1
Historie vinohradnictví a vinařství na území České republiky Na území České republiky byli pravděpodobně Keltové prvními, kteří začali konzumovat ve velkém víno a možná i pěstovat révu vinnou, přestože počátky našeho vinohradnictví bývají spojované s Římany. V době svého největšího rozmachu zaujímala Římská říše značnou část Evropy. Díky obchodníkům a římským vojákům se konzumace vína a pěstování révy dostalo i na naše území. Jako možnou stopu Římanů se nacházeli na našem území srpovité nože, které svým tvarem nápadně připomínají vinohradnické nože. Nejstarší byl nalezen ve dvacátých letech minulého století u Pasohlávek pod Pálavou. Rozhodně proto není pochyb, že Římané na našem území víno hojně konzumovali a tak je pravděpodobné, že zde mohli révu rovněž pěstovat. S větší jistotou můžeme tvrdit, že ke značnému rozšíření vinic na našem území došlo v období Velkomoravské říše, tedy během 9. a 10. století našeho letopočtu. S Velkomoravskou říší jsou spjaty rovněž počátky českého vinařství. Významnou roli v šíření vinařství v raném středověku u nás hrály klášterní komunity. Nejstarší dochovaný záznam o českých vinicích je z roku 1057, kdy kníže Spytihněv II věnoval vinice poblíž Litoměřic tamějšímu kapitulnímu kostelu. První písemná zmínka o vinicích na Moravě je z roku 1101 a nachází se v zakládací listině dalšího benediktinského kláštera v Třebíči, který byl obdarován několika vinicemi. Rozvoj moravského vinařství ve středověku dokládá i nejstarší text viničního řádu a horenského práva z roku 1281, vztahující se na církevní majetky v okolí Kroměříže. Během celého 13. století se zásluhou klášterů hromadně zakládaly souvislé celky vinic. V raném středověku obliba vína rostla a réva vinná se začala objevovat i v okolí panských sídel a především měst. Již na přelomu 13. a 14. století si naši předkové byly nuceni chránit domácí trh před zahraniční konkurencí. V roce 1355 bylo vinařství natolik rozšířené, že moravský markrabě Jan Jindřich vydal vzorový viniční řád pro Moravu a městská rada v Brně vydala nařízení o povinném zápisu vinic měšťanů do berních knih, aby z vinic mohly být vybírány městské dávky. Rozkvět našeho vinařství nastal v průběhu 14. století za vlády císaře Karla IV., který dal do Čech přivést révu z Burgundska a Porýní. Císař Karel IV. Nejen podporoval rozvoj vinohradnictví, ale dal mu i právní rámec ve Formě královského mandátu z roku 1358. Na počátku 15. století v období husitských válek došlo ke zničení mnoha vinic, k obléhání i vypálení některých vinařských měst a utlumení obchodu s vínem. Nastal však rozvoj vinic na českém a moravském venkově. V průběhu 16. století rozloha vinic v Čechách i na Moravě kulminovala. Podle dobových zpráv obhospodařovali moravští vinaři okolo 20 000 hektarů, zatímco v %Čechách byla jejich výměra menší, snad kolem 3 500 hektarů. Rozvoj vinařství na Moravě v druhé polovině 16. století ovlivnili noví přistěhovalci ze západní Evropy. Takzvaní „habáni“ byli příslušníci radikální reformační církve anabaptistů. Zakládali vinice, hloubili sklepy, nechávali se zjednat za vinaře a zaváděli také nové způsoby pěstování révy, nové odrůdy a u nás do té doby neznámé způsoby ošetřování vína. V té době se plocha moravských vinic odhaduje okolo 17 000 hektarů. Po odeznění třicetileté války nastala další významná vlna rozmachu vinařství na Moravě. Snaha o povznesení českého a moravského vinařství vedla k zakládání škol pro vyškolení zdatnějších odborníků v oblasti pěstování révy a výroby vína. Roku 1868 tak vznikla vinařská škola ve Znojmě, 1873 ve Valticích, 1882 v Mělníku, 1885 ve Bzenci a roku 1903 v Mikulově.
