je významnější zachování optimálních světelných poměrů a provádění vhodného managementu lučních porostů. Významnost vlivů: Celková početnost druhu na území ÚEV Veľká Fatra není přesně známa, dosahuje řádově několika tisíců jedinců. Záměrem bude zničeno nebo významně dotčeno maximálně několik desítek jedinců, což představuje okolo 1% celkového výskytu v ÚEV. Výskyty střevíčníku jsou na území ÚEV soustředěny do několika populací, záměrem může být reálně ovlivněna pouze populace na neudržovaných loukách jižně a jihozápadně od Rojkova, početná populace na severních svazích Kopy nebude vůbec dotčena. Byl konstatován mírně negativní vliv záměru na předmět ochrany Cypripedium calceolus.

69


BEZOBRATLÍ Vertigo angustior (vrkoč útlý / pimprlík mokraďný) Vertigo geyeri (vrkoč Geyerův / pimprlík močiarny) Popis předmětů ochrany, jejich ekologické nároky: Jedná se o drobné plže o velikosti max. 2 mm. Vrkoč útlý je vázán na otevřené bazické vlhké údolní louky, mokřadní biotopy a pěnovcová luční prameniště. Vrkoč Geyerův je omezen na mokřadní otevřené biotopy a prameništní dostatečně vápnité močály a slatiny. Oba druhy nejvíce ohrožuje mizení jejich přirozeného biotopu v důsledku odvodnění, chemizace a v poslední době též upouštění od tradičních způsobů hospodaření a s tím spojené zarůstání a degradace stanovišť (Schenková & Horsák 2011). Kvantitativní a kvalitativní údaje: Vrkoč útlý se vyskytuje vzácně po celé Evropě od Portugalska až po Přední Asii. Vrkoč Geyerův je endemický druh pro Evropu s těžištěm rozšíření v severní Evropě, dále v Alpách, na britských ostrovech, v Irsku, Polsku a na Slovensku. Vrkoč útlý je na Slovensku stále ještě relativně hojným druhem – v posledních deseti letech bylo potvrzeno 154 lokalit s výskytem tohoto druhu (Vavrová et al 2009) (obr. 7). Obr. 7 Výskyt vrkoče útlého na Slovensku (převzato z www.sopsr.sk)

Na slovenských reliktních slatiništích (na Oravě, Turci, Liptově a Spiši) se nachází největší koncentrace známých lokalit vrkoče Geyerova ve střední Evropě (Horsák et al. 2010, Vavrová et al. 2009). Jeho výskyt znázorňuje obr. 8.

70


Obr. 8 Výskyt vrkoče Geyerova na Slovensku (převzato z www.sopsr.sk)

Výskyt v dotčené lokalitě: Významná lokalita výskytu vrkoče útlého je Rojkovské rašeliniště zahrnuté v ÚEV Veľká Fatra. Jednu se o jednu ze dvou nejvýznamnějších lokalit v této ÚEV. Podle údajů poskytnutých ŠOPR se vyskytuje i na lokalitě u Stankovan, kde nebude dálnicí ovlivněn. Nelze vyloučit ani výskyt jinde podél Váhu. Výskyt vrkoče Geyerova nebyl recentně potvrzen na Rojkovském rašeliništi (Horsák 2003, Horsák & Hájek 2005). Z údajů poskytnutých ŠOPSR vyplývá, že v blízkosti dálnice se vyskytuje na lokalitě u Stankovan, která nebude plánovanou dálnicí ovlivněna. Vlivy záměru na předmět ochrany: Přímý zábor biotopu Nelze vyloučit, že nedojde k přímému zásahu do biotopu vrkoče útlého na březích Váhu. Přímý zásah do biotopu vrkoče útlého je nepravděpodobný. Změna podmínek biotopu Vrkoče by mohla ohrozit změna hydrologických podmínek na lokalitě jejich výskytu. Jedná se hlavně o Rojkovské rašeliniště, které je významnou lokalitou výskytu vrkoče útlého. Dalším vlivem by mohla být degradace spojená s nárůstem eutrofizace v okolí dálnice, zvýšenou návštěvností apod. Druh je zde striktně vázán na stanoviště slatinišť. Významnost vlivů: Plošný zábor biotopu vrkoče útlého na březích Váhu lze označit za plošně nevýznamný. K plošnému záboru biotopu vrkoče Geyerova pravděpodobně nedojde. Analýza možného ovlivnění stanoviště hydrologického režimu slatin na lokalitě Rojkovské rašeliniště (viz hodnocení výše) prokázala, že k významnému vlivu na tento typ přírodního stanoviště nedojde. 71


Vliv posuzovaného záměru na vrkoče útlého v ÚEV Velká Fatra a ÚEV Váh je vyhodnocen jako mírně negativní. Vliv posuzovaného záměru na vrkoče Geyerova je vyhodnocen jako nulový. *Rosalia alpina (tesařík alpský / fúzač alpský) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Evropský druh, jehož areál zasahuje až po Sibiř. Vyskytuje se zejména v horských a podhorských pralesovitých bukových porostech. Zde prodělává 2-3letý vývoj ve spíše čerstvě mrtvých stojící i ležících kmenech buku či silnějších větvích (výjimečně i v javoru klenu, jilmu horském a jasanu). V pařezech se nevyvíjí. V posledních letech se šíří i do nížinných lužních oblastí kolem velkých řek, kde prodělává larvální vývoj zejména v jilmech, javorech babyce, jírovci maďalu aj. Výskyt v dotčené lokalitě: Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán. I přes rozsáhlé bukové lesy v okolí trasy dálnice, není jeho výskyt z důvodů absence mrtvého dřeva příliš pravděpodobný. Možný výskyt nelze vyloučit v bývalé bukové pařezině na pravém břehu Váhu mezi 2.5-5km plánované dálnice. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Ustupující druh mající na Slovensku stále ještě relativně mnoho lokalit. Nicméně s ústupem pralesovitých bukových lesů mizí i vhodná stanoviště pro vývoj tohoto druhu. Taktéž odklízení mrtvých stromů z porostů má velmi negativní vliv na populace tohoto druhu. Vlivy záměru na předmět ochrany: Záměrem došlo k zásahu do biotopu tohoto druhu. Topercer et al. (2009) uvádí zábor 0,1 ha reprodukční lokality v Malé Fatře. Z podoby okolních porostů se zdá, že se jedná spíše o maloplošný výskyt. Byl konstatován mírně negativní vliv v ÚEV Malá Fatra. V ÚEV Veľká Fatra vzhledem k nepřítomnosti vhodného biotopu v trase konstatován nulový vliv. Carabus variolosus (střevlík hrbolatý / bystruška potočná) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Středoevropský hygrofilní druh obývající horské a podhorské oblasti, kde se zdržuje v okolí pramenišť, menších vodních toků, močálů a rašelinišť. Obývá především listnaté lesy (zejména doubravy a dubohabřiny), výjimečně se vyskytuje i v lesích s vyšším zastoupením jehličnanů. Vyskytuje se v těsném okolí vod s množstvím padanky, mechu a mrtvého dřeva sahajícího přímo do vody. Výskyt v dotčené lokalitě: Druh se pravděpodobně vyskytuje v levostranných přítocích Váhu mezi 5-7,5 km. Centrum výskytu lze očekávat ve vyšších partiích menších potoků v zalesněných místech. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Druh je místy hojný po celém území Slovenska v horských a podhorských lokalitách. Vyžaduje čistou tekoucí vodu, neznečišťovanou např. častými pojezdy těžké techniky při těžbě. Taktéž rozsáhlé odlesnění či meliorace můžou vést vymizení celé populace. Vlivy záměru na předmět ochrany: V odlesněných částech je přežití druhu vyloučeno, nicméně plánovaná stavba ovlivňuje jen nepatrnou spodní část toků, tudíž není očekávatelný negativní vliv na celou populaci. 72


Významnost vlivů: Plánovaná stavba neumožňuje přežívání druhu na místě stavby, avšak zasahuje jen okrajovou část obývaných biotopů. Druh je preferuje spíše vyšší polohy drobných toků, kde by neměla mít stavba žádný vliv. Byl konstatován mírně negativní vliv v ÚEV Veľká Fatra. V ÚEV Malá Fatra vzhledem k nepřítomnosti vhodného biotopu v trase konstatován nulový vliv. Callimorpha quadripunctaria (přástevník kostivalový / spriadač kostihojový) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Západopalearktický druh vyskytující se od nížin do středních poloh, v jižní části areálu rozšíření i v horách. Obývá především slunná místa skalních stepí, suťových lesů, řídké teplomilné doubravy či xerotermní stráně s křovinami. Druh má jedinou generaci v roce. Housenky jsou značně polyfágní, živí se zejména hluchavkou, kostivalem, pomněnkou, sadcem konopáčem, starčky, vrbovkami a šalvějemi. Po přezimování dokončují housenky vývoj na nově rašících bylinách či listnatých dřevinách, zejména lísce, ostružiníku, zimolezu či janovci. Výskyt v dotčené lokalitě: V dotčených ÚEV (Malá Fatra, Veľká Fatra) je výskyt velice pravděpodobný, neboť se zde vyskytují jak teplé prosluněné svahy, tak i dostatek živných rostlin k jeho výskytu a to zejména v okolí 5.km na levém břehu Váhu, na stanovištích s extenzivní pastvou ovcí a mozaikovitou sečí luk. V koridoru dálnice vznikly vhodné biotopy po vykácení dřevin s následnou spontánní sukcesí. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Druh hojný téměř na celém Slovensku, nejvíce v hlubokých zářezech řek a údolích se strmými svahy. Postupný úbytek v celé střední Evropě je způsoben zejména ukončením pastvy a následným zarůstáním stanoviště či dokonce bezzásahovým režimem v chráněných územích nelesních lokalit, které jsou následně spontánně zapojeny dřevinami, hlavně akáty. V těchto lokalitách je dlouhodobé přežívání tohoto druhu vyloučeno. Vlivy záměru na předmět ochrany: Populace druhu není stavbou samotnou přímo ohrožena. Budované náspy či zářezy mohou být dokonce druhem obývány, za předpokladu, že nebudou uměle osazovány např. hustými porosty křovin a nechají se spontánně zarůst vegetací, která bude v případě nutnosti sečena a příliš husté křoviny budou eliminovány. Významnost vlivů: Vzhledem k možnému širšímu rozšíření druhu v okolí stavby nemá realizace projektu významný vliv na přežívání druhu v širším okolí. Pokud budou dálniční náspy či zářezy ponechány spontánní sukcesi mohou do značné míry fungovat jako migrační koridory mezi jednotlivými stepními lokalitami. Z tohoto pohledu je negativním faktorem pouze přímá mortalita jedinců způsobená provozem na dálnici, ačkoliv okolí stavby může mít na populace druhu vliv spíše pozitivní. Byl proto konstatován mírně negativní vliv v ÚEV Malá Fatra a Veľká Fatra.

73


Lycaena dispar (ohniváček černočerný / ohniváčik veľký) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Eurosibiřský druh obývající podmáčená stanoviště kolem vodních toků a bažinné louky od nížin do cca 500m n. m. Druh má dvě generace do roka, housenky se vyvíjejí na spodní straně listů šťovíků, zejména š. tupolistého (Rumex obtusifolius), š. kadeřavého (R. crispus) a š. koňského (R. hydrolapathum). Výskyt v dotčené lokalitě: Samice tohoto druhu mají velmi vysokou disperzní schopnost – zvláště samice první generace. Jejich výskyt je tedy pravděpodobný v okolí Váhu a při okrajích Rojkovského rašeliniště. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Lokálně hojný druh vyskytující se v nižších polohách po celém Slovensku. Druh se v posledních letech rozšiřuje díky expanzi širokolistých šťovíků. Vlivy záměru na předmět ochrany: Vzhledem k vysoké migrační schopnosti tohoto druhu jsou vlivy této stavby malého rozsahu a intenzity. Dochází k zásahu do biotopu druhu, a to v porostech navazujících na Váh. Zásah je okrajový v celkovém biotopu druhu. Významnost vlivů: Byl konstatován mírně negativní vliv na ohniváčka černočárného v ÚEV Veľká Fatra. Maculinea nausithous (modrásek bahenní / modráčik bahniskový) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Západopalearktický hygrofilní druh vyskytující se na extenzivně využívaných vlhkých loukách, v příkopech podél cest či po okrajích vodních nádrží. Monofágní druh vyvíjející v květních hlávkách krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). Ve čtvrtém instaru vypadávají housenky na zem a jsou přenášeny mravenci Myrmica rubra (vyjimečně i M. scabrinodis) do mravenišť. V mraveništích požírají larvy a kukly mravenců a následně se i kuklí. Výskyt v dotčené lokalitě: Druh nebyl na lokalitě zjištěn, nicméně v místech s výskytem živné rostliny a mravenišť výše zmíněného mravence, je jeho výskyt pravděpodobný. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Místy hojný druh v nižších oblastech Slovenska. Druh je na ústupu zejména díky rozsáhlým melioracím a úpravám vodních toků. Imága jsou sice schopná delších přeletů a tudíž i osidlování nových vhodných lokalit a zakládání životaschopných subpopulací, nicméně jsou poměrně krátkověká, což kolonizaci nových stanovišť ztěžuje. Vlivy záměru na předmět ochrany: Plánovaná stavba může mít negativní vliv, pokud dojde k rozsáhlejšímu odvodnění či změně hydrologického režimu v okolí stavby. To připadá v úvahu zejména v okolí Rojkovského rašeliniště.

74


Významnost vlivů: Vzhledem k celoevropskému snižování počtu populací tohoto druhu může mít každý zásah do životaschopnosti populace vliv. Záměr se však dotýká malé části biotopu tohoto druhu, byl proto konstatován mírně negativní vliv v ÚEV Veľká Fatra.

