Výše příspěvku na péči u seni orů se syndromem demence M. Hermanová
So uhrn Zákon č. 108/ 2006 Sb., o soci álních službách, upravuje podmínky poskytování pomoci podpory fyzickým osobám v nepříznivé soci ální situ aci prostřednictvím soci álních služeb a příspěvku na péči. Rizika a úskalí posuzování zdravotního stavu seni orů se syndromem demence pro účely soci álních služeb, tedy získání příspěvku na péči, lze zatím jen předpokládat. Jedná se o nový systém soci álního zabezpečení, se kterým je třeba pracovat tvůrčím způsobem. V průběhu měsíce června 2007 jsme provedli dotazníkové šetření u celkem 1 439 uživatelů pobytových zařízení soci álních služeb, jehož cílem bylo zjistit, zda zařazení seni orů do skupin podle stupně závislosti odpovídá jejich skuteč‑ nému zdravotnímu a funkčnímu stavu. Byla zjištěna naléhavá potřeba přehodnotit stávající metodiku práce posudkových lékařů při určování výše příspěvku na péči u seni orů se syndromem demence nebo s demencí.
Klíčová slova příspěvek na péči – seni or se syndromem demence – demence – zákon o soci álních službách
Abstract Soci al care benefits for seni ors with dementi a syndrome. Law number 108/ 2008 Sb., abo ut soci al services is covering conditi ons of of‑ fering support for individu als in unfavorable soci al situ ati ons thro ugh the medi um of soci al services and care contributi ons. The risks and difficulti es of appraisal of seni or’s he alth state with dementi a syndrome for purposes of soci al services, thus acquiring care contributi ons, co uld be for now only supposed. It is a new system of soci al security, with which is necessary to operate cre atively. During June 2007 we conducted questi onnaire investigati on on 1 439 cli ents of ho using faciliti es of soci al services, whose aim was to le arn, if seni ors divisi on into gro ups according to the level of their dependence is corresponding with their re al state of he alth and functi onal state. We discovered urgent need to revalu ate existing work methodology of assessment physici ans when determining the height of care contributi on for seni ors with dementi a syndrome or with aphreni a.
Key words care benefits – seni ors with dementi a syndrome – dementi a – soci al services act
Úvod O stáří se v poslední době mnoho mluví a píše. Má to své důvody. Struktura společnosti se výrazně mění. Stárno ucích a starých lidí na celém světě přibývá. A tito lidé potřebují pomoc. Stáří je etapa života, která je zatížena vysoko u nemoc‑ ností. Zdravotní stav a invalidita starší populace se u nás tr‑ vale zhoršuje. Samostatným problémem se stává výskyt de‑ mence u osob nad 65 let. So učasné studi e ukazují, že výskyt demencí sto upá s věkem: v populaci osob starých 75 let se odhaduje výskyt demence na 15 %, v populaci starší 80 let roste výskyt na 20 až 40 % [1]. V důsledku stárnutí populace jich bude stále přibývat. Před námi vyvstávají otázky, na které si musíme jako společnost umět odpovědět: „Jaká je úro‑ veň péče o tyto lidi? Jaká by měla a mohla být, aby vyhovo‑
čes Ger rev 2009; 7(3–4): 139–143
vala konkrétním osobám postiženým demencí nebo osobám, které o ně pečují? Dokážeme vždy rozpoznat, co lidé trpící demencí potřebují? Máme vybudovano u dostatečno u síť slu‑ žeb, které by odpovídaly potřebám lidí s demencí i těch, kteří o ně pečují?“ Odpověď na tyto otázky není jednoduchá. Předchozí vládno ucí strana nastartovala reformu zdravotní péče a po‑ kračovala v již zahájené reformě soci álních služeb. Každá změna procesu s sebo u přináší rizika, která je třeba předvídat, kriticky vyhodnocovat a vzniklé pozitivní výstupy zapracovat zpět do procesu změny. Jedním z rizik je finanční zvládnutí péče o seni ory trpící demencí jak v domácím prostředí, tak v prostředí instituci onální péče. Výzkum měl odpovědět na otázku, zda kritéri a pro přiznání příspěvku na péči u seni orů
