II. N mecké školy v SR Blížil se konec první sv tové války. V ervenci a srpnu 1918 se za ínali vracet z fronty první vojáci, mezi nimi také u itel Johann Kolinowitz, který byl propušt n z ruského zajetí. V zá í 1918 již bylo z ejmé, že Rakousko-Uhersko válku prohrálo. Dne 28. íjna 1918 byla vyhlášena eskoslovenská republika. Berounský okres se stejn jako ada jiných n meckých okres p ihlásil k Sudetenlandu. Územní celistvost nového státu musela být proto zajišt na silou. Dne 21. prosince 1918 obsadilo m sto Beroun eskoslovenské vojsko. V zájmu uklidn ní napjaté atmosféry se velení voják rozhodlo uspo ádat po Vánocích tane ní zábavu za ú asti místního obyvatelstva. Proti tomu se okamžit ohradila místní školní rada, která v protestním usnesení poukazovala na platná zákonná ustanovení: hovo ilo se zejména o poškozování cizí v ci a porušování domovního práva, o zneužití školní budovy apod. Okresní školní inspektor Robert Sommer musel rad vysv tlovat, že povolení ud lil okresní ú ad a že p ípadný zisk z této akce p jde na dobro inné ú ely - všechno bylo asi marné. Tane ní zábavy, která se nakonec p ece jen konala (4.4.1919), se zú astnili pouze 4 místní m š ané. V pr b hu ledna až ervence 1919 se pom ry uklidnily do té míry, že školní rok 1919/20 mohl kone n po p ti letech za ít op t normáln . T ídy byly rozd leny jako d íve, chlapecké školy dostaly nového editele: stal se jím Adolf Polomsky. Nejv tším problémem dvacátých let byl nedostatek vhodných u ebnic. Nové knihy odpovídající zm n ným pom r m byly vydávány narychlo, na špatném papí e a byly drahé. Vlastní u ebnice si mohlo tehdy koupit jen asi 10% žák . Postižena byla prakticky celá povále ná generace, nebo ješt po 13 letech od vzniku republiky nem la vlastní u ebnice reálií v tšina žák m š anské školy.Práci ve škole zt žovalo také to, že ítanky, atlasy, po etnice a další u ebnice, které pro chudé d ti zajiš ovala místní školní rada, pocházely od r zných vydavatel , pop . od stejných vydavatel , ale v r zných vydáních, takže žáci m li p ed sebou knihy s r zným, by podobným obsahem. Dalším, nemén d ležitým problémem byl postupný pokles po tu obyvatel ve m st . P i prvním s ítání lidu v nové republice v roce 1921 bylo v Beroun celkem 2 981 obyvatel, tj. o 377 mén než v roce 1910. Proti roku 1900 poklesl po et obyvatel dokonce o 827, což p edstavuje ro ní úbytek skoro o 40 lidí. V polovin dvacátých let se za al nižší po et obyvatel projevovat také ve škole. Obecná škola
M š anská škola
Stav na za átku šk.roku
Chlapci
Dívky
Chlapci
Dívky
Po et žák celkem
1921/22 1922/23 1923/24 1924/25
161 152 122 100
147 119 116 113
103 98 101 107
84 84 82 77
495 453 521 397
1925/26 1926/27 1927/28 1928/29
106 98 107 114
107 104 113 111
103 90 92 85
90 86 84 86
406 378 396 396
P estože v pr b hu šesti let ubyla tém stovka žák a školské orgány musely na novou skute nost zareagovat, bylo rozhodnutí zemské školní rady zredukovat po ty t íd na obecných školách chápáno jako útok na n mecké školství a vyvolalo u místních obyvatel velké pobou ení. Sepisovaly se petice, zjiš ovaly se po ty n meckých t íd, které byly od p evratu zrušeny, do kampan se zapojil i n mecký tisk. Situace se pon kud uklidnila až po zásahu zemského školního inspektora a berounského rodáka Dr. Karla Bergra. Pro celé období dvacátých , ale vlastn i t