75


OBRATLOVCI RYBY Hucho hucho (hlavatka podunajská / hlavátka podunajská) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Hlavatka podunajská (Hucho hucho) je největší evropskou lososovitou rybou, která obývá větší podhorské toky s prokysličenou vodou na přechodu lipanového a pstruhového pásma. Preferuje stanovištně členité větší řeky s štěrkopísčitým dnem, vyskytuje se i v přehradách. Juvenilové se živí planktonem a bentickými bezobratlými, dospělci jsou draví. V Evropě je její výskyt vázán na povodí Dunaje. Hlavatka je rybáři lovena i vysazována. Potřebuje hlavně ochranu trdlišť, hlavním negativním vlivem je fragmentace říčního systému migračními bariérami. Výskyt v dotčené lokalitě: Hlavatka podunajská je předmětem ochrany ÚEV Váh, kam jsou každým rokem rybáři vysazovány tisíce juvenilních ryb (do revírů VN Krpeľany I., Váh č.18, Váh č.18A a Revúca, Váh č.19). Každoroční úlovky potom představuje několik ulovených jedinců (s průměrnou hmotností přesahující 10 kg). Data o zarybňování tímto druhem v období 2003 - 2007 shrnuje tabulka 12, tabulka 13 představuje údaje o úlovcích v období 2005 - 2007. Tabulka 12 Zarybňování revírů v rámci ÚEV Váh hlavatkou podunajskou v období 2003 2007 Revír VN Krpeľany I. Váh č.18 Váh č.19

násada H1 H1 H2 H1 H2

jedn. ks ks kg ks kg

2003 4545 5000

2004 5000

2005 8300

2006 6660

2007 6000

70

42

67

40

30

28

37

26

3000

Tabulka 13 Úlovky hlavatky podunajské v rámci ÚEV Váh v období 2005 - 2007 2005 VN Krpeľany I. Váh č.18 Váh č.19

ks 7 -

2006 kg 79 -

ks 6 -

2007 kg 101 -

ks -

kg -

Z uvedeného je zřejmé, že se hlavatka vyskytuje ve Váhu i v místech, kde bude dálnice řeku překlenovat. Přesnější kvantifikace počtu dotčených jedinců není možná, ale stanoviště několika jedinců budou výstavbou pilířů a stabilizací břehů dotčena. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Na Slovensku se hlavatka vyskytuje v Dunaji, Moravě, Váhu (včetně předmětného území, kde je však početnost závislá na vysazování), Oravě, Kysuci, Revúci, Turieci a Hronu. Do Dunajce, Popradu, Hornádu a Nitry byla uměle introdukována jako náhrada za vymizelého lososa obecného, kterému brání v tahu přehrady na území Polska. Druh je vzácný a ohrožený je zejména fragmentací říční sítě. Možnost dlouhodobé existence závislé jen na autoreprodukci je ve většině ovlivněných toků sporná, druh je udržován uměla na vyšších stavech díky rybářskému hospodaření. Na druhou stranu právě rybáři loví velké jedince, kteří mají z hlediska přirozené reprodukce populací potenciálně největší přínos. 76


Dotčená lokalita je součástí v současnosti již ojedinělého nesegmentovaného toku, který představuje jednu z posledních oblastí přirozeného výskytu a přežívání autochtonní populace hlavatky podunajské na Slovensku. Vlivy záměru na předmět ochrany: Tabulka 14 Vyhodnocení vlivů záměru na hlavatku podunajskou Číslo stavby 566-00

Název stavby

Stručný popis stavby

Vlivy na předmět ochrany

Úprava toku Váh v km 4,20

Dojde k lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť druhu i jeho kořisti, prohrábky negativně ovlivní kvalitu stanoviště druhu. Vzhledem k umístění v horní části vzdutí VN Krpeľany, malému rozsahu zásahu a použité technologii není vliv významně negativní.

569-00

Úprava toku Váh v km 5,88-6,51

571-00


574-00


206-00

Most Malá Fatra

V souvislosti s přemostěním bude provedena regulace 69 metrů levého břehu a 66 metrů pravého břehu. Bude se jednat o opevnění těžkým kamenným záhozem. V úseku bude provedeno pročištění koryta. U pravého břehu bude opevněné také zaústění přítoku Suchého potoka kamennou rovnaninou a v jeho blízkosti budou odtěženy náplavy. V souvislosti s vedením dálnice v levobřežním svahu Váhu naproti obci Kraľovany bude stabilizováno 616 metrů levého břehu těžkým kamenným záhozem. V souvislosti s přemostěním bude provedena regulace 122 metrů levého břehu a 119 metrů pravého břehu. Bude se jednat o opevnění těžkým kamenným záhozem. V úseku bude provedeno pročištění koryta. V souvislosti s přemostěním (pilíře nezasahují do toku) bude provedena regulace 64 metrů levého břehu a 70 metrů pravého břehu. Bude se jednat o opevnění těžkým kamenným záhozem. V úseku bude provedeno pročištění koryta. Konstrukce mostu bude založena také na pilíři, který bude umístěn v toku Váhu blíže k levému břehu.

212-00

Most Stankovany

Mostní pilíře zasáhnou do koryta toku u levého břehu.

Dojde k lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť druhu i jeho kořisti. Přes značný rozsah regulace toku není vliv díky použité technologii a stavu toku před úpravami významně negativní. Dojde k lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť druhu i jeho kořisti, prohrábky negativně ovlivní kvalitu stanoviště druhu. Vzhledem k použité technologii a stavu toku před úpravami ale není vliv významně negativní. Dojde k lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť druhu i jeho kořisti, prohrábky negativně ovlivní kvalitu stanoviště druhu. Vzhledem k malému rozsahu a použité technologii není vliv významně negativní. Dojde k lokální změně proudění a změně stanovišť druhu i jeho kořisti. Vzhledem k umístění v horní části vzdutí VN Krpeľany a malému rozsahu není vliv významně negativní. Pravděpodobnost zásahu do trdlišť druhu je minimální. Dojde k lokální změně proudění a změně stanovišť druhu i jeho kořisti. Vzhledem k malému rozsahu není vliv významně negativní. Pravděpodobnost zásahu do trdlišť druhu je minimální.

Celkově bude těžkým kamenným záhozem opevněno 1 126 metrů břehů Váhu, čištění koryta bude provedeno na cca 250 metrech toku. Do toku budou zasahovat pilíře dvou mostních 77


objektů. Předložené hodnocení předpokládá, že budou dodrženy veškeré zásady práce zamezující znečištění toku v průběhu stavby. Významnost vlivů: Velmi křehká a nestabilní lokální populace hlavatky podunajské může být poškozena jakýmkoliv zásahem do stanovišť druhu, plánovaná opatření ale přes svůj rozsah fakticky situaci zásadně k horšímu nezmění. Závěr: Vliv záměru na populaci hlavatky podunajské v ÚEV Váh je hodnocen jako mírně negativní vzhledem k relativně malému dopadu technických úprav koryta toku na stav stanovišť druhu a jeho kořisti a dotčení malého podílu místní populace. Navržená opatření dostatečně zmírňují vliv záměru. Cottus gobio (vranka obecná / hlaváč bieloplutvý) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Vranka obecná (Cottus gobio) je rheofilním druhem. Obývá mělčí části dobře prokysličených proudných horských a podhorských toků. Preferuje štěrkové dno s přítomností kamenů, pod kterými se jedinci skrývají. Živí se bentickými živočichy. V Evropě se vranka obecná vyskytuje ve většině povodí. Ohrožení pro druh představují zejména regulace toků včetně fragmentace způsobené výstavbou migračních bariér. Výskyt v dotčené lokalitě: Vranka obecná v předmětném území patří k nejpočetnějším druhům ryb. Její populace je dlouhodobě stabilní a početnost je vysoká prakticky po celé délce Váhu (s výjimkou vzdutí VN Krpeľany), v rámci ÚEV Váh je početnější ve výše položených částech. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Na Slovensku je vranka obecná na vhodných stanovištích hojně rozšířena ve všech významných povodích. V ÚEV Váh žijí odhadem desítky či spíše stovky tisíc jedinců. Záměrem budou přímo dotčeny minimálně tisíce jedinců vranky obecné. Vlivy záměru na předmět ochrany: Tabulka 15 Vyhodnocení vlivů záměru na vranku obecnou Číslo stavby 561-00

Název stavby



Úprava bezejmenného potoka v km 0,05

Vzhledem k charakteru toku je možno vyloučit přítomnost vranky obecné a tedy i negativního vliv na její populaci.

562-00

Úprava bezejmenného potoka v km 1,781,90

Potok pod dálnicí povede rámovým propustkem, okolí bude stabilizováno kamennou rovnaninou. Úprava potoka spočívá ve zkrácení jeho trasy ve dvou úsecích, kde by stávající koryto ohrožovalo stabilitu stavby dálnice.

563-00

Úprava bezejmenného potoka v km 2,00

Úprava spočívá v napřímení toku (částečném vytvoření nového koryta) a navázání na stávající trasu koryta v podobě opevnění kamennou rovnaninou.

78

Dlouhodobá přítomnost vranky není díky níže položené nepřekonatelné migrační bariéře možná, zásah přes svůj nesporný lokální vliv na ekosystém toku nebude mít vliv na populaci druhu. Přítomnost vranky není možné vyloučit, ale díky kaskádě drobných příčných stupňů fragmentujících tok není její přítomnost a dlouhodobá existence pravděpodobná. Realizace opatření není z pohledu populace v ÚEV Váh významnáým vlivem.


Číslo stavby 564-00

Název stavby



Úprava Šútovského potoka v km 2,85

V souvislosti s přemostěním bude provedena regulace 45 metrů levého břehu a 39 metrů pravého břehu. Bude se jednat o opevnění kamennou rovnaninou.

565-00

Úprava Suchého potoka v km 3,504,00 Úprava toku Váh v km 4,20

Plánováno je kontinuální opevnění toku podél dálnice v celém údolí. V souvislosti s přemostěním bude provedena regulace 69 metrů levého břehu a 66 metrů pravého břehu. Bude se jednat o opevnění těžkým kamenným záhozem. V úseku bude provedeno pročištění koryta. U pravého břehu bude opevněné také zaústění přítoku Suchého potoka kamennou rovnaninou a v jeho blízkosti budou odtěženy náplavy. Drobný tok bude procházet trubkovou propustí pod dálnicí.

Šútovský potok představuje vhodný biotop vranky, ale v dolním toku je od Váhu oddělen migračně nepřekonatelným jezem a také v místě nad plánovaným zásahem ihned navazují neprůchodné stupně. Především z tohoto důvodu není vliv na populaci vranek považován za významný. Vzhledem k charakteru toku je možno vyloučit přítomnost vranky obecné a tedy i negativního vliv na její populaci. Dojde k lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť druhu, prohrábky negativně ovlivní kvalitu stanoviště druhu a mohou způsobit mortalitu vranek. Vzhledem k umístění v horní části vzdutí VN Krpeľany, malému rozsahu zásahu a použité technologii není vliv významně negativní.

566-00

567-00 568-00 569-00

570-00 571-00

572-00

573-00

Úprava bezejmenného potoka v km 4,74 Úprava bezejmenného potoka v km 6,05 Úprava toku Váh v km 5,88-6,51

Úprava bezejmenného potoka v km 7,10 Úprava toku Váh v km 9,40

Úprava bezejmenného potoka v km 12,55 Úprava potoka Komjatná v km 13,35

Drobný tok bude procházet trubkovou propustí pod dálnicí. V souvislosti s vedením dálnice v levobřežním svahu Váhu naproti obci Kraľovany bude stabilizováno 616 metrů levého břehu těžkým kamenným záhozem. Drobný tok bude procházet trubkovou propustí pod dálnicí. V souvislosti s přemostěním bude provedena regulace 122 metrů levého břehu a 119 metrů pravého břehu. Bude se jednat o opevnění těžkým kamenným záhozem. V úseku bude provedeno pročištění koryta. Drobný (vysychavý) tok bude v souvislosti s vedením trasy dálnice přeložen v délce 191 metrů. V souvislosti s výstavbou pilířů mostu bude spodní část potoka Komjatná (43 metrů) opevněna kamennou rovnaninou a dno kamenným záhozem. Zároveň bude zprůchodněn stávající práh, který aktuálně představuje pro vranku

79

Vzhledem k charakteru toku je možno vyloučit přítomnost vranky obecné a tedy i negativního vliv na její populaci. Vzhledem k charakteru toku je možno vyloučit přítomnost vranky obecné a tedy i negativního vliv na její populaci. Dojde k lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť druhu. Přes značný rozsah regulace toku není vliv díky použité technologii a stavu toku před úpravami významně negativní. Vzhledem k charakteru toku je možno vyloučit přítomnost vranky obecné a tedy i negativního vliv na její populaci. Dojde k lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť druhu, prohrábky negativně ovlivní kvalitu stanoviště druhu a mohou způsobit mortalitu vranek. Vzhledem k použité technologii a stavu toku před úpravami ale není vliv významně negativní. Vzhledem k charakteru toku je možno vyloučit přítomnost vranky obecné a tedy i negativního vliv na její populaci. Úprava toku díky odstranění migrační překážky a krátké délce opevnění bude mít pozitivní vliv na populaci vranky obecné. Tok Komjatné je pro jejich výskyt totiž vhodný a výše proti proudu je migračně prostupný.


Číslo stavby

Název stavby

574-00


206-00

Most Malá Fatra

212-00

Most Stankovany

Stručný popis stavby migrační bariéru V souvislosti s přemostěním (pilíře nezasahují do toku) bude provedena regulace 64 metrů levého břehu a 70 metrů pravého břehu. Bude se jednat o opevnění těžkým kamenným záhozem. V úseku bude provedeno pročištění koryta. Konstrukce mostu bude založena také na pilíři, který bude umístěn v toku Váhu blíže k levému břehu. Mostní pilíře zasáhnou do koryta toku u levého břehu.

Vlivy na předmět ochrany Dojde k lokální změně proudění a změně příbřežních stanovišť, prohrábky negativně ovlivní kvalitu stanoviště druhu a mohou způsobit mortalitu vranek. Vzhledem k malému rozsahu a použité technologii není vliv významně negativní. Dojde k lokální změně proudění a změně stanovišť druhu. Vzhledem k umístění v horní části vzdutí VN Krpeľany a malému rozsahu není vliv významně negativní. Dojde k lokální změně proudění a změně stanovišť druhu i jeho kořisti. Vzhledem k malému rozsahu není vliv významně negativní.

