VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Vývoj kvality života u pacienta se syndromem diabetické nohy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Vývoj kvality života u pacienta se syndromem diabetické nohy

Bakalářská práce

Autor: Hana Zábojová Vedoucí práce: Mgr. Jana Truplová Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů se syndromem diabetické nohy. Cílem bylo zjistit kvalitu života nemocných, u kterých se již rozvinul syndrom diabetické nohy. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je vysvětlen pojem kvalita života, popsán diabetes mellitus, příznaky onemocnění, diagnostika a terapie. Dále se zde zabývám syndromem diabetické nohy, vyšetřovacími metodami, terapií a prevencí. V praktické části jsem zjišťovala dotazníkovou metodou kvalitu života pacientů, u kterých se již rozvinul syndrom diabetické nohy. Výsledky výzkumu prezentuji v tabulkách a uvádím také doporučení pro praxi. Klíčová slova Diabetes mellitus, defekt, syndrom, kvalita života.

Die Anotation Die Bakkalauarbeit beschäftigt sich mit der Lebensqualität von Patienten mit dem diabetischen Fußsyndrom. Das Ziel war es, die Lebensqualität der Kranken festzustellen, bei denen bereits ein Syndrom des diabetischen Fuß entwickelt hat . Die Bakkalaurbeit gliedert sich in den theoretischen und praktischen Teil. In dem theoretischen Teil wird der Begriff Lebensqualität erklärt, Diabetes Mellitus, die Symptome und Therapie der Krankheit und die Diagnostik beschrieben. Weiter beschäftige ich hier mit dem diabetischen Fußsyndrom, den Untersuchungsmethoden, der Therapie und der Prävention. In dem praktischen Teil habe ich durch einen Fragebogen Lebensqualität der Patienten, bei denen bereits ein diabetischen Fußsyndrom entwickelt hat, festgestellt. Die Ergebnisse der Forschung präsentiere ich in den Tabellen und erwähne auch Empfehlungen für Praxis. Die Schlüsswörter: Diabetes Mellitus, diabetisches Fußsyndrom, die Lebensqualität, der Defekt.

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Janě Truplové za odborné vedení mé práce, cenné rady a připomínky. Děkuji také rodině, především své tetě za podporu a pomoc, kterou mi poskytovala během celého studia a při psaní bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27.4.2015 ...................................................... Podpis

Obsah 1

2

Úvod .......................................................................................................................... 9 1.1

Cíl práce ........................................................................................................... 11

1.2

Výzkumné otázky............................................................................................. 11

Teoretická část ......................................................................................................... 12 2.1

Kvalita života ................................................................................................... 12

2.1.1

Hodnocení kvality života .......................................................................... 12

2.1.2

Proces adaptace ......................................................................................... 12

2.2

Diabetes mellitus .............................................................................................. 13

2.2.1

Klasifikace diabetu ................................................................................... 13

2.2.2

Rozdělení diabetu ..................................................................................... 13

2.2.3

Příznaky .................................................................................................... 15

2.2.4

Diagnostika ............................................................................................... 15

2.2.5

Léčba ......................................................................................................... 15

2.2.6

Kompenzace diabetu a prevence komplikací ............................................ 18

2.3

Syndrom diabetické nohy ................................................................................. 19

2.3.1

Charakteristika .......................................................................................... 19

2.3.2

Patofyziologie ........................................................................................... 19

2.3.3

Klasifikace syndromu dle Wagnera .......................................................... 19

2.3.4

Faktory ovlivňující vznik syndromu diabetické nohy .............................. 20

2.3.5

Vyšetření syndromu diabetické nohy ....................................................... 23

2.3.6

Terapie syndromu diabetické nohy ........................................................... 25

3

2.3.7

Prevence .................................................................................................... 31

2.3.8

Péče a sledování pacientů s diabetem ....................................................... 33

Praktická část ........................................................................................................... 34 3.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 34

3.2

Průběh výzkumu............................................................................................... 34

3.3

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 34

3.4

Zpracování získaných dat ................................................................................. 35

3.5

Výsledky výzkumu........................................................................................... 35

3.6

Diskuze............................................................................................................. 56

3.7

Doporučení pro praxi ....................................................................................... 59

4

Závěr ........................................................................................................................ 60

5

Seznam použité literatury ........................................................................................ 62

6

Seznam použitých zkratek ....................................................................................... 67

7

Seznam obrázků....................................................................................................... 68

8

Seznam tabulek ........................................................................................................ 69

9

Seznam příloh .......................................................................................................... 70

1 Úvod Diabetes mellitus je chronické onemocnění. Pacient s diabetem je nucen celoživotně dodržovat dietu a doporučení lékaře, pravidelně docházet na kontroly. Je ohrožen vznikem akutních a pozdních komplikací diabetu. Mnohé mohou vést až k invaliditě nemocného. Téma bakalářské práce Vývoj kvality života u pacienta se syndromem diabetické nohy jsem si vybrala, protože je mi blízké. Ve svém zaměstnání se setkávám s pacienty se syndromem diabetické nohy. V podiatrické ambulanci jsou ošetřováni diabetici s defekty nebo po amputacích z důvodu onemocnění diabetické nohy. Zajímalo mne, jaká je kvalita jejich života vzhledem k jejich onemocnění, z řady omezení z něj plynoucí, z nutnosti častých návštěv zdravotnického zařízení a z důvodu provádění převazů. Syndrom diabetické nohy patří mezi pozdní komplikace diabetu. Jedná se o postižení tkání distálně od kotníku. Nejčastěji vznikají na plosce nohy, prstech nebo na patě. Na vzniku diabetické nohy se podílí špatně kompenzovaný diabetes, ischemická choroba dolních končetin, neuropatie, kouření, deformity nohou, kostní výstupky, nevhodná obuv, která způsobuje vznik otlaků, poranění končetiny nebo infekce. Neuropatie samotná vyvolává pro pacienta nepříjemné pocity jako je brnění, pálení nebo mravenčení končetiny. Tyto pocity se mohou objevit i v klidu. Syndrom diabetické nohy ovlivňuje negativně kvalitu života nemocných nejen po stránce tělesné, ale ovlivňuje i psychiku nemocného. Diabetici jsou omezeni v trávení svého volného času, ve společenském životě, v provádění domácích prací, při běžných pracovních činnostech a v zaměstnání. Ovlivňuje nemocného i po stránce ekonomické, pracovní a sociální. Pacienti s defekty, u nichž bylo doporučeno odlehčovat končetinu, jsou omezeni v pohybu a nuceni používat speciální diabetické boty, snímatelnou sádru nebo berle, což mohou z estetického hlediska negativně vnímat především ženy.

9

Léčba vyžaduje časté docházení na převazy, mnohdy i pracovní neschopnost nebo nutnost invalidního důchodu. Hojení defektu je dlouhodobé. V některých případech je nutná amputace. Každá nemoc, zvláště chronická negativně ovlivňuje život nemocného. Adaptace pacienta na nemoc závisí na několika faktorech – na věku, pohlaví, psychickém stavu a povaze pacienta, na závažnosti onemocnění, charakteru obtíží a době léčby. Adaptace pacienta na onemocnění závisí také na tom, jak se člověk dokáže s nemocí vyrovnat, na způsobu dosavadního života a nutných změnách vyplývajících z onemocnění. Důležitá je také podpora přátel nebo rodiny a pomoc psychologa. Psychologická pomoc je potřebná nejen u nemocného, ale někdy i u osob, kteří o pacienta pečují.

10

1.1 Cíl práce Zjistit kvalitu života nemocných se syndromem diabetické nohy.

1.2 Výzkumné otázky 1. Jak ovlivňuje syndrom diabetické nohy pacienta při pohybu?

2. Jak ovlivňuje syndrom diabetické nohy psychiku pacienta?

3. Omezuje syndrom diabetické nohy pacienta v jeho zálibách a koníčcích?

4. Jaké jsou bolesti vyvolané syndromem diabetické nohy a do jaké míry brání pacientovi ve vykonávání pracovní činnosti?

5. Jak omezuje pocit pálení, brnění nebo bolesti končetin pacientův spánek?

11

2 Teoretická část 2.1 Kvalita života 2.1.1 Hodnocení kvality života Kvalitu života hodnotíme u pacientů s chronickými nebo nevyléčitelnými chorobami, která omezují pacienta v každodenních běžných aktivitách, u onemocnění způsobující invaliditu a vyžadující celodenní dodržování režimových opatření. Kvalita života závisí na intenzitě a na době trvání příznaků onemocnění. Je ovlivněna psychickými a sociálními faktory (Gurková, 2011). V ošetřovatelství je kvalita života rozdělena nejčastěji do pěti skupin ● tělesná pohoda ● psychická pohoda ● spiritualita ● sociální vztahy ● somatické hledisko související s léčbou a nemocí (Gurková, 2011). Rozlišujeme objektivní a subjektivní kvalitu života. Objektivní kvalita života se týká splnění materiálních a sociálních požadavků života a zdraví člověka. Subjektivní kvalita života znamená vlastní pohodu pacienta a jeho spokojenost s životem.

2.1.2 Proces adaptace Významný úkol má proces adaptace. Adaptace je jedním z důvodů, proč musíme hodnotit objektivní a subjektivní kvalitu života samostatně. Vlivem přizpůsobení může být prožívání kvality života nezávislé na tělesném zdravotním stavu. Pacienti s chronickými nemocemi mohou kvalitu svého života hodnotit lépe nebo naopak hůře než osoby, které o něj pečují (Gurková, 2011).

12

2.2 Diabetes mellitus 2.2.1 Klasifikace diabetu Diabetes je onemocnění na bio-psycho-sociální úrovni (Jirkovská, 2013). „Diabetes mellitus (DM) je skupina metabolických onemocnění charakterizovaných hyperglykémií, vznikající v důsledku defektů inzulínové sekrece, poruchy účinku inzulínu v cílových tkáních nebo kombinace obojího“(Haluzík, 2009, str. 17). „Podstatou onemocnění je snížená sekrece inzulínu v Langerhansových ostrůvcích pankreatu a nedostatečný účinek inzulínu ve tkáních, způsobený sníženou citlivostí inzulínových receptorů na buněčných membránách“(Šafránková, Nejedlá, 2006). Langerhansovy ostrůvky pankreatu produkují dva důležité hormony, inzulín a glukagon. Inzulín je tvořen v beta buňkách Langerhansových ostrůvků. Je to základní anabolický hormon. Glukagon se tvoří v alfa buňkách Langerhansových ostrůvků, zvyšuje glykémii. Zvýšená glykémie souvisí se zvýšeným štěpením glykogonu v játrech, štěpením tuků a bílkovin (Šafránková, Nejedlá, 2006).

2.2.2 Rozdělení diabetu 1) Diabetes mellitus 1. typu „Onemocnění vzniká v důsledku selektivní destrukce B buněk, která vede k absolutnímu nedostatku inzulínu a celoživotní závislosti na jeho exogenním podávání“ (Pelikánová, Bartoš, 2010, str. 60). Autoimunitní proces průkazem protilátek proti ostrůvkovým buňkám nebo jejich antigenům můžeme prokázat u většiny diabetiků – imunitně podmíněný diabetes. U některých diabetiků 1. typu nebyly prokázány protilátky – idiopatický diabetes (Klener, 2006).

