Hodnocení žáků
Obsah: 1.
Pravidla pro hodnocení žáků
2.
Způsob hodnocení a získávání podkladů pro hodnocení
3.
Kritéria hodnocení
4.
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
5.
Stupně hodnocení a klasifikace
6.
Hodnocení a klasifikace v jednotlivých vyučovacích předmětech
7.
Celkové hodnocení žáka
8.
Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku
9.
Klasifikace chování a výchovná opatření
10. Komisionální zkoušky 11. Klasifikace žáka, v zahraniční škole
který
plní
povinnou
školní
docházku
Tato pravidla hodnocení jsou vydána v souladu s ustanoveními: zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vyhlášky č. 48/2005 Sb. v platném znění, o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vyhlášky č. 73/2005 Sb.v platném znění, o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných.
1. Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení vychází z objektivního posouzení míry dosažení očekávaných a dílčích výstupů formulovaných v osnovách jednotlivých předmětů ve školním vzdělávacím programu. Hodnocení musí předcházet jasné a srozumitelné formulování cílů a kritérií hodnocení, s nimiž je žák přiměřeně svému věku seznámen. Žák má právo vědět, kdy, jakým způsobem a podle jakých kritérií bude v určité fázi základního vzdělávání hodnocen. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků musí být: -
jednoznačné, srozumitelné a objektivní odborně správné a pedagogicky zdůvodněné srovnatelné s předem stanovenými kritérii plánované, všestranné a systematické věcné a informativní
V žádném případě by nemělo být zaměřeno na chybu, ale na to, co žák umí. Nemělo by mít stresující charakter a mělo by přispívat k osobnostnímu rozvoji žáka. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, díky které získá informace o tom, jak danou problematiku zvládá, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Hodnocení by žáka mělo motivovat pro další vzdělávání. Hodnocení nemusí být směřováno pouze k jednotlivci, ale též ke dvojici, skupině či celé třídě. Hodnocení není prostředkem k rozdělování žáků na úspěšné a neúspěšné. Mělo by se soustředit na individuální schopnosti a pokrok každého žáka.
2. Způsob hodnocení a získávání podkladů pro hodnocení Ve výchovně vzdělávacím procesu se realizuje hodnocení průběžné a souhrnné. Souhrnné hodnocení, klasifikace a celkový prospěch slouží k posouzení výkonů a chování žáka na konci klasifikačního období - pololetí. Průběžné hodnocení a klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků žáka. Motivuje žáka ke zlepšení, informuje rodiče i žáka o zvládnutí dané problematiky nebo o učebních potížích ve chvíli, kdy se ještě může zlepšit. Učiteli toto hodnocení pomáhá rozhodovat o dalším postupu výuky. Způsoby průběžného hodnocení jsou pro různé stupně a předměty různé a jsou uvedeny v kapitole „Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech“. O výsledcích průběžného hodnocení učitel pravidelně informuje rodiče formou žákovské knížky, při pravidelných třídních schůzkách, v době pravidelných nebo mimořádných konzultačních hodin a zpřístupněním známek na internetu. Průběžná klasifikace je na webových stránkách školy zveřejňována prostřednictvím programu Bakaláři. Každá
známka má přidělenou příslušnou váhu, výsledný průměr je vážený průměr. Konkrétní informace o přidělených vahách jsou uvedeny v kapitole „Hodnocení a klasifikace v jednotlivých předmětech“. O souhrnném hodnocení je rodič informován na konci 1. pololetí formou výpisu vysvědčení /nenahrazuje vysvědčení/. Na konci 2. pololetí obdrží žák vysvědčení za celý školní rok. Při určování klasifikačního stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží ke všem skutečnostem v práci žáka během klasifikačního období. Stupeň prospěchu se neurčuje jen na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm ( dále jen „klasifikace“). O způsobu hodnocení (klasifikačním stupněm nebo slovně) rozhoduje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele po dohodě s rodiči žáků. Pokud nebude předložen jiný návrh, hodnotí se výsledky vzdělávání žáka klasifikačním stupněm. Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Způsob hodnocení je součástí individuálního vzdělávacího plánu žáka. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka vhodným způsobem osobně třídní učitel nebo učitelé jednotlivých předmětů: a) na pravidelných třídních schůzkách a individuálních konzultacích (3x ročně) b) kdykoliv na základě individuální žádosti zákonných zástupců c) v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování bezprostředně a prokazatelným způsobem V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení toho, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 zákona č. 561/2004 Sb. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole. K získávání podkladů pro hodnocení žáka používá učitel zejména tyto metody, formy a prostředky: 1. soustavné sledování a analýza průběžné práce žáka, jeho připravenosti na výuku 2. různé druhy zkoušek: - ústní - písemné - grafické - praktické - pohybové 3. pozorování žáka při různých činnostech: - laboratorní práce - práce na projektech - skupinová práce - individuální práce 4. rozhovor s žákem 5. konzultace s ostatními vyučujícími
3. Kritéria hodnocení Při realizaci projektů učitelé používají zejména tato kritéria: Řešení problémů - analýza, pojmenování problému - různé varianty řešení - volba strategických postupů - členění úkolu na jednotlivé kroky - systematický a logický postup - kontrola výstupu a odstranění chyb Práce s informačními zdroji - analýza dosavadních znalostí - analýza chybějících znalostí - vyhledání příslušných zdrojů - vybírání podstatných informací - schopnost práce s ICT Práce ve skupině - schopnost rozdělení rolí - schopnost komunikace ve skupině - plnění úkolů v zájmu skupiny - prosazení vlastního názoru - vytváření příjemné pracovní atmosféry - výsledek práce Tvořivost, iniciativa - zájem o práci - využití svého talentu, nadání - originalita řešení - samostatnost Úroveň výstupu - věcná správnost - členění, přehlednost - estetická a grafická úroveň - novost myšlenek, využití v praxi Prezentace výstupu z projektu - souvislý, kultivovaný a stylisticky správný projev - použití spisovného jazyka - schopnost zaujmout posluchače - schopnost hovořit „zpatra“ s oporou textu - schopnost reagovat na dotazy a připomínky Způsob hodnocení je dopracován podle typu projektu: - hodnocení jednotlivce – hodnocení slovní, popřípadě stejný způsob hodnocení jako u samostatných prací (hodnocení slovní + tabulka) - hodnocení skupiny (dvojice) – slovní stručně v daném rozsahu, stručný záznam do dokumentace - sebehodnocení žáka (skupiny) – toto hodnocení se předpokládá na 2. stupni ve vybraných případech