Celkově bude těžkým kamenným záhozem opevněno 1.126 metrů břehů Váhu, čištění koryta bude provedeno na cca 250 metrech toku. Do toku budou zasahovat pilíře dvou mostních objektů. Regulace budou provedeny na sedmi tocích, kde je přítomnost druhu vyloučena, ve dvou tocích, kde je možná, ale málo pravděpodobná a nevýznamná, a na jediném perspektivním toku (Komjatná), kde bude zároveň zpřístupněna stávající migrační bariéra. Předpokládá se, že budou dodrženy veškeré zásady práce, zamezující znečištění toku v průběhu stavby. Významnost vlivů: Populace vranky obecné ve Váhu je početná a stabilní. Zásahy do stanovišť druhu nebudou pro populaci ani její podstatnou část představovat likvidační vliv, nedojde k významnému narušení ekologických nároků druhu. Závěr: Vliv záměru na populaci vranky obecné v ÚEV Váh je hodnocen jako mírně negativní vzhledem k relativně malému dopadu technických úprav koryta toku na stav stanovišť druhu, dotčení malého podílu místní populace a pozitivního efektu zprůchodnění dolního toku Komjatné. OBOJŽIVELNÍCI Bombina variegata (kuňka žlutobřichá / kunka žltobruchá) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Drobná žába, vázaná svým výskytem na malé vodní plochy v lesních oblastech od nížin až do vyšších nadmořských výšek. Obývá tůně vzniklé např. činností velkých savců, ale i náhradní stanoviště, jako jsou kaluže na lesních cestách, menší rybníčky nebo zatopené lomy. Většinu života tráví ve vodě. Zde probíhá i rozmnožování, a to i několikrát za rok v závislosti na vydatných srážkách. Zimuje v zemních děrách a štěrbinách v sutích, v hromadách organického materiálu, ve sklepích apod. Ohrožená je především z důvodů intenzívního lesnického hospodaření, zpevňováním lesních cest, vysoušením a lesními melioracemi. Důvodem jejího mizení je i aplikace biocidů, zarybňování vodních ploch i celková chemizace prostředí. 80


Kvantitativní a kvalitativní údaje: Jedná se o čistě evropský druh, vyskytující se v jižní polovině kontinentu, na západě od Francie, přes Německo, Českou republiku, Slovensko a jižní Polsko až po Rumunsko a Balkán. Na Slovensku je hojnější v severní polovině státu, v horských a podhorských oblastech (Šeffer & Lasák 2004 - obr 9). Výskyt na Slovensku představuje jádro karpatské části evropské populace. Kuňka žlutobřichá je v pohořích Malé a Veľké Fatry ve vhodných biotopech poměrně běžným druhem (Kminiak 2000). Vyskytuje se i ve stojatých vodách v nivě Váhu. Obr. 9 Registrované výskyty kuňky žlutobřiché na Slovensku (převzato z Šeffer & Lasák 2004)

Výskyt v dotčené lokalitě: Výskyt tohoto druhu byl zaznamenán v trase dálnice na severních svazích Kopy v ÚEV Veľká Fatra. Dospělí jedinci masově obsadili kaluže na komunikaci v odlesněném pruhu i na dalších místech v nivě Váhu. Naopak nebyla kuňka přes intenzívní průzkum zjištěna na Rojkovském rašeliništi ani v přilehlých mokřadních plochách. Vlivy záměru na předmět ochrany: Přímý zábor a změny biotopu Výstavbou dálnice dojde k záboru biotopu kuňky v rámci ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra a ÚEV Váh. V ÚEV Malá Fatra dochází k přímému záboru biotopu pro zimování v oblasti doliny Suchie a v důsledku izolace Kraľovanského meandru také k omezení možného využití této lokality. V ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru biotopu kuňky žlutobřiché na svazích Kopy. Zde je pravděpodobné zimování, prokázáno je rozmnožování v malých vodních nádržích na lesních cestách a v prameništích. V ÚEV Váh dochází k zásahu do biotopu kuňky při přecházení mostu Malá Fatra přes řeku Váh. 81


Fragmentace populací, omezení migrací Vliv způsobený bariérovým efektem nově vybudované dálnice. Hrozí izolace částí populací na obou stranách dálnice. Působí na ÚEV Malá Fatra, odděluje ÚEV Veľká Fatra a ÚEV Váh. Přímá mortalita Přímé usmrcování obojživelníků hrozí zejména po dobu výstavby dálnice a také po dobu provozu. Při pohybu automobilů nebo mechanizace a terénních pracích dochází k likvidaci migrujících obojživelníků, kdy se počty zabitých jedinců mohou pohybovat v řádu desítek. Významnost vlivů: V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu kuňky v oblasti jižních svahů Suchého vrchu, pravděpodobně i k prostoru k zimování na Kraľovanském meandru. Velikost plochy přímo znehodnoceného biotopu se pohybuje v řádech jednotek ha, spolu s prostorem Kraľovanského meandru lze ji odhadnout na cca 20 ha. Celkový úbytek biotopu kuňky žlutobřiché v rámci ÚEV se tak pohybuje kolem 0,1 %, budeme-li považovat celé území ÚEV za vhodné pro výskyt tohoto druhu. Celá zabraná plocha nepředstavuje klíčový segment biotopu kuňky, pravidelné rozmnožování zde neprobíhá. Na levém břehu Váhu v ÚEV Veľká Fatra dojde k záboru vhodného biotopu na severních svazích Kopy. Jedná se o řádově jednotky ha. Tato lokalita představuje typickou ukázku biotopu druhu s periodicky vznikajícími a zanikajícími vodními ploškami, s prameništi a lesními tůňkami. Dojde k maloplošnému záboru biotopu kuňky v rámci ÚEV Váh. Výstavbou dálnice vznikne v biotopu druhu významná migrační bariéra, která však bude z velké části překonatelná. Zejména na severních svazích Kopy je dálnice vedena na několika úsecích na nízkých mostech, které umožní propojení oddělených částí. Zvyšuje se riziko úhynu v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV Malá Fatra i ÚEV Veľká Fatra. Zvýšené mortalitě by mělo zabránit zajištění tělesa proti vnikání živočichů, které je součástí záměru. Těleso dálnice bude v úseku, procházejícím severními svahy Kopy, opatřeno protihlukovými stěnami, které znemožní pronikání kuněk na dálnici. Po dobu výstavby musí být instalovány mobilní bariéry, které by měly usmrcování obojživelníků minimalizovat. V době výstavby bude probíhat monitoring mortality obojživelníků a v případě zjištění významného nárůstu mortality budou provedena dodatečná opatření. Mezi ně patří záchranné transfery, instalace přenosných i pevných bariér, a podobně. Vzhledem k malému podílu zabraného biotopu a možnosti eliminace dalších nepříznivých vlivů byl vliv posuzovaného záměru na kuňku žlutobřichou vyhodnocen jako mírně negativní. Lissotriton (Triturus) montandoni (čolek karpatský / mlok karpatský) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Čolek karpatský patří mezi menší druhy čolků. Obývá horské a podhorské oblasti, kde je po dobu rozmnožování vázán na lesní i luční tůně a menší rybníčky, obývá i jezírka v lomech, mokřady a kaliště zvěře a kaluže na cestách. Ve své terestrické fázi žije pod listím v lesích, pod kameny, v mechu a pod padlým dřevem. Čolka karpatského nejvíce ohrožuje zánik jeho přirozeného biotopu a celková chemizace prostředí. Jeho úbytek je způsoben intenzívním lesním hospodařením, vysoušením mokřadů, použitím biocidů. Mezi další příčiny ohrožení patří zarybňování lesních rybníků, zpevňování cest, stejně jako použití těžké mechanizace a znečištění ovzduší.

82


Kvantitativní a kvalitativní údaje: Výskyt čolka karpatského je omezen na pohoří karpatského oblouku a přilehlé horské masívy. Vyskytuje se pouze v České republice, na Slovensku, v Polsku, na Ukrajině a v Rumunsku. Na Slovensku je jeho rozšíření ostrůvkovité, soustředěné v horských oblastech v severní polovině státu (Šeffer & Lasák 2004 – obr. 10) – představuje tak významnou oblast v rámci celé karpatské populace. V pohořích Malé a Veľké Fatry je jeho výskyt méně častý než výskyt kuňky žlutobřiché (Kminiak 2000), i tak je zde rozšířen plošně (Zavadil in verb.). Obr. 10 Registrované výskyty čolka karpatského na Slovensku (převzato z Šeffer & Lasák 2004)

Výskyt v dotčené lokalitě: Výskyt tohoto druhu byl zaznamenán na severních svazích Kopy v ÚEV Veľká Fatra. Vyskytuje se zde v tůňkách v prameništích drobnějších toků stékajících do Váhu. Přes intenzívní průzkum nebyl čolek zjištěn na Rojkovském rašeliništi ani v přilehlých mokřadních plochách, jeho výskyt zde je však pravděpodobný a je nutné s ním počítat. Výskyt čolka karpatského v místě křížení dálnice s ÚEV Malá Fatra je méně významný, jedná se zejména o stanoviště k zimování. Vlivy záměru na předmět ochrany: Přímý zábor a změny biotopu Výstavbou dálnice dojde k záboru biotopu čolka karpatského v rámci ÚEV Malá Fatra a ÚEV Veľká Fatra. V ÚEV Malá Fatra dochází k záboru biotopu pro zimování v oblasti doliny Suchie. V ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru biotopu na svazích Kopy. Zde je pravděpodobné zimování, prokázáno je rozmnožování v malých tůních v lesních prameništích. Fragmentace populací, omezení migrací Vliv způsobený bariérovým efektem nově vybudované dálnice. Hrozí izolace částí populací na obou stranách dálnice. Působí na ÚEV Malá Fatra, více v ÚEV Veľká Fatra.

83


Přímá mortalita Přímé usmrcování obojživelníků hrozí zejména po dobu výstavby dálnice a také po dobu provozu. Při pohybu automobilů nebo mechanizace a terénních pracích dochází k likvidaci migrujících obojživelníků, kdy se počty zabitých jedinců mohou pohybovat v řádu desítek. Významnost vlivů: V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu čolka v oblasti jižních svahů Suchého vrchu. Velikost plochy přímo znehodnoceného biotopu se pohybuje v řádech jednotek ha. Celkový úbytek biotopu čolka karpatského v rámci ÚEV se tak pohybuje kolem 0,1 %, budeme-li považovat celé území ÚEV za vhodné pro výskyt tohoto druhu. Zabraná plocha nepředstavuje klíčový segment biotopu čolka, rozmnožování zde velmi pravděpodobně neprobíhá. Na levém břehu Váhu v ÚEV Veľká Fatra dojde k záboru vhodného biotopu na severních svazích Kopy. Jedná se o řádově jednotky ha. Tato lokalita představuje typickou ukázku biotopu druhu s periodicky vznikajícími a zanikajícími vodními ploškami, s prameništi a lesními tůňkami. Výstavbou dálnice vznikne v biotopu druhu významná migrační bariéra, která však bude z velké části překonatelná. Zejména na severních svazích Kopy je dálnice vedena na několika úsecích na nízkých mostech, které umožní propojení oddělených částí. Zvyšuje se riziko usmrcování v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV Malá Fatra i ÚEV Veľká Fatra. Zvýšené mortalitě by mělo zabránit zajištění tělesa proti vnikání živočichů, které je součástí záměru. Těleso dálnice bude v úseku, procházejícím severními svahy Kopy, opatřeno protihlukovými stěnami, které znemožní pronikání kuněk na dálnici. Po dobu výstavby musí být instalovány mobilní bariéry, které by měly usmrcování obojživelníků minimalizovat. V době výstavby bude probíhat monitoring mortality obojživelníků a v případě zjištění významného nárůstu mortality budou provedena dodatečná opatření. Mezi ně patří záchranné transfery, instalace přenosných i pevných bariér, a podobně. Vzhledem k malému podílu zabraného biotopu a možnosti eliminace dalších nepříznivých vlivů byl vliv posuzovaného záměru na čolka karpatského vyhodnocen jako mírně negativní. PTÁCI V rámci CHVÚ Malá Fatra dojde k územnímu střetu v oblasti Kraľovanského meandru a jižních svahů Suchého vrchu. Zde je také největší riziko střetů proletujícíh ptáků s vozidly. Dojde zde k nárůstu rušení a k zvětšení jeho úrovně v okrajových částech CHVÚ. Dálnice se dále přibližuje k vymezenému CHVÚ mezi obcemi Ratkova a Šútovo, kde zasahuje biotopy druhů otevřených stanovišť jako je sokol stěhovavý, výr velký, křepelka polní, chřástal polní nebo ťuhýk obecný. Nejvíce zasahuje dálnice biotopy ptáků na severních svazích Kopy, kde však není přes přítomnost kritériových druhů vymezeno chránené vtáčie územie (CHVÚ). Předměty ptačí oblasti tak ovlivňuje pouze v důsledku ovlivnění populací ptáků, které se vyskytují i ve vymezeném CHVÚ. Výskyt dotčených druhů v oblasti záměru Aegolius funereus (sýc rousný / kúvik kapcavý) Výskyt je možný při okrajových částech CHVÚ na svazích Suchého vrchu, čemuž odpovídá vhodný biotop (bučina s dostatkem dutin k hnízdění). Terénním průzkumem zde nebyl potvrzen, je však možný.

