Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D.

Aneta Mitášová

Brno 2014

Poděkování Touto cestou chci poděkovat Mgr. Blahoslavu Rozbořilovi, Ph.D. za pomoc a ochotu v průběhu tvorby mé bakalářské práce. Děkuji také své rodině, která mě podporovala, a všem respondentům, kteří mi pomohli s vyplněním dotazníku.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 17. května 2014

_______________________________

Abstract Mitášová, A., Evaluation of tourism development potential in Uherské Hradiště. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2014. Aim of this work is to evaluate the potential for development of tourism in Uherské Hradiště. In the theoretical section are explained the basic concepts related to tourism. The practical part deals with current analysis of tourism in Uherské Hradiště and its main component is a primary marketing research. On the basis of these findings are discussed and recommended proposals to increase the attractiveness of the city. Keywords Tourism, destination, destination management, marketing tourism, SWOT analysis, Uherské Hradiště.

Abstrakt Mitášová, A., Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Cílem bakalářské práce je zhodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se cestovního ruchu. Praktická část se zabývá současnou analýzou cestovního ruchu v Uherském Hradišti a její hlavní částí je primární marketingový výzkum. Na základě těchto zjištění jsou diskutovány a doporučeny návrhy pro zvýšení atraktivnosti města. Klíčová slova Cestovní ruch, destinace, destinační management, marketing cestovního ruchu, SWOT analýza, Uherské Hradiště.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod a cíl práce

12

1.1

Úvod ..............................................................................................................................................12

1.2

Cíl práce .......................................................................................................................................13

2

Metodika

14

3

Literární rešerše

15

3.1

Cestovní ruch ............................................................................................................................15

3.2

Typologie cestovního ruchu ..............................................................................................16

3.2.1

Formy cestovního ruchu...........................................................................................16

3.2.2

Druhy cestovního ruchu ...........................................................................................17

3.3

Činitelé ovlivňující cestovní ruch ....................................................................................18

3.3.1

Selektivní (stimulační) faktory ..............................................................................18

3.3.2

Lokalizační podmínky................................................................................................19

3.3.3

Realizační podmínky ..................................................................................................19

3.4

Destinace cestovního ruchu...............................................................................................20

3.4.1 3.5

Destinační management ......................................................................................................22

3.5.1 3.6

4

Organizace destinačního managementu...........................................................22

Marketing cestovního ruchu .............................................................................................23

3.6.1 3.7

Specifika destinace ......................................................................................................21

Specifika služeb cestovního ruchu.......................................................................23

Marketing destinace ..............................................................................................................24

3.7.1

Strategický marketing destinace ..........................................................................25

3.7.2

Image destinace ............................................................................................................26

3.7.3

Taktický marketing destinace ................................................................................26

3.7.4

SWOT analýza ................................................................................................................29

Praktická část

30

4.1

Charakteristika a poloha Uherského Hradiště .........................................................30

4.2

Selektivní faktory ....................................................................................................................31

Obsah

7

4.2.1

Ekonomika.......................................................................................................................31

4.2.2

Demografie ......................................................................................................................32

4.2.3

Ekologické podmínky.................................................................................................32

4.3

Lokalizační podmínky ..........................................................................................................33

4.3.1

Přírodní charakter .......................................................................................................33

4.3.2

Společenský charakter ..............................................................................................35

4.4

Realizační podmínky .............................................................................................................37

4.4.1

Ubytovací zařízení .......................................................................................................37

4.4.2

Stravovací zařízení ......................................................................................................38

4.4.3

Sportovně-zábavní zařízení ....................................................................................38

4.4.4

Doprava.............................................................................................................................39

4.5

Typické formy cestovního ruchu.....................................................................................39

4.6

Organizace cestovního ruchu............................................................................................40

4.6.1

Národní úroveň .............................................................................................................40

4.6.2

Regionální úroveň........................................................................................................40

4.6.3

Lokální úroveň ..............................................................................................................41

4.7

Výzkum ........................................................................................................................................41

4.7.1

Hypotézy výzkumu......................................................................................................41

4.7.2

Dotazníkové šetření ....................................................................................................42

4.7.3

Segmentační složení respondentů .......................................................................43

4.7.4

Vyhodnocení výsledků výzkumu ..........................................................................45

4.7.5

Ověření hypotéz............................................................................................................53

4.8

SWOT analýza ...........................................................................................................................54

4.8.1

Silné stránky ...................................................................................................................54

4.8.2

Slabé stránky ..................................................................................................................54

4.8.3

Příležitosti .......................................................................................................................55

4.8.4

Hrozby ...............................................................................................................................55

5

Diskuze a doporučení

57

6

Závěr

61

7

Použité zdroje

63

Obsah

8

A

Dotazník

69

B

Výsledky dotazníkového šetření

73

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1

Hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu

16

Obr. 2

Okres Uherské Hradiště

31

Obr. 3

Vývoj nezaměstnanosti v okrese Uherské Hradiště

32

Obr. 4

Region Slovácko, sdružení pro rozvoj cestovního ruchu

41

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1

Tabulka rajonizace cestovního ruchu

31

Tab. 2

Rozpis ubytovacích zařízení

37

Tab. 3

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení

38

Tab. 4

Rozpis stravovacích zařízení

38

Tab. 5

Hodnocení kritérií od místních obyvatel

47

Tab. 6 Počet respondentů zastávající názor nedokonalého druhu ubytovacího zařízení

50

Tab. 7 Počet respondentů zastávající názor nedokonalého druhu stravovacího zařízení

51

Tab. 8

Hodnocení kritérií od návštěvníků města

52

Tab. 9

Hodnocená kritéria od místních obyvatel

73

Tab. 10

Hodnocená kritéria od návštěvníků města

73

Seznam grafů

11

Seznam grafů Graf č. 1 Složení respondentů podle pohlaví

44

Graf č. 2 Složení respondentů podle věku

44

Graf č. 3 Složení respondentů podle místa bydliště (kraj)

45

Graf č. 4 Rozdělení respondentů podle skutečnosti, zda jsou místními či návštěvníky či ani jedno

46

Graf č. 5 Složení respondentů podle hlavního důvodu návštěvy Uherského Hradiště

49

Graf č. 6 Složení respondentů dle celkového dojmu z Uherského Hradiště

50

Úvod a cíl práce

12

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Cestovní ruch je v dnešní době trendem moderního životního stylu lidí a jejich potřeb. Svou zásluhu na tom mají větší a lepší možnosti cestování díky uvolnění hranic a větší svobodě podnikání po roce 1989. Rovněž přispěl i rozvoj dopravy a její lepší dostupnost. Na rostoucí výdaje na cestovní ruch čili větší ochotu utrácení peněz za cestováním má důležitý vliv současná změna hodnot u lidí v různých oblastech. Těmi je např. rostoucí zájem o sebevzdělání, zvyšující se náročnost zákazníků na kvalitu i rozsah služeb, vzrůstající role ženy jako samostatného ekonomicky aktivního jedince, větší potřeba cestování do vzdálených atraktivních destinací, růst mobility apod. Mezi hlavní důvody pro cestování patří uspokojení specifických potřeb populace, mezi něž nejčastěji patří odpočinek, zábava, poznání, ale také vzdělávání či sportovní utkání a další. Toto mnohostranné odvětví národního hospodářství přináší společnosti významné přínosy v mnoha oblastech jako např. v platební bilanci, úrovni HDP a zaměstnanosti. Rovněž je významným zdrojem devizových příjmů a poskytuje prostor pro umístění zahraničních investic. Má však také důležitý podíl z pohledu sociálního aspektu, kterým je např. soužití místních obyvatel dané destinace a jejich návštěvníků. Cestovní ruch kromě možnosti poznání nových zemí umožňuje rovněž seznámení s novými odlišnými kulturami a charakteristické aspekty jiných, byť i velmi vzdálených destinací. Ty jsou mnohdy navštěvované díky nově oblíbeným formám cestovního ruchu (Dark tourism, Event tourism apod.), které se rozvíjí spolu se zvyšujícími se nároky populace na cestování. V práci budou popsány důležité pojmy a definice, které blíže objasní problematiku cestovního ruchu včetně jeho jednotlivých oblastí, které spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují. Podávám tedy přehled i o marketingu cestovního ruchu (i marketingu destinace), jehož hlavním posláním je hledání možností uspokojování potřeb svých stálých a nových návštěvníků destinace. Rovněž se budu věnovat potenciálu cestovního ruchu z hlediska selektivní, realizačních a lokalizačních faktorů, a to následně i konkrétně v rámci města Uherské Hradiště jako destinace. Zásadní úlohou každé destinace by mělo být její zpřístupnění a maximální nabídka atraktivních a kvalitních služeb, která naláká místní i zahraniční návštěvníky takovým způsobem, aby byli spokojeni a rádi se do místa vraceli. Jelikož existuje široká nabídka atraktivních destinací a každý zákazník má možnost návštěvy téměř kterékoliv destinace, je rozhodujícím aspektem destinace v otázce její atraktivity její image, která bude rovněž zmíněna. Předpokladem ke kvalitnímu a schopnému řízení destinace je destinační management, jenž tkví v principu partnerství. Pro jeho uskutečnění jsou zakládány organizace destinačního managementu, které zajišťují fungování destinace jako celku, prodej destinace, její propagaci a uplatnění na trhu.

Úvod a cíl práce

1.2

13

Cíl práce

Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení potenciálu cestovního ruchu a jeho rozvoje v Uherském Hradišti, na jehož základě budou navržena vhodná opatření, která pomůžou přispět k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti. Cílem teoretické části je výstižný popis jednotlivých pojmů a oblastí, které se týkají cestovního ruchu a následně poslouží jako příprava k praktické části práce. Hlavního cíle bude dosaženo především pomocí primárního marketingového výzkumu, dotazníkového šetření, který bude pocházet od místních obyvatel i návštěvníků města. Výzkum bude následně slovně okomentován a zčásti znázorněn pomocí grafů či tabulek. Poslouží k získání názoru na určitá odvětví cestovního ruchu města samotného. Významným dílčím cílem v praktické části je rozbor lokalizačních, selektivních a realizačních faktorů Uherského Hradiště, kterými v současné době město disponuje. Dalšími dílčími cíli je seznámení s organizacemi cestovního ruchu a typických forem cestovního ruchu města a také sestavení SWOT analýzy, která pomůže identifikovat silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby města. Na závěr budou navržena a diskutována doporučení pro město za účelem jeho větší atraktivity a spokojenosti návštěvníků.

Metodika

14

2 Metodika Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou, která vychází z odborné literatury, a praktickou, jež bude vytvořena na podkladu této literární rešerše. Teoretická část je zaměřena na objasnění významu cestovního ruchu a s ním souvisejících základních pojmů. Budou tedy představeny druhy a základní i specifické formy cestovního ruchu. Dále také selektivní, lokalizační a realizační faktory, které ovlivňují potenciál cestovního ruchu. Bude rovněž vysvětlen pojem destinace cestovního ruchu a její hlavní specifika. Pro vysvětlení procesu řízení destinací bude objasněn destinační management a organizace působící v destinačním managementu. Důraz bude kladen rovněž na marketing cestovního ruchu a marketing destinace, který bude rozdělen na strategický a taktický marketing. Na závěr teoretické části objasní význam image destinace a SWOT analýzy, skládající se z faktorů vnitřního a vnějšího prostředí. Hlavní důraz praktické části bude kladen na primární marketingový výzkum, dotazníkové šetření, které bude probíhat elektronickou i papírovou formou mezi širokou veřejností. Cílem bude získat co největší počet respondentů, kteří pomocí uzavřených i otevřených otázek pomůžou objasnit pohled na kvalitu, úroveň a nedostatky cestovního ruchu v Uherském Hradišti a potenciálu jeho rozvoje. Vyhodnocení dotazníkového šetření bude probíhat formou tabulek, grafů a komentářů, které blíže vysvětlí a porovnají výsledky. Skupina místních obyvatel a návštěvníků města bude zkoumána zvlášť. Dále budou v praktické části představeny organizace cestovního ruchu působící v Uherském Hradišti a typické formy cestovního ruchu, kterými je město typické. Jako další bude provedena SWOT analýza pro odkrytí silných a slabých stránek města a jeho příležitosti a hrozby z pohledu vnějšího prostředí. Část bude zaměřena rovněž na současný potenciál města za pomoci realizačních, lokalizačních a selektivních faktorů. Závěrem budou shrnuty výsledky práce a následně navržena opatření a doporučení pro Uherské Hradiště, která dopomůžou městu rozvinout svůj potenciál a přilákat více spokojených návštěvníků.


15

3 Literární rešerše 3.1

Cestovní ruch

Cestovní ruch je v současné době považován za významný fenomén. Jako důležitá součást společensko-ekonomického života je nyní hlavním odvětvím světového hospodářství. Má pro stát řadu přínosů jako např. přispívání k příznivé platební bilanci, podíl na tvorbě hrubého domácího produktu a v neposlední řadě tvoří význačný zdroj devizových příjmů. Pro větší upřesnění uvádí Iveta Hamarneh (2014), že v současné době má přímý vliv cestovního ruchu na HDP 2,9% podíl a na zaměstnanosti 3,4% podíl. Mezinárodní cestovní ruch, který zahrnuje pohyby účastníků cestovního ruchu mezi státy, je nejširším pojmem z hlediska územní realizace cestovního ruchu. Světová organizace cestovního ruchu udává, že tvoří přibližně 25-30 % všech světových služeb. Je tak jedním z nejvýnosnějších ekonomických činností a hraje významnou roli v rozvoji většiny evropských regionů. Pro bližší představu podotýká Hrala (2013) ve své knize, že v období od roku 1950 do roku 2009 vzrostly příjmy z 2,1 miliard dolarů na téměř 850 miliard dolarů, tedy více než čtyřistakrát. Předpokládá tak, že tento dynamický rozvoj bude i nadále pokračovat. Odvětví cestovního ruchu má velký dopad také na regionální rozvoj, malé a střední podnikání, životní prostředí a v neposlední řadě na trh práce, kde vytváří významný zdroj pracovních příležitostí. Je také významnou součástí spotřeby a životního stylu obyvatel, neboť se značnou měrou podílí na vytváření vztahů mezi lidmi. Mezi cestovním ruchem a cestováním existuje silná spojitost, kterou nám přiblíží následující autoři. Z pohledu dvojice autorů Kysely a Zelenky (2013) je cestovní ruch komplexním společenským jevem, který zahrnuje aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí. K této definici Ryglová (2009) doplňuje, že tato dočasná změna místa pobytu může trvat nejvýše jeden rok a je doprovázena zpravidla ve volném čase za účelem rozvoje poznání, rekreace a většího propojení mezi lidmi. Orieška (1999) pojal cestovní ruch jako soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, a to zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení. Pravděpodobně nejrozsáhlejší definice je uvedena ve Výkladovém slovníku od Páskové a Zelenky (2002): „Cestovní ruch je komplexní a mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající společenský jev bez jakýchkoli pevně stanovitelných hranic, který je synergickým souhrnem všech jevů, vztahů a dopadů v časoprostorovém kontextu, souvisejících s narůstající mobilitou lidí motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti využití volného času, rekreace, cestování, poznání, sociální, kulturní a v dalších oblastech.“


16

Cestovní ruch, který je chápán jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou, lze rozdělit do jednotlivých sektorů:

Obr. 1 Hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu Zdroj: Cestovní ruch: soubor studijních materiálů, 2009

Zajímavý náhled na cestovní ruch má také dvojice autorů Zelenka a Kysela (2013), podle které je cestovní ruch spjat s bezprostředním získáváním nových informací a vjemů v různé podobě (obrazová, textová, zvuková, čichová, hmatová, chuťová atd.) v prostředí, které obsahuje velké množství nových informací, tj. mimo místo běžného pobytu účastníka cestovního ruchu. Podle názoru Šimkové (2013) jsou hlavními předpoklady pro turistické aktivity mír a globální klima, ale také demografické, ekonomické a jiné záležitosti. Cestovní ruch s sebou nese i stinné stránky. Má často negativní vliv na životní prostředí z hlediska využívání přírodních zdrojů a znečišťováním přírody. Ze sociálního pohledu se cestovní ruch svým působením může podílet i na změně chování obyvatel či systému jejich hodnot. Dopad jeho rozvoje se projevuje rovněž v ekonomické oblasti prostřednictvím skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje cestovního ruchu.