2 Katastrofou pro vinařství v Evropě byla révokazová kalamita a invaze houbových chorob ve 2. polovině 19. století. Révokaz se na našem území objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. K opětovnému povznesení vinařství přispělo v roce 1906 založení prvního odborného časopisu pod názvem Vinařský obzor. Tento časopis je dokladem stále trvající tradice, neboť vychází až do dnes. O rok později v roce 1907 byl vydán první vinařský zákon na našem území platný pro země rakouské a „Koruny české“. Od konce šedesátých let až do roku 1984 se postupně zvětšovaly plochy vinic, na kterých hospodařila Jednotná zemědělská družstva. Úroveň našeho vinohradnictví snesla i v dobách socialistického hospodaření srovnání s ostatními evropskými vinařskými oblastmi.
Historie a současnost vinařského školství Vinohradnické a vinařské školství bylo a je realizované na úrovní středních odborných škol a vysokoškolského vzdělání na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v českých zemích. Byla zřízena v roce 1919 jako Vysoká škola zemědělská v Brně a pod tímto názvem existovala až do roku 1994. Jejím vznikem bylo dovršeno dlouhodobé úsilí o zřízení vysokého zemědělského učení na Moravě, která patří odedávna k zemím s nejvyspělejším zemědělstvím ve střední Evropě. Za dobu svého trvání prošla řadou organizačních i obsahových změn a připravila pro uplatnění v různých sférách národního hospodářství a oblastech hospodářské praxe desítky tisíc odborníků. Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně (MZLU v Brně) tvoří pět fakult a jeden vysokoškolský ústav: Agronomická fakulta, Lesnická a dřevařská fakulta, Provozně ekonomická fakulta, Zahradnická fakulta, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií a Institut celoživotního vzdělávání. Zahradnická fakulta sídlí v Lednici, ostatní v Brně. Počet studujících na MZLU v Brně v současné době dosahuje čísla 11 621 studentů, z toho je 350 studentů zahraničních. Každý student Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně může, za splnění určitých podmínek, strávit část svého studia v zahraničí na některé z více než 100 partnerských univerzit. Kromě zdokonalení se v cizím jazyce tak studenti získávají možnost načerpat nové, cenné vědomosti, zkušenosti, praxi a v neposlední řadě i poznat spoustu nových přátel. V oblasti zahraničních styků využívají zaměstnanci i posluchači studijní a přednáškové pobyty, stáže a konzultace na vysokých školách ve Francii, Rakousku, Německu, Polsku, Velké Británii, USA a v mnoha dalších zemích. MZLU v Brně je členem významných evropských organizací a spolupracujících sítí analogicky profesně zaměřených vysokých škol. Rozšíření možností zahraniční spolupráce nabízí zapojení univerzity zejména do programu SOCRATES, LEONARDO DA VINCI, CEEPUS, AKTION a dalších mezinárodních projektů Řešení vědecko-výzkumných úkolů vychází z dlouhodobé prognózy a vědecké orientace univerzity, fakult a vysokoškolského ústavu a zahrnuje oblast zemědělských, lesnických, biologických, ekonomických, technických i pedagogických věd. Výzkumný program univerzity sleduje aktuální trendy současného vývoje základních vědních disciplín, zejména biologie a jejich aplikace v praxi. Jedná se o cílené řízení biologických procesů, efektivní využívání neobnovitelných a tvorbu obnovitelných přírodních zdrojů při rozvoji trvale udržitelného, multifunkčního zemědělství a agrobyznysu a řízení vzdělávacího procesu