icátých let je charakteristická nacionalizace a ideologizace života spole nosti. V n meckém pohrani í byla národnostní otázka zvláš choulostivá. N mci na Vánoce 1918 nezapomn li a ješt ve volbách v roce 1920 všechny n mecké politické strany vystupovaly s volebním požadavkem práva na sebeur ení. P esto se zdálo, že bude asem i tato otázka úsp šn vy ešena. Nejsiln jší politickou stranou p ed první sv tovou válkou byl Bund der Landwirte (Svaz zem d lc ) - svoje postavení si udržel až do roku 1935. Nov vznikající politické strany, které jako by teprve hledaly svoje místo v parlamentní demokracii, však rády využívaly nacionalistických nálad mezi obyvatelstvem k získání co nejv tšího po tu voli ských hlas . Pr vodním rysem parlamentní demokracie bylo i nebývalé množství nejr zn jších volebních akt ; vedle parlamentních a obecních voleb byly zvláš zajímavé volby do místních a okresních orgán . Místem politických st et se stala dokonce i místní školní rada nebo okresní školní výbor, kde od roku 1925 zasedali zástupci ob an podle volebních výsledk jednotlivých stran. Nap . po volbách v roce 1929, kdy se proti výsledk m voleb do místní školní rady odvolal zástupce živnostník Emil Hykel, trvalo dva roky, než byla školní rada ádn ustavena. Pro nás neznámým prvkem v život školy bylo obsazování u itelských míst. Každý u itel (ale také editel školy) nastupoval jako prozatímní a teprve po n kolika letech mu byla ud lena definitiva. Pokud se n který u itel odst hoval, odešel do penze nebo zem el, bylo zpravidla vyhlášeno výb rové ízení (konkurz) s p esn vymezenými požadavky. O obsazování míst u itel rozhodovalo de facto obecní zastupitelstvo. A v tšinou m lo z eho vybírat. Po et uchaze býval asto až trojnásobn vyšší, než bylo možno p ijmout. Krom cizích se pochopiteln do konkurzu hlásili také u itelé místní, zvlášt když se jednalo o místo editele. K významné zm n v organizaci škol došlo ve škol. roce 1934/35. D ív jší obecné školy d lené podle pohlaví byly slou eny a poprvé zasedli chlapci a dívky spole n do lavic. V té dob m la obecná škola 5 t íd a 205 žák . Trojt ídní m š anské školy z staly odd leny: chlapeckou navšt vovalo 113 a dív í 85 d tí. editel chlapecké m š anské školy ídil také školu obecnou, na dív í m š anské škole byla editelkou od roku 1928 bývalá u itelka této školy Paula Sitta. V roce 1935 byl ze zdravotních d vod do asn uvoln n z funkce editele školy Adolf Polomsky. Jeho úkoly p evzal 2. zá í 1935 Johann Theimer, který v té dob zastával funkci starosty m sta. Adolf Polomsky se však do školy již nevrátil - v prosinci dovršil 60 let a šel
do penze. Johann Theimer byl okresním školním výborem jmenován prozatímním editelem, definitivním editelem se stal až výnosem Zemské školní rady v Brn v roce 1937. Na k ižovatce d jin
V roce 1935 se konaly v SR parlamentní volby. Henleinova (SdP) (Sudetendeutsche Partei) v nich získala dv t etiny n meckých voli a stala se nejsiln jší n meckou stranou. Výsledky voleb v n kterých obcích okresu Mor. Beroun (v %) Obec
SdP
BdL
DSD
DCV
abová Dvorce Mor. Beroun Norber any Nové Valte ice Ondrášov Sedm Dvor Stará Libavá
38 51 33 15 55 43 39 15
48 7 10 70 22 38 49 80
7 11 27 3 19 6 5 0
3 25 13 6 2 2 0 5
okres Mor. Beroun celkem
21
44
14
14
SdP = Sudeton mecká strana BdL = Svaz zem d lc N m. k es . soc. strana