13

a) Imunitně podmíněný diabetes Onemocnění se může objevit v jakémkoliv věku a projevy závisí na agresivitě autoimunitního onemocnění. V dětství a v dospívání zanikají B buňky velmi rychle, diabetes se projevuje klasickými příznaky, často se rozvíjí ketoacidóza. Zánik ale může probíhat pomalu a po určité době může nastat úplná závislost na inzulínu. Zbytkové vylučování inzulínu několik let zabraňuje rozvoji ketoacidózy. Toto je typické pro projev diabetu 1. typu v dospělosti – LADA (latent autoimmune diabetes of adults) (Pelikánová, Bartoš, 2010). b) Idiopatický DM typu 1 Pacienti mají sklon ke ketoacidóze, jsou závislé na inzulínu, autoimunita ani vazba na HLA nebyla prokázána (Pelikánová, Bartoš, 2010). 2) Diabetes mellitus 2. typu „Diabetes mellitus 2. typu je způsoben různou kombinací poruchy sekrece a působení inzulínu. Syntéza inzulínu je zachována, ale jeho sekrece není schopna kompenzovat potřeby organismu, což se projeví diabetem“ (Klener, 2006, str. 849). Vznik nemoci ovlivňuje genetická predispozice a další vnější faktory jako obezita, stres, nedostatečná fyzická aktivita a kouření. Objevuje se většinou v dospělosti, nejčastěji po 40. roce života. Vzniká pozvolně, bez typických příznaků. Pacienti nemají sklon ke ketoacidóze. U některých pacientů je nutné po několika letech léčby perorálními antidiabetiky zahájit léčbu inzulínem. Diabetes mellitus II. typu je projevem metabolického syndromu (Pelikánová, Bartoš, 2010). 3) Ostatní specifické typy diabetu - genetické defekty B buněk - genetické defekty účinku inzulínu - endokrinopatie 14

-onemocnění exokrinního pankreatu - diabetes indukovaný chemikáliemi a léky - neobvyklé formy imunologicky podmíněného diabetu (Pelikánová, Bartoš, 2010). 4) Gestační diabetes mellitus (GDM) Jedná se o poruchu glukózové homeostázy nebo diabetes, který vznikl během těhotenství (Pelikánová, Bartoš, 2010).

2.2.3 Příznaky Mezi klinické příznaky diabetu patří únava, hubnutí, nevýkonnost, polydypsie, polyurie, eventuálně nykturie, kolísání zrakové ostrosti, opakované infekce, nejčastěji kůže a urogenitálního traktu, kazivost zubů nebo projevy, které souvisí s diabetickými komplikacemi – parestézie a bolesti dolních končetin při neuropatii, klaudikace, stenokardie, poškození zraku, porucha vyprazdňování žaludku a močového měchýře (Souček, Špinar, Svačina, 2005).

2.2.4 Diagnostika Diagnózu určujeme na základě vyšetření glykémie ve venózní krvi. Onemocnění můžeme potvrdit na základě glykémie na lačno, náhodně stanovené glykémie nebo glykémie při orálním glukózovém tolerančním testu (Pelikánová, Bartoš, 2010).

2.2.5 Léčba Strategie léčby má zajistit kontrolu glykémií a krevního tlaku, správnou hmotnost, terapii dyslipoproteinémie a vhodnou farmakoterapii (Rybka, 2006).

15

Dieta Dieta je základem při léčbě diabetu. Je to v podstatě racionální strava. Poskytuje 15 – 20 % energie v podobě bílkovin, 45 – 60 % v podobě sacharidů a 30 % v podobě tuků. Je vhodný dostatečný přísun vlákniny, minerálů, stopových prvků a vitamínů a omezení soli (Teplan, 2011). Potravou můžeme ovlivnit jak inzulínovou rezistenci, tak sekreci inzulínu, dále hmotnost, glykovaný hemoglobin a postprandiální glykémii (Brunerová, Šmejkalová, Anděl, 2014). Cílem diety je ● dosáhnout a udržet optimální kompenzaci diabetu ● optimální hladiny krevních tuků ● prevence a léčba akutních a pozdních komplikací diabetu a kardiovaskulárních onemocnění ● zlepšit celkový zdravotní stav pacienta ● prevence a léčba nadváhy a obezity ● individuální přístup k dietě s ohledem na kulturní zvyky a životní styl (Jirkovská, Pelikánová, Anděl, 2012). Doporučujeme pravidelný kontakt s nutričními terapeuty, zejména na začátku léčby a každoroční reedukaci (Jirkovská, Pelikánová, Anděl, 2012). Perorální antidiabetika Podávání perorálních antidiabetik je indikováno u diabetiků 2. typu. Je nutno zachování vlastní sekrece inzulínu. Mají hypoglykemizující účinek.

16

V léčbě perorálními antidiabetiky se uplatňuje ● ovlivnění inzulínové sekrece ● snížení rezistence inzulínu ● zpomalení vstřebávání glukózy ze střeva (Pelikánová, Bartoš, 2010). Léčba inzulínem „U diabetu 1. typu je léčba založena na exogenně dodávaném inzulínu, který v důsledku destrukce pankreatu autoimunitním procesem chybí, u diabetu 2. typu se terapeutické možnosti ubírají dvěma směry – k posílení sekrece vlastního inzulínu a k optimalizaci jeho účinku v rezistentních periferních tkáních“ (Brunerová, Šmejkalová, Anděl, 2014, str. 17). Indikace k léčbě inzulínem ● diabetes mellitus 1 typu ● diabetes mellitus 2 typu -

těhotenství

-

alergie na PAD

-

selhání léčby PAD

-

kontraindikace PAD u těžší poruchy funkce jater nebo ledvin

-

operace, infekce nebo úraz (Pelikánová, Bartoš, 2010).

Snažíme se o napodobení funkce zdravé slinivky tzv. intenzifikovaným inzulínovým režimem (IIR). Jedná se o režim bazál – bolus. Tento režim nahrazujeme u některých pacientů (z důvodu vysokého věku, nespolupráce pacienta, poruchy zraku) tzv. konvenčním režimem.

17

Při léčbě inzulínovou pumpou (CSII) se jedná o typ IIR, kdy je pacientovi aplikován krátkodobě působící inzulín trvale zavedenou kanylou pomocí naprogramovaného bazálního režimu a pacient si sám aplikuje tzv. bolusy (ZSHK, 2008). Podle rychlosti nástupu, době trvání účinku a vrcholu působení rozlišujeme inzulíny na přípravky ultrakrátce působící, krátce působící a inzulíny s prodlouženou dobou účinku – středně a dlouhodobě působící (Pelikánová, Bartoš, 2010).

Fyzická aktivita Fyzická aktivita je základem součástí diabetu. Dochází k větší spotřebě energie, proto se neukládá do zásob a snižuje se riziko obezity. Účinnost inzulínu hlavně ve svalové tkáni se zvyšuje snížením inzulínové rezistence (Škrha, 2009). Zlepšuje kompenzaci diabetu, snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, upravuje krevní tlak, lipidový soubor, snižuje podíl tělesného tuku a má příznivý účinek na psychiku nemocného (Pelikánová, Bartoš, 2010). Pohyb vede ke snížení hladiny glykémie. Všichni diabetici by měli být vybízeni k tělesné aktivitě (Andereae, Weniger, Hayek, 2011).

2.2.6 Kompenzace diabetu a prevence komplikací Správná kompenzace diabetu je předpokladem zpomalení nebo omezení vývoje akutních a chronických diabetických komplikací (Jirkovská, 2013). „Uspokojivá kompenzace znamená nejen, že průměrné hodnoty glykémií se pohybují v určitém rozmezí, ale hlavně jsou vyrovnané a nekolísají mezi hyperglykémií a hypoglykémií“(Pelikánová, Bartoš, 2010 str. 137). Diabetes je onemocnění, které zvyšuje morbiditu a mortalitu. Léčba diabetu je stejně důležitá a efektivní jako prevence. Cílem je zabránění výskytu tzv. specifických a nespecifických komplikací diabetu (Svačina, 2008).

18

2.3 Syndrom diabetické nohy 2.3.1 Charakteristika Syndrom diabetické nohy je označován jako ulcerace postižených tkání distálně od kotníku včetně kotníku spojené s neuropatií, různým stupněm ischemie, často je přítomna infekce (viz příloha A, obr. 1 a 2). Diabetický vřed je rána pronikající všemi vrstvami kůže. Povrchová ulcerace neproniká do podkožní tkáně, hluboké ulcerace postihují podkoží, plantární fascii, svaly a šlachy, někdy zasahují i do kloubů a kostí (Stryja, 2011).

2.3.2 Patofyziologie Mezi hlavní faktory podílející se na vzniku diabetické nohy patří diabetická neuropatie, ICHDK a kouření, porucha mobility kloubů a infekce. Ze zevních faktorů je to nesprávná obuv, drobné úrazy, ragády a plísňové infekce. Patofyziologické faktory vedou ke zvýšení plantárního tlaku a třecích sil nebo k poruše kapilárního průtoku. Dochází ke vzniku tkáňové oxygenace a vzniká ulcerace (Bojčuková, 2013).

2.3.3 Klasifikace syndromu dle Wagnera Klasifikace diabetické nohy podle Wagnera je rozdělena podle hloubky ulcerací a přítomnosti infekce (viz. příloha A, obr. 3). ● Stupeň 0 – vysoké riziko ulcerací. ● Stupeň 1 – povrchová ulcerace v dermis. ● Stupeň 2 – hluboká ulcerace penetrující na šlachy, kloubní pouzdra nebo ke kosti. ● Stupeň 3 – hluboká ulcerace a závažná infekce, absces, osteomyelitida, tendinitida. ● Stupeň 4 – lokalizovaná gangréna (prsty, pata). ● Stupeň 5 - gangréna nebo nekróza (Rybka, 2007). 19

2.3.4 Faktory ovlivňující vznik syndromu diabetické nohy Hlavními faktory vedoucí k rozvoji syndromu diabetické nohy patří diabetická neuropatie, ischemická choroba dolních končetin, kouření, porucha pohyblivosti kloubů a infekce. Na vzniku ulcerací se podílejí těžké deformity, hlavně Charcotova osteoartropatie a hyperkeratózy (ČDS, 2012). Hyperglykémie Hyperglykémie souvisí s makrovaskulárními i mikrovaskulárními komplikacemi. Je nutná úprava glykémií, lipidogramu, krevního tlaku a ostatních složek metabolického syndromu. Se stoupající hodnotou glykovaného hemoglobinu roste i výskyt specifických diabetických komplikací (Svačina, 2008). Angiopatie Angiopatie způsobuje vznik přibližně 25 % diabetických ulcerací. Typickým příznakem jsou klaudikace a klidové bolesti. Defekty kůže vznikají na koncových částech prstů a na místech, která jsou vystavena zvýšenému tlaku (Stryja, 2011). „Angiopatie se mj. vyznačuje ztluštěním bazální membrány. Za tyto změny je zodpovědná glykace tkáňových proteinů, tvorba kyslíkových radikálů v důsledku hyperglykémie. Vzniklá porucha mikrocirkulace vede k diabetické retinopatii, nefropatii a neuropatii a má podíl na vzniku diabetické nohy“(Vlček, Fialová, 2010, str. 191). Neuropatie Neuropatie má vliv přibližně na vzniku 45 % diabetických ulcerací. Typickými známkami jsou trofické změny na chodidle, nadměrnou tvorbou plantárních hyperkeratóz (Stryja, 2011). „Diabetickou neuropatií je postiženo asi 50 % diabetiků 1. typu a 20 – 40 % diabetiků 2. typu“(Stránská, 2011, str. 61).

20

Symetrická distální většinou senzitivní nebo senzitivně motorická polyneuropatie nejčastější forma neuropatie při diabetu. Začíná na akrální části dolních končetin, šíří se na bérce a ke kolenům. Pacienti si stěžují na pocity brnění, pálení nebo chladu na chodidlech a nohách a těžko definované bolesti v noci. Dalšími příznaky jsou přecitlivělost nebo necitlivost na zevní podněty (porucha taktilního čití), porucha citlivosti pro teplo nebo bolest (Pelikánová, Bartoš 2010). Motorická neuropatie může způsobit svalovou obrnu (Vlček, Fialová, 2010). Autonomní neuropatie je označována jako zhoršená funkce periferního autonomního nervového systému. Vzniká při poškození vegetativních nervů. Rozvoj autonomní neuropatie ovlivňuje dlouhodobě dekompenzovaný diabetes, věk, ženské pohlaví a vyšší hmotnost (Škrha, 2009). Autonomní diabetická neuropatie může způsobit zhoršené vyprazdňování žaludku nebo močového měchýře, průjem nebo zácpu, srdeční arytmii nebo němou ischémii myokardu. Léčba je většinou symptomatická (Vlček, Fialová, 2010). Při autonomní neuropatii dochází ke snížení nebo vymizení pocení nohou, která způsobuje vysušení kůže a pacienti jsou náchylnější k poraněním, k tvorbě hyperkeratóz a k infekci (Pelikánová, Bartoš, 2010). Diabetickou

neuropatii

diagnostikujeme

na

základě

anamnézy,

klinického

a elektromyografického vyšetření (Haluzík, 2009). Základem léčby symptomatické neuropatie u diabetika je dobrá kompenzace diabetu. Snažíme se zmírnit hlavně symptomy, bolesti a dysestezie (Haluzík, 2009). Charcotova osteoartropatie Charcotova osteoartropatie je onemocnění kloubních a kostních struktur (viz. příloha A, obr. 4). Postihuje většinou oblast nohou, ale i oblast zápěstí, páteře, ramenní nebo kyčelní kloub a koleno. Je součástí syndromu diabetické nohy. Vyskytuje se u pacientů s neuropatií. Charcotova osteoartropatie je zezačátku zánětlivý proces. K rozvoji přispívají opakovaná mechanická mikrotraumata, která vedou k destrukci kloubů 21

a kostí, k většímu prokrvení nohy vzniklému vlivem periferní a autonomní neuropatie a výraznému místnímu prořídnutí kostí. Zvyšuje se riziko fraktur postižených kostí. Důsledkem hyperglykémie dochází k poškození vaziva, které se může projevit subluxacemi a luxacemi kloubů (Fejfarová, Jirkovská, 2013).