Při realizaci ostatních činností používají učitelé zejména tato kritéria: Skupinová práce - podíl na práci skupiny - vlastní tvůrčí přínos - organizace práce ve skupině - prezentace výstupu - schopnost akceptovat názory ostatních a obhájit svá stanoviska - schopnost kooperovat Slovní hodnocení. Referáty - práce s informačními zdroji - obsahová stránka - ústní prezentace - vlastní myšlenky - motivace pro využití Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Exkurze - aktivní účast na přípravě exkurze - zájem o téma exkurze - ústní moderování – příprava, prezentace - získané dovednosti a vědomosti - zpracované materiály, článek Slovní hodnocení. Krátké tematicky zaměřené písemné práce - stylistická úroveň, originalita - jazyková úroveň - struktura práce - grafická úroveň Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Kratší teoretické samostatné práce zadané předem (ne jako písemná práce) - informační zdroje - aplikace teoretických vědomostí při řešení konkrétního problému - věcná správnost Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Kratší praktické samostatné práce zadané předem (ne jako písemná práce) - využití teoretických znalostí - originalita řešení – různé varianty - preciznost - estetičnost a funkčnost - praktické využití Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Kratší teoretické samostatné práce (písemné práce) - úroveň vědomostí
- aplikace teoretických vědomostí při řešení konkrétního problému - úroveň vyjádření - věcná správnost Hodnocení klasifikačním stupněm. Laboratorní práce - dodržování bezpečnosti práce, bezpečná manipulace s pomůckami a chemikáliemi - dodržování postupu práce podle zadání úlohy či pokynů učitele - manuální zručnost při plnění úkolů - splnění zadaných úkolů (organizace práce) - formulace výsledků pozorování či pokusu, vyvozování závěrů, popř. schopnost zevšeobecnění závěrů - tvorba písemného záznamu – stylistická i grafická úroveň práce Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Práce s dokumenty, přírodninami, fyzikálními tělesy (experiment) - dovednost orientace a vyhledávání údajů v nákresech, tabulkách, grafech a přehledech, v odborných textech, atlasech, vyhledávání údajů pro řešení úkolů v pracovních sešitech - dovednost zkoumat dané přírodniny či děje a jevy, porovnávat jejich důležité znaky, analyzovat a syntetizovat výsledky svého pozorování - dovednost poznávat, určovat dané přírodniny, zařazovat je do systému - dovednost zkoumat fyzikální tělesa, látky, děje a jevy, mechanismy a chápat principy jejich funkce, dovednost demonstrace fyzikálních pokusů Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Čtenářské kompetence - úroveň hlasitého čtení - porozumění textu - orientace v textu - dovednost reprodukovat text - aplikace získaných informací v běžném životě Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Cvičení v přírodě - splnění úkolu dovednostního i vědomostního charakteru (aplikace dovedností) - správnost vyřešení úkolu - dodržování postupů podle zadaných pokynů - správná organizace práce - dovednost plnit praktické úkoly, manipulace s pomůckami - dodržování pravidel bezpečnosti - dovednost týmové práce, zastávání své role ve skupině - případná tvorba písemného záznamu, formulace výsledků Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Individuální, dobrovolná a iniciativní činnost - vlastní iniciativa a zájem o práci - dobrovolné plnění úkolů - účast v soutěžích Hodnocení individuální, ústní, pochvala.
Ústní zkoušení - úroveň vědomostí - aplikace teoretických vědomostí při řešení konkrétního problému - úroveň vyjádření - věcná správnost Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením.
4. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. Na celém 1. stupni třídní učitelé 1x týdně realizují komunitní kruhy. V 1. a 2. ročníku se žáci učí sebehodnocení formou různých grafických symbolů dle uvážení třídního učitele. Ve 3., 4. a 5. ročníku je jednoduché sebehodnocení součástí vlastních žákovských knížek, žák se už učí jednoduchému slovnímu vyjádření. Témata pro sebehodnocení vyjádřená počtem zabarvených políček zadává třídní učitel. Tento zápis v žákovské knížce podepisuje třídní učitel a rodič. Na 1. stupni si všichni žáci zakládají portfolia. Na 2. stupni ve všech ročnících probíhá sebehodnocení zpravidla v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů průběžně ústně nebo písemně vždy po ukončení tematického celku. Třídní učitelé realizují komunitní kruhy v rámci třídnických hodin nejméně jedenkrát do měsíce. Na 2. stupni jsou portfolia vytvářena v rámci některých předmětů.
5. Stupně hodnocení a klasifikace Klasifikační stupně: 1 – výborný Žák dosahuje dílčích výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání (dále jen stanovených výstupů) v určeném (nebo kratším) čase, s výrazným podílem samostatné práce a jen s minimální pomocí učitele. Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení praktických a teoretických úkolů. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Řádně se na výuku . 2 – chvalitebný Žák dosahuje stanovených výstupů v určeném čase, jen s malou pomocí učitele. Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný. Projevuje zřetelný zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla s drobnými nedostatky. Při výuce se snaží plně využívat svých vědomostí, dovedností a návyků. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. 3 – dobrý Žák dosahuje stanovených výstupů, ale v delším než určeném čase a s výraznou pomocí učitele. Žák je v činnostech méně aktivní, méně tvořivý, ne zcela samostatný a pohotový. Projevuje částečný zájem o výuku. Plnění zadaných úkolů často vykazuje výraznější nedostatky. Vědomosti, dovednosti a návyky využívá při výuce jen částečně. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky.