139
Výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem demence
Tab. 1. Dotazník funkčního hodnocení klienta. 1
chůze po rovině
n bez pomoci
n s pomocí
n neprovede
2
přesun na lůžko/židli, invalidní vozík a zpět
n bez pomoci
n s pomocí
n neprovede
3
najedení a napití se
n bez pomoci
n s pomocí
n neprovede
4
osobní hygiena
n bez pomoci
n s pomocí
n neprovede
5
oblékání/svlékání
n bez pomoci
n s pomocí
n neprovede
6
použití WC
n bez pomoci
n s pomocí
n neprovede
7
udržování pořádku
n bez pomoci
n s pomocí
n neprovede
8
samostatné nákupy věcí denní potřeby, placení v obchodě
n bez pomoci
n s pomocí
n neprovede
9
ohřát vodu a uvařit si kávu, vypnout sporák
n bez pomoci
n neprovede
10
udržovat pozornost, porozumět a ho‑ vořit o TV programech, časopisech
n bez pomoci
n neprovede
11
hraní společenských her
n bez pomoci
12
pamatovat si současné události
n bez pomoci
n neprovede
13
pamatovat si jména, rodinné události, svátky, léky a jejich užívání
n bez pomoci
n neprovede
14
komunikace
n normální
n mluvení nebo porozu‑ n ztráta schopnosti mění porušeno, porucha porozumět mluvenému sledování konverzace slovu a mluvit
15
emoce
n normální reakce
n porucha (např. při depresi)
n nejsou přítomny
16
udržuje si své zájmy, koníčky a záliby
n bez pomoci
n s pomocí
n neprovede
17
noční klid, denní/noční rytmus
n normální
n budí se v důsledku péče (polohování, vý‑ měna plen, aj.)
n potřebuje dohled (neklidný)
18
sociální chování
n společenské
n slovně agresivní
n fyzicky agresivní
19
prostorová orientace
n orientován
n ztrácí se na nezná‑ mých místech
n ztrácí se na známých místech
s demencí jso u nastavena tak, aby odrážela re álný funkční stav žadatele o příspěvek.
Metody Výzkum byl re alizován za významné pomoci a ve spolupráci s Odborem soci álních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu kraje Vysočina a účastníky šetření byla všechna pobytová za‑ řízení soci ální služby – domovy pro seni ory, jejichž zřizovate‑ lem je kraj Vysočina. Výzkum probíhal v červnu 2007 a zapo‑ jilo se do něho 12 zařízení s celkovým počtem 1 439 kli entů. Cílovo u skupino u byli všichni uživatelé soci álních služeb. Výzkum probíhal formo u dotazníkového šetření a jednot‑ livé položky v dotazníku byly voleny tak, aby vycházely ze standardně po užívaných hodnocení seni orů. Pro dotazník jsme vycházeli z metodik: • Test základních všedních činností podle Barthelové [2], • Mini‑Mental State, Folsteinův test kognitivních funkcí [2].
140
n s pomocí
n neprovede
Před vlastním zahájením dotazníkového šetření jsme vedo ucí ošetřovatelských úseků vybraných domovů pro seni ory seznámili s cílem výzkumu a s obsahem připrave‑ ného dotazníku. Na základě jejich zpětné vazby byla prove‑ dena korektura připraveného dotazníku a doplněny údaje, které by měly pomoci splnit cíle výzkumu. V tab. 1 přikládáme dotazník funkčního hodnocení kli enta, který byl ve výzkumu po užit. Jednotlivé položky dotazníku byly sestaveny tak, aby umožnily objektivně kli enta vyhodno‑ tit, aby odrážely jeho funkční zdatnost jak v rovině fyzické, tak kognitivní a so učasně korespondovaly s metodiko u posuzo‑ vání zdravotního stavu kli enta, ktero u po užívají obecní úřady obcí s rozšířeno u působností pro účely stanovení výše pří‑ spěvků kli entů na péči. Vyplněním dotazníku byly pověřeny vše obecné sestry v přímé obslužné péči, které nejlépe znají cel‑ kový stav svých kli entů. Výsledky dotazníkového šetření jsme porovnávali se statistiko u Kraje Vysočina platno u k 30. 6. 2007.