Hyperkeratózy a deformity „Hyperkeratózy jsou pro pacienta nebezpečné tím, že stlačují hlubší struktury kůže, zvyšují plantární tlak (zhruba o 70 %), vedou k lokální ischémii a mohou tak přispět k rozvoji diabetických ulcerací. Nebezpečné je také krvácení do hyperkeratóz, které zvyšuje riziko vzniku diabetické ulcerace na podkladě zvýšení lokálního tlaku a infikování vzniklého hematomu „(Fejfarová, Jirkovská, 2011, str. 415). Hyperkeratózy jsou nebezpečné tím, že vytvářejí tzv. „fenomén ledovce“ (viz. příloha A, obr. 5). Ulcerace je lokalizovaná v hlubších vrstvách a překryta (Fejfarová, Jirkovská, 2011). Ischemická choroba dolních končetin „Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) patří mezi obliterující tepenná onemocnění, kdy změny na končetinových tepnách vedou ve svém konečném důsledku ke svalové a kožní ischémii“ (Škrha, 2010, str. 230). Funkční klasifikace ICHDK dle Fontaineho ♦ 1. stadium – asymptomatické Klienti neudávají žádné obtíže (Škrha, 2009). ♦ 2. stadium – klaudikační Bolesti vznikají pro nedostatečné prokrvení svalů při námaze. Nejdříve se objeví při velké námaze (chůze do schodů, do kopce), později se dostavují i při chůzi po rovině. Po zastavení a odpočinku mizí. Periferní senzorická neuropatie, kdy

22

je sníženo vnímání bolestivých podnětů, může klaudikace maskovat. Může se projevit až vznikem defektu (Škrha, 2009). ♦ 3. stadium – klidové bolesti Vznikají zejména v noci, kdy se v poloze vleže snižuje průtok krve dolními končetinami a ischémie se zvýší. Klidové bolesti značí těžkou ischémii (Škrha, 2009). ♦ 4. stadium – trofický defekt, nekróza, gangréna Defekty na dolních končetinách u diabetika zvyšují riziko případné amputace. Porucha prokrvení a neuropatie vedou ke vzniku defektů, které se mohou objevit i na končetinách, na kterých se neprojevují klinické známky neuropatie. Jedná se o tzv. neuropatické defekty. Pokud je přítomen určitý stupeň ischémie hovoříme o tzv. neuroischemických nebo ischemických defektech. Diabetická neuropatie a postižení senzorických vláken zkresluje příznaky. Pacienti necítí bolest. Porucha prokrvení zkomplikuje hojení defektu. Ischemické defekty se objevují akrálně, na prstech a u imobilních pacientů na patě v místě působení tlaku (Škrha, 2009). Nekrózy a gangréna mohou být lokalizovány na jednotlivých prstech, patě i na větší části nohy. Nekrotickou tkáň může postihnout infekce. Snadno vznikne vlhká gangréna, která pro diabetika znamená bezprostřední ohrožení končetiny. Vytvoří-li se nekróza a léčba infekce je úspěšná, vznikne suchá gangréna, která nemocného přímo neohrožuje, ale později může dojít k odloučení mumifikované části prstu (Škrha, 2009).

2.3.5 Vyšetření syndromu diabetické nohy Základem péče o pacienty se syndromem diabetické nohy je diagnostika faktorů, které ovlivňují vznik ulcerací. Orientačním cévním a neurologickým vyšetřením dolních končetin zjišťujeme původ ulcerací, slouží také k vyhledání diabetiků ohrožených vznikem syndromu diabetické nohy (Jirkovská, 2006).

23

Anamnéza a fyzikální vyšetření Nohy kontrolujeme při každé návštěvě diabetické ambulance. Zaměřujeme se na kompenzaci diabetu, komplikace, rizikové faktory aterosklerózy. Zjišťujeme příčiny a trvání ulcerace (Jirkovská, 2006). Neurologické vyšetření na dolních končetinách diabetiků Neuropatii u diabetika vyšetříme pomocí senzorických testů ke zjištění povrchového a hlubokého čití. Povrchové čití testujeme kvantitativně monofilamenty. Přikládáme je k chodidlu k místu rizika ulcerací. Pacient je ohrožen vznikem ulcerací, pokud necítí minimálně dvě ze tří testovaných míst (Jirkovská, 2006). Hluboké čití vyšetřujeme graduovanou ladičkou (128 Hz) nebo biothesiometrem, nejčastěji na dorzální straně palce nohy pod nehtovým lůžkem. Pokud diabetik při vyšetření biothesiometrem má vibrační práh nad 25 V a necítí správně dvě ze tří aplikací ladičkou, má riziko neuropatie. Jako patologická hodnota při testování citlivosti graduovanou ladičkou je citlivost u mladších diabetiků pod 3 a u starších pod 5 (Jirkovská, 2006). Orientační cévní vyšetření dolních končetin Nemocným s diabetem a ulcerací musíme provést cévní vyšetření (ČDS, 2012). Neinvazní vyšetření Riziko vzniku syndromu diabetické nohy u pacientů bez příznaků ICHDK stanovíme pomocí neinvazivního cévního vyšetření, nejčastěji se používá měření kotníkových tlaků Dopplerem. Určujeme tzv. Doppler index – poměr mezi tlakem nad kotníkem a na paži (Jirkovská, 2006). Měření transkutánního kyslíku je neinvazivní metoda. Slouží k měření parciálního tlaku kyslíku pronikajícího přes pokožku. Testujeme kožní perfuzi a kožní nutrici. Hodnoty měření slouží k detekci chronické kritické ischemi (Jirkovská, 2006).

24

Invazivní vyšetření Digitální subtrakční angiografie upřesní rozsah revaskulizace (ČDS, 2012). Angiografie slouží k zobrazení tepenného řečiště, k zobrazení uzávěrů a stenóz (Jirkovská, Bém, 2011). Neuropad Vyšetření rizika syndromu diabetické nohy pomocí zbarvení chromogenní náplastí na podkladě testování autonomní neuropatie závisí na pocení nohou (Jirkovská, Bém, 2011). Kožní teplota Kožní teplotu měříme bezdotykovým teploměrem. Porovnáme rozdíl kožních teplot na obou končetinách (Jirkovská, Bém, 2011). PC podobarometrie Pomocí PC podobarometrie (viz. příloha A, obr. 7) vyšetřujeme tlakovou analýzu z chodidel. Používáme podobarometrickou desku velikosti půl, jeden nebo dva metry nebo tzv. „insoles“ systém. Senzory jsou ve speciálních vložkách, které se zasunou mezi chodidlo pacienta a speciální botu. Vyšetřením zjistíme rozložení tlaků na obou nohách, stav plochonoží a maximální tlaky na jednotlivých oblastech. Přístroj dokáže zachytit problémy nohy diabetika již v rizikovém stadiu (Havrda, 2006).

2.3.6 Terapie syndromu diabetické nohy Terapie syndromu diabetické nohy musí být komplexní. Zaměřujeme se na kompenzaci diabetu, sledujeme lipidový soubor, koagulaci, renální funkce, kontrolujeme krevní tlak. Snažíme se o redukci hmotnosti u obézních pacientů (Fejfarová, Jirkovská, 2011).

25

MDM terapie MDM terapie pomáhá zlepšit mikrocirkulaci ve tkáních a zlepšit nepříjemné pocity pacienta jako studené nohy, pocity mravenčení, pálení nebo brnění. Zlepšení mikrocirkulace a podpora imunity podporuje prevenci vzniku zánětlivých komplikací a umožňuje hojení defektů na dolních končetinách. MDM terapie působí i analgeticky (MDM centrum, 2014). Odlehčení postižené končetiny Nejdůležitější částí léčby neuropatických ulcerací je odlehčení postižené končetiny, abychom odstranily tlaky působící na chodidlo (Fejfarová, Jirkovská 2011). Obuv představuje u diabetika nedílnou součást preventivní a léčebné intervence. Profylaktická obuv umožní co nejdelší oddálení vzniku závažných komplikací u pacientů s neuropatií v důsledku snížené citlivosti, pokud má širší nohy a počínající deformity prstů nebo ortopedickou vadu. Nejdůležitější část obuvi je speciální stélka, která má zabránit vzniku lokálních otlaků (Tošenovský, Edmonds, 2004). Terapeutická obuv je určena pro diabetiky s anamnézou zhojeného defektu v minulosti, při periferní neuropatii pokud má pacient otlaky, při deformitách nohou nebo obliterativním tepenném postižení dolních končetin. Obuv má zvětšenou hloubku i šířku a je vybavena speciální ochranou vložkou. Je určena pro středně závažný stupeň deformit. Je vhodná pro dvě třetiny rizikových pacientů (Tošenovský, Edmonds, 2004). Individuální, na míru zhotovenou obuv doporučujeme pro pacienty s těžkými deformitami, opakujícími se defekty, abnormálními tvary nohou a neurologickými deficity (Tošenovský, Edmonds, 2004). Zvláštním druhem je tzv. odlehčovací obuv. Nosí se v době trvání ulcerace a slouží k odlehčení defektu při zachování pohyblivosti a soběstačnosti pacienta. Používá se obuv pro defekty na přední části nohy a pro defekty na patě, je vyráběna ve třech velikostech pro pravou i levou nohu. Tyto odlehčovací pomůcky kombinujeme s berlemi nebo kolečkovým křeslem (Záhumenský, 2007).