3.2

Typologie cestovního ruchu

Existuje celá řada různých kritérií systematiky cestovního ruchu. V odborné literatuře se nejčastěji dělí na formy a druhy cestovního ruchu, které jsou často mylně zaměňovány. 3.2.1

Formy cestovního ruchu

Formy cestovního ruchu korespondují s potřebami účastníků a jejich uspokojením. Jak v domácím, tak i v mezinárodním cestovním ruchu, jsou děleny na základní a specifické. Mezi základní formy cestovního ruchu trojice autorů Burian, Ryglová a Vajčnerová (2011) řadí:


17

 Rekreační – realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí, jako jsou lesy, hory; přispívá k regeneraci duševních a fyzických sil člověka a představuje nejrozšířenější formu v rámci celého cestovního ruchu  Kulturně poznávací – je zaměřený na poznávání historie, zvyků, kultury a tradic; cílem jsou památky, výstavy, festivaly aj.; stejně jako léčebný a lázeňský bývá často spojován s rekreační formou  Sportovně-turistický – jedná se o aktivní odpočinek či aktivní účast na sportovních činnostech  Léčebný a lázeňský – zaměřuje se na léčbu, prevenci, relaxaci a obnovu duševních a fyzických sil jednotlivce Specifické formy cestovního ruchu umožňují uspokojení potřeb nejrůznějších spotřebitelských segmentů a jsou výsledkem nastupujících trendů. Ke specifickým formám cestovního ruchu patří např. cestovní ruch seniorů, mládežnický, lidí s tělesným handicapem, venkovský, městský, kongresový, incentivní, chatařský, zábavní, gastronomický, náboženský a další. Mezi nově oblíbené specifické formy cestovního ruchu můžeme zařadit cykloturistiku, hipoturistiku, agroturistiku či golfovou turistiku. Iveta Hamarneh (2014) jako netradiční formy cestovního ruchu uvádí Voluntourism, Medical tourism, Responsible travel, Asketickou dovolenou, Dark tourism, Couchsurfing, Diaspora tourism, Geocaching a Gay tourism. 3.2.2

Druhy cestovního ruchu

Druhů cestovního ruchu může být v závislosti na zvolených kritériích spousta. Vyjadřují samotný způsob realizace cestovního ruchu. Francová (2003) je ve své knize uvádí následovně: 1. Členění z hlediska místa realizace 1.1. Domácí – účastníci nepřekračují hranici své země 1.2. Zahraniční – příjezdy a výjezdy za hranice daného státu 1.2.1. Aktivní - příjezd a pobyt zahraničních turistů v domácí zemi 1.2.2. Pasivní – vycestování vlastních občanů dané země do zahraničí a jejich pobyt v zahraničí 1.2.3. Tranzitní – průjezd územím určitého státu bez pobytu 1.2.4. Mezinárodní – souhrn veškerého zahraničního cestovního ruchu Aktivní a tranzitní cestovní ruch mají pozitivní vliv na platební bilanci, jelikož znamenají přínos peněz. Pasivní cestovní ruch má vzhledem k platební bilanci naopak negativní vliv. 2. Členění z hlediska způsobu účasti a formy úhrady nákladů 2.1. Volný (komerční) – účastník si cestu hradí sám a také sám rozhoduje o jejím zabezpečení


18

2.2. Vázaný (sociální) – za občana hradí cestu buď zcela či z části jiný subjekt, který zároveň rozhoduje 3.

Členění z hlediska způsobu a organizace zabezpečení průběhu 3.1. Organizovaný – cesta i pobyt jsou zajišťovány cestovní kanceláří 3.1.1. Individuální – účastník cestuje sám nebo s rodinou 3.1.2. Skupinový – cestuje kolektiv či jiná neformální skupina 3.2. Neorganizovaný – účastník si vše potřebné zajišťuje sám nebo částečně využívá služeb cestovní kanceláře

4.

Členění z hlediska délky účasti 4.1. Krátkodobý – délka pobytu činí maximálně 2 noci mimo místo obvyklého bydliště 4.2. Dlouhodobý – délka pobytu je minimálně 3 noci, nesmí být však delší než 6 měsíců

Ryglová (2009) rozšiřuje uvedená členění o další dvě: 5. Členění podle ročního období 5.1. Sezónní – probíhá v období nejvyšší koncentrace návštěvnosti místa 5.2. Mimosezónní – vyznačuje se nízkou návštěvností místa a často i sníženou nabídkou služeb 5.3. Letní 6.

5.4. Zimní Členění podle vlivu na životní prostředí 6.1. Tvrdý cestovní ruch – nebere ohled na environmentální, sociální a kulturní vnější prostředí; jedná se zejména o masový turismus všech podob 6.2. Měkký cestovní ruch – snaží se chovat šetrně a uvědoměle k prostředí, v němž se realizuje, a přispívat tak k trvale udržitelnému rozvoji turismu

Existuje mnoho dalších hledisek členění jako např. dle cíle cesty, použitého dopravního prostředku, destinace, způsobu ubytování atd.

3.3

Činitelé ovlivňující cestovní ruch

Základními podmínkami rozvoje cestovního ruchu jsou mír a příznivé mezinárodní klima. Ovlivňují ho však i další činitelé, kteří se zpravidla dělí na selektivní faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky. Jejich společným jevem je fakt, že se vždy projevují v prostorovém (územním) uspořádání. 3.3.1

Selektivní (stimulační) faktory

Tyto faktory mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu. Stimulují jeho vznik i rozvoj ve funkci poptávky. Jejich prostřednictvím se mohou využít podmín-


19

ky pro cestovní ruch v konkrétních oblastech. Určují nám, kdo do dané oblasti přijede, v jakém počtu a zda vůbec. Často bývají dále děleny na objektivní a subjektivní faktory. Dvojice autorek Palatková a Zichová (2011) mezi selektivní faktory řadí:  Politické faktory – mírové uspořádání světa, volný pohyb osob, disponibilní příjem, politický systém, politická stabilita aj.  Ekonomické faktory – ekonomický růst, růst národního důchodu, měnová stabilita, úroková míra aj.  Demografické faktory – růst počtu obyvatelstva, stárnutí populace, ekonomická aktivita, změny v sociální struktuře, hustota obyvatel, střední délka života aj.  Technicko-technologické faktory – informačně-komunikační technologie, rezervační systémy, úroveň dopravy aj.  Sociální faktory – životní styl, fond volného času, životní úroveň aj.  Ekologické faktory – vývoj infrastruktury, klima, krajina, geografická poloha aj. Ryglová (2009) přináší další dva druhy selektivních faktorů:  Psychologické faktory – motivace, vnímání a postoje účastníků  Administrativní faktory – právní předpisy, zákony, pasové a vízové podmínky, daňová legislativa aj. 3.3.2

Lokalizační podmínky

Lokalizační podmínky mají ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu druhotný význam, zaujímají však rozhodující postavení při konkrétním umístění jeho realizace. Vyjadřují schopnost krajiny poskytovat hodnoty vhodné pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Rozhodují tedy o funkčním využití konkrétní oblasti z hlediska přírodních možností a charakteru společenských podmínek či atraktivit. Hrala (2013) mezi selektivní faktory řadí přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo. Dále také společenské podmínky a atraktivity, které následně dělí na kulturněhistorické památky různého typu a zařízení a akce kulturního, sportovního či zábavního typu. 3.3.3

Realizační podmínky

Realizační podmínky zaujímají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu, neboť se prostřednictvím dopravy starají o využívání materiálně-technické základny, která podle trojice autoru Burian, Ryglová a Vajčnerová (2011) zahrnuje:  dopravu – patří mezi základní podmínky realizace; zajišťuje styk mezi výchozím místem účastníka a danou oblastí a rozhoduje o využívání prostoru cestovním ruchem


20

 infrastrukturu služeb – patří sem veškeré služby jako např. stravovací, ubytovací, průvodcovské či služby cestovních kanceláří, agentur a turistických informačních center aj. Všechny tyto služby podporují rozvoj turismu. Velmi důležitá je jejich nabídka, kvalita a kapacita, bez nichž by jinak nebylo možné přínos cestovního ruchu dlouhodobě udržet či dokonce navyšovat. Hodnotit úroveň realizačních faktorů lze např. dle počtu ubytovacích zařízení, počtu a skladby návštěvníků, počtu lůžek či míst u stolu apod.

3.4

Destinace cestovního ruchu

Pro vymezení destinace neplatí žádná oficiální kritéria ani administrativní hranice. Destinace cestovního ruchu značí cílové místo potenciálních návštěvníků, kteří vnímají území jako možnost uspokojení vlastních potřeb a požadavků během svého pobytu v daném území. Destinaci tvoří komplex nabízených služeb, za kterým stojí různé často nezávislé subjekty. Je tedy tvořena nabídkou, avšak doopravdy je definována vnímáním a potřebami účastníka cestovního ruchu, tedy z pohledu poptávky. Na destinaci cestovního ruchu můžeme nahlížet z několika rovin. Holešinská (2012) využívá následující přístupy: 1.

Geografický – obvykle člení území podle významných geografických celků (např. horské oblasti, moře, lázně, aj.) 2. Marketingový - pojímá destinaci jako produkt cestovního ruchu; vychází z potřeby co nejúčelnější propagace turistické nabídky území a přípravy konkurenceschopných turistických produktů místními a regionálními aktéry v těchto regionech 3. Územně-plánovací - člení území dle diferenciace funkčního využití území a prostorového rozložení cestovního ruchu a jeho aktivit Čtveřice autorů Vystoupil, Šauer, Holešinská a Metelková (2006) definuje destinaci cestovního ruchu jako komplexní produkt složený z mnoha dílčích produktů. Zákazníci ho rovněž často vnímají jako soubor atraktivních příležitostí. Rozvoj destinace je dlouhodobého charakteru, vyžaduje tak propojení a spolupráci všech zainteresovaných subjektů, jejichž cílem je prodej služeb v destinaci. Je pro ni tedy zásadní dlouhodobá image a účinné řízení (destinační management). Často zmiňovaná definice pochází od Biegra1, který pojímá destinaci jako geografický prostor, jenž si návštěvník vybírá jako svůj cíl cesty. V mezinárodním kontextu, tj. podle UNWTO2, je „destinace cestovního ruchu fyzické místo, ve kterém návštěvník přenocuje. Destinace má fyzické a administrativní hranice definující rozsah řízení, image a vnímání, které vytvářejí In Palatková, 2006 UNWTO neboli United Nations World Tourism Organization (Světová organizace cestovního ruchu) 1 2


21

konkurenceschopnost destinace. Sdružuje aktéry cestovního ruchu, kam spadají i místní obyvatelé, a vytváří tím síť (platformu) pro větší destinace.“ Obecně lze říci, že destinace cestovního ruchu je určitým celkem, který má jedinečné vlastnosti odlišné od jiných destinací, mezi které patří atraktivity, nabízené služby a infrastruktura cestovního ruchu. Buhalis3 (2003) popsal šest charakteristických komponent pro destinaci cestovního ruchu, jsou označovány jako „6A“. Attractions – primární nabídka cestovního ruchu, která kvalitou, množstvím a atraktivitou láká návštěvníky (přírodní a kulturně-historický potenciál) Accessibility a ancillary services – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace a pohyb za jejími atraktivitami; patří sem také služby používané především místními obyvateli (bankovní, poštovní, telekomunikační, zdravotnické apod.) Amenities – sekundární nabídka a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňuje pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit (sportovně-rekreační, ubytovací, hostinská, kulturně-společenská a jiná zařízení) Available packages – produktové balíčky Activities – možnost využití sportovních, kulturních a dalších zážitkových aktivit pro jednotlivé tržní segmenty Hodnotu destinace udává také její historie, kultura a tradice. 3.4.1

Specifika destinace

Mezi základní specifika destinace cestovního ruchu podle Nejdla (2011) patří:  Nezávislost na politických hranicích a původních přáních týkající se území destinace  Kvalitní personál  Minimální homogenita území, především vlastní značka a podobnost produktů Dalším specifickým znakem destinace je její proměnlivost, která se odvíjí od momentální cílové klientely, a relativnost, neboť segmentace poptávky umožňuje značnou variabilitu a pružnost jak v hledání návštěvníků, tak ve tvorbě destinačních produktů. Destinace je podle Nejdla (2011) za každé okolnosti:  Fyzickou jednotkou – konkrétní geografické území s fyzickou charakteristikou, reliéfem krajiny a atraktivitami, kterými láká stálé i nové návštěvníky  Sociálně – kulturní jednotkou – je tvořena historií i současným životem, společenstvím lidí, kulturou, tradicemi apod.  Mentální konstrukcí – zaujímá určitou představou v myslích skutečných i potenciálních návštěvníků

3

In Ryglová, 2009


3.5

22

Destinační management

Destinační management je forma řízení určité oblasti (destinace) za účelem zvýšení efektivity aktivit spojených s cestovním ruchem v rámci celého regionu, neboť každá turistická destinace potřebuje být odpovídajícím způsobem řízena. Nejčastěji používaná definice pochází z výkladového slovníku Páskové a Zelenky (2002), nahlíží na destinační management jako na „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci.“ Hesková (2006) dodává, že management destinací je v současné době účinným prostředkem pro možnost existence malých a středních podniků. Základním předpokladem k úspěchu je partnerství čili tzv. princip 3P, kterými jsou Public, Private a Partnership. Lze tedy říci, že destinační management je proces, který je založen na dobrovolné spolupráci mezi podnikatelskými a veřejnoprávními subjekty, pro něž je výhodné využití všech pozitivních dopadů tohoto spojení, nýbrž je mnohem efektivnější propagovat oblast jako harmonický celek než jen jako oddělená střediska. V České republice je destinační management v počáteční fázi rozvoje, na rozdíl od některých zemí západní Evropy, jak uvádí Ryglová (2009). 3.5.1

Organizace destinačního managementu

Řízení destinace vyžaduje existenci organizačních struktur čili institucí, které se zabývají aplikováním principů destinačního managementu v praxi. Jejich hlavní úlohou je zajištění fungování destinace jako celku neboli produktu cestovního ruchu. Nevyhnutelnou nutností je zapojení veřejného a soukromého sektoru, neboť bez jeho partnerství a společné kooperace a koordinace není možné zajistit jeho dlouhodobý rozvoj. Jednu z prvních definic vytvořil Pearce4 (1992), popisuje organizaci cestovního ruchu jako „organizaci s širokou základnou působící ve specifickém geografickém území, která spojuje různé sektory (odvětví) průmyslu cestovního ruchu“. Kromě pojmu organizace cestovního ruchu se můžeme setkat i s dalšími, např. společnost destinačního managementu, destinační společnost, turistická organizace, řídící organizace cestovního ruchu a další. Často se můžeme také setkat s pojmem destinační agentura, který používá Ryglová (2009). Její hlavní role spočívá ve zprostředkování výše zmíněných 3P spolupráce a komunikace a ve spojení relativně samostatných a právně zcela autonomních poskytovatelů služeb do jednoho celku, který vystupuje jednotně a je orientován na prodej klíčových produktů destinace. Jejich působení můžeme rozdělit na několik možných úrovní:  Lokální turistická organizace – např. Destinační management města Český Krumlov

4

In Palatková, 2006


23

 Regionální turistická organizace – např. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava  Národní turistická organizace – např. Czechtourism, Jihočeská centrála cestovního ruchu  Kontinentální turistická organizace – European Travel Commission (ETC)5

3.6

Marketing cestovního ruchu

Marketing cestovního ruchu se zabývá potřebami účastníků a hledáním možností jejich uspokojování, neboť pouze ze spokojených zákazníků se stávají stálí klienti. Takoví klienti poté šíří pozitivní reference o dané firmě (destinaci), což je z dlouhodobého hlediska primární. Rozsah uspokojení potřeb často těsně souvisí s dosaženou životní úrovní obyvatel. Marketing v cestovním ruchu tvoří klíčový faktor odlišení úspěšných a neúspěšných podniků. Všeobecně platí šest obecných specifik, které ovlivňují marketing služeb (odlišení od výrobků):  Nehmotnost – velkou nevýhodou služeb oproti statkům je nemožnost jejich vyzkoušení a posouzení dle lidských smyslů; úkolem poskytovatele je ukázka kvality čili zhmotnění služby, např. katalogy cestovních kanceláří, CD, DVD  Proměnlivost – u služeb nelze zajistit stejnou kvalitu jako je tomu u výrobku; kvalita služby je ovlivňována dovednostmi a úrovní zaměstnanců; i tatáž služba poskytnutá stejným zaměstnancem pro stejného zákazníka se může lišit  Pomíjivost – nemožnost uchování či skladování služeb; nevýhoda nastává při kolísavé poptávce, kterou nelze předem určit  Distribuční cesty – u služeb neexistují klasické distribuční cesty, neboť musí většinou přijít zákazník sám k poskytovateli nebo naopak  Podmíněnost nákladů – nelze stanovit přesnou částku fixních a variabilních nákladů na službu  Vztah služeb a provozovatele (vázanost) – většina služeb je neoddělitelná od osoby, která ji poskytuje, je tedy důležité dbát na to, aby si vzájemně nepřekáželi 3.6.1

Specifika služeb cestovního ruchu

Služby cestovního ruchu mají specifické charakteristiky, které u jiných služeb nenajdeme. Morrison (1989) vyhranil osm základních specifických zvláštností služeb cestovního ruchu:  Kratší expozitura služeb – u služeb cestovního ruchu jejich spotřeba probíhá během hodiny a kratší doby, a to i v případě návštěvy restaurací rychlého ob-

