JEDNÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRÁVO A DANĚ (AKRS) ČNOPK DNE 14. KVĚTNA 2013 16.00 – 18.30 HODIN
Vedení:
Lucie Vorlíčková
Hosté:
Ing. Bc. Radomír Daňhel - náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Šimek – ředitel odboru Daňová legislativa Ministerstva financí Dr. Marek Görges - člen Legislativní rady vlády
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer (BB) přivítal přítomné členy Komory a zejména představitele Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí. BB poukázal na výsledky průzkumu provedeného německými zahraničními obchodními komorami a zdůraznil význam faktoru právní jistoty pro rozhodování investorů o umístění jejich investic a podnikání do České republiky. Vedoucí AKRS Lucie Vorlíčková (LV) vysvětlila nejprve základní problémy právní nejistoty v ČR (viz prezentace v příloze) a poté s odkazem na souhrnné stanovisko (viz příloha) nastínila čtyři hlavní okruhy problémů: 1. 2. 3. 4.
Frekvence a krátkodobost změn zákonů Nepřiměřená délka soudních řízení Obtížné prosazování soudních rozhodnutí Neomezené přezkoumávání rozhodnutí v daňovém řízení
Představitelé české vlády uvítali iniciativu ČNOPK a stručně vyjádřili svůj všeobecný náhled na problematiku právní nejistoty. Následná diskuse byla věnována především návrhům řešení, které AKRS vypracovala k výše uvedeným okruhům problémů. Při projednávání apelačního principu předložil Rainer Frank výtah z německého finančního soudního řádu (viz příloha). Představitelé české vlády a ČNOPK se dohodli, že budou tuto výměnu názorů, kterou obě strany považují za přínosnou, dále prohlubovat. Probíraná témata a návrhy řešení mají být nejprve projednány expertními skupinami ministerstev financí a spravedlnosti. Poté se počítá s pokračováním dialogu s ČNOPK. Dále bylo jako první konkrétní opatření s panem Šimkem dohodnuto, že ČNOPK může připomínkovat změny daňových zákonů jako oficiální konzultační partner (tzv. „připomínkové místo“). Závěrem LV poděkovala přítomným, zejména panu Šimkovi, panu Daňhelovi a panu Dr. Görgesovi, za účast a za otevřenost při jednání. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Přílohy:
Souhrnné stanovisko „Posilování právní jistoty v České republice“ Prezentace „Posilování právní jistoty v ČR“
POSILOVÁNÍ PRÁVNÍ JISTOTY V ČR Stav leden 2013 | Praha Lucie Vorlíčková členka představenstva | odborné vedení pracovní skupiny Právo a daně
OBSAH
I.
Hodnocení ČR z hlediska faktoru „Právní jistota“
II. Právní jistota jako základní princip a významný faktor při výběru místa pro investice III. Princip právní jistoty v českém právním řádu IV. Souhrnné stanovisko k posilování právní jistoty V.
Resumé
2
I.
HODNOCENÍ ČR Z HLEDISKA FAKTORU „PRÁVNÍ JISTOTA“
Průzkumy německých zahraničních obchodních komor (AHK) ohledně střední a východní Evropy
•
Průzkumy AHK týkající se střední a východní Evropy (MOE) za poslední tři roky ukazují jednoznačně, že faktor „právní jistota“ je pro investory nejdůležitějším faktorem pro rozhodování o místě investic.
•
ČR je sice považována za nejatraktivnější místo pro podnikání a investice ve střední a východní Evropě, avšak její náskok před konkurujícími státy, zejména Polskem, se snižuje.
•
Příčinou relativního zhoršování této atraktivity je zejména mizející důvěra v právní jistotu.
•
Z hlediska faktoru „právní jistoty“ je ČR mezi 16 zkoumanými státy až na třetím místě od konce, pouze před Rumunskem a Albánií! A i v případě souvisejících faktorů „Korupce“ a „Transparence“ má ČR podprůměrná hodnocení.
Souhrnem Průzkum AHK – MOE 2012
14.
ČR
15.
Rumunsko
16.
Albánie
„Ohledně korupce, předvídatelnosti ekonomické politiky, právní jistoty a transparentnosti zadávání veřejných zakázek panuje mezi investory ve střední a východní Evropě i nadále citelná nespokojenost, v některých případech jsou výsledky průzkumu ještě horší než v předchozím roce.“ „ČR se mezi státy střední a východní Evropy zatím ještě drží těsně před Polskem, dohánět ztráty musí zejména v oblastech, jako je boj proti korupci, právní jistota a vzdělávání.“ 3
I.
