Hlubočky Ski areál, odborné posudky. Oznámení záměru pro zjišťovací řízení. Rozšíření Ski areálu Hlubočky, v k.ú. Hlubočky

Hlubočky – Ski areál, odborné posudky Oznámení záměru pro zjišťovací řízení zpracované podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění záměr

Rozšíření Ski areálu Hlubočky, v k.ú. Hlubočky

Olomouc, březen 2014

Oznámení záměru pro zjišťovací řízení zpracované podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění záměr

Rozšíření Ski areálu Hlubočky, v k.ú. Hlubočky Oznamovatel: SKI AREÁLHLUBOČKY spol. s r.o. Holická 1173/49a Olomouc-Hodolany 779 00 Zpracoval: David Jarmar Schválil: David Jarmar

___________________________________ David Jarmar

Olomouc, březen 2014

Výtisk č.

Hlubočky – Ski areál, odborné posudky

Oznámení záměru, březen 2014

ROZDĚLOVNÍK Výtisk č.

1 – 11: SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o.

OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .......................................................................................... 2 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU .......................................................................................................... 2 B.I Základní údaje ................................................................................................................ 2 B.I.1 Název záměru .......................................................................................................... 2 B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru ........................................................................................ 2 B.I.3 Umístění záměru...................................................................................................... 3 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ........................................ 6 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant7 B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru ................................. 7 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ..................... 11 B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávních celků .................................................... 11 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ......................................................................................... 11 B.II Údaje o vstupech .......................................................................................................... 12 B.II.1 Půda ....................................................................................................................... 12 B.II.2 Voda ...................................................................................................................... 16 B.II.3 Surovinové a energetické zdroje ........................................................................... 17 B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ............................................................ 18 B.III Údaje o výstupech ........................................................................................................ 19 B.III.1 Ovzduší .................................................................................................................. 19 B.III.2 Odpadní vody ........................................................................................................ 20 B.III.3 Odpady .................................................................................................................. 20 B.III.4 Hluk (zpracováno dle hlukové studie)................................................................... 22 B.III.5 Vibrace .................................................................................................................. 23 B.III.6 Prašnost ................................................................................................................. 23 B.III.7 Riziko havárií ........................................................................................................ 23 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ................ 24 C.I Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ................ 24 C.I.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání ........... 24 C.I.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů .............. 24 C.I.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž ......................................................... 24 C.II Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území ............... 26 C.II.1 Ovzduší .................................................................................................................. 26



C.II.2 Voda ...................................................................................................................... 28 C.II.3 Půda ....................................................................................................................... 29 C.II.4 Geofaktory životního prostředí ............................................................................. 29 C.II.5 Fauna a flóra .......................................................................................................... 31 C.II.6 Krajinný ráz ........................................................................................................... 32 D. ÚDAJE O VLIVU ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................................... 33 D.I Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ...................... 33 D.I.1 Vliv na obyvatelstvo .............................................................................................. 33 D.I.2 Vliv na ovzduší ...................................................................................................... 34 D.I.3 Vliv na hlukové poměry ........................................................................................ 35 D.I.4 Vliv na povrchovou a podzemní vodu .................................................................. 35 D.I.5 Vliv na půdu .......................................................................................................... 36 D.I.6 Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje ....................................................... 37 D.I.7 Vliv na faunu a flóru ............................................................................................. 37 D.I.8 Vliv na krajinu ....................................................................................................... 38 D.I.9 Ostatní vlivy .......................................................................................................... 38 D.II Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ............................................. 38 D.IIIMožné vlivy, přesahující státní hranice ........................................................................ 39 D.IV Opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů .................................... 39 D.V Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů........................................................................................................................... 40 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ............................................................. 40 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ..................................................................................................... 40 G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU A ZÁVĚR .................................... 41 H. PŘÍLOHY.......................................................................................................................... 43 I. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ................................................. 44



SEZNAM PŘÍLOH 1. Vyjádření stavebního úřadu v Hlubočkách k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace 2. Krajský úřad Olomouckého kraje – stanovisko s vyloučením vlivu na lokality soustavy NATURA 2000 3. Fotodokumentace



ÚVOD Předkládané Oznámení bylo vypracováno v souladu se zákonem č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen zákon). Důvodem pro vypracování Oznámení je skutečnost, že záměr „Rozšíření Ski areálu Hlubočky“ svojí dikcí splňuje kritérium stanovené v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí, příloze I., kategorii II, bodu 10.7 „Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.“ Dle této přílohy tak záměr podléhá zjišťovacímu řízení. Příslušným orgánem státní správy je v tomto konkrétním případě Krajský úřad Olomouckého kraje. Svým členěním odpovídá toto Oznámení příloze č. 3 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Rozsah zpracování jednotlivých kapitol je dán významem, který pro tu kterou posuzovanou složku životního prostředí stavba má. Hodnocený záměr zahrnuje jednu variantu technického a technologického řešení. Jiná varianta technického a technologického řešení záměru než předkládaná varianta v oznámení není investorem uvažována.

1

Zpracovatel: Jarmar David



A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o. 258 39 411 Holická 1173/49a, Olomouc – Hodolany PSČ 779 00 Michal Stojmenov – jednatel společnosti 4. Oprávněný zástupce oznamovatele: Bydliště Wolkerova 234, 783 65 Hlubočky – Mariánské Údolí, Poštovní adresa Trnkova 19, 779 00 Olomouc Tel.: 777 647 058 E-mail: [email protected] 5. Zpracovatel projektové dokumentace: SNOWPLAN spol. s r.o. se sídlem : Valdštejnská 7, 514 01 Jilemnice IČ : 27497763 DIČ : CZ 27497763 Tel.: +420 481 540 555 E-mail : [email protected] Hlavní inženýr projektu : Ing. Michal Hošek Zodpovědný projektant : Ing. Petr Kořínek* Poznámka: *autorizovaná osoba dle zákona č. 360/1992 Sb. 1. Obchodní firma: 2. IČO: 3. Sídlo:

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I

Základní údaje

B.I.1

Název záměru

Záměr je uváděn pod názvem: ROZŠÍŘENÍ SKI AREÁLU HLUBOČKY III. ETAPA

B.I.2

Kapacita (rozsah) záměru

SKI areál Hlubočky s.r.o. má záměr nabídnout více sportovních aktivit v rámci lyžařského areálu, přilákat více turistů a přispět k rozvoji regionu. Projekt zahrnuje rozšíření lyžařského areálu pro zimní sporty a letní provoz – vybudování lanové dráhy a výstavbu bobové dráhy s celoročním provozem. SKI areál Hlubočky se nachází v obci Hlubočky v těsné blízkosti kostela. Na uvažovaný záměr je zpracována projektová studie.

2




Tab. 1: Kapacita záměru Lanová dráha šikmá délka kapacita

550 až 600 m max. 3.000 os/hod

celková délka délka vleku délka sjezdu Kapacita

až 1.500 m do 500 m do 1000 m max. 400 os/hod.

Bobová dráha

Realizace rozšíření lyžařského areálu náleží podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a přílohy č. 1 tohoto zákona do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) bod 10.7 „Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení“. Správním úřadem je Krajský úřad, v tomto případě KÚ Olomouckého kraje. Účelem předkládaného záměru je poskytnout informace o možných vlivech výstavby a provozu záměru, které by mohly ovlivnit životní prostředí.

B.I.3

Umístění záměru

Katastrální území:

Hlubočky

Obec:

Hlubočky

Kraj:

Olomoucký

NUTS II:

Střední Morava

Připravovaný záměr „Rozšíření Ski areálu Hlubočky“ se nachází v obci Hlubočky. Jedná se o rozšíření stávajícího lyžařského areálu s letním využitím o sedačkovou lanovku a bobovou dráhu,. Projekt „Rozšíření Ski areálu Hlubočky“ je v souladu s územním plánem obce Hloubočky.

Obr. 1: Lokalita záměru na letecké mapě - Přehledná situace

3




Obr. 2: Detailní záběr Ski areálu Hlubočky – celý areál, včetně stávajících odstavných a parkovacích ploch

V následujících tabulkách jsou uvedeny přehledy dotčených pozemků, stejně jako i dočasně dotčené pozemky při výstavbě. Tab. 2: Přehled přímo dotčených pozemků NÁZEV k.ú. Hlubočky (okres Olomouc) 639524 BPEJ

parcela

výměra (m2)

druh pozemku

2708

10897

trvalý travní porost

2710

23596


2712

365


2713

910

ostatní plocha – ostatní komunikace

2719

9104


2720

8847


Majitel SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc Jarmar David, Marie Majerové 264/6, Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36 Jarmar David, Marie Majerové 264/6,

4

číslo

výměra (m2)

51510 54814

10637 260

51510

23596

51510

365

není

-

53756 54099 51510

1113 7991 94




NÁZEV k.ú. Hlubočky (okres Olomouc) 639524 parcela

výměra (m2)

druh pozemku

BPEJ výměra číslo (m2) 53756 2902 54099 5851

Majitel Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36

2722/1

21563


2723/1

694


2724

18993


2725

24230


2726/2

508

lesní pozemek

2682/1

11500


SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc

54099 51510

19301 2262

není

-

52754 54099

11437 7556

52754 54099 54814

14010 6843 3377

není

-

54814

11500

Tab. 3: Přehled dočasně nebo nepřímo dotčených pozemků NÁZEV k.ú. Hlubočky (okres Olomouc) 639524 parcela

výměra (m2)

druh pozemku

425

399499

lesní pozemek

2681

5035


2682/2

8544


2704

16234


2706

16469


2707

446

2709

292

ostatní plocha – ostatní komunikace ostatní plocha –

BPEJ výměra číslo (m2)

Majitel Česká republika Právo hospodařit: Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 1621/5, Dejvice, 16000 Praha 6 Obec Hlubočky, Olomoucká 17, Hlubočky, 783 61 Obec Hlubočky, Olomoucká 17, Hlubočky, 783 61 SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc Obec Hlubočky, Olomoucká 17, Hlubočky, 783 61 SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o.,

5

není

-

není

-

54814 52754

4961 3583

51510 54814

14401 1833

51510 54814

14934 1535

není

-

není

-



ostatní komunikace

2711

2717


Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc

794


7277

Jarmarová Liboslava, Marie Majerové trvalý travní porost 264/6, Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36

není

-

51510 52754 53756 54099

291 134 3608 3244

51510 53756

117 2089

2718

2206


Vojtěch Palacka, Internátní 377, Mariánské Údolí, 78365 Hlubočky; Fialová Zdenka, Letní 368, Mariánské Údolí, 78365 Hlubočky

2721

7316


Jarmar David, Marie Majerové 264/6, Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36

51510 53756 54099

451 1428 5437

2723/2

366


SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc

není

-

2722/2

2441


Jarmarová Liboslava, Marie Majerové 264/6, Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36

51510 53756 54099

578 4 1859

2726/1

9749

lesní pozemek

není

-

2727

1581

lesní pozemek

není

-

B.I.4

Obec Hlubočky, Olomoucká 17, Hlubočky, 783 61 Česká republika Právo hospodařit: Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 1621/5, Dejvice, 16000 Praha 6

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Posuzovaný záměr „Rozšíření Ski areálu Hlubočky“ zahrnuje rozšíření lyžařského areálu v Hlubočkách a rozšíření nabídky letních volnočasových aktivit. Realizace záměru bude provedena na pozemcích investora, resp. na pozemcích, které jsou ve vlastnictví rodinných příslušníků majitelů společnosti - investora. Součástí záměru je výstavba lanové dráhy a bobové dráhy. Příjezd do lyžařského areálu bude zajištěn stejně jako byl do nynějška. Ze silnice III. třídy procházející obcí se odbočí na již zrekonstruovanou místní komunikaci přímo do areálu na odstavné plochy, které mají dostatečnou kapacitu. Není plánováno další rozšiřování již stávajících parkovacích ploch ani příjezdových komunikací. V rámci výstavby dojde k výstavbě lanové dráhy o délce 500 až 600 m s maximální přepravní kapacitou 3000 os/hod. Dále dojde k výstavbě bobové dráhy v celkové délce okolo 1500 m a maximální přepravní kapacitou 400 os/hod. Jednotlivé stavby budou opatřeny obslužnými objekty. Výstavba lanové dráhy si nevyžádá rozšíření stávajícího zasněžovacího systému mimo již povolené parametry.

6




Před zprovozněním lanové dráhy bude odstraněn teleskopický lyžařský vlek KVP 400, takže stávající přepravní kapacita areálu, která je nyní 2 700 os/hod se zvýší na maximálně 4 800 os/hod. Charakteristickým rysem záměru je vytvoření sportovního a odpočinkového zázemí s celoročním provozem v turisticky atraktivní oblasti a zajištění sportovního vyžití a odpočinku návštěvníků i domácích obyvatel. S ohledem na předpokládanou kapacitu areálu a plánované umístění záměru se jedná o lokální problematiku bez širších technických, sociologických a ekologických vazeb na okolí. Stavba nebude přispívat ke kumulaci negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí s případnými dalšími rozvojovými záměry v zájmové oblasti. Veškeré rozvojové aktivity v zájmovém území jsou řešeny územně plánovací dokumentací.