DSD = N m. soc. dem. strana DCV =
P es volební úsp ch SdP byla nemalá ást n meckého obyvatelstva stále ješt demokratická a antifašistická. Nap . ješt v roce 1936 prob hly oslavy 18. výro í vzniku eskoslovenska naprosto d stojn - na škole vlála státní vlajka, t ídy byly vyzdobeny, u itelé se zú astnili slavnostního zasedání zastupitelstva. V podobném duchu se nesly také prosincové oslavy Dne eskoslovensko-jugoslávské vzájemnosti nebo oslavy narozenin prezidenta Edvarda Beneše v kv tnu 1937. Všechno se rázem zm nilo v roce 1938. Rychlý a beztrestný anšlus Rakouska v b eznu 1938 zap sobil na N mce mohutným dojmem a stal se pro n praktickým návodem, jak by se dalo kone n vy ešit také jejich postavení v SR. Události dostaly prudký spád a za p l roku bylo po všem. V pátek 30. zá í 1938 byla podepsána mnichovská dohoda, jež na izovala s. vlád odstoupit pohrani ní území N mecku. Politický okres Bruntál byl za azen do IV. etapy záboru a k jeho obsazení m lo dojít ve dnech 6. a 7. íjna 1938. Politický okres Mor. Beroun a ásti okres Šternberk, Nový Ji ín aj. byly obsazovány v poslední etap , tj. do 10. íjna 1938. Ve st edu 5. íjna se do Mor. Berouna p esunulo velitelství praporu stráže obrany státu (SOS) a etnický pohotovostní oddíl z Bruntálu. Nap tí se stup ovalo a vyvrcholilo v sobotu dopoledne 8. íjna, kdy se p ed budovou okresního ú adu za ali srocovat místní ordne i, domáhající se p ijetí u okresního hejtmana. Všechno se
nakonec obešlo bez ob tí a eští ú edníci, vojáci i etníci opoušt li m sto v po ádku. P íchod n meckého vojska do Moravského Berouna je zaznamenán ve školní kronice takto: “ Doprovázena nadšeným jásotem byla ta hodina, ve které 9. íjna roku 1938 vstupovaly n mecké vojenské oddíly do m sta. V asných ranních hodinách se m sto vystrojilo do sváte ního hávu jako nikdy p edtím. Ze všech dom vlály prapory s hákovými k íži, triumfální oblouky a nápisy lemovaly íšskou ulici k m stskému nám stí. Obrazy v dce a íšského kanclé e Adolfa Hitlera, íšského komisa e Konráda Henleina, obrovské girlandy a v nce kv tin krášlily ady dom , okna i výlohy. Tak o ekávali obyvatelé nat snáni od asného rána na nám stí Adolfa Hitlera, které bylo tak p ejmenováno p edcházejícího ve era, n mecký wehrmacht. Zvon ní zvon oznámilo p íchod 28. p šího pluku, v jehož ele jel na bílém koni generálmajor Heuer. Zvonková hra a jásot obyvatelstva napln ného vírou a nad jemi vytvo ily ze vstupu vojsk jedine ný zážitek. P ekypující radost, pocit bezpe í, dík a láska ke stavitel m jedine né d jinné události, to vše vyza ovalo z každých o í. Teprve ve ty i hodiny ráno opustilo eské vojsko, kterému bylo poskytnuto p íst eší ve škole, m sto. O p l t etí odpoledne … se dostavily po dlouhém ekání oddíly wehrmachtu od Bruntálu a shromaž ovaly se na D t ichovské ulici. P es dlouhý pochod vypadali vojáci p i vstupu na nám stí … vít zn a oduševn le. Bezp íkladná káze a disciplína vzbuzovaly všeobecný obdiv. Ve tvrt na p t vtáhla … do m sta 8. rota 15. obrn ného pluku. Tanky, obrn né vozy, nákladní auta, protiletadlová d la, polní kuchyn … uspo ádan zaplnily nám stí. Takový obrázek m sto ješt nikdy nevid lo. Vše bylo orámováno nekon ícím nadšeným jásotem. Po oficiálním pod kování z balkonu N meckého domu, zp vu hymny a zvolání Sieg Heil! následoval na nám stí pod lipou koncert vojenské hudby. Ve er vzplálo ve m st mo e sv tel a ohe z výšin oznamoval do dalekého okolí osvobození.” ( Z n mecké školní kroniky - 1938) Již v pond lí 10. íjna 1938 oznamuje okresní školní výbor sv j pokyn: “1. Prapory s hákovým k ížem z stanou na všech školních budovách až do odvolání. (Ostatní vlajková výzdoba dom bude odstran na po slavnostních dnech 21.10.). 