HODNOCENÍ ČR Z HLEDISKA FAKTORU „PRÁVNÍ JISTOTA“
Hodnocení mezinárodních organizací Šetření renomovaných globálních organizací ohledně konkurenceschopnosti států mají podobné výsledky jako průzkumy AHK.
Zpráva Světové banky „Doing Business 2013“ • ČR je v mezinárodním srovnání 188 států celkově na 65. místě za Ghanou a před Bulharskem. • Velmi poučné je opět srovnání s Polskem, které je celkově 55. a je považováno za světového skokana: “One finding is that Poland improved the most in the Doing Business measures in 2011/12... Poland is the global top improver.”
64.
Ghana
65.
ČR
66.
Bulharsko
• Ohledně faktoru „právní jistota“ je ČR až na 79. místě (Polsko na 56.).
Světové ekonomické fórum: „Global Competitiveness Report 2012-13“ • V celkovém hodnocení skončila ČR sice v první třetině (39. místo ze 144), • avšak podle indikátorů relevantních pro hledisko „právní jistota“ je hodnocení mnohem horší (místa • Beim Faktor „Rechtssicherheit“ belegt Tschechien nur Platz 79 (Polen auf 56). 108, 115, 125).
4
I.
HODNOCENÍ ČR Z HLEDISKA FAKTORU „PRÁVNÍ JISTOTA“
Studie „Národní integrita“ vypracovaná Transparency International Česká republika Ve zprávě o národní integritě bylo analyzováno a hodnoceno 13 oblastí či institucí („pilířů“) z hlediska právních a skutečných struktur, zdrojů a opatření k prevenci a potírání korupce.
5
I.
HODNOCENÍ ČR Z HLEDISKA FAKTORU „PRÁVNÍ JISTOTA“
„
Studie „Národní integrita“ vypracovaná Transparency International Česká republika Justice – soudy a státní zastupitelství
Tento citát konkrétně popisuje nedostatečnou právní jistotu v ČR:
Domáhání se práva soudní cestou je v České republice běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Není zcela zřejmé, zda hlavní příčinou tohoto stavu je nedostatečná kapacita soudního aparátu, neefektivita procesů uvnitř soudního systému nebo děravá a rychle se měnící legislativa, kterou jsou soudy nuceny aplikovat. Jistý je pouze výsledek – nedůvěra občanů ve spravedlnost, kterou mají soudy nalézat a garantovat. Navzdory uvedené kritice soudy v důležitých kauzách úspěšně plní roli nezávislé záklopky proti excesům moci výkonné a zákonodárné. Platí to především pro nejvyšší soudní instance na poli správního a ústavního práva. Co se týče korupce, nejzávažnější kauzy se k soudu vůbec nedostanou a žijí vlastním životem bez jasné soudní dohry. Soudům lze vyčítat ve vztahu ke korupci především neadekvátně mírné tresty v případech, kdy se korupci podaří prokázat. Státní zastupitelství v České republice působí na pozorovatele zvenčí jako černá díra, jež pohlcuje informace o závažných korupčních kauzách a sama žádné nevydává.
Last, but not least – hlasy z praxe: Také pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová opakovaně ostře kritizovala nedostatečnou prosaditelnost práva. Podobně tvrdě se vyjádřil předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa: „Samotné státní instituce často nedodržují svá vlastní pravidla.“
6
II.
PRÁVNÍ JISTOTA JAKO ZÁKLADNÍ PRINCIP A VÝZNAMNÝ FAKTOR PŘI VÝBĚRU MÍSTA PRO INVESTICE
Právní jistota jako základní princip*
•
Zásada právní jistoty je podstatnou součástí jednání státu podmiňující jeho měřitelnost a předvídatelnost.
•
Právní jistota jako základní princip právního státu je definována strukturálními prvky předvídatelnost, srozumitelnost a spolehlivost práva:
Předvídatelnost
Srozumitelnost
Jisté právo je tudíž takové, které je stálé a i ve svých změnách a svém uplatňování do budoucna je předvídatelné. Ke změně práva musí dojít předvídatelným způsobem, aby se vytvořilo ovzduší důvěry v právo, která je nutným předpokladem pro investování.