B.I.5

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant

Současná úroveň technické vybavenosti stávajícího provozu areálu postrádá moderní dopravní zařízení. Výstavba lanové dráhy přispěje k modernizaci areálu, ke zvýšení dopravní kapacity a hlavně ke zvýšení atraktivity střediska pro všechny věkové skupiny, kdy si návštěvník areálu bude moci odpočinout na sedačkové lanové dráze při dopravě nahoru na vrchol sjezdovky. Rozšíření letního provozu areálu pak umožní rozšířit nabídku volnočasových a sportovních aktivit pro nejširší vrstvy obyvatel. Oznamovatel neuvažoval o variantním umístění realizace záměru, situování stavby vyplynulo ze stávajícího umístění lyžařského areálu Hlubočky. Lokalita umístění záměru je pro investora výhodná z důvodů sklonu a situování, stejně jako i z hlediska majetkoprávních vztahů k pozemkům. V současném stavu rozpracovanosti projektové dokumentace nebyly shledány nedostatky, či rozpory s příslušnými zákony, vyhláškami, normami a předpisy. Navržené koncepční, technické a technologické řešení stavby odpovídá současnému stavu technického pokroku a neliší se od standardů srovnatelných se stavbami podobného typu nejen na území České republiky, ale i v členských zemích Evropské unie.

B.I.6

Stručný popis technického a technologického řešení záměru SO I Vybudování čtyř až šesti sedačkové lanové dráhy vedené z pozemku p.č. 2682/1 na vrchol sjezdových tratí na pozemku p.č. 2708. Odbavovací kapacita lanovky do maximální výše 3.000 os/hod. Lanová dráha je opatřena dvěma obslužnými objekty, první v nástupní stanici a druhý ve výstupní stanici. Obslužné objekty jsou dány normami a návrh velikosti těchto objektů bude od dodavatele technologie lanové dráhy. SO II Vybudování bobové dráhy. Jedná se o stavbu jednoho z u nás známých typů bobové dráhy v celkové délce do 1,5 km, včetně obslužného objektu. V průběhu výstavby se předpokládají mimo již povolené terénní úpravy jen drobné terénní úpravy, které

7




však s největší pravděpodobností nepřesáhnou 1 000 m3 přemísťované zeminy, a to v závislosti na návrhu trasy bobové dráhy od dodavatele. Popis technologického zařízení SO I - Lanová dráha - sedačková Technický popis : Realizována bude sedačková lanová dráha s rozběhovým pásem. Maximální dopravní kapacita lanové dráhy je 3000 osob/hodinu. Pohon lanové dráhy může být umístěn v nástupní (spodní), nebo ve výstupní (horní) stanici. Na trase lanové dráhy bude osazeno 5 až 7 sloupů (podpěr) v závislosti na prováděcím projektu od dodavatele LD. Sloupy i stanice lanové dráhy budou ocelové, s povrchovou úpravou pozinkováním nebo nátěr. Příkon motoru bude cca 130 kW. Jednotlivé podpěry budou kotveny do železobetonových patek kotevními šrouby osazenými při betonáži. Patky podpěr budou cca 5 m3. Nadzemní část patky bude vyčnívat max. 30 cm nad terén. Parametry LD Vodorovná délka LD Šikmá délka LD Převýšení stanic LD

500 až 600 m 520 až 650 m 100 m

Technologie LD Technologie sedačkové lanové dráhy bude dodána jako kompletní provozuschopná jednotka, která se skládá s uvedeného zařízení : - pohonná stanice – motor do výkonu 200 kW - elektrické vybavení (stejnosměrný pohon, tyristorové ovládání, příslušné rozvaděče,…) - nouzový pohon včetně dieselového motoru do výkonu 200kW ( jen k nouzové evakuaci pasažérů lanovky v případě výpadku el. Energie) - hydraulické napínání - mechanická regulace příchodu se světelnou brankou - rozběhový pás - vratná stanice - podpěry (dle individuálního návrhu dodavatele) - kladkové baterie (dle individuálního návrhu dodavatele) - vůz sedačka pro 3, 4, nebo 6 osob - dopravní lano (umrtvené, pozinkované) - záchranné zařízení - telefonní a zabezpečovací zařízení - komunikační zařízení (ozvučení trasy) - servisní vůz - servisní nářadí, ND, olejové náplně, tabulky s popisy Trasa lanové dráhy Trasa lanové dráhy je vedena v přímce od údolní-nástupní stanice po vrcholovouvýstupní stanici. Výstupní plocha horní stanice je tvořena celistvým zemním násypem mezi opěrnými zdmi. Podpěry tvaru T jsou plnostěnnou plechovou konstrukcí s osmistěnným nebo válcovým průřezem. Těleso podpěry má v dolní části podpěry kónický, v horní části pak válcový tvar. Podpěry jsou přišroubovány k základu pomocí kotevních šroubů. Nosné i tlačné

8




podpěry jsou vybaveny kladkovými bateriemi, které jsou vybaveny kuličkovými ložisky a vyměnitelnou, elektricky vodivou gumou bandáží pro bezhlučný chod. Gumová bandáž je nalisována mezi bočnice kladky. Rozchod lana po trati lanové dráhy vychází z průměru lanového kotouče. Rozchod po celé trati lanové dráhy je tedy dán konstrukci lanové dráhy a je odvozen od konstrukčního uložení baterií na hlavách jednotlivých traťových podpěr. Pohonná stanice je provedena jako volně stojící pevná zastřešená ocelová konstrukce. Strojní vybavení pohonu je namontováno na pevné mostové konstrukci. Pohonná stanice sestává z betonového pilíře, ocelového rámu s náběhovou kladkovou baterií a napínacího zařízení. Hydraulické napínání dopravního lana slouží ke konstantnímu udržení základní napínací síly dopravního lana. Hlavní pohon LD obstarává stejnosměrný elektromotor, který je zapojen mechanicky přes kardanovou hřídel s planetovou převodovkou. Mezi motorem a převodovkou se nachází hlavní provozní brzdy, které působí na brzdný kotouč spojený s hřídelem hlavní převodovky. Záložní nouzový pohon sestává z jednoho elektromotoru, který účinkuje hydraulicky, přes planetovou převodovku. Je napojen na hydraulické čerpadlo, které dodává hydraulický olej do hydromotoru. Ten je umístěn nad věncem pohonného lanového kotouče. Při poruše hlavního pohonného zařízení je možné odpojit pohonný lanový kotouč od hlavní převodovky, připojit hydromotor pomocí ozubeného kola s ozubeným věncem na lanovém kotouči a dopravit cestující do stanic. Lanová dráha je poháněna stejnosměrným motorem, napájeným z místní sítě 400 V/50 Hz. Pohonná stanice a vratná stanice jsou propojeny zemním kabelem, pomocí kterého funguje komunikační systém. Záložní el. energii dodává nezávislá elektrocentrála poháněná dieselovým motorem. Dieselový motor o výkonu do 200kW je umístěn v prostorách objektu obsluhy LD. Zplodiny jsou bezpečně odváděny mimo místnost pohonu. Vratná stanice sestává z betonového pilíře a ocelového rámu a je provedena jako volně stojící ocelová konstrukce. Umístění pohonu a napínání bude upřesněno dle individuálního návrhu dodavatele. Objekty obsluhy - dolní a horní stanice jsou přízemní objekty na nástupišti a výstupišti LD. Objekt pro obsluhu lanové dráhy u dolní stanice v sobě zahrnuje prostor pro řídící stanoviště s terasou, sociální zařízení s chemickým WC, rozvodnu NN a strojovnu s dieselagregátem. Objekt pro obsluhu lanové dráhy u vratné stanice v sobě zahrnuje prostor pro řídící stanoviště s terasou a sociální zařízení s chemickým WC. Nástupiště a výstupiště LD je vytvořeno zemním násypem, rozměry a sklony svahů odpovídají příslušným normám pro nástup a výstup u lanových drah. Pro odbavení lyžařů slouží turnikety odbavovacího systému na nástupišti LD. SO II - Bobová dráha Technický popis : Bobová dráha typu „koryto“ nebo „trubková“ (známí pod obchodním názvem jednoho z výrobců jako Alpine Coaster) je sportovní zařízení pro volný čas, které bylo vyvinuto na základě dlouholetých zkušeností z dostatečně známé technologie letní bobové dráhy. U letní bobové dráhy je pro pohyb na vlastní dráze využito gravitační síly při minimálním sklonu dráhy 6%. Také zde si uživatel dráhy určuje zcela individuelně vlastní rychlost pomocí vozové brzdy. Bobová dráha je umístěna v severní části lyžařského areálu mezi trasou stávajícího lyžařského vleku „B“ a lesním porostem. Trasa vleku pro boby bude vedena podél trasy LV. Trasa dráhy je situována v ploše podél vleku s příslušnými zatáčkami, vlnami a karuselem.

9




Parametry Vodorovná délka – dráha+ vlek max. Šikmá délka – dráha + vlek max. Převýšení

1500 m 1600 m 90 m

Technologie dráhy Vlastní pojezdová dráha se sestává buď z nerezového koryta svařeného z mnoha dílů osazeného přímo do vytvarovaného terénu, nebo z několika nerezových rour, které jsou spojeny (svařeny) plochým nosníkem z nerezového plechu. Tímto způsobem je vytvořena nosná konstrukce dráhy schopná snést odpovídající zatížení při zajištění naprosto přesné rovnoběžnosti rour. Obě vnější roury vlastní pojezdovou plochu pro nosná pojezdová kola vozů. Ostatní roury slouží jako vodící prvek a také jako brzdná plocha pro provozní brzdy vozů a zvyšují bezpečnost jezdců Přesná konstrukce bobové dráhy je dána výrobcem, neboť na světě je více než jeden výrobce bobové dráhy. Stavební část Koryto – Pojezdová dráha jednotlivými díly koryta je instalována v úrovní terénu. Ukotvení do země je řešeno pomocí ocelových nohou (patek) v zemi, které jsou které jsou přivařeny k tělesu dráhy. Trubková dráha - Pojezdová dráha tvořená rourami je instalována nad úrovní terénu. Ukotvení do země je řešeno pomocí ocelových nohou (patek), které jsou zajištěny zemními hřeby. Každé 2 sousedící nohy (napříč ke směru jízdy) jsou spojeny s pojezdovou dráhou křížnými traverzami. Rovněž tak jsou spojeny příčnou ocelovou traverzou sousedící nohy ve směru dráhy. Na měkké půdě je pevnost podloží zvyšována hutněním pomocí kamenné drtě. Na ploché nosníky trubkové konstrukce dráhy jsou montovány párové ocelové profily spojující pomocí šroubových svorek trubkovou konstrukci se zemními patkami tak, že je umožněno plynulé nastavení výšky celé konstrukce. Směrem od plochých nosníků je základna ocelové konstrukce se vzrůstající výškou postupně rozšiřována tak, aby bylo dosaženo co největší stranové stability dráhy. Obzvláště při velkých výškách dráhy nad terénem je zabezpečení stranové stability dráhy velmi významné. Po dohodě s dozorčími orgány jsou ve výšce nad 1 m mezi trubkovou pojezdovou konstrukcí a zemí instalovány záchytné sítě a minimálně na jedné straně dráhy i pochozí lávka. Vozy a garážování Vozy jsou dodávány v provedení pro 1, nebo 2 osoby sedící v řadě za sebou v závislosti dle výrobce dráhy. Uprostřed mezi nohami, nebo po obou stranách vozu jsou instalovány 1, nebo 2 vzájemně propojené brzdové páky, ovládané vždy jezdcem sedícím na zadním sedadle. Dvoubodovým bezpečnostním pánevním pásem vpředu a tříbodovým vzadu jsou jezdci pevně upoutáni do svých sedadel. Vepředu sedící osoba může mít k dispozici na držení dvojité madlo před svým sedadlem. Nárazníky uvnitř i vně karoserie pohltí jako hlavní bezpečnostní prvky v případě nárazu většinu energie. Váha vozů je přenášena čtyřmi pojezdovými gumovými koly na vnější roury pojezdové konstrukce, přičemž přední 2 kola jsou zavěšena v závěsech, umožňujících jejich vertikální i horizontální pohyb. Zadní kola jsou vždy opatřena odstředivými brzdami, které umožňují nastavit maximální možnou rychlost jízdy. Aby nedocházelo za vlhka k prokluzu mezi pojezdovou kolejnicí a pojezdovými koly, je v místech pojezdu opatřena pojezdová kolejnice protiskluzovou barvou v těch úsecích, kde sklon dráhy s výjimkou krátkých úseků vertikálních zatáček (jumps) převyšuje 15%. Pro dosažení naprosto bezpečného a bezhlučného vedení vozů v dráze jsou vozy opatřeny čtyřmi opěrnými patkami s plastovým vyložením, která doléhají k prostředním rourám pojezdové konstrukce zevnitř a odspodu. Při menších sklonech dráhy je stranové vymezení řešeno místo plastového

10




kluzného vyložení plastovými válečkovými koly, čímž je zároveň minimalizováno tření. Na konci dráhy je instalován brzdný pás, který zbrzdí vůz, dále jsou vozy automaticky transportovány rychlostí, umožňující bezproblémový výstup jezdců. Po výstupu jsou prázdné vozy automaticky samotíží dopraveny do nástupiště. S ohledem na relativně vysokou váhu vozů je zařízení bobové dráhy dodáváno provozně jako uzavřená smyčka s integrovaným dopravním systémem vozů do horní stanice. Garážování je v závislosti na dodavateli (výrobci) koncipováno jako pomocný zdvihací mechanizmus, usnadňující nasazování a odnímání vozů z bobové dráhy. Další funkcí systému je jednoduché uskladnění vozů a jejich snadná kontrola. Garážování se sestává v podstatě z kolejnicového systému, který je upevněn pod stropem skladového objektu. Další způsob garážování je na uzavřeném a zastřešeném minikaruselu přímo v dolní stanici bobové dráhy který je umístěn mezi výstupištěm a nástupištěm. Samotný provoz dopravních zařízení nemá negativní vliv na životní prostředí ani svoje okolí. Hlučnost zařízení při provozu je minimální a jsou splněny požadované hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a prostoru staveb.