čes Ger rev 2009; 7(3–4): 139–143
Výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem demence
Statistika klientů podle vyhodnocení stadia demence 40 % 35 %
449
440
30 % 25 % 20 % 197
15 % 10 %
106
135
5% 0% stadia demence
32,2 %
nejistá demence 14,8 %
počínající demence 8,0 %
rozvíjející se demence 10,2 %
rozvinutá demence 33,8 %
Obr. 1. Výsledky dotazníkového šetření – počet klientů s demencí.
Výsledky Do statistického hodnocení vstupovalo 1 439 dotazníků, během zpracování bylo z důvodu jejich neúplného vyplnění 112 dotazníků (7,8 %) vyřazeno. Demence je tvořena třemi základními skupinami symptomů. Jde o narušení kognitivních funkcí (především narušení inte‑ lektu a paměti osobnosti), dále narušení aktivit denního života a poruchy chování. Ve výzkumu jsme se zaměřili na četnost kli entů s těmito charakteristickými příznaky a shodně s klasi‑ fikací klinického obrazu demencí podle Naomi Feil [3] jsme je rozdělili do čtyř skupin podle stupně postižení na demenci ne‑ jisto u, počínající, rozvíjející se a rozvinuto u. V dotazníku jsme určili položky, které jsme pracovně ozna‑ čili jako jisté známky demence, které jso u obsaženy v dotaz‑ níku v položkách č. 10, 12, 13, 19.
I. stadi um – nejistá demence Často přehlédnuto, osoby se drží svých předepsaných spo‑ lečenských rolí, uvědomují si selhávání krátkodobé paměti. Do skupiny seni orů s nejisto u demencí jsme zařadili všechny kli enty, kteří měli hodnocení NEPROVEDE po uze v jedné z položek s jistými příznaky demence. Celkový počet seni orů s nejisto u demencí byl stanoven na 197. II. stadi um – počínající demence Zhoršování mentálních funkcí se začínajícími změnami osob‑ nosti, poruchami chování. Ztráta soci álních kontaktů. Do skupiny seni orů s počínající demencí jsme zařa‑ dili všechny kli enty, kteří měli hodnocení NEPROVEDE ve dvo u položkách s jistými příznaky demence. Celkový počet seni orů s počínající demencí byl stanoven na 106. III. stadi um – rozvíjející se demence Potíže s vyjadřováním, kontinencí, moho u se objevit haluci‑ nace, bludy. Emočně nestabilní. Žádné soci ální kontakty.
čes Ger rev 2009; 7(3–4): 139–143
Do skupiny seni orů s rozvíjející se demencí jsme zařa‑ dili všechny kli enty, kteří měli hodnocení NEPROVEDE ve třech položkách s jistými příznaky demence. Celkový počet seni orů s rozvíjející se demencí byl stanoven na 135.
