Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 – 1938) 1. část
Název školy
SOŠ InterDact s.r.o. Most
Autor
Mgr. Daniel Kubát
Název šablony
V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol
Číslo projektu
VY_52_INOVACE_19
Předmět
Historie české správy
Tematický celek
Správní vývoj v ČSR (1. část)
Téma
územní vývoj, ústavní instituce, ústava z roku 1920, zákon o organizaci politické správy
Druh učebního materiálu
Prezentace
Metodický pokyn
Prezentace je určena k výkladu nového tématu
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Základem státního území:
České země ve svých historických hranicích, avšak ztráty a zisky:
na základě Versailleské smlouvy ztráta Hlučínska na základě Saintgermainské smlouvy zisk Vitorazska a Valticka spor o Těšínsko, v roce 1920 východní část Těšínska připojena k Polsku, západní zůstala součástí ČSR z Moravy a Slezska byl vytvořen v roce 1927 jeden správní celek
Slovensko slovensko-maďarská historická hranice neexistovala, hranice stanovena Trianonskou mírovou smlouvou z června roku 1920, smíšená komise pak na úpravě hranic pracovala až do roku 1930
Podkarpatská Rus nová část, území připojeno díky snaze zabránit přímému styku sovětského Ruska s revolučním Maďarskem)
celý právní řád a správní systém jednak Rakouska (pro české země), jednak Uher (pro Slovensko a Podkarpatskou Rus) převzala předmnichovská ČSR tzv. recepčním zákonem – právní normou, kterou přijal Národní výbor již 28. října 1918 (snaha zachovat právní kontinuitu) všechny úřady byly podřízeny Národnímu výboru
v letech 1918 – 1938 dochází ke zpolitizování veřejné správy pro první republiku byl typický byrokrat příslušející k určité politické straně podle stranického klíče se obsazovaly nejen centrální státní úřady, ale i úřednická místa na všech stupních správy státní moc se obracela především proti německé menšině, proti dělnictvu a proti komunistické straně
demokratizace správy se projevila nejvýrazněji v nejnižším stupni územní samosprávy do obcí se od roku 1919 volilo podle zásad všeobecného, přímého,rovného a tajného hlasovacího práva
pro období od počátku dvacátých let je charakteristické rozsáhlé sociální zákonodárství (např. zákon o invalidním a starobním pojištění dělníků – 1924) zákonem o státním příspěvku k podporám v nezaměstnanosti (1924) se u nás zaváděl tzv. gentský systém přenášející tíhu péče o nezaměstnané na odborové organizace
Definitivní ústava ČSR byla přijatá Národním shromážděním 29. února 1920 za duchovního otce ústavy byl považován ministr vnitra Antonín Švehla, návrh koncipoval sociální demokrat Alfréd Meisser Ústava obsahovala i volební řád do Národního shromáždění
ústava byla ústavou rigidní, tj. nepružnou mohla být doplněna zákonem, který musel být označen výslovně jako zákon ústavní přijetí takového zákona téměř nemožné, vyžadovala se nejméně třípětinová většina všech členů v každé sněmovně buržoazie si tím zajistila již při vzniku ústavní listy, aby nemohla být změněna v její neprospěch
osnova zákona byla dílem vlády tzv. panské koalice sjednocoval veřejnou správu na celém území republiky (unifikační akt), odstraňoval tři odlišné správní systémy (v českých zemích, na Slovensku, v Podkarpatské Rusi) zaváděl opět zemské zřízení likvidoval okresní a zemskou samosprávu (prakticky ji postátňoval)
členové okresních a zemských zastupitelstev byli jenom ze dvou třetin voleni, zbývající třetinu jmenovaly státní úřady z řad tzv. odborníků a do čela zastupitelských sborů byli postaveni státní úředníci zvýšení pravomoci byrokratických státních úřadů (větší oprávnění v oblasti trestního správního práva)
Zdroje:
http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://ipravda.sk/res/2009/03/27/thumbs/137368-mapa-ceskoslovensko-europa-1919-podkarpatskarus-clanok.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Ustava_1920_vydani_1923_titulni_list.jpg http://forum.valka.cz/attachments/12042/TGM.jpg