B.I.7

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení prací dokončení prací SO I dokončení prací SO II

04 / 2015 do 5 / 2018 do 7 / 2015

Harmonogram přípravy projektu a vlastní realizace se budou odvíjet dle finančních možností investora.

B.I.8

Výčet dotčených územně samosprávních celků

Krajský úřad:

KÚ - Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc

Místní úřady:

Magistrát města Olomouce, Horní nám. 779 11 Olomouc (ORP – obec s rozšířenou působností) Obecní úřad Hlubočky, Olomoucká 17, 78361 Hlubočky (OPOÚ obec s pověřeným obecním úřadem)

B.I.9

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění bude vydáno: Územní rozhodnutí o umístění stavby ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí vydá věcně a místně příslušný stavební úřad; Stavební povolení – vydá věcně a místně příslušný stavební úřad (OÚ Hlubočky); Stavební povolení na SO I – vydá speciální stavební úřad Další rozhodnutí pro projekt budou vydávána formou rozhodnutí ve správním řízení:

11




při navýšení odběru povrchové vody pro umělé zasněžování je třeba požádat o změnu povolení k nakládání s povrchovými vodami; Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu – vydá Orgán ochrany zemědělského půdního fondu Souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa – vydá Orgán státní správy lesů

B.II Údaje o vstupech B.II.1

Půda

Záměr rozšíření lyžařského areálu je situován na pozemcích v k.ú. Hlubočky. Přehled všech pozemků dotčených stavbami, které budou souviset s tímto rozšířením, je uveden v následující tabulce. Tab. 6: Přehled přímo dotčených pozemků NÁZEV k.ú. Hlubočky (okres Olomouc) 639524 parcela

výměra (m2)

druh pozemku

2708

10897


2710

23596


2712

365


2713

910


2719

9104


2720

8847


2722/1

21563


2723/1

694


2724

18993


2725

24230



Majitel SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc Jarmar David, Marie Majerové 264/6, Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36 Jarmar David, Marie Majerové 264/6, Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36 SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc

12

51510 54814

10637 260

51510

23596

51510

365

není

-

53756 54099 51510 53756 54099

1113 7991 94 2902 5851

54099 51510

19301 2262

není

-

52754 54099

11437 7556

52754 54099 54814

14010 6843 3377




NÁZEV k.ú. Hlubočky (okres Olomouc) 639524 parcela

výměra (m2)

druh pozemku

2726/2

508

lesní pozemek

2682/1

11500



Majitel SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc

není

-

54814

11500

Tab. 7: Přehled dočasně nebo nepřímo dotčených pozemků NÁZEV k.ú. Hlubočky (okres Olomouc) 639524 parcela

výměra (m2)

druh pozemku


Majitel Česká republika Právo hospodařit: Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 1621/5, Dejvice, 16000 Praha 6 Obec Hlubočky, Olomoucká 17, Hlubočky, 783 61 Obec Hlubočky, Olomoucká 17, Hlubočky, 783 61 SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc Obec Hlubočky, Olomoucká 17, Hlubočky, 783 61 SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc

425

399499

lesní pozemek

2681

5035


2682/2

8544


2704

16234


2706

16469


2707

446


2709

292


2711

794


7277

Jarmarová Liboslava, Marie Majerové trvalý travní porost 264/6, Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36

2717

2718

2206


Vojtěch Palacka, Internátní 377, Mariánské Údolí, 78365 Hlubočky; Fialová Zdenka, Letní 368, Mariánské Údolí, 78365 Hlubočky

2721

7316


Jarmar David, Marie Majerové 264/6, Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36

13

není

-

není

-

54814 52754

4961 3583

51510 54814

14401 1833

51510 54814

14934 1535

není

-

není

-

není

-

51510 52754 53756 54099

291 134 3608 3244

51510 53756

117 2089

51510 53756 54099

451 1428 5437




2723/2

366


SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o., Holická 1173/49a, Hodolany, 77900 Olomouc

není

-

2722/2

2441


Jarmarová Liboslava, Marie Majerové 264/6, Křelov-Břuchotín, Křelov, 783 36

51510 53756 54099

578 4 1859

2726/1

9749

lesní pozemek

není

-

2727

1581

lesní pozemek

není

-

Obec Hlubočky, Olomoucká 17, Hlubočky, 783 61 Česká republika Právo hospodařit: Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 1621/5, Dejvice, 16000 Praha 6

S ohledem na charakter záměru bude jeho realizací dotčena plocha o velikosti cca 13 ha. Jedná se o rekreační areál při jehož rozšiřování dojde u některých pozemků pouze k dočasnému záboru zemědělského půdního fondu (ZPF), jiné pak budou muset být trvale vyjmuty ze ZPF. K trvalému vynětí ze ZPF dojde pouze na plochách podpěr, nástupní a výstupní stanice lanové dráhy, objektu bobové dráhy,. Totéž pak platí pro přímo dotčené pozemky, které budou následně zalesněny. Ostatní dotčené plochy budou po dokončení plánovaných terénních úprav následně navráceny zpět do ZPF. Pozemky, které budou po ukončení terénních úprav a jejich rekultivaci zalesněny, mohou být na základě žádosti následně převedeny do PÚPFL a dále vedeny jako lesní pozemky. Přesné výměry budou určeny technickou projektovou dokumentací k územnímu řízení. Zemědělský půdní fond (ZPF) Obecně platným systémem charakterizujícím kvalitu a vlastnosti pozemků tvořících součást zemědělského půdního fondu je soustava bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které byly ustanoveny za základní mapovací a oceňovací jednotku. Kódy BPEJ zobrazují všechny charakteristické kombinace základních a v krátkodobém až střednědobém horizontu málo proměnlivých vlastností určitých úseků zemědělského území, které jsou vzájemně odlišné a poskytují i rozdílné produkční a ekonomické efekty. Konkrétní vlastnosti půdy jsou vyjádřeny pětimístným kódem, který označuje příslušnost ke klimatickému regionu a hlavní půdní jednotce, rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice. Na základě pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy. Tab. 8: Přehled BPEJ dotčených pozemků plocha (m2) 36 954 25 447 4 015 47 542 15 137

BPEJ 5.15.10 5.27.54 5.37.56 5.40.99 5.48.14

14




Z uvedené charakteristiky vyplývá, že se jedná o klimatický region 5. Základní charakteristika hlavních půdních jednotek: 15 – ilimerizované půdy a hnědozemě ilimerizované – středně těžké až těžké půdy, převážně na svahovinách s eolickou příměsí, většinou s příznivou vlhkostí 27 – hnědé půdy, hnědé půdy kyselé – lehké až středně těžké půdy, převážně na břidlicích, kulmu, výsušné 37 – hnědé půdy, hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové, rendziny – lehké až lehčí středně těžké půdy, na všech pevných horninách, jedná se převážně o mělké, silně skeletnaté půdy 40 – hnědé půdy aj. včetně oglejených subtypů – lehké až lehčí středně těžké půdy na různých substrátech, charakteristické pro extrémně svažité polohy (do 12°) 48 – hnědé půdy oglejené, oglejené půdy – středně těžké půdy, na břidlicích, lupcích, siltovcích, dočasně zamokřené, až středně skeletovité K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) – dle ”Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.” Na základě tohoto metodického pokynu spadají dotčené pozemky v lokalitě posuzovaného záměru z hlediska zařazení bonitních půdně-ekologických jednotek do tříd ochrany uvedených v následující tabulce: Tab. 9: Třídy ochrany u dotčených pozemků BPEJ 5.15.10 5.27.54 5.37.56 5.40.99 5.48.14

plocha (m2) 36 954 25 447 4 015 47 542 15 137

Třída ochrany ZPF II. třída V. třída V. třída V. třída V. třída

Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nadprůměrné hydrologické vlastnosti. V. třída ochrany obsahuje BPEJ s nízkou produkční schopností, tj. půdy např. mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené, nebo s extrémním zrnitostním složením. Většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelné. V rámci územně plánovací dokumentace bylo provedeno vyhodnocení dočasného záboru půdy v místech plánovaného rozšíření lyžařského areálu s ohledem na rozvoj obce Hlubočky. Posuzovaný záměr je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Při záboru zemědělského půdního fondu, budou dodrženy podmínky pro nakládání dle plané legislativy (z.č. 334/1992 Sb., vyhlášky č. 13/1994 Sb.). Chráněná území Zájmová lokalita se nachází mimo chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Území neleží v chráněném ložiskovém území, na území výhradního ložiska ani v dobývacím prostoru.

15




Ochranná pásma Během realizace záměru nebudou dotčena ochranná pásma inženýrských sítí. Souhrnně platí, že ochranná a bezpečnostní pásma inženýrských sítí a komunikací jsou dána příslušnými normami a obecně technickými požadavky na výstavbu a budou výstavbou respektována. Ochranné pásmo elektrických vedení pro zemní kabelové vedení NN činí 1 m od krajního kabelu na každou stranu. Ochranné pásmo nadzemních vedení elektrizační soustavy u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně je 15 m, u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně je 20 m a nad 400 kV je 30 m od krajního vodiče vedení na obě strany. Ochranné pásmo plynovodů dle zákona č. 458/2000 Sb., § 68, u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, činí ochranné pásmo 1 m na obě strany od půdorysu. Ochranná pásma kanalizační stoky jsou vymezena zákonem č. 274/2001, o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. Do průměru 500 mm včetně jsou 1,5 m, nad průměr 500 mm jsou 2,5 m. Ochranné silniční pásmo je prostor mimo souvisle zastavěné území obce ohraničený svislými plochami do výšky 50 m ve vzdálenosti od osy vozovky či přilehlého jízdního pásu a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. V posuzované lokalitě se nenachází žádné v současné chvíli známé podzemní nebo nadzemní vedení výše uvedených inženýrských sítí Případné zásahy do ochranných pásem budou v dalších fázích zpracování projektové dokumentace, pokud se objeví konzultovány s vlastníky a provozovateli sítí. Lokalita nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů.

B.II.2

Voda

Veřejný vodovodní řad Pro zásobování areálu pitnou vodou bude využit stávající veřejný vodovodní řad, který se nachází v současnosti v provozní budově areálu a přilehlé restauraci. V průběhu výstavby se nepředpokládají zvýšené požadavky na odběr této vody, než je současná spotřeba. Po dokončení výstavby a uvedení do provozu se nepředpokládá výrazný nárůst celkové potřeby pitné vody tohoto rekreačního areálu. Se zvýšením počtu návštěvníků dojde pouze k mírnému navýšení potřeby vody pro sociální účely. Současné hygienické zázemí v areálu je dostačující na pokrytí této zvýšené potřeby. Potřeba požární vody Případná potřeba požární vody v průběhu výstavby a provozu areálu bude řešena, vzhledem k malému rozsahu stavby, podle místních podmínek a okolností. Požární zabezpečení bude zajištěno prostřednictvím místního hasičského záchranného sboru obce

16




Hlubočky. Objekty SO01 a SO02 budou vybaveny v obslužných objektech přenosnými hasícími systémy Potřeba technologické vody V současnosti se pro technologické účely využívá voda z potoka Hluboček. Oznamovatel má v současnosti platné rozhodnutí vodoprávního úřadu které ho opravňuje k odběru vody z vodního toku v následujícím množství: Povolený objem čerpání je Qmax = 30 l/s Přičemž povolený maximální měsíční odběr činí: Qmax = 10.000 m3/měsíc A maximálně možný roční odběr je stanoven na 50.000 m3/rok. Velikost zasněžované plochy závisí na délce zimy, teplotách, a množství přírodního sněhu. Nejčastěji se však zasněžuje plocha o rozloze cca 7 ha. Například v zimní sezóně 2012-13 dosáhl maximální odběr vody pro zasněžování cca 31.000 m3. Nicméně v souvislosti s plánovaným rozšíření lyžařského areálu existuje i předpoklad k navýšení potřeby množství technologické vody až na povolenou mez roční spotřeby 50 000 m3, která však nebude překročena.

B.II.3 B.II.3.1

Surovinové a energetické zdroje Vstupní suroviny

Hlavními vstupními surovinami po dobu výstavby jsou stavební materiály. Jejich celková spotřeba není na tomto stupni přípravy stavby specifikována výkazem výměr. Předpokládá se obdobná potřeba stavebních materiálů jako u běžných staveb tohoto typu. Pro výstavbu posuzovaného záměru budou použity běžně dostupné stavební materiály. K jejich upřesnění dojde až v následné fázi projektové dokumentace. Vznik nových komunikací se nepředpokládá. Neuvažuje se ani o rozšiřování parkovací plochy. Všechny používané materiály budou splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost Elektrická energie V průběhu realizace výstavby rozšíření stávajícího lyžařského areálu se nepředpokládá zvýšený odběr elektrické energie. Pro stavební dvůr, příp. pro zařízení staveniště se uvažuje s využitím stávajícího zdroje NN v objektu žadatele. Pro potřeby rozšíření areálu bude vybudována trafostanice společně s lanovou dráhou pro možnost zvýšení celkového příkonu el. energie. Stávající rezervovaný příkon je cca 250 kW. Plánovaný příkon je až 800 kW. Předpokládaná doba dokončení do 12. 2017.