84


Aquila chrysaetos (orel skalní / orol skalný) Populaci v rámci celého CHVÚ tvoří asi 8 párů. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších oblastí pro výskyt druhu na Slovensku. Orel skalní, který je nedílnou součástí malofatranské populace střídá hnízdiště v Kraľovanském meandru a v Šutovské dolině. Vzhledem k vazbě na méně dotčené oblasti nutno počítat s přesunem teritoria druhu mimo oblast dotčenou posuzovaným záměrem. Bubo bubo (výr velký / výr skalný) Výskyt byl potvrzen při terénních průzkumech v oblasti kamenolomu u osady Rieka a u Šútovské epigenéze, hnízdění je pravděpodobné ve skalách na svazích hory Sokol. Výstavbou dálnice dojde k zásahu do lovného teritoria výra. Dendrocopos leucotos (strakapoud bělohřbetý / ďateľ bielochrbtý) Trasa dálnice zasahuje potenciální biotop strakapouda bělohřbetého na jižních svazích Suchého vrchu. Jedná se o relativně starý porost bučiny s dostatkem mrtvého dřeva a příležitostí k hnízdění i sběru potravy a výskyt je zde pravděpodobný. Výskyt byl potvrzen na severních svazích Kopy, v místech se staršími lesními porosty pralesovitého charakteru. Zde hnízdí 2 páry, které však nebudou záměrem ovlivněny. Dryocopus martius (datel černý / ďateľ čierny) Trasa dálnice zasahuje biotop datla černého na jižních svazích Suchého vrchu. Výskyt druhu zde byl potvrzen terénním pozorováním. Falco peregrinus (sokol stěhovavý / sokol sťahovavý) Vzácný druh dravce, jehož hnízdní výskyt byl potvrzen v oblasti Kopy. Lovné teritorium zasahuje do oblasti Šútova, Kraľovan a Stankovan, kde bude ovlivněno výstavbou dálnice Ficedula albicollis (lejsek bělokrký / muchárik bielokrký) Vyskytuje se přímo v oblasti Suchého vrchu a Kraľovanského meandru. Záměrem budou na území CHVÚ ovlivněny min. 2 páry. Další páry hnízdí na severních svazích Kopy. Picus canus (žluna šedá / žlna sivá) Výskyt zaznamenán v oblasti Kraľovanského meandru, pravděpodobný je též na jižních svazích Suchého vrchu. Záměrem budou na území CHVÚ ovlivněny pravděpodobně 2 páry. Další páry byly zjištěny na svazích Kopy. Bonasa bonasia (jeřábek lesní / jariabok hôrny) V CHVÚ dochází k plošnému záboru potenciálního biotopu na svazích Suchého vrchu. Výskyt druhu zde nebyl potvrzen. Druh se vyskytuje ne svazích kopy přímo v trase dálnice. Zde dojde k přímému zásahu do biotopu druhu. Caprimulgus europaeus (lelek lesní / lelek lesný) Terénní průzkum neprokázal výskyt druhu v území dotčeném posuzovaným záměrem. Je možný v oblasti Kraľovanského meandru, kde prostředí odpovídá biotopovým nárokům druhu. Trasa dálnice pak zasahuje do jeho teritoria a je pravděpodobné, že dojde k mortalitě na komunikaci.

85


Ciconia nigra (čáp černý / bocian čierny) Čáp černý zaletuje do prostoru CHVÚ a loví i v oblasti dotčené posuzovaným záměrem. Dojde k plošně nevýznamnému záboru lovného biotopu. Při průletu nad tělesem dálnice hrozí střety přeletujících ptáků s vozidly. Hnízdí v oblasti Kopy. Coturnix coturnix (křepelka polní / prepelica poľná) Vyskytuje se téměř plošně na otevřených porostech u obce Ratkovo mimo CHVÚ a v oblasti Kraľovan a Kopy. Dálnice zasahuje biotop druhu mimo CHVÚ. Crex crex (chřástal polní / chriašteľ poľný) Výskyt zaznamenán na jižním úpatí Malé Fatry mimo CHVÚ. Těžiště výskytu druhu v CHVÚ se nachází na severním úbočí pohoří. Ficedula parva (lejsek malý / muchárik červenohrdlý) Hnízdí v bučinách nad kamenolomem, realizací záměru dojde ke zničení biotopu druhu. V oblasti Kopy hnízdí v bučinách několik párů. Lanius excubitor (ťuhýk šedý / strakoš sivý) Tento druh nebyl při terénním průzkumu zaznamenán, jeho možné biotopy se nacházejí mimo CHVÚ – otevřené prostory na jižním úpatí Malé Fatry, oblast Síňava na levém břehu Váhu atd. V rámci CHVÚ dojde jen k minimálnímu záboru biotopu, při přeletech nelze vyloučit riziko zabíjení ptáků. Muscicapa striata (lejsek šedý / muchár sivý) Lejsek šedý byl v rámci CHVÚ zaznamenán v místě kamenolomu Rieka a na Kraľovanském meandru. Mimo CHVÚ se vyskytuje při lesních okrajích na masívu Kopy. Pernis apivorus (včelojed lesní / včelár lesný) Druh je zaznamenán při lovu na okraji lesního komplexu na jižních svazích Suchého vrchu. Další pár se vyskytuje v masívu Kopy. Dojde k zásahu do lovného teritoria v rámci CHVÚ, celkově bude populace ovlivněna i mimo CHVÚ zásahem do biotopu. Phoenicurus phoenicurus (rehek zahradní / žltochvost lesný) Druh se vyskytuje v několika párech v oblasti Kraľovanského meandru, na jiných místech mimo CHVÚ je méně častý. Strix uralensis (puštík bělavý / sova dlhochvostá) Nelze vyloučit jeho výskyt v lesních komplexech na svazích Suchého vrchu. Bude ovlivněn zejména hlukovým rušením spojeným s výstavbou a provozem dálnice. Mimo CHVÚ se pravděpodobně vyskytuje v masívu Kopy. V následující tabulce 16 je provedeno souhrnné vyhodnocení vlivů na výše identifikované druhy ptáků. Tabulka 16 Vyhodnocení vlivů záměru na ptáky Vědecký název

Vlivy

Aegolius funereus

Zábor biotopu Rušení

Vyhodnocení Komentář významnosti vlivů -1

86

Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci CHVÚ.


Vědecký název

Vlivy

Vyhodnocení Komentář významnosti vlivů

Sýc rousný / Kúvik kapcavý Mortalita při přeletech

Aquila chrysaetos

V oblasti Suchého vrchu dojde k mírnému nárůstu rušení Mortalita bude minimalizována ochr. opatřeními.

Zábor biotopu Rušení Mortalita při přeletech

-1

Dojde k záboru biotopu v oblasti Kraľovanského meandru, v blízkosti kamenolomu Rieka – plošně je zábor méně významný Dojde pravděpodobně k přesunu druhu. Mortalita by měly být minimalizována řadou opatření

Bubo bubo

Zábor biotopu

-1

Výr velký / Výr skalný

Mortalita při přeletech

Dojde k záboru biotopu v oblasti Kraľovanského meandru, v blízkosti kamenolomu Rieka – plošně je zábor méně významný Druh je schopen se adaptovat na rušení Mortalita by měly být minimalizována řadou opatření


Zábor biotopu

-1


Orel skalní / Orol skalný

Strakapoud bělohřbetý Ďateľ bielochrbtý

/ Mortalita při přeletech

Dryocopus martius

Zábor biotopu

Datel černý / Ďateľ čierny


Falco peregrinus

Zábor biotopu

Mortalita bude minimalizována ochr. Opatřeními -1


Plošný zábor lovného teritoria není vzhledem k celkové rozloze CHVÚ významný. Mortalita vzhledem k realizovaným ochranným opatřením a způsobům lovu není příliš pravděpodobná

-1

Plošný zábor hnízdního teritoria není vzhledem k celkové rozloze CHVÚ a početnosti druhu významný. Mortalita bude minimalizována ochr. Opatřeními

-1

Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci CHVÚ. V místě trasy lze očekávat posun teritoria a jeho zachování.

sokol stěhovavý / sokol Mortalita při sťahovavý přeletech

Ficedula albicollis

Zábor biotopu

lejsek bělokrký / muchárik bielokrký Mortalita při přeletech Picus canus

Zábor biotopu

Žluna šedá / Žlna sivá



Mortalita bude minimalizována ochr. Opatřeními Bonasa bonasia

Zábor biotopu Rušení

1

Jeřábek lesní / Jariabok hôrny

Caprimulgus europaeus

V rámci CHVÚ dochází k záboru malé plochy biotopu. Rušení povede pravděpodobně k opuštění lokality, v rámci celé CHVÚ nejde o plošně významnou část

Zábor biotopu

-1

87

Dojde k plošně nevýznamnému záboru biotopu v oblasti Kraľovanského


Vědecký název

Vlivy

Vyhodnocení Komentář významnosti vlivů

Lelek lesní / Lelek lesný

Mortalita přeletech

Ciconia nigra Čáp černý / Bocian čierny

Zábor biotopu

při

meandru. Mortalitu lze eliminovat navrženými ochrannými opatřeními (překrytí tělesa dálnice při průchodem u kraľovanského meandru -1

Mortalita při přeletech Coturnix coturnix

Zábor biotopu

Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci CHVÚ. Mortalita bude minimalizována ochr. Opatřeními

-1

K plošnému záboru dojde mimo území CHVÚ, rušení zasahuje plošně méně významný podíl biotopu

-1

K plošnému záboru dojde mimo území CHVÚ, rušení zasahuje plošně méně významný podíl biotopu

Ficedula parva Zábor biotopu Lejsek malý / Muchárik červenohrdlý Mortalita při přeletech

-1


Glaucidium passerinum Zábor biotopu Kulíšek nejmenší / Kuvik vrabčí Rušení

-1

Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci CHVÚ. V oblasti Suchého vrchu dojde k mírnému nárůstu rušení Mortalita bude minimalizována ochr. opatřeními.

-1


Křepelka polní / Prepelica Rušení poľná Crex crex

Zábor biotopu

Chřástal polní / Chriašteľ Rušení poľný

Mortalita bude minimalizována ochr. Opatřeními

Mortalita při přeletech Lanius excubitor

Zábor biotopu

Ťuhýk šedý / Strakoš sivý


Muscicapa striata

Zábor biotopu

Lejsek šedý / Muchár sivý


Pernis apivorus Včelojed lesný

lesní

Zábor biotopu /



Plošně jde o nevýznamný záměr v rámci CHVÚ. Mimo CHVÚ bude ovlivněn celkově pravděpodobně jeden pár zásahem do teritoria, kde dojde ke zmenšení V oblasti Suchého vrchu dojde k nárůstu rušení Mortalita bude minimalizována ochr. opatřeními.

-1


Včelár Rušení Mortalita při přeletech

Phoenicurus phoenicurus Rehek zahradní Žltochvost lesný

Zábor biotopu


/ Mortalita při přeletech

Mortalita bude minimalizována ochr. Opatřeními

88


Vědecký název

Vlivy

Strix uralensis

Rušení

Puštík bělavý dlhochvostá

/

Sova

Vyhodnocení Komentář významnosti vlivů -1

Dojde k plošně nepříliš významnému rušení v oblasti průchodu dálnice CHVÚ na svazích Suchého vrchu

Z přehledu je zřejmé, že ani na jeden z dotčených předmětů ochrany CHVÚ nebude mít záměr významný negativní vliv. SAVCI Netopýři Barbastella barbastellus netopýr černý / uchaňa čierna Jedná se o lesní druh, poměrně hojně rozšířený na Slovensku. Pravděpodobně žije ve stromových dutinách. Druh zaznamenán v oblasti Kraľovanského meandru v ÚEV Malá Fatra (databáze ŠOP SR), v bučině. Jeho biotop se však nachází i na S svazích Kopy v ÚEV Veľká Fatra. Myotis bechsteini netopýr velkouchý / netopier veľkouchý Typický lesní druh, loví v lesích. Pravděpodobně celoročně využívá stromové dutiny jako reprodukční i zimní úkryty (v malých počtech zimuje i v podzemních úkrytech). Druh zaznamenán v ÚEV Malá Fatra, cca 5 km od záměru. Jeho potenciální biotop se nachází také na S svazích Kopy (ÚEV Veľká Fatra) a v oblasti Kraľovanského meandru (ÚEV Malá Fatra). Myotis blythi netopýr východní / netopier ostrouchý Teplomilný jeskynní druh, obývá otevřenou krajinu. V databázi ŠOP SR není uveden žádný záznam z předmětného území. Potenciální výskyt v ÚEV Váh. Teoreticky ohrožen při přeletech dálnice. Myotis dasycneme netopýr pobřežní / netopier pobrežný Druh loví typicky nad vodnými plochami a podél vodných toků. V databázi ŠOP SR není uveden žádný záznam z předmětného území. Potenciální výskyt v ÚEV Váh. Myotis emarginatus netopýr brvitý / netopier brvitý Teplomilný, původně jeskynní druh otevřené pastevní krajiny. Jediný nález dle databáze ŠOP SR je mimo území ÚEV, cca 1,5 km od záměru. Myotis myotis netopýr velký / netopier obyčajný V jižní Evropě obývá jeskyně celoročně, v našich podmínkách však letní kolonie samic osídlují půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Jedná se o poměrně hojný druh, z území je řada záznamů z dotčeného území v ÚEV Malá Fatra i Veľká Fatra (databáze ŠOP SR). Rhinolophus ferrumequinum vrápenec velký / podkovár veľký Žije v listnatých lesích, lesostepích, otevřené lesní a pastevní krajině. V databázi ŠOP SR se nachází záznam z Kraľovanského meandru. Potenciální výskyt na S svazích Kopy. Rhinolophus hipposideros vrápenec malý / podkovár malý 89


Letní kolonie samic obývají půdy, podkroví, ale také sklepy budov. Vrápenec malý loví potravu na okrajích listnatých lesů a ve vegetaci podél vodních toků. Z území dotčeného záměrem existuje mnoho záznamů (databáze ŠOP SR) z ÚEV Váh, Malá Fatra i Veľká Fatra. V tabulce 17 je provedeno souhrnné hodnocení vlivů na výše identifikované druhy netopýrů. Tabulka 17 Vyhodnocení vlivů záměru na netopýry Vědecký název Barbastella barbastellus Netopýr černý / Uchaňa čierna Myotis bechsteini Netopýr velkouchý / Netopier veľkouchý Myotis blythi Netopýr východní / Netopier ostrouchý

Vyhodnocení významnosti Vlivy vlivů Komentář Plošně jde o nepříliš významný zábor biotopu v Zábor biotopu rámci velkých lesních ÚEV (5 ha v Malé Fatře a 10 ha ve Veľké Fatře). Mortalita bude omezena Mortalita při přeletech -1 ochrannými prvky dálnice. Mortalita při přeletech Mortalita při přeletech

Zásah do Myotis dasycneme biotopu Netopýr pobřežní / Mortalita při Netopier pobrežný přeletech Myotis emarginatus Mortalita při Netopýr brvitý / přeletech Netopier brvitý Myotis myotis Netopýr velký / Netopier obyčajný Rhinolophus ferrumequinum Vrápenec velký / Podkovár veľký Rhinolophus hipposideros Vrápenec malý / Podkovár malý

Zábor biotopu Mortalita při přeletech Zábor biotopu Mortalita při přeletech Zásah do potravního biotopu Mortalita při přeletech

Mortalita bude omezena ochrannými prvky -1 dálnice. Mortalita bude omezena ochrannými prvky -1 dálnice. Zásah do břehů řeky na třech místech v ÚEV Váh (most Malá Fatra, most Stankovany, most Hubová), celková délka zásahu do břehů je 3 x 100 m (vykácení lužních porostů, opevnění břehů, zástin podmostí) – z celkových 30 km toku. Mortalita bude omezena ochrannými prvky -1 dálnice. Mortalita bude omezena ochrannými prvky -1 dálnice. Plošně jde o nepříliš významný zábor biotopu v rámci velkých lesních ÚEV (5 ha v Malé Fatře a 10 ha ve Veľké Fatře). Mortalita bude omezena -1 ochrannými prvky dálnice. Plošně jde o nepříliš významný zábor biotopu v rámci velkých lesních ÚEV (5 ha v Malé Fatře a 10 ha ve Veľké Fatře). Mortalita bude omezena -1 ochrannými prvky dálnice. Dojde k zásahu do potravního biotopu druhu, vzhledem k nižšímu rozsahu ve všech dotčených ÚEV (Váh, Malá Fatra, Veľká Fatra) mírně negativní. Mortalita bude omezena ochrannými -1 prvky dálnice.