5

ETC neboli European Tourism Commission – Evropská komise cestovního ruchu


24

čerstvení, krátkých přepravních letů či návštěv cestovních kanceláří; je tak pro vykonání dobrého či špatného dojmu na zákazníka krátká doba  Výraznější vliv psychiky a emocí při nákupu služeb – na rozdíl od nákupu zboží, kde lidé používají především racionální uvažování, vzniká mnohem častěji citové pouto u služeb cestovního ruchu, neboť tento obor je oborem „práce s lidmi“, kde lidé jsou jak poskytovateli služeb, tak i jejich konzumenty  Větší význam vnější stránky poskytovaných služeb – zákazníci služeb mnohem více spoléhají na hmatatelné důkazy jako např. dekorace stěn, uniformy zaměstnanců apod.; podmiňují jejich hodnocení kvality daných služeb  Větší důraz na úroveň a image – z důvodu rozhodování zákazníků převážně na základě emocí musí firmy vyvinout velké úsilí pro vyvolání patřičných asociací; souvisí s tím rovněž odlišení se od konkurence  Složitější a proměnlivější distribuční cesty – v cestovním ruchu fyzicky neexistuje žádný distribuční systém, avšak mnozí zprostředkovatelé v cestovním ruchu významně ovlivňují nákupní rozhodnutí zákazníka; zprostředkovatelé jsou zákazníky považováni za odborníky, a tak berou jejich doporučení vážně  Větší závislost na komplementárních firmách – klient během své dovolené často nakupuje, zajde si ke kadeřníkovi, vyzkouší několik restaurací apod.; celková úroveň spokojenosti z cest je tedy závislá na mnoha zkušenostech, které má se všemi zainteresovanými firmami  Snazší kopírování služeb – většina služeb cestovního ruchu je snadno napodobitelná, jelikož obvykle nemůžou být chráněny patentem  Větší důraz na propagaci mimo sezony – výrazná propagace mimo sezony je spíše pravidlem než výjimkou, jelikož klienti plánují svou dovolenou dlouho dopředu, je tedy nutné rozběhnout propagaci v mimosezónním období; druhým důvodem je vzrůst tlaku na využívání existující kapacity

3.7

Marketing destinace

Koncepce marketingu se od koncepce managementu destinace ve svých principech příliš neliší, lze tedy hovořit o tzv. marketingovém řízení destinace. Management destinace ovšem zahrnuje širší okruh, který krom marketingových aktivit zahrnuje i řízení veškerých jejich vnitřních aktivit. Marketing v destinaci turismu lze podle Palatkové (2011) charakterizovat těmito osmi znaky:  Uspokojování zákaznických potřeb, přání a požadavků  Kontinuální proces (marketing je plynulou činností řízení, nikoli jednorázovým rozhodnutím)  Sled dílčích kroků v marketingu  Nutnost přijetí filozofie marketingu od všech subjektů v destinaci


25

 Identifikace a očekávání budoucích potřeb  Vzájemná vnitřní závislost subjektů (spolupráce)  Orientace na zisk  Vliv na společnost Coltman6 vymezuje marketing destinace jako filozofii řízení, stanovující umístění produktu na trh na základě spotřebitelské poptávky zjištěné výzkumem a předpověďmi s cílem realizace maximálního zisku. Palatková (2006) marketing destinace označuje jako duši marketingu v turismu, nazývá ji jako vědomou i nezáměrnou kooperaci, protože všechny subjekty v destinaci, ať chtějí nebo ne, spoluvytvářejí její charakter. Marketing destinace podle ní propojuje strategickou, taktickou a administrativní rovinu. 3.7.1

Strategický marketing destinace

Základem strategického marketingu destinace je ujasnění vize, poslání a cílů destinace. Představuje tedy způsob, jakým je možno jich dosáhnout. Po těchto krocích následuje proces segmentace trhu, jeho zacílení a umisťování destinace v myslích návštěvníků, které si dále přiblížíme. Jakubíková (2009) považuje strategii za základ celého marketingového řízení destinace, od níž se odvíjí činnosti všech pracovníků. Úkol strategického marketingu, jenž má dlouhodobý charakter, spočívá jak ve schopnosti odhadu budoucího vývoje destinace, tak hlavně v jeho schopnosti na dané změny reagovat s přihlédnutím ke zdrojům destinace. Horáková (2003) podotýká, že strategický marketing je plně soustředěn na zákazníka, vede organizační jednotky ke studiu a porozumění jeho potřeb a přání a učí je chápat způsob jeho myšlení. Existují též autoři, kteří nerozlišují pojmy marketing a strategický marketing, neboť zastávají názor, že hlavním účelem marketingu je vytváření dlouhodobých a vzájemně prospěšných vztahů mezi organizací a veřejností. Segmentace Analýza tržních segmentů je prvním krokem při postupu marketingové strategie destinace. Trojice autorů Pelsmacker, Bergh a Geuens (2003) popisuje segmentaci jako proces, kterým se zákazníci dělí do homogenních skupin, tj. skupin se shodnými potřebami, přáními a srovnatelnými reakcemi na marketingové a komunikační aktivity. Pomáhá tedy lépe identifikovat potřeby a přání skupin zákazníků a lépe jim tak přizpůsobit svou nabídku, což vede k hlavnímu důvodu realizace segmentace, kterým je vynaložení úsilí i peněz co nejefektivnějším způsobem. Tím, že pomáhá uspokojovat potřeby zákazníků v daném segmentu (daných segmentech) lépe než ostatní, získává konkurenční výhodu. Segmentovat lze např. podle geografie, demografie, účelu cesty, vztahu k produktu aj.

6

In Palatková, 2006


26

Targeting Po segmentaci následuje fáze targetingu neboli zacílení. Ta slouží k hodnocení atraktivity jednotlivých segmentů a následně se snaží vybrat jeden či více segmentů, na které se zaměří. Tomuto cílovému segmentu (cílovým segmentům) se dále přizpůsobí všechny marketingové aktivity, které povedou k maximalizaci efektu prodeje. Positioning Karlíček (2013) označuje positioning jako specifickou pozici, kterou má firma (destinace) zaujmout v mysli cílové skupiny oproti konkurenci. Ve své podstatě se jedná o jejich cítění, vnímání destinace. Velkou roli zde hraje jedinečnost, je tedy velmi důležité vyhnout se napodobování konkurence, mít odlišný charakter destinace. 3.7.2

Image destinace

Image je velmi důležitou součástí marketingu destinace, neboť záměrně i bezděčně ovlivňuje představy a očekávání zákazníka, tím pádem i poptávku po dané destinaci. Image oproti positioningu zaujímá skutečnou pozici destinace v myslích zákazníků a je významným mezníkem v procesu volby cíle jejich cesty. Kotler7 definuje image jako souhrn názorů, myšlenek a dojmů, které si osoba vytváří o objektu. Dvojice Zelenka a Pásková (2012) dodává, že image destinace je tvořena obrazem souhrnu vztahů, pocitů, obrazů a hodnocení, který je cíleně vytvářen o destinaci. Je tedy nutné, aby image destinace byla pravdivá a neztrácela tak na důvěře vůči svým klientům. Jeho konkrétní podoba je silně ovlivněna předchozí zkušeností, informacemi získanými z různých zdrojů, věkem, preferencemi druhů a forem cestovního ruchu, články, letáky atd. Bývá však spojována i s různými stereotypy, které mnohdy neodpovídají skutečnosti a narušují tak představu o dané oblasti. Klíčem k úspěchu každé turistické destinace je její diferenciace čili odlišení se od jiných destinací, které jsou konkurencí. Specifická a pozitivní image destinace je významným předpokladem pro její uplatnění na trhu. Trojice Burian, Ryglová a Vajčnerová (2011) dodává, že právě image je tím, co vytváří „značku destinace“. 3.7.3

Taktický marketing destinace

Po strategickém marketingu je taktický marketing následující fází marketingového řízení. Jeho hlavním úkolem je naplnit vize, poslání a cíle destinace pomocí marketingového mixu. Rozšířený marketingový mix pro cestovní ruch – „8P“ Základní marketingový mix je již od 60. let složen ze čtyř prvků neboli „4P“, které ve své podstatě vyjadřují nabídku správného produktu za správnou cenu propagovaného správným způsobem na správném místě. Dvojice autorů Foret a Foretová

7

In Burian, Ryglová, Vajčnerová, 2011


27

(2001) představují marketingový mix jako soubor taktických nástrojů, které může poskytovatel určitých služeb využívat pro získání konkurenceschopnosti svého produktu a pro jeho prosazení se na trhu. V oblasti cestovního ruchu destinace je základní marketingový mix rozšířen o další čtyři prvky, obsahuje tedy „8P“. Product (produkt) Produkt tvoří základ marketingového mixu. Důležité je rozlišit, v jakém smyslu o produktu hovoříme. Obecně ho lze vyložit jako cokoli, co lze na trhu nabízet k pozornosti, k získání, k používání nebo ke spotřebě jako např. předměty, místa, organizace, výtvory apod. Schejbal (2011) dodává, že v užším a výstižnějším slova smyslu je produkt obchodovatelný program nabízený poskytovatelem, ať se jedná o osamocenou službu (např. zajištění dopravy) nebo o celý balík služeb (ubytování, doprava, stravování, atraktivity atd.). Pásková a Zelenka (2002) ho blíže definují jako souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu. Typickým znakem produktu cestovního ruchu je závislost na přítomnosti klienta – spotřebitele, kdy výroba i spotřeba probíhají prostorově i časově současně. Price (cena) Cena je spolu s kvalitou základním faktorem ovlivňujícím výběr klienta. Podle dvojice aurtorů Horner a Swarbrooke (2003) by ceny, které destinace požaduje za své služby, měly být vyvážené tak, aby zákazníci byli ochotní je platit a zároveň, aby destinace dosahovala zisku. Cena by tedy měla odrážet hodnotu dané služby a z pohledu zisku jako jediná z prvků marketingového mixu tvoří výnosy. Má vliv zejména na výši a strukturu nákladů, nabídku konkurence a úroveň poptávky. Jak uvádí Palatková (2011), cena v turismu plní několik funkcí – funkci měřítka nákladů a objemu produkce, roli informační, roli obchodní a roli významného propagačního nástroje. Place (distribuční cesty; místo) Distribuční cesty určují, jakými cestami se produkt dostane na trh a k zákazníkovi, ať finálnímu či ke zprostředkovateli. Nepředstavují jen pouhý spojovací kanál, nýbrž přispívají rozšíření informací pomocí prezentací, diskuzí, blogů apod. Distribuce je dlouhodobější záležitostí, která vyžaduje perspektivní plánování a rozhodování. Charakter distribuce je ovlivněn mnoha faktory jako např. produktem destinace, strukturou zdrojových trhů, obchodními zvyklostmi aj. V turismu existují dvě podoby distribučních cest – přímá (od poskytovatele ke konečnému zákazníkovi) a zprostředkovaná (přes jednoho či více zprostředkovatelů). Dvojice autorů Foret a Foretová (2001) podotýká, že v případě cestovního ruchu lze otázku místa a s ním související distribuci chápat minimálně v následujících třech podobách:  Samotná atraktivita místa


28

 Poloha místa  Zajištění dopravní dostupnosti místa Promotion (propagace) Propagace dle Morrisona (1989) představuje nejvyšší procentní podíl marketingového rozpočtu, musí být tedy důkladně a pečlivě zpracován. Trojice autorů Burian, Ryglová a Vajčnerová (2011) za cíl propagace neboli marketingové komunikace považují vhodné popsání služby a oslovení cílového tržního segmentu tak, aby byla upoutána pozornost potenciálního zákazníka, jehož je třeba s produktem seznámit a vzbudit jeho zájem o daný produkt. Vyvolat tedy přání spotřebitele ke koupi a současně jej o koupi přesvědčit. V rámci marketingové komunikace rozlišujeme přímé a nepřímé propagační nástroje:  Přímé nástroje – představují adresné oslovení potenciálního zákazníka; patří sem zejména osobní prodej (ústní konverzace), databázový marketing, telemarketing, teleshopping, virální marketing aj.  Nepřímé nástroje – působí masově a neselektivně; nejčastěji se jedná o reklamu, product placement (umisťování produktů do audiovizuálního díla), public relations (vztahy s veřejností), podporu prodeje apod. Cílem marketingového mixu je sladit všechny složky dohromady do ideální kombinace. Vzhledem ke stále větší konkurenci a náročnějším zákazníkům, kteří vyžadují individuální přístup, je zapotřebí pečlivější a složitější přípravy a plánování. Základní marketingový mix je nutno rozšířit o další níže uvedené proměnné. People (lidé) Cestovní ruch je jako každý jiný druh služby závislý na kvalitě lidských zdrojů, tudíž jsou lidé základním faktorem ovlivňujícím kvalitu služeb. Velkou pozornost je třeba věnovat jak výběru zaměstnanců, tak výběru zákazníků, protože nevhodný zákazník může vyvolat nelibý konflikt s jinými skupinami lidí, které se vzájemně ovlivňují (např. v letadle, restauraci), a odradit tak spoustu jiných klientů. Foret a Foretová (2001) pokládají za nutné vést zaměstnance tak, aby pochopili, že úspěch celého podnikání záleží na práci a přístupu každého z nich. Složku lidé netvoří pouze zaměstnanci podniků a zákazníci, ale i místní obyvatelstvo. Package (balíčky služeb) Balíčky služeb nemají fyzickou podobu, představují komplexní celek skládající se z několika služeb. Jsou vytvářeny zákazníkovi na míru, má tedy záruku zážitku a také úspory času a finančních prostředků, neboť se balíček skládá ze souboru služeb za nižší cenu než v případě jednotlivých služeb. Slouží k uspokojování rozdílných potřeb zákazníků a pomáhají firmám zvládnout problém vyrovnanosti nabídky a poptávky či omezit neprodejnost zásob. Jsou též bonusem pro destinaci samotnou, dobře sestavený balíček totiž vede klienty k její větší návštěvnosti.


29

Programming (programování) Programování je úzce spjato s tvorbou zmíněných balíčků služeb a slouží ke zvýšení jejich atraktivity. Palatková (2006) definuje programování jako určité rozšíření produktu ve smyslu propojení a kombinace řady služeb s orientací na potřeby klientů a při využití specializovaných činností, programů nebo událostí, které zvyšují objem prodeje. Působí jako vynikající marketingová příležitost k podpoře prodeje destinace, jelikož stimuluje poptávku po destinaci a nárůst prodeje (zejména v mimosezonních obdobích). Partnership (partnerství) Partnerstvím se rozumí vzájemná spolupráce všech zúčastněných subjektů destinace při marketingovém úsilí, kteří jsou na sobě existenčně závislí. Partnerství je nezbytné především pro průnik destinace na mezinárodní trh, a také ze skutečnosti, že zákazník hodnotí svůj pobyt jako komplex (balíček), vzájemná výpomoc subjektů je tedy téměř naprostou nutností. Je nutno podotknout, že v praxi však nalézt univerzální kombinaci prvků marketingového mixu nelze. 3.7.4

SWOT analýza

SWOT analýza je jedním ze základních strategických nástrojů využívaných při analýze firemního prostředí. Rozsáhlé marketingové prostředí, jež na firmu působí a ovlivňuje ji, můžeme rozdělit do dvou kategorií – mikroprostředí a makroprostředí. SWOT analýza v okruhu mikroprostředí zjišťuje a hodnotí klíčové silné stránky (strengths) a slabé stránky (weaknesses) firmy. Morrison (1989) tuto část SWOT analýzy nazývá situační analýzou, která pomáhá v odpovědi na otázku „Kde nyní jsme?“. V oblasti makroprostředí zjišťuje příležitosti (opportunities) a hrozby (threats), kterým firma musí čelit. Lze se rovněž setkat s častým pojmenováním TOWS analýza. Podle Tomka (2001) je zapotřebí maximálně identifikovat, zhodnotit a rozvinout výčet proměnných, jejichž kombinací může podnik koncipovat právě ono strategické řešení, které se může stát předmětem optimalizačního výběru. Názor Kotlera8 spočívá naopak v názoru, že SWOT analýza by neměla klást příliš velký důraz na vnitřní faktory a identifikování hrozeb a příležitosti by měla omezit jen na ty, které odpovídají silných stránkám.

8

In Burian, Ryglová, Vajčnerová, 2011

Praktická část

30

4 Praktická část 4.1

Charakteristika a poloha Uherského Hradiště

Historické okresní město Uherské Hradiště se nachází v jižní části Zlínského kraje na levém břehu řeky Moravy. Z geografického hlediska město leží v předhůří Chřibů, které jsou součástí tzv. Dyjsko-moravské nivy v oblasti Dolnomoravského úvalu. Kromě pohoří Chřiby jsou v blízkosti též Bílé Karpaty. Okolí města tvoří rozmanitá krajina s lužními lesy9.