Celkový el. Příkon celého areálu – předpokládaný odhad: do 800 kW (lyžařské vleky, lanová dráha, zasněžovací systém vč. čerpacích stanic, osvětlení, bobová dráha a ostatní zázemí – restaurace, půjčovna, servis aj.)

17



B.II.3.2


Zemní plyn

Stavba nemá nároky na dodávku zemního plynu, avšak připojení na vedení zemního plynu, které se nachází ve vzdálenosti cca 100 m od areálu, není do budoucna vyloučeno.

B.II.3.3

Tepelná energie

Stavba nemá vysoké nároky na dodávku tepelné energie. Vytápění obslužného objektu bude zajišťováno elektřinou, elektřinou v kombinaci s tepelnými čerpadly, případně kotlem na tuhá paliva (převážně se nyní používá dřevo, neboť v okolí se nachází velmi mnoho lesních porostů a od správců těchto lesů je dřevo nakupováno, případně s dalším rozvojem technologií může být vytápění zajišťováno pomocí energetických plodin).

B.II.4

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Realizace záměru bude klást mírně zvýšené nároky na stávající dopravní a jinou infrastrukturu – doprava stavebního materiálu, odpadů ze stavby, doprava pracovníků, atd., tedy běžné nároky na infrastrukturu jako u obdobných typů staveb, stejně jako i po jejím dokončení, tj. při příjezdech návštěvníků do areálu. Dostupnost lyžařského areálu Hlubočky bude zajištěna po stávající komunikaci. Není plánována výstavba nových komunikací Katastrálním územím obce Hlubočky prochází silnice: III/443 17

Velká Bystřice – Hrubá Voda

III/443 19

Mariánské Údolí – Posluchov

III/443 17

Velká Bystřice – Hrubá Voda

III/443 18

Mariánské Údolí – Mrsklesy - Přáslavice

a) Současná doprava: Celkové množství aut denně: všední dny

nyní až 100 aut

So, Ne, svátky a prázdniny

nyní až 300 aut

Rozdělení příjezdu a odjezdu aut a na denní a večerní provoz: Cca 70 % návštěvníků přijíždí do areálu na 2 – 4 hodiny ve všední dny a na 4 - 6 hod o sobotách, nedělích, svátcích a prázdninách. Cca 30 % návštěvníků přijíždí na večerní lyžování, tj. mezi 16.00 a 21.00, kdy po 20té hodině již provoz velmi slábne. Více večerních návštěvníků připadá na všední dny a sobotu a nejméně na neděli. V nynější době je možnost parkování pro návštěvníky areálu zajištěna stávající zpevněnou asfaltovou odstavnou plochou pro cca 50 aut těsně u areálu, dále pro cca 300 aut v těsném sousedství areálu na zpevněné asfaltové ploše. Část návštěvníků využívá a to pouze o víkendech i nezpevněné parkovací plochy ovšem tato situace nastává maximálně 15x za sezónu (viz. Obr. 2: Detailní záběr Ski areálu Hlubočky – celý areál, včetně stávajících odstavných a parkovacích ploch), pro dalších cca 300 aut u fotbalového hřiště cca 150 m od areálu a dalších cca 400 aut na škvárovém fotbalovém hřišti asi 250 m od areálu.

18




V současné době ovšem návštěvníci využívají převážně zpevněná parkoviště přímo v areálu a tudíž nejsou využívaný všechny již dostupné odstavné plochy. S budováním nových ploch se proto nepočítá. S výstavbou lanové dráhy dojde k přiblížení parkoviště u fotbalového hřiště k přepravnímu zařízení a lze předpokládat, že návštěvníci dají přednost zpevněnému parkovišti před nezpevněným, které je stejně využíváno jako nouzové maximálně 15 x za sezónu, zejména o víkendech. Parkoviště u hřiště by mělo být více využíváno zejména o víkendech, kdy lze očekávat mírné zvýšení návštěvnosti. Stávající výše popsané parkovací plochy jsou dostačující, nevzniká další potřeba pro vytváření nových odstavných ploch pro automobily. Po realizaci záměru lanové dráhy lze předpokládat, že návštěvníci přestanou využívat nezpevněnou plochu, protože se jim přiblíží parkoviště u fotbalového hřiště. V případě, že by přece jen došlo k potřebě většího počtu parkovacích míst, je předjednáno využití parkoviště (zejména o víkendech a svátcích, kdy je zde největší počet návštěvníků) u závodu Mora v Mariánském údolí, odkud by pak byla zavedena autobusová kyvadlová doprava k lyžařskému areálu.

B.III Údaje o výstupech B.III.1 Ovzduší a) Hlavní bodové zdroje znečištění ovzduší Posuzovaná stavba není bodovým zdrojem znečišťování ovzduší. b) Hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší Plošným zdrojem znečištění ovzduší se může stát ve fázi výstavby, kdy budou prováděny skrývkové a výkopové práce. V případě jejich kombinace s déletrvajícím suchem a větrným počasím mohou částečky orniční a podorniční vrstvy půdy do jisté míry způsobit znečištění ovzduší. Tuhé emise budou ve sledované lokalitě vznikat převážně v průběhu dopravou stavebního materiálu. Částice budou sedimentovat do vzdálenosti max. 80 - 100 m od místa stavby. Proto není pravděpodobný negativní dopad na obytnou zástavu. Vzhledem k proměnlivosti tohoto působení a jeho krátkodobosti nelze jeho vliv exaktně vyhodnotit. Tento stav je však časově omezen a lze jej omezit rovněž technickými opatřeními. Etapa provozu Pro vyhodnocení vlivu stavebního záměru na ovzduší pro období provozu nebyla vzhledem k charakteru záměru zpracována samostatná rozptylová studie. Posuzovaný záměr zahrnuje vybudování lanové a bobové dráhy. Tato zařízení sama o sobě nebudou zdrojem emisí. K mírnému zvýšení emisí dojde pouze vlivem navýšení automobilové dopravy do 10 % oproti původnímu stavu. Toto navýšení však nepředstavuje významný emisní příspěvek.

19




B.III.2 Odpadní vody Veřejná kanalizace Stávající obslužný objekt areálu je napojen kanalizační přípojkou na obecní kanalizaci. V případě nových objektů, s ohledem na jejich charakter, se jejich napojení na kanalizaci nepředpokládá. V souvislosti s realizací záměru a jeho uvedením do provozu, dojde ke mírnému zvýšení počtu rekreantů a tím i k nárůstu množství splaškových vod, přičemž jejich množství odpovídá množství spotřebované pitné vody. To množství není nijak významné a bude likvidováno stávající splaškovou kanalizací v již vybudovaných objektech Vody dešťové Realizací posuzovaného projektu bobové a lanové dráhy nedojde k navýšení odpadních dešťových vod. Pokud vzniknou, předpokládá se její vsak do terénu. Znečištění dešťové vody ze stavby se nepředpokládá. Havárie nelze předvídat.

B.III.3 Odpady Odpady vzniklé realizací záměru lze zásadně rozdělit do dvou hlavních skupin: •

odpady vzniklé při stavbě

•

odpady vzniklé v průběhu provozu

a)

Odpady vzniklé při stavbě

Po dobu výstavby budou vznikat odpady při zemních pracích, při realizaci objektů stavby, odpady z provozu stavebních strojů a různé odpady vázané na provoz zařízení stavenišť. Z hlediska zatřídění odpadů do kategorií se jedná o odpady ostatní (O) a odpady nebezpečné (N). Investor a zhotovitel stavby jsou povinni zajistit odstraňování odpadů v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a souvisejícími předpisy. Spektrum a množství odpadů produkovaných v průběhu výstavby nelze v daném stupni přípravy stavby přesně stanovit, bude předmětem evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi, kterou je původce (zhotovitel stavby) povinen vést (viz § 16 „Povinnosti původců odpadů“ zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění). Tab. 14: Po dobu výstavby rozšíření lyžařského areálu Hlubočky se předpokládá vznik následujících odpadů č. odpadu Název odpadu Kategorie 03 01 05 Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy O Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné 08 01 11 N nebezpečné látky 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 O Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla 08 04 09 N nebo jiné nebezpečné látky 08 04 10 Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 O 12 01 01 Piliny a třísky železných kovů O 12 01 03 Piliny a třísky neželezných kovů O 12 01 13 Odpady ze svařování O

20




č. odpadu Název odpadu Kategorie Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 21 O 12 01 20 13 01 10 Nechlorované hydraulické minerální oleje N 13 02 05 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 03 Dřevěné obaly O 15 01 07 Skleněné obaly O 17 01 01 Beton O Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických 17 01 07 O výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 17 02 01 Dřevo O 17 02 02 Sklo O 17 02 03 Plasty O 17 04 05 Železo a ocel O 17 04 07 Směsné kovy O 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O 17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 O Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 04 O 17 09 01; 17 09 02;19 09 03 (zbytky stavebních konstrukcí) 20 03 01 Směsný komunální odpad O

Odpad, který bude produkován v rámci stavby, bude na místě tříděn a odvážen k likvidaci stavební firmou. Investor musí smluvně zajistit s dodavatelskou firmou, aby veškerý odpad vzniklý při výstavbě byl likvidován v souladu se zákonnými ustanoveními. S veškerými odpady vznikajícími při stavbě bude nakládáno v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění a jeho prováděcích předpisů, a to včetně evidence množství a druhu odpadů. V souladu s požadavky vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, bude vznikající odpad v maximálně možné míře využit v místě stavby pro terénní úpravy. Před zahájením stavebních prací bude v místě stavby proveden IG průzkum v souladu s ČSN 73 0090: Zakládání staveb – geologický průzkum pro stavební účely. b) Odpady vzniklé novým provozem V následující tabulce je uvedena předpokládaná skladba odpadů, které budou vznikat v důsledku provozu lyžařského areálu Hlubočky. Tab. 15: Vznikající odpady z provozu Č. odpadu 20 01 01 20 01 02 20 01 21 20 01 39 20 02 01

Název odpadu Papír a lepenka Sklo Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť (umělé osvětlení sjezdovky) Plasty Biologicky rozložitelný odpad (odpad z údržby zeleně)

21

Kategorie O O N O O



20 03 01


Směsný komunální odpad

O

Odhad druhové skladby odpadů vychází z obecně platných zvyklostí a ze zkušeností z provozu jiných zimních rekreačních a sportovních středisek. Množství odpadů na tomto stupni přípravy projektu nebylo určeno. Odpady budou tříděny a likvidovány v souladu se zákonem (185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů).

B.III.4 Hluk (zpracováno dle hlukové studie) a)

Stavební práce

Hlukové emise, šířené do nejbližšího okolí místa stavby rozšíření Ski areálu Hlubočky během výstavby, lze jen těžko přesně stanovit vzhledem k velké různorodosti jednotlivých zdrojů hluku v jednotlivých fázích realizace a víceméně neznámým parametrům stavebních mechanizmů, které budou použity. Zvýšené množství hlukových emisí je nutno očekávat zejména na počátku stavebních prací při přípravě území (demontáži zařízení), odvozu odpadů a při navážení stavebního materiálu. Hladina hluku se bude měnit v závislosti na nasazení stavebních mechanismů, jejich současném provozu a místě jejich působení. Tab. 16: Předpokládané zdroje hluku v průběhu stavebních prací Zdroje hluku Nákladní automobily Autojeřáb Rýpadlo Buldozer Kompresor + sbíječka Svářecí agregát Rozbrušovačka

Předpokládaná hladina hluku LAekv dB /A/ 80 – 90 80 – 85 85 – 90 85 – 95 90 – 100 75 – 80 90 – 108

Projekt organizace výstavby doporučujeme zpracovat tak, aby nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám a výstavba probíhala plynule. Tímto postupem bude zajištěno minimální ovlivnění obytné zástavby v okolí prašným aerosolem, exhalacemi a hlukem ze stavebních mechanismů i dopravní techniky. Nejbližší osídlená zástavba je v dostatečné vzdálenosti, takže se nepředpokládá překročení povolené hladiny hluku. b) Hluk při provozu lyžařského areálu Stacionární zdroje Lanová dráha a vleky - Hluk z provozu stávajících vleků není vzhledem k jejich umístění příliš výrazný. Ve výhledovém stavu bude dostavěna lanová dráha, jejíž hlavním zdrojem hluku bude strojovna umístěná buď v dolní nebo horní stanici lanové dráhy. Dalším zdrojem jsou přejezdy sedaček přes podpěrné sloupy a otočení u vratné stanice. Vzhledem k umístění prvních dvou sloupů lanové dráhy v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby nezpůsobí hluk z nové lanové dráhy překročení limitní hladiny pro venkovní chráněný prostor staveb. Noční provoz vleků a lanové dráhy není uvažován. Bobová dráha - Hluk z provozu bobové dráhy není vzhledem k jejímu umístění příliš výrazný. Ve výhledovém stavu bude postavena bobová dráha, jejíž postranním zdrojem hluku bude strojovna umístěná buď v dolní nebo horní části bobové dráhy. Dalším

22




zdrojem bude pohyb samotných bobů po dráze. Vzhledem k umístění celé bobové dráhy v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby nezpůsobí hluk z nové lanové dráhy překročení limitní hladiny pro venkovní chráněný prostor staveb. Noční provoz bobové dráhy není uvažován. V současné době je již SKI areál Hlubočky v provozu (provozovány jsou dva vleky a jeden dětský vlek). Rozšířením o posuzovaný záměr Lanové a bobové dráhy dojde pouze k nepatrnému zvýšení hladiny hluku v denním období, které je zcela zanedbatelné, vzhledem tomu, že nejbližší osídlená zástavba je v dostatečné vzdálenosti.