Z přehledu je zřejmé, že ani na jeden z dotčených předmětů ochrany ÚEV nebude mít záměr významný negativní vliv. Canis lupus* (vlk obecný/ vlk dravý) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Největší psovitá šelma v Evropě, žijící ve smečkách nebo samotářsky. Dříve se vlk vyskytoval v široké škále různých prostředí od polopouští a stepí, přes lesy všeho druhu až po tundru. Živí se živočišnou i rostlinnou potravou, mezi kořistí mají největší zastoupení větší druhy kopytníků. Maximum aktivity probíhá v noci, kdy vyráží na lov nebo podniká velké přesuny i dálkové migrace. Za jednu noc je vlk schopen překonat vzdálenost i několik desítek 90


km. Velikost teritoria smečky se liší v závislosti na typu a úživnosti prostředí. V prostředí západních Karpat se pohybuje v rozmezí 80–200 km² (Finďo & Chovancová 2004, Smietana & Wajda 1997). Vlk je v současnosti schopen v Evropě využívat i území s relativně velkou antropickou zátěží, jádrem jeho výskytu však zůstávají rozsáhlé lesní celky. Mezi hlavní příčiny ohrožení vlka patří pokračující legální i nelegální lov, úbytek vhodných biotopů fragmentace prostředí způsobená hlavně dopravou spojená s mortalitou na komunikacích, křížení s domácími psy atd. (Boitani 2000). Kvantitativní a kvalitativní údaje: Vlk se historicky vyskytoval v celé Evropě s výjimkou Islandu a některých středomořských ostrovů. V současnosti je jeho výskyt spíš ostrůvkovitý rozdělený do několika oblastí. Početně nejvýznamnější je populace v severovýchodní Evropě a v Rusku, následovaná populací obývající Karpatský oblouk a přilehlé oblasti. Významný je výskyt vlků v dinárských pohořích, dále na Apeninském a Pyrenejském poloostrově. Izolovaná populace vlků žije ve Švédsku a Norsku. V poslední době vznikla malá populace ve bývalém vojenském prostoru mezi Polskem a Německem (Boitani 2000). Slovensko poskytuje útočiště významné části karpatské populace vlka, přičemž jeho výskyt je omezen na hornaté části státu (obr. 11). Slovenská část je zdrojovou populací pro sousední státy, zejména Českou republiku a Maďarsko. Obr. 11 Aktuální rozšíření vlka obecného na Slovensku (zdroj: www.lcie.org)

Velikost populace lze stanovit pouze na základě expertních odhadů. Kassa (2003) uvádí 400 až 500 jedinců, naproti tomu Rigg (2008) na základě zimního mapování, odhadu velikosti vlčích smeček a úpravy myslivecké statistiky dospěl k číslu 270 – 424 vlků v podzimních měsících v letech 2005 a 2006, na konci zimního období pak 170 – 274 vlků žijících úplně nebo částečně na území Slovenska.

91


VV ÚEV Malá Fatra byla zimním mapováním zjištěna přítomnost dvou vlčích smeček, v ÚEV Veľká Fatra pravděpodobně přežívají tři smečky. Do ÚEV pravděpodobně zasahuje teritorium smečky z Malé Fatry nebo z Chočského pohoří (Rigg 2008). Výskyt v dotčené lokalitě: Výskyt vlků lze předpokládat v celé trase dálnice. Zatímco v otevřených plochách mezi obcemi Ratkovo a Šútovo bude spíš příležitostný omezený na noční přesuna migrace, jižní svahy Suchého vrchu a severní svahy Kopy budou trvalou součástí okrsku vlčích smeček. Vlivy záměru na předmět ochrany: Přímý zábor a změny biotopu Výstavbou dálnice dojde k záboru biotopu vlka v rámci ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra i v územích mimo vymezené ÚEV. V ÚEV Malá Fatra dochází k přímému záboru biotopu v oblasti doliny Suchie a v důsledku izolace Kraľovanského meandru také k omezení možného využití této lokality. V ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru biotopu vlka na svazích Kopy. Mimo ÚEV dochází k plošnému záboru biotopu v oblasti jižního podhůří Malé Fatry. Fragmentace populací, omezení dálkových migrací Zásadní vliv způsobený bariérovým efektem nově vybudované dálnice. Hrozí izolace jednotlivých vlčích smeček a omezení přirozených migračních přesunů v rámci celé karpatské populace. Působí na ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra, Šíp, nepřímo na řadu dalších ÚEV na západním Slovensku, kde je vlk obecný předmětem ochrany. Mortalita na komunikacích Vliv, který působí na populaci vlka v Karpatech již v současnosti (Finďo et al. 2007). Lze předpokládat, že při nedostatečném zajištění tělesa dálnice proti vnikání migrujících zvířat může dojít k případům usmrcení na dálnici. Rušení hlukem, osvětlením, vizuálním kontaktem V důsledku výstavby a provozu dálnice dojde k nárůstu hladiny rušení v širokém pásu podél komunikace. Dotčené území je již v současnosti zatížené vyšší hladinou rušení způsobenou zejména existující železniční tratí a silnicí I/18. Významnost vlivů: V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu vlka v oblasti jižní svahů Suchého vrchu a k izolaci biotopu na Kraľovanském meandru. Velikost plochy přímo znehodnoceného biotopu se pohybuje v řádech jednotek ha, lze ji odhadnout na cca 20 ha. Celkový úbytek biotopu vlka v rámci ÚEV se tak pohybuje v kolem 0,1 %, budeme-li považovat celé území ÚEV za vhodné pro výskyt tohoto druhu. Stejně tak v rámci jedné vlčí smečky lze považovat přímý zábor biotopu za relativně malý. Na levém břehu Váhu dojde k záboru vhodného biotopu na severních svazích Kopy. Nedojde k přímému plošnému záboru jádrové oblasti výskytu, neboť lze předpokládat, že v blízkosti obce Kraľovany se vlci trvale nezdržují ani zde nedochází k rozmnožování. Zábor se zde tvoří cca 10 ha lesních porostů a další plochy luk a pastvin. Jedná se řádově desetiny % vhodného biotopu v rámci ÚEV i v rámci teritoria jedné smečky. Přímý zábor biotopu způsobený realizací dálnice má mírný negativní vliv na vlka obecného v dotčených ÚEV.

92


V důsledku rušení dojde ke zhoršení podmínek biotopu na jižních svazích Suchého vrchu a na severních a západních svazích Kopy. Naopak lze očekávat mírný pokles v oblasti Kraľovanského meandru a Rojkova. Vyhodnotit vliv tohoto faktoru je velmi složité, jakkoliv je v současnosti hladina rušení poměrně vysoká. K výraznému nárůstu dojde zejména po dobu výstavby. Při realizaci vhodných opatření (protihlukové stěny) lze očekávat, že v době provozu bude stejně jako v současnosti hlukem zasaženo široké okolí dálnice, víceméně celé údolí Váhu, ale nárůst oproti původnímu stavu nebude markantní. Nárůst hladiny rušení bude mít mírný negativní vliv na vlka v ÚEV Malá Fatra a ÚEV Veľká Fatra. Zvyšuje se riziko usmrcování v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV a v úseku mezi křižovatkou Turany a mostem Malá Fatra, kde dochází k migracím jižním směrem do Veľké Fatry. Zvýšené mortalitě by mělo zabránit zajištění tělesa dálnice proti vnikání zvířat, které je součástí záměru. Těleso dálnice bude v celém posuzovaném úseku dálnice oploceno nebo vybaveno protihlukovými stěnami. Nelze zcela zabránit vniknutí zvířat na dálnici, pravidelný monitoring oplocení by však měl takové případy významně omezit. Vliv tohoto faktoru na ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra a Šíp byl vyhodnocen jako mírný. Výstavbou dálnice vznikne významná migrační bariéra, která bude z velké části nepřekonatelná. Celkově je vlk obecný mezi ostatními druhy velkých šelem mnohem přizpůsobivější k překonávání bariér i krátkodobé přítomnosti v místech s trvalým antropogenním rušením. V rámci posuzovaní migrační prostupnosti pro medvěda hnědého bylo definováno několik úseků, které mohou být k migraci využity i vlkem. Jedná se zejména o ekodukt na začátku řešeného úseku, most Malá Fatra, území nad oběma tunely i most Stankovany. Vliv fragmentace a omezení migrační prostupnosti byl proto vyhodnocen jako mírný. Vliv posuzovaného záměru na vlka obecného v ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra, ÚEV Šíp byl při zapracování zmírňujících opatření (viz zejména příloha 4) vyhodnocen jako mírně negativní. Ursus arctos* (medvěd hnědý / medveď hnedý) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Největší evropská šelma, dosahující váhy v dospělosti 120 až 350 kg. Medvěd je všežravec, v jeho potravě dominuje rostlinná složka, zejména různá semena, bobule a plody, dále ji tvoří hmyz, mršiny, ryby apod. Obývá různorodé biotopy, v celém svém rozsáhlém areálu žije ve stepích, lesích i tundře. Ve střední Evropě je jeho výskyt omezen na rozsáhlé lesní celky hlavně v horských oblastech. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Populace medvěda hnědého Ursus arctos na Slovensku se podle věrohodných odhadů pohybuje mezi 700 – 900 jedinci. Po strmém nárůstu v druhé polovině 20. století je nyní stabilní a k dalšímu nárůstu pravděpodobně nedochází (Hell & Finďo 1999). Slovensko tak hostí jednu z nejdůležitějších částí populace v rámci karpatských pohoří. Početnost medvědů na Slovensku je po Rumunsku, Švédsku a Finsku čtvrtá největší v rámci států Evropské unie (Zedrosser et al. 2001). Území obývané medvědy na Slovensku vytváří dvě hlavní oblasti – západokarpatskou a výrazně menší východokarpatskou – které jsou do značné míry odděleny. Komunikace mezi nimi probíhá hlavně přes území Polska (obr. 12).

93


Obr. 12 Aktuální rozšíření medvěda hnědého na Slovensku (zdroj: www.lcie.org)

V rámci západokarpatské oblasti patří pohoří Malé a Velké Fatry mezi nejvýznamnější jádrová území s výskytem medvěda. Na základě sčítání pobytových stop, přímých pozorování a kvalifikovaného odhadu lze početnost v Malé Fatře odhadnout na 30 až 35 jedinců, ve Velké Fatře na 35 až 50 jedinců (Rigg & Adamec 2007). V Malé i Velké Fatře je možné označit výskyt medvěda za plošný, přičemž zasahuje i mimo území vymezené v rámci obou ÚEV (Kalaš in verb., vlastní data). Medvědi se zejména v době zrání zemědělských plodin, tedy v létě a na podzim, dostávají i do otevřených zemědělských ploch na jižním úpatí Malé Fatry. Dochází také k migracím mezi oběma pohořími a mezi jižní a severní částí Malé Fatry. Stejně tak lze očekávat komunikaci mezi medvědy z Malé a Velké Fatry a masívem Šípské Fatry (ÚEV Šíp). Z hlediska migrace a také mortality způsobené dopravou lze vymezit dva nejvýznamnější úseky v údolí Váhu: Strečnianský průsmyk mezi Strečnem a Vrútkami a část mezi Turany a Kraľovany (Kalaš 2011). Další významné migrační koridory existují v údolí Oravy mezi Malou a Šípskou Fatrou a pravděpodobně také v oblasti Rojkova a Stankovan mezi Velkou a Šípskou Fatrou. Výskyt v dotčené lokalitě: Na základě analýzy biotopu, nálezů pobytových stop a konzultace s místními odborníky byla vyhodnocena celá trasa plánované dálnice z hlediska možného výskytu medvěda hnědého. Úsek mezi km 0 a 1 plánované dálnice je klíčový z hlediska migrace, jedná se však také o lokalitu, která je využívána k získávání potravy na otevřených plochách s travnatými porosty. Úsek navazuje na jižní podhůří Malé Fatry, kde medvědi nalézají ideální podmínky v sukcesních porostech listnatých dřevin na bývalých pastvinách. Další často využívanou lokalitou jsou zalesněné vrchy tzv. Šútovské epigenézy. Ačkoliv je zde pravděpodobně migrace do Velké Fatry velmi omezená a biotop je na první pohled nepříliš vhodný, medvědi se zde vyskytují pravidelně. Pro pohyb do tohoto území přitom využívají i plochy v bezprostřední blízkosti obce Šútovo. Trvalý výskyt medvědů lze vyloučit v osídleném údolí Šútovského potoka, kde je místní komunikace, osada Rieka a funkční kamenolom. Medvědi se vyskytují na jižních svazích Suchého vrchu, v dolině Suchie i v oblasti Kraľovianského meandru. Pravidelný výskyt medvěda je i na levém břehu Váhu v celém úseku, kde dálnice prochází masívem Kopy. Pobytové stopy medvědů byly nalezeny při teréním průzkumu na svazích Kopy i při východním portálu Rojkovského tunelu. Kopa je jedinečným územím z hlediska 94


