Historický charakter a motivy zahraničního obchodu České republiky Různé společenské systémy versus stabilní zaměření na export

Historický charakter a motivy zahraničního obchodu České republiky Různé společenské systémy versus stabilní zaměření na export

Jaroslav Demel Mezinárodní obchod 1.12.2016

Sociálně-politické souvislosti Odtržení Čech, Moravy, Slovenska, Podkarpatské Rusi a jižního Slezska od rakouskouherské monarchie a založení Československa 28.10.1918. Během „první republiky“ patřilo Československo mezi evropské země s rozvinutou parlamentní demokracií. Země měla rozvíjející se tržní ekonomiku, rostoucí mezinárodní obchod.

Obchodně-ekonomické souvislosti 70% průmyslu bývalého Rakouska-Uherska na území ČSR (1928 - ČSR se podílí 1,4 % na celosvětové průmyslové výrobě - 10. místo na světě – Martínek, 2010). Měnová rozluka s R-U (kolkování peněz) - 26. února 1919 byly neprodyšně uzavřeny státní hranice a přistoupeno k výměně bankovek Opatření ke stabilizaci měny (1929 přešla ČSR na zlatý standard) - silná exportní orientace (podíl ČSR na světovém dovozu 1,6%, vývozu 1,4%) - vývoz komoditně: 72% hotové výrobkyvýrobky ze železa, bavlny, skla, vlny, kůže suroviny, jako uhlí, dřevo - dovoz komoditně: suroviny (na 1. místě bavlna) - vývoz teritoriálně: Evropa celkem cca 80%, nástupnické státy RU, ostatní svět cca 20% - dovoz teritoriálně: USA, Německo, Francie, Polsko, bývalé státy RU (SSSR jen cca 1%) Historický charakter a motivy ZO ČR

Socialně-politické souvislosti Československo stejně jako ostatní země bylo zasaženo globální světovou krizí 30. let.

Obchodně-politické souvislosti 1929 - 1933 – hospodářská krize– následek snížení obratu ZO o 71%

1934 - devalvace česká koruny - zahraniční obchod klesl téměř na nulu. Pak postupné zlepšování hospodářství a také ZO Obchodně politická opatření poměrně silná protekcionistická opatření - zvyšování celních sazeb,dovozní zákazy, kontingentace, kvóty, licenční opatření, různé předpisy výrobní, zdravotní, apod. Také opatření podporující vývoz – státní záruky, exportní pojištění, úvěrování vývozu, rozšiřování zastupitelských úřadů v zahraničí…

Historický charakter a motivy ZO ČR

Socialně-politické souvislosti Plynulý vývoj země byl narušen zásahy převážně z vnějšího prostředí: - v Německu se ujal moci Adolf Hitler - 29. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a Československo padlo do německého područí - vznikla „druhá republika“, odtrhlo se Slovensko, Podkarpatská Rus byla připojena k Sovětskému svazu a 1939 byl ustaven Protektorát Čechy a Morava – okleštění republiky

Obchodně-ekonomické souvislosti 2/5 průmyslu zůstalo za hranicemi Protektorátu Průmysl převáděn na zbrojní výrobu Zavedeno válečně řízené hospodářství Veškerý dovoz a vývoz podléhal povolovacímu řízení- byl směřován ve prospěch Říše Protektorát náležel k celnímu území Německa – zrušení celních překážek vedlo k vysávání čs. hospodářství Vedle čs. koruny i říšská marka – nevýhodný kurz pro korunu


Socialně-politické souvislosti - proběhla 2. světová válka - v období „třetí republiky“ (1945 – 1948) – byl vydán moskevským vedením KSČ Košický vládní program - Komunistický puč v roce 1948

Obchodně-ekonomické souvislosti Znárodnění veškerého průmyslu a ZO. 28. 4. 1948 zaveden státní monopol ZO Plánované hospodářství – MZO – plán ZO: - komoditně kvantitativní určení vývozu a dovozu - teritoriální určení vývozu a dovozu - orientace na SSSR Vznik akciových společností pro ZO – později, v roce 1953 přeměněny na PZO – státní podniky ZO s komoditním určením (Jablonex, Artia, Centrotex, Skloexport). - pro provádění ZO platebního styku zřízena ČSOB - ČSR jedním ze zakládajících členů GATT (pouze USA neposkytly doložku nejvyšších výhod) - v 1949 vznik RVHP Tvorba cen - dvě skupiny cen:  ceny pro socialistické země – podle direktiv RVHP  ceny pro kapitalistické země – podle tržních cen Historický charakter a motivy ZO ČR