B.III.5 Vibrace Otázky, spojené s ochranou před vibracemi upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vibrace se mohou projevit především v časově omezeném období výstavby. Zde mohou být generovány použitými mechanismy v období výstavby. Dopad na širší okolí však nebude významný. Za provozu nebude stavba obsahovat a využívat zařízení, která by způsobovala vibrace s hodnotami a ve frekvencích překračujících povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost stavebních objektů.

B.III.6 Prašnost Prašnost bude prakticky zvýšena pouze při terénních úpravách a v průběhu stavebních prací (prach zvířený stavebními stroji a nákladními automobily). Vliv nebude významný, stavební firma bude případně využívat zkrápění, aby snížila negativní dopady. Vozidla vyjíždějící ze staveniště musí být řádně očištěna, aby nedocházelo ke znečišťování veřejných komunikací, zejména zeminou, betonovou směsí apod. Případné znečištění veřejných komunikací musí být pravidelně odstraňováno. Záření ionizující a neionizující V rámci projektu rozšíření Ski areálu Hlubočky nebudou provozovány žádné trvalé zdroje ionizujícího záření ve smyslu zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizující záření (atomový zákon). Výstavbou ani provozem areálu nebudou emitována radioaktivní nebo elektromagnetické záření v úrovních, které by mohly mít zjistitelný negativní dopad. Rovněž nebudou používány materiály, které jsou zdrojem radioaktivního záření.

B.III.7 Riziko havárií Při provádění stavby nelze vyloučit možnost poruchy stavebních strojů, či obslužných dopravních prostředků, spojené s únikem ropných látek (oleje, nafta). Pro tento účel jsou na soupravě k dispozici prostředky pro odstraňování případných úniků (sorpční materiál, koště, lopata, krumpáč, PVC pytle).

23




C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I C.I.1

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání

Obec Hlubočky se nachází cca 13 km severovýchodně od města Olomouce, na okraji vojenského újezdu Libavá, v území přírodního parku Údolí Bystřice. Z geomorfologického hlediska je vlastní obec situována v údolí říčky Bystřice, v pohoří Nízkého Jeseníku, v nadmořské výšce 282 metrů. Žije zde cca 4 450 obyvatel. Lokalita Ski areálu Hlubočky se nachází na východním okraji obce, resp. na levém svahu údolí řeky Bystřice. Jedná se o území v minulosti užívané jako louky a pastviny, v posledních letech bez využití. Na lokalitě se nachází pouze travinno-bylinná vegetace. Situování vlastní lokality lyžařského areálu Hlubočky v širším území je patrné z přílohy č.1 (přehledná situace zájmového území). Situování stavby v dané lokalitě je v souladu s územním plánem obce. Záměr souvisí s možnými prioritami trvale udržitelného rozvoje této části území obce.

C.I.2

Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů

Přímo zájmové území, v němž mají být realizováno rozšíření lyžařského areálu o výstavbu lanové a bobové dráhy, není územím s trvalými přírodními zdroji. Hodnocený záměr se nenalézá v chráněném ložiskovém území ani v oblasti jiných surovinových zdrojů či přírodních bohatství. Obec Hlubočky není součástí územní ochrany z hlediska vodních zdrojů. Realizací úprav předmětné lokality nebude narušena kvalita a schopnost regenerace území.

C.I.3 C.I.3.1

Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (ÚSES) krajiny tvoří vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Širším zájmovým územím probíhá nadregionální biokoridor, který je navázán na vodní toky. Řeka Morava představuje osu nadregionálního biokoridoru, podél Bystřice a 24




Mlýnského potoka jsou vedeny biokoridory nižší úrovně. Podél nadregionálního biokoridoru je vymezeno nárazníkové ochranné pásmo, které je 2 km od břehu řeky Moravy. Jeho součástí jsou všechny stávající zelené plochy lokalizované v tomto pásmu. Zájmová lokalita se nenachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru, v blízkosti lokality se však nachází hranice regionálního biokoridoru řeky Bystřice, který však, s ohledem na vzdálenost, nebude realizací záměru ovlivněn. Těžiště plochy ÚSES v území spočívá na lesní půdě. Na lokalitách, uvažovaných pro rozšíření Ski areálu Hlubočky, nejsou navrženy skladebné části ÚSES (lokální, regionální ani nadregionální úrovně).

C.I.3.2

Zvláště chráněná území, přírodní parky

Lyžařský areál Hlubočky se nachází na okraji Přírodního parku Údolí Bystřice. Ten byl vyhlášen v roce 1995 okresními úřady v Olomouci a Bruntále. Přírodní park leží v Domašovské vrchovině na pomezí okresu Olomouc a Bruntál. Osu území tvoří řeka Bystřice a její údolní niva. Z hlediska soustavy NATURA 2000, evropsky významná stanoviště a ptačí oblasti, lze konstatovat, že žádné z těchto území nezasahuje do místa realizace záměru a tato území nebudou záměrem ovlivněna (viz. stanovisko KÚ Olomouckého kraje - Příloha 3).

C.I.3.3

Významné krajinné prvky

Dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a taková území, která jsou jako VKP zaregistrována příslušným orgánem ochrany přírody. V místech navržené stavby nejsou registrovány žádné významné krajinné prvky. Navrhované rozšíření stávajícího lyžařského areálu o výstavbu lanové a bobové dráhy není ve střetu s žádnými významnými krajinnými prvky „ze zákona“ ani s VKP registrovanými podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., nenacházejí se zde ani žádné památné stromy. Nejbližším významným krajinným prvkem (VKP) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody je vodní tok a niva řeky Bystřice (cca 200 m východně od zájmového území) a dále lesy, které se nacházejí severně a východně od lyžařského areálu ve vzdálenosti cca 20 až 200 m a které z větší části náleží do území vojenského újezdu Libavá. Další významné krajinné prvky s nutností zvláštní ochrany se v blízkosti realizace záměru nenacházejí.

C.I.3.4

Území historického, kulturního nebo archeologického významu

Dotčená lokalita se nachází na územím s historickým, kulturním a archeologickým významem. Z hlediska zájmů státní památkové péče se v obci Hlubočky nachází jeden objekt zapsaný v Státním seznamu nemovitých kulturních památek (rychta č. p. 10 pod kostelem, parc. č. 16) a dále řada objektů, které jsou zapsány v seznamu nemovitých památek místního a regionálního významu mezi které patří např.: -

kostel Božského Srdce páně na návsi, parc. č. 103

25




-

boží muka u kostela Božského srdce páně, parc. č. 724/2

-

kamenný kříž u vlakového nádraží, parc. č. 335/12

-

kamenný kříž na hřbitově, parc. č. 442/3

-

kamenný kříž v ulici Na výsluní, parc. č. 828

Výše uvedené kulturní památky nebudou realizací záměru dotčeny. Celé území je nutno považovat za území s archeologickými nálezy dle zákona č. 20/87 Sb., o státní památkové péči v platném znění pozdějších právních předpisů, a z tohoto faktu vyplývají zákonné oznamovací povinnosti v případě zemních a výkopových prací.

C.I.3.5

Území hustě zalidněná a území zatěžovaná nad míru únosného zatížení

Obec Hlubočky je moderně se rozvíjející obcí v sousedství krajského města Olomouce. Obec má cca 4.700 obyvatel, kteří žijí v pěti částech obce na celkové rozloze 2.932 ha. Lokalita záměru leží cca 80 - 500 m od obytné zástavby, přičemž zde ani v jejím okolí nebylo zjištěno zatížení životního prostředí nad únosnou míru. Okolí obce je přímo předurčeno k rozvoji především tzv. příměstské turistiky – pěší, cykloturistiky, sportovních aktivit, v zimě i rekreačního běžeckého a sjezdového lyžování. Realizace projektu rozšíření lyžařského areálu o výstavbu lanové a bobové dráhy napomůže k rozvoji cestovního ruchu v obci a celé oblasti.

C.I.3.6

Staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území

Na území lokality záměru se nepředpokládají staré ekologické zátěže.

C.II Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území C.II.1 C.II.1.1

Ovzduší Klimatické faktory

Klimaticky patří posuzované území (Quitt E., 1971) do mírně teplé klimatické oblasti, okrsku MT 7. Oblast je charakteristická dlouhým, teplým a mírně suchým létem. Přechodné období je krátké, s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je pak krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tuto klimatickou oblast je možné charakterizovat na základě klimatických charakteristik, uvedených v následující tabulce.

Tab. 25: Klimatické charakteristiky zájmové lokality Tab. 8. Charakteristiky klimatické oblasti TM7 (Quitt 1971)

26




Klimatická oblast MT7 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu [°C] Průměrná teplota v červenci [°C] Průměrná teplota v dubnu [°C] Průměrná teplota v říjnu [°C] Průměrný počet dnů se srážkami Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] Srážkový úhrn v zimním období [mm] Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

30 - 40 140 - 160 110 - 160 40 - 50 -2 - -3 16 - 17 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 – 150 40 - 50

Hlavními klimatickými činiteli jsou v lokalitě nadmořská výška a konfigurace terénu. Okres Olomouc má obecně podnebí mírného pásu, avšak značné teplotní i srážkové rozdíly v jednotlivých jeho částech jsou závislé právě na výše zmíněných činitelích. Nejchladnějším měsícem bývá leden s průměrnými teplotami kolem – 6 °C, nejteplejší bývá červenec s průměrnou teplotou kolem 17 °C. Počet letních dnů obvykle nepřekračuje 30, počet mrazových dnů 130. Vzdušné srážky jsou charakterizovány ročním úhrnem kolem 700 mm. Nižší srážkový úhrn je dán záchytem srážek horami ohraničujícími Hornomoravský úval ze západu. Počet dní se srážkami nad 0,1 mm je min. 150 ročně, nad 10 mm 18 ročně. Počet dnů se sněžením na okraji Oderských vrchů dosahuje až 60 ročně, výška sněhové pokrývky je nesouvislá obvykle do 50 cm. Oblačnost bývá největší v listopadu a nejmenší v září. Větrnou cirkulaci zajišťují především západní a severozápadní větry. Rozložení četnosti větru v % v jednotlivých směrech ukazuje větrná růžice. Tab. 26: Celková průměrná větrná růžice lokality Hlubočky, okr. Olomouc Rychlost větru [m.s-1] 1,7 5,0 11,0

C.II.1.2

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

Calm

Součet

2,84 3,23 0,13

4,98 7,34 0,21

4,45 4,24 0,10

2,56 1,03 0,00

2,40 4,41 0,44

2,84 9,32 1,87

4,89 9,28 0,91

2,98 3,77 0,23

25,55 -

53,49 42,62 3,89

Kvalita ovzduší

Kvalitou ovzduší se rozumí úroveň znečištění volného ovzduší sledovanými škodlivinami. Za objektivní údaje o stávajícím stavu znečištění volného ovzduší (imisních koncentracích), lze považovat pouze výsledky z dlouhodobě prováděných měření a vyhodnocení sledovaných škodlivin přímo v posuzované lokalitě, splňující požadavky a podmínky z hlediska reprezentativnosti a platnosti jednotlivých imisních charakteristik. Pro tyto účely je na území ČR zřízena síť měrících stanic provozovaných různými organizacemi, které předávají výsledky do Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který je subsystémem Informačního

27




systému o území ČR (ISU). V zájmovém území ani v jeho blízkosti není provozována žádná stacionární stanice pro měření znečištění ovzduší, splňující výše uvedená kritéria. Zájmové území nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší podle nařízení vlády č. 60/2004. Pro hodnocení kvality ovzduší bylo použito klasifikace ČHMÚ Praha, zájmové území je odborným odhadem hodnoceno stupněm II. podle stupnice: I

– čisté, téměř čisté ovzduší

II

– mírně znečištěné ovzduší

III – znečištěné ovzduší IV – silně znečištěné ovzduší V

– velmi silně znečištěné ovzduší

C.II.1.3

Hluk

Hluková zátěž z provozu lyžařského areálu Hlubočky je běžná jako u obdobných typů sportovních areálů, nejvýznamnější vliv má při provozu areálu zasněžování, které nejčastěji probíhají v noční době. Tento zdroj hluku se tímto záměrem nebude rozšiřovat, tudíž není předmětem posuzování záměru.