3 přípravy vysokoškolských absolventů s odbornou kompetencí na pedagogickou činnost v souladu s nejnovějšími poznatky a trendy jak v Evropě, tak i v České republice. Důraz je kladen na kvalitu a bezpečnost zemědělských produktů obecně a potravin zvláště. V souladu se závěry Společné zemědělské politiky EU jako prioritu preferuje univerzita témata věnující se multifunkčnímu zemědělství a lesnictví. V roce 1947 byl výnosem Ministerstva školství a osvěty na VŠZ v Brně ustaven zahradnický směr „Vinařsko-zahradnický“ s účinností od 15. dubna. V roce 1952 byla v Brně na základě výnosu MŠVU ČSR ze 7.12.1950 založena Katedra zahradnictví s návaznými specializovanými ústavy a expoziturami. Ještě v témže roce byla Zahradnická katedra přestěhována do Lednice. Pro potřeby výuky zahradnické katedry byla k dispozici uvolněná budova po Vyšší zahradnickoovocnické škole, přemístěné v rámci reorganizace středního školství do Děčína-Libverdy. Posluchači byli ubytováni v upravené budově po bývalé nemocnici sv. Hedviky sester Vincentek, v prostorách bývalých zámeckých jízdáren (na tzv. Kapucínské chodbě) a v prostorách zámku jeho „Loveckého dvora“. V září 1985 byly dovršeny snahy o zřízení Zahradnické fakulty. Stalo se tak s účinností od 1. září 1985, dle rozhodnutí československé vlády (ČSSR) pod číslem 69/1985 Sb. ze dne 22.8.1985. Fakulta byla zřízena jako Zahradnická fakulta VŠZ v Brně se sídlem v Lednici na Moravě, s federální působností v rámci ČSSR. Učitelé školy připravili za dobu její existence v Lednici (předtím i v Brně) pro praxi téměř 5 000 absolventů. Dlouholetá tradice lednického vysokoškolského zahradnického učení, získaná díky erudovanosti učitelů i mimořádným podmínkám pro studium zahradnických disciplín, vytvořila v „zahradnickém světě“ z Lednice velmi známé místo. Skutečnost, že dnes na fakultě studuje mnohdy již třetí generace našich absolventů, je též svědectvím dobré práce fakulty. Zahradnická fakulta v Lednici má již své jméno i v zahraničí, dokladem čehož jsou dlouhodobé přátelské, kolegiální kontakty s více než třemi desítkami zahraničních partnerů. Fakulta (dříve obor) vždy úzce spolupracovala i s různými organizacemi v rámci obce Lednice i v regionu Břeclavska. Studium oboru „Vinohradnictví a vinařství“ a) Bakalářské studium Program: B 41 08 B-ZI Zahradnické inženýrství Obor: B-ZI-VIN Vinohradnictví a vinařství Bakalářské čtyřleté prezenční (denní) studium bylo schváleno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeho cílem je příprava odborníků v oblasti pěstování révy vinné a zpracování hroznů, v celé oblasti vinařství a souvisejících činnostech. Disciplíny Vinohradnictví a Vinařství jsou nosnou částí studijního oboru. Výuka Vinohradnictví i Vinařství je zaměřena na problematiku pěstování révy vinné a technologických postupů výroby vín bílých, červených i šumivých klasickými metodami i moderními technologiemi. Posluchači budou seznámeni se základní surovinou, s nároky na její kvalitu, ale také s látkovými složkami moštů a vín a s technologiemi jejich stanovování. Významnou součástí studia je charakteristika výroby kvalitních vín, jejich školení, stabilizace a finalizace, stejně jako identifikace vad a chorob vín a způsoby, jak těmto nedostatkům předcházet.
4 V rámci studia posluchači získají přehled o bohaté světové a domácí historii pěstování révy vinné i výroby vín, o kulturním použití vín (jejich podávání) a jejich pozitivních účincích na lidský organismus. Studenti se v průběhu odborných praxí seznámí se všemi činnostmi ve vinohradnických a vinařských provozech tak, aby byli schopni samostatné práce ihned po absolvování studia. Absolventi budou připraveni na úkoly vyplývající jednak ze všech pracovních operací při pěstování vinné révy, budou ovládat agrotechnická opatření, využívat a účelně kombinovat znalosti z aplikovaných odborných disciplín pro zlepšení kvality výsledného produktu, budou schopni fundovaně řídit celý proces výroby od založení vinice až po sklizeň hroznů. Další oblastí, na kterou budou absolventi zaměřeni, je znalost různých vinařských posklizňových technologií, uplatňovaných v moderních systémech výroby vína a obdobných produktů. Neméně podstatná část studia bude věnována senzorickému hodnocení, marketingové a ekonomické oblasti, kterou budou absolventi využívat ve svých pozicích v obchodních firmách a marketingově orientovaných společnostech. Absolventi bakalářského studijního programu mohou pokračovat dále v navazujícím magisterském dvouletém studiu k získání titulu inženýr. b) Magisterské