Obr. 2 Okres Uherské Hradiště Zdroj: http://mesta.obce.cz, 2013

Okres Uherské Hradiště v současné době čítá 48 obcí, z toho pouze 5 je měst se statutem. Dalšími okresními městy Zlínského kraje jsou Zlín, Kroměříž a Vsetín. Město spolu s Kunovicemi a Starým Městem, které se roku 1990 osamostatnily, tvoří městskou aglomeraci o téměř 40 000 obyvatelích. Město samotné k datu 31.12.2013 čítalo 25 48710 obyvatel, kteří se rozprostírají v městských částech, kterými jsou Mařatice, Rybárny, Sady, Míkovice, Vésky, Štěpnice a Jarošov. Rozloha města včetně zmíněných městských částí je 2 126 ha. Původně bylo město založeno jako královské Přemyslem Otakarem II. v roce 1257 a patřilo k jádru Velké Moravy, prvního státního útvaru západních Slovanů11.

http://www.uherske-hradiste.cz/mesto/ Městský úřad, osobní konzultace 11 http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_uherske_hradiste 9

10

Praktická část

31

Již odedávna je město samotným jádrem Slovácka, které se pyšní převážně svébytným folklórem, cimbálovou muzikou, dobrým vínem, pestrými kroji a dalšími tradicemi. Město se již čtvrtým rokem může chlubit titulem Historické město roku 201112. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. V blízkosti města se nachází hrad Buchlov a památná obec Velehrad, které činí z města atraktivní turistické centrum. Krom historických památek je Uherské Hradiště rovněž charakteristické velkým počtem cyklostezek. Pro mnoho návštěvníků je město významné díky svým každoročně pořádaným festivalům jako Letní filmová škola, Slovácké slavnosti vína a Festival hudebních nástrojů lidových muzik13. Tab. 1

Tabulka rajonizace cestovního ruchu

Turistický marketingový region Turistický region Přirozená turistická oblast

Jižní Morava Slovácko Uherskohradišťsko

Zdroj: www.mesto-uh.cz, 2013

4.2

Selektivní faktory

Selektivní faktory rovněž jako lokalizační a realizační podmínky slouží k hodnocení potenciálu cestovního ruchu14. 4.2.1

Ekonomika

V otázce nezaměstnanosti se Uherské Hradiště řadí mezi oblasti s menší (podprůměrnou) nezaměstnaností. Její míra byla k datu 28.2.2014 8,1 %. V porovnání s celým Zlínským krajem, jehož míra nezaměstnanosti se pohybovala okolo 8,7 %, je na tom tak Uherské Hradiště o něco lépe. V rámci celého okresu byla nezaměstnanost 7,8 %. Rovněž i ve srovnání s celou ČR je Uherskohradišťsko méně problematickou oblastí z pohledu nezaměstnanosti. Město disponovalo 18 916 zaměstnanými obyvateli. Ve městě bylo 23 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nejvíce nezaměstnaných spadá do věkové skupiny 20 – 34 let15. Průměrná hrubá mzda v Uherském Hradišti činila 21 042 Kč.16 Rovněž je charakteristické vysokým počtem ekonomických subjektů, kterých k výše uvedenému datu bylo 6 536, z nichž nejvíce s počtem 1537 hospodaří v oblasti velkoobchod, maloobchod a údržba a opravy motorových vozidel a 831 subjektů v průmyslu. Město je taktéž sídlem 4 094 živnostníků17. Ročenka města Uherské Hradiště 2012 http://www.mesto-uh.cz/Folders/1180-1-Informace+o+meste.aspx 14 Uvedené údaje odpovídají datu 31.12.2013. U údajů z jiného období bude toto datum uvedeno. 15 http://www.mpsv.cz/files/clanky/17702/rocenka_2013_v2.pdf 16 Městský úřad, osobní konzultace 17 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=592005&cislotab=MOS+ZV01 12 13

Praktická část

32

Obr. 3 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Uherské Hradiště Zdroj: www.odhadonline.cz, 2014

4.2.2

Demografie

Město Uherské Hradiště k datu 31.12.2013 čítalo 25 487 obyvatel, z toho 12 064 mužů a 13 423 žen. Procentuálně lze podíl žen z celkového počtu obyvatel vyjádřit 52,7 % a podíl mužů 47,3 %. V porovnání s koncem předchozího roku 2012, kde mělo Uherské Hradiště 25 343 obyvatel, se počet obyvatel zvýšil o 80 a jejich průměrný věk rok od roku roste, odpovídá věku 43 let. Nejčetnější věkový segment je v rozmezí 15-64 let, spadá do něj 67 % obyvatel. Na 1000 obyvatel připadá 3,5 lékaře. Nejméně četný segment se ocitá v rozmezí 0-14 let, tvoří přibližně 13 % místních obyvatel. Počet mladých lidí převyšuje počet důchodců, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro její rozvoj18. V průběhu roku 2013 se ve městě narodilo 235 a zemřelo 251 obyvatel. Lze tedy konstatovat, že přirozený úbytek je 16. Město během roku 2013 zaznamenalo 416 přistěhovaných lidí a 480 odstěhovaných. Zmíněný počet odstěhovaných obyvatel tedy o 64 obyvatel převyšuje počet přistěhovaných, což značí jistou míru ne příliš chvályhodné migrace19. Pozitivní skutečností je fakt, že za posledních deset let počet sňatků převyšuje počet rozvodů. Za rok 2012 bylo rozvedeno 301 manželských párů a 547 párů vstoupilo do manželského svazku20. 4.2.3

Ekologické podmínky

Životní prostředí Uherskohradišťska je nejlepší z celého Zlínského kraje. Oblast životního prostředí má v Uherském Hradišti na starosti odbor životního prostředí, který vede Ing. Květoslav Fryšták. Tento odbor vykonává činnosti v oblastech ochrany přírody a zemědělství, odpadového hospodářství, ochrany ovzduší, vodního hospodářství, lesního hospodářství, myslivosti a rybářství. Zajišťuje rovněž správu veřejné zeleně, dětských hřišť, městských hřbitovů a lesů21. Městský úřad, osobní konzultace http://www.regionservis.cz/databaze-mest-a-obci/obec/3629-uherske-hradiste 20http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/casova_rada_vybranych_ukazatelu_okresu_uherske_hradist e 21 http://www.mesto-uh.cz/Folders/1433-1-Odbor+zivotniho+prostredi.aspx 18 19

Praktická část

33

Na škále od 1 do 6, kde 1 značí nejlepší kvalitu ovzduší a 6 nejhorší kvalitu ovzduší, je Uherské Hradiště umístěno na stupni 2, tedy lepší průměr oproti jiným oblastem22. Pro lepší porovnání lze zmínit, že v rámci České republiky je nejčetnější stupeň 3. Slabší stránkou města je kvalita pitné vody, respektive její tvrdost. Ta se na škále od 1 do 5 s indexem 3,5 mmol/l řadí na 4. místo, tedy relativně tvrdou vodu23. Nevýhoda tohoto města rovněž spočívá v její tendenci k povodním, zejména v letních měsících z povodí řeky Moravy a jejím nejvýznamnějším přítokem řeky Olšavy. Byla však provedena protipovodňová zařízení, která by případným dalším povodním měla zabránit. Lesy pokrývají 30 % celkové plochy. Uherskohradišťsko patří k velmi chudým oblastem na nerostné suroviny. Těží se zde pouze štěrkopísky, cihlářské hlíny a kámen. Nížinná oblast kolem toku řeky Moravy je vhodná pro pěstování cukrovky, obilí, kukuřice, ovoce a zeleniny, ale nachází se zde rovněž ovocné sady a rozlehlé vinice. V celém okrese UH se nachází 279 ha orné půdy, tvoří tak největší podíl orné půdy ve Zlínském kraji. Podíl zemědělské půdy zde činí 59,1 %, nezemědělské tedy 40,9 %24.

4.3

Lokalizační podmínky

Lokalizační podmínky lze rozdělit na podmínky přírodního a společenského charakteru. Ve své podstatě rozhodují o funkčním využití konkrétní oblasti, v této práci tedy Uherského Hradiště. 4.3.1

Přírodní charakter

Na území Uherského Hradiště se nenalézá žádné chráněné ložiskové území, pouze v blízké Ostrožské Nové Vsi jsou těženy štěrkopísky a v Kunovicích cihlářské suroviny. Z hlediska půdních typů leží město v pahorkatinné části s převahou hnědozemí. Fauna a flóra Okolí města je charakteristické rozmanitou krajinou, přírodními rezervacemi a rozsáhlými lužními lesy s původní flórou a faunou. Lužní lesy a slepá ramena Moravy ukrývají lekníny, stulíky či obojživelníky. Mezi časté ptáky se řadí kormoráni, ledňáčci a další vodní ptáci. V lesích hojně hnízdí datli černí, strakapoudi a mnoho druhů pěvců. V blízkosti řek jsou stromové porosty tvořeny především vrbami a topoly25. Ze savců zde můžeme spatřit myšici lesní, veverky, srnčí a jelení zvěř

www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/actual_hour_data_CZ.html http://www.svkuh.cz/cz/jakost-pitne-vody/ 24 http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/zlinsky-kraj/obce-s-rozsir-pusobnosti/zivotni-prostredi/ 25 Slovácko: geografie místního regionu pro základní školy 22 23

Praktická část

34

i divoká prasata. Ze šelem je velmi četná liška obecná, kuna lesní a vzácně se vyskytuje i jezevec lesní26. Klima Oblast Uherského Hradiště, typické svou klimatickou různorodostí, která je dána členitostí terénu, spadá do teplé oblasti charakterizované dlouhým suchým létem, teplým jarem a podzimem a krátkou suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8,7 - 9,3 °C a dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek činí okolo 605 mm27. Přírodní atraktivity Oblast Uherského Hradiště a okolí zasahuje předhůří Chřibů, nivu řeky Moravy, zvlněnou krajinu v okolí Hluku a jihozápadní výběžky Vizovických vrchů. Na tomto území se nachází řada zajímavých území, například přírodní park Prakšická vrchovina mezi Uherským Hradištěm a Brodem či Stříbrnické paseky na úbočí Chřibů, které jsou samy o sobě vzácnou atraktivitou. Rovněž se zde nachází řada chráněných území, která budou dále blíže představena. V rámci samotného Uherského Hradiště se v městské části Mařatice nachází rozhledna Rovnina, která je postavena roku 2003. Tyčí se v nadmořské výšce 336 metrů, čítá 125 schodů a měří 49,5 metrů. Umožňuje atraktivní výhled na řeku Moravu a na masív Chřibů na západě, Bílé Karpaty na východě, Napajedelskou bránu, Hostýnské vrchy i Vizovickou pahorkatinu na severu28. Na pomezí Uherského Hradiště a Starého Města je vzácnou přírodní atraktivitou Baťův kanál na řece Moravě. Jedná se o historickou vodní „cestu", která je v současné době splavná od Otrokovic do Sudoměřic, posledním přístavem je Skalica na Slovensku. Při plavbě je velkou výhodou možnost využití přepravy jízdních kol, kterou nabízí Baťův kanál, o. p. s. Nabízí rovněž možnost zapůjčení motorových lodí, výletních turistických prámů a kánoí29. Na své si zde přijdou nejen milovníci vodní dopravy, nýbrž i cyklisté, neboť je Baťův kanál lemován cyklostezkou dlouhou více jak 80 km, na kterou dále navazují stezky a trasy v okolí včetně Moravských vinařských stezek. Cyklostezka je ideální pro dálkové cyklisty, rodiny s dětmi, in-line bruslaře, seniory a tělesně postižené, kteří ocení její rovinný povrch a přehledný terén. Město se rádo pyšní svými památnými stromy, které se zde rostou celá staletí. Mezi nejznámější patří Platan javorolistý a Platan východní, kteří se tu tyčí téměř 250 let a byli původně součástí komplexu jezuitských budov30.

http://www.uherske-hradiste.cz/oblast/13599/ Ročenka města Uherské Hradiště, 2012 28 http://www.cyklo-jizni-morava.cz/rozhledna-rovina-u-uherskeho-hradiste 29 http://www.slovacko.cz/trasa/413/cyklostezka-podel-batova-kanalu 30 http://www.uherske-hradiste.cz/oblast/13607/ 26 27

Praktická část

35

Pro milovníky krajiny je v nabídce několik naučných stezek. Nejznámější z nich je Kunovický les. Tato přírodovědná naučná stezka s 10 zastaveními představuje společenstvo lužního lesa nivy řeky Moravy s typickými druhy rostlin a živočichů. Na jednotlivých stanovištích jsou uvedeny i náměty na terénní výukové aktivity. Je vhodná pro pěší, provádí návštěvníky nenáročným rovinatým terénem a její délka je bezmála 4 km. Další zajímavou naučnou stezkou je Rochus, jehož délka činí 0,75 km a čítá 7 zastavení. Najdeme v ní nespočet historických a přírodních zajímavostí města31. Hojně navštěvovanou oblastí jsou Buchlovské Hory, které spadají do pohoří Chřiby, nacházející se v těsné blízkosti města v nadmořské výšce okolo 400 m. Pohoří je významné zejména díky památnému objektu Barborka a hradu Buchlov. Toto malebné lesnaté území rovněž ukrývá 12 maloplošných chráněných území (4 přírodní rezervace, 8 přírodních památek a 2 přírodní parky). Rovněž je pestrá její fauna a flóra. Na své si zde přijdou především motocyklisté, kteří zejména v jarním a letním období pro své vyjížďky využívají klikatou silnici vedoucí přes Buchlovské hory. Přibližně ve středu Chřibů se rozprostírá lyžařský svah Stupava, který do našeho okresu láká návštěvníky zejména v zimních měsících. Měří 350 metrů a je průměrně obtížná. Na tomto území se taktéž tyčí známá rozhledna Brdo, která je zároveň nejvyšším bodem pohoří. Je navštěvovaná zejména cyklisty. 4.3.2

Společenský charakter

Společenský charakter ukrývá nejen historické památky, nýbrž také společenské a kulturní akce, které jsou ve městě hojně navštěvované. Historické památky Jak již bylo zmíněno, Uherské Hradiště bylo roku 2011 oceněno jako Historické město roku. Lze tedy konstatovat, že milovníky historie město jistě nezklame. Patří k oblastem, kde se lidé usazovali už od pravěku. Nalezneme zde spoustu archeologických lokalit a nálezů z doby kamenné, bronzové i železné. Mezi nejznámější patří archeologické objevy z období Velké Moravy32. V jihovýchodní části města zvané Sady se rozkládá archeologická lokalita, národní kulturní památka zvaná Špitálky. Jedná se o pozůstatky významného církevního komplexu z období Velkomoravské říše, její realizace tedy proběhla na přelomu 8. a 9. století. Tehdejší komplex několika zděných sakrálních staveb spolu se studnou zanechal je v současnosti tvořen už jen jeho základy33. Mezi známé historické památky je nutné zmínit radnici v Prostřední ulici ze 14. století, která spojuje dvě hlavní náměstí, a to Masarykovo a Mariánské. Za dobu své existence dvakrát vyhořela, byla proto postupně rekonstruována. Zajímavostí je, že http://www.uherske-hradiste.cz/trasa/20/naucna-stezka-kunovsky-les http://www.uherske-hradiste.cz/oblast/13575/ 33 http://www.slovackemuzeum.cz/doc/82/ 31 32

Praktická část

36

její věž je vychýlená od své osy o více než 70 centimetrů. V této poloze byla zafixovaná při komplexní obnově dokončené roku 1995. Nejrozsáhlejším a nejcennějším monumentem kulturního dědictví v samém srdci královského města je Jezuitská kolej. Tato pevnost skýtala bezpečí a ochranu nejen svým obyvatelům, ale také chránila svou pozicí zemské i státní hranice. Její základy byly postaveny roku 1644. V roce 2012 proběhlo znovuoživení tohoto památného komplexu. Bývalá židovská synagoga je rovněž vzácnou kulturní památkou města. Byla postavena v roce 1875. V roce 1904 byla přestavěna a opatřena novorománským průčelím a doplněna kopulí. Ve čtyřicátých letech byla vypálena a po roce 1945 přestavěna na kulturní dům. V současné době slouží jako knihovna. Dalšími vzácnými historickými památkami města jsou Galerie slováckého muzea, Františkánský klášter, Kostel Zvěstování Panny Marie, Bývalý justiční palác, Fara na Masarykově náměstí, Historická budova gymnázia, Kaple Sv. Rocha, Kaple Sv. Šebestiána, Lékárna U Zlaté koruny, Portál na Masarykově náměstí a Slovácké muzeum. Jako město charakteristické svým dobrým vínem nabízí rovněž několik památných vinných sklípků, které najdeme ve vinařské oblasti města zvané Vinohrady34. Kulturní akce Mezi nejznámější pořádané kulturní akce, které obohacují každoroční kulturní kalendář města, patří festival Letní filmová škola, která je pořádána od roku 1964, po roce 2000 však zaznamenala úspěšný růst návštěvníků. Již řadu let je největším nesoutěžním filmovým festivalem v České republice. Při této příležitosti se sjíždějí obyvatelé všech koutů České republiky, dokonce i cizinci, v posledních letech se schází až na 5000 akreditovaných návštěvníků. Jejím hlavním pořadatelem je Asociace českých filmových klubů. Filmy jsou promítány v 7 sálech a 2 letních kinech rozmístěných po celém Uherském Hradišti. Její kouzlo spočívá rovněž v její velkolepé atmosféře35. Další velmi oblíbenou kulturní akcí ve městě jsou Slovácké slavnosti vína, které byly prvně zahájeny roku 2003. Jsou nejvýznamnější akcí svého druhu. Prezentují bohatost a rozmanitost tradiční lidové kultury v oblasti Slovácka. Jejím dějištěm jsou otevřené historické památky královského města Uherského Hradiště. Do programu se zapojuje více než 65 měst a obcí z okolí Uherského Hradiště. Představují se zde desítky folklorních souborů, cimbálových muzik i dechových kapel a společně s ochutnávkou vín, burčáku a regionálních gurmánských specialit vytvářejí zážitek pro desetitisíce návštěvníků36. V neposlední řadě je pořádán Mezinárodní festival hudebních nástrojů lidových muzik. Festival sleduje základní myšlenku prezentace lidových hudebních nástrojů různých etnik a srovnávání společných znaků i rozdílů v kultuře národů. Festival je

http://www.mesto-uh.cz/Folders/1533-1-Vyznamne+pamatky+mesta.aspx http://www.lfs.cz/festival/o-festivalu/ 36 http://www.slavnostivinauh.cz/o-akci 34 35

Praktická část

37

pořádán od roku 1999. Mezi českými folklorními soubory se objevují hojně též zástupci Maďarska a Slovenska37.