IV. stadi um – rozvinutá demence/ přežívání Nejso u přítomny žádné nezávislé funkce. Osoby žijí ve svém světě, jso u plně závislé na pečovateli. Do skupiny seni orů trpících rozvinuto u demencí jsme za‑ řadili všechny kli enty, kteří měli hodnocení NEPROVEDE ve všech čtyřech položkách s jistými příznaky demence. Celkový počet seni orů s rozvinuto u demencí byl stanoven na 449. Kli enti bez demence Měli ve všech čtyřech položkách hodnocení PROVEDE, a jso u tedy z pohledu demence zcela bez symptomů. Celkový počet seni orů bez demence byl stanoven na 440 (obr. 1). Následně bylo provedeno přímé srovnání počtu kli entů do‑ tazníkového šetření se statistiko u Kraje Vysočina podle jejich skutečného zařazení do funkčních skupin a kli entů se syn‑ dromem demence (obr. 2). Výzkum ukázal na velký rozdíl v počtu kli entů, kteří mají příznaky rozvinuté demence, ale posudkovými lékaři nejso u zařazeni do skupiny zcela závis‑ lých kli entů. Obecně lze říci, že při demenci nižšího stupně rozhodují o funkčním zařazení spíše ostatní choroby a omezení, de‑ mence rozvinutá je právě tím rozhodujícím faktorem omezu‑ jícím funkční schopnosti a měla by být důvodem pro zařazení kli enta do funkční skupiny úplné závislosti. Podle výstupů výzkumu dochází v so učasné době k výraz‑ nému podhodnocování celkového stavu žadatelů o příspěvek na péči. Kli enti/ uživatelé pobytových soci álních služeb, kteří byli účastníky našeho výzkumu, byli podle statistiky Kraje Vysočina posudkovými lékaři zařazováni převážně do skupin, kterým
141
Výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem demence
40,0 % 35,0 % 30,0 % 25,0 % 20,0 % 15,0 % 10,0 % 5,0 % 0,0 %
440
449
475 403
220
197
205 135
106
126
zcela nezávislý
lehká závislost, nejistá demence
střední závislost, počínající demence
těžká závislost, rozvíjející se demence
úplná závislost, rozvinutá demence
15,4 % 32,2 %
28,2 % 14,8 %
33,24 % 8,0 %
14,35 % 10,2 %
8,82 % 33,8 % 264,347 0,00000
Vysočina statistika stadia demence chí-kvadrát c2 p-hodnota
Obr. 2. Porovnání klientů podle skutečného zařazení do funkčních skupin a dotazníkového vyhodnocení stadia demence. Tab. 2. Porovnání výsledků výzkumu se šetřením Gerontologického centra Praha. M. Hermanová (n = 1 327) H. Vaňková (n = 124)
bez známek demence 33,2 %
nejistá demence + počínající demence 22,8 %
rozvíjející se + rozvinutá demence 44 %
bez známek demence 38 %
lehké známky demence 19 %
demence 43 %
přísluší podle zákona označení lehká a střední závislost. Po uze malé procento žadatelů, méně jak 9 %, bylo zařazeno do sku‑ piny s úplno u závislostí. Toto rozložení kli entů zásadně ne odpo‑ vídá jejich re álnému stavu. Z výzkumu vyplývá, že více jak 37 % kli entů patří do skupiny úplně závislých na pomoci jiné osoby. Ekonomickým odhadem, který porovnal finanční přínos kli entů zařazených podle posudkových lékařů (statistika Kraje Vyso‑ čina) a kli entů zařazených podle sester, které o ně denně pe‑ čují (výstupy výzkumu), dostaneme rozdíl 2 000 Kč na jednoho kli enta za jeden měsíc v neprospěch zřizovatele soci ální služby. Neso ulad v zařazování žadatelů o příspěvek na péči a s tím plyno ucí finanční ztráty pro zřizovatele jso u natolik výrazné, že je třeba si položit otázku, zda v samotném důsledku ne‑ může být ohrožena kvalita poskytované služby.
Diskuze Výstupy výzkumu prevalence demence v pobytových zaříze‑ ních soci ální služby jsme porovnali s výstupy šetření [4], které proběhlo ve stejném časovém období a pro vyšetření kognitiv‑ ního stavu kli entů a utorky po užily také metodiku Mini‑Men‑ tal State Examinati on (tab. 2). Z tabulky jednoznačně vyplývá, že výstupy našeho vý‑ zkumu a výsledky a utorek Vaňkové et al [4] jso u si velmi po‑
142
dobné. Přes 40 % kli entů v domovech pro seni ory má demenci a asi 20 % kli entů má lehké známky demence.