studium Program: N 41 08 N-ZI Zahradnické inženýrství Obor: N-ZI-RZT Řízení zahradnických technologií Modul: Vinohradnictví a vinařství Magisterské studium klade důraz na management vinohradnické a vinařské produkce a využití moderních marketingových nástrojů ve vinařství. Studenti v průběhu studia zpracovávají případové studie na konkrétních podmínkách vinohradnictví a vinařství v České republice. Rovněž diplomová práce je založena na řešení konkrétních problémů výrobní praxe. Výrazná část výuky je věnována vinařské technologii a technice, vinařské mikrobiologii, hodnocení kvality a analýze vína. c) Doktorské studium Program: Zahradnické inženýrství Obor: Zahradnictví Doktorský studijní obor Zahradnická produkce prohlubuje a rozšiřuje znalosti získané v magisterském studijním programu Zahradnictví. Ke studiu tohoto studijního programu se mohou přihlásit absolventi magisterských studijních programů zahradnického, zemědělského nebo biologického směru. Hlavním cílem programu je naučit studenty vytvářet a následně samostatně řešit vědecko-výzkumné projekty z oblasti zelinářské, vinohradnické, ovocnářské, květinářské a školkařské produkce, zpracování zahradnických produktů a posklizňové technologie, genetiky a šlechtění rostlin a vinařství. Důraz je kladený na publikaci získaných původních výsledků projektů ve vědeckých časopisech. Studium je zakončeno státní doktorskou zkouškou z předmětů obecného vědního základu a z profilujících zahradnických disciplín a obhajobou disertační práce před komisí složenou z předních domácích i zahraničních odborníků. Absolventi doktorského studijního programu se mohou uplatnit ve vědecko-výzkumných institucích, na univerzitách, v náročných a zodpovědných funkcích ve státní správě, případně na vyšších postech v
5 managementu firem zaměřených na zemědělskou a zahradnickou výrobu nebo obchod u nás i v zahraničí. Absolvent po obhájení disertační práce a státní rigorózní zkouška získává titul doktor (Ph.D.) Střední odborné školství v České republice a) Mělník Historii naší školy nalézáme v dobových dokumentech a archivech již od roku 1882. Výnosem Zemského výboru Království českého č. 35932 ze dne 29.11.1882 byla v Mělníku zřízena první vinařská škola v Rakousku-Uhersku s českým vyučovacím jazykem. Usnesením kuratoria z 20. srpna 1884 se spojila škola vinařská se školou ovocnickou. Vlastní vyučování bylo zahájeno 15. března 1885. Prvním ředitelem školy byl jmenován mělnický rodák Karel Fořt, absolvent a pozdější učitel ovocnicko - vinařské školy v Klosterneuburgu u Vídně, na níž působil v letech 18761884 jako učitel. Rozhled a výborné organizační schopnosti ředitele Fořta umožnily rozvoj školy. Jelikož kapacita staré budovy nestačila, bylo v roce 1893 rozhodnuto o stavbě nové školní budovy na Polabí. Výborné výsledky školy, pravidelné pořádání ovocnicko - vinařských kurzů, odborné přednášky i účast na tuzemských i zahraničních výstavách silně ovlivnily pokrokový rozvoj vinařství a ovocnářství u nás i v zahraničí. Dvouletá vinařsko-ovocnická škola vychovala za 37 let své působnosti téměř 800 odborníků a ukončila svou činnost v roce 1922. Dalším významným datem pro historii školy je 24. leden 1921, kdy vznikla z Dvouleté školy ovocnicko-vinařské čtyřletá Státní vyšší škola ovocnicko-vinařská a zahradnická. V roce 1952 se v rámci tehdejší přestavby celého komplexu středního školství změnil název školy na Zemědělskou technickou školu oboru zahradnického. Významným přínosem pro podmínky výuky na škole bylo vybudování nové stupňovité posluchárny pro 100 posluchačů s moderní audiovizuální technikou a její uvedení do provozu v prosinci 2001. I v oblasti učebních pomůcek škola soustavně modernizuje technická zařízení. Zde je třeba uvést například moderní mlýnkoodzrňovač, pneumatický lis, zařízení na řízené kvašení, stáčecí linku, hrnkovací stroj, vázací stroj, modernizaci kuchyně školní jídelny podle nových evropských norem a zejména soustavnou obnovu a rozšiřování informační