Srozumitelnost práva vyžaduje vedle transparentnosti – především díky publicitě – také omezení komplexnosti.
Spolehlivost Spolehlivost znamená kontinuitu práva a skutečnost, že aktéři práva jsou jednou přijatým rozhodnutím vázáni. Vedle setrvalosti práva zde hraje roli také jeho efektivita. Pouze prosazováním a prosaditelností práva může být právo realizováno, a být tudíž efektivní.
* Podrobněji k tomuto tématu viz: Andreas von Arnauld: Rechtssicherheit. Jus Publicum 148. 2005.
7
II.
PRÁVNÍ JISTOTA JAKO ZÁKLADNÍ PRINCIP A VÝZNAMNÝ FAKTOR PŘI VÝBĚRU MÍSTA PRO INVESTICE
Právní jistota jako významný faktor při výběru místa pro investice
•
Předpokladem prosperujícího hospodářství je fungující ekonomický řád. Nastolit takový řád je úkolem práva, zachovat ho je úkolem spolehlivého práva. V globalizovaném světě patří spolehlivé rámcové právní podmínky k nejdůležitějším faktorům ovlivňujícím mezinárodní soutěž.
Důsledky právní nejistoty Investiční rozhodnutí, jež vytvářejí nebo zachovávají pracovní místa, potřebují stabilní rámcové právní podmínky.
Rostoucí „právní nejistota“ v ČR
• znamená dodatečnou zátěž pro podnikatele, • negativně ovlivňuje konkurenceschopnost ČR v podmínkách zostřené globální soutěže a
• ohrožuje vznik pracovních míst. 8
III. PRINCIP PRÁVNÍ JISTOTY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU
Zásada právní jistoty v českém právním řádu •
Princip právní jistoty sice není v českém právním řádu explicitně stanoven, avšak Ústavní soud ČR dovodil, že hodnota právní jistoty a z ní vyplývající princip ochrany důvěry občanů v právo jsou v nejobecnější podobě obsaženy v čl. 1 Ústavy ČR, podle něhož je Česká republika demokratický právní stát (srov. nález Ústavního soudu č. I. ÚS 385/07 ze dne 12.08.2009).
•
Ústavní soud opakovaně zdůrazňoval význam právní jistoty jakožto elementární součásti právního státu. Ve svém rozhodnutí č. II. ÚS 566/05 ze dne 20.06.2006 Ústavní soud konstatoval, že právní stát je vystavěn mimo jiné na důvěře občanů v právo a právní řád. Podmínkou takové důvěry je stabilita právního řádu a dostatečná míra právní jistoty. Ústavní soud přitom přičítá zvláštní význam státním orgánům a zejména soudům, neboť teprve aplikace a interpretace právních norem vytváří vědomí toho, co je a co není právem.
•
Princip právní jistoty jakožto základní atribut právního státu zdůraznil i Nejvyšší správní soud ČR (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. dubna 2005, č.j. 2 Ans 1/2005).
Lze tedy na základě řady rozhodnutí nejvyšších soudů shrnout, že princip právní jistoty platí i v České republice, a je ho tudíž třeba dodržovat.
9
IV. SOUHRNNÉ STANOVISKO K POSILOVÁNÍ PRÁVNÍ JISTOTY
Souhrnné stanovisko ČNOPK k posilování právní jistoty v České republice Frekvence a krátkodobost změn zákonů
•
Uveďme jen několik příkladů vysoké frekvence změn: obchodní zákoník byl za posledních pět let novelizován šestadvacetkrát. V legislativních předpisech týkajících se energetiky bylo za posledních deset let provedeno 85 změn (a z toho jen 28krát na základě požadavků evropských předpisů); jen samotný energetický zákon byl od roku 2001 změněn dvanáctkrát. V daňové legislativě došlo dodnes k více než 370 změnám, z toho jen v oblasti daní z příjmů jich bylo na 120.
•
Od roku 2014 je navíc třeba počítat se zvýšenou právní nejistotou v důsledku přijetí nového občanského zákoníku. Související předpisy jako např. o. s. ř. či daňové zákony lze očekávat nejspíše až v listopadu.