26

Další pomůckou vhodnou pro diabetiky jsou speciální termostatické vložky, které slouží k rozložení tlaku chodidel do větší plochy. Dokáží také po úpravě odlehčit určitou část nohy nebo ji vypodložit (Havrda, 2006). Sádrová fixace Nohu v době ulcerace odlehčujeme použitím kontaktní sádrové fixace. Nesnímatelná varianta vyhojí 90 % neuropatických ulcerací při používání v době 6 až 8 týdnů. Jinou možností jsou snímatelné dlahy (Záhumenský, 2007). Ošetření defektu frézou Diabetikům je nutné šetrně ošetřovat nohy bez poranění zdravé tkáně. Používáme vysokootáčkovou frézu poháněnou mikromotorem, kde je vysoce účinné odsávání nebo chlazení vodní mlhou. Ošetření provádíme pomocí speciálních brusných nástavců – pilníků a frézek (viz příloha A, obr. 8) (Havrda, 2006). Debridement Lokální léčba spočívá v debridementu a v aplikaci vhodného antiseptika a lokálního krytí dle typu ulcerace. Debridement odstraní devitalizovanou tkáň bránící růstu granulací. Pod nekrózou se tvoří hnis, eventuálně dochází k šíření rány do hlubších vrstev kůže, podkoží, šlachových a kloubních pouzder. Terapii nejčastěji provádíme mechanicky (skalpel) nebo enzymatickým debridementem (Fejfarová, Jirkovská, 2011). „Cílem debridementu rány je odstranění odumřelých tkání, povlaků a cizího materiálu z povrchu rány.“(Stryja, 2007, str. 14). Metoda vlhkého hojení Účinnější terapií je metoda vlhkého hojení. Optimální vlhké prostření podporuje tvorbu nové tkáně - epitelizaci (Bírešová, 2012). Předností vlhkého hojení je potlačení nadměrné iritace rány. Slouží k odstranění nekrózy, k podporě granulace a epitelizace (Sladká, 2005). 27

Ve fázi čištění jsou u diabetických ulcerací vhodné enzymatické prostředky, hydrogely, polyuretanová pěnová krytí a algináty. Krytí s obsahem stříbra používáme u infikovaných vředů. Granulaci podporujeme udržováním vlhkého prostředí pomocí hydrokoloidů a foamů, epitelizaci zlepšujeme aplikací mřížek s obsahem různých účinných látek, silikonu, přípravků s oxidovanou celulózou (Fejfarová, Jirkovská, 2011). Larvální terapie Larvální terapie (viz. příloha A, obr. 9) využívá sterilní larvy much Lucilia sericata (bzučivka zelená). Larvy dokonale očistí hranici živé a mrtvé tkáně. Jsou schopny proniknout i do špatně dostupných míst, aniž by poškodily důležité struktury. Mohou zničit také patogenní bakterie odolné na antibiotika. Odstraní devitalizovanou tkáň, zdravou tkáň a granulace nepoškodí. Larvy jsou do rány aplikovány na 3 – 5 dní. Během této doby zvětší svůj objem. Je nutné udržovat prostředí rány zvlhčené. Larvy se po ukončení léčby vymyjí fyziologickým roztokem (Pelikánová, Bartoš 2010). Léčba řízeným podtlakem Léčba řízeným podkladem u syndromu diabetické nohy je založena na kontrolovaném podtlaku v oblasti ulcerace, který vede k pozitivnímu ovlivnění hojení rány. Podtlak napomáhá sekreci tekutiny z rány a napomáhá granulaci tkáně. Redukuje kolonizaci bakteriemi a infekcí, stimuluje angiogenezi a zlepšuje lokální prokrvení (Jirkovská, 2011). Léčba infekce V důsledku časté přítomnosti infekce je součástí terapie léčba antibiotiky. Většina ulcerací je infikovaná bakteriálními agens. Infekce nemusí být plně vyjádřena, může se projevovat pouze mírnými lokálními příznaky (sekrecí z rány, zápachem). Klinicky závažnější komplikace se projevují flegmónou, otokem, rozvojem abscesu a diabetické ulcerace. Systémově se infekce projevují subfebriliemi nebo febriliemi, vzestupem zánětlivých markerů, leukocytů a neutrofilů. Infekci je nutno léčit rychle, neboť může ohrozit nejen končetinu, ale i život pacienta (Fejfarová, Jirkovská, 2011).

28

Pokud máme podezření na infekci diabetické nohy, provedeme mikrobiologické vyšetření a nasadíme dle citlivosti antibiotika. U hluboké infekce provedeme chirurgické ošetření s evakuací hnisu a drenáž chodidla. Lokálně přikládáme krytí s antiseptickým účinkem nebo obklady s antiseptiky v roztoku (Stryja, 2011). Aplikace kmenových buněk Aplikace kmenových buněk je využívána při nemožnosti klasické revaskulizace u ischémie dolních končetin. Izolace kmenových buněk se provádí separací z periferní krve po stimulaci faktorem uvolňujícím kmenové buňky z dřeně nebo po odběru dřeně z lopaty kosti kyčelní (Křížová, Jirkovská, Dubský, 2011). Lymfodrenáž Komplikací při hojení defektu může být otok dolní končetiny nad defektem. Speciální masáží – lymfodrenáží můžeme zvýšit a obnovit odtok lymfy a tím mimo jiné snížit otoky. Lymfodrenáž můžeme provádět manuálně nebo přístrojovou technikou (Strouhalová, Petrů, 2009).

Terapie ischémie Hlavními léčebnými metodami ischémie jsou perkutánní transluminální angioplastika a cévní rekonstrukce (by-pass). Cílem terapie je zlepšit ischémii a obnovit průtok alespoň v jedné pedální tepně (ČDS, 2012). Pedální bypass Cílem je zachránit končetinu v takovém stupni kritické ischémie, kdy je pacient ohrožen amputací. Provádí se u nemocných se syndromem diabetické nohy v kombinaci s postižením bércových tepen aterosklerózou (Staffa, 2005). „Cílem pedálního bypassu je zajištění revaskularizace ischemické končetiny přemoštěním těchto obliterujících úseků, zejména pak bércového řečiště, kdy distální anastomóza se umisťuje na některou z pedálních tepen.“(Staffa, 2005, str. 43).

29

Perkutánní transluminální angioplastika Perkutánní transluminální angioplastika je výkon, kdy zavedeme katetr s balónkem do zúžené cévy a vysokým tlakem katetr tlakem nafoukneme (Sovová, Řehořová, 2004). Zobrazení tepenného řečiště dolní končetiny je nutné pro úspěšné provedené PTA. Pomocí angiografie vyloučíme postižení pánevního řečiště a zobrazíme povrchovou a hlubokou stehenní tepnu a také tepny bércové Zúžení nebo uzávěr bércového řečiště bývá většinou komplexní a jsou postiženy všechny bércové tepny, proto se nejdříve dilatuje pro angioplastiku nejvhodnější tepna. Většinou se začíná s dilatací nejperifernějšího postižení a postupuje se centrálním směrem. Pokoušíme se dilatovat co největší množství stenózovaných úseků i proximálních částí tepen, v periférii uzavřených, aby se zlepšil průtok kolaterálními tepnami. I tento zlepšený průtok může mít vliv na zhojení defektu na dolních končetinách (Tošenovský, Edmonds, et al., 2004). Dilataci bércových tepen, které jsou kalcifikované, vyžaduje použití vysokotlakých balónkových katetrů a u některých lézí je nutná dilatace tlakem. Pokud je dilatace neúspěšná, je možno do tepny implantovat stent (Tošenovský, Edmonds, et al., 2004). Amputace Amputace jsou indikovány u nehojícího se defektu, rozvoji hlubokého infektu s osteomyelitidou a s destrukcí skeletu. Výšku amputace volíme podle míry ischémie končetiny, přítomnosti ischemických bolestí a podle rozsahu infekce a konečného funkčního nálezu, který předpokládáme u pacienta po dokončení konzervativní léčby. Z důvodu zabránění defektů v amputačním pahýlu a usnadnění odvalu chodidla je nutné zajistit adekvátní protetické pomůcky. Je nutno zhodnotit stav pahýlu, možný otok, bolestivost, zhojení měkkých tkání a umístění jizvy po operaci. Vyšetříme rozsah pohybu v jednotlivých kloubech nohy a celé končetiny (Stryja, 2011).

30

Rozlišujeme několik druhů amputace podle výšky. Amputace prstů se provádí na prstech a zánártí. Tvoří více než 2/3 amputací u diabetiků. Transmetatarzální amputace znamená řez v nártu. Důvodem je gangréna více než dvou paprsků. Provádí se u pacientů s ohraničenou infekcí a zdravou plantární kůží, která má sloužit k překrytí rány. Transtarzální amputace - amputace v Chopartově kloubu se neprovádí přiliš často z důvodu následné zhoršené rehabilitace. Symeova amputace – exartikulace v kloubu kotníku. Transtibiální amputace – amputace v bérci je nejčastější amputací prováděná u nemocných s ischemickými změnami dolních končetin. Amputace v koleni. Transfemorální amputace – amputace nad kolenem je prováděna ve třech úrovních (nad kondyly, na rozhraní střední a distální třetiny a mezi střední a proximální třetinou stehenní kosti (Janíková, Zeleníková, 2013). Amputace představuje významnou změnu v mnoha oblastech života. Amputace končetiny je těžké trauma z hlediska tělesného i psychického. Pacient se musí vyrovnat s touto situací a přizpůsobit jí život (Talpová, 2011). „Komplexní léčebná rehabilitace závisí na fyzickém a psychickém stavu pacienta, věku, úrovni amputace nebo přidruženém onemocnění. Cílem rehabilitace je soběstačnost pacienta, zvládnutí úkonů denní potřeby, pocit sebedůvěry a motivace žít s tímto handicapem.“ (Mračková, 2011, str. 63).

2.3.7 Prevence Základem prevence je opakovaná edukace pacienta (Rybka, 2006). 31

Vhodná obuv Obuv pro diabetika musí být prodyšná, vyrobená z přírodních materiálů a dostatečně široká, o jeden až dva centimetry delší než nohy. Boty je nejlépe zkoušet večer, noha je po celodenním zatížení nateklá. Před obutím musí diabetik vnitřek bot zkontrolovat, zda v ní nejsou kamínky nebo praskliny, které by mohly nohu poranit. Je vhodné se několikrát za den přezout, aby nedošlo k dlouhému působení tlaku na stejná místa (Špitálníková, 2006). Profylaktická obuv chrání nohy diabetika. Vhodné jsou poddajné materiály (opracovaná přírodní kůže). Minimální množství švů vršku obuvi ochraňuje nohu před vznikem ragád a ulcerací. Límeček zabezpečuje měkké bandážování v okolí paty a kotníku. Obuv diabetika musí zajišťovat dostatečný prostor hlavně pro přední část nohy. Důležitá je vhodná podešev, optimální podpatek a vkládající ortopedická stélka, aby zajistila rozložení lokálních tlaků na celou nohu (Szabó, 2007). Výška podpatku u diabetika by neměla být vyšší než 2,5 cm. Obuv s vysokými podpatky může vážně poškodit nohy a nemůže být zajištěna požadovaná ochrana nohou (Černeková, 2007). Péče o nohy Důležitá je každodenní koupel nohou ve vlažné vodě. Teplota vody má být nejvýše 37 °C. Teplotu vody zkontrolujeme teploměrem nebo ponořením lokte do lázně, neboť pacienti mají snížené vnímání tepelných podnětů a mohlo by dojít k opaření. Zatvrdlou kůži je nutno pravidelně odstraňovat. Nejvhodnější je pemza, nesmějí být používány ostré nástroje. Nadměrnému vysoušení pokožky zabráníme používáním hydratačních krémů. Je nevhodné nanášet je mezi prsty. Nehty zastřihujeme do rovna. Doporučujeme provedení odborné pedikúry. Ponožky vhodné pro diabetika by měly být zhotoveny z přírodních materiálů, z bavlny nebo vlny. Lemy nesmějí pacienta škrtit.

32

Nebezpečná pro diabetika jsou plísňová onemocnění kůže nebo nehtů. Kůže se stává vstupní bránou pro závažnější infekce (Špitálníková, 2006). Cvičení dolních končetin Cvičení – gymnastika dolních končetin je důležitá v prevenci vzniku diabetické nohy. Dochází k rozvoji pohyblivosti kloubů a svalů nohy, které zabraňují destrukci příčné a podélné klenby nohy. Zlepšuje i prokrvení nohou (Kadeřábková, 2013).

2.3.8 Péče a sledování pacientů s diabetem Důraz v prevenci je kladen na anamnézu, pravidelné screeningové vyšetření rizikových skupin pacientů. Důležité je včasné odeslání pacienta k důkladné diagnostice. Komplexní podiatrická péče musí nemocným zaručovat plnohodnotný život a vést ke snížení invalidity a mortality (Porubová, 2007). Podiatrická ambulance se specializuje na péči o pacienty se syndromem diabetické nohy a na pacienty s rizikem vzniku diabetické nohy. Má zajistit péči o pacienty pro spádovou oblast přibližně pro 100 000 obyvatel. Součástí týmu je diabetolog, podiatrická sestra, cévní chirurg, případně ortoped, intervenční radiolog, rehabilitační pracovník a protetik (Škrha, 2009).