2. Co se týká obraz v dce a jeho jednotné podoby, budou ješt vydány pokyny. Benešovy a Masarykovy obrazy jsou již samoz ejm odstran ny. 3. Vyu ování eštin bude všude zastaveno. 4. Ve vyu ování zem pisu bude eskoslovensko škrtnuto. 5. eská ozna ení na mapách budou zneviditeln na. 6. Pro u itele a žáky platí vzájemný pozdrav “Heil Hitler”. 7. Místo dosavadního vyu ování ob anské nauky nastupuje výchova v národn -socialistickém smyslu.” Školní rok 1938/39 tak byl rokem zm n v celém sudeton meckém školství - ve smyslu vyrovnání s n meckými školami v íši. Upraveny byly zejména také po ty hodin t locviku a t lesného cvi ení v bec. Pro chlapce bylo stanoveno 5 a pro dívky 4 hodiny týdn . Pokud by m la n která hodina odpadnout, nap . pro nep íze po así, musela být nahrazena brann politickým vyu ováním. Nové N mecko pot ebovalo fyzicky zdatnou a disciplinovanou mládež. První pololetí skon ilo až 25. února 1939 a vysv d ení bylo už vydáváno na nových tiskopisech. Razítko školy bylo obohaceno o orlici s hákovým k ížem. (Viz strana 75.) Za zmínku snad stojí, že tehdy bylo šest klasifika ních stup a že se za al zjiš ovat p vod žák . Na konci školního roku tak mohlo vedení škol podat hlášení: na p tit ídní obecné škole je 193 d tí, na chlapecké m š anské škole 112 žák a na dív í m š anské škole 84 dívek, tj. celkem 389 žák , všichni árijského p vodu a n mecké národnosti.
Zm ny se dotkly také m sta a okresu. Starosta Wilhelm Appel p edal svoji funkci novému starostovi, jímž se stal 6.4.1939 Johannes Nowara. Jeho funk ní období bylo stanoveno do 31.3.1951. S ú inností od 1.5.1939 byly stanoveny nové hranice okresu - Sedm Dvor a Ondrášov se staly sou ástí nového venkovského okresu - landrát Beroun. Dne 9.5.1939 mohli obyvatelé pozdravit samotného K. Henleina, který se zde zastavil cestou do Opavy. Pozdravit ho p išli vedle okresního hejtmana Christiana von Hirschfelda, starosty Nowary a okresního vedoucího NSDAP Egona Richtera také estné delegace SA, SS a HJ. Školní rok 1939/40 m l za ít 1. zá í 1939. O p l šesté ráno oznámil rozhlas, že s ohledem na opat ení civilní vzdušné obrany bude za átek vyu ování v celé íši až na další odložen. D vodem bylo p epadení Polska a rozpoutání druhé sv tové války. Pravidelné vyu ování bylo zahájeno 15. zá í 1939. Na dív í m š anské škole vyst ídal Walter Nimmerichter dosavadní editelku Marii Honsak. P išel z Uni ova, kam naopak M. Honsak odešla. Pro k této vým n došlo není p esn známo.Na m š anských školách došlo k další úprav hodin. Týdenní po et hodin se pohyboval od 36 do 38 podle ro ník , délka jedné hodiny byla stanovena na 45 minut a p estávky mezi hodinami na 5, 5, 15, 5, 5 min. Vyu ování tedy probíhalo od 8,00 do 13,05 hodin. Nepovinné p edm ty zavedeny nebyly, nebo se nedostávalo u itel . Naopak byla v I. t ídách obou m š anských škol zavedena výuka angli tiny a obnovena výuka eštiny. Pro všechny žáky od 10 do 14 let byla na ízena pracovní povinnost na pomoc zem d lství. Byly také zvýšeny