4.4

Realizační podmínky

Realizační podmínky tvoří pomyslnou spojku mezi účastníkem cestovního ruchu a danou destinací. Umožňují tedy prostřednictvím dopravy využívání materiálnětechnické základy, která se skládá z ubytovacích, stravovacích, sportovních a jiných zařízení a služeb. 4.4.1

Ubytovací zařízení

Hromadných ubytovacích zařízení v Uherském Hradišti najdeme celkem 12. Slabou stránkou je fakt, že ve městě nenajdeme pětihvězdičkové hotely. Ze sedmi hotelů jsou dva čtyřhvězdičkové, a to Hotel Slunce na Masarykově náměstí a Hotel U Hejtmana Šarovce, které jsou na trhu teprve několik let. Všechny ostatní jsou tříhvězdičkové. Lze podotknout, že kvalita a komfort ubytovacích zařízení s postupem času roste. Nenajdeme zde bohužel žádné chatové osady či kempy38. Tab. 2

Rozpis ubytovacích zařízení

Název ubytovacího zařízení Hotely Hotely garni Penziony Turistické ubytovny Ostatní nespecifikovaná zařízení

Počet 7 1 2 1 1

Zdroj: www.uherske-hradiste.cz/search/ubytovani, 2014

Negativní stránkou v otázce počtu ubytovacích zařízení města je jeho klesající trend, jak lze vidět v následující tabulce.

37

Ročenka města Uherské Hradiště

38http://apl.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=592005

Praktická část Tab. 3

38

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení

Datum 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012

Počet ubytovacích zařízení 10 10 9 8 8

Počet pokojů

Počet lůžek

209 220 214 212 197

431 450 427 413 370

Zdroj: http://vdb.czso.cz, 2014

4.4.2

Stravovací zařízení

Uherské Hradiště láká spoustu návštěvníků cestujících nejen za gastronomickým zážitkem, ale velmi často za noční zábavou. Z níže uvedené tabulky, sestavené z nejnovějších údajů, lze konstatovat, že stravovacích zařízení město poskytuje mnoho, v přesném počtu 130. Úroveň stravovacích služeb není právě na nejlepší úrovni, může si však každý jedinec vybrat z velkého množství těchto zařízení. Tab. 4

Rozpis stravovacích zařízení

Název stravovacího zařízení Restaurace Kavárny Čajovny Vinárny, vinné sklepy Pivnice Bary Cukrárny Zařízení rychlého občerstvení

Počet 36 12 2 17 12 29 7 15

Zdroj: www.uherske-hradiste.cz/search/stravovani, 2014

4.4.3

Sportovně-zábavní zařízení

V působnosti města je registrováno 45 sportovních subjektů provozujících 36 sportů a sportovních činností. Mimo to dalších 14 subjektů, jako Junák, Sokol apod., které se zaměřují na volnočasové aktivity. Město poskytuje zimní stadion pro bruslaře, hokejisty aj. Další možnosti sportovního využití je sportovní hala, která nabízí dva cvičební sály, spinning, posilovnu a fitness, tři squashové kurty a whirpool. Nechybí zde ani atletický stadion, volejbalové antukové a písčité kurty, hřiště pro petanque. Městský fotbalový stadion poskytuje travnaté fotbalové hřiště, posilovnu, saunu a tréninkové fotbalové hřiště s umělou trávou.

Praktická část

39

Nejnovějším zábavně-sportovním zařízením je aquapark, který obnáší krytý plavecký bazén, dětský bazén, wellness centrum, tři zážitkové bazény, dva otevřené venkovní bazény, tři venkovní sportoviště a dva tobogány. V městských částech město vlastní nabízí dalších sedm víceúčelových hřišť a dvě menší fotbalová hřiště. 4.4.4

Doprava

Uherským Hradištěm prochází významné silniční a železniční trasy. Město leží na křižovatce silnic I. třídy spojující Oloumouc, Přerov, Otrokovice, Hodonín a Břeclav, kde se napojuje na dálnici D2 Bratislava – Brno, která je pokračováním dálnice D1 z Prahy a Brna přes Uherské Hradiště do Trenčína. Uherskohradišťskou aglomeraci rovněž křižují mezinárodní železniční tratě, které jsou součástí tzv. II. železničního koridoru Českých drah umožňujících jízdu vysokorychlostních vlakových souprav. V těsné blízkosti města se nachází veřejné mezinárodní letiště, konkrétně v Kunovicích, je hlavním letištěm Zlínského kraje. Přestože provoz je současně omezen, je letiště do budoucnosti významnou příležitostí rozvoje města i celého regionu. Stále větší péče se věnuje dlouhodobému vytváření lepších podmínek pro cyklisty. Nově jsou vytvořeny cyklistické pruhy na místních a účelových komunikacích pro větší bezpečnost a přehlednost. Rovněž bylo za poslední roky zrekonstruováno několik cyklostezek, které propojují městské části a rovněž vedou přes nespočet obcí. Můžou je využívat jak pěší turisté, cyklisté, tak i in-line bruslaři39.

4.5

Typické formy cestovního ruchu

Dominující formou cestovního ruchu je na Uherskohradišťsku kulturně-poznávací cestovní ruch, neboť velmi vysoký potenciál města a jeho regionu je založen především na kulturním dědictví v nejširším smyslu. Centrum města bylo prohlášeno památkovou zónou s řadou výše zmíněných historicky cenných objektů. Přínosem jsou rovněž veškeré významné kulturní každoroční akce. K oblibě této formy cestovního ruchu přispívají tradiční řemesla, lidové zvyky a zejména unikátní slovácký folklor, za kterým přijíždí spousta návštěvníků. Město se již řadu let pyšní rovněž svou významnou krojovou historií v oblasti Dolňácka, která je reprezentována národopisným dětským souborem Dolina. Také rekreační forma cestovního ruchu má zde své místo. Značně se na tom podílí možnosti vyhlídkové plavby po Baťovém kanálu. V teplých jarních a letních měsících dominuje také vinařská turistika. Návštěvníci se můžou kochat vinohradskou oblastí oplývající vinařskými stezkami v krajní části města, kde můžou degustovat zdejší víno v památných vinných sklípcích. V této vinařské

39

Ročenka města Uherské Hradiště, 2012

Praktická část

40

oblasti se v létě pořádají také poznávací cyklistické výlety vinohradskou ulicí. Rovněž se pořádají již zmíněné hojně navštěvované Slovácké slavnosti vína. Dalším častou formou města je sportovně-turistický cestovní ruch, zejména pak cykloturistika, která zde zaznamenává velký rozvoj stejně jako v celé České republice, díky svým nově zrekonstruovaným cyklistickým stezkám40.

4.6 4.6.1

Organizace cestovního ruchu Národní úroveň

Na národní úrovni dominuje Ministerstvo pro místní rozvoj působící od roku 1996, které je ústředním orgánem státní správy, m. j. také na úseku cestovního ruchu. Působí v oblasti koncepčního rozvoje a podpory cestovního ruchu, zabezpečuje informační metodickou pomoc krajům, městům, obcím a jejich sdružením. Další významnou organizací cestovního ruchu na národní úrovni působí Česká centrála cestovního ruchu známá jako Czechtourism. Zřizovatelem této příspěvkové organizace je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tato marketingová organizace, zaměřená zejména na podporu příjezdového cestovního ruchu, v rámci svého poslání koordinuje státní všestranný rozvoj propagace cestovního ruchu u nás i v zahraničí41. 4.6.2

Regionální úroveň

V rámci regionální úrovně působí Region Slovácko - sdružení pro rozvoj cestovního ruchu. Úkolem tohoto dobrovolnického sdružení měst, obcí a právnických osob je koordinace v podobě doporučení a námětů hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje regionu ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu. Samotná marketingová činnost a tvorba a realizace projektů je prováděna nově budovaným destinačním managementem. Velkým přínosem bylo zejména sestavení průvodce regionem Slovácko, expozice regionu Slovácko, realizace propagačních a informačních tiskovin a jiných materiálů včetně suvenýrů a postupná standardizace a budování sítě městského informačního centra.

40http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravsky-kraj/regionalni-informace/o-kraji/jizni-

morava-turisticky-region/slovacko/ 41 http://www.mmr.cz/getmedia/656473c9-3527-4007-aafd-b09f029ea418/GetFile2_3.pdf

Praktická část

41

Obr. 4 Region Slovácko, sdružení pro rozvoj cestovního ruchu Zdroj: www.vychodni-morava.cz, 2014

4.6.3

Lokální úroveň

Obce a města (případně sdružení obcí nebo mikroregiony) jsou doposud hlavními subjekty rozvoje turismu v regionech. Svoji aktivitu na poli cestovního ruchu realizují prostřednictvím rozvoje a budováním turistické infrastruktury, provozování turistických informačních center, turistického značení apod. V centru města se nachází městské informační centrum (MIC), které spadá pod organizaci Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu. Kromě poskytování informací o regionu nabízí rovněž dárkové zboží ze Slovácka, regionální literaturu, vstupenky na koncerty a akce, cyklopůjčovnu, propagační materiály, prohlídky města s průvodcem a další. Významnou úlohou městského informačního centra je obsluha dvou webových stránek, prostřednictvím kterých se město oficiálně prezentuje42. V roce 2012 navštívilo městské informační centrum 67 314 lidí43.

4.7

Výzkum

Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, tedy zhodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu ve městě Uherské Hradiště, jsem se rozhodla pro výzkum za pomoci dotazníkového šetření široké veřejnosti a ověření hypotéz, které pomůžou ke zdárnému uskutečnění zadaného cíle. 4.7.1

Hypotézy výzkumu

Bude uvedena jedna hlavní hypotéza, která se týká zadaného cíle, a pět vedlejších hypotéz, jež se sice předpokládají, je však nutností jejich potvrzení či vyvrácení. Na základě těchto pěti vedlejších hypotéz poté bude ověřen předpoklad dané hlavní hypotézy. Tyto vedlejší hypotézy se zaměřují zejména na historický, přírodní potenciál a atraktivnost města pro různé věkové segmenty, ale také na atraktivnost

42 43

www.slovacko.cz, www.uherske-hradiste.cz Ročenka města Uherské Hradiště

Praktická část

42

z pohledu zábavy či kulturního dění. Ty následně objasní fakt, zda je město stále lákavé pro nové a své stálé návštěvníky. Hlavní hypotéza: Město Uherské Hradiště má potenciál pro svůj budoucí rozvoj v cestovním ruchu. Hlavní hypotéza slouží k potvrzení či vyvrácení faktu, zda má město skutečně i nadále potenciál pro svůj budoucí rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Hypotéza č. 1: Uherské Hradiště má dostatečný historický potenciál. První hypotéza se vztahuje k otázce č. 13 s písmenem g. Týká se historického potenciálu, ke kterému se vážou různé kulturně historické památky, zařízení a stavby, které značnou měrou přispívají atraktivitě města. Hypotéza č. 2: Město má dostatečný přírodní potenciál pro svůj rozvoj. Druhá hypotéza odkryje odpověď na otázku č. 13 s písmenem f. Předpokládá, že má město potenciál v oblasti přírodních atraktivit a možností, tedy parky, úroveň zeleně, řek, apod. Hypotéza č. 3: Město nabízí dostatečné množství kulturních a zábavních možností i věkovým skupinám, jako jsou lidé do 25 let a nad 60 let věku. Tato hypotéza se vztahuje k otázce č. 12. Je důležité svými atraktivitami zaujmout nejen populaci ekonomicky produktivních obyvatel, nýbrž i ostatní věkové kategorie jako mládež do 25 let a nad 60 let věku, včetně seniorů. Hypotéza č. 4: Město má potenciál v oblasti kulturního dění pro svůj budoucí rozvoj. Čtvrtá hypotéza se týká otázky č. 13 s písmenem h. Přiblíží pohled na celkový potenciál v oblasti kulturního dění, tedy umění, hudby a také kulturních akcí, které blíže rozvinou zájem návštěvníků o kulturu obecně. Hypotéza č. 5: Většinu návštěvníků zaujala destinace natolik, že mají v plánu do města znovu zavítat. Tato hypotéza se opírá o otázku č. 8. (současně i otázka č. 7). Na základě této hypotézy se předpokládá, že jsou lidé dostatečně spokojeni s návštěvou destinace natolik, že ji mají v plánu opět navštívit. 4.7.2

Dotazníkové šetření

V rámci uskutečnění hlavního cíle práce, tedy zhodnocení budoucího potenciálu rozvoje cestovního ruchu města Uherské Hradiště a odpovědi na tuto otázku, jsem se rozhodla pro primární marketingový výzkum. Jako nejlepší varianta se mi jevilo dotazníkové šetření široké veřejnosti, které pomůže přiblížit pohledy a názory jednotlivců na tuto problematiku v rámci města. Celý dotazník bude možný k náhledu v příloze práce.

Praktická část

43

Pro úspěšně sestavený dotazník jsem nastudovala danou problematiku, která mi blíže pomohla k formulování otázek. Významným dílčím cílem tohoto šetření bylo zjistit od místních obyvatel i návštěvníků, jaké služby či zařízení cestovního ruchu v Uherském Hradišti postrádají či by vylepšili pro svou maximální spokojenost. Aby byl dotazník dostupný všem věkovým kategoriím, zvolila jsem kromě elektronické varianty také papírovou podobu dotazníků, které jsem osobně doručila několika lidem, zejména seniorům. Snažila jsem se dosáhnout co nejvíce respondentů s odlišným bydlištěm, povoláním a věkovou kategorií, aby byla struktura dotazovaných co nejvíce pestrá. Dotazník byl určen primárně pro návštěvníky města a místní obyvatele, byl však vyplněn i lidmi, kteří město nikdy nenavštívili. Návratnost dotazníků činila 67 %. Samotné dotazníkové šetření probíhalo od 21.3.2014 do 10.4.2014. V posledních dnech výzkumu již nepřibývalo tolik odpovědí, i tak jsem obdržela 191 respondentů. V dotazníku se objevuje 18 otázek, z toho 5 sociodemografických a 1 filtrační, která oddělila dané místní obyvatele, návštěvníky Uherského Hradiště a ty, kteří město nenavštívili. Ze zbylých 12 otázek jsou 4 uzavřené, jedna otevřená a šest polootevřených pro možnost vlastního názoru. Poslední z nich je tzv. maticová, která obsahuje 12 kritérií týkajících se města, k jejichž hodnocení slouží bodovací škála od 1 do 5. Výzkumná témata se týkala historického, kulturního a přírodního potenciálu, úrovně ubytovacích, stravovacích služeb a sportovně-zábavního průmyslu. Objevují se též otázky, zda a jak byli návštěvníci s návštěvou města spokojeni, jaký dojem na ně město udělalo a jestli mají v plánu ho opět navštívit. 4.7.3

Segmentační složení respondentů

Z celkového počtu 191 respondentů se zúčastnilo šetření 85 mužů (44 %) a 106 žen (56 %), které odpovídaly obvykle sdílněji než muži.

Praktická část

44

Graf č. 1 Složení respondentů podle pohlaví Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, 2014

Jak můžeme vidět v následujícím grafu, nejčastější věkovou skupinou byli dospělí ve věkovém rozmezí od 21 do 40 let. Nejčastěji to byli zároveň studenti vysokých škol a týká se to 92 respondentů (48 %). Druhou nejčastější skupinou byla mládež do 20 let věku, kterých odpovědělo 43 (23 %). Třetí místo obsadili lidé od 41 do 60 let věku, v počtu 35 (18 %). Nakonec nejméně početnou skupinu, v celkovém počtu 21 respondentů (11 %), obsadili lidé nad 61 let, kteří byli rovněž nejčastěji seniory.

Graf č. 2 Složení respondentů podle věku Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, 2014

Převažující skupinou v rámci nejvyššího dosaženého vzdělání byli lidé se střední školou s maturitou, v celkovém počtu 103 (54 %). Základní či vyučené vzdělání označilo 45 dotazovaných (23,5 %) a téměř stejně početnou skupinou byli lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním, právě 43 (22,5 %).

Praktická část

45

V otázce současné ekonomické aktivity se zúčastnilo nejvíce studentů, a to v počtu 78 (41 %). Dále vyplnilo dotazník 53 zaměstnaných (28 %), 26 osob samostatně výdělečně činných (13,5 %), 20 seniorů (10,5 %) a 10 nezaměstnaných (5 %). Skupinku s nejmenším počtem dotazovaných tvořily 4 ženy na mateřské dovolené (2 %). V rámci bydliště se zúčastnili průzkumu lidé z 9 krajů. Pochopitelně převažovali respondenti ze Zlínského kraje, kde se rovněž město Uherské Hradiště nachází, bylo jich 132 (69 %). Již méně dotazovaných pocházelo z Jihomoravského kraje, a to v počtu 22. Z Olomouckého kraje odpovědělo 12 lidí, z Moravskoslezského kraje 8, z Vysočiny i Prahy 6 a ze Středočeského i Pardubického kraje po dvou respondentech. Posledním krajem byl Královéhradecký, kde odpověděla jedna osoba.

Zlínský kraj Vysočina Ústecký kraj Středočeský kraj Praha Plzeňský kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Královéhradecký kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj 0

20

40

60

80

100

120

140

Graf č. 3 Složení respondentů podle místa bydliště (kraj) Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, 2014

4.7.4

Vyhodnocení výsledků výzkumu

Úvodní filtrační otázka oddělila respondenty podle toho, zda v Uherském Hradišti bydlí, navštívili ho či ho nenavštívili vůbec. Z následujícího grafu je patrné, že největší část respondentů je místních, tedy bydlí v Uherském Hradišti. Jejich počet je 84, což je o 2 více než dotazovaných, kteří nejsou místní, avšak město alespoň jednou navštívili. Nejméně, s počtem 25, je respondentů, kteří v Uherském Hradišti nebydlí ani ho nikdy nenavštívili.