Závěr Seni oři s demencí tvoří více jak 40 % obyvatel domovů pro seni ory. Výzkum ukázal potřebu přehodnotit stávající meto‑ diku práce posudkových lékařů při určování výše příspěvku na péči u seni orů se syndromem demence nebo s demencí, a to především v oblastech kognitivních poruch, poruch nálad a poruch chování, které jso u odrazem soci álních po‑ třeb kli entů. Vezmeme‑li v úvahu, že většina domovů pro seni ory v po‑ sledních dvo u letech upřesnila svoje poslání a nově definovala svoji cílovo u skupinu kli entů, lze očekávat, že procento so‑ běstačných kli entů bude mít sestupno u tendenci a procento kli entů ve funkčních skupinách těžká závislost a úplná zá‑ vislost se bude zvyšovat. Na tento stav se musí zařízení po‑ skytující soci ální služby připravit personálně, provozně i fi‑ nančně. Jako nezbytné se vzhledem k výstupu výzkumu jeví, aby v rámci domovů pro seni ory byla zřizována oddělení se zvláštním režimem, jejichž vznik zákon o soci álních službách umožňuje [5]. Nezbytné bude také zajištění dostatku kvalifi‑ kovaného odborného personálu při so učasném kontinu álním
čes Ger rev 2009; 7(3–4): 139–143
Výše příspěvku na péči u seniorů se syndromem demence
školení těchto pracovníků v problematice péče o seni ory s de‑ mencí a specifických přístupech k lidem s demencí. Důležité také je věnovat pozornost péči o pečující, neboť práce s to uto cílovo u skupino u je psychicky velmi náročná a personál je ohrožen syndromem vyhoření více než na jiných pracovištích.
5. Zákon č. 108/ 2006 Sb., o soci álních službách. Portál veřejné správy České republiky. [http:/ / portal.gov.cz/ wps/ portal/ _s.155/ 701/ . cmd/ ad/ .c/ 313/ .ce/ 10821/ .p/ 8411/ _s.155/ 701?PC_8411_ l=108/ 2006&PC_8411_ps=10&PC_8411_text=108/ 2006%20Sb#10821] Doručeno do redakce 18. 5. 2009 Přijato k publikování 25. 5. 2009
Literatura 1. Topinková E. Geri atri e pro praxi. Praha: Galén 2005: 137– 140. 2. Mini‑Mental- State. Folsteinův test kognitivních funkcí. Zdravcen‑ tra.cz. [www.zdravcentra.cz/ cps/ rde/ xchg/ zc/ xsl/ 3141_2298.html]. 3. Feil N. Validati on. Ein Weg zum Verständnis verwirrter alter Menschen. München: E. Reinhardt 2002: 52– 60. 4. Vaňková H, Jurašková B, Holmerová I. Prevalence kognitivních poruch v domovech pro seni ory. Čes Ger Rev 2008; 6(4): 232– 234.
PhDr. Marie Hermanová Vzdělávací agentura CURATIO®, Brno Klinik Pirawarth, Bad Pirawarth, Rakousko
[email protected]
PhDr. Marie Hermanová Promovala na 1. LF UK Praha v roce 1999, na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2002, na Fakultě Zdravotníctva a sociálnej práce Trnavské univerzity v roce 2005. V závěru studia přednášela na Klinice geriat‑ rie, ošetřovatelství a praktického lékařství LF MU Brno a současně od roku 2003 pracuje v Klinik Bad Pirawarth v Ra‑ kousku (neurologické rehabilitační zařízení).
čes Ger rev 2009; 7(3–4): 139–143
143