4 – dostatečný Žák dosahuje i přes výraznou pomoc učitele, a za mnohem delší, než určený čas, jen některých stanovených výstupů. Žák je v činnostech nesamostatný, málo aktivní a tvořivý. Zpravidla projevuje malý zájem o výuku. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Jeho ústní i písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je málo estetický a má větší nedostatky. 5 – nedostatečný Žák nedosahuje prakticky žádných stanovených výstupů, ani ve výrazně delším, než určeném čase, a to i přes maximální pomoc a snahu učitele. Žák je v činnostech převážně pasivní. O výuku a rozvíjení osobnosti neprojevuje zájem. Zpravidla se na výuku nepřipravuje. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev má vážné nedostatky a chyby. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení 1 - výborný Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. 2 – chvalitebný Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. 3 - dobrý Žák je v činnostech méně aktivní, méně tvořivý, ne zcela samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. 4 - dostatečný Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úlohy řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. 5 - nedostatečný Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností 1 - výborný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických apraktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
2 – chvalitebný Žáka ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslísprávně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. 3 - dobrý Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. 4 – dostatečný Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní i písemný projev závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. 5 - nedostatečný Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládnutí učiva a očekávaných výstupů daných školním vzdělávacím programem ovládá bezpečně ovládá podstatně ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá b) úroveň myšlení je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně je méně samostatný v myšlení
je nesamostatný v myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování vyjadřuje se výstižně, poměrně přesně vyjadřuje se celkem výstižně vyjadřuje se nedostatečně přesně vyjadřuje se s obtížemi odpovídá nesprávně i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů projevuje malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty neraeaguje na pomoc a pobízení k učení Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.
6. Hodnocení a klasifikace v jednotlivých vyučovacích předmětech Pravidla pro hodnocení a klasifikaci pro 1. stupeň jsou zpracována po ročnících. Pravidla pro hodnocení a klasifikaci pro 2. stupeň základní školy jsou zpracována po jednotlivých vyučovacích předmětech. Hodnocení a klasifikace žáků v 1. ročníku 1. pololetí, období září – říjen V tomto období má hodnocení především motivační charakter. Hodnotíme žáky ve všech vyučovacích předmětech, hodnotíme všechny jejich práce a aktivity razítkem a slovně. 1. pololetí, období listopad – leden Hodnotíme pouze to, co žáci umí, klasifikačním stupněm 1 nebo 2, u méně úspěšných prácí vyznačíme počet chyb a hodnotíme slovně nebo motivačním razítkem. 2. pololetí Klasifikujeme všechny žáky, používáme klasifikační stupeň 1, 2, 3. Méně úspěšné žáky hodnotíme slovně nebo motivačním razítkem. Český jazyk a literatura Hodnotíme známkou, slovně nebo razítkem. - čtení procvičeného i neznámého textu - skládání slov a vět - diktáty: 1. pololetí - písmena, slova 2. pololetí - písmena, slova, krátké věty, opis a přepis – slova, věty
Matematika Hodnotíme razítkem, známkou nebo slovně – samostatnost, správnost postupů a výsledků, tvořivost, aktivitu, numerické počítání a schopnost řešit slovní úlohy. Prvouka Hodnotíme známkou nebo slovně aktivitu, samostatné vyjadřování, znalost pojmů a terminologie. V prvouce prověřujeme znalosti a dovednosti formou rozhovoru, doplňováním, přiřazováním obrázků. Hudební výchova, tělesná výchova, pracovní výchova, výtvarná výchova a dramatická výchova Hodnocení má především motivační charakter. Hodnotíme aktivitu, snahu a připravenost na vyučování. Našim prioritním cílem je žáky motivovat a vytvořit u nich kladný vztah k vyučovacímu předmětu. Chování – hodnotíme průběžně během týdne razítkem nebo slovně. Součástí hodnocení je i sebehodnocení žáka pomocí obrázků, smajlíků, slovně. Žáci sebehodnotí nejen znalosti a dovednosti, připravenost na vyučování, ale i schopnost spolupráce, chování v kolektivu. Veškeré hodnocení je zaznamenáno v notýsku nebo v sešitech jednotlivých předmětů, rodiče jsou informováni o průběžné klasifikaci na webových stránkách školy. Hodnocení a klasifikace žáků ve 2. ročníku Ve 2. ročníku má klasifikace stále motivační charakter. Mimo hodnocení známkou používáme razítka, pochvaly a slovní hodnocení. Hodnotíme výsledky práce žáka, aktivitu, snahu, jeho připravenost na vyučování. Zohledňujeme žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Při pravidelném zaznamenávání průběžné klasifikace do programu Bakaláři využíváme váhy: čtvrtletní a kontrolní práce – 9 běžné samostatné práce zaměřené na procvičování učiva – 7 nebo 8 Český jazyk a literatura V českém jazyce klasifikujeme diktáty, opisy, přepisy a doplňovací cvičení podle této stupnice: 0 - 1 chyb 1 2 - 3 chyb 2 4 - 6 chyb 3 7 - 8 chyb 4 9 a více chyb 5 Pro hodnocení čtenářských dovedností používáme klasifikační stupeň 1 nebo 2. Při horším výkonu hodnotíme slovně. Známkou 1 hodnotíme plynulé čtení s porozuměním textu přiměřené délky a náročnosti. Klasifikačním stupněm 2 hodnotíme menší nedostatky např. slabikování, pomalejší tempo, chybnou intonaci. Pokud se projevují výraznější nedostatky, klademe důraz na individuální přístup ve vyučování a pravidelnou kontrolu domácí přípravy.
Matematika V matematice hodnotíme pětiminutovky, pamětné počítání, u slovních úloh správné znázornění, zápis, řešení a odpověď. U početních příkladů používáme tuto stupnici: 0 - 1 chyb 1 2 - 3 chyby 2 4 - 6 chyby 3 7 - 8 chyby 4 9 a více chyb 5 V geometrii hodnotíme správnost a přesnost provedení. Vzhledem k náročnosti a abstraktnosti učiva využíváme spíše motivační funkce hodnocení. Prvouka V prvouce prověřujeme znalosti učiva formou ústního zkoušení, skupinové práce nebo písemných samostatných prací, testů a prověrek. U písemného prověřování znalostí používáme bodové hodnocení. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami upřednostňujeme ústní zkoušení. Hudební výchova, tělesná výchova, pracovní výchova, výtvarná výchova a dramatická výchova Hodnocení v těchto vyučovacích předmětech má opět motivační charakter. Hodnotíme především snahu, aktivitu, zaujetí a používáme většinou klasifikačních stupňů 1 nebo 2. Chování Chování hodnotíme průběžně, na konci každého týdne zapisujeme pochvaly, případně pokárání s využitím razítek. Součástí hodnocení je i sebehodnocení žáka pomocí obrázků, smajlíků, slovně. Žáci sebehodnotí nejen znalosti a dovednosti, připravenost na vyučování, ale i schopnost spolupráce, chování v kolektivu. Veškeré hodnocení je zaznamenáno v notýsku nebo v sešitech jednotlivých předmětů, rodiče jsou informováni o průběžné klasifikaci na webových stránkách školy.