Praktická část

46

Graf č. 4 Rozdělení respondentů podle skutečnosti, zda jsou místními či návštěvníky či ani jedno Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, 2014

Odpověď „Ano, bydlím v Uherském Hradišti,“ Z 84 dotazovaných s místem bydliště v Uherském Hradišti je 44 žen (52 %) a 40 mužů (48 %). Věkově spadala největší skupina respondentů do rozmezí 21 – 40 let, a to s počtem 43 (51 %). Druhou nejčastější skupinou byli lidé do 20 let věku, kterých bylo 18, následně pak 16 dotazovaných v rozmezí 41 – 60 let věku a 7 ve věku nad 61 let. Nejčastějším dosaženým vzděláním bylo středoškolské s maturitou, které se z celkového počtu 84 dotazovaných týká 47 respondentů (56 %), 20 dotazovaných je vyučeno či má základní vzdělání a 17 má vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. Nejvíce místních obyvatel, kteří se účastnili mého průzkumu, jsou zaměstnaní, jejich počet dosahuje čísla 30 (36 %). S velmi podobným počtem, 29, se účastnilo studentů, dále 11 osob samostatně výdělečně činných, 6 seniorů, 5 nezaměstnaných a pouze 3 ženy na mateřské dovolené. S nutným očekáváním na otázku, ve kterém kraji respondenti bydlí, odpověděli všichni Zlínský kraj, kde se město Uherské Hradiště rozprostírá. U otázky, jaký druh ubytovacího zařízení by v Uherském Hradišti potřeboval zdokonalit, byla možnost více odpovědí včetně svého vlastního názoru. Nejčastěji zaškrtnutými odpověďmi byly kempy (36krát), dále penziony (27krát), hotely (21krát) a nejméně motely (13krát). Časté odpovědi kempů se dle mého názoru daly předpokládat, neboť se ve městě kempy nenachází. U možnosti vlastní odpovědi napsali 3 respondenti, že neví, dvakrát se objevila odpověď ubytovny, jedenkrát squatting a pronajímatelné chaty či domky v okolí. Další otázka se týkala stravovacích zařízení, která by dle názorů dotazovaných potřebovala zdokonalit. I zde rovněž byla možnost vícero odpovědí s volbou vlastního názoru. Nejčastější odpověď patřila restauracím (35krát). Stejný počet, odpovídající 28 odpovědím, měly hostince a bistra. Nejmenší položku z možných odpovědí na výběr obsadily pizzerie. Dvakrát se ve volbě vlastního názoru objevily odpovědi „nevím“ a jedenkrát „všechny“. Zajímavým názorem byly 2 odpovědi,

Praktická část

47

které se týkaly speciálních restaurací, např. konkrétně pro lidi s alergií na lepek či pro milovníky výhradně vegetariánského pokrmu. U volby atrakcí, kterou místní respondenti ve svém bydlišti postrádají, bylo nejčastější odpovědí tematické parky (34krát), dále botanické zahrady (22krát), zoologické zahrady (21krát) a hvězdárny (16krát). Rovněž se objevily 4 odpovědi „žádné“, dvakrát laser game a rovněž dvakrát lanové centrum. Po jedné odpovědi byly zaznamenány lyžařský svah, indoorová střelnice, golfové hřiště, bobová dráha a veřejné sportoviště. Na otázku, která věková skupina nemá dostatečné množství zážitkového a kulturního vyžití, označilo nejvíce lidí, 30, věkové rozmezí 15 – 30 let věku. Na dalším místě se vyskytuje skupina od 46 – 60 let s 19 odpověďmi. Patnáct odpovědí patří skupině od 61 let věku a po deseti odpovědích byly zaznamenány odpovědi v rozmezích 31 – 45 let věku a u mládeže do 14 let. Poslední otázka, která se týkala místních obyvatel, obsahovala 12 faktorů souvisejících s úrovní a kvalitou Uherského Hradiště. Pro hodnocení byla k dispozici bodovací škála od 1 do 5, kde 1 znamenala nejlepší a 5 nejhorší ohodnocení. Tab. 5

Hodnocení kritérií od místních obyvatel

Název kritéria Rozmanitost ubytování vyhovující pro všechny segmenty Rozmanitost stravování vyhovující pro všechny segmenty Dopravní dostupnost Kvalita a dostupnost poskytovaných informací (informační centra) Historické atraktivity Přírodní atraktivity Kulturně-společenské atraktivity (slavnosti, festivaly) Úroveň sportovního vyžití Večerní zábava (bary, kluby) Úroveň místních cen Ochota místních obyvatel Pocit bezpečí

Průměrné hodnocení

Nejčastější hodnocení

2,64

3

2,60

3

2,16

2

2,38

2

2,02 2,59

1 3

1,89

1

2,09 2,54 2,83 2,67 2,55

2 3 3 3 2

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, 2014

Nejlépe hodnoceným faktorem byly kulturně-společenské atraktivity, mezi které se řadí již zmíněné proslulé Slovácké slavnosti vína či Letní filmová škola aj. S průměrnou známkou 2,02 uspěly historické atraktivity, jak se jistě dalo očekávat vzhledem k historickému bohatství města. Nejhůře oznámkovanými faktory byla úroveň místních

Praktická část

48

cen a ochota místních obyvatel. Ne příliš chvályhodné hodnocení získaly též přírodní atraktivity a rozmanitost stravování a ubytování vyhovující pro jednotlivé segmenty. Slušné hodnocení (2,16) získala dopravní dostupnost, neboť se ve městě vyskytují v podstatě všechny druhy dopravy, hojně zejména silniční a železniční. Slabé hodnocení se týkalo rovněž pocitu bezpečí. Domnívám se, že je to zejména z důvodu frekventované a méně přehledné dopravy a některým pustým objektům a místům, která nejsou často hlídána strážníky. Odpověď „Nebydlím v Uherském Hradišti, ale navštívil/a jsem ho.“ Dotazovaných, kteří sice nebydlí v Uherském Hradišti, avšak jej alespoň jednou navštívili, bylo v celkovém počtu 82. Z tohoto celkového množství bylo 48 žen (58,5 %) a 34 mužů (41,5 %). Výrazně nejpočetnější skupinu tvořili lidé v rozmezí 21 – 40 let, kterých bylo 34 (41,5 %). V rozpětí do 20 let věku odpovědělo 18 respondentů, 16 patřilo do rozmezí 41 – 60 let a nejmenší skupina patřila lidem od 61 let věku, jež bylo 14. Více než polovina dotazovaných, konkrétně 42 (51 %), dosáhli středoškolského vzdělání s maturitou. Vyučených či se základním vzděláním odpovědělo 23 a 17 dotazovaných se pyšní vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním. Nejvíce návštěvníků, kteří zavítali do Uherského Hradiště, tvořili studenti s počtem 32 (39 %). Dalšími zúčastněnými při průzkumu bylo 22 zaměstnaných, 10 osob samostatně výdělečně činných, 14 seniorů, 3 nezaměstnaní a jedna žena na mateřské dovolené. Podle jistého očekávání spadá nejvíce návštěvníků Uherského Hradiště do Zlínského kraje, v přepočtu 54 dotazovaných (66 %). Další kraje jsou zde zastoupeny již mnohem méně. Jihomoravský kraj je bydlištěm 9 respondentů, Olomoucký kraj zastupuje 6, Moravskoslezský kraj 4, Praha a Vysočina 3, Středočeský kraj 2 a Pardubický kraj pouze jednoho. Je vcelku pochopitelné, že do Uherského Hradiště nezavítají tak často lidé ze vzdálených krajů. Na otázku, kolikrát jednotlivci navštívili Uherské Hradiště, odpovědělo 10 z nich, že pouze jedenkrát. Do rozmezí dvou až čtyř návštěv tohoto města se zařadilo 6 respondentů. Převážná většina, s počtem 66 respondentů (80 %), tedy označila, že město navštívili vícekrát, resp. více než čtyřikrát. Zejména zřejmě z důvodu, že spousta dotazovaných bydlí v okolních obcích, mají tak město blízko. Z následujícího grafu je patrné, že nejčastějším hlavním důvodem návštěvy Uherského Hradiště byl kulturní zážitek (36krát). Dalšími velmi častými důvody byla návštěva příbuzných či přátel (32krát), pracovní cesta (23krát) a sportovní zážitek (19krát). Historické památky byly hlavním důvodem pro 15 dotazovaných. U možnosti vlastní volby bylo nejčastěji vyplněno studium (9krát), dále vyřizování na úřadech, návštěvy nemocnice či lékaře a nákupy. V rámci návštěv Uherského Hradiště u lidí, kteří se zde ocitli pouze jedinkrát, byly hlavním důvodem právě historické památky a kulturní zážitek, kterými město hojně disponuje.

Praktická část

49

Graf č. 5 Složení respondentů podle hlavního důvodu návštěvy Uherského Hradiště Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, 2014

Další otázka pro návštěvníky Uherského Hradiště se týkala typu ubytování, ve kterém přenocovali. Nejčastější odpovědí (38krát) se objevila návštěva s přenocováním u příbuzných či přátel, v procentuálním vyjádření 46 %. Druhé místo (34krát) patřilo návštěvníkům města bez noclehu čili bez ubytování. Respondentů ubytovaných v hotelu bylo pět, tři v penzionu a pouze dva v motelu. Následující otázka byla povinná, otevřenou formou zjišťovala, co se návštěvníkům vybaví při vzpomínce na město Uherské Hradiště. Odpovědi tedy pochází od všech 82 návštěvníků. Nejčastější z nich, konkrétně u 23 respondentů, byly napsány odpovědi typu „pěkné město“ či „historické město“. Na druhém místě s počtem 9 odpovědí se umístily kulturní akce. Objevili se dokonce jedinci, kteří napsali konkrétní kulturní akci, nejčastěji to byla právě Letní filmová škola a Slovácké slavnosti vína, kterých bylo u obou zaznamenáno po šesti odpovědích. Sedm návštěvníků na vzpomínku na Uherské Hradiště odpovědělo diskotéky a střední školu. Rovněž byly časté vzpomínky na Slovácké divadlo (6krát), víno (5krát). Volejbal, zábava, aquapark, kavárny, kino a dopravní zácpy byly každá zaznamenány po třech či čtyřech odpovědích. Odpovědi, které se objevily pouze od jednoho člověka, zde nebudou, z důvodu velkého počtu respondentů, vypsány. Nejvíce v Uherském Hradišti návštěvníky zaujalo historické centrum, které si oblíbilo 41 jednotlivců (50 %). Další častou odpovědí, s počtem 31 dotazovaných, bylo Slovácké divadlo. Pouze o dva respondenty méně přináší zmínku o vinohradech a vinných sklípcích. Aquapark zaujal 27 jednotlivců a možnosti sportovního vyžití 18 z nich. Vzhledem k možnosti vlastní odpovědi byla po jedné odpovědi zaznamenána kasárna, kavárny, kulturní akce a fotbal. Netradiční odpovědí bylo „všechno“, což může jistě destinaci jedině potěšit. Na otázku, která se týkala celkového dojmu z navštíveného města, odpověděla většina lidí „poměrně dobrý“, která odpovídá známce 2, v celkovém počtu 34

Praktická část

50

dotazovaných (41 %). Obdobný počet, tedy 31 respondentů (38 %), zaznamenala známka 1 neboli velmi dobré hodnocení. Neutrální hodnocení pocházela od 15 dotazovaných. Potěšující zprávou je, že hodnocení „spíše špatný“ pocházelo pouze od 2 osob a možnost „špatný“ neoznačil nikdo.

Graf č. 6 Složení respondentů dle celkového dojmu z Uherského Hradiště Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, 2014

Pozitivním zjištěním bylo, že valná většina dotazovaných návštěvníků, v počtu 59 (72 %), odpověděla, že má v plánu město znovu navštívit. Dalších 12 tvrdí, že spíše ano, resp. spíše navštíví, a 9 ještě neví. Objevil se tu i respondent, který udává, že město určitě již nenavštíví, a rovněž jeden respondent, který tvrdí, že spíše ne. U následující tabulky najdeme názory respondentů na druhy ubytovacího zařízení, které by podle nich potřebovala zdokonalit. Byla rovněž možnost vícero odpovědí. Tab. 6

Počet respondentů zastávající názor nedokonalého druhu ubytovacího zařízení

Druh ubytovacího zařízení Kempy Penziony Hotely Motely

Počet respondentů 20 22 19 13


Byla zde ponechána i možnost vlastní volby. Dvacet dotazovaných přiznalo, že neví, neboť obvykle nemají přehled nebo zde nikdy ubytovaní nebyli. Pět neshledává žádné ubytovací zařízení jako nedokonalé, resp. s potřebou zdokonalení, což je jistě chvályhodným zjištěním. V druhé tabulce lze vidět, jaký druh stravovacího zařízení by návštěvníci navrhovali zdokonalit. Převážná většina uvedla restaurace. Vysoký počet

Praktická část

51

zaznamenaly též bistra a pizzerie. U volby vlastní odpovědi se dvakrát objevily rychlé občerstvení a jedenkrát kavárny a sushi restaurace. Tab. 7

Počet respondentů zastávající názor nedokonalého druhu stravovacího zařízení

Druh stravovacího zařízení Restaurace Bistra Pizzerie Hostince Rychlé občerstvení Sushi restaurace Kavárny

Počet respondentů 26 23 20 14 2 1 1


Rovněž i zde se objevily odpovědi respondentů (v počtu 9), kteří neví, jaký druh stravovacího zařízení by potřeboval zdokonalit. Žádnou potřebu zdokonalování stravovacího zařízení podotklo 5 dotazovaných. V otázce atrakcí, které návštěvníci ve městě postrádají, se v nejhojnějším počtu (33krát) objevovala odpověď „tematické parky“. Osmadvacet dotazovaných označilo zoologickou zahradu, čtyřiadvacet hvězdárnu a jedenáct botanickou zahradu. Objevili se i 3tři jednotlivci, kteří podotkli, že jim ve městě žádné atrakce nechybí. Překvapily mě názory některých respondentů, kteří uvedli bikepark, lanové centrum a závodní dráhu. Na následující otázku, která se týkala věkových skupin, jež nemají ve městě dostatečné množství kulturního a zážitkového vyžití, odpověděla většina věkové rozmezí 15 – 30 let (32 %). Toto rozpětí nejčastěji označili rovněž místní obyvatelé. Další pořadí obsadili lidé starší 61 let (23 %) a velmi podobné výsledky byly zaznamenány rovněž u mládeže do 14 let (22 %). Pouhých 8,5 % připadá věkové skupině 31 – 45 let.

Praktická část Tab. 8

52

Hodnocení kritérií od návštěvníků města

Název kritéria Rozmanitost ubytování vyhovující pro všechny segmenty Rozmanitost stravování vyhovující pro všechny segmenty Dopravní dostupnost Kvalita a dostupnost poskytovaných informací (informační centra) Historické atraktivity Přírodní atraktivity Kulturně-společenské atraktivity (slavnosti, festivaly) Úroveň sportovního vyžití Večerní zábava (bary, kluby) Úroveň místních cen Ochota místních obyvatel Pocit bezpečí

Průměrné hodnocení

Nejčastější hodnocení

2,64

3

2,59

3

2,16

2

2,38

2

2,05 2,59

1 3

1,88

1

2,08 2,54 2,83 2,67 2,55

2 3 3 3 2


Dle mého názoru překvapujícím zjištěním byly výsledky porovnání výše uvedených tabulek s kritérii ovlivňující kvalitu města jako destinace u místních obyvatel a návštěvníků města, neboť jsou z hlediska průměrného hodnocení téměř totožné. Rozdíly se pohybují pouze v nepatrných odchylkách. Lze konstatovat, že nejlepší hodnocení byla udělena kulturně-společenským atraktivitám, historickým atraktivitám a úrovni sportovního vyžití, kterými se město skutečně pyšní. Oproti tomu nejhůře ohodnoceným kritériem byla úroveň místních cen, jež je v mnoha stravovacích a ubytovacích zařízení zřejmě přehnaná. Slabé hodnocení se týká také pocitu bezpečí, pravděpodobně možná vzhledem k častým krádežím či frekventovanému provozu v odpoledních hodinách všedních dnů. Jak můžeme vidět, návštěvníci města nejsou příliš spokojeni s ubytovacími ani stravovacími službami, stejně jako jeho obyvatelé. Odpověď „Ne a nikdy jsem ho nenavštívil/a.“ Tato nejméně početná skupina lidí, kteří nikdy nenavštívili Uherské Hradiště, zde nebude nijak blíže specifikována. Pro porovnání pouze podotknu, že je tvořena 25 respondenty (13 % z celkového počtu), z toho 11 muži a 14 ženami. Největší část z nich (56 %) jsou lidé ve věku 21 – 40 let. Stejné procento respondentů má středoškolské vzdělání s maturitou a 68 % je studentů středních či vysokých škol. Mým velkým překvapením bylo, že největší zastoupení pochází z Jihomoravského kraje (36 %), který sousedí se Zlínským krajem. Rovněž ze zmiňovaného Zlínského kraje

Praktická část

53

pocházela velká část dotazovaných (16 %), kteří město nikdy nenavštívili, byť právě v něm se město nachází. 4.7.5

Ověření hypotéz

Hypotéza č. 1: Město Uherské Hradiště má dostatečný historický potenciál. Z pohledu návštěvníků i obyvatel města je zřejmě právě díky svým historickým památkám město atraktivní. Vypovídá o tom rovněž fakt, že nejvíce respondentů toto kritérium ohodnotilo známkou 1, tedy nejlepší. Průměrná známka je na čísle 2, resp. chvalitebné hodnocení. Vzhledem ke kapacitě historických památek a staveb, které byly blíže popsány a uvedeny výše, není pravděpodobně velkých pochyb o potenciálu města z tohoto pohledu. Hypotéza tak byla potvrzena. Hypotéza č. 2: Město má dostatečný přírodní potenciál pro svůj rozvoj. Nejčastějším ohodnocením tohoto kritéria byla známka 3, jeho průměr je pak na čísle 2,59. Lze konstatovat, že toto hodnocení patří v porovnání s ostatními kritérii k nejhorším. Ve městě se sice nachází několik zachovalých parků a řeka Morava, která slouží jak k plavání, rybaření, tak sjíždění, je však Uherské Hradiště poseto mnoha firmami, supermarkety a rušnými silnicemi. Domnívám se tedy, že přírodní potenciál města není právě její chloubou. Na základě těchto skutečností byla hypotéza vyvrácena. Hypotéza č. 3: Město nabízí dostatečné množství kulturních a zábavních možností i věkovým skupinám, jako jsou lidé do 26 let a nad 60 let věku. Na otázku č. 12 vyjádřilo 56 respondentů (34 %) názor, že nedostatek kulturního a zábavního vyžití mají lidé právě v rozmezí 15 – 30 let. Dalších 34 respondentů (20,5 %) potvrdilo, že se tento problém týká i lidí nad 60 let. Na základě těchto faktů konstatuji, že hypotéza byla vyvrácena a je podrobněji diskutována na konci práce v části diskuze a doporučení. Hypotéza č. 4: Město má potenciál v oblasti kulturního dění pro svůj budoucí rozvoj. Průměrné hodnocení tohoto kritéria je 1,88. Ze všech kritérií vyšlo tedy jako nejlepší. Město je tak nepochybně navštěvované právě díky kulturním záležitostem a dění, které již byly dříve blíže představeny. Domnívám se, že Uherské Hradiště tak má zřejmý potenciál v oblasti kulturního dění. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 5: Většinu návštěvníků zaujala destinace natolik, že mají v plánu do města zavítat znovu. Vzhledem ke skutečnosti, že 95 % návštěvníků odpovědělo, že se určitě či spíše ještě někdy plánují vrátit do Uherského Hradiště, hypotézu potvrzuji. A to i díky skutečnosti, že v úhrnu 80 % návštěvníků udalo, že je destinace buď velmi zaujala či spíše zaujala.