výskytu medvěda v rámci celé Veľké Fatry, a to především díky své nepřístupnosti. Dle sdělení pracovníka Správy NP (Macek in verb.) se na Kopě nacházejí tři brlohy medvědů, zvířata se zde pravidelně vyskytují a rozmnožují. Důležitým aspektem je také přístup k Váhu, protože na svazích Kopy není dostupná voda. Údolí Váhu mezi Stankovany a Ľubochňou slouží pravděpodobně pouze jako prostor pro příležitostnou migraci mezi Veľkou Fatrou a hřebenem Havranu. ÚEV Malá Fatra – v této ÚEV se medvědí vyskytují v celém úseku, kudy je plánována trasa dálnice. Aktuální pobytové stopy byly nalezeny v lesních porostech na Kraľovanském meandru i na jižních svazích Suchého vrchu. ÚEV Veľká Fatra – v rámci ÚEV se medvědi vyskytují v lesích na severních svazích Kopy naproti Kraľovanům až po západní portál tunelu Rojkov (jádrová oblast významná v rámci celé ÚEV), stejně jako severně od Lubochni u východního portálu tunelu Rojkov. ÚEV Šíp – negativní vlivy spojené s výstavbou a provozem posuzovaného záměru (rušení, omezení migrační prostupnosti) zasáhnou i ÚEV Šíp, která leží na pravém břehu Váhu a nedochází zde k přímému plošném střetu. Na základě nalezených pobytových stop zde lze předpokládat výskyt medvěda na většině plochy ÚEV. Evidence mortality medvědů způsobené dopravou prokázala i migraci mezi touto ÚEV a ÚEV Malá Fatra (Kalaš 2011). Vlivy záměru na předmět ochrany: Přímý zábor a změny biotopu Výstavbou dálnice dojde k záboru biotopu medvěda v rámci ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra i v územích mimo vymezené ÚEV. V ÚEV Malá Fatra dochází k přímému záboru biotopu v oblasti doliny Suchie a v důsledku izolace Kraľovanského meandru také k omezení možného využití této lokality. V ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru biotopu medvěda na severních svazích Kopy, které jsou součástí jádrové území výskytu medvěda, a dále na východních svazích Kopy v oblasti východního portálu Rojkovského tunelu. Mimo ÚEV dochází k plošnému záboru biotopu v oblasti jižního podhůří Malé Fatry a Šútovské epigenéze. Fragmentace populací, omezení dálkových migrací Zásadní vliv bude způsobený bariérovým efektem nově vybudované dálnice. Hrozí izolací stávajících částí západokarpatské populace, dalším snižováním genetické variability i omezením přirozených pohybů ve struktuře populace. Působí na ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra, Šíp, nepřímo na řadu dalších ÚEV na západním Slovensku, kde je medvěd hnědý předmětem ochrany. Mortalita na komunikacích Fatální vliv, který působí na populaci medvěda hnědého již v současnosti (Finďo et al. 2007, Kalaš 2011). Zaznamenaná mortalita zasahuje významný podíl populace, který se v průběhu 14 let (1997 – 2010) pohybuje v řádu desítek procent. Lze předpokládat, že při dostatečném zajištění tělesa dálnice proti vnikání migrujících zvířat bude zde riziko významně eliminováno.

95


Rušení hlukem, osvětlením, vizuálním kontaktem V důsledku výstavby a provozu dálnice dojde k nárůstu hladiny rušení v širokém pásu podél komunikace. Dotčené území je již v současnosti zatížené vyšší hladinou rušení způsobenou zejména existující železniční tratí a silnicí I/18. Významnost vlivů: V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu medvěda v oblasti doliny Suchie a k izolaci biotopu na Kraľovanském meandru. Velikost plochy přímo znehodnoceného biotopu se pohybuje v řádech jednotek ha, lze ji odhadnout na cca 20 ha. Celkový úbytek biotopu medvěda v rámci ÚEV se tak pohybuje v kolem 0,1 %, budeme-li považovat celé území ÚEV za vhodné pro výskyt medvěda hnědého. Přímý zábor biotopu způsobený realizací dálnice má mírný negativní vliv na medvěda hnědého v ÚEV Malá Fatra. V ÚEV Veľká Fatra dochází k plošnému záboru biotopu na severních a severovýchodních svazích Kopy, kde se nachází jádrová oblast výskytu druhu v rámci ÚEV. Podíl plochy zabraného biotopu není významný, pohybuje se v řádech setin až desetin % z celé ÚEV (ve velkoplošné ÚEV však není procentuální podíl úplně směrodatný). Zábor biotopu je však významný z důvodu zásahu do jádrové oblasti výskytu druhu (v kombinaci s odříznutím od zdroje vody ve Váhu) – byl vyhodnocen významně negativní vliv. V důsledku rušení dojde ke zhoršení podmínek biotopu na jižních svazích Suchého vrchu a na severních a západních svazích Kopy. Naopak lze očekávat mírný pokles rušení v oblasti Kraľovanského meandru a Rojkova. Vyhodnotit vliv tohoto faktoru je velmi složité, jakkoliv je v současnosti hladina rušení poměrně vysoká. K výraznému nárůstu dojde zejména po dobu výstavby. Při realizaci vhodných opatření (protihlukové stěny) lze očekávat, že v době provozu bude stejně jako v současnosti hlukem mírně zasaženo široké okolí dálnice, víceméně celé údolí Váhu. Nárůst hladiny rušení bude mít mírný negativní vliv na medvěda v ÚEV Malá Fatra a ÚEV Veľká Fatra. Riziko usmrcování v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV a v úseku mezi křižovatkou Turany a mostem Malá Fatra, kde dochází k migracím medvědů jižním směrem do Veľké Fatry i k jejich pohybu za potravou, bude eliminováno zajištěním dálnice proti vnikání zvířat. Těleso dálnice bude v celém posuzovaném úseku dálnice oploceno nebo vybaveno protihlukovými stěnami. Nelze zcela zabránit vniknutí zvířat na dálnici, pravidelný monitoring oplocení by však měl takové případy významně omezit. Mortalitu na stávající komunikaci I/18 zcela vyloučit nelze, nicméně s předpokládaným poklesem tranzitní dopravy na této komunikaci je pravděpodobné její výrazné snížení. V důsledku výstavby dálnice vznikne v území migrační bariéra, jejímž důsledkem bude omezení migrační prostupnosti území a k další fragmentace západokarpatské populace medvěda obývajícího ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra, ÚEV Šíp a další pohoří. Vedle narušené populační struktury a úbytku biotopů je fragmentace populace pravděpodobně nejvýznamnějším negativním faktorem, ohrožujícím západokarpatskou populaci medvěda hnědého na Slovensku (Straka 2011). Je způsobena zejména dopravou a pokračujícím zastavováním území. Vliv fragmentace se projevuje s určitým časovým posunem a lze očekávat, že může být v některých územích v časovém horizontu desítek let až fatální. Celé řešené území je již v současnosti pod silným antropickým tlakem. Osídlení je koncentrováno do údolí Váhu, kde dochází k dalšímu zahušťování zástavby. Údolím Váhu v současnosti prochází silnice I. třídy a významná železniční tepna. I v případě realizace dálnice nelze očekávat výrazný pokles dopravy na silnici I/18, pro místní přesuny bude i nadále využívána. Kumulace nepříznivých vlivů je již v současnosti značná. 96


Navržený úsek ve stávající podobě disponuje několika objekty, které mohou sloužit k překonání tělesa dálnice. Posouzení jednotlivých migračních objektů z tohoto hlediska je uvedeno v tabulce 18. Tabulka 18 Posouzení migračních objektů v trase dálnice Označení objektu

Km řešeného dálniční úseku

Pozitiva

Negativa

Výsledek

Ekodukt 2

0

Migračně exponovaný úsek

Nevhodné technické řešení

Využitelný

Most 202-00

1,15

Migračně exponovaný úsek, vhodné parametry

Z jihu navazuje na obec Ratkovo, není řešena prostupnost I/18 a železnice v oblasti Šútovské epigenéze

Využitelný

Most Šútovo 203-00

2

Dostatečné parametry

Navazuje na obec Šútovo

Omezeně využitelný

Most Rieka 204-00

3


Navazuje na osadu Rieka


Most 3,2 Kraľovianske jazerá 205-00


Veden nad kamenolomem


Most Malá Fatra 206-00

4,0-4,5


V podmostí silnice, železnice a řeka Váh

Využitelný

Most 208-10

5,499 – 5,728

Značná délka

Nedostatečná výška, most umístěn na břehu Váhu v blízkosti obce Kraľovany

Nevyužitelný

Most 208-20

5,884 – 6,168

Značná délka

Malá výška (méně než 2m), most umístěn na břehu Váhu v blízkosti obce Kraľovany

Nevyužitelný

Most nad větví křižovatky Kraľovany

Nevyužitelný

Výhodná poloha z hlediska Veľké Fatry

Nedostačující parametry, vyústění do silnice I/18


Tunel Rojkov

Vhodné parametry

Navazuje na zástavbu


Most Stankovany 212-00

Vhodné parametry

Nedostatečně zajištěné Využitelný podmostí (silnice, řeka, skládka materiálu)

Tunel Havran

Vhodné parametry

Navazuje na zástavbu

Most 209-00 a 210-00 Most 211-00

7


Většina trasy posuzovaného úseku tedy zahrnuje neprostupné nebo jen omezeně prostupné objekty. Došlo však k doplnění opatření pro zlepšení migrační prostupnosti řešené oblasti, tedy koridoru, přecházejícího údolí Váhu. Byl zvolen komplexní přístup, řešící zlepšení migrační prostupnosti jak nově plánovaných, tak stávajících bariér (návrhy opatření viz příloha 4). Realizací navržených opatření dojde ke zlepšení migrační prostupnosti, problematickým úsekem však zůstávají severní svahy Kopy.

97


Závěrem byl proto konstatován významně negativní vliv vzhledem k narušení důležité části jádrové oblasti výskytu druhu na severních svazích Kopy, s přihlédnutím ke kumulativním vlivům. Lutra lutra (vydra říční / vydra riečna) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Vodní lasicovitá šelma, živící se hlavně rybami, ale i další živočišnou potravou. Vydra je samotářské teritoriální zvíře, k sociálním kontaktům dochází hlavně v období rozmnožování. Rozmnožování a výchova mláďat může probíhat téměř kdykoliv během roku, v prvních měsících život vyder doprovází poměrně vysoká mortalita. Vydra říční je striktně vázaná na vodní prostředí, obývá horské a podhorské toky, nížinné řeky s přirozenou strukturou koryta i jezernaté nebo rybniční oblasti. Velikosti teritoria vyder závisí na úživnosti vodního prostředí resp. dostatku rybí kořisti. Pohybují se od několika km po několik desítek km toku. Vydra denně absolvuje poměrně až 15 km dlouhé potulky, ještě delší přesuny probíhají např. při rozptylu odrostlých mláďat nebo za rozmnožováním (Hlaváč et al. 2011). Důvodem snížení početnosti bylo v minulosti hlavně přímé pronásledování ze strany člověka. Od poloviny 20. století došlo k bezprostřednímu ohrožení vydry vlivem zániku biotopu v souvislosti s technickými úpravami toků a znečištěním řek. Po zlepšení vodního prostředí se současné době znovu dostává do popředí ilegální lov a také usmrcování vyder na pozemních komunikacích. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Dříve téměř plošné rozšíření vyder v Evropě je dnes tvořeno několika oddělenými populacemi: největší a nejpočetnější je osídlení v severní a severovýchodní Evropě, vydry se vyskytují také na severovýchodě Německa, v Rakousku a v České republice, na Balkánském poloostrově, na západě Pyrenejského poloostrova, v Irsku a ve Skotsku (Reuther et al. 2004). Území Slovenska je součástí výskytu ve východní Evropě. Vydra říční ho osídluje téměř plošně s výjimkou povodí dolního Váhu a některých oblastí na východě země (Urban et al. 2008 obr. 13). Obr. 13 Výsledky mapování vydry říční v letech 2007 a 2008 (převzato z Urban et al. 2008)

98


Údolí Váhu spolu s řekami Turiec a Orava jsou významnou a jádrovou lokalitou výskytu vydry na Slovensku (Boďová & Kadlečík 2004, Pánisová et al. 2006, Kadlečíková 2007). Výskyt v dotčené lokalitě: Vydra se pravidelně vyskytuje v celém údolí Váhu v oblasti dotčené posuzovaným záměrem. Pobytové značky byly nalezeny např. v místě křížení dálnice s Váhem pod plánovaným mostem Malá Fatra, na pravém břehu Váhu pod soutokem s řekou Orava a u soutoku Váhu a říčky Komjatná. Lze předpokládat, že řeka Váh je v úseku Kraľovanský meandr až Švošov teritoriem dvou až tří jedinců vydry. Vlivy záměru na předmět ochrany: Přímý zábor biotopu Posuzovaný záměr představuje přímý plošný zábor biotopu v ÚEV Váh na levém břehu Váhu naproti obci Kraľovany, kde dochází k přiblížení tělesa dálnice zhruba v km 5,9 až 6,4. Z celkové délky cca 33 km se jedná o cca 1 % délky toku. Rušení hlukem, osvětlením, vizuálním kontaktem V důsledku výstavby a provozu dálnice dojde k nárůstu hladiny rušení v širokém pásu podél komunikace. Dotčené území je již v současnosti zatížené vyšší hladinou rušení způsobenou zejména existující železniční tratí a silnicí I/18. K rozšíření oblasti zatížené rušením dojde zejména v oblasti na levém břehu Váhu při severních svazích Kopy ve Veľké Fatře a dále u všech křížení dálnice a hlavního koryta Váhu (most Malá Fatra, most Stankovany, most Hubová). Omezení migrační prostupnosti Posuzovaným záměrem není významně dotčena prostupnost v příčném směru tj. Od přítoků směrem k Váhu. V tělese dálnice je velké množství prostupných míst, kde je možné těleso dálnice překonat. 99