Hodnocení a klasifikace žáků ve 3., 4. a 5. ročníku Český jazyk a literatura Čtení Při čtení a práce s textem učitel zejména hodnotí: - schopnost orientace v textu - úroveň hlasitého čtení - porozumění textu - schopnost reprodukovat text - schopnost vyhledat potřebné informace v textu - recitaci, přednes Součástí hodnocení je i schopnost referovat o literárním díle, kulturním představení.
Gramatika Každému zadání písemné práce a testu předchází jejich bodové ohodnocení. Klasifikační stupně odpovídají procentuální úspěšnosti z celkového počtu bodů dle následující tabulky: Počet procent bodů 100% - 91% 90% - 71% 70% - 41% 40% - 21% 20% - 0%
Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5
Typy prací: diktáty, testy, písemná cvičení, doplňovačky (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři) - diktáty ( 6 – 8) dle obtížnosti - čtvrtletní testy ( 8 – 9) - písemná cvičení ( 5 – 8) dle obtížnosti - doplňovačky ( 4 – 7) dle obtížnosti Při klasifikování slohových cvičení učitel hodnotí zejména: originalitu práce gramatickou správnost stylistické provedení ústní předvedení slohové práce Hodnocení psaného projevu se týká psaní v sešitech, čitelnosti písma, celkové úpravy textu. Hodnocení v českém jazyce provádíme klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Při závěrečném hodnocení učitel přihlíží nejen k váženému průměru z výše uvedeného hodnocení, ale také k aktivitě žáka v hodinách, připravenosti na výuku a k celkové snaze o zvládnutí zadaných úkolů. Matematika Každému zadání čtvrtletní práce a procvičovacích testů předchází jejich bodové ohodnocení. Klasifikační stupně odpovídají procentuální úspěšnosti z celkového počtu bodů dle následující tabulky: Počet procent bodů 100% - 91% 90% - 71% 70% - 41% 40% - 21% 20% - 0%
Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5
Typy prací: čtvrtletní práce, procvičovací testy, slovní úlohy (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři) - čtvrtletní práce ( 8 - 9) - procvičovací testy ( 5 - 8) dle obtížnosti - slovní úlohy ( 4 - 7) dle obtížnosti
Hodnocení klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Při hodnocení geometrie učitel přihlíží k čistotě, správnosti, přesnosti provedení, úpravě a správnému používání rýsovacích pomůcek. Hodnocení v matematice provádíme klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Při závěrečném hodnocení učitel přihlíží nejen k váženému průměru z výše uvedeného hodnocení, ale také k aktivitě žáka v hodinách, připravenosti na výuku a k celkové snaze o zvládnutí zadaných úkolů. Vlastivěda, přírodověda Při ústním zkoušení hodnotíme obsah znalostí ( váha známky 7 – 8 dle obtížnosti). Písemné práce hodnotíme klasifikačním stupněm podle tabulky ( váha známky 7 – 9 dle obtížnosti): Počet procent bodů Klasifikační stupeň 100% - 91% 1 90% - 71% 2 70% - 41% 3 40% - 21% 4 20% - 0% 5 Hodnotíme klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Při závěrečném hodnocení učitel přihlíží nejen k váženému průměru z výše uvedeného hodnocení, ale také k aktivitě žáka v hodinách, připravenosti na výuku a k celkové snaze o zvládnutí zadaných úkolů.
Hudební výchova, tělesná výchova, pracovní výchova, výtvarná výchova a dramatická výchova Výchovy jsou hodnoceny zejména z hlediska snahy, píle a aktivního přístupu, sledujeme originalitu projevu a současně přihlížíme k individuálním schopnostem každého žáka. Hodnotíme klasifikačním stupněm nebo slovním hodnocením. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zohledňováni dle odborného posudku školského poradenského zařízení.
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu anglický jazyk na 1. stupni A) Písemné práce a testy Každému zadání písemné práce a testu předchází jejich bodové ohodnocení. Klasifikační stupně odpovídají procentuální úspěšnosti z celkového počtu bodů dle následující tabulky:
Úspěšnost
Klasifikační stupeň
100% - 86%
1
85% - 71%
2
70% - 50%
3
49% - 35%
4
34% - 0%
5
Typy písemných prací a testů (v závorce uvedena váha známky): • Test za lekcí v učebnici (9) • Test na gramatický jev a jeho formu (7) • Test na gramatický jev a jeho užití (8) • Test na slovní zásobu za lekcí v učebnici (9) • Test na slovní zásobu tematického celku či dílčího okruhu (6) • Krátký písemný projev na dané téma – připravený (6) • Domácí úkol – krátký písemný projev (4) • Domácí úkol – ostatní (2) B) Ústní projev Typy ústních projevů (v závorce uvedena váha známky): • Zkoušení slovní zásoby (6) • Připravený projev na dané téma (8) • Nepřipravený projev na dané téma (4) • Připravený rozhovor na dané téma (7) • Nepřipravený rozhovor na dané téma (4) Při klasifikování samostatných ústních projevů hodnotí učitel zejména: - připravenost - věcnou správnost - gramatickou přesnost - plynulost a návaznost - schopnost reagovat na doplňující dotazy - dodržení zadání Při klasifikování rozhovorů hodnotí učitel zejména. - připravenost - věcnou správnost - schopnost reagovat na ostatní účastníky rozhovoru - gramatickou přesnost - plynulost a návaznost - dodržení tématu
C) Práce s textem Typy prací s textem (v závorce uvedena váha známky): • čtení krátkého textu s porozuměním (5) • čtení dlouhého textu s porozuměním (7) • překlad známého textu (3) • překlad neznámého textu (4) • čtení s překladem (5) Při klasifikování prací s textem hodnotí učitel zejména: - schopnost orientovat se v textu - schopnost splnit zadání práce - fonetickou správnost (při čtení nahlas) - stylistickou a gramatickou správnost (při překládání) D) Poslech s porozuměním Typy poslechů s porozuměním (v závorce uvedena váha známky): • Poslech za účelem získání specifických informací (7) • Poslech za účelem zorientování se v textu (4) • Poslech jako podklad pro další práci – odpovídání na otázky, výběr správných odpovědí atd. (5) Při klasifikování poslechových cvičení hodnotí (a bere v úvahu) učitel zejména: - akustické podmínky - náročnost zadání - schopnost vybrat z textu požadované informace - schopnost reagovat pouze na vybrané úkoly E) Projekty Typy projektů (v závorce uvedena váha známky): - krátkodobý projekt (7) - dlouhodobý projekt (7) Projekty hodnotí učitel dle obecných kritérií uvedených v kapitole o hodnocení.