a komunikační techniky. Naprostou samozřejmostí je dnes zavedení internetu a intranetu do všech poslucháren, učeben, studovny a kabinetů vyučujících, stejně jako bezplatné připojení všech pracovníků školy, žáků a studentů na tyto informační sítě. Se zřízením vyššího odborného studia se název změnil na Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, používaný do současnosti. Po důkladné přípravě uzavřela škola v roce 2005 s Českou zemědělskou univerzitou dohodu o vzájemné spolupráci při uskutečňování bakalářského studijního programu Zahradnictví. Na základě této dohody a po úspěšné akreditaci Akreditační komisí vysokých škol začíná od akademického roku 2006/2007 na ČZU a naší škole výuka dvou studijních oborů (Zahradní a krajinářské úpravy a Podnikání v zahradnictví). Posluchači tohoto bakalářského studia budou studovat v prvním ročníku v Praze a v druhém a třetím ročníku v Mělníku. b) Valtice
6
1859 - okresní soudce Jiří Gruber dává podnět k založení školy 1871 - předložen návrh hospodářského spolkuValtice Dolnorakouskému zemskému sněmu na zřízení Rolnicko-vinařské školy ve Valticích 1872 - 9.prosince rozhodnuto o zřízení školy 1873 - 15.listopadu- zahájení vyučování 1. ročníku Rolnicko-vinařské školy 1995 - 1.července změna názvu školy - Střední vinařská škola Valtice 2000 - 1.září změna názvu školy - Střední vinařská škola a Střední odborné učiliště Valtice 2003 - 1.července sloučení - Střední vinařské školy Valtice a Střední odborné učiliště zahradnické a Učiliště Lednice 2005 - 1.září změna názvu - Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické Obor: 41-42-M/001 Vinohradnictví Výuka v tomto čtyřletém studijním oboru je postupně a promyšleně směřována k tomu, aby žáci získali potřebné teoretické znalosti a praktické dovednosti pro uplatnění v odpovědných funkcích ve vinohradnických, vinařských a ovocnářských podnicích nebo ve vedení vinohradnické či vinařské firmy. Učí se měřit a vyhodnocovat údaje o meteorologii, klimatických a půdních podmíkách vinohradnické a ovocnářské výroby. Využívat výsledků laboratorních rozborů k řízení výroby. Orientují se v technických výkresech, geodetických a pozemkových mapách. Znají způsoby generativního a vegetativního rozmnožování rostlin. Umí založit ovocnou školku a provádět řez a tvarování ovocných dřevin. Zvládají běžné odborné práce v ovocné i révové školce. Dokážou vysazovat sazenice vinné révy a ovocných stromů , ošetřovat je a ochraňovat proti chorobám a škůdcům po výsadbě. Mají přehled o úpravě prostředí rostlin, výživě a hnojení, úpravě vodního a vzdušného režimu v půdě. Provádějí sklizeň a učí se technologickým postupům při zpracování ovoce a zeleniny a při výrobě vína. Ovládají problematiku skladování, ošetřování a prodeje vína. Osvojují si zásady jednání se zákazníkem a umí víno nabízet. Žáci v rámci výuky absolvují výcvik v řízení motorových vozidel a získají oprávnění k řízení traktoru a využívání mechanizačních prostředků a zařízení. Absolvent má uplatnění jako vinohradnický a ovocnářský technik, sklepmistr při výrobě vína, pracovník pozemkových a katastrálních úřadů, poradce nebo podnikatel na úseku vinohradnických a ovocnářských služeb, obchodník s vínem, pracovník státní správy na referátech životního prostředí a ekologie apod. Studium je ukončeno maturitní zkouškou. Absolvent získává úplné střední odborné vzdělání a může pokračovat ve studium na vyšší odborné škole nebo vysoké škole. c) Bzenec Bzenec a celá bzenecká oblast je odedávna významným zemědělským střediskem moravského Slovácka, které vyniká vinařstvím, zelinářstvím a ovocnictvím. Snad i proto zde byla v roce 1885 založena jedna z prvních zemědělských škol s vyučovacím jazykem českým na jižní Moravě. První název školy byl Hospodářská zimní škola a sídlila za kostelem na dnešní ulici J. Hanáka, vyučovalo se od listopadu do dubna. V roce 1899 byla přejmenována na Zemskou rolnickou a vinařskou školu, v níž se vyučovalo již celoročně a patřila k ní i výuka praktická.
