Citace článku: Zeleníková R, Bužgová R, Janíková E, Jarošová D. Evaluation of quality of life of patients with diabetic foot syndrome in selected health care facilities of Moravian-Silesian region. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2014;5(1):2-8.
HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ SE SYNDROMEM DIABETICKÉ NOHY VE VYBRANÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Renáta Zeleníková, Radka Bužgová, Eva Janíková, Darja Jarošová Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě Abstrakt Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života pacientů se syndromem diabetické nohy pomocí české verze standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF ve vybraných zdravotnických zařízeních Moravskoslezského kraje. Metodika: Ke zjištění kvality života u pacientů se syndromem diabetické nohy byl použitý standardizovaný dotazník WHOQOLBREF. Soubor tvořilo 84 pacientů. Výsledky byly porovnány s populační normou. Sběr dat probíhal od listopadu 2012 do února 2013 ve vybraných zdravotnických zařízeních Moravskoslezského kraje: Fakultní nemocnice Ostrava, Městská nemocnice Ostrava a Nemocnice ve Frýdku-Místku. Výsledky: Snížená kvalita života u pacientů se syndromem diabetické nohy byla zjištěna v doméně fyzické zdraví. Respondenti v doméně 1 (fyzické zdraví) nejhůře hodnotili položky „závislost na lékařské péči“ (2,56), „bolest a nepříjemné pocity“ (2,76), v doméně 2 (prožívání) „negativní pocity“ (2,94). Kvalitu života hodnotili hůře ženy, pacienti ve věkové skupině nad 75 let a pacienti s diabetickou ulcerací vyššího (3. a 4.) stupně dle Wagnerové klasifikace. Závěr: Přítomnost syndromu diabetické nohy snižuje kvalitu života pacientů především v oblasti fyzického zdraví. Klíčová slova: syndrom diabetické nohy, kvalita života, dotazník WHOQOL-BREF. Úvod Syndrom diabetické nohy je podle WHO definován jako ulcerace nebo destrukce tkání nohou u diabetiků spojená s neuropatií, s různým stupněm ischemické choroby dolních končetin a často i s infekcí (ČDS, 2012). Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo v roce 2011 více než 825 400 osob (389 600 mužů a 435 800 žen) léčených pro diabetes mellitus (ÚZIS ČR, 2012, s. 45), z toho 98 714 diabetiků bylo léčeno v Moravskoslezském kraji (ÚZIS ČR, 2012, s. 70). Oproti roku 2010 celkový počet osob léčených pro diabetes mellitus představuje nárůst o 2,4 %. Počet komplikací diabetu se taky zvýšil z 228 000 v roce 2010 na 240 000 v roce 2011, z toho bylo 40 % retinopatií, 42 % nefropatií a 18 % postižení dolních končetin tzv. diabetická noha (v roce 2010 to bylo 5,6 %). Amputace byla provedena v 10 408 případech, z toho v 3 939 případech nad kotníkem (ÚZIS ČR, 2012, s. 45). Přítomnost syndromu diabetické nohy může mít významný vliv na kvalitu života pacientů. Diabetické ulcerace mohou ovlivnit emocionální, fyzickou a ekonomickou oblast v životě pacientů. Navíc pacienti se syndromem diabetické nohy mají častěji deprese a mají nižší spokojenost se životem. Diabetická ulcerace může mít za následek sníženou mobilitu, pády, zvýšení závislosti na ostatních, ztrátu zaměstnání, snížení příjmu, zvýšení rizika amputace, opakované kontroly u lékaře, zvýšení výdajů (Goodridge et al., 2005, s. 369). Podle