žákovské p ísp vky za poskytované u ební pom cky. Do pr b hu školního roku zasáhlo tehdy také po así. Zima 1939/40 zp sobila prodloužení váno ních i pololetních prázdnin, nebo mrazy se pohybovaly od 19 do 28 stup pod nulou a na severní stran budovy byl led i na st nách t íd. Vodovodní potrubí a záchody zamrzly. Konec školního roku se tak musel posunout až na polovinu ervence. P estože se údaje od roku 1940 nepoda ilo sehnat, byl školní rok 1939/40 pravd podobn posledním rokem existence samostatn ízených m š anských škol. Historie první sv tové války jakoby se opakovala. U itelé rukovali na frontu, slu ovaly se t ídy, školní místnosti sloužily jako ubikace a lazarety, vyu ování se omezovalo na nejnutn jší míru. Od 1.9.1940 byly všechny školy spojeny pod jedno vedení a jediným editelem až do konce války z stal Johann Theimer (56 let). Významné osobnosti Dr. Karl B e r g e r Narodil se 10.12.1867 v Mor. Beroun , kde také vychodil obecnou školu. V letech 1879-1887 studoval na Gymnáziu v Olomouci a od r. 1887 filozofii na univerzit ve Vídni. Po ty ech letech praxe se stal editelem reálky v Olomouci. Od roku 1912 p sobil dalších 16 let ve funkci zemského školního inspektora v Brn . Je autorem D jin m sta Berouna, Dvorc , Rýma ova a dalších míst severní Moravy a Slezska. Zem el 22.10.1936 v Brn . Robert S o m m e r Jako u itel p sobil v Mor. Beroun od zá í 1887. V roce 1909 se stal editelem dív í m š anské školy a od ervence 1912 vykonával funkci okresního školního inspektora pro
okres Beroun a od r. 1925 také pro okres Rýma ov. V m stském zastupitelstvu pracoval 22 let, z toho byl 13 let starostou m sta. Pod jeho vedením byla postavena budova okresního ú adu a podstatn vybavena místní nemocnice. Zem el 29.2.1939. Je nápadné, že se s ním p išli rozlou it pouze u itelé a že nad jeho hrobem nepromluvil nikdo z m stského zastupitelstva. Johann T h e i m e r Narozen 16.3.1884 v Domašov nad Byst icí. P ed svým p íchodem do Mor. Berouna v roce 1908 p sobil t i a p l roku v Pavlovi kách u Olomouce. Do historie berounských škol se zapsal jako u itel a poslední editel n mecké školy, ale také jako odborný u itel živnostenské pokra ovací školy, v níž p sobil více jak 20 let. V letech 1932 až 1938 byl také starostou m sta. V tšina údaj zachycujících období do roku 1945 pochází z jeho záznam ve školních kronikách nebo z jeho knih: Popis okresu Beroun z roku 1944, Vlastiv da okresu Beroun z roku 1930 aj.
Johann Theimer a titulní strana jeho knihy Heimatbuch für den Bezirk Bärn z roku 1930
Dobová školní lavice z dvacátých let tohoto století
V listopadu 1937 se na žádost Ministerstva školství provád la fotodokumentace na všech školách v republice
První máj 1938 se stal ukázkou síly Henleinovy SdP. Do okresního m sta Berouna se sjelo na 2000 zástupc všech obcí, aby ve ejn demonstrovali touhu N mc po sjednocení v jednom stát . Od toho dne se hromadné manifestace konaly p i každé p íležitosti: Henleinovy narozeniny, slunovrat...
Mnichov 1938 ukon il dvacetiletou existenci samostatné eskoslovenské republiky
Dne 9. íjna 1938 vstoupily n mecké vojenské jednotky do m sta
Snímek naho e: okresní landrát,Standartenführer Christian von Hirschfeld Snímek dole:
P ísaha ekatel 146.standarty SA v sobotu 5.2.1939 ( 2 200 muž z celého okresu Beroun)
okresní vedoucí NSDAP Egon Richter