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu český jazyk a literatura na 2. stupni 6. a 7. ročník Pravopisná cvičení, diktáty 1 bez chyby, drobné nedostatky (interpunkční znaménka, tečky, háčky, čárky, vynechání hlásky) 2 1 - 2 hrubé chyby, drobné nedostatky (interpunkční znaménka, tečky, háčky, čárky, vynechání hlásky) 3 3 - 4 hrubé chyby, drobné nedostatky (interpunkční znaménka, tečky, háčky, čárky, vynechání hlásky) 4 5 - 6 - 7 hrubých chyb, drobné nedostatky (interpunkční znaménka, tečky, háčky,
čárky, vynechání hlásky) 5 8 a více chyb Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zohledňováni dle odborného posudku školského poradenského zařízení. Jazykový rozbor 1 0 - 1 chyba 2 2 - 3 chyby 3 4 – 5 chyb, nebo 4 - 6 4 6 – 7 chyb, nebo 7 - 9 5 8 a více chyb Dle délky textu a počtu úkolů lze hodnocení přizpůsobit. Kontrolní písemná práce (zadávána po procvičení nového učiva) 1 0 - 1 chyba 2 2 - 3 chyby 3 4 - 5 chyb 4 6 - 8 chyb 5 9 a více chyb Lze snížit obtížnost práce pro slabší žáky nebo zvýšit počet možných chyb na jednotlivé klasifikační stupně. Klasifikace je také přizpůsobena žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Čtvrtletní písemná práce Hodnotí se zvlášť pravopisné cvičení a jazykový rozbor. Kritéria jsou stejná jako při běžných pravopisných cvičení a jazykových rozborech. Ústní zkoušení 1 plynulé vyjadřování, faktická správnost 2 drobné nedostatky při vyjadřování i faktické správnosti 3 nepřesnosti při faktické správnosti 4 větší nedostatky 5 velké nedostatky, neznalost Referáty – kritéria hodnocení - výběr tématu, jeho hodnocení - zařazení - informace o autorovi - ústní vyjadřování, plynulost, spisovnost - vhodné použití ukázky - celkový přehled - reakce na otázky 8. a 9. ročník: Pravopisná cvičení, diktáty 1 bez chyby, drobné nedostatky (tečky, háčky, čárky) 2 1 - 2 chyby, drobné nedostatky (tečky, háčky, čárky) 3 3 - 4 chyby, drobné nedostatky (tečky, háčky, čárky) 4 5 - 6 chyb, drobné nedostatky (tečky, háčky, čárky)
5 7 a více chyb Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zohledňováni dle odborného posudku školského poradenského zařízení. V 9. ročníku se hodnotí jako „velká chyba“ špatná interpunkce. V 8. ročníku ve 4. čtvrtletí dle dohody. Jazykový rozbor 1 0 - 1 chyba 2 2 - 3 chyby 3 4 - 5 chyb, nebo 4 - 6 4 6 - 7 chyb, nebo 7 - 8 5 8 a více chyb Dle délky textu a počtu úkolů lze hodnocení přizpůsobit. Kontrolní písemná práce (zadávána po procvičení nového učiva) 1 0 - 1 chyba 2 2 - 3 chyby 3 4 - 5 chyb 4 6 - 7 chyb 5 8 a více chyb Lze snížit obtížnost práce pro slabší žáky nebo zvýšit počet možných chyb na jednotlivé klasifikační stupně. Klasifikace se také přizpůsobuje žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Čtvrtletní písemná práce viz 6. a 7. ročník, text pravopisného cvičení je souvislý a delší Referáty – kritéria hodnocení - výběr knihy, její hodnocení - zařazení - informace o autorovi - ústní vyjadřování, plynulost, spisovnost - vhodné použití ukázky - celkový přehled - reakce na otázky Výsledky práce hodnotí učitele klasifikačním stupněm nebo slovně. Do hodnocení podle situace zapojuje učitel i žáky, učí je sebehodnocení. Klasifikační stupeň má různou váhu, se kterou žáky seznámí před zadáním práce. Za nesplněné úkoly, které žák neodevzdá, příp. neodprezentuje, je klasifikován nedostatečnou.
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu anglický jazyk na 2. stupni Písemné práce a testy Každému zadání písemné práce a testu předchází jejich bodové ohodnocení. Klasifikační stupně odpovídají procentuální úspěšnosti z celkového počtu bodů dle následující tabulky: 1 100% - 86 % 2 85% - 71 % 3 70% -50%
4 5
49% - 35% 34% - 0%
Typy písemných prací a testů (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři): • Test za lekcí v učebnici ( 9 ) • Test na gramatický jev a jeho formu ( 7 ) • Test na gramatický jev a jeho užití ( 8 ) • Test na slovní zásobu za lekcí v učebnici ( 9 ) • Test na slovní zásobu tematického celku či dílčího okruhu ( 6 ) • Krátký písemný projev na dané téma – připravený ( 6 ) • Domácí úkol – krátký písemný projev ( 4 ) • Domácí úkol – ostatní ( 2 ) Ústní projev Typy ústních projevů (v závorce uvedena váha známky): • Zkoušení slovní zásoby ( 6 ) • Připravený projev na dané téma ( 8 ) • Nepřipravený projev na dané téma ( 4 ) • Připravený rozhovor na dané téma ( 7 ) • Nepřipravený rozhovor na dané téma ( 4 ) Při klasifikování samostatných ústních projevů hodnotí učitel zejména: - připravenost - věcnou správnost - gramatickou přesnost - plynulost a návaznost - schopnost reagovat na doplňující dotazy - dodržení zadání Při klasifikování rozhovorů hodnotí učitel zejména: - připravenost - věcnou správnost - schopnost reagovat na ostatní účastníky rozhovoru - gramatickou přesnost - plynulost a návaznost - dodržení tématu Práce s textem Typy prací s textem (v závorce uvedena váha známky): • čtení krátkého textu s porozuměním ( 5 ) • čtení dlouhého textu s porozuměním ( 7 ) • překlad známého textu ( 3 ) • překlad neznámého textu ( 4 ) • čtení s překladem ( 5 ) Při klasifikování prací s textem hodnotí učitel zejména:
-
schopnost orientovat se v textu schopnost splnit zadání práce fonetickou správnost (při čtení nahlas) stylistickou a gramatickou správnost (při překládání)