Dragomirecké a Bartoňové (2006, s. 9) se v současné době za hlavní cíl medicíny (a můžeme doplnit i ošetřovatelství) nepovažuje zdraví nebo prodloužení života samo osobě, ale zachování nebo zlepšení kvality života. Současná doba je přitom charakterizována prodlužováním délky života a převahou chronických, dlouhotrvajících nemocí (Dragomirecká, Bartoňová, 2006, s. 9). Podle výzkumu kvality života u pacientů trpících dlouhodobými zdravotními problémy bylo prokázáno, že zhoršený zdravotní stav negativně ovlivňuje všechny oblasti kvality života (Dragomirecká, Bartoňová, 2006). Na hodnocení kvality života u pacientů se syndromem diabetické nohy se používají jednak generické (např. Medical Outcomes Study 36-item Short-Form Health Survey SF-36, WHOQOL-BREF, European Quality of Life Questionnaire – Version EQ-5D) a jednak specifické (např. Diabetic Foot Ulcer Scale: DFS, Diabetic Foot Ulcer Scale – short form: DFS-SF, Neuro QOL) dotazníky (Goodridge et al., 2005, s. 375). Nejčastěji používaným generickým nástrojem je SF-36 (Hogg et al., 2012, s. 553) a byl vybrán např. pro výzkum kvality života pacientů se syndromem diabetické nohy u autorů Ribu et al. (2007), Valensi et al. (2011), Yekta et al. (2011). Specifické nástroje jsou výsledkem snahy o co nejpřesnější identifikaci faktorů, ovlivňujících kvalitu života pacientů. Hodnotí poměrně úzké spektrum faktorů, které bezprostředně souvisí s konkrétním onemocněním. Jejich prostřednictvím však není možné hodnotit všeobecné oblasti spoluurčující celkovou kvalitu života (Gurková, 2011, s. 149). Systematický přehled autorů Hogg et al. (2012, s. 564) poukázal na celou řadu dostupných nástrojů na hodnocení kvality života pacientů s diabetickou ulcerací. Žádný z nástrojů ovšem není ideální, každý nástroj má své limitace. I z toho důvodů nebyl žádný z nástrojů označen jako zlatý standard na měření kvality života pacientů s diabetickou ulcerací. Cíle Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života pacientů se syndromem diabetické nohy pomocí standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF ve vybraných zdravotnických zařízeních Moravskoslezského kraje. Metodika Pro měření kvality života byl použita česká verze dotazníku kvality života Světové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF (Dragomirecká, Bartoňová, 2006). Dotazník sestává z 26 položek: dvou samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života a spokojenost se zdravím a 24 položek sdružených do čtyř domén (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy a prostředí). Rozpětí škály u jednotlivých položek je 1-5, skóre u domén je v rozmezí 4-20, přičemž vyšší skóre znamená lepší kvalitu života. Výsledky dotazníku WHOQOL-BREF se vyhodnocovaly jako: a) hodnoty odpovědí dvou samostatných položek, které hodnotí celkovou kvalitu života Q1 a celkový zdravotní stav Q2, b) doménové skóre, které představují průměrné hrubé skóre spočtené z příslušných položek včetně transformace na škálu od 4 do 20. Dotazník byl doplněn o další otázky týkající se sociodemografických a klinických charakteristik: věk, pohlaví, typ cukrovky, váha, výška, délka trvání cukrovky v letech, bydlení, léčba cukrovky, informovanost o péči o nohy, členství v organizaci sdružující diabetiky, nošení obuvi na předpis, přítomnost bolesti a její intenzita. Další doplňující údaje byly získány ze zdravotnické dokumentace pacientů: typ diabetické ulcerace podle Wagnerové klasifikace (stupeň 0-5), potvrzená ischemická choroba dolních končetin (ICHDKK) a její stadium dle klasifikace podle Fontainea, přítomnost jiných diabetických komplikací (retinopatie, polyneuropatie, nefropatie apod.), trvání léčby diabetického ulkusu, léčba ulcerace, převazy, odlehčení končetiny.