C.II.2 C.II.2.1

Voda Povrchové vody

Širší okolí zájmové oblasti spadá do povodí Moravy (4-10-01), resp. na rozhraní dvou dílčích povodí řeky Bystřice s evidenčními čísly 4-10-03-107 (povodí potoka Hluboček) a 4-10-03-108 (povodí Bystřice pod soutokem s Hlubočkem). Řeka Bystřice pramení jihovýchodně od Rýžoviště v nadmořské výšce 660 m a ústí do Moravy v Olomouci ve výšce 212 m n.m. jako její levostranný přítok. Celková plocha povodí Bystřice činí 267,4 km2, délka toku 53,9 km, průměrný průtok u ústí 1,8 m-3.s-1. Řeka Bystřice je významným tokem ve smyslu vyhlášky MZ ČR č. 470/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Dle této vyhlášky se rovněž jedná o vodní tok s povoleným odběrem povrchových vod. Nejbližší místo odběru je situováno v areálu závodu Mora Moravia, a.s., které se nachází cca 2 km po proudu od lokality v Mariánském údolí. Potok Hluboček, který pramení východně od zájmové lokality v nadmořské výšce 650 m n.m. je levostranným přítokem Bystřice, do které se vlévá v obci Hlubočky. Jejich soutok se nachází ve výšce 275 m n.m. ve vzdálenosti cca 300 m západně od hodnocené lokality. Plocha jeho povodí činí 6,4 km2, délka povrchového toku je asi 6,5 km. Podle „Souhrnné zprávy o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2002-2003“, (zpracovatel Povodí Moravy, s.p. Brno), je kvalita povrchové vody v řece Bystřici tř.II – III (klasifikace jakosti povrchových vod podle ČSN 75 7221). Posuzovaný záměr „Rozšíření Ski areálu Hlubočky “ se nachází cca 300 m východně od řeky Bystřice (na levém údolním svahu), a cca 100 m jižně od povrchového toku Hluboček, který je levostranným přítokem Bystřice.

28



C.II.2.2


Pramenné oblasti a vodní zdroje

V místě plánovaného záměru se nenachází žádná pramenná oblast ani žádný vodní zdroj. Zásobování pitnou vodou bude řešeno napojením na obecní vodovod. K zásobování technickou vodou se předpokládá využití vod z potoka Hluboček.

C.II.3

Půda

S ohledem na charakter záměru bude jeho realizací dotčena plocha o velikosti cca 13 ha. Jedná se o rekreační areál při jehož rozšiřování dojde u některých pozemků pouze k dočasnému záboru zemědělského půdního fondu (ZPF), jiné pak budou muset být z tohoto ZPF trvale vyjmuty. K trvalému vynětí ze ZPF dojde na plochách podpěr, nástupní a výstupní stanice lanové dráhy, objektu bobové dráhy, samostatné trafostanice, popř. v místě plánovaného stánku občerstvení, který má být situován v blízkosti výstupní stanice lanové dráhy. Totéž pak platí i pro pozemky, které budou po dokončení terénních úprav zalesněny. Pozemky, které budou po ukončení terénních úprav a jejich rekultivaci zalesněny, mohou být na základě žádosti následně převedeny mezi pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Přesné výměry dotčených pozemků, které budou určeny k trvalému vyjmutí ze ZPF budou určeny technickou projektovou dokumentací k územnímu řízení. Všechny ostatní, stavbou dotčené plochy, patřící do ZPF budou do něj, po dokončení plánovaných terénních úprav, následně navráceny. V současné době se v řešeném území nenacházejí žádné pozemky určené k plnění funkcí lesa.

C.II.4

Geofaktory životního prostředí

C.II.4.1

Geomorfologické poměry

Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) patří řešené území do provincie Česká Vysočina. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: •

provincie:

Česká Vysočina

•

subprovincie:

Krkonošsko-jesenická soustava

•

oblast:

Jesenická podsoustava

•

celek:

Nízký Jeseník

Vlastní posuzovaná oblast leží dle geomorfologického členění ČR (Demek J. a kol., 1987) v jihozápadní části geomorfologického celku Nízký Jeseník. Z geomorfologiského hlediska je však situace v širším zájmovém území poněkud složitější, střetávají se zde hranice tří jeho podcelků, a to Domašovské vrchoviny, Tršické pahorkatiny a Oderských vrchů. Vlastní zájmové území leží v Kozlovské vrchovině, která je součástí Oderských vrchů.

29




Kozlovská vrchovina, představující JZ část Oderských vrchů, je charakterizována jako členitá vrchovina, která je od sousední Přáslavické pahorkatiny na JZ oddělena výrazným zlomovým svahem. Všechny tyto okrsky jsou budovány převážně spodnokarbonskými drobami a břidlicemi moravických a hornobenešovských vrstev, které jsou místy překryty bádenskými sedimenty a sprašemi. Charakteristický je erozně denudační reliéf s plochými rozvodními částmi reliéfu a hlubokými mladými údolími, které se směrem k jihu postupně rozevírají. Směrem k JV a JZ spadá vrchovinný reliéf Nízkého Jeseníku tektonicky podmíněnými svahy mladých poklesových dislokací do Hornomoravského úvalu. Podle typologického členění reliéfu (Czudek T., 1972) je území charakterizováno jako členitá pahorkatina vrásovo-zlomových struktur a hlubinných vyvřelin České vysočiny, kerné a hrásťové stavby. Vlastní lokalita Ski areálu Hlubočky je lokalizován v obci Hlubočky, na levém údolním svahu řeky Bystřice, který se nachází těsně pod soutokem řeky Bystřice s jejím levostranným přítokem Hlubočkem. Současný areál se nachází na svahu severozápadní orientace s průměrným sklonem kolem 15°, v nadmořské výšce 300 – 360 m n.m. Reliéf lokality byl v minulosti pozměněn antropogenní činností, spojenou zejména se zemědělskou činností.

C.II.4.2

Geologické poměry

Zájmové území je budováno horninami moravického souvrství slezského kulmu. Moravické vrstvy se vyvíjely zvolna z hornobenešovských drob a tvoří až 2500 m mocný komplex, budovaný prachovco-jílovcovými deskovitými nebo lavicovitými vrstvami se zbytky pelagické mořské fauny a se zbytky rostlin. Jedná se o prachové břidlice až prachovce s hojnými tenkými vložkami jemně zrnitých drob. Vzácné jsou čočky vápenců. Pro převážně pelitický ráz bývají tyto vrstvy označovány jako moravické břidlice. Kulmské skalní podloží překrývá v zájmovém území vrstva hlinito-kamenitých zvětralin. Deluvia jsou stratigraficky řazena k würmu, svrchní část je patrně holocenního stáří. Mocnost svahovin nepřesahuje 3 m. Převážná část produktů intenzivního zvětrávání však byla soliflukcí, splachem a vodními toky transportována do údolí. Západně a severně od lokality, v jejím sousedství, se nacházejí v údolních nivách vodních toků - Bystřice a Hlubočku fluviální sedimenty, zastoupené hlavně štěrkovitými až kamenitými hlínami.

C.II.4.3

Hydrogeologické poměry

Širší okolí zájmového území je podle hydrogeologického rajónování ČR (Michlíček E.,1986) součástí skupiny rajónů 66 – Sedimenty Moravskoslezského devonu a spodního karbonu, subrajónu 661-4 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy. Zvodnění hornin rajónu 661-4 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy je charakterizováno průlinovo-puklinovým oběhem podzemních vod v zóně zvětrávání a pásma podpovrchového rozpojení hornin a puklinovou propustností hlubšího oběhu vázaného především na tektonicky predisponované zóny. Břidlice a droby moravického

30




souvrství jsou charakterizovány slabou puklinovou propustností se součiniteli filtrace většinou v rozmezí n.10-6 až n.10-8 m.s-1. Vodárenský význam celého rajónu je vzhledem ke všeobecně nízkému zvodnění hornin moravskoslezského devonu a spodního karbonu malý. Pro lokální zásobování obcí jsou využívány zdroje podzemních vod vázaných na mělký oběh zóny zvětrávání pásma podpovrchového rozpojení hornin a deluviofluviálních uloženin místních toků. Lokální zdroje podzemních vod jsou především reprezentovány domovními studnami, jímacími zářezy a prameny, místní obecní vodovody využívají též mělké vrty. Puklinové vody jsou drénovány především hlubokými údolími, naopak oblasti náhorních plošin bývají na podzemní vody nejchudší. V širším zájmovém území jsou lokální zdroje podzemních vod vázány převážně na kvartérní sedimenty v údolí řeky Bystřice, přičemž prameny mají vydatnost několika l.s-1. V blízkém okolí lokality, ve směru předpokládaného proudění podzemní vody, se nenacházejí objekty pro jímání podzemní vody, které by mohly být případnými úniky škodlivých látek z využívaných odpadů bezprostředně ohroženy. Zdrojem pitné vody v obci Hlubočky je veřejný vodovod, případné domovní studny v okolí lokality jsou sporadicky využívány k zavlažování zahrad. Využívané vodní zdroje, které jsou situovány níže po toku Bystřice, v lokalitě Mariánského údolí, slouží převážně jako zdroje technologické vody pro výrobní podnik Mora.

C.II.4.4

Seizmicita

Hodnocené území nepatří dle ČSN 73 0036 (Seismické zatížení staveb) do aktivní seismické oblasti.

C.II.5

Fauna a flóra

Zájmové území náleží dle biogeografického členění (Culek M., 1996) do Nízkojesenického bioregionu (1.54), který zabírá z větší části geomorfologický celek Nízký Jeseník a jihovýchodní okraj Zlatohorské vrchoviny. Bioregion je součástí Hercynské podprovincie se zřetelným pronikáním prvků karpatské a polonské podprovincie, které zvyšují jeho biodiverzitu. Převažuje biota 4. bukového stupně, při okrajích s ostrůvky 3. dubovo-bukového a v nejvyšších polohách 5. jedlovo-bukového stupně s ochuzenými horskými společenstvy. Přirozenou potenciální vegetaci tvoří květnaté, na východě bikové bučiny, v údolích suťové lesy. Nejvyšší polohy zaujímají horské bučiny a podmáčené smrčiny. Netypické části regionu představují přechodné zóny k okolním bioregionům. V lesích převažují rozsáhlé kulturní smrčiny, na svazích jsou četné rozsáhlejší bučiny a suťové lesy, místy jsou vlhké louky a mezofilní pastviny.

C.II.5.1

Fauna

Bioregion představuje nejvýchodnější výspu hercynské podhorské fauny, do níž ovšem již zřetelně zasahují vlivy sousedících podprovincií (např. z polonské či karpatské podprovincie). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Druhová diverzita posuzované lokality je nízká a odpovídá charakteru vegetačního krytu. Vzhledem k charakteru lokality, nízké druhové rozmanitosti a delšímu časovému rozsahu

31




rozšiřování stávajícího lyžařského areálu nebude mít předkládaný záměr negativní vliv na faunu na lokalitě.

C.II.5.2

Flóra

Podle fytogeografického členění republiky náleží zájmové území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, přičemž větší část bioregionu se nachází ve fytogeografickém okrese 75. Jesenické podhůří, menší část pak zahrnuje severozápadní část fytogeografického podokresu 76b. Tršická pahorkatina. Flóra je poměrně bohatá, s četnými oreofyty sestupujícími od severozápadu zejména do údolí vodních toků. V celém bioregionu jsou však roztroušeny mnohé obecně rozšířené druhy východní části ČR. Submediteránní a mediterální prvky prakticky téměř chybí. Během rekognoskace terénu nebyly na území předpokládaného rozšíření lyžařského areálu pozorovány žádné zvláště chráněné druhy rostlin. Nepředpokládá se výskyt druhů kriticky ohrožených nebo druhů silně ohrožených. V zájmové lokalitě převažuje sporý travní porost. Místo realizace záměru není pokryto lesem, ani jiným souvislým porostem. Přímo v místě stavby se nenachází náletové dřeviny. Na základě terénního šetření bylo zjištěno, že vlastní stanoviště je z hlediska druhového zastoupení rostlin chudé s převažujícími ruderálními druhy: Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Cirsium arvense (pcháč oset), Arcticum tomentosum (lopuch plstnatý) a Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl).

C.II.6

Krajinný ráz

Krajinný ráz, kterým je ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zájmové území se nachází na levém údolním svahu v údolí řeky Bystřice, který v katastru obce Hlubočky vytváří nevysoký terénní stupeň. Dotčené území je ve směru do údolí řeky Bystřice, tedy směrem na západ otevřené, na zbývajících stranách je ohraničeno lesem. Ten však tvoří přímou hranici dotčených pozemků pouze na severní straně, na jižní a východní straně se mezi dotčenými pozemky budoucího lyžařského areálu a lesem nacházejí ještě další travnaté plochy. Nicméně při realizaci záměru je třeba v průběhu terénních úprav respektovat 50 m široké ochranné pásmo lesa, a to zejména na severním okraji dotčených pozemků. Geograficky i biogeograficky se jedná o lokalitu jen místně významnou. V zájmovém území je terén svažitý, v horní části (v místě prodloužení vleků – navážky) je stávající terén relativně rovinatý. Původní vegetace se zde nevyskytuje. Na lokalitě se vyskytují pouze travní společenstva, není zde běžná vegetace ani náletové stromy. Rovněž chybí keřové patro.