7 Z tohoto důvodu byl zřízen také školní statek, jenž se rozšiřoval díky dárcům ze Bzence a blízkého okolí. V roce 1946 byla při škole zřízena jednoroční Konzervárenská škola - tehdy jediná v ČSR, která se stala základem ke zřízení pozdější Průmyslové školy konzervárenské. V roce 1990 byla škola přejmenována na Střední průmyslovou škola potravinářské technologie s cílem vytvořit podmínky pro přípravu odborníků v celé šíři potravinářského průmyslu. V roce 1991 bylo zavedeno nástavbové studium pro absolventy SOU, v roce 1993 vznikl nový obor Analýza potravin a od roku 1995 obor Management potravinářských výrob. V roce 1996 byla zřízena při průmyslové škole Vyšší odborná škola potravinářské technologie.
Vývoj vinohradnictví a vinařství v České republice Vinohradnictví a vinařství v České republice má z pohledu některých dalších evropských vinařských zemí určitá specifika. Sortiment odrůd v České republice je poměrně velmi široký z pohledu registrovaných odrůd. Většiny výrobců vyrábí ze širokého sortimentu odrůd také „odrůdová vína“. K 31.12. 2005 byla celková plocha registrovaných vinic v České republice 19 261, 5 ha. Graf č. 1 ukazuje odrůdovou skladbu vinic v České republice k 31.12.2005. V grafu jsou vyznačeny osázené plochy jednotlivých odrůd v hektarech a barevně potom odrůdy pro bílá vína (žlutá barva) a červená vína (červená barva). Odrůdová skladba odrůd v ČR 2500
2000
2021,7 1994,4
1628,1 1470,9
Plocha v ha
1500
1364,2
1000
1307,5
883,1
870,6
849,7 727,1
717,1
703
693 561,3
500
424,9
336,1
288,1
280,7
237,6
191,8
123,9
105,2
76,5
71,5
58,9
46,7
40,5
r el de
nf D or
l
s
A ur
el iu
er
ne
ca t
O tto
t er lo
liv
us
M
M
O
ai
rT
ne
G rü
ül le M
Irs
hu rg au rV el tli Sa ne r in tL au W r e el nt sc hr ie sli ng Ri es lin Bl au g frä nk i sc Zw h ei ge ltr eb e Pi no tb Sa la uv nc ig no n bl a nc Ch ar do nn ay Pi no tn oi r Pi Bl no au tg er ris Po rtu gi es er Tr am in er N eu M bu uš rg ká er tm or av sk ý Fr üh A nd ro te ré rV Ca be el tli rn ne et r Sa uv Ca ig be no rn n et M or av ia Pa G rü la ne va rS yl va ne r
0
Odrůdy
Česká republika je rozdělena na 2 vinařské oblasti – Čechy a Morava. Podle nařízení EU 1493/1999 je vinařská oblast Čecha zařazena do pěstitelské zóny A, oblast Morava je potom zařazena do pěstitelské zóny B. Oblast Čechy je potom rozdělena na vinařské podoblasti: Mělnickou a Litoměřickou. Vinařská oblast Morava je potom rozdělena na následující podoblasti: Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou. Tabulka č. 1 uvádí počty vinařských obcí, počet viničních tratí, počet pěstitelů révy vinné, plocha registrovaných vinic a celkový produkční potenciál v ha. Celkový produkční potenciál představuje plochu včetně vyklučených vinic. Vinařská podoblast
Počet vinařských obcí
Počet Počet Plocha viničních tratí pěstitelů révy registrovaných vinné vinic (ha)
Celkový produkční potenciál
8
Mělnická Litoměřická ostatní Celkem ČECHY Mikulovská Slovácká Velkopavlovická Znojemská ostatní Celkem MORAVA Celkem ČR
37 29 66
91 80 171
94 59 21 174
413,0 281,1 19,2 713,3
(ha) 427,4 290,4 19,4 746,6
30 115 75 91 311
182 407 319 224 1 132
2 659 8 627 7 627 1 254 53 20 220
4 705,4 4 533,6 5 068,3 3 460,4 73,3 17 841,0
4 861,7 4 748,5 5 165,9 3 520,2 73,3 18 514,9
377
1 303
20 394
18 554,0
19 261,5
Tabulka č. 1: Počty vinařských obcí, počet viničních tratí, počet pěstitelů révy vinné, plocha registrovaných vinic a celkový produkční potenciál v České republice. V České republice trvá již delší dobu trend kdy většina pěstitelů révy vinné se snaží zároveň vyrábět víno a tímto způsobem finalizovat svoji produkci. Tabulka č. 2 uvádí podíl jednotlivých pěstitelů révy vinné podle ploch osázených révou vinnou. Kategorizace podle ploch (ha) 0 – 0,09 0,1 – 0,99 1 – 4,99 5,0 a více
Tabulka č.2: Struktura pěstitelů podle plochy k 30.6.2004
Počet pěstitelů 2 393 7 109 605 286
Od přijetí prvního vinařského zákona v ČR, v roce 1995 byl nastartován trend produkce kvalitních hroznů a výroby kvalitních vín. Drtivá většina výrobců vín vyrábí z domácí sklizně pouze vína jakostní a přívlastková. Stolní vína jsou dodávána většinou pouze z dovozu. Tabulka 3 ukazuje porovnání kvality hroznů v letech 2004 a 2005 v jednotlivých vinařských oblastech v České republice.