Sběr dat probíhal od listopadu 2012 do února 2013 ve vybraných zdravotnických zařízeních Moravskoslezského kraje: Fakultní nemocnice Ostrava, Městské nemocnice Ostrava a Nemocnice ve Frýdku-Místku. Šetření bylo schváleno Etickou komisí Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Vedení uvedených zdravotnických zařízení dalo písemný souhlas k provedení šetření. Oslovení pacienti byli informováni o účelu a průběhu výzkumu a podepsali informovaný souhlas se zařazením do studie. Pro výběr respondentů byla stanovena následující zařazovací kritéria: - věk nad 18 let, - syndrom diabetické nohy, - informovaný souhlas. Vytvoření hrubých skóre domén a jejich transformace byla provedena podle metodiky Dragomirecké, Bartoňové (2006). Pro popisnou analýzu byly použity základní statistické charakteristiky – frekvenční počty, aritmetický průměr, směrodatná odchylka, minimální a maximální hodnota. Pro srovnání průměrů jednotlivých domén podle pohlaví, věku a stupně ulcerace byl použit t-test pro dva výběry. Statistické testy byly vyhodnoceny na hladině významnosti 5 %. Výsledky Výzkumný soubor (n=84) tvořilo 28 (33 %) žen a 56 (67 %) mužů. Průměrný věk činil 67,31 let (směrodatná odchylka SD=10,72 let), variační rozpětí od 37 do 84 let. Z celkového počtu 84 pacientů bylo 81 osloveno na podiatrické ambulanci a 3 pacienti vyplňovali dotazník v průběhu hospitalizace na chirurgickém oddělení. Přehled jednotlivých sociodemografických a klinických charakteristik je uveden v tab. 1 a tab. 2. Většinu respondentů tvořili muži (67 %), ve věku nad 65 let (58 %), s DM II. typu (94 %). Potvrzená ICHDKK byla u 64 (76 %) pacientů, z toho I. stádium u 11 pacientů, II.a stádium u 18, II.b stádium u 17, II.c stádium u 8, III. stádium u 5 a IV. stadium u 5 pacientů. Bolest nohou uvedlo 64 (76 %) pacientů, přičemž nejvíce respondentů označilo intenzitu bolesti pomocí VAS stupněm 4 (n=12), 6 (n=11) a 3 (n=11), dále stupněm 5 (n=10) a stupněm 7 (n=8). Číslo 2 na VAS uvedlo jako intenzitu své bolesti 6 respondentů, číslem 8 označili intenzitu bolesti 4 pacienti, číslem 9 a 1 po 1 pacientovi. Průměrná bolest byla 4,86. 83 (99 %) pacientů uvedlo, že byli informování o péči o nohy. Pouze 2 respondenti jsou členem organizace, která sdružuje diabetiky. Tab. 1 Základné sociodemografické a klinické charakteristiky souboru pacientů (n=84) Charakteristika n % Žena 28 33 % Pohlaví Muž 56 67 % 37 - 64 let 35 42 % Věk 65 - 75 let 28 33 % nad 75 let 21 25 % Sám 14 17 % Žije S manželem/manželkou 57 68 % S jiným (děti, zařízení) 13 15 % DM I. typu 5 6% Typ DM DM II. typu 79 94 % Inzulin 49 58 % Léčba DM Inzulin + dieta 25 30 % PAD 5 6% PAD + dieta 3 4% Inzulin + PAD 1 1% Dieta 1 1% Potvrzená ICHDKK 64 76 % Retinopatie 31 37 % Polyneuropatie 23 27 % Nefropatie 16 19 %
Infarkt myokardu 18 21 % Cévní mozková příhoda 3 4% Stav po cévní rekonstrukční operaci 17 20 % Potřeba pomoci při péči 41 49 % Délka trvání DM průměr (SD), min., max. 12,8 let (9,35) 0,5; 38 DM – diabetes mellitus; PAD - perorálne antidiabetiká; SD – směrodatná odchylka