32




D. ÚDAJE O VLIVU ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I D.I.1

Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti Vliv na obyvatelstvo

Navrhovaný záměr může potenciálně ovlivnit obyvatelstvo, žijící v obytné zástavbě v blízkém okolí Ski areálu v Hlubočkách. K vlivu na obyvatelstvo by mohlo dojít v důsledku znečišťování ovzduší, hluku, resp. narušování faktorů pohody. Vlivy v období realizace záměru Hluk v období výstavby nebyl akusticky modelován, avšak lze předpokládat, že vliv bude poměrně malý, krátkodobý a plně reverzibilní. Ani etapa provozu navrhovaného záměru vzhledem k jeho umístění vůči obydlené zástavbě, nebude mít významný vliv na veřejné zdraví, záměrem nedojde k významnému zvýšení hlukové zátěže a nedojde k překročení limitních hodnot. Vlivy v období provozu Realizací záměru dojde k navýšení nabídky rekreačního vyžití v oblasti a zvýšení komfortu rekreantů. S tím se dá předpokládat i určité navýšení počtu návštěvníků, nicméně vzhledem k rozšíření nabídky služeb se předpokládá jejich větší rozptýlení v prostoru i čase. V souvislosti se zvýšením počtu návštěvníků však současně dojde ke zvýšení dopravního zatížení přilehlé obce, a tedy i ke zvýšení hlučnosti, prašnosti a množství výfukových emisí. Zvýšení hlučnosti bude rovněž souviset jak s rozšířením nabídky služeb – lanová a bobová dráha. Po zprovoznění záměru „Rozšíření Ski areálu Hlubočky “ dojde k nárůstu hladin hluku jak z provozu stacionárních, tak i dopravních zdrojů hluku. V důsledku provozu dopravy do areálu dojde k mírnému zvýšení hladin hluku u objektů podél komunikace v denní době, v noční době není doprava uvažována. Hluk z provozu stacionárních zdrojů hluku se projeví nárůstem v denní době avšak jen mírně a vzhledem ke vzdálenosti od obydlené zástavby, je toto zvýšení zanedbatelné a nemá na obyvatelstvo žádný vliv. Rozšíření Ski areálu Hlubočky však bude mít i pozitivní přínos, zejména ekonomický, který umožní další rozvoj obce. Další pozitivní vliv bude souviset jak s rozšířením sportovního vyžití místních obyvatel, tak i s dalším rozvoj turistiky v oblasti (zvýšení rekreačního potenciálu oblasti).

33



D.I.2


Vliv na ovzduší

Zásadní vliv na čistotu ovzduší v okolí navrhované stavby má dopravní obsluha celého komplexu, která podle zkušeností z vlastního provozu a z řady obdobných staveb je výrazná zejména pro prostředí okolo vozovek. Hlavní dopravní tepnou v obci Hlubočky je ul. Olomoucká, při níž jsou lokalizována větší odstavná parkoviště. Vlastní přístupovou komunikací k areálu je pak ulice Školní. Nicméně po této komunikaci se nepředpokládá zvýšená intenzita dopravy OA, než je tomu v současnosti, s ohledem k omezenému počtu parkovacích míst v těsné blízkosti areálu. Většina osobních aut tak bude směřována na stávající odstavná parkoviště V období realizace terénních úprav a navážení odpadních materiálu zde však dojde ve všední dny k navýšení intenzity dopravy těžkých nákladních vozidel (cca 50 denně). Realizací záměru dojde k navýšení stávající intenzity dopravy v obci - ve všední dny a v letním období o cca 100 osobních aut (200 OA) - So, Ne, svátky a zimní prázdniny o cca 700 (1000 OA) Vzhledem k faktu, že realizací záměru nedojde ke zvýšení kapacity parkovacích míst v těsné blízkosti lokality záměru ani nebudou budovány nové cesty, nebyla pro předkládaný záměr zpracována rozptylová studie. Pro výpočet emisí z liniových zdrojů byly použity emisní faktory dle metodického doporučení MŽP (program MEFA 02) a intenzita dopravy. Množství emisí z dopravy při provozu je uvedeno v následující tabulce 11. Pro stanovení emisních faktorů se vycházelo s předpokladu, že provozovaná vozidla v roce 2008 plnila následující emisní úrovně: 20 % vozidel – EURO 4, 25 % vozidel EURO 3, 30 % vozidel – EURO 2, 20 % vozidel EURO 1 a 5 % konvenční (bez katalyzátorů). Tab. 27: Množství emisí z dopravy (stávající stav) Kategorie OA HDV

PM10 Benzen (kg/km/den) (kg/km/den) 5 km/h 50 km/h 5 km/h 50 km/h 5 km/h 50 km/h 5 km/h 50 km/h 104,310 20,173 20,048 16,810 4,321 0,016 1,812 0,403 140,148 22,763 257,595 12,066 18,884 2,747 0,853 0,122 CO (kg/km/den)

NOx (kg/km/den)

OA-osobní automobily, HDV-těžké nákladní automobily nad 3,5t

Pro stanovení emisních faktorů v průběhu realizace a následně po dokončení terénních úprav se vycházelo s předpokladu, že provozovaná vozidla budou v roce 2009 a 2013 plnit následující emisní úrovně: 20 % vozidel – EURO 4, 25 % vozidel EURO 3, 30 % vozidel – EURO 2, 20 % vozidel EURO 1 a 5 % konvenční (bez katalyzátorů). Tab. 28: Množství emisí z dopravy v průběhu realizace záměru PM10 Benzen (kg/km/den) (kg/km/den) Kategorie 5 km/h 50 km/h 5 km/h 50 km/h 5 km/h 50 km/h 5 km/h 50 km/h OA 130,387 25,216 25,060 21,013 5,402 0,020 2,265 0,504 HDV 179,078 29,086 329,150 54,078 24,129 3,510 1,090 0,156 CO (kg/km/den)

NOx (kg/km/den)

34





Tab. 29: Množství emisí z dopravy po ukončení terénních úprav PM10 Benzen (kg/km/den) (kg/km/den) Kategorie 5 km/h 50 km/h 5 km/h 50 km/h 5 km/h 50 km/h 5 km/h 50 km/h OA 173,850 33,622 33,413 28,017 7,202 0,027 3,020 0,672 HDV 155,720 25,292 286,217 47,024 20,982 3,053 0,947 0,136 CO (kg/km/den)

NOx (kg/km/den)


V rámci vlastního provozu lyžařského areálu se předpokládá navýšení intenzity dopravy na stávajících komunikacích oproti současnému stavu. Příjezd turistů, resp. uživatelů do sportovního Ski areálu vůbec je předpokládán především v denních hodinách. Příjezd i parkovací stání budou využívány v rámci stávajících komunikací a ploch, které se nacházejí jak v blízkosti lyžařského areálu, tak i v Mariánském údolí (parkoviště Mory). Tuhé emise budou ve sledované lokalitě vznikat převážně v průběhu navážení stavebního materiálu a terénních úprav. Částice budou sedimentovat do vzdálenosti max. 80 - 100 m od místa ukládání odpadu. Proto není pravděpodobný negativní dopad na obytnou zástavu.

D.I.3

Vliv na hlukové poměry

Při provozu lanové a bobové dráhy v Hlubočkách nebudou využívána zařízení, která by překračovala nejvýše přípustné hladiny hluku dané Nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, kterým se stanoví hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru. Po zprovoznění záměru „Rozšíření SKI areálu Hlubočky“ dochází k nárůstu hladin hluku jak z provozu stacionárních, tak i dopravních zdrojů hluku. V důsledku provozu dopravy do areálu dochází ke zvýšení hladin hluku u objektů podél komunikace v denní době, v noční době není doprava uvažována. Hluk z provozu stacionárních zdrojů hluku se projevuje nárůstem jen v denní době. Tento nárůst je zanedbatelný a vzhledem k nejbližší obytné zástavbě nepodstatný. Vibrace Terénní úpravy, spojené s realizací projektu, budou zdrojem vibrací. Vibrace budou vznikat především při hutnění materiálu a při jeho ukládání. Vzhledem k dostatečné vzdálenosti lokality od nejbližších staveb je vliv vibrací zanedbatelný. Vibrace po realizaci projektu se nepředpokládají

D.I.4

Vliv na povrchovou a podzemní vodu

Veřejná kanalizace Stávající obslužný objekt areálu je napojen kanalizační přípojkou na obecní kanalizaci. V případě nových objektů, s ohledem na jejich charakter, se jejich napojení na kanalizaci nepředpokládá.

35




V souvislosti s realizací záměru a jeho uvedením do provozu, dojde ke zvýšení počtu rekreantů a tím i k nárůstu množství splaškových vod, přičemž jejich množství odpovídá množství spotřebované pitné vody. Nároky na technologickou vodu V souvislosti s plánovaným rozšíření lyžařského areálu se nepředpokládá navýšení potřeby množství technologické vody. V současnosti se pro technologické účely využívá voda z potoka Hluboček. Oznamovatel má v současnosti platné rozhodnutí vodoprávního úřadu které ho opravňuje k odběru vody z vodního toku v následujícím množství: Povolený objem čerpání je Qmax = 30 l/s Přičemž povolený maximální měsíční odběr činí: Qmax = 10.000 m3/měsíc A maximálně možný roční odběr je stanoven na 50.000 m3/rok. Velikost zasněžované plochy závisí na délce zimy, teplotách, a množství přírodního sněhu. Nejčastěji se však zasněžuje plocha o rozloze cca 7 ha. Například v zimní sezóně 2012-13 dosáhl maximální odběr vody pro zasněžování cca 31.000 m3. Nicméně v souvislosti s plánovaným rozšíření lyžařského areálu existuje i předpoklad k navýšení potřeby množství technologické vody až na povolenou mez roční spotřeby 50 000 m3, která však nebude překročena. Dešťové vody Realizací posuzovaného projektu bobové a lanové dráhy nedojde k navýšení odpadních dešťových vod. Pokud vzniknou, předpokládá se její vsak do terénu. Znečištění dešťové vody ze stavby se nepředpokládá. Havárie nelze předvídat. Dopad na koncentraci fyzikálních a chemických složek v povrchových i podzemních vodách v okolí navržených sportovních areálů bude minimální. Vliv na kvalitu vod V průběhu realizace záměru ani po jeho dokončení se nepředpokládá negativní vliv na jakost povrchových a podzemních vod. Možnost vzniku kontaminace vod souvisí zejména s dopravou, návozem stavebního materiálu, během k terénních úprav a pohybem stavebních mechanismů v prostoru záměru. Ke znečištění vod by mohlo v důsledku úniku pohonných hmot a mazadel z dopravních prostředků, stavebních strojů a zařízení v průběhu realizace projektu Preventivními kontrolami technického stavu vozidel a důslednou kontrolou naváženého inertního odpadu lze ve většině případů možné kontaminaci vody předejít, případně výrazně snížit její pravděpodobnost.

D.I.5

Vliv na půdu

S ohledem na charakter záměru bude jeho realizací dotčena plocha o velikosti cca 13 ha. Jedná o rekreační areál při jehož rozšiřování dojde u některých pozemků pouze k dočasnému záboru zemědělského půdního fondu (ZPF), jiné pak budou muset být trvale vyjmuty ze ZPF.

36




K trvalému vynětí ze ZPF dojde pouze na plochách podpěr, nástupní a výstupní stanice lanové dráhy, objektu bobové dráhy, samostatné trafostanice, popř. v místě plánovaného stánku občerstvení, který má být situován v blízkosti výstupní stanice lanové dráhy. Totéž pak platí pro přímo dotčené pozemky, které budou následně zalesněny. Ostatní dotčené plochy budou po dokončení plánovaných terénních úprav následně navráceny zpět do ZPF. Pozemky, které budou po ukončení terénních úprav a jejich rekultivaci zalesněny, mohou být na základě žádosti následně převedeny do PÚPFL a dále vedeny jako lesní pozemky. Přesné výměry budou určeny technickou projektovou dokumentací k územnímu řízení. Realizace záměru je v souladu s územním plánem obce Hlubočky. Únik nebezpečných látek do půdy je málo pravděpodobný .

D.I.6

Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje

Realizace záměru „Rozšíření Ski areálu Hlubočky“ nebudou ovlivněny podmínky, které by mohly zapříčinit případné sesuvy půdy, či zvýšenou erozi. Umístění záměru nezasahuje na území ložisek nerostných surovin ani chráněná ložisková území, lyžařský areál je bez střetů se zájmy ložiskové ochrany a oznamovanou stavbu lze hodnotit jako stavbu bez přímých vlivů na nerostné suroviny.

D.I.7

Vliv na faunu a flóru

- Zánik a oslabení populací rostlin a živočichů záborem území: Tento vliv bude v rámci posuzovaného záměru zanedbatelný, protože záměr řeší rozšíření stávajícího lyžařského areálu. V místech rozšíření lyžařského areálu se nenachází žádné chráněné druhy rostlin ani živočichů. V lokalitě převažuje ruderalizovaný travní porost. - Zánik a oslabení populací v důsledku dočasného záboru území: Tento přímý vliv bude působit po dobu realizace stavby. Tímto vlivem jsou biotopy často významně mechanicky poškozeny, ale je možná jejich obnova. Dalším negativním vlivem je hluk z provozu mechanizace a stavební ruch, který může způsobit přesun živočichů z okolí probíhající stavby do klidnějších míst. - Vlivy související s provozem a údržbou: Na negativní vliv hluku a nočního osvětlení se živočichové dokážou ve značné míře adaptovat. Pravidelná údržba travnatých ploch kosením (sjezdové tratě) může napomoci vzniku kvalitního společenstva floristicky bohatého. Pravidelné kosení je nezbytnou podmínkou k potlačení rozšíření ruderalizujících a expanzivních druhů (Heracleum, Mollinia). Realizace akce nebude mít vliv na žádnou ptačí oblast, evropsky významnou lokalitu, chráněné území, památné stromy, migrační prostupnost a fragmentaci krajiny.