Praktická část

54

Hlavní hypotéza: Město Uherské Hradiště má potenciál pro svůj budoucí rozvoj v cestovním ruchu. Na základě tří potvrzených hypotéz z pěti celkových konstatuji, že město Uherské Hradiště má potenciál v oblasti cestovního ruchu i pro svůj budoucí rozvoj. A to zejména díky zmíněnému historickému a kulturnímu potenciálu. Hlavní hypotézu tedy potvrzuji s tou skutečností, že největší slabina byla shledána v oblasti nedostatečného množství zábavních a kulturních možností pro věkové skupiny do 26 let a nad 60 let a v oblasti přírodního potenciálu.

4.8

SWOT analýza

Na základě ročenky města Uherské Hradiště a webového portálu města44 byla sestavena SWOT analýza, které je rozdělena na silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby. 4.8.1

Silné stránky

 Hustá síť cyklostezek  Kvalitní životní prostředí  Levná a kvalifikovaná pracovní síla  Bohatý kulturní život a tradice  Rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch  Podprůměrná nezaměstnanost  Ve srovnání s městy Zlínského kraje má Uherské Hradiště nižší podíl bytů vybavených ústředním a etážovým topením  Vinařská oblast  Teplá oblast  Proslulé Slovácké divadlo, nový aquapark, celorepublikově známé slavnosti a festivaly  Univerzita Tomáše Bati  Blízkost lyžařských svahů Stupava, Osvětimany a Filipov  Oficiální portál města a rezervační systém s možností virtuální prohlídky města  Image města jako centra Slovácka 4.8.2

Slabé stránky

 Podprůměrná mzda  Absence rychlostní komunikace 44

www.mesto-uh.cz/

Praktická část

55

 Špatná plynulost silničního provozu v průjezdních úsecích  Omezená velikost rozvojových ploch  Negativní vývoj počtu obyvatel oproti ostatním obcím ČR (negativní dopad na výpočet daňových příjmů)  Nedostatek realizací bezbariérových úprav  Vysoký podíl neobydlených bytů  Zhoršená kvalita obytného prostředí kvůli železniční a silniční dopravě  Klesající kvalita kulturních institucí  Nevyužitý potenciál lidových řemesel pro rozvoj cestovního ruchu  Nedostatečné využití činnosti a aktivit kulturních institucí, subjektů a spolků 4.8.3

Příležitosti

 Spolupráce s vedlejšími městy Kunovice a Staré Město  Podmínky pro příliv zahraničních investic  Strukturální fondy EU  Nabídka vysokoškolského vzdělání a rekvalifikačních kurzů  Zkvalitnění dopravní infrastruktury  Podpora rozvoje malého a středního podnikání  Mnohostranná turistická nabídka  Omezení hlučnosti v centru města (díky převedení části dopravy na nové obchvaty)  Rozvoj folklóru  Využívání státních programů podpory rozvoje bydlení  Blízkost Brna a hranic se Slovenskem a Rakouskem  Blízkost proslulého poutního místa Velehrad a hradu Buchlova  Rekonstrukce historických staveb  Členství města v organizacích (Sdružení obrany spotřebitelů, sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu, setkání ochránců přírody Týká se to také tebe  Zlepšení ochrany zastavěného území před povodněmi po zřízení suché vodní nádrže 4.8.4

Hrozby

 Prohlubování negativních demografických trendů  Hrozba povodní  Nárůst nezaměstnanosti

Praktická část

56

 Migrace vzdělaných obyvatel  Dopady celosvětové hospodářské krize – zpomalování výkonnosti podnikatelských subjektů  Úbytek ekonomicky aktivních obyvatel a rodin s dětmi, které se stěhují za perspektivou mimo město  Vytěsňování znevýhodněných sociálních skupin obyvatelstva z trhu s byty, vznik sociálně vyloučených lokalit  Pokles zájmu silných investorů o podnikání ve městě  Zhoršování technického stavu bytových domů a prostředí v poválečných sídlištích  Změny legislativy vztahující se především k problematice bydlení  Blízkost konkurenčních míst - Brno a Zlín  Nedostatek 4 a 5 hvězdičkových hotelů


57

5 Diskuze a doporučení Nejhůře ohodnoceným faktorem místními obyvateli i návštěvníky města byla úroveň místních cen. Dle mého názoru je jejich úroveň mírně nad průměrem v porovnání s jinými městy, ne však nijak výrazně. Tato skutečnost by však mohla mít určitý vliv na trend atraktivity destinace. Rovněž nemilé hodnocení obdržel faktor pocitu bezpečí. Na tento fakt můžou mít vliv některá veřejná prostranství, zejména rozlehlé tmavé parky, které nebývají příliš pečlivě hlídány. Např. v parku Smetanovy Sady se poměrně často schází zloději a narkomani, kteří v lidech vyvolávají pochopitelné obavy. Město je také pověstné častými krádežemi. Tyto problémy by domnívám se vyřešila důkladnější hlídka ve zmíněných parcích a na méně frekventovaných místech. Dopravní dostupnost, která byla oběma skupinami hodnocena nejčastěji známkou 2, tedy nadprůměrně dobře, je i dle mě na relativně dobré úrovni. Ve městě je nejhojněji využívaná silniční a železniční doprava, ale také vodní. Z města jsou rovněž velmi dostupná spojení s okolními městy i státy. Velkým ulehčením města od frekventované dopravní špičky byla rekonstrukce silničního obchvatu, který dopravní provoz více rozmělnil. Stavba kruhového objezdu a rozšířená hlavní silnice, která vede středem města a propojuje ho se Starým Městem a Kunovicemi, umožňují plynulejší a přehlednější provoz. Velké plus bych udělila taktéž nápadu vytvoření krajních pruhů pro cyklisty, které slouží k jejich větší bezpečnosti na silně frekventovaných místech pozemní komunikace. Vzhledem k poměrně častým nehodám a skutečnosti, že je cyklistika (i díky nově vytvořeným cyklostezkám) četně využívána, bych městu doporučila více těchto cyklistických pruhů, které by vedly nejen samým centrem města. Vzhledem k pozitivu zmíněného kruhového objezdu, který usnadňuje a zrychluje dopravu a její přehlednost, bych navrhla jeho stavbu rovněž místo hlavní křižovatky města, neboť je zbytečně chaotická, nepřehledná. Důležitým aspektem v rozhodování návštěvníků o destinaci zastává i úroveň ubytovacího zařízení. Ta podle respondentů odpovídá jen mírně nadprůměrnému hodnocení (2,59), v porovnání s ostatními kritérii se řadí k méně úspěšným faktorům. Nejvíce dotazovaných bylo ubytováno v hotelu, z čehož vyplývá, že v současné době vyhledává velké množství lidí kvalitnější ubytování, které může být nejlépe poskytnuto čtyřhvězdičkovými a pětihvězdičkovými hotely. Největší počet dotazovaných poznamenalo, že by dle nich nejvíce potřebovaly zdokonalit kempy a poté penziony a zmíněné hotely. Město disponující dvěma čtyřhvězdičkovými hotely a ostatními tříhvězdičkovými hotely dle mého názoru postrádá pětihvězdičkový. Ten by mohl nalákat movitější návštěvníky i z více vzdálených destinací, kteří vyhledávají skutečný přepych a kvalitu. V porovnání s ostatními hotely města se největší kapacitou návštěvníků pyšní právě čtyřhvězdičkové hotely, Hotel Slunce a U Hejtmana Šarovce. Lze tak konstatovat, že zmíněný pětihvězdičkový hotel by byl skutečně vítán. Vzhledem k faktu, že největší část respondentů vypověděla, že právě kempy jsou zařízeními, které by potřebovaly zdokonalit, by mohlo být prospěchem nějaký


58

kemp vytvořit. Město totiž v současné době žádnými kempy nedisponuje, je tedy možné, že není tak atraktivní pro návštěvníky, kteří takové přírodní ubytování vyhledávají. Velká část penzionů neodpovídá příliš dobré kvalitě, myslím si tedy, že by bylo ku prospěchu na ní zapracovat pro větší spokojenost návštěvníků. Významným lákadlem, které svým kladným hodnocením potvrdili i respondenti, jsou historické památky města. Ty poutají návštěvníky ze všech koutů republiky, ale také zahraničí. Městu bych proto navrhovala zaměřit se zejména na tuto oblast, provozovat časté úpravy a rekonstrukci historických staveb, aby neklesla jejich atraktivita. Tyto historické památky bývají pro veřejnost přístupné v době Slováckých vinných slavností. Zákazníků je však tolik, že se často na všechny nedostane. Proto bych doporučila městskému informačnímu centrum skupinkové prohlídky těchto památek pro zákazníky, což by následně vedlo ke zvýšení povědomí o těchto objektech u neznalých návštěvníků. Z mého pohledu je poněkud málo využitý potenciál obou dvou rozsáhlých náměstí, zejména pak Mariánské. Jsou období, kdy jsou náměstí využita při různých kulturních, muzikálních či vánočních akcích, ale není jich příliš. Spousta lidí přijíždí do Uherského Hradiště za vánočními trhy ke konci každého roku. Tato tradice se stala velmi oblíbenou a navštěvovanou, proto se vzhledem k velké kapacitě obou náměstí domnívám, že by podobných trhů zde mohlo být více. Domnívám se, že by lidé na náměstích uvítali i více restauračních zahrádek v teplém období, po kterých je značná poptávka. Uherské Hradiště je, jak jsem již párkrát zmínila, proslulé také svými tradičními kulturními akcemi. Nejnavštěvovanější Slovácké slavnosti vína a festival Letní filmová škola, které lze navštívit v létě, velmi přispívají k atraktivitě destinace. Každoročně je navštěvují desetitisíce lidí. Proto bych z důvodu hojného vývoje těchto tradic doporučovala udržování jejich slibného rozvoje. Při Slováckých slavnostech vína bych rozšířila stánky s burčáky a víny i dále od centra města, aby byli lidé více rozmístěni pro větší pohodlí a pořádek. Tyto slavnostní dny bych rovněž doplnila vícero folklorními vystoupeními, cimbálovou muzikou a prodejem zboží s charakteristickými znaky folkloru, neboť právě ten je důležitým aspektem a tradicí Slovácka. Výhodu města shledávám ve vysokém počtu restaurací (v současné době 36), každý zákazník tak má možnost výběru. Podle výsledků výzkumu s nimi však obyvatelé ani návštěvníci města nejsou příliš spokojení. Výhrady měli zejména někteří jednotlivci, kteří poznamenali, že ve městě postrádají specializované restaurace jako např. vegerestaurace, sushi restaurace či takové, které se zaměřují na bezlepková jídla. Navrhovala bych tedy nově zakládajícím či již stabilním restauracím se na tyto směry zaměřit pro uspokojení specifických potřeb klientů. Objevily se též názory na malý počet nekuřáckých restaurací, které můžou silně ovlivnit spokojenost zákazníka. Doporučila bych tedy restauracím alespoň vyhranit nekuřácky zařízenou část zařízení. K větší spokojenosti by dle průzkumu mohlo přispět vybudování bister, které postrádá 31 % dotazovaných. V rámci zábavy a rekreace se město pyšní novým aquaparkem, který má rovněž nově zrekonstruované parkoviště téměř v centru města. Počet parkovacích


59

míst má město v současné době dostatek, což je jistě velkým plusem. Díky rozboru atrakcí, které dotazovaným ve městě chybí, bych ráda doporučila tematický park či hvězdárnu. Několik jednotlivců v průzkumu navrhlo lanové centrum a laser arénu. Domnívám se, že na tyto atrakce je ve městě dostatečný prostor pro jejich stavbu, Kromě těchto dvou atrakcí bych navrhovala též horolezeckou stěnu, která je v současnosti velmi oblíbená a značné množství lidí za ní dojíždí do Zlína. Jak zmínil jistý místní obyvatel, nebyl by marný nápad znovuobnovit lyžařský svah v místní části Jarošov. Město by se tak stalo i v zimním období atraktivní. Další nejbližší lyžařský svah se nachází až na Břestku či Stupavě (přibližně 20 km od města). Téměř 30 % názorů na otázku věkové skupiny s nedostatečnými zábavními a kulturními možnostmi vyžití připadlo na věkové rozmezí 15 – 30 let. S tím můžou souviset i možnosti večerní zábavy, které byly ohodnoceny průměrnou známkou 2,54. Tato skutečnost mě vcelku překvapila, neboť z mého pohledu město disponuje velkým počtem atraktivních zařízení jako 3D kino, Slovácké divadlo, aquapark, tři diskotéky, spousta vináren, barů a především tři diskotéky, za kterými přijíždí mnoho lidí. V porovnání s jinými městy si dle mého názoru Uherské Hradiště nevede špatně z pohledu večerní zábavy. Kulturních akcí pro mladé lidi je rovněž mnoho. Není však jistě pochyb, že by v této oblasti nebylo co zdokonalovat. Častým důvodem návštěvy města jsou rovněž sportovní utkání, zejména díky fotbalovým zápasům, jež jsou uskutečňované v nově zrekonstruovaném fotbalovém stadionu. Ten slouží i pro veřejnost a poskytuje haly pro squash, volejbalové a basketbalové hřiště aj. Město poskytuje také zmiňovaný aquapark včetně wellness, který slouží nejen pro rekreaci a odpočinek, ale poskytuje i plavecký bazén pro aktivní plavce. Disponuje také hokejovým stadionem, několika fitness a mnoha dalšími sportovními zařízeními. Pro milovníky pěší turistiky, inline bruslí a cyklistiky město nabízí již zmíněné cyklostezky. Za těchto okolností hodnotím sportovní možnosti vyžití města jako chvályhodné. Potenciál přírodních atraktivit, který z pohledu místních obyvatel a návštěvníků města nejsou právě jeho chloubou, dle mého názoru není plně využitý. Chvályhodnou pravdou je, že poslední roky byly vytvořeny parky, v nichž byly vytyčeny cesty s lavičkami a odpočinková místa. Stále se však domnívám, že by jich mohlo být více a v lépe udržovaném stavu. Největší park ve Smetanových Sadech je dost rozsáhlý pro rozsáhlé hřiště pro děti a mládež, které bych zde doporučila. Nejvíce respondentů shledává lidi ve věku 15 – 30 let a lidi nad 60 let jako věkové segmenty, které mají nejmenší možnosti kulturně-zábavního vyžití. Dalo by se tedy říci, že pokud má město slabiny u některých věkových skupin v této oblasti, mohly by to být právě tyto. Domnívám se, že senioři si v tomto městě nepřijdou příliš na své, neboť zde chybí více přírody, hor a rovněž klidných oblastí, které najdou např. v lázních. Všechny městské části jsou posety převážnou většinou sídlišť s panelovými domy, kde je pro seniory příliš rušno kvůli velkému počtu ubytovaných obyvatel a kvůli dětem hrajícím si na hřišti. Tomu jistě nepomáhá ani nadměrná doprava. Velmi málo ve městě najdeme rodinných domů se zahradou,


60

objevují se spíše dále od centra v městských čtvrtích Sady a Vésky. Na druhou stranu je chvályhodné, že město disponuje dvěma domy pro seniory. Město je typicky známé prostředím pro mladé lidi, jelikož se v něm nachází spousta barů, vináren, diskoték a také Univerzita Tomáše Bati, za kterou se do města stěhuje nespočet studentů. Na náměstích se často odehrávají koncerty a studentské soutěže, nemluvě o častých kulturních akcích pro mládež. Mládež do 14 let věku si ve městě jistě přijde na své. Pro ty úplně nejmenší je nově postavené zařízení Smajlíkov, která slouží jako zábavní koutek pro děti bez dočasného dozoru rodičů, jež si potřebují vyřídit své pracovní a osobní pochůzky. Pro trochu starší děti se ve městě nachází spousta hřišť a také oblíbená restaurace pro maminky a děti na Masarykově náměstí. Základních škol město poskytuje v každé městské čtvrti alespoň jednu. Ze svého pohledu pro tuto věkovou skupinu shledávám město atraktivní. Pro ekonomicky aktivní obyvatele, převážně tedy ve věku 25 – 60 let, město disponuje velkým počtem podniků, které nabízí jisté množství pracovních míst. O tom rovněž vypovídá nadprůměrná zaměstnanost, která ve městě převažuje. Jistým znepokojením je, že dle výše sestavené SWOT analýzy, migruje nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel, převážně do blízkého Zlína či Brna. Velkou výhodou pro obyvatele Uherského Hradiště je skutečnost, že toto město velmi těsně sousedí s dalšími dvěma, Kunovicemi a Starým Městem, kde se objevují další možnosti pracovního zařazení.