Diabetický ulkus se u 30 (36 %) pacientů objevil poprvé, ostatní pacienti ho mají již opakovaně. Na určení stupně ulcerace byla použita Wagnerová klasifikace: 0 – bez ulcerace, rizikový nález (deformita), 1 – povrchová ulcerace (zasahující do dermis), nejčastěji pod hlavičkou metatarzu; 2 – hlubší ulcerace zasahující do subkutánní tukové vrstvy bez klinicky závažné infekce (nepenetruje klouby a kosti); 3 – hluboká ulcerace s abscesem, rozsáhlejší flegmónou, osteomyelitidou nebo infekční artritidou, tendinitidou či nekrotizující fascitidou; 4 – lokalizovaná gangréna (prsty, přední části nohy nebo pata), 5 – gangréna nebo nekróza celé nohy (Fejfarová, 2009, s. 133). Dle Wagnerové klasifikace se v našem souboru jednalo v nejvíce případech o pacienty s diabetickou ulcerací stupně 2 (36 %) a stupně 3 (27 %). Při léčbě diabetické ulcerace se využíval jak debridement (n=75, 89 %), tak léčba antibiotiky (n=18, 21 %). Téměř třetina nemocných (69 %) měla diabetickou ulceraci již opakovaně. Vlhká terapie byla zvolena u 47 (56 %) pacientů, klasická terapie u 34 (40 %) pacientů. Na odlehčení končetiny pacienti nejvíce využívali berle (n=60, 71 %), vozík (n=22, 26 %) a klid na lůžku (n=21, 25 %). Tab. 2 Klinické charakteristiky souboru pacientů (n=84) s diabetickou ulcerací Charakteristika n % 30 36 % Diabetický ulkus má Poprvé Podruhé 36 43 % pacient Potřetí 7 8% Více než 3krát 11 13 % Stupeň 1 - povrchová 15 18 % Stupeň ulcerace Stupeň 2 - hlubší 30 36 % (Wagnerová Stupeň 3 - hluboká 23 27 % klasifikace) Stupeň 4 – lokalizovaná gangréna 16 19 % Debridement 75 89 % Léčba ulcerace ATB 18 21 % PTA (angioplastika) 2 2% Jiné (mast) 4 5% Vlhká terapie 47 56 % Převazy Klasická terapie 34 40 % Mast 3 4% 60 71 % Odlehčení končetiny Berle Vozík 22 26 % Klid na lůžku 21 25 % Ortéza 7 8% Nošení obuvi na předpis 47 56 % Bolest nohou 64 76 % Trvání léčby diabetického vředu průměr (SD), min., max. 36 týdnů (57,66) 3; 288
Vyhodnocení jednotlivých položek dotazníku WHOQOL-BREF Celkovou kvalitu života a spokojenost se zdravím hodnotili respondenti průměrně hůře než je populační norma (tab. 3). Pacienti se syndromem diabetické nohy byli nejméně spokojeni v oblasti fyzického zdraví (skóre 11,72). Negativně hodnotili v první doméně především položku „závislost na lékařské péči“ (2,56) a položku „bolest a nepříjemné pocity“ (2,76). Pohyblivost byla ve srovnání s běžnou populací hodnocena také hůře. V ostatních doménách
hodnotili pacienti jednotlivé položky podobně jako běžná populace, kromě položky „negativní pocity“ v doméně prožívání (2,94). Pacienti uvedli, že se u nich často objevovaly negativní pocity, jako je rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese. Doména prostředí byla průměrně hodnocena o něco lépe, než je populační norma, především položky doprava, dostupnost zdravotní péče, záliby, prostředí v okolí, životní prostředí, finanční situace. Výsledky jsou uvedeny v tab. 3. Tab. 3 Průměrné skóre položek a domén WHOQOL-BREF u pacientů se syndromem diabetické nohy (n=84) a populační norma Domény a položky Pacienti se syndromem Populační norma* diabetické nohy průměr SD Kvalita života 3,38 0,71 Spokojenost se zdravím 3,01 0,91 Doména 1 Fyzické zdraví 11,72 1,81 Bolest a nepříjemné pocity 2,76 0,91 Závislost na lékařské péči 2,56 0,78 Energie a únava 3,44 0,93 Pohyblivost 3,08 1,03 Spánek 3,07 0,98 Každodenní činnosti 3,25 0,73 Pracovní výkonnost 3,06 0,85 Doména 2 Prožívání 13,92 2,6 Potěšení ze života 3,69 0,91 Smysl života 3,64 0,86 Soustředění 3,56 0,85 Přijetí tělesného vzhledu 3,58 0,94 Spokojenost se sebou 3,55 0,87 Negativní pocity 2,94 0,96 Doména 3 Sociální vztahy 14,06 2,34 Osobní bezpečí 3,27 0,74 Osobní vztahy 3,85 0,79 Sexuální život 3,41 0,84 Podpora přátel 3,91 0,83 Doména 4 Prostředí 13,35 2,28 Životní prostředí 3,16 0,88 Finanční situace 3,09 0,99 Přístup k informacím 3,58 0,93 Záliby 3,41 0,93 Prostředí v okolí bydliště 3,89 0,82 Dostupnost zdravotní péče 3,87 0,88 Doprava 3,61 0,81 *Dragomirecká, Bartoňová, 2006, s. 41; SD – směrodatná odchylka