Poslech s porozuměním Typy poslechů s porozuměním (v závorce uvedena váha známky): • Poslech za účelem získání specifických informací ( 7 ) • Poslech za účelem zorientování se v textu ( 4 ) • Poslech jako podklad pro další práci – odpovídání na otázky, výběr správných odpovědí atd. ( 5 ) Při klasifikování poslechových cvičení hodnotí (a bere v úvahu) učitel zejména: - akustické podmínky - náročnost zadání - schopnost vybrat z textu požadované informace - schopnost reagovat pouze na vybrané úkoly Projekty Typy projektů (v závorce uvedena váha známky): - krátkodobý projekt ( 7 ) - dlouhodobý projekt ( 7 ) Projekty hodnotí učitel dle obecných kritérií uvedených v kapitole o hodnocení. Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu informatika na 1. a 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři): 1. písemné prověrky nebo testy - zaměřeno na teoretické znalosti a pojmy, kolem 10 - 15 minut ( 5 - 6 ) 2. aktivita, referáty, „zájem o předmět“ - vychází z probíraného učiva ( 1 - 2) 3. samostatná práce na dané téma s vytyčenými požadavky - žáci demonstrují, jak prakticky zvládli probíranou látku ( 5 - 9 ) V případě špatného výsledku některé předchozí činnosti je žákovi dovoleno dodatečné přepracování samostatné práce či přezkoušení. Při závěrečném hodnocení žáka vyučující přihlíží nejen k váženému průměru z uvedených činností, ale také k jeho aktivitě v hodinách, kreativitě, celkové úpravě a výpovědní hodnotě jeho samostatné práce a k žákově připravenosti na výuku. Prověrky a testy jsou bodovány. Známka se řídí tabulkou: Počet procent bodů 100% - 91% 90% - 71% 70% - 41% 40% - 21% 20% - 0%
Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu matematika na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři): písemné prověrky - prověrka je z kratšího úseku učiva, časově je tato prověrka na 15 – 20 minut, žák píše do speciálního sešitu, který je uložen u vyučujícího, ale kdykoliv k nahlédnutí pro rodiče ( 6 ) kontrolní písemné práce - čtvrtletní písemná práce z učiva za jedno čtvrtletí, prověrka je na celou vyučovací hodinu, žák píše na dvojlist papíru, který se zakládá do školního archivu ( 9 ) ústní zkoušení - zkoušení je z kratšího úseku učiva ( 5 - 6 ) drobné prověrky - prověrka na velmi krátký úsek učiva, které je nutné naučit se zpaměti – např. vzorečky ( 3 - 4 ) samostatná práce - při procvičování probíraného učiva dostává za samostatnou práci motivační jedničky do sešitu a za pět malých jedniček dostává žák jedničku do žákovské knížky ( 3 ) za drobné úspěchy, snahu a výraznou aktivitu v hodinách dostávají žáci orientační známky s vahou 1 – 2 V případě špatného výsledku některé předchozí činnosti je žákovi dovoleno jednou za pololetí dodatečné přezkoušení. Součástí prověrky je součet všech bodů dosažených v dané práci a jemu odpovídající známka ze stupnice 1, 2, 3, 4 a 5. Známka se řídí tabulkou: Počet procent bodů 100% - 91% 90% - 71% 70% - 41% 40% - 21% 20% - 0%
Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5
Při závěrečném hodnocení učitel přihlíží nejen k váženému průměru z výše uvedeného hodnocení, ale také k jeho aktivitě v hodinách, připravenosti na výuku a celkové snaze o zvládnutí daných úkolů. Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech dějepis, zeměpis, přírodopis na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen aklasifikován z těchto činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři): ústní zkoušení - zkoušení je z kratšího úseku učiva ( 9 ) písemné zkoušení - prověrka je z dohodnutého bloku učiva ( 9) referát - vztahuje se k probíranému učivu a musí být ústně prezentovaný ( 6) samostatná práce ( 6) za drobné úspěchy, snahu a výraznou aktivitu v hodinách mohou žáci dostat orientační známku s váhou v průběžné klasififikaci 4.
Při závěrečném hodnocení učitel přihlíží nejen k váženému průměru z výše uvedeného hodnocení, ale také k aktivitě žáka v hodinách, připravenosti na výuku a k celkové snaze o zvládnutí zadaných úkolů. Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu občanská výchova na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z těchto činností na základě kritérií uvedených v kapitole 3: písemné zkoušení – vždy předem oznámený termín a rozsah učiva připravený referát nebo mluvní cvičení různé samostatné práce práce ve skupině domácí úkoly individuální nebo skupinové tematické projekty aktivita a iniciativa Všechny úkoly v písemném zkoušení jsou bodovány, žáci jsou s tímto bodovým hodnocení předem seznámeni. Klasifikační stupně odpovídají procentuální úspěšnosti z celkového počtu bodů podle následující tabulky: Počet procent bodů 100% - 91% 90% - 71% 70% - 41% 40% - 21% 20% - 0%
Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5
Váha klasifikačních stupňů v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři je různá: písemné zkoušení: 5 - 9 (nejvyšší váha je u souhrnného opakování) referáty, mluvní cvičení, samostatné práce, domácí úkoly – 6 tematické projekty, aktivita a iniciativa – 8 Při závěrečném hodnocení učitel přihlíží nejen k váženému průměru z výše uvedeného hodnocení, ale také k aktivitě žáka v hodinách, připravenosti na výuku a k celkové snaze o zvládnutí zadaných úkolů.
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu fyzika na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři): písemné prověrky - prověrka je zaměřena na shrnutí určitého tématického celku ( 6 – 7 ) drobné písemné prověrky, „pětiminutovky“ - velice úzký rozsah učiva ( 4 -5 ) ústní zkoušení ( 5 - 9 ) aktivita, drobné úspěchy, „zájem o předmět“ ( 1- 2 ) samostatná práce, referáty, tvorba a předvedení prezentací ( 3 - 5 ) V případě špatného výsledku některé z předchozích činností jednou za pololetí je žákovi umožněno dodatečné přezkoušení.