33

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro zpracování mé bakalářské práce jsem zvolila kvantitativní metodu výzkumu. Použila jsem dotazník ke zjištění kvality života podmíněné zdravím /SF-36/ (Iscare). Dotazník obsahuje 18 otázek. 17 otázek je uzavřených, 1 otázka polouzavřená a žádná otázka není otevřená. Do dotazníku byly zahrnuty 2 otázky, které se týkají identifikačních údajů. Otázka 1, 2 a 3 zjišťuje dobu léčby diabetu, typ a léčbu diabetu. Otázky 5, 6, 7 a 14 zjišťují zdravotní stav pacienta a jak onemocnění ovlivňuje jeho běžné činnosti. Otázka 8, 9, 11 a 13 se týká pacientova emocionálního života. Otázky 10 a 11 zjišťují, jaké bolesti má pacient a jak ho omezují v práci. Otázka 15 zjišťuje, zda onemocnění syndromu diabetické nohy omezuje pacientovy koníčky. Otázka 16 zkoumá, zda pocity pálení, brnění nebo bolesti narušují pacientovi spánek. Otázka 17 a 18 nás informuje o tom, zda časté návštěvy nemocničního zařízení omezují pacienta a o důvodu omezení.

3.2 Průběh výzkumu Dotazníkový výzkum probíhal od října do konce prosince 2014 v Diabetologickém centru, na chirurgickém oddělení B a na interním oddělení D Nemocnice Jihlava. Od listopadu 2014 do února 2015 u pacientů, kterým je poskytovaná zdravotní péče prostřednictvím domácí péče Charity Jihlava.

3.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Do výzkumu byli zapojeni diabetici, u kterých se již rozvinul syndrom diabetické nohy. Respondentům bylo rozdáno 115 dotazníků a navráceno 106 z nich, návratnost byla tedy 92,17 %. 5 dotazníků muselo být vyřazeno z důvodu neúplného vyplnění položených otázek. Do výzkumu bylo tedy zapojeno 87,87 % rozdaných dotazníků.

34

3.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování a vyhodnocení získaných dat jsem použila program Microsoft Office Excel 2010 pro zpracování tabulek a Microsoft Office Word 2010 pro psaný text.

3.5 Výsledky výzkumu Výsledky dotazníkového výzkumu jsou zpracovány do tabulek.

35

Výsledky výzkumného šetření Identifikační údaje Věk: Tabulka 1 Identifikační údaje - věk Věk

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

do 40 let

4

3,96

40 - 49 let

4

3,96

50 - 59 let

14

13,86

60 - 69 let

48

47,52

70 a více let

31

30,69

celkem

101

100

Tabulka nás informuje o věkovém rozložení respondentů. Výzkumného šetření se zúčastnili 4 respondenti (3,96 %) mladší 40 let. 4 respondenti jsou staří od 40 do 49 let (3,96%). Ve věkové kategorii 50 – 59 let bylo 14 respondentů (13,86 %). Nejpočetnější skupina respondentů byla ve věku 60 – 69 let a to 48 respondentů (47,52 %). Starších než 70 let se zúčastnilo 31 respondentů (30,69 %). Pohlaví: Tabulka 2 Identifikační údaje - pohlaví Pohlaví



muži

68

67,33

ženy

33

32,67

celkem

101

100

Z tabulky vyplývá, že většina respondentů jsou muži. Dotazníkového výzkumu se zúčastnilo 68 mužů (67,33 %) a 33 žen (32,67 %).

36

Otázka č. 1 Doba léčby diabetu:

Tabulka 3 Doba léčby diabetu Doba léčby diabetu



do 5 let

12

11,88

6 - 15 let

31

30,69

16 - 25 let

30

29,70

26 a více let

28

27,72

celkem

101

100

S diabetem se léčí méně než 5 let 12 respondentů (11,8 %), 6 – 15 let se léčí 31 respondentů (30,69 %). 30 respondentů (29,7 %) se se léčí s diabetem 16 – 25 let a 28 diabetiků (27,72 %) více než 26 let.

Otázka č. 2 Typ diabetu:

Tabulka 4 Typ diabetu Absolutní četnost (n)


DM 1. typu

31

30,69

DM 2. typu

70

69,31

celkem

101

100

Typ diabetu

Tabulka ukazuje, že s onemocněním diabetes mellitus 1. typu se léčí 31 respondentů (30,69 %) a s onemocněním diabetes mellitus 2. typu se léčí 70 respondentů (69,31 %).

37

Otázka č. 3 Léčba diabetu:

Tabulka 5 Léčba diabetu Léčba diabetu



pouze dieta

1

0,99

PAD

20

19,80

inzulín

77

76,24

dieta, PAD, inzulín

3

2,97

101

100

celkem

Z tabulky lze vyčíst, že 77 respondentů (76,24 %) se léčí inzulínem, 20 respondentů (19,8 %) používá k léčbě perorální antidiabetika a 1 respondent (0,99 %) je léčen pouze dietou. 3 respondenti (2,97 %) jsou léčeni dietou, perorálními antidiabetiky a inzulínem.

38

Otázka č. 4 Řekli byste, že Vaše zdraví je celkově:

Tabulka 6 Hodnocení zdravotního stavu celkově Hodnocení zdravotního stavu



výborné

0

0,00

velmi dobré

4

3,96

dobré

17

16,83

docela dobré

55

54,46

špatné

25

24,75

celkem

101

100

Své zdraví jako výborné nehodnotí žádný pacient. Jako velmi dobré hodnotí své zdraví 4 respondenti (3,96 %). 17 respondentů (16,83 %) uvedlo, že jejich zdraví je dobré, 55 respondentů (54,46 %) hodnotí své zdraví jako docela dobré a 25 respondentů (24,75 %) jako špatné.

39

Otázka č. 5 Jak byste hodnotil/a své zdraví dnes a v porovnání se stavem před rokem?

Tabulka 7 Porovnání zdravotního stavu se stavem před rokem Porovnání zdravotního stavu



mnohem lepší než před rokem

1

0,99

o něco lepší než před rokem

12

11,88

přibližně stejné jako před rokem

51

50,50

o něco horší než před rokem

24

23,76

mnohem horší než před rokem

13

12,87

celkem

101

100

Jeden respondent (0,99 %) hodnotí své zdraví dnes jako mnohem lepší než před rokem, 12 respondentů (11,88 %) odpovědělo, že jejich zdraví dnes je o něco lepší než před rokem. 51 respondentů (50,5 %) uvedlo, že jejich zdraví je přibližně stejné jako před rokem. Své zdraví dnes v porovnání se stavem před rokem hodnotí 24 respondentů (23,76 %) jako horší a 13 respondentů (12,87 %) odpovědělo, že jejich zdraví dnes v porovnání se stavem před rokem je mnohem horší.

40

Otázka č. 6 Následující otázky se týkají činností, které děláváte během svého typického dne. Omezují Vás tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry?

Tabulka 8 Omezení při činnostech prováděných během typického dne Omezuje hodně Relativní četnost (%)







Celkem


Omezení v běžných denních činnostech

Omezuje trochu Neomezuje vůbec

usilovné činnosti

68

67,33

28

27,72

5

4,95

101

100

středně namáhavé činnosti

36

35,64

34

33,66

31

30,69

101

100

zvedání nebo nošení běžného nákupu

30

29,70

31

30,69

40

39,60

101

100

chůze po schodech několik pater

51

50,50

31

30,69

19

18,81

101

100

chůze po schodech jedno patro

27

26,73

30

29,70

44

43,56

101

100

předklon, shýbání, poklek

32

31,68

40

39,60

29

28,71

101

100

chůze jeden kilometr

51

50,50

25

24,75

25

24,75

101

100

chůze pár stovek metrů

37

36,63

26

25,74

38

37,62

101

100

chůze do sta metrů

26

25,74

35

34,65

40

39,60

101

100

koupání nebo oblékání bez pomoci

19

18,81

28

27,72

54

53,47

101

100

41

Usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů nebo náročné sporty omezují hodně 68 respondentů (67,33 %), 28 respondentů (27,72 %) omezují trochu a 5 respondentů (4,95 %) neomezují vůbec. Středně namáhavé činnosti jako je posunování stolu, luxování, hraní kuželek a jízda na kole omezují hodně 36 respondentů (35,64 %). 34 respondentů (33,66 %) uvedlo, že je tyto činnosti omezují trochu a 31 respondentů (30,69 %) neomezují vůbec. Zvedání nebo nošení běžného nákupu omezuje hodně 30 respondentů (29,7 %), 31 respondentů (30,69 %) je omezováno trochu a 40 respondentů (39,6%) není omezováno vůbec. Chůze po schodech několik pater omezuje hodně 51 respondentů (50,5 %), 31 respondentů (30,69 %) omezuje trochu a 19 respondentů (18,81 %) uvedlo, že je neomezuje vůbec. Chůze po schodech do jednoho poschodí omezuje hodně 27 respondentů (26,73 %), 30 respondentů (29,7 %) je omezeno trochu a 44 (43,56 %) respondentů není omezeno vůbec. Předklon, shýbání nebo poklek omezuje hodně 32 respondentů (31,68 %), 40 respondentů (39,6 %) omezuje trochu a 29 respondentů (28,71 %) neomezuje vůbec. Chůze jeden kilometr omezuje hodně 51 respondentů (50,5 %), omezuje trochu 25 respondentů (24,75 %) a 25 respondentů (24,75 %) neomezuje vůbec. Chůze po ulici pár stovek metrů omezuje hodně 37 respondentů (36,63 %) omezuje trochu 26 respondentů (25,74 %) a neomezuje vůbec 38 respondentů (37,62 %). Chůze do sta metrů omezuje hodně 26 respondentů (25,74 %), omezuje trochu 35 respondentů (34,65 %) a neomezuje vůbec 40 respondentů (39,6 %). Koupání doma nebo oblékání bez další pomoci omezuje hodně 19 respondentů (18,81 %) omezuje trochu 28 respondentů (27,72 %) a 54 respondentů (53,47 %) neomezuje vůbec. 42

Otázka č. 7 Objevil se u Vás při práci nebo při běžné denní činnosti některý z dále uvedených problémů v posledních 4 týdnech?

Tabulka 9 Omezení při práci nebo při běžných denních činnostech v posledních 4 týdnech





Celkem


Ne


Ano

Zkrátil se čas, který jste věnovali práci nebo jiné činnosti?

54

53,47

47

46,53

101

100

Provedli jste méně práce, než jste chtěli?

66

65,35

35

34,65

101

100

Byli jste omezeni v druhu práce nebo jiných činnostech?

64

63,37

37

36,63

101

100

Měli jste potíže při práci nebo v jiných činnostech?

63

62,38

38

37,62

101

100

Omezení v běžných denních činnostech

Z tabulky lze vyčíst, že u 54 respondentů (53,47 %) se zkrátil čas, který věnovali práci nebo jiné činnosti. Čas věnovaný práci nebo jiné činnosti zůstal stejný u 47 respondentů (46,53 %). Méně práce než chtěli, vykonalo 66 respondentů (65,35 %) a 35 respondentů (34,65 %) provedlo práce stejně. V druhu práce nebo v jiných činnostech bylo omezeno 64 respondentů (63,37 %) a 37 respondentů (36,63 %) nebylo omezeno. Potíže při práci nebo v jiných činnostech uvedlo 63 respondentů (62,38 %) a 38 respondentů (37,62 %) nemělo potíže při práci.

43

Otázka č. 8 Objevil se u Vás při práci nebo při běžné denní činnosti některý z dále uvedených problémů v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním problémům (např. pocit deprese nebo úzkosti)?

Tabulka 10 Omezení při běžných denních činnostech z důvodů emocionálních problémů Ano Relativní četnost (%)





Celkem


Omezení z důvodů emocionálních problémů

Ne

Zkrátil se čas, který jste věnovali práci nebo jiné činnosti?

44

43,56

57

56,44

101

100

Provedli jste méně práce, než jste chtěli?

50

49,50

51

50,50

101

100

Byli jste při práci nebo v jiných činnostech méně pozorní než obvykle?