průměr 3,82 3,68 15,55 4,03 4,16 3,62 4,27 3,61 3,76 3,76 14,78 3,83 3,86 3,55 3,90 3,57 3,47 14,98 3,24 3,75 3,64 3,85 13,30 2,85 2,87 3,87 3,33 3,54 3,70 3,19
SD 0,72 0,85 2,55 1,05 0,95 0,93 0,84 0,99 0,78 0,80 2,43 0,90 0,85 0,88 0,82 0,76 0,95 2,89 0,79 0,91 1,07 0,80 2,08 0,92 1,08 0,77 1,00 0,86 0,79 1,07
Muži hodnotili spokojenost s různými oblastmi svého života v posledních dvou-čtyřech týdnech průměrně lépe než ženy. Statisticky významný rozdíl byl zaznamenán v celkovém skóre domény 4 - prostředí (tab. 4).
Tab. 4 Rozdíly doménových skóre podle pohlaví Domény muži (n=56) ženy (n=28) průměr (SD) průměr (SD) 11,79 (1,65) 11,59 (2,11) Doména 1 Fyzické zdraví 14,3 (2,65) 13,17 (2,36) Doména 2 Prožívání
p 0,6459 0,0593
Doména 3 Sociální vztahy Doména 4 Prostředí
14,4 (2,39)
13,38 (2,1)
0,0578
13,71 (2,39)
12,64 (1,88)
0,0432
Pacienti nad 75 let hodnotili spokojenost se všemi oblastmi života dotazníku WHOQOLBREF hůře než pacienti mladší 75 let. Statisticky významný rozdíl byl zaznamenán v doménách 2 - prožívání, 3 - sociální vztahy a 4 - prostředí (tab. 5). Na hodnocení spokojenosti v oblasti fyzického zdraví neměl věk významný vliv. Ve srovnání s populační normou (Dragomirecká, Bartoňová, 2006, s. 43) skupina pacientů našeho souborů nad 75 let hodnotila kvalitu života průměrně hůře ve všech oblastech, přičemž největší rozdíl hodnocení byl zaznamenán v doméně 4 – prostředí. Tab. 5 Rozdíly doménových skóre podle věku Domény do 75 let (n=65) průměr (SD) 11,73 (1,84) Doména 1 Fyzické zdraví 14,28 (2,76) Doména 2 Prožívání 14,35 (2,28) Doména 3 Sociální vztahy 13,65 (2,33) Doména 4 Prostředí
nad 75 let (n=21) průměr (SD) 11,69 (1,74)
p
12,77 (1,52)
0,0218
13,13 (2,34)
0,0406
12,4 (1,84)
0,0316
0,9209
Pacienti se stupněm diabetické ulcerace 3 a 4 dle Wagnerové klasifikace hodnotili domény 2 prožívání, 3 - sociální vztahy a 4 - prostředí průměrně hůře než pacienti se stupněm diabetické ulcerace 1 a 2. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny v hodnocení spokojenosti v doménách 3 - sociální vztahy a 4 - prostředí. Tab. 6 Rozdíly doménových skóre podle stupně ulcerace Wagnerové klasifikace Domény Stupeň diabetické Stupeň diabetické p ulcerace 1 a 2 ulcerace 3 a 4 (n=45) (n=39) průměr (SD) průměr (SD) 11,65 (1,99) 11,79 (1,62) 0,7290 Doména 1 Fyzické zdraví 14,28 (3,08) 13,52 (1,95) 0,1927 Doména 2 Prožívání 14,57 (2,44) 13,54 (2,15) 0,0459 Doména 3 Sociální vztahy 13,82 (2,41) 12,81 (2,05) 0,0436 Doména 4 Prostředí
Diskuse Výzkumy ukazují, že pacienti s diabetes mellitus mají nižší kvalitu života než pacienti bez chronické nemoci (Yekta et al., 2011, s. 393). Přítomnost diabetické ulcerace má negativní vliv na všechny aspekty kvality života. Price (2004, s. S131) uvádí, že každodenní zkušenost pacientů s diabetickou ulcerací může být dokonce horší než u pacientů po amputaci. Podle výsledků našeho výzkumu pacienti s diabetickou ulcerací mají sníženou kvalitu života v doméně fyzické zdraví. Spodní hranice normy kvality života byla zjištěna v doméně prožívání a doméně sociální vztahy. Průměrná kvalita života byla zjištěna v doméně prostředí. Z první oblasti fyzického zdraví nejhůře hodnocenými oblastmi byly závislost na lékařské péči, bolest a nepříjemné pocity. Pohyblivost byla ve srovnání s populační normou hodnocena