Při závěrečném hodnocení učitel přihlíží nejen k váženému průměru jednotlivých známek, ale také k jeho aktivitě v hodinách a připravenosti na výuku. U ústního i písemné projevu se body hodnotí důležité jevy – převody jednotek, znalost vzorců, schopnost samostatného výpočtu, učinění správného závěru z výpočtu, znalost základní teorie a schopnost aplikovat ji na modelových příkladech. Všechny zmíněné části nemusí být obsahem jednoho zkoušení. Součástí prověrky je součet všech bodů dosažených v dané práci a jemu odpovídající známka ze stupnice 1, 2, 3, 4 a 5. Známka se řídí tabulkou: Počet procent bodů 100% - 91% 90% - 71% 70% - 41% 40% - 21% 20% - 0%
Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu chemie na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák hodnocen z různých činností (v závorce uvedena váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři): písemné prověrky - kratší úseky učiva určitého tématického celku (6 – 8 ) drobné písemné prověrky („desetiminutovky") - úzký rozsah učiva ( 5 ) ústní zkoušení ( 9 ) samostatné práce - referáty, prezentace na téma související s učivem ( 3 -5 ) samostatná práce pří procvičování učiva – „malé" jedničky, za tři jedničky jedna ( 5) v případě špatného výsledku při písemné práci jsou zadávány „opravné" prověrky ( 6 – 7 ) Při závěrečném hodnocení učitel přihlíží nejen k váženému průměru z výše uvedené klasifikace, ale také k aktivitě v hodinách, k přístupu k předmětu a k připravenosti na výuku.
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu hudební výchova na 2. stupni Ve vyučovacím předmětu hudební výchova jsou žáci hodnoceni a klasifikováni z teoretických znalostí i praktických dovedností. V hodnocení teoretických znalostí učitel sleduje aktivní přístup k osvojení si probíraného učiva a soustavnost v přípravě. To je pro učitele spolu se zadávanými domácími úkoly ( aktuality, referáty, prezentace aj. ) při hodnocení prioritou. Za nepřinesené domácí práce či neosvojené teoretické znalosti je žák klasifikován známkou nedostatečnou. Při hodnocení žáka v praktických činnostech učitel rovněž přihlíží k individuálním schopnostem a dovednostem žáka, ocení snahu, vede žáky k sebehodnocení. Učitel se rovněž snaží motivovat žáka a podněcovat jeho aktivitu. Proto např. ocení výbornou známkou jeho práci pro školu ( pěvecká vystoupení se sborem, hra či zpěv v souboru atd. ). Aktivita a celkový přístup k předmětu jsou proto nedílnou součástí hodnocení. V hudební výchově jsou zohledněni žáci s omezením ze zdravotních důvodů na doporučení lékaře ( např. nemoc hlasivek či jiné vážnější problémy ).
Váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři je různá, hodnotí se hudební teorie a dějiny, intonace, rytmus, úprava sešitu, interpretace písně, znalost not. písma, aktuality, referáty, prezentace a domácí úkoly. Žáci jsou s váhou známky seznámeni předem.
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu výtvarná výchova na 2. stupni Ve výtvarné výchově na 2. stupni základní školy hodnotí učitel převážně praktická vizuálně obrazná vyjádření (VOV). V hodnocení se učitel zaměřuje na originalitu řešení (využití různých variant), uplatnění teoretických znalostí, preciznost při ztvárnění a celkový dojem vzniklého vizuálně obrazného vyjádření (VOV). Přihlíží k praktickému využití díla (možnost zapojení do soutěží, využití na výzdobu školy). VOV mohou být tvořena jednotlivci nebo skupinově. Při skupinové práci přihlíží učitel k podílu žáka na práci skupiny, k vlastnímu přínosu na VOV, k organizaci práce ve skupině, ke schopnosti akceptovat názory ostatních a obhájit svá stanoviska. Vzniklá VOV hodnotí učitel klasifikačním stupněm nebo slovně. Do hodnocení dle situace zapojuje učitel i žáky, učí žáky sebehodnocení. Klasifikační stupeň má různou váhu. U některých VOV, která jsou náročnější na zpracování – kombinování výtvarných technik, ale i časově, může učitel klasifikovat jednotlivé dílčí postupy (kresbu, barevné zpracování, práci ve skupině…). S touto klasifikací žáky seznámí. Pokud žák nepřinese VOV, které si odnesl na dokončení domů z důvodů nekvalitní a laxní práce ve škole (nikoli pomalého tempa, ale odpovídajícího žákově individualitě), je žák klasifikován nedostatečnou. Při klasifikaci učitel přihlíží k individuálním schopnostem, tempu, nadání a specifickým zvláštnostem žáka. Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu rodinná výchova na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je v předmětu rodinná výchova hodnocen žák z různých činností. Při hodnocení samostatné práce, referátu, zpracování projektů a jejich prezentace se učitel zaměřuje na splnění všech zadaných kritérií, uplatnění teoretických znalostí i originalitu řešení. Při skupinové práci přihlíží učitel k podílu žáka na práci skupiny, k organizaci práce, ke schopnosti akceptovat názory ostatních a obhájit svá stanoviska i k celkovému chování při práci. Výsledky práce hodnotí učitel klasifikačním stupněm nebo slovně. Do hodnocení dle situace zapojuje učitel i žáky, učí je sebehodnocení. Za nesplněné úkoly, které žák opakovaně neodevzdá, příp. neodprezentuje, je klasifikován nedostatečnou. Při závěrečném hodnocení učitel přihlíží k aktivitě žáka v hodinách, připravenosti na výuku a celkové snaze o zvládnutí zadaných úkolů. Váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři je různá, žák je s touto vahou seznámen předem.
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu tělesná výchova na 2. stupni V předmětu se hodnotí praktické dovednosti i teoretické znalosti ve všech odvětvích sportu. V lehké atletice je hodnoceno zlepšení či zhoršení již dosaženého výkonu, provedení měření a zápis jednotlivých disciplín.V gymnastice je hodnocena přesnost provedení cviku, uvědomění si chybných provedení cviků a znalosti správné dopomoci. Při míčových hrách je kladen důraz na taktiku při hře, souhra s družstvem, znalost pravidel her. Při cvičení s hudbou je hodnoceno dodržení rytmu a držení těla. V průpravných, kondičních, zdravotních a ostatních cvičeních je důležité uvědomit si význam těchto cvičení, dostatečná zásoba cviků, výběr správných cviků podle zaměření a procvičovaných částí těla. Nedílnou součástí hodnocení je aktivita, celkový přístup k předmětu, ochota žáků spolupracovat. V tělesné výchově jsou zohledněni žáci s omezením ze zdravotních důvodů. Váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři je stejná.