Možnost řešení: Změna pravidel legislativního procesu. Zřízení pracovní skupiny expertů zastupujících např. Ministerstvo spravedlnosti, Parlament, Ústavní soud, vědu a praxi. Souhrnné stanovisko ke stažení: http://tschechien.ahk.de/fileadmin/ahk_tschechien/Mitglieder/Arbeitskreise/PP_pravnijistota.pdf
10
IV. SOUHRNNÉ STANOVISKO K POSILOVÁNÍ PRÁVNÍ JISTOTY
Nepřiměřená délka soudních řízení
•
Příklad: řízení ve věcech dle obchodního zákoníku trvá v průměru za celou ČR od prvního podání ve věci do vydání pravomocného rozhodnutí 2 537 dní, což je téměř 7 let. Dle výkladových stanovisek Evropského soudu pro lidská práva je to již nepřiměřeně dlouhá doba.
Možnost řešení: •
Zavedení zákonné lhůty k výzvě k zaplacení soudních poplatků a následně k doručení podané žaloby žalované straně, neboť období v trvání více než jednoho roku mezi podáním žaloby u soudu a doručením žaloby jsou v praxi spíše pravidlem než výjimkou. Zavedení takové pouze procesní lhůty by neovlivnilo nezávislost soudců v rámci vlastního vedení sporu a zároveň by mohl být proces zahájení řízení značným způsobem urychlen.
•
Upuštění od výkonu daňových rozhodnutí ex lege až do soudního rozhodnutí. 11
IV. SOUHRNNÉ STANOVISKO K POSILOVÁNÍ PRÁVNÍ JISTOTY
Obtížné prosazování soudních rozhodnutí
•
Jako příklad uveďme uplatňování kasačního principu českými krajskými soudy ve věcech daní, který značnou měrou přispívá k oslabování prosaditelnosti práva.
•
V praxi vede uplatňování kasačního principu k paradoxní situaci, že krajský soud napadené rozhodnutí správního orgánu – bez odkladného účinku – zruší a vrátí zpět správci daně, ten přijme nové rozhodnutí, které sice formálně respektuje rozsudek krajského soudu, avšak ve věci samé má na žalobce tytéž dopady. Nato žalobce podá další žalobu ke krajskému soudu, který toto rozhodnutí opět – bez odkladného účinku – zruší a znovu vrátí správci daně.
Možnost řešení: Uplatnění apelačního principu by přispělo k posílení prosaditelnosti práva, neboť ten by krajskému soudu umožnil nejen napadené rozhodnutí potvrdit nebo zrušit, ale také změnit, což by zažehnalo nebezpečí výše uvedeného opakování soudních řízení v téže věci. 12
IV. SOUHRNNÉ STANOVISKO K POSILOVÁNÍ PRÁVNÍ JISTOTY
Neomezené přezkoumávání rozhodnutí v daňovém řízení
•
Možnost nařízení přezkoumání rozhodnutí v daňovém právu ve své současné podobě představuje podstatný zásah do právní jistoty daňového subjektu. Na rozdíl od správního práva může být v rámci daňového řízení změněno jakékoli pravomocné rozhodnutí správce daně – a to i v případě napadení nařízení přezkoumání rozhodnutí ze strany daňového subjektu. Tak dochází k významnému posílení materiální správnosti rozhodnutí na úkor právní jistoty daňového subjektu.
Možnost řešení: Právní jistota by mohla být posílena tím, že by – stejně jako je tomu zvykem v jiných evropských státech – bylo uplatňování mimořádných či dozorčích opravných prostředků omezeno výhradně na výjimečné případy, jako je např. spáchání trestného činu. 13
V.
RESUMÉ
Průzkumy (mj. Světové banky) ukazují právě na příkladu zemí střední a východní Evropy vzájemný vztah mezi právní jistotou a blahobytem. Pro fungování trhů má tedy „Rule of Law“ mimořádný význam. •
„Právní stát a ekonomická prosperita jdou ruku v ruce.“**
•
„Bez právního státu by nebylo trhu.“**
Právní jistota
Vztah mezi právní jistotou a blahobytem
Blahobyt
PODTRŽENO - SEČTENO: umožňuje dosažení •
podporuje investice,
•
vytváří pracovní příležitosti a tím
Právní jistota
blahobytu! ** HWWI ke stavu transformace ve státech střední a východní Evropy (FAZ 27.02.2012)
14
KONTAKT
Lucie Vorlíčková I členka představenstva ČNOPK/ odborné vedení pracovní T +420 233 111 100 E
[email protected] Jens Hildebrandt I zástupce výkonného člena představenstva/ kontaktní osoba ČNOPK pro pracovní skupinu T
+420 221 490 302
E
[email protected]