Rok 2004 2005
Vinařská oblast Čechy Morava CELKEM ČR Čechy Morava CELKEM ČR
Tabulka 3: Kvalita hroznů v ČR
Průměrný výnos Průměrná (t/ha) cukernatost(°NM) 4,5 5,6 5,6 3,8 4,6 4,6
18,5 18,4 18,4 19,8 19,5 19,5
Podíl modrých odrůd na produkci (%) 42 31 34 51 30 33
Tabulka 4 ukazuje jakostní stupně vín vyrobené a zatříděné dle jednotlivých kategorií v roce 2005. Kategorie
Počet vzorků
Množství (hl)
9 Jakostní víno odrůdové Jakostní víno známkové Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Výběr z bobulí Výběr z cibéb Ledové víno Slámové víno
1902 62 329 1038 174 23 6 29 34
Tabulka 4: Jakostní stupně zatříděné v roce 2005.
237 239 9 966 11 498 34 291 3 791 316 20 156 144
Tabulka 4 zřetelně ukazuje vzestup kvality z pohledu výroby vín v ČR. Velmi významný a vysoký je podíl vín „pozdního sběru“, což je nejvíce se vyskytující jakostní stupeň u přívlastkových vín v ČR. Vinařský zákon z roku 1995 a široká privatizace, která zasáhla nejen vinohradnictví, ale i produkci vín, daly základ k nebývalému rozvoji oboru. Vystupňování kvality našich vín zlepšením agrotechnických zásahů při ošetřování vinic a hlavně rozsáhlé investice do moderních technologických zařízení malých i velkých zpracovatelských kapacit, přinesly rychlé zvyšování obliby vína všeobecně a našich bílých i některých červených vín zvláště. Nebývalým způsobem se zvýšil zájem o víno vydáváním zajímavé a pro širokou veřejnost přístupné literatury, spolu s televizními pořady o víně, jeho vlastnostech i původu. Oblibu vína nejen v Evropě, ale i u nás zvyšuje vinařská turistika a speciální programy zaměřené na poznávání vinařských oblastí a odrůdových vín s originálním a zaručeným původem. Našim vínům věnuje lépe poučený konzument na základě jejich jedinečné kvality postupně vyšší a zaslouženou pozornost. Zvýšený zájem o víno si vynutil i zvýšení plochy našich vinic. Za masivní podpory státu stoupla jejich výměra z 12 tisíc na 19 tisíc hektarů, převážně vysazených na Moravě. Změnila se nejen plocha našich vinic, ale i jejich odrůdová skladba ve prospěch výroby jakostních vín z odrůd, požívajících v současné době světovou oblibu. To vede i ke zvýšení konkurenceschopnosti našich vín nejen v EU, ale i v zemích mimo ni. Přírodní podmínky našich vinařských oblastí, které leží na severním okraji rozšíření révy vinné v Evropě, jsou předpokladem pro vznik vín jedinečné kvality, která spočívá v jejich kořenité plnosti a v delikátním projevu jemných aromatických látek. Kromě příjemných chuťových vlastností se vyznačují i vyšším obsahem zdraví prospěšných přírodních látek.