37



D.I.8


Vliv na krajinu

Pohledově je místo stavby ohraničeno ze tří stran lesem, který je vzdálen od místa záměru 10 – 200 m. Přímo v místě realizace záměru se nevyskytuje žádná přírodní překážka, která by oznamovanému projektu bránila v realizaci. Provedením záměru k výstavbě lanové a bobové dráhy s ohledem na plánované ozelenění a osázení bočních svahů stromy bude mít výstavba jen malý vliv na krajinný ráz a v celkovém charakteru krajiny nebude mít negativní dopad. Záměr je bez negativního vlivu na chráněná území. Ekologická soustava většiny zdejších okolních biotopů je poměrně stabilizována a vlastním záměrem nebude nijak dotčena. ÚSES nebudou realizací terénních úprav dotčeny.

D.I.9

Ostatní vlivy

Realizací záměru „Rozšíření SKI areálu Hlubočky“ nedojde k dotčení stávajících objektů, nemovitostí a kulturních památek.

D.II Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Vliv na dopravu Při rozšiřování areálu dojde ke zvýšení dopravního ruchu v důsledku pojezdu nákladních vozidel a staveništních mechanismů. Zvýšená dopravní zátěž bude především na přilehlé centrální dopravní komunikaci. Dobrou organizací prací lze tuto zátěž minimalizovat. Po realizaci záměru nevzniknou požadavky na vjezd do areálu. Vliv navazujících souvisejících staveb a činností Po ukončení výstavby a zahájení provozu se nepočítá s následnými dostavbami a úpravami v zájmové lokalitě. Rozvoj navazující infrastruktury Existencí záměru nebude ovlivněn. Vliv na estetické kvality území Posuzovaný záměr nebude mít významný vliv na estetické kvality území. Vliv na rekreační využití krajiny Bude umožněno sportovní využití areálu i v době mimo zimním období. Biologické vlivy Stavba nebude mít žádné vedlejší biologické vlivy na prostředí. Dopady na okolí Při dodržení běžných bezpečnostních opatření dle platných norem a předpisů je pravděpodobnost havárie a následné dopady na okolí velmi nízká.

38




D.III Možné vlivy, přesahující státní hranice Rozsah záměru neumožňuje uvažovat o vlivech, které by přesáhly státní hranici ČR.

D.IV Opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů V současném stavu rozpracovanosti záměru navrhujeme tato opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na jednotlivé složky ŽP: • Projekt organizace výstavby zpracovat tak, aby nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám a výstavba probíhala plynule. Tímto postupem bude zajištěno minimální ovlivnění obytné zástavby v okolí prašným aerosolem, exhalacemi a hlukem ze stavebních mechanismů i dopravní techniky. • V projektové dokumentaci pro stavební povolení bude řešeno (pro fázi výstavby i provozu) množství vznikajících odpadů, stanovení konkrétních míst na nádoby na tříděný odpad a systém sběru, třídění, soustřeďování, využívání či odstraňování vznikajících odpadů, a to tak, aby bylo zřejmé splnění požadavků daných zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. • Při nakládání s odpady (manipulace, třídění, skladování, atd.) bude jejich původce postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a předpisů souvisejících. Smluvně bude zajištěno odstraňování odpadů. • V průběhu výstavby a provozu záměru je nutno zajistit nakládání se závadnými látkami s ohledem na recipienty zájmového území, v souladu s ustanovením § 38, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění. Uživatel závadných látek musí respektovat citované ustanovení zákona o vodách, jakož i plnit povinnosti stanovené tímto zákonem. • Veškeré stavební práce musí být prováděny šetrně s ohledem na co nejmenší míru narušení okolního prostředí. • Řešení ploch zařízení stavenišť musí respektovat požadavek ochrany povrchových i podzemních vod. V prostoru staveniště: o nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy; o nesmějí být opravovány žádné mechanismy (stavební stroje či vozidla); o bude zajištěno dostatečné množství sanačních sorpčních prostředků (ROPEX, VAPEX) pro případnou likvidaci úniků ropných látek. • Po provedení zemních prací budou realizována protierozní opatření – bude důsledně dbáno na rychlé a kvalitní zapěstování travního krytu dotčených ploch, popř. jejich zalesnění.

39




D.V Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů Při zpracování oznámení záměru rozšíření Ski areálu v Hlubočkách byla k dispozici souhrnná a technická zpráva pro stavební řízení „lanová a bobová dráha ve Ski areálu Hlubočky“, kde je popsáno technické řešení plánované stavby. Ostatní údaje o plánovaném vybavení lyžařského areálu po jeho rozšíření byly poskytnuty oznamovatelem. Dále byly k dispozici informace o stávajícím stavu a vybavení hodnoceného areálu. Hluková studie nebyla zpracována. Vzhledem ke vzdálenosti zdroje hluku od obydlené zástavby je hluková zátěž vyloučena.

a intenzity nejbližšího

Rozptylová studie nebyla pro předkládaný záměr zpracována, protože realizací záměru nedojde k navýšení počtu stávajících parkovacích míst o více než 50, což by dle OŽP Magistrátu města Olomouce podmiňovalo její zpracování. S ohledem na charakter záměru lze předpokládat, že nebyly zanedbány základní souvislosti a specifikace vlivů tohoto záměru na životní prostředí a obyvatelstvo.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Řešený lyžařský areál v Hlubočkách se nachází na ploše stávajícího lyžařského areálu. Současná úroveň technické vybavenosti stávajících sjezdovek postrádá výkonná dopravní zařízení a další návaznou infrastrukturu. Realizace rozšíření SKI AREÁLU Hlubočky přispěje ke zatraktivnění lokality a ke zvýšení nabídky turistického ruchu v oblasti. Variantní řešení: Oznamovatel neuvažoval o variantním umístění realizace záměru, situování staveb vyplynulo ze stávajícího umístění lyžařského areálu v Hlubočkách, dostupných pozemků pro realizaci záměru a sklonových poměrů z hlediska vhodnosti pro sjezdové lyžování. V současném stavu rozpracovanosti projektové dokumentace nebyly shledány nedostatky, či rozpory s příslušnými zákony, vyhláškami, normami a předpisy. Navržené koncepční, technické a technologické řešení stavby odpovídá současnému stavu technického pokroku a neliší se od standardů srovnatelných se stavbami podobného typu nejen na území České republiky, ale i v členských zemích Evropské unie.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Mapová a jiná dokumentace Viz. kapitola H tohoto oznámení

40




G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU A ZÁVĚR Zpracované oznámení je provedeno v souladu s požadavky § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, s náležitostmi podle přílohy č. 3 zákona. Účelem tohoto oznámení je poskytnout základní informace o charakteru záměru, o stavu dotčeného území a o předpokládaných vlivech na okolní prostředí pro potřeby zjišťovacího řízení dle § 7 zákona. Záměr „Rozšíření Ski areálu Hlubočky“ je podle zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 1 zařazen do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), bodu 10.7 – Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení. Záměrem oznamovatele je nabídnout více sportovních aktivit v rámci lyžařského areálu, přilákat více turistů a přispět k rozvoji regionu. Projekt zahrnuje s ohledem na rozšíření lyžařského areálu – Výstavba lanové dráhy, výstavbu bobové dráhy s celoročním provozem, včetně dobudování potřebné infrastruktury (trafostanice aj.). Pro realizaci záměru byla dosud zpracována technická a souhrnná zpráva pro stavební řízení. Pozemky dotčené záměrem jsou vedeny v katastru nemovitostí jako pozemky ZPF – louky a pastviny. Realizací záměru dojde v případě některých dotčených pozemků k jejich dočasnému vyjmutí ze ZPF, nicméně po dokončení terénních úprav budou tyto následně vráceny do ZPF. V případě výstavby objektů trvalejšího charakteru (trafostanice, stánek s občerstvením a obslužný objekt bobové dráhy) a zalesnění vybraných pozemků po terénních úpravách, bude třeba přistoupit u těchto dotčených ploch k trvalému vyjmutí ze ZPF. Záměr je projektován tak, aby nedošlo k narušení životního prostředí zájmového území. Provoz Ski areálu Hlubočky, s.r.o. nebude mít po realizaci záměru významnější vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Je to dáno následujícími skutečnostmi: Dojde k navýšení nabídky rekreačního sportovního vyžití v oblasti a zvýšení komfortu rekreantů. Areál bude mít pozitivní ekonomický přínos, který umožní další rozvoj obce. Současně však dojde k zanedbatelnému zvýšení dopravního zatížení přilehlé obce, a tedy i ke zvýšení hlučnosti, prašnosti a množství výfukových emisí. Dojde k zanedbatelnému nárůstu hladin hluku jak z provozu stacionárních, tak i dopravních zdrojů hluku. Pro minimalizaci negativních vlivů hluku na lidské zdraví je navržena řada opatření Pro příjezd rekreantů a parkování bude využíváno stávajících komunikací a odstavných ploch. Jednou z možností pro minimalizaci dopravního zatížení obce je využití odstavného parkoviště u závodu Mora v Mariánském údolí a zavedení autobusové kyvadlové dopravy. Realizací rozšíření ski areálu v Hlubočkách nedojde k navýšení přímého odtoku z lokality.

41




Vzhledem k zachování stávajícího charakteru povrchu (travnatý porost), se nepředpokládá negativní ovlivnění flory a fauny, naopak se předpokládá zvýšení druhové diverzity v souvislosti se zalesněním některých svahů kopce. Ekologická soustava většiny zdejších okolních biotopů je poměrně stabilizována a vlastním záměrem nebude nijak dotčena. ÚSES nebudou realizací terénních úprav dotčeny. Záměr je bez negativního vlivu na chráněná území. Z hlediska protierozních opatření je nutné pravidelné kosení a údržba travních společenstev. Vlivem plánovaného výstavby Lanové a bobové dráhy následném ozelenění a osázení bočních svahů kopce stromy bude mít toto navýšení jen malý vliv na krajinný ráz a v celkovém charakteru krajiny nebude mít negativní dopad.

42




H. PŘÍLOHY 1. Situace širších vztahů 2. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace 3. Krajský úřad Olomouckého kraje – stanovisko s vyloučením vlivu na lokality soustavy NATURA 2000 4. Fotodokumentace

Odpovědný řešitel : David Jarmar V Hlubočkách dne 31.03.2014

43




I. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ Legislativní podklady, zákonné normy: - Zákon č. 254/01 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů - Nař. vl. č. 61/03 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, včetně prováděcích předpisů, v platném znění - Vyhláška MZe č. 428/01 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/01 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně, některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Vyhl. MZe č. 470/01 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů - Nař. vl. č. 40/78 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy. - Zákon č. 86/02 Sb., o ovzduší, ve znění pozdějších předpisů - Nař. vl. č. 597/06 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů - Nař. vlády č. 615/06 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních zdrojů znečišťování ovzduší. - Nař. vl. č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. - Zákon č. 258/00 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů - Nař. vl. č. 148/06 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - Nař. vl. č. 132/05 Sb., kterým se stanoví seznam evropsky významných lokalit - Vyhláška č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zák. č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - Zák. č. 289/95 Sb. o lesích v platném znění. - Zákon č. 185/01 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. - Zákon č. 183/06 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - Zák. č. 100/01 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Literatura, mapové a grafické podklady: Culek, M. et al. (1995):

Biogeografické regiony ČR. Praha, ENIGMA, 347 s.

Czudek, T. et. al. (1971):

Geomorfologické členění ČSR. Studia Geographica, č. 23, ČSAV Brno

Demek, J. et. al. (1987):

Hory a nížiny, Academia, 1987 44




ČHMÚ (1961):

Průměrné úhrny srážek 1931-1960. Hydrometeorologický ústav, Praha

České

země.

ČHMÚ (1965):

Hydrometeorologické poměry ČSR.

ČHMÚ (1970):

Hydrologické poměry ČSSR, III. díl. Hydrometeorologický ústav, Praha

Jakrlová J., Pelikán J. (1999): Ekologický slovník terminologický a výkladový, FORTUNA Praha 1999 Kolektiv autorů (1992):

Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR, Geografický ústav ČSAV Brno, FVŽP Praha

Kutílek M. (1978):

Vodohospodářská pedologie, SNTL Praha 1978

Löw J., Míchal I. (2003):

Krajinný ráz; Ústav aplikované ekologie LF ČZU Kostelec nad Černými Lesy; Lesnická práce s.r.o. Kostelec nad Černými Lesy

Michlíček, E. et al. (1986):

Hydrogeologická rajonizace 1986. MS GEOtest Brno, 1986

Mísař Z. et al (1983) :

Geologie ČSSR I. Český masív, SPN Praha 1983

Němeček J. (1981):

Základní diagnostické znaky a klasifikace půd ČSR, studie ČSAV č. 8, ACADEMIA Praha 1981

Quitt, E. (1971):

Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16. ČSAV Geografický ústav, Brno

45


Hlubočky Ski areál, odborné posudky. Oznámení záměru pro zjišťovací řízení. Rozšíření Ski areálu Hlubočky, v k.ú. Hlubočky

Recommend Documents