40

39,60

61

60,40

101

100

Z tabulky vyplývá, že 44 respondentům (43,56 %) se zkrátil čas, který věnovali práci nebo jiné činnosti kvůli nějakým emocionálním problémům (například pocit deprese nebo úzkosti). 57 respondentům (56,44 %) se čas nezměnil. 50 respondentů (49,5 %) uvedlo, že provedli méně práce, než chtěli kvůli nějakým emocionálním problémům. 51 respondentů (50,5 %) provedlo práce stejně. Při práci nebo v jiných činnostech bylo méně pozorných 40 respondentů (39,6 %) z důvodu emocionálních problémů. U 61 respondentů (60,4 %) nebyla pozornost ovlivněna.

44

Otázka č. 9 Uveďte, do jaké míry bránily Vaše zdravotní a emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech?

Tabulka 11 Omezení společenského života v posledních 4 týdnech Omezení společenského života



vůbec ne

26

25,74

trochu

24

23,76

mírně

20

19,80

poměrně dost

28

27,72

velmi silně

3

2,97

101

100

celkem

Z tabulky vyplývá, jak zdravotní a emocionální potíže bránily normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy v posledních 4 týdnech. 26 respondentů (25,74 %) odpovědělo, že jim potíže nebránily vůbec, 24 respondentům (23,76 %) trochu. Odpověď „mírně“ zvolilo 20 respondentů (19,8 %), 28 respondentů (27,72 %) odpovědělo „poměrně dost“ a velmi silně omezuje 3 respondenty (2,97 %).

45

Otázka č. 10 Jak velké bolesti jste měli v posledních 4 týdnech?

Tabulka 12 Síla bolesti v posledních 4 týdnech Síla bolesti



žádné

22

21,78

velmi mírné

10

9,90

mírné

24

23,76

střední

27

26,73

silné

14

13,86

velmi silné

4

3,96

101

100

celkem

Tabulka ukazuje, jak velké bolesti měli respondenti v posledních 4 týdnech. Žádné bolesti nemělo 22 respondentů (21,78 %), velmi mírné bolesti 10 respondentů (9,9 %). 24 respondentů (23,76 %) uvedlo mírné bolesti, 27 respondentů (26,73 %) bolesti střední. Silné bolesti mělo 14 respondentů (13,86 %) a 4 respondenti (3,96 %) uvedli velmi silné bolesti.

46

Otázka č. 11 Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech?

Tabulka 13 Míra omezení bolestí při práci v posledních 4 týdnech Omezení bolestí při práci



vůbec ne

23

22,77

trochu

16

15,84

mírně

26

25,74

poměrně dost

29

28,71

velmi silně

7

6,93

101

100

celkem

Z tabulky vyplývá, do jaké míry bránily pacientům bolesti v práci v posledních 4

týdnech. Nebránily vůbec 23 respondentům (22,77 %), bránily trochu

16 respondentům (15,84 %). 26 respondentů (25,74 %) odpovědělo mírně. Bolesti bránily poměrně dost 29 respondentům (28,71 %) a velmi silně 7 respondentům (6,93 %).

47

Otázka č. 12 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v posledních 4 týdnech. U každé otázky prosím označte takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítili.

Tabulka 14 Pocity pacienta v posledních 4 týdnech

Pocity pacienta

Většinou Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Celkem

Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

Stále

Cítili jste se plni elánu?

6 5,94 11 10,89 22 21,78 35 34,65 24 23,76 3

Byli jste nervózní?

0 0,00

9

8,91

18 17,82 38 37,62 21 20,79 15 14,85 101 100

Měli jste takovou depresi, že Vás nemohlo nic rozveselit?

0 0,00

3

2,97

5

Pociťovali jste klid a pohodu?

9 8,91 30 29,70 18 17,82 26 25,74 16 15,84 2

1,98 101 100

Byli jste plni energie?

2 1,98 15 14,85 11 10,89 41 40,59 24 23,76 8

7,92 101 100

Pociťovali jste pesimismus a smutek?

4 3,96

6

5,94

11 10,89 24 23,76 33 32,67 23 22,77 101 100

Cítili jste se vyčerpaní?

3 2,97

7

6,93

28 27,72 44 43,56 13 12,87 6

5,94 101 100

Byli jste šťastní?

8 7,92 17 16,83 22 21,78 40 39,60 11 10,89 3

2,97 101 100

Cítili jste se unavení?

6 5,94 14 13,86 23 22,77 42 41,58 10

5,94 101 100

4,95

2,97 101 100

17 16,83 24 23,76 52 51,49 101 100

9,90

6

48

Tabulka nás informuje o tom, jak se cítili respondenti v posledních 4 týdnech. Stále plni elánu se cítilo 6 respondentů (5,94 %), většinou 11 respondentů (10,89 %), dost často se cítilo být plno elánu 22 respondentů (21,78 %), občas 35 respondentů (34,65 %), málokdy 24 respondentů (23,76 %) a 3 respondenti (2,97 %) uvedli, že plni elánu se necítili nikdy. Stále nervózní nebyli žádní respondenti, většinou 9 respondentů (8,91 %), 18 respondentů (17,82 %) dost často, občas bylo nervózních 38 respondentů (37,62 %), málokdy bylo nervózních 21 respondentů (20,79 %) a 15 respondentů (14,85 %) nebyli nervózní nikdy. Stále depresi neměl žádný respondent, většinou měli depresi 3 respondenti (2,97 %). 5 respondentů (4,95 %) mělo depresi dost často, občas 17 respondentů (16,83 %), málokdy 24 respondentů (23,76 %). 52 respondentů (51,49 %) uvedlo, že takovou depresi, že by je nemohlo nic rozveselit, nikdy neměli. Klid a pohodu pociťovalo stále 9 respondentů (8,91 %), většinou 30 respondentů (29,7 %), dost často 18 (17,82 %) a občas 26 respondentů (25,74 %). 16 respondentů (15,84 %) pociťovalo málokdy klid a pohodu a 2 respondenti (1,98%) nepociťovali pohodu nikdy. Plni energie stále byli 2 respondenti (1,98 %), 15 respondentů (14,85 %) většinou, dost často 11 respondentů (10,89 %), občas 41 respondentů (40,59 %). Málokdy se cítilo být plno energie 24 respondentů (23,76 %) a 8 respondentů (7,9 1%) nebylo plno energie nikdy. Pesimismus a smutek stále pociťovali 4 respondenti (3,96 %), většinou 6 respondentů (5,94 %), dost často 11 respondentů (10,89 %). 24 respondentů (23,76 %) pociťovalo smutek a pesimismus občas, 33 respondentů (32,67 %) málokdy a 23 respondentů (22,77 %) nepociťovalo smutek a pesimismus nikdy. Stále vyčerpaní se cítili 3 respondenti (2,97 %), 7 respondentů (6,93 %) se cítilo být vyčerpáno většinou, 28 respondentů (27,72 %) se cítilo být vyčerpáno dost často. Občas

49

bylo vyčerpáno 44 respondentů (43,56 %). Málokdy se cítilo být vyčerpáno 13 respondentů (12,87 %) a 6 respondentů (5,94 %) nebylo vyčerpáno nikdy. Stále šťastných bylo 8 respondentů (7,92 %), 17 respondentů (16,83 %) bylo šťastných většinou, 22 respondentů (21,78 %) dost často. Pocit štěstí občas udalo 40 respondentů (39,6 %). 11 respondentů (10,89 %) odpovědělo, že byli málokdy šťastní a 3 respondenti (2,97 %) nebyli v posledních 4 týdnech šťastní nikdy. Stále se cítilo být unaveno 6 respondentů (5,94 %), většinou 14 respondentů (13,86 %), dost často 23 respondentů (22,77 %). 42 respondentů (41,58 %) bylo unaveno občas, 10 respondentů (9,9 %) se cítilo být unaveno málokdy a 6 respondentů (5,94 %) uvedlo, že nebyli unaveni nikdy.

Otázka č. 13 Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální problémy Vašemu společenskému životu (např. návštěva přátel nebo příbuzných)?

Tabulka 15 Omezení společenského života emocionálními a zdravotními problémy v posledních 4 týdnech Omezení společenského života



stále

11

10,89

většinu času

7

6,93

občas

33

32,67

málokdy

23

22,77

nikdy

27

26,73

celkem

101

100

Z tabulky vyplývá, že zdravotní nebo emocionální problémy brání společenského životu 11 respondentům (10,89 %) stále, většinu času bránily 7 respondentům (6,93 %), občas 33 respondentům (32,67 %). Málokdy bránily společenskému životu 23 respondentům (22,77 %) a 27 respondentů (26,73 %) uvedlo, že jim nikdy zdravotní nebo emocionální problémy nebránily společenskému životu. 50

Otázka č. 14 Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí následující prohlášení?

Tabulka 16 Subjektivní hodnocení zdravotního stavu




Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

Celkem


Většinou ano Nejsem si jist/a Většinou ne Určitě ne Absolutní četnost (n)

Hodnocení zdravotních stavu

Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

Ano

Zdá se, že onemocním jakoukoliv nemocí snadněji než ostatní lidé

9

8,91

18

17,82

34

33,66

26

25,74 14 13,86 101 100

Jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný

1

0,99

12

11,88

23

22,77

33

32,67 32 31,68 101 100

Očekávám, že se moje zdraví zhorší

14 13,86

20

19,80

43

42,57

12

11,88 12 11,88 101 100

Moje zdraví je perfektní

1

17

16,83

24

23,76

22

21,78 37 36,63 101 100

0,99

Z tabulky vyplývá, že 9 respondentů (8,91 %) si myslí, že onemocní jakoukoliv nemocí snadněji než ostatní lidé, 18 respondentů (17,82 %) uvedlo, že onemocní většinou jakoukoliv nemocí snadněji než ostatní lidé. Není si jisto 34 respondentů (33,66 %). 26 respondentů (25,74 %) se domnívá, že většinou neonemocní jakoukoliv nemocí snadněji než ostatní lidé a 14 respondentů (13,86 %) uvedlo, že určitě neonemocní jakoukoliv nemocí snadněji než ostatní lidé.

51

Jeden respondent (0,99 %) udává, že je stejně zdráv jako kdokoliv jiný, že je většinou stejně zdráv jako kdokoliv jiný si myslí 12 respondentů (11,88 %), není si jisto 23 respondentů (22,77 %). 33 respondentů (32,67 %) udává, že většinou není zdrávo a 32 respondentů (31,68 %) určitě není zdrávo jako kdokoliv jiný. Zhoršení svého zdraví očekává 14 respondentů (13,86 %), 20 respondentů (19,8 %) si myslí, že se většinou zhorší. 43 respondentů (42,57 %) si není jisto. O tom, že jejich zdraví se většinou nezhorší, je přesvědčeno 12 respondentů (11,88 %) a 12 respondentů (11,88 %) se domnívá, že se jejich zdraví určitě nezhorší. Jeden respondent (0,99 %) uvedl, že je jeho zdraví perfektní. 17 respondentů (16,83 %) je přesvědčeno, že jejich zdraví je většinou perfektní. Není si jisto 24 respondentů (23,76 %). 22 respondentů (21,78 %) se domnívá, že jejich zdraví není většinou perfektní a 37 respondentů (36,63 %) se domnívá, že jejich zdraví určitě není perfektní.

52

Otázka č. 15 Museli jste z důvodu defektu diabetické nohy omezit svoje záliby a koníčky?

Tabulka 17 Omezení zálib a koníčků z důvodu defektu nohy Omezení zálib a koníčků



ano

57

56,44

ne

27

26,73

částečně

17

16,83

celkem

101

100

Z tabulky lze vyčíst, že 57 respondentů (56,44 %) muselo z důvodu defektu diabetické nohy omezit svoje záliby a koníčky, 17 respondentů (16,83 %) je muselo omezit částečně a 27 respondentů (26,73 %) zájmy a koníčky omezit nemuselo.

Otázka č. 16 Narušuje Vám pocit pálení, brnění nebo bolest spánek?

Tabulka 18 Narušení spánku z důvodu pálení, brnění nebo bolesti končetiny Narušení spánku



většinou

17

16,83

téměř vždy

15

14,85

občas

45

44,55

nikdy

24

23,76

celkem

101

100

Pálení, brnění nebo bolesti narušují většinou spánek 17 respondentům (16,83 %), téměř vždy 15 respondentům (14,85 %), občas 45 respondentům (44,55 %) a nikdy nenarušují spánek 24 respondentům (23,76 %). 53

Otázka č. 17 Vadí Vám časová ztráta z důvodu častých návštěv nemocničního zařízení?