Změny ve vlastnické struktuře po komunistickém puči v roce 1948 Tabulka č. 1 Podíl vlastnických sektorů na národním důchodě Období

sektor Socialistický Malovýroba

Kapitalistický

Do února 1948

50,3

25,0

24,7

Po únoru 1948

61,4

25,0

13,6

V roce 1955

89,5

9,5

1,0

Do roku 1955 byl kapitalistický (soukromý) sektor prakticky zlikvidován.


Charakter a motivy zahraničního obchodu ČSSR Československo vždy bylo (dokonce i v komplikovaných podmínkách období 1948 – 1989) a Česká republika stále je zemí zaměřenou na mezinárodní obchod a prioritně na vývoz. Po všechna období byla uznávána transformační a růstová funkce zahraničního obchodu a pro malou zemi s relativně rozvinutou ekonomikou (což bylo Československo již od období „první republiky“) platila potřeba co největšího zapojení země do mezinárodního obchodu (platí dnes a bude snad platit i do budoucna).


TABULKA 2 Obrat zahraničního obchodu na hlavu ve vybraných zemích (USD) Země ČSSR NDR Lucembursko NSR Rakousko Velká Británie

1937 37 xxx 172 xxx 115 141


1950 114 48 397 96 116 260

1960 1972 274 676 255 707 796 2 989 404 1421 362 1 214 424 935

V čase „budování socialismu“ byla velká část otevřenosti české ekonomiky směřována do tábora RVHP a spolupracujících zemí. Tento mezinárodní blok se pak pokoušel o jakousi skupinovou dělbu práce ve formě komoditního či v některých případech dokonce komponentního rozdělení výroby. Většina českých výrobků tak byla vyráběna pro kvalitativně méně náročnou skupinu socialistických spojenců, ve které kvůli výše uvedené dělbě práce bez přítomnosti konkurenčních výrobků. To muselo zákonitě vést k technickému, technologickému a kvalitativnímu úpadku. (odhad - jen 3 až 5 % československého vývozu na špičkové úrovni)


Po roce 1948 byly přijímány pětileté plány, která navazovaly na sjezdy KSČ. 1. „Pětiletka“ 1949 – 1953 - Socialistická výstavba, přestavba národního hospodářství, socialismus na vesnici, zakládání JZD - Rozvoj odvětví těžkého průmyslu, zejména strojírenství - Přežívalo válečné hospodářství a přídělový systém - 1953 utajená měnová reforma, koruna nadhodnocena, nesměnitelná

2. „Pětiletka“ 1956 – 1960 - Přechod od kapitalismu k socialismu - Budování těžkého průmyslu, strojírenství, palivo-energetická základna, chemický průmysl - Hospodářský růst extenzivními prostředky, zánik soukromých živností


3. „Pětiletka“ 1961 – 1965 - Úkol – zvýšit tempo hospodářského růstu, zároveň zkrátit pracovní dobu - Vysoká rozestavěnost - Rozpad pětiletého plánu – roční operativní plány

4. „Pětiletka“ 1966 – 1970 - Úkol – zdokonalení centrálního plánování - Pozitivní vliv světového hospodářského a politického vývoje - Vzestup zemědělské výroby, potravinářství, růst dalších průmyslových odvětví


5. „Pětiletka“ 1970 – 1975 - Úkol – prohlubování mezinárodní socialistické integrace - Neplnění úkolů VT rozvoje a efektivnosti hospodářství

6. „Pětiletka“ 1976 – 1980 - Úkol – rozvoj elektrotechnického průmyslu - Negativní vliv ropné krize - Investice do palivo-energetického komplexu - Zhoršování směnných relací a deficitu obchodní bilance - Dynamika růstu klesala


7. „Pětiletka“ 1981 – 1985 - Přetrvávání problémů z minulých období - Zhoršování výsledků ZO - Růst zadluženosti (nicméně stále velmi nízký dluh) - Náznak reformních kroků 8. „Pětiletka“ 1986 – 1990 - „Zásady přebudování hospodářského mechanismu“ - 1986 - Reformní snahy - Chozrasčot – realizace hospodářských plánů - Perestrojka - 1989


Malá část zahraničního obchodu Československa byla vždy realizována s vyspělými tržními ekonomikami, samozřejmě ve velké závislosti na obchodních politikách těchto zemí. Ty vždy reagovaly na semknutost socialistického tábora použitím protekcionistických nástrojů nejtěžšího kalibru. Např. USA v roce 1951 neudělily zboží z Československa doložku nejvyšších výhod a uvalily na ně samovolně vysoké clo.