Závěr

61

6 Závěr Práce byla zaměřena na současný potenciál Uherského Hradiště, kterým město disponuje. Cílem kromě zhodnocení potenciálu byl také návrh na možný rozvoj města z hlediska cestovního ruchu pro větší návštěvnost a atraktivitu. Podle zadaného cíle teoretické části jsem přiblížila význam cestovního ruchu a jeho jednotlivých oblastí pro lepší pochopení dané problematiky. Byla blíže objasněna typologii cestovního ruchu, činitele ovlivňující cestovní ruch, marketing destinace a její management spolu s organizacemi cestovního ruchu a SWOT analýzou. Na úvod praktické části byla rozebrána poloha města, která je přijatelná díky své rozmanité členitosti území a teplé oblasti, ve které se nachází. Největší potenciál se jeví z pohledu lokalizačních faktorů, konkrétně pak jeho historická kapacita a kulturní dění. O něco hůře obstály selektivní faktory vzhledem k migraci ekonomicky aktivních obyvatel. V rámci zaměstnanosti si však město obstálo nadprůměrně dobře. Propagaci města zajišťuje na národní úrovni Czechtourism a na regionální úrovni organizace Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu. Velký podíl na propagaci města má městské informační centrum, které kromě informací poskytuje také prohlídky s průvodcem či propagační materiály. Pro ekonomicky aktivní obyvatele město poskytuje velký počet podniků, který nabízí dostatek pracovních míst. Přijdou si zde na své též mladí lidé, zejména díky bohaté rozmanitosti večerní zábavy, velkému množství sportovního vyžití a díky Univerzitě Tomáše Bati. Pro seniory neposkytuje město příliš možností kulturního a zábavního vyžití, neboť je příliš rušné s malými možnostmi bydlení v rodinných domech. Typickou formou cestovního ruchu je kulturně-poznávací vzhledem k bohatému množství historických památek. Rovněž je oblíbený rekreační cestovní ruch a vinařská turistika, neboť je město srdcem vinařského a folklorního Slovácka. Častou formou je též sportovně-turistický cestovní ruch, zásluhu na tom mají jistě nově rekonstruované cyklostezky. Slabiny města z pohledu obyvatel a návštěvníků se vyskytují v oblasti úrovni místních cen, ochoty obyvatel a pocitu bezpečí. Příliš neobstála ani úroveň stravovacích a ubytovacích zařízení, přestože jich město poskytuje relativně velké množství, zejména pak stravovacích zařízení. Jejich úroveň je však slabší. Nejlépe si vedou možnosti kulturního dění, převážně díky celorepublikově navštěvovaným proslulým Slováckým slavnostem vína a festivalu Letní filmová škola. Chvályhodným kritériem se ukázaly též historické památky, které jsou častým důvodem k návštěvě města. Dopravní dostupnost je v Uherském Hradišti na poměrně dobré úrovni, neboť je zde kromě hojné silniční a železniční dopravy k dispozici i vodní doprava v rámci Baťova kanálu.

Závěr

62

Na základě většiny potvrzených hypotéz se domnívám, že přestože město poskytuje mnoho atraktivit lákající stálé a nové návštěvníky, má stále jisté rezervy v potenciálu rozvoje cestovního ruchu.

Použité zdroje

63

7 Použité zdroje Knižní zdroje FORET, M. A FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0207-X. FRANCOVÁ, E. Cestovní ruch. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0719-1. HAMARNEHOVÁ, I. Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2014. ISBN 978-80-7452-040-2. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. HOLEŠINSKÁ, A. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5847-7. HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-7169-996-9. HORNER, S. A SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: Aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-02029. HRALA, V. A ŠAFAŘÍK V. Geografie cestovního ruchu. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Idea servis, 2013. ISBN 978-80-85970-79-1. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 9788024732473. KARLÍČEK, M. A KOL. Základy marketingu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80247-4208-3. MORRISON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-90-2. NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česka republika, 2011. ISBN 978-80-7357-673-8. ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-85970-27-9.

Použité zdroje

64

PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu : jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1014-5. PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3749-2. PALATKOVÁ, M. A ZICHOVÁ J. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 97880-247-3748-5. PELSMACKER DE, P., GEUENS, M. A BERGH, J. V. Marketingová komunikace, Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0254-1. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. ISBN 978-80-7418-028-6. RYGLOVÁ, K. A BURIAN M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3. SCHEJBAL, C. Optimalizace produktů cestovního ruchu. 1. vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky, 2011. ISBN 978-80-87179-11-6. ŠIMKOVÁ, E. Sustainability in tourism and rural areas: monograph.. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013. ISBN 978-80-7435-361-1. TOMEK, J. Základy strategického marketingu. 2. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita: katedra marketingu a obchodu, 2001. ISBN 80-7082-821-8. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita: Ekonomicko-správní fakulta, 2006. ISBN 80-210-4167-6. ZÁMEČNÍKOVÁ, J., MACH, A., ELFMARK, F. Ročenka města Uherské Hradiště 2012. Uherské Hradiště, 2013. ISBN 978-80-87589-01-4. ZELENKA, J. A PÁSKOVÁ M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN: 80-239-0152-4.

Použité zdroje

65

ZELENKA, J. A PÁSKOVÁ M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2. ZELENKA, J. A KYSELA, J., Informační a komunikační technologie v cestovním ruchu. 4. přepr. a dopl. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013. ISBN 978-80-7435242-3. Internetové zdroje Uherské Hradiště. Městské informační centrum Uherské Hradiště [online]. 2011 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.uherske-hradiste.cz/mesto/ Charakteristika okresu Uherské Hradiště. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_uherske_hradiste Oficiální portal města. Uherské Hradiště historické město roku 2011 [online]. 2013 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.mesto-uh.cz/Folders/1180-1Informace+o+meste.aspx Statistická ročenka na trhu práce v České Republice. Ministerstvo práce a sociálních věcí České Republiky. [online]. 2014 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/17702/rocenka_2013_v2.pdf Vybrané statistické údaje za obec. Český statistický úřad. [online]. 2014 [cit. 201405-19]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=592005&cislota b=MOS+ZV01 Uherské Hradiště – statistika obce. Regionservis [online]. 2011 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.regionservis.cz/databaze-mest-a-obci/obec/3629uherske-hradiste Časová řada vybraných ukazatelů. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 201405-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/casova_rada_vybranych_ukazatelu_okresu_u herske_hradiste Odbor životního prostředí. Uherské Hradiště historické město roku 2011 [online]. 2013 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.mesto-uh.cz/Folders/1433-1Odbor+zivotniho+prostredi.aspx Informace o kvalitě ovzduší v ČR. Čeeský hydrometerorologický ústav [online]. 2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/actual_hour_data_CZ.html

Použité zdroje

66

Jakost pitné vody. Slovácké vodárny a kanalizace, a. s. [online]. 2014 [cit. 2014-0519] Dostupné z: http://www.svkuh.cz/cz/jakost-pitne-vody/ Životní prostředí. RIS: Regionální Informační Servis [online]. 2014 [cit. 2014-0519] Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/zlinsky-kraj/obce-s-rozsirpusobnosti/zivotni-prostredi/ Slovácko: geografie místního regionu pro základní školy Přírodní krásy a zajímavost. Městské informační centrum Uherské Hradiště [online]. 2011 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.uherskehradiste.cz/oblast/13599/ Rozhledna Rovina u Uherského Hradiště. Cyklo-Jižní-Morava [oline]. 2014 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/rozhledna-rovina-uuherskeho-hradiste Cyklostezka podél Baťova Kanálu. Slovácko: Úplný průvodce regionem [online]. 2008 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.slovacko.cz/trasa/413/cyklostezka-podel-batova-kanalu Okres Uherské Hradiště. Města a obce [online]. 2014 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3711&vzhled=ul Nezaměstnanost v okrese Uherské Hradiště. Odhadonline.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.odhadonline.cz/odhad-statistikakriminalita-nezamestnanost-prumerna-mzda-nemoci-znalecky-posudek-odhadceznalec-obec-uherske-hradiste-okr-uherske-hradiste/ Památné stromy. Městské informační centrum Uherské Hradiště [online]. 2011 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.uherske-hradiste.cz/oblast/13607/ Naučná stezka Kunovský les. Městské informační centrum Uherské Hradiště [online]. 2011 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.uherskehradiste.cz/trasa/20/naucna-stezka-kunovsky-les Uherské Hradiště, Sady-“Špitálky”. Slovácké museum [online]. [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.slovackemuzeum.cz/doc/82/ Významné památky města. Uherské Hradiště historické město roku 2011 [online]. 2013 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.mesto-uh.cz/Folders/1533-1Vyznamne+pamatky+mesta.aspx

Použité zdroje

67

Co je LFŠ? 40 LFŠ: Zapáleni filmem [online]. 2013 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.lfs.cz/festival/o-festivalu/ Region Slovácko - sdružení pro rozvoj cestovního ruchu. Východní Morava [online]. 2013 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.vychodnimorava.cz/subjekt/1947/ O akci. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek [online]. 2013 [cit. 2014-0519]. Dostupné z: http://www.slavnostivinauh.cz/o-akci Hromadná ubytovací zařízení České Republiky. Český statistický úrad [online]. 2014 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://apl.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=592005 Slovácko-turistická oblast. RIS: Regionální Informační Servis [online]. 2014 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravskykraj/regionalni-informace/o-kraji/jizni-morava-turisticky-region/slovacko/ Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci. Ministerstvo pro mistní rozvoj [online]. 2007 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/656473c9-3527-4007-aafdb09f029ea418/GetFile2_3.pdf

Přílohy

68

Přílohy

Přílohy

69

A Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a chci Vás poprosit o vyplnění dotazníku pro mou bakalářskou práci na téma Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti. Dotazník je zcela anonymní a jeho údaje budou použity pouze pro tuto práci. Předem děkuji za Váš čas. Aneta Mitášová 1. Bydlíte v Uherském Hradišti? Povinná otázka, respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí.

o Ano o Ne, ale navštívil/a jsem ho. o Ne a nikdy jsem ho nenavštívil/a 2. Kolikrát jste navštívil/a Uherské Hradiště? Povinná otázka, respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí.

o 1 krát o 2 krát – 4 krát o Vícekrát 3. Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy této destinace? Povinná otázka, respondent musí zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).

o o o o o o

Historické památky Kulturní zážitek Sportovní zážitek Pracovní cesta Návštěva příbuzných Vlastní odpověď…

4. Jaký byl typ Vašeho ubytování? Povinná otázka, respondent musí zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).

o o o o o o

Hotel Motel Penzion Kemp U rodiny/přátel Vlastní odpověď…

Přílohy

70

5. Co se Vám vybaví při vzpomínce na Uherské Hradiště? Povinná otázka, respondent musí napsat odpověď vlastními slovy.

6. Co Vás v této destinaci nejvíce zaujalo? Povinná otázka, respondent musí zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 1).

o o o o o o

Historické centrum Slovácké divadlo Vinohrady a vinné sklípky Aquapark Možnosti sportovního vyžití Vlastní odpověď…

7. Jaký celkový dojem na Vás Uherské Hradiště udělalo? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.

o o o o o

Velmi dobrý Poměrně dobrý Neutrální Spíš špatný Velmi špatný

8. Máte v plánu Uherské Hradiště opět navštívit? Povinná otázka, respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí.

o o o o o

Určitě ano Spíš ano Nevím Spíš ne Určitě ne

9. Jaký druh ubytovacího zařízení by zde podle Vás potřeboval zdokonalit? Povinná otázka, respondent musí zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní.

o o o o o

Hotely Motely Penziony Kempy Vlastní odpověď…

10. Jaký druh stravovacího zařízení by zde podle Vás potřeboval zdokonalit? Povinná otázka, respondent musí zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní.

Přílohy o o o o o

71

Restaurace Pizzerie Hostince Bistra Vlastní odpověď…

11. Jaké atrakce v Uherském Hradišti postrádáte? Povinná otázka, respondent musí zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní.

o o o o o

Botanické zahrady Tematické parky Zoologickou zahradu Hvězdárnu Vlastní odpověď…

12. Která věková skupina zde podle Vás nemá dostatečné množství zážitkového a kulturního vyžití? Povinná otázka, respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí.

o o o o o

Děti do 14 let Lidé od 15 do 30 let Lidé od 31 do 45 let Lidé od 46 do 60 let Lidé od 61 let

13.U následujících otázek prosím vyznačte na stupnici 1 - 5 hodnocení týkající se následujících faktorů. Povinná otázka, respondent se musí u každé podotázky rozhodnout mezi odpověďmi „1”, „2”, „3”, „4” a „5”. Bod od 1 značí nejlepší a bod 5 nejhorší ohodnocení.

a) Rozmanitost ubytovani vyhovující pro všechny segmenty b) Rozmanitost stravovani vyhovující pro všechny segmenty c) Dopravní dostupnost d) Kvalita a dostupnost poskytovanych informací (informační centra) e) Úroveň sportovního vyžití f) Přírodní atraktivity g) Historické atraktivity h) Kulturně-společenské atraktivity (slavnosti, festivaly, výstavy) i) Úroveň zprostředkovatelských služeb (CA, CK) j) Ochota místních obyvatel k) Úroveň místních cen l) Pocit bezpečí 14. Jaké je Vaše pohlaví? Povinná otázka, respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí.

Přílohy o Žena o Muž 15. Jaký je Váš věk? Povinná otázka, respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí.

o o o o

Do 20 let 21 – 40 let 41 – 60 let 61 a více let

16. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Povinná otázka, respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí.

o Základní, vyučen/a o Střední s maturitou o Vyšší odborné/vysokoškolské 17. Jaká je Vaše současná ekonomická aktivita? Povinná otázka, respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí.

o o o o o o

Zaměstnaný OSVČ Student Nezaměstnaný Mateřská či rodičovská dovolená Senior

18. Ve kterém kraji žijete? Povinná otázka, respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí.

o o o o o o o o o o o o o o

Jihočeský Jihomoravský Liberecký Karlovarský Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

72

Přílohy

73

B Výsledky dotazníkového šetření Tab. 9

Hodnocená kritéria od místních obyvatel

Kritérium Rozmanitost ubytování vyhovující pro všechny segmenty Rozmanitost stravování vyhovující pro všechny segmenty Dopravní dostupnost Kvalita a dostupnost poskytovaných informací (informační centra) Historické atraktivity Přírodní atraktivity Kulturně-společenské atraktivity (slavnosti, festivaly) Úroveň sportovního vyžití Večerní zábava (bary, kluby) Úroveň místních cen Ochota místních obyvatel Pocit bezpečí

Známka 1

Známka 2

Známka 3

Známka 4

Známka 5

4

27

43

8

2

3

36

34

9

2

21

38

15

9

1

14

39

35

4

2

33 14

29 26

17 31

4 11

2 2

31

30

16

3

4

20

33

25

6

0

12

8

41

9

4

2 7 10

26 32 31

36 29 24

12 11 13

8 5 6

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, 2014 Tab. 10

Hodnocená kritéria od návštěvníků města

Kritérium Rozmanitost ubytování vyhovující pro všechny segmenty Rozmanitost stravování vyhovující pro všechny segmenty Dopravní dostupnost Kvalita a dostupnost poskytovaných informací (informační centra) Historické atraktivity

Známka 1

Známka 2

Známka 3

Známka 4

Známka 5

8

29

38

6

1

12

25

38

8

1

22

35

18

5

2

14

27

32

7

2

29

25

20

6

2

Přílohy Přírodní atraktivity Kulturně-společenské atraktivity (slavnosti, festivaly) Úroveň sportovního vyžití Večerní zábava (bary, kluby) Úroveň místních cen Ochota místních obyvatel Pocit bezpečí

74

10

23

35

14

0

42

27

8

4

1

28

33

19

1

1

24

20

26

7

5

8 8 11

25 27 37

37 36 25

10 4 8

2 2 1


Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti

Recommend Documents