výrazně hůře souborem pacientů. Negativní efekt diabetické ulcerace na kvalitu života z velké části souvisí se snížením mobility. Ztráta pohyblivosti ovlivňuje schopnost jedince zapojit se do každodenních činností a účastnit se dalších volnočasových aktivit (Goodridge et al., 2005, s. 369). Z druhé domény prožívání byla nejhůře hodnocena oblast negativní pocity. Jak uvádí Goodridge et al. (2005, s. 369), na základě výsledků několika studií, sociodemografické charakteristiky, které jsou spojeny s nižší kvalitou života u pacientů s diabetes mellitus, jsou vyšší věk, ženské pohlaví a nižší socioekonomický stav. Přítomnost komplikací rovněž negativně ovlivňuje kvalitu života. Zajímalo nás proto, jestli pohlaví, věk a stupeň diabetické ulcerace mají také vliv na hodnocení kvality života pacientů se syndromem diabetické nohy. Většina respondentů našeho souboru byli muži (67 %). Podobná distribuce pohlaví byla ve výzkumném souboru studií kvality života pacientů se syndromem diabetické nohy francouzských autorů Valensi et al. (2005, s. 266) nebo iránských autorů Yekta et al. (2011, s. 395). Kvalita života byla měřena v obou výzkumech standardizovaným dotazníkem SF-36. Ve studii Yekta et al. (2011) autoři srovnávali demografické a klinické charakteristiky ovlivňující kvalitu života pacientů s diabetickou ulcerací a bez diabetické ulcerace. V uvedené studii měli muži (diabetičtí pacienti bez ulcerace) vyšší skóre ve všech doménách kvality života. V naši studii, kde soubor respondentů tvořili pouze pacienti s diabetickou ulcerací, muži hodnotili kvalitu života ve všech oblastech průměrně lépe než ženy, ale statisticky významný rozdíl byl zaznamenán pouze v celkovém skóre domény 4 – prostředí (tab. 4). Ženy mají aktivnější přístup ke svému zdraví, péči o sebe sama a prevenci, zatímco muži projevují pasivnější postoje. Dalším faktorem ovlivňujícím kvalitu života pacientů se syndromem diabetické nohy je stupeň ulcerace. Autoři Yekta et al. (2011, s. 397) zjistili významnou korelaci mezi kvalitou života a stupněm diabetické ulcerace. Výsledky našeho výzkumu potvrdili podobná zjištění: pacienti s diabetickou ulcerací stupňů 3 a 4 dle Wagnerové klasifikace hodnotili domény 2 prožívání, 3 - sociální vztahy a 4 - prostředí průměrně hůře než pacienti se stupněm diabetické ulcerace 1 a 2, přičemž statisticky významné rozdíly byly zjištěny v hodnocení spokojenosti v doménách sociální vztahy a prostředí. Ve vybraném souboru pacientů hodnocení fyzické domény nebylo ovlivněno stupněm diabetické ulcerace. Významnými prediktory nižší kvality života jsou podle Valensi et al. (2005, s. 263) vyšší věk, přítomnost DM 2. typu, vyšší stupně ulcerace dle Wagnerové klasifikace, delší doba trvání diabetické ulcerace a přítomnost vícečetných ulcerací. Kvalita života jako multidimenzionální konstrukt je významným ukazatelem vlivu nemoci na život pacienta a efektivity péče o pacienta (Goodridge et al., 2005, s. 376). Sledování kvality života by mělo být součástí komplexního hodnocení a péče o pacienta s diabetickou ulcerací. Závěr Syndrom diabetické nohy významně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Výsledky našeho výzkumného šetření potvrdili sníženou