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacím předmětu pracovní výchova na 2. stupni V průběhu klasifikačního období je žák v předmětu pracovní výchova hodnocen a klasifikován z praktických činností, teoretických znalostí, samostatné práce a prezentace vlastní práce. Učitele se v hodnocení zaměřuje na originalitu řešení, uplatnění teoretických znalostí, prezicnost při práci a celkový dojem ze vzniklého výrobku. Učitel hodnotí klasifikačním stupněm nebo slovně. Do hodnocení zapojuje i žáky, vede je k sebehodnocení. Za nekvalitní práci, nesplnění úkolu a opakovaně neodevzdanou práci je žák klasifikován nedostatečnou. Při hodnocení učitel přihlíží k individuálním schopnostem, nadání, tempu práce a specifickým zvláštnostem žáka. Váha známky v průběžné klasifikaci v programu Bakaláři je různá.
Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen žáci se SVP) Hodnocení a klasifikace žáků se SVP vychází z platných předpisů: zákona č. 561/2004 Sb., § 16-18, vyhlášky č. 73/2005 Sb., v platném znění. Vyučující se také řídí pokyny školských poradenských zařízení. Hodnocení žáků se SVP je součástí jejich individuálního plánu. Jsou integrováni v běžných třídách, hodnocení a klasifikace přihlíží k charakteru a rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb. Žáci jsou hodnoceni klasifikačními stupni nebo na žádost zákonného zástupce slovním hodnocením. Při hodnocení musí mít tito žáci dostatek času na řešení a kontrolu úkolů, mohou pracovat během hodnocení s tabulkami a přehledy gramatických pravidel. Učitel se vždy přesvědčí, zda žák úkol pochopil, při hodnocení zohledňuje prokázanou poruchu žáka, zadává kratší texty, upřednostňuje doplňovací texty před diktáty, nenechává číst žáka delší texty nahlas před třídou, často motivuje žáka pochvalou. Na 1. stupni je hodnocení zaměřeno motivačně, na 2. stupni učitelé pří hodnocení zohledňují speciální vzdělávací potřeby individuálně.
7. Celkové hodnocení žáka Podle vyhlášky č. 48/ 2005 Sb. v platném znění Celkové hodnocení žáka se vyjadřuje stupni : Prospěl s vyznamenáním Není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků ve vyhlášce č. 48/2005 Sb., §14 odst. 1 písm. e. Prospěl Není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajcím slovním hodnocením. Neprospěl Je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Nehodnocen Není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů na konci prvního pololetí. Výsledky práce v nepovinných předmětech organizovaných školou se na vysvědčení hodnotí klasifikačními stupni. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se na vysvědčení hodnotí stupni: pracoval úspěšně nebo pracoval. Výstupní hodnocení Obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni základního vzdělání. Obsahuje zejména vyjádření: - o možnostech žáka a jeho nadání - o předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka - o chování žáka v průběhu povinné školní docházky - a o dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.
8. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku Podle zákona č. 561/2004 Sb., § 52 1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. 2. Do vyššího ročníku postoupí žák prvního nebo druhého stupně, který již v rámci prvního nebo druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch žáka. 3. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 4. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději
do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 5. Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, postupuje škola podle vyhlášky č. 48/2005Sb. – viz kapitola o komisionálních zkouškách. 6. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 7. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků uvedených v žádosti.
9. Klasifikace chování a výchovná opatření Podle vyhlášky č. 48/ 2005 Sb. v platném znění §15, § 17 a zákona č. 561/2004 Sb. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a příp. s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem je dodržování pravidel stanovených řádem školy za dané klasifikační období. Kritéria pro jednotlivé stupně chování: Velmi dobré - 1 Žák dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Uspokojivé - 2 Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Žák se dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu, má opakovanou neomluvenou absenci. Neuspokojivé - 3 Chování žáka je v rozporu s pravidly chování. Žák se dopouští závažných provinění, záměrně narušuje činnost kolektivu, má opakovanou neomluvenou absenci. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření: Pochvaly a jiná ocenění Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Tato pochvala je uvedena na vysvědčení. Ředitel školy uděluje pochvaly ředitele školy na konci školního roku za reprezentaci školy, aktivní práci a výrazný projev školní iniciativy. Tato pochvala není uvedena na vysvědčení, žák obdrží pochvalný list. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit pochvalu třídního učitele. Třídní učitelé oznamují udělení pochvaly a jeho
důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly se zaznamenává do dokumentace školy. Absolventům školy, kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku, je udělen pamětní list, který se předává při slavnostním rozloučení se žáky 9. ročníků. Kázeňská opatření Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení uložit následující kázeňská opatření. Napomenutí třídního učitele: Ukládá třídní učitel za drobné porušení školního řádu nebo nesplnění povinnosti bezprostředně po přestupku. Důtka třídního učitele: Ukládá třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější nebo opakované porušení řádu školy nebo norem slušnosti. Důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy. Důtka ředitele školy Ukládá ředitel školy po projednání na pedagogické radě za vážná porušení školního řádu – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči ostatním a další závažná provinění. Podle § 31, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. se zvláště hrubé slovní nebo úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné porušení povinností řádu školy s dopadem i na hodnocení chování za klasifikační období. Třídní učitelé oznamují udělení kázeňského opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Zákonný zástupce podepisuje písemné oznámení, které je uloženo do dokumentace školy. Udělení kázeňského opatření se zaznamenává do dokumentace školy.
10. Komisionální zkoušky Podle vyhlášky č. 48/ 2005 Sb. v platném znění § 19, 20, 22 a 23 a zákona č. 561/2004 Sb. Opravné zkoušky Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. V jednom dni může žák skládat jen jednu opravnou zkoušku. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ředitel školy může ze závažných důvodů žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následující školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy. Pokud je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel školy, popř. jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popř. jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti. O přezkoušení se pořizuje protokol, kerý se stává součástí dokumentace školy. Komisionální přezkoušení žáka Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy. Pokud je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel školy, popř. jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popř. jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního a druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, kerý se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Komisionální zkouškou je také zkouška žáka, který plní povinnou školní docházku na zahraniční škole.
11. Klasifikace žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole Pokud je na základní škole zařazen žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky, postupuje se podle vyhlášky č. 48/ 2005 Sb. v platném znění, §18, 19, 20 a 21.