Československo bylo v mezinárodním prostředí vždy považováno ze zemi uplatňující (samozřejmě v rámci možností) spíše liberální obchodní politiku a nízké celní tarify. Liberální kroky vycházely z multilaterálních dohod založených na členství země v mezinárodních organizacích, zejména pak v GATT a také z faktu, že dovozní clo nebylo Československem až do roku 1983 vybíráno.


Zahraniční obchod po roce 1948 Byl realizován tzv. státní monopol zahraničního obchodu, což znamenalo že výhradní právo provádět zahraniční obchod (vývoz, dovoz, služby) mělo pouze několik „vyvolených“ specializovaných společností (nejprve národních podniků, později akciových společností). V roce 1953 bylo postupně vytvořeno 27 podniků zahraničního obchodu, z nichž 17 provádělo vývoz a dovoz zboží, 9 se zabývalo různými druhy služeb a jeden byl Výzkumný ústav zahraničního obchodu. V roce 1980 byly instituce realizující zahraniční obchod označeny jako organizace zahraničního obchodu a rozděleny: - Podniky zahraničního obchodu - Akciové společnosti (socialistického pojetí) - Sdružení

V roce 1985 byla podniková základna ZO rozdělena na čtyři skupiny: Vývozní a dovozní organizace zahraničního odchodu v komoditní struktuře - podniky zahraničního obchodu (Artia, Merkuria, Jablonex, Škodaexport) - akciové společnosti (Centrotex, Koospol, Skloexport) Organizace specializované dle druhu služeb (BVV, Čechofracht, Inspekta) Organizace zastupující cizí subjekty v Československu (Efektim, Media, Phoenix) Další organizace s částečným působením v ZO (ČSA, Čedok, Česká televize) Historický charakter a motivy ZO ČR

Obraty a bilance Následující tabulky nelze brát jako přesné srovnání výsledků zahraničního obchodu Československa a ČR v různých letech. Spíše naznačují základní trendy ZO, strukturální změny a cesty, jak byl ekonomický potenciál propouštěn těmi kanály, které byly průchodné. TABULKA 3 Vývoj čs. ZO v mld. Kčs Rok Vývoz Dovoz Obrat Obchodní bilance

1960 13,9 13,1 27,0 0,8

1965 1970 1975 1980 1982 19,4 27,3 46,7 80,2 95,3 19,2 26,6 50,7 81,6 94,2 38,6 53,9 97,4 161,7 189,5 0,2 0,7 -4 -1,4 1,1

TABULKA 4 Celkový obrat ZO ČSSR Obrat ZO ČSSR v mld. Kčs

1970 53,9

1975 97,4


19801985 1989 1990 161,7 240,1 432,2 453,5

Situace v roce 1989 - dovoz

dána: Vysokým podílem surovin a paliv

Vysokým podílem strojů a zařízení nedostupných domácí výrobou Relativně malým a stagnujícím podílem dovozu spotřebního zboží Orientace vývozu na země RVHP s dominancí bývalého SSSR s následkem nižší náročnosti na parametry vyvážené produkce.

https://is.muni.cz Historický charakter a motivy ZO ČR

TABULKA 5 Zahraniční obchod v letech 1991-1992 (v mld. Rok Obrat Vývoz Dovoz Obchodní bilance

CZK) 1991 442,2 233,6 208,8 24,8

1992 481,4 229,4 252,0 -22,6

V období 1990 – 1992 došlo k prvnímu poklesu v růstu zahraničního obchodu. Československa, vzápětí však začal opět růst. Nicméně větším přispěvatelem do obratu byl od těchto chvil dovoz, který byl akcelerován hladem trhu po nových chybějících kvalitních výrobcích ze zemí z rozvinutou tržní ekonomikou. Rok 1992 skončil s pasivní bilancí a tento stav se usadil do výsledků ZO na více než 10 let.