Tabulka 19 Omezení z důvodů častých návštěv nemocničního zařízení Omezení při návštěvě lékaře



ano

28

27,72

ne

28

27,72

částečně

45

44,55

celkem

101

100

Časová ztráta z důvodu častých návštěv nemocničního zařízení vadí 28 respondentům (27,72 %), 28 respondentům (27,72 %) vadí částečně a 45 respondentům (44,55 %) nevadí.

54

Otázka č. 18 Pokud jste odpověděli ano, uveďte, prosím, důvod omezení.

Tabulka 20 Důvod omezení pacienta při návštěvě nemocničního zařízení Důvod omezení



nutnost převozu sanitkou a dlouhá čekací doba na sanitku

13

20,00

dlouhá čekací doba na ošetření

17

26,15

časté návštěvy ambulance

23

35,38

omezení rodiny, která zajišťuje převoz na převazy

11

16,92

jiný důvod

1

1,54

celkem

65

100

Na tuto otázku odpovídali respondenti, kterým vadí časté návštěvy ordinace. Odpovědělo celkem 65 respondentů. Ve 13 dotaznících byla respondenty zvolena možnost „nutnost převozu sanitkou a dlouhá čekací doba na sanitku“. Dlouhá čekací doba na vyšetření byla uvedena v 17 dotaznících. 23 respondentů omezují časté návštěvy ambulance. 11 respondentům vadí omezení rodiny, která zajišťuje převoz na převazy. Jeden respondent odpověděl, že je pro něho problematické spojit svoji pracovní dobu s ordinačními hodinami lékaře.

55

3.6 Diskuze Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak syndrom diabetické nohy ovlivňuje kvalitu života pacientů. Zjišťovala jsem, zda syndrom diabetické nohy ovlivňuje pacienta při pohybu, jak syndrom diabetické nohy ovlivňuje psychiku pacienta. Dále jsem zkoumala, zda syndrom diabetické nohy omezuje pacienta v jeho zálibách a koníčcích, jaké bolesti má pacient a do jaké míry mu brání ve vykonávání pracovní činnosti. Zjišťovala jsem také jak bolesti, pálení a brnění ovlivňují pacientův spánek.

Výzkumná otázka č. 1 Jak ovlivňuje syndrom diabetické nohy pacienta při pohybu? K této výzkumné otázce se vztahuje otázka v dotazníku č. 6. Domnívám se, že pacienti se syndromem diabetické nohy jsou omezeni zejména v pohybu. Z mého dotazníkového výzkumu vyplynulo, že činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů nebo náročné sporty omezují hodně 67 % respondentů. Chůze po schodech několik pater omezuje hodně 51 % respondentů. Chůze do jednoho patra omezuje hodně 44 % respondentů. Chůze jeden kilometr omezuje hodně 51 % respondentů. Předpokládala jsem, že syndrom diabetické nohy omezuje pacienta při pohybu a moje domněnka se mi potvrdila. K obdobnému výsledku ve svém výzkumu došla také Zeleníková (2014). Její výzkum potvrdil sníženou kvalitu života v oblasti fyzického zdraví. Uvádí, že pacienti s diabetickou ulcerací mají sníženou kvalitu života v doméně fyzického zdraví.

56

Bryknarová (2012) ve svém výzkumu zjišťovala, jak velkou vzdálenost pacienti ujdou. Největší skupina dotázaných (64 %) uvedla chůzi do jednoho kilometru (do města, na nákup). Druhá nejpočetnější skupina (20 %) uvedla vzdálenost do 500 metrů (chůze po bytě). Pacienti, kteří ujdou vzdálenost větší, než jeden kilometr tvoří 16 % dotázaných.

Výzkumná otázka č. 2 Jak ovlivňuje syndrom diabetické nohy psychiku pacienta? K této výzkumné otázce náleží otázky v dotazníku č. 8 a č. 12. V této otázce jsem zkoumala, zda syndrom diabetické nohy ovlivňuje psychiku pacienta. Zjišťovala jsem, zda pacienti pociťují pesimismus a smutek. Nejvíce pacientů (33 %) uvedlo, že smutek a pesimismus pociťují málokdy. 24 % pacientů občas a 23 % dotázaných uvedlo, že pesimismus a smutek nepociťovalo nikdy. Dále jsem se zabývala otázkou, zda jsou pacienti šťastní. Nejvíce dotázaných (40 %) uvedlo, že jsou šťastní občas. Zkoumala jsem depresi u pacientů. 52 % dotázaných uvedlo, že takovou depresi, že je nemohlo nic rozveselit, nikdy neměli, málokdy mělo depresi 24 % respondentů a občas 17 % respondentů. Zjišťovala jsem také, zda emocionální problémy (deprese nebo úzkost) ovlivňují pacienta při práci nebo jsou příčinou nepozornosti. Emocionální problémy způsobily nepozornost u 40 % dotázaných. 60 % respondentů uvedlo, že jejich pozornost nebyla ovlivněna. Méně práce než chtěli z důvodů emocionálních problémů, provedlo 49,5 % respondentů a 50,5 % dotázaných provedlo práce stejně. Z výzkumu Zeleníkové (2014) vyplývá, že pacienti udávají negativní pocity jako je rozmrzelost, úzkost, deprese.

57

Depresí u pacientů se syndromem diabetické nohy se zabývala i Hubertová (2007). Zvýšenou depresivní symptomatiku uvedlo 44 % dotázaných. Žádný pacient neuvedl těžkou depresi.

Výzkumná otázka č. 3 Omezuje syndrom diabetické nohy pacienta v jeho zálibách a koníčcích? K této výzkumné otázce se vztahuje otázka v dotazníku č. 15. V této výzkumné otázce jsem zjišťovala, zda museli pacienti z důvodu syndromu diabetické nohy omezit svoje záliby a koníčky. Většina dotázaných (56 %) uvedla, že z důvodu defektu diabetické nohy museli svoje záliby a koníčky omezit.

Výzkumná otázka č. 4 Jaké jsou bolesti vyvolané syndromem diabetické nohy a do jaké míry brání pacientovi ve vykonávání pracovní činnosti? K této výzkumné otázce se vztahují otázky v dotazníku č. 10 a č. 11. Nejvíce dotázaných (27 %) uvedlo, že měli střední bolesti, 24 % respondentů mělo bolesti mírné. Dále jsem zkoumala, do jaké míry bránily bolesti pacientům v práci. Nejvíce dotázaných (29 %) uvedlo, že jim bolesti ve vykonávání pracovní činnosti bránily poměrně dost. Mírně bránily bolesti 26 % respondentům. Velmi silně bránily 7 % respondentům. Z výzkumu Zeleníkové (2014) vyplývá, že bolest nohou omezuje 76 % pacientů. Nejvíce respondentů označilo intenzitu bolesti podle VAS stupněm 4. Bryknarová (2012) ve své práci zkoumá, zda mají pacienti bolesti nohou při chůzi. Bolesti pociťuje většina dotázaných (73 %), 28 % pacientů bolesti neudává.

58

Výzkumná otázka č. 5 Jak omezuje pocit pálení, brnění nebo bolesti končetin pacientův spánek? Této výzkumné otázce odpovídá otázka v dotazníku č. 16. Zjišťovala jsem, zda je spánek pacienta narušen z důvodu bolesti, pálení nebo brnění končetin. Pocity pálení, brnění nebo bolesti narušují spánek 45 % respondentů. Obdobnou otázkou se zabývá i Bryknarová (2012). Zkoumá, zda se pacienti budí v noci pro bolesti končetin. Většina pacientů (59 %) tento problém nevnímá. Bolesti narušují spánek 41 % dotázaných.

3.7 Doporučení pro praxi Moje bakalářská práce dokazuje, že syndrom diabetické nohy skutečně negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Jako prevence komplikací diabetu je nutno dodržovat léčbu, pravidelně docházet na kontroly a snažit se o správnou kompenzaci diabetu. Nutná je dostatečná a opakovaná edukace. Vzhledem k výsledkům výzkumu jsem se rozhodla uspořádat přednášku pro pacienty v rámci Diabetologického centra Nemocnice Jihlava o prevenci syndromu diabetické nohy, následných komplikacích a besedu s pacientem, u kterého díky nedodržování diety, léčby nebo vynecháním plánovaných kontrol na diabetologii nastaly komplikace diabetu. Besedu je vhodné uspořádat nejen pro nově zjištěné diabetiky, ale i pro pacienty, kteří nedodržují léčbu, rady a doporučení lékaře. Chtěla bych zde prodiskutovat, jak se starat o nohy při diabetu, o každodenní péči o nohy, jak provádět pedikúru, zdůraznit správnou techniku střihání nehtů a informovat pacienty o výběru vhodné obuvi a ponožek, prevenci poranění. Poučit pacienty, jakým způsobem si kontrolovat chodidla, i když si na ně nevidí, co dělat, pokud se vyskytnout mykózy nebo zarůstající nehet. Dále pacientům poskytnu informace o významu cvičení nohou a naučím jednoduché cviky.

59

4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala, zda syndrom diabetické nohy ovlivňuje kvalitu

života pacienta. Stanovila jsem si pět výzkumných otázek. Posuzovala jsem, nakolik je pacient omezen při pohybu. Dále jsem se zabývala psychickými aspekty pacienta. Zjišťovala jsem, zda syndrom diabetické nohy omezuje pacienta v jeho zálibách a koníčcích. Zkoumala jsem, zda pocity pálení nebo brnění končetiny narušují pacientovi spánek a dále jak velké bolesti má pacient. Výsledky výzkumu potvrdily hypotézu o snížené kvalitě života diabetiků se syndromem diabetické nohy. Ze získaných dat vyplývá, že většina pacientů je omezena především v oblasti fyzické, zejména v pohybu. Jsou omezeni i ve vykonávání běžných denních činností, úklidu, nákupu, v cestování, v dopravě do zaměstnání nebo k lékaři. Je ovlivněna také psychika pacienta. Pacienti jsou z důvodu syndromu diabetické nohy nuceni omezit svoje koníčky. Mnozí musí změnit své zaměstnání, případně je nutný částečný nebo úplný invalidní důchod. Někteří pacienti pociťují omezení z důvodu častých návštěv ambulance a dlouhého čekání na ošetření. Z důvodu prevence vzniku pozdních komplikací u diabetu je tedy vhodné klást důraz na edukaci pacientů o dodržování diabetické diety a vhodné životosprávě, nutnosti dodržování léčebného režimu a dostatku fyzické aktivity, které přispívají ke správně kompenzovanému diabetu. Diabetikům bych doporučila kontakty s ostatními pacienty s diabetem, například členství ve Svazu diabetiků. Jeho posláním je pomáhat diabetikům po stránce zdravotní i sociální. Svaz pořádá besedy s lékaři, různé rekondiční a edukační pobyty a volnočasové aktivity. Vzhledem ke stejnému onemocnění si pacienti mezi sebou mohou sdělovat své pocity a předávat zkušenosti. Z výzkumu vyplynulo, že někteří pacienti se syndromem diabetické nohy museli částečně nebo úplně omezit svoje záliby a jiné aktivity, nemusí však trávit volný čas pouze v domácím prostředí. Doporučujeme jim návštěvu kulturních zařízení, kin, divadel, účast na různých kurzech (kurz keramiky, práce s počítačem), jazykové kurzy nebo návštěvy knihovny, kde si mohou nejen zapůjčit knihy, ale i přečíst denní tisk nebo časopisy. Zároveň se seznámí s dalšími návštěvníky těchto center. Mohou si s nimi popovídat a najít nová přátelství. 60

Záleží na každém pacientovi, jak se dokáže vypořádat se svým onemocněním a začlenit se do společnosti. I s tímto diabetickým defektem se dá prožít plnohodnotný život.