Je postižena prostupnost podél levého břehu Váhu v úseku dálnice 5,9 až 6,4, kde se dálnice přibližuje až k břehům řeky. Na pravém břehu prostupnost omezuje opěrná zeď a blízkost lidského osídlení. Mortalita na komunikacích Při překonávání tělesa dálnice hrozí riziko přímých střetů migrujících zvířat s projíždějícími automobily. Významnost vlivů: K přímému plošnému záboru dochází hlavně na levém břehu Váhu (ÚEV Váh) v km 5,9 až 6,4. Jedná se o úsek, kde je zlikvidován přirozený břeh řeky a je nahrazen tělesem dálnice těsně se přimykajícím k břehu. Z celkové délky cca 33 km se jedná o cca 1 % délky toku. V důsledku rušení dojde ke zhoršení podmínek biotopu zejména v podmostí mostů přes Váh a na levém břehu Váhu od soutoku s Oravou po Kraľovanský meandr. Toto rušení bude významné po dobu výstavby, po dobu provozu a za předpokladu realizace protihlukových a protiruchových bariér se jeho vliv zmírní. Riziko usmrcování vyder při překonávání dálnice bude eliminováno výstavbou bariér proti vnikání migrujících zvířat. Mortalita na dálnicích je obecně spíše nižší, vzhledem k přítomnosti migračně prostupných míst a bariér zabraňujících vnikání na komunikaci. Vliv dálnice jako migrační bariéry bude mírný vzhledem k přítomnost řady objektů, které umožňují její přechod. Podle poznatků ověřených v praxi na jiných komunikacích lze předpokládat jejich využívání vydrami. Vliv posuzovaného záměru na vydru říční v ÚEV Váh je celkově vyhodnocen jako mírně negativní. Lynx lynx (rys ostrovid / rys ostrovid) Popis předmětu ochrany, ekologické nároky: Největší evropská kočkovitá šelma, která obývá lesy všeho druhu, tundru a lesostepní i stepní oblasti. Žije samotářsky, pouze v době rozmnožování dochází k intenzívnějším kontaktům mezi jedinci. Rys je teritoriální zvíře, velikosti teritorií dosahují desítek čtverečních kilometrů, přičemž se mohou překrývat. Teritoria samců jsou obvykle větší a zahrnují více okrsků samic. Plocha teritorií je značně rozdílná v závislosti na typu a úživnosti prostředí. Samčí teritoria v Evropě mají rozlohu 100 až 400 km² (Herfindal et al. 2005), velikost teritorií na jihu Polska u slovenských hranic byla 120 km² u samců a 80 km² u samic (Finďo et al 2007). Důležitou součástí biotopu jsou vyvýšená místa s rozhledem, různé skály a prudké svahy. Rys je šelma s převládající noční aktivitou, jeho potravou jsou zvířata do velikosti srnce nebo mláděte jelena. V současné době je zřejmě hlavním negativním faktorem působícím na rysa nelegální lov. Kvantitativní a kvalitativní údaje: Oproti dřívějšímu téměř plošnému rozšíření po celé Evropě s výjimkou Pyrenejského poloostrova, je jeho současný výskyt výrazně menší, rozdělený do několika oblastí. Patrně nejpočetnější je populace v severovýchodní Evropě a Skandinávii, druhý rozsáhlý výskyt je vázán na karpatská a dinárská pohoří. Ve druhé polovině 20. století došlo na více místech k obnově populací, takže dnes se rys vyskytuje v plošně menších ostrůvcích např. v Bavorsku a na Šumavě, v Alpách, v pohoří Jura a jinde (Mitchell-Jones et al. 1999). Na Slovensku se vyskytuje významná část karpatské populace rysa, jejíž stav zásadním způsobem ovlivňuje situaci v sousedních státech. Celková odhadovaná početnost se značně liší v závislosti na zdroji informací. Myslivecké statistiky uvádějí 800 až 1000 jedinců, 100


mnohem pravděpodobnější expertní odhad činí 400 až 500 zvířat (Breitenmoser et al. 2000). Jeho rozšíření zdaleka není plošné, je omezeno na lesnatá území zejména v severních oblastech země (obr. 14). Obr. 14 Aktuální výskyt rysa ostrovida na Slovensku; ● trvalý výskyt, teritoriální adultní jedinci; ○ přechodný výskyt, subadultní migrující jedinci (převzato z Gregorová, 2003)

Velká Fatra, Malá Fatra i masív Šípu jsou území rysem trvale osídlená. Vzhledem ke známým velikostem teritorií v horském prostředí, které se pohybují okolo 100 km², lze odhadnout počet jedinců obývajících obě pohoří na několik desítek. Výskyt v dotčené lokalitě: V oblasti dotčené posuzovaným záměrem se nacházejí lokality s biotopy, které přesně odpovídají ekologickým nárokům rysa ostrovida. Výskyt rysa přímo v masívu Kopy byl prokázán telemetrickým sledováním (Schestag 2008), jedná se o jádrové území výskytu druhu. Pravidelný výskyt rysa je zde potvrzen i pravidelným pozorováním stop pracovníky NP Veľká Fatra (Macek in verb.). Kopa je jedinečným územím z hlediska výskytu rysa v rámci celé Veľké Fatry, a to především díky své nepřístupnosti (díky geomorfologii terénu – prudkým svahům). Důležitým aspektem je také přístup k Váhu, protože na svazích není dostupná voda. Další pravděpodobně využívané biotopy lze očekávat na jižních svazích Suchého vrchu v Malé Fatře a také v celém masívu Šípu. Vhodnost biotopů byla ověřena i při terénním průzkumu. Je velmi pravděpodobné, že dochází k migracím mezi Malou Fatrou, Velkou Fatrou a masívem Šípu. Přesné migrační koridory nejsou známy, z ekologie druhu vyplývá, že pravděpodobně budou probíhat v místech největšího přiblížení lesních porostů nebo jiné vzrostlé zeleně. Vlivy záměru na předmět ochrany: Přímý zábor biotopu Posuzovaný záměr představuje přímý plošný zábor biotopu v ÚEV Malá Fatra – dolina Suchie a především v ÚEV Veľká Fatra – severní svahy Kopy. V případě Malé Fatry se jedná o relativně malou plochu, v případě Kopy v ÚEV Veľká Fatra dochází k záboru kvalitního 101


biotopu (v jádrovém a velmi cenném území z hlediska výskytu druhu) v řádech několika ha (cca 10 ha). Fragmentace populací, omezení dálkových migrací V důsledku vzniku nové migrační bariéry hrozí izolace stávajících částí populace rysa v jednotlivých pohořích. Důsledkem může být snížení genetické variability, omezení migrací a větší ohrožení náhodnými událostmi. Působí na ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra, Šíp, nepřímo na řadu dalších ÚEV na západním Slovensku, kde je rys ostrovid předmětem ochrany. Opatření, dohodnutá ke zprůchodnění dálnice D 1 nad rámec původního projektu (viz příloha č. 4), by měla v dostatečné míře garantovat průchodnost dálnice pro rysa. Problematickým úsekem zůstávají severní svahy Kopy. Mortalita na komunikacích Vliv, který působí na populaci rysa ostrovida. Lze předpokládat, že při dostatečném zajištění tělesa dálnice proti vnikání migrujících zvířat může být vliv nové dálnice výrazně eliminován, přestože úplné vyloučení tohoto rizika není možné. Rušení hlukem, osvětlením, vizuálním kontaktem V důsledku výstavby a provozu dálnice dojde k nárůstu hladiny rušení v širokém pásu podél komunikace. Dotčené území je již v současnosti zatížené vyšší hladinou rušení způsobenou zejména existující železniční tratí a silnicí I/18. K rozšíření oblasti zatížené rušením dojde zejména v oblasti na severních svazích Kopy ve Veľké Fatře. Významnost vlivů: V ÚEV Malá Fatra dochází k plošnému záboru biotopu rysa v oblasti jižní svahů Suchého vrchu a k izolaci biotopu na Kraľovanském meandru. Velikost plochy přímo znehodnoceného biotopu se pohybuje v řádech jednotek ha, lze ji odhadnout na cca 20 ha. Celkový úbytek biotopu rysa v rámci ÚEV se tak pohybuje kolem 0,1 %, budeme-li považovat celé území ÚEV za vhodné pro výskyt tohoto druhu. Stejně tak v rámci teritoria jednoho jedince lze považovat přímý zábor biotopu za relativně malý (cca 0,25 %) navíc biotop je v tomto území suboptimální, zatížený vysokou hladinou rušení. Na levém břehu Váhu v ÚEV Veľká Fatra dojde k záboru vhodného biotopu na severních svazích Kopy. Plošný zábor a změna biotopu v důsledku zvýšeného rušení zasáhne jádrovou oblast výskytu rysa o rozloze řádově jednotek ha. Přímý zábor biotopu způsobený realizací dálnice a další navazující plocha biotopu, ovlivněná rušením, mají významný negativní vliv na rysa ostrovida v ÚEV Veľká Fatra. V důsledku rušení dojde ke zhoršení podmínek biotopu také na jižních svazích Suchého vrchu. Naopak lze očekávat mírný pokles rušení v oblasti Kraľovanského meandru a Rojkova. Vyhodnotit vliv tohoto faktoru je velmi složité, jakkoliv je v současnosti hladina rušení poměrně vysoká. K výraznému nárůstu dojde zejména po dobu výstavby. Při realizaci vhodných navržených opatření (protihlukové stěny) lze významně eliminovat hladinu rušení v okolí záměru. Zvyšuje se riziko usmrcování v oblasti průchodu dálnice přes území ÚEV i v předpokládané migrační trase v úseku mezi křižovatkou Turany a mostem Malá Fatra., kde dochází k migracím jižním směrem do Veľké Fatry. Zvýšené mortalitě by mělo zabránit zajištění tělesa dálnice proti vnikání zvířat, které je součástí záměru. Těleso dálnice bude v celém posuzovaném úseku dálnice oploceno nebo vybaveno protihlukovými stěnami. Nelze zcela zabránit vniknutí zvířat na dálnici (zejména v případě poškození oplocení), pravidelný 102


monitoring oplocení by však měl takové případy významně omezit. Vliv tohoto faktoru na ÚEV Malá Fatra, Veľká Fatra a Šíp byl proto vyhodnocen jako mírný. Výstavbou dálnice a jejím oplocením vznikne významná migrační bariéra. Při realizaci všech dříve navržených opatření (včetně opatření z přílohy 4) však existuje předpoklad, že těleso dálnice bude pro rysa překonatelné. Pro rysa ostrovida je z hlediska překonání liniových překážek významná viditelná přítomnost lesních porostů po obou stranách bariér. Jsou známy případy, kdy rys překonal i několik desítek široké řeky nebo dokonce 200 m široké jezero (Zimmermann & Breitenmoser 2007). Takový úsek se nachází v oblasti Kraľovanského meandru a mezi soutokem Oravy a Váhu a obcí Rojkov. Při realizaci dodatečných opatření (viz příloha 4) je pravděpodobné, že bude možné vlivy migrační bariéry snížit pod hranici významnosti. Díky zásahu do jádrového území výskytu rysa na severních svazích Kopy je však celkově vliv posuzovaného záměru na rysa ostrovida ve výše jmenovaných ÚEV ve stávající podobě nutno označit za významně negativní.

103


4.3 Vyhodnocení vlivů na celistvost lokalit Níže jsou uvedeny souhrnné tabulky dotčených předmětů ochrany všech ÚEV a významnosti vlivů záměru na ně. Tabulka 19 Významnost vlivů záměru na typy evropských stanovišť Významnost vlivů záměru

Kód

Typ evropského stanoviště

Dotčené ÚEV

3160

Prirodzené dystrofné stojaté vody (Vo3)

ÚEV Veľká Fatra

-1

ÚEV Váh

-2

ÚEV Váh

-1

ÚEV Váh (není předmětem ochrany)

-1

ÚEV Malá Fatra ÚEV Malá Fatra ÚEV Váh ÚEV Veľká Fatra

-1 -1 -1 0

6430

Horské vodné toky a bylinné porasty pozdĺž ich brehov (Br2) Nižinné až horské vodné toky s vegetáciou zväzu Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion (Vo4) Rieky s bahnitými až piesočnatými brehmi s vegetáciou zväzov Chenopodionrubri p.p. a Bidentition p.p. (Br5) Suchomilné travinnobylinné a krovinové porasty na vápnitom podloží (*dôležité stanovištia Orchideaceae) (Tr1) Vlhkomilné vysokobylinné lemové spoločenstvá na poriečnych nivách od nížin do alpínskeho stupňa (Br6, Br7)

6510


ÚEV Malá Fatra

-1

7230

Slatiny s vysokým obsahom báz

ÚEV Veľká Fatra

-1

9110


ÚEV Malá Fatra

-1

9130


9150


ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra

-1 -1 -1 -1 -1 -1

ÚEV Veľká Fatra (není předmětem ochrany) ÚEV Malá Fatra ÚEV Váh (není předmětem ochrany)

-1 -1 -1

3220 3260 3270 6210

9180* Lipovo-javorové sutinové lesy Brezové, borovicové a smrekové lesy na 91D0* rašeliniskách (Ls7.1) 91E0* Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy (Ls1.1)

Tabulka 20 Významnost vlivů záměru na druhy rostlin Vědecký název Cypripedium calceolus

Český název Střevíčník pantoflíček

Slovenský název Črievičník papučkový

104

Dotčená ÚEV ÚEV Veľká Fatra

Významnost vlivů záměru -1


Tabulka 21 Významnost vlivů záměru na druhy živočichů Vědecký název

Český název

Vertigo angustior

Vrkoč útlý

Vertigo geyeri

Vrkoč Geyerův

*Rosalia alpina

Tesařík alpský

Slovenský název Pimprlík mokraďný Pimprlík močiarny

Dotčená ÚEV ÚEV Veľká Fatra ÚEV Váh

Významnost vlivů záměru -1 -1

Fúzač alpský Bystruška potočná

ÚEV Veľká Fatra ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra

0 -1 0 0 -1


ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra

0 -1

Ohniváčik veľký Modráčik bahniskový

ÚEV Veľká Fatra

-1

ÚEV Veľká Fatra ÚEV Malá Fatra Mlok karpatský ÚEV Veľká Fatra ÚEV Malá Fatra Bombina variegata Kuňka žlutobřichá Kunka žltobruchá ÚEV Veľká Fatra hlavatka hlavátka Hucho hucho podunajská podunajská ÚEV Váh hlaváč Cottus gobio vranka obecná bieloplutvý ÚEV Váh ÚEV Malá Fatra Barbastella ÚEV Veľká Fatra barbastellus Netopýr černý Uchaňa čierna ÚEV Váh Netopýr Netopier ÚEV Malá Fatra veľkouchý Myotis bechsteini velkouchý ÚEV Veľká Fatra ÚEV Malá Fatra Netopier ÚEV Veľká Fatra Netopýr východní ostrouchý Myotis blythi ÚEV Váh Netopier Myotis dasycneme Netopýr pobřežní pobrežný ÚEV Váh Netopýr brvitý ÚEV Malá Fatra Netopier brvitý Myotis emarginatus ÚEV Veľká Fatra Netopýr velký Netopier ÚEV Malá Fatra obyčajný Myotis myotis ÚEV Veľká Fatra Rhinolophus ÚEV Malá Fatra ferrumequinum Vrápenec velký Podkovár veľký ÚEV Veľká Fatra ÚEV Malá Fatra Rhinolophus ÚEV Veľká Fatra hipposideros Vrápenec malý Podkovár malý ÚEV Váh ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra *Canis lupus Vlk Vlk dravý ÚEV Šíp ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra *Ursus arctos Medvěd hnědý Medveď hnedý ÚEV Šíp ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra Lutra lutra Vydra říční Vydra riečna ÚEV Váh ÚEV Malá Fatra ÚEV Veľká Fatra Lynx lynx Rys ostrovid Rys ostrovid ÚEV Šíp