kvalitu života pacientů s diabetickou ulcerací v doméně fyzické zdraví. Na hodnocení této domény neměl vliv věk, pohlaví nebo stupeň diabetické ulcerace. Etické aspekty a konflikt zájmu Výzkumu předcházelo schválení Etickou komisí Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě a povolení šetření ve vybraných zdravotnických zařízení. Oslovení pacienti byli informováni o účelu výzkumu a ti, kteří souhlasili se zařazením do souboru, podepsali informovaný souhlas. Autoři si nejsou vědomi žádného konfliktu zájmu.
Poděkování Autoři děkují všem pacientům, kteří participovali na výzkumu a sestrám, které pomáhali při sběru dat a realizaci výzkumu. Výzkum je podpořen projektem The Standard Grants Program of International Visegrad Fund č. 21210329 Quality of life of patients with diabetic foot ulcers in Visegrad countries – DIAFQOL. Bibliografické odkazy ČDS. Česká diabetologická společnost. (Czech Diabetes Society) Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy – aktualizace 2012 (Guideline of care for patients with diabetic foot syndrome – update 2012). [online]. 2012. [cited 2013 March 7]. Available from: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf (in Czech) Dragomirecká E, Bartoňová J. WHOQOL-BREF. WHOQOL-100: Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. (Manual for users of Czech version of World Health Organization quality of life questionnaires). 1st ed. Praha: Psychiatrické centrum Praha; 2006. (in Czech) Fejfarová V. Syndrom diabetické nohy v praxi. (Diabetic foot syndrome in practice). Kapitoly z kardiologie pro praktické lékaře. (Chapters from cardiology for general practitioners). 2009;1(4):131‒137. (in Czech) Goodridge D, Trepman E, Embil JM. Health-related quality of life in diabetic patients with foot ulcers: literature review. Journal of Wound, Ostomy and Continency Care. 2005;32(6):368‒377. Gurková E. Hodnocení kvality života. Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. (Evaluating quality of life. For clinical practice and nursing research). 1st. ed. Praha: Grada; 2011. (in Czech) Hogg FRA, Peach G, Price P, Thompson MM, Hinchliffe RJ. Measures of health-related quality of life in diabetes-related foot disease: a systematic review. Diabetologia. 2012;55(3):552-565. Price P. The diabetic foot: Quality of life. Quality of life. 2004;39(Suppl.2):S129-131. Ribu L, Hanestad BR, Moum T, Birkeland K, Rustoen T. A comparison of the health-related quality of life in patients with diabetic foot ulcers, with a diabetic group and a nondiabetic group from the general population. Quality of life research. 2007;16(2):179-189. ÚZIS ČR. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. (Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic). Zdravotnická ročenka České republiky 2011. Czech Health Statistics Yearbook. [online]. 2012. [cited 2013 March 7]. Available from: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky. (in Czech) Valensi P, Girod I, Baron F, Moreau-Defarges T, Guillon P. Quality of life and clinical correlates in patients with diabetic foot ulcers. Diabetes & Metabolisms. 2005;31(3):263-271. Yekta Z, Pourali R, Ghasemi-rad M. Comparison of demographic and clinical characteristics influencing health-related quality of life in patients with diabetic foot ulcers and those without foot ulcers. Diabetes, Metabolic Syndrome and Obesity: Targets and Therapy. 2011;4:393399.