61

5 Seznam použité literatury ANDREAE, S.,WENIGER, J., HAYEK, D. Gesundheits- und Krankheitslehre für die Altenpflege. Vyd. 3. Stuttgard: Georg Thieme Verlag, 2011. 504 s. ISBN 31315163X. BÍREŠOVÁ, E. Rány, jejich léčba a hojení. In Sestra, 2012, roč. 22, č. 3, s. 50-51. ISSN 1210-0404. BOJČUKOVÁ, M. Hojení chronických ran (diabetická noha) pomocí moderních terapeutických krytí, In Florence, 2013, roč. 9, č. 1-2, str. 10 – 12. ISSN 1801-464X. BRUNEROVÁ, L.; Šmejkalová, V.; Anděl, M. Dietní léčba pacientů s diabetem, Lékařské listy, 2014, str. 17-20, ISSN 0044-1996. BRYKNAROVÁ, Univerzita

T.

Pardubice.

Diabetická [online].

polyneuropatie-ošetřovatelská 2012

[cit.

2015-03-05].

problematika. Dostupné

z:

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/45493/3/BryknarovaT_DiabetickaPolyneuropatie _EE_2012.pdf. ČDS. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy[online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf ČERNEKOVÁ, M. Vliv výšky podpatků na rozložení tlaku na plantární části nohou. In Sestra v diabetologii, 2007, roč. 3, č. 3, str. 16-17, ISSN1801-2809. Dotazník o zdravotním stavu /SF-36/ [online]. [cit. 2014-09-05] Dostupné z: http://www.iscare.cz/upl/files/f20b32abff5b75dotaznIk_sf36.doc. FEJFAROVÁ, V; JIRKOVSKÁ, A. Syndrom diabetické nohy. In Postgraduální medicína, 2011, roč. 13, č. 4, str. 414 – 416. ISSN 1212-4184. FEJFAROVÁ, V; JIRKOVSKÁ, A. Charcotova osteoartropatie. In Sestra, 2013, roč, 23, č. 3, s. 41-41. ISSN 1210-0404. GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života. Praha. Grada Publishing, a. s., 2011. str. 244. ISBN 978-80-247-3625-9. HALUZÍK, Martin. Praktická léčba diabetu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009, 361 s. ISBN 9788020420718. 62

HAVRDA, M. Nové podiatrické metody pro diabetiky. In Sestra v diabetologii, 2006, roč. 2, č. 3, s. 14 – 15. ISSN 1801-2809. HAVRDA, M. Speciální podiatrické vyšetření. In Sestra v diabetologii, 2006, roč. 2, č. 2, s. 18 – 20, ISSN 1801-2809. HUBERTOVÁ, L. Kvalita života a sociální opora u pacientů se syndromem diabetické nohy. Univerzita Karlova. Katedra psychologie [online]. 2007 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/28670/. JANÍKOVÁ, E.; ZELENÍKOVÁ, R. Ošetřovatelská péče v chirurgii: pro bakalářské a magisterské studium. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 249 s. ISBN 978-80-247-4412-4. JIRKOVSKÁ, A.; PELIKÁNOVÁ, T.; ANDĚL, M. Doporučený postup léčby pacientů s diabetem. Česká diabetologická společnost. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: https://www.diab.cz/dokumenty/Standardy_dieta2012_def_2013.pdf. JIRKOVSKÁ, A. Kaleidoskop edukace léčby inzulínem se zaměřením na analoga inzulinu. Vyd. 1. Praha: MEDICAL TRIBUNE CZ. 2013, 176 s. ISBN 978-80-8713546-4. JIRKOVSKÁ, A.; BÉM, R. Praktická podiatrie: základy péče o pacienty se syndromem diabetické nohy. Praha: Maxdorf, 2011, 139 s. ISBN 978-80-7345-245-2. JIRKOVSKÁ, A. et al. Syndrom diabetické nohy. Praha: Maxdorf, 2006. 397 s. ISBN 80-7345-095-X. KADEŘÁBKOVÁ, M. Péče o nohy. In. DIA styl. 2013, roč. 9, č. 5, s. 28-29ISSN 23361123. KLENER, P. et al. Vnitřní lékařství. Vyd. 3. Praha: Galén, 2006. 1158s. ISBN 80-7262430-X. KŘÍŽOVÁ, M; JIRKOVSKÁ, A; Dubský, M. Vybrané metody léčby diabetické nohy, In Florence, 2011, roč. 7, č. 11, s. 7-9. ISSN 1801-464X. KVAPIL, Milan. Diabetologie 2012. Vyd. 1. Praha: Triton, 2012. 238 s. ISBN 978-807387-551-0.

63

MDM centrum. Diabetická polyneuropatie [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: https://www. mdmcentrum.com/klient/diabeticka-polyneuropatie-c91.htm. MRAČKOVÁ, I. Rehabilitace po amputacích pro diabetické komplikace, In Sestra, 2011, roč. 21, č. 6, s. 62-63. ISSN 1210-0404. NAVRÁTIL, L. et al. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8. PAJZNOCHOVÁ, Irena. Lokální ošetřování ran a defektů na kůži. Vyd.1. Praha:Grada Publishing, a.s., 2010.80 s. ISBN 978-80-247-2682-3. PELIKÁNOVÁ, T.; BARTOŠ, V. et al. Praktická diabetologie. Vyd. 4. Praha: Maxdorf, 2010. 743 s. ISBN 978-80-7345-216-2. PERUŠIČOVÁ J. et al. Diabetické mikroangiopatie a makroangiopatie. Vyd. 1. Praha: Galén, 2003. 263. ISBN 80-7262-187-4. PORUBOVÁ, S. Circulus vitiosus – syndrom diabetické nohy. In Sestra v diabetologii, 2007, roč. 3, č. 2, s. 19- 22, ISSN 1801-2809. RYBKA, J. Diabetes mellitus – komplikace a přidružená onemocnění. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 320 s. ISBN 978-80-247-1681-8. RYBKA, J. et al. Diabetologie pro sestry. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 288 s. ISBN 80-247-1612-7. SLADKÁ, J. Tradiční krytí rány kontra „vlhká terapie“, In Sestra v diabetologii, 2005, roč. 1, č. 2, s. 31, ISSN 1801-2809. SOUČEK, M.; ŠPINAR, J.; SVAČINA, P. et al. Vnitřní lékařství pro stomatology. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 380 s. ISBN 80-247-1367-5. SOVOVÁ, E.; ŘEHOŘOVÁ, J. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. Vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. s. 156, ISBN 80-247-1009-9. STAFFA, R. Záchrana kriticky ischemické končetiny. Pedální bypass. Vyd.1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. 112s. ISBN 80-247-0957-0.

64

STRÁNSKÁ, D. DM – Diabetická neuropatie, In Sestra, 2011, roč. 21, č. 6, s. 61 – 62. ISSN 1210 – 0404. STROHALOVÁ, M; PETRŮ, J. Léčba diabetické nohy pomocí lymfodrenáží, In Sestra, 2009, roč. 19, č. 12, s. 49-50. ISSN 1210-0404. STRYJA, J. et al. Repetitorium hojení ran 2. Vyd1. Semily: Geum, 2011, 272 s. ISBN 978-80-86256-79-5. STRYJA, J. Terapeutická krytí k léčbě ran. In Sestra v diabetologii, 2007, roč. 3, č. 2. s. 13-15. ISSN 1801-2809. SVAČINA, Štěpán. Prevence diabetu a jeho komplikací. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7387-178-9. SZABÓ, M. Profylaktická zdravotní obuv pro diabetiky. In Sestra v diabetologii, 2007, roč. 3, č. 1, s. 12-13. ISSN1801-2809. ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství II. Vyd. 4. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013, 212 str. ISBN 978-80-247-1777-7. ŠKRHA, J. et al. Diabetologie. Vyd. 1. Praha: Galén, 2009. 480 s. ISBN 978-80-7262607-6. ŠPITÁLÍKOVÁ, S. Diabetes mellitus a péče o nohy. In Sestra v diabetologii, 2006, roč. 3 č. 2, s. 8,10.ISSN1801-2809. TEPLAN, V. et al. Praktická nefrologie. Vyd. 2. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 524s. ISBN 80-247-1122-2. TOŠENOVSKÝ P.; EDMONDS E. M. et al. Moderní léčba syndromu diabetické nohy. Vyd. 1. Praha: Galén, 2004. 212 s. ISBN 80-7262-261-7. VLČEK, J.; FIALOVÁ, D. Klinická farmacie I. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 368 s. ISBN 978-80-247-3169-8. VOŠ zdravotnická a střední zdravotnická škola Hradec Králové. Inzulíny [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://ose.zshk.cz/vyuka/terapie.aspx?tid=171.

65

ZÁHUMENSKÝ, E. Význam specializované zdravotní obuvi u pacientů se syndromem diabetické nohy. In Sestra v diabetologii, 2007, roč. 3, č. 1, str. 14-20, ISSN 1801-2809. ZELENÍKOVÁ, R. Hodnocení kvality života pacientů se syndromem diabetické nohy ve vybraných zdravotnických zařízeních Moravskoslezského kraje [online]. [cit. 2015-0304]. Dostupné z: http://periodika.osu.cz/cejnm/dok/2014-01/1-zelenikova-et-al-cz.pdf

66

6 Seznam použitých zkratek

CSII – inzulínová pumpa DM – diabetes mellitus GDM – gestační diabetes mellitus ICHDK – ischemická choroba dolních končetin IIR – intenzifikovaný inzulínový režim LADA – latentní autoimunní diabetes dospělých

67

7

Seznam obrázků

Obrázek 1 Diabetická noha – defekt ............................................................................... 71 Obrázek 2 Diabetická noha – defekt ............................................................................... 72 Obrázek 3 Klasifikace diabetické nohy dle Wagnera ..................................................... 73 Obrázek 4 Charcotova osteoartropatie ............................................................................ 74 Obrázek 5 Hyperkeratóza ............................................................................................... 75 Obrázek 6 Gangréna ....................................................................................................... 76 Obrázek 7 Podobarometrie ............................................................................................. 77 Obrázek 8 Bruska a frézky.............................................................................................. 78 Obrázek 9 Larvální terapie ............................................................................................. 79

68

8 Seznam tabulek Tabulka 1 Identifikační údaje - věk ................................................................................ 36 Tabulka 2 Identifikační údaje - pohlaví .......................................................................... 36 Tabulka 3 Doba léčby diabetu ........................................................................................ 37 Tabulka 4 Typ diabetu .................................................................................................... 37 Tabulka 5 Léčba diabetu ................................................................................................. 38 Tabulka 6 Hodnocení zdravotního stavu celkově ........................................................... 39 Tabulka 7 Porovnání zdravotního stavu se stavem před rokem ..................................... 40 Tabulka 8 Omezení při činnostech prováděných během typického dne ........................ 41 Tabulka 9 Omezení při práci nebo při běžných denních činnostech v posledních 4 týdnech ........................................................................................................................ 43 Tabulka 10 Omezení při běžných denních činnostech z důvodů emocionálních problémů ......................................................................................................................... 44 Tabulka 11 Omezení společenského života v posledních 4 týdnech .............................. 45 Tabulka 12 Síla bolesti v posledních 4 týdnech ............................................................. 46 Tabulka 13 Míra omezení bolestí při práci v posledních 4 týdnech ............................... 47 Tabulka 14 Pocity pacienta v posledních 4 týdnech ....................................................... 48 Tabulka 15 Omezení společenského života emocionálními a zdravotními problémy v posledních 4 týdnech .................................................................................................. 50 Tabulka 16 Subjektivní hodnocení zdravotního stavu .................................................... 51 Tabulka 17 Omezení zálib a koníčků z důvodu defektu nohy ........................................ 53 Tabulka 18 Narušení spánku z důvodu pálení, brnění nebo bolesti končetiny............... 53 Tabulka 19 Omezení z důvodů častých návštěv nemocničního zařízení ........................ 54 Tabulka 20 Důvod omezení pacienta při návštěvě nemocničního zařízení .................... 55

69

9 Seznam příloh Příloha A – Obrazová příloha. Příloha B – Žádost o umožnění dotazníkového výzkumu v Nemocnici Jihlava. Příloha C – Žádost o umožnění dotazníkového výzkumu – Charita Jihlava. Příloha D – Dotazník.

70

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Vývoj kvality života u pacienta se syndromem diabetické nohy

Recommend Documents