-1 -1 -1 -1 -1

Carabus variolosus Střevlík hrbolatý Přástevník *Callimorpha kostivalový quadripunctaria Lycaena dispar Ohniváček černočárný Maculinea Modrásek nausithous bahenní Triturus montandoni Čolek karpatský

105

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -2 -1 -1 -1 -2 -2 -2


Tabulka 22 Významnost vlivů záměru na druhy ptáků v CHVÚ Malá Fatra Vědecký název

Český název

Slovenský název

Významnost vlivů záměru

Aegolious funereus

Sýc rousný

Kuvik kapcavý

-1

Aquila chrysaetos

Orel skalní

Orol skalný

-1

Bubo bubo

Výr velký

Výr skalný

-1


Strakapoud bělohřbetý

Ďateľ bielochrbtý

-1

Dryocopus martius

Datel černý

Ďateľ čierny

-1

Falco peregrinus

Sokol stěhovavý

Sokol sťahovavý

-1

Ficedula albicollis

Lejsek bělokrký

Muchárik bielokrký

-1

Picus canus

Žluna šedá

Žlna sivá

-1

Bonasa bonasia

Jeřábek lesní

Jariabok hôrny

-1

Caprimulgus europaeus Lelek lesní

Lelek lesný

-1

Ciconia nigra

Čáp černý

Bocian čierny

-1

Coturnix coturnix

Křepelka polní

Prepelica poľná

-1

Crex crex

Chřástal polní

Chriašteľ poľný

-1

Ficedula parva

Lejsek malý

Muchárik červenohrdlý

-1

Glaucidium passerinum Kulíšek nejmenší

Kuvik vrabčí

-1

Lanius excubitor

Ťuhýk šedý

Strakoš sivý

-1

Muscicapa striata

Lejsek šedý

Muchár sivý

-1

Pernis apivorus

Včelojed lesní

Včelár lesný

-1

Phoenicurus phoenicurus

Rehek zahradní

Žltochvost lesný

-1

Strix uralensis

Puštík bělavý

Sova dlhochvostá

-1

„Významné vlivy na celistvost lokalit soustavy Natura 2000“ nejsou v předpisech EU definovány. V rámci členských států EU však existuje konsensus v tom, že významný vliv na celistvost lokality nastává tehdy, je-li prokázán významný negativní vliv na alespoň jeden z jejích předmětů ochrany. Z tohoto pohledu byl učiněn následující souhrnný závěr o vlivu hodnoceného záměru na celistvost dotčených lokalit soustavy Natura 2000. Vlivy záměru na celistvost lokalit jsou hodnoceny z pohledu jednotlivých předmětů ochrany. Na základě vyhodnocení vlivů na předměty ochrany bylo konstatováno, že záměr má významně negativní vliv na celistvost ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra, ÚEV Váh a ÚEV Šíp. Významně negativní vlivy byly prokázány na typ evropského stanoviště 3220 (v ÚEV Váh) a medvěda hnědého a rysa ostrovida (v ostatních ÚEV). 4.4 Vyhodnocení kumulativních vlivů Kumulace stávajících vlivů: Z kumulativních vlivů přicházejí v úvahu především stávající hladina rušení a špatná migrační prostupnost údolí Váhu. Hladina rušení je v současné době vysoká vzhledem k velké dopravní intenzitě na silnici I/18, ale také díky železničnímu koridoru. Převedením části dopravy ze silnice na dálnici by se mohla hlučnost mírně snížit protihlukovými opatřeními, avšak vyšší 106


povolená rychlost hluk naopak zvýší. V údolí Váhu je také řada migračních bariér, které znemožňují migraci mezi pohořími Malé a Veľké Fatry. Za stávajícího provozu dochází často ke kolizím dopravních prostředků s šelmami. Kumulace vlivů rušení, kolizí a migrační prostupnosti byla zohledněna v hodnocení vlivů záměru na druhy velkých šelem (vlk, medvěd, rys). Dalším okruhem je kumulace vlivů na podzemní a povrchové vody v oblasti Rojkovského rašeliniště; tato problematika byla podrobně studována a vyhodnocena – viz kapitola 3.3 ÚEV Veľká Fatra a typ evropského stanoviště 7230. Rojkovské rašeliniště je dnes nepříznivě ovlivňováno i dalšími jevy, jako např. skládkou v jeho východní části, umístěním hřiště, stavbou čistírny odpadních vod severně (za silnicí I/18). Přesto tyto vlivy nezvyšují významnost vlivů záměru, které zůstávají mírně negativní. Kumulace vlivů se stavbami navazujícími na dálnici: Lze předpokládat, že v souvislosti s postavenou dálnicí bude v území docházet k výstavbě dalších zařízení. Tyto stavby nejsou v současné době navrženy, jejich zohlednění tedy není možné. V budoucnu je však vždy nutné posuzovat kumulativní vlivy dálnice vůči těmto stavbám. Možnost kumulace s připravovanými záměry: V zájmovém území se připravují další stavby, které budou mít negativní vlivy na předměty ochrany v ÚEV, dotčených hodnoceným záměrem. Jedná se především o stavbu rychlostní silnice R3, která povede od Dolného Kubína a bude se napojovat na D1 v prostoru mezi Kraľovany a Ružomberkom, a dále projekt Vodního díla Kraľovany na Váhu. Rychlostní silnice R3 Podle informací NDS nebylo dosud definitivně rozhodnuto o koridoru, kterým bude směrem k Váhu tato silnice vedena. V minulosti byla preferována trasa údolím Oravy, ovšem především díky závažným střetům s lokalitami soustavy Natura 2000 byla zahájena příprava variant, které vedou údolím Komjatné a na D1 se napojují křižovatkou Hubová. Proces EIA, který byl ukončen závěrečným stanoviskem ze dne 2.3.2012, jednoznačně nevybral žádnou z posuzovaných variant, nicméně v jižním úseku veškeré varianty shodně procházejí údolím Komjatné a napojují se na křižovatku Hubová. Posuzované varianty R3 jsou ve střetu s ÚEV Orava, ÚEV Váh a CHVÚ Chočské vrchy. Míra ovlivnění ÚEV Orava je závislá na volbě varianty; nejvýznamnější vlivy má varianta V2, která třikrát křižuje tok Oravy. Vlivy na ÚEV Váh jsou ve všech variantách shodné. Kumulativním vlivem ve vztahu k ÚEV Váh je především výstavba dvou nových mostů na větvích rozpletu křižovatky Hubová; tím se podstatně zvýší délka úseku toku, který bude ovlivněn přemostěním na D1. Pokud by byla realizována trasa v údolí Oravy, bude analogicky vybudováno nové přemostění Váhu poblíž soutoku s Oravou. Trasa v údolí Váhu by byla dále ve střetu s ÚEV Malá Fatra, ÚEV Šíp a CHVÚ Malá Fatra. Kumulativní vlivy R3 jsou upřesněny u popisu jednotlivých dotčených předmětů ochrany. Vodní dílo Kraľovany Na Váhu v prostoru Kraľovan je dlouhodobě připravována výstavba přehrady s vodní elektrárnou. V roce 1999 byl ukončen proces EIA, který posuzoval vlivy dvou variant přehrady. Záměr je dále posuzován v rámci projektu „Využitie hydroenergetického potenciálu Váhu v úseku Krpeľany - Ružomberok“ (dokumentace, resp. „správa o hodnotení“, byla vypracována v roce 2008) a v roce 2012 byla podána nová žádost o hodnocení EIA pro záměr „MVE Kraľovany“. Doporučená varianta V3 z roku 1999 má následující parametry: umístění v km 301,2, výška vzdutí 6 m, délka vzdutí při průměrném průtoku na Váhu celkem 2900 m, na Oravě 1230 m. Je možné konstatovat, že tento záměr je ve střetu se všemi předměty 107


ochrany ÚEV Váh a může mít ve vztahu k D1 podstatné kumulativní vlivy. Významný vliv záměru D1 na typ evropského stanoviště 3220 by byl ještě zhoršen, vliv na typy 3260 a 6430 (a 91E0, který není předmětem ochrany ÚEV) by mohly být významně negativní, avšak pouze v souvislosti s výstavbou VD. Vlivy na okolní státy: Záměr je realizován v plné délce na území Slovenské republiky a přímo nenavazuje na dopravní komunikaci na území jiného státu, tudíž nemůže mít přímé vlivy na lokality Natury 2000 v okolních státech. Určité nepřímé vlivy záměru lze připustit, jelikož dálnice D1 je součástí páteční evropské silniční sítě, nicméně nepředpokládáme, že by záměr mohl mít ve spojení s kumulativními vlivy jiných záměrů významné negativní vlivy na jakoukoliv zahraniční lokalitu Natura 2000.

108


5 Závěr Na základě provedeného hodnocení bylo konstatováno, že záměr „Dálnice D1, úsek Turany – Hubová“ v předložené podobě má významně negativní vliv na celistvost ÚEV Veľká Fatra (SKUEV0238), ÚEV Malá Fatra (SKUEV0252), ÚEV Váh (SKUEV0253) a ÚEV Šíp (SKUEV0663). Důvodem je fakt, že provedené hodnocení identifikovalo pravděpodobnost významného negativního vlivu na 3 z celkem 56 dotčených předmětů ochrany lokalit - typ evropského stanoviště 3220 (v ÚEV Váh) a medvěda hnědého a rysa ostrovida (v ostatních ÚEV). Podle doporučených metodik Evropské komise se uznává, že v případě prokázání pravděpodobnosti významného negativního vlivu na alespoň jeden předmět ochrany dané lokality nastává významný vliv na celistvost lokality.

109


6 Shrnutí Metodikou, odpovídající požadavkům směrnice 92/43/EHS o stanovištích, bylo provedeno hodnocení vlivů úseku dálnice D 1 Turany – Hubová na pět dotčených lokalit soustavy Natura 2000: ÚEV Veľká Fatra (SKUEV0238), ÚEV Malá Fatra (SKUEV0252), ÚEV Váh (SKUEV0253), ÚEV Šíp (SKUEV0663) a CHVÚ Malá Fatra (SKCHVU013). Tyto lokality byly vyhlášeny pro velký počet předmětů ochrany (typy evropských stanovišť, evropsky významnými druhy a vybranými druhy ptáků podle směrnic EU), z nichž 56 bylo vyhodnoceno jako dotčených; další dva typy evropských stanovišť byly hodnoceny, přestože nejsou zařazeny jako předměty ochrany daných ÚEV, nicméně mají vysokou ekologickou hodnotu. Hodnocení vlivů záměru bylo provedeno vůči každému předmětu ochrany v každé lokalitě a klasifikováno stupnicí 0 (bez vlivu), -1 (mírně negativní vliv) a -2 (významně negativní vliv). Klasifikace -2 odpovídá vlivu na celistvost lokalit soustavy Natura 2000, které směrnice o stanovištích (92/43/EHS) v článku 6.3 označuje za „významný“. Výsledky vyhodnocení významnosti vlivů jsou v tabelární formě uvedeny v kapitole 4.3 „Vyhodnocení vlivů na celistvost lokalit“. U dvou typů evropských stanovišť, které nejsou předměty ochrany, byl konstatován mírně negativní vliv. Z uvedených 56 předmětů ochrany byl u 53 konstatován mírně negativní až nulový vliv. U tří předmětů ochrany – typu evropského stanoviště 3220 – Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů / Horské vodné toky a bylinné porasty pozdĺž ich brehov, medvěda hnědého (Ursus arctos) a rysa ostrovida (Lynx lynx) – bylo konstatováno, že záměr ve stávající podobě na ně má významné negativní vlivy. U typu evropského stanovičtě 3220 dojde záměrem ke zničení jednoho z nejhodnotnějších náplavů pod ústím potoka Komjatná, kam je situován opěrný pilíř mostu se souvisejícím opevněním břehů. Náplav představuje rozlohou zhruba 10 % výskytu tohoto typu stanoviště v ÚEV Váh a jeho hodnota je o to vyšší, že existuje vysoká pravděpodobnost jeho trvalé existence – vzniká na sedimentech potoka Komjatná, jejich permanentní doplňování je zaručeno tím, že potok je neregulovaný a transport sedimentů je přirozený. U medvěda hnědého a rysa ostrovida se dodatečně navrženými opatřeními snížily negativní vlivy záměru na migrační prostupnost pod hranici významnosti. Neřešen však zůstává zásah do prokazatelně obývaného jádrového území výskytu obou druhů na severních svazích Kopy, kde jde jednak o plošný zábor biotopu o rozloze cca. 10 ha, jednak o další území, ovlivněné hlukovým a světelným znečištěním dálnice. Tyto vlivy je při současné podobě záměru nutné kvalifikovat jako významně negativní. Z uvedeného plyne, že záměr ve stávající podobě má významný vliv na celistvost lokalit ÚEV Veľká Fatra (SKUEV0238), ÚEV Malá Fatra (SKUEV0252), ÚEV Váh (SKUEV0253) a ÚEV Šíp (SKUEV0663).

110


Použité zkratky EK – Evropská komise CHVÚ – chráněné ptačí území NDS - Národná diaľničná spoločnosť, a.s. SDF – Standard Data Form – standardní datový formulář pro každou lokalitu soustavy Natura 2000 v databázi Evropské komise ŠOP SR – Štátná ochrana prirody Slovenskej republiky ÚEV – území evropského významu ZOPK – zákon č. 543/2002 Zb., o ochrane prírody a krajiny, v platném znění Seznam příloh Příloha 1 Mapy biotopů dle podkladů ŠOP SR (2010) Příloha 2 Vegetační mapa Rojkovského rašeliniště Příloha 3 Fotodokumentace Příloha 4 Dopis NDS, obsahující další opatření navržená pro zmírnění vlivů záměru na šelmy

111

Dálnice D1, úsek Turany Hubová. Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000

Recommend Documents