TABULKA 6 ZO ČR 1993 - 2007 (v mld. CZK, běžné ceny) 1993 1994

1995

1996

1997

1998 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1356,4 1569,0 1748,7 1881,9 2363,0

2653,7

2580,5

2811,7

3471,8

3698,5

4249,4 4870,6

Obrat

847,7 957,2 1231,9

Vývoz

421,6 458,8

566,2

601,7

709,3

834,2 908,8 1121,1

1268,1

1254,9

1370,9

1722,7

1868,6

2144,6 2479,2

Dovoz

426,1 498,4

665,7

754,7

859,7

914,5 973,2 1241,9

1385,6

1325,7

1440,7

1749,1

1830,0

2104,8 2391,3

-4,5 -39,5

-99,6

-80,2

-117,4

-70,8

-69,8

-26,4

38,6

Bilance

-153,0 -150,5

-64,4 -120,8

39,8

87,9

Masivní skok obratu v roce 1993 oproti roku 1992 byl způsoben rozdělení Československa na ČR a Slovensko. Šok po teroristickém útoku v roce 2001, který se projevil ve zpomalení ekonomického vývoje v celém světě, se v České republice projevil až o rok později. Měl však větší vliv na dovoz, čímž způsobil naopak zlepšení obchodní bilance ČR a zahájil tak cestu k aktivní obchodní bilanci, poprvé dosažené v roce 2005.


Teritoriální struktura TABULKA 7 Teritoriální struktura ZO České republiky - v % celkového obratu 1948 1960 Celkový obrat 100 100 Z toho Socialistické země (RVHP a spojenci) 39,6 71,8 Země s rozvinutou tržní ekonomikou 45,7 17,8 Rozvojové země 17,7 10,4

1970 100

1980 100

1982 100

70,0 22,4 7,6

69,9 23,1 7

75,2 18,4 6,4

1957 68 20 12

1977 72 21 7

TABULKA 8 Teritoriální struktura ZO v % Socialistické země (RVHP a spojenci) Země s rozvinutou tržní ekonomikou Rozvojové země

1948 39 46 15

1953 79 15 7

Zde jsou popsány naprosto zásadní změny v teritoriální struktuře ZO Československa po roce 1948.Tabulka ukazuje, že k zásadnímu zvratu došlo během několika let. Unikátní, bohužel direktivně vynucená změna teritoriální struktury podle uvedených dat nezpůsobila žádný významný zvrat v dalším růstu zahraničního obchodu Československa, nicméně mezinárodní obchod se vydal jiným teritoriálním směrem. Historický charakter a motivy ZO ČR

TABULKA 8 Podíl obratu socialistických zemí na celkovém ZO 1970 – 1990 (mld. CZK, FCO země vývozu a v %) Celkový % Rok obrat RVHP RVHP V tom % SSSR % ostat. soc. zemí 1970

53,9

34,6

64,2

32,5

5,8

1975

97,4

64,3

66,0

32,5

4,6

1980

161,7 106,0

65,5

35,8

4,4

1985

240,1

177,9

74,1

44,8

4,8

1989

432,2 239,9

55,5

30,1

6,1

1990

453,5 199,2

43,9

23,3

6,2


TABULKA 9 Podíl obratu zemí s rozvinutou tržní ekonomikou na celkovém ZO 1970 - 1990 (v mld. CZK FCO vývozní země a v %) Celkový Vysp. % % % ostat. Rok obrat země EHS BRD vysp.zemí 1970 53,9 12,1 11,0 5,6 12,4 1975 97,4 21,7 13,5 6,0 22,3 1980 161,7 37,3 12,9 5,9 23,1 1985 240,1 37,3 8,9 4,4 15,5 1989 432,2 134,5 18 8,8 31,1 1990 453,5 192,8 25,1 13,1 42,5

Ukazuje se tu, že podíl rozvinutých zemí začal růst již na konci 80. let, v období známém jako perestrojka, kdy trh RVHP nebyl více schopen pojmout tak velké procento české produkce a objevily se některé možnosti vstupu českých výrobků na trh EHS, s postupně rostoucím podílem Západního Německa.


Komoditní struktura TABULKA 11 Komoditní struktura československého ZO v % dovoz

vývoz

1937

1948

1953

1977

1937

1948

1953

1977

Stroje a zařízení

10

7

14

39

6

20

42

51

Paliva, suroviny, polotovary

68

56

54

45

47

43

37

28

Potraviny a potravinové suroviny

16

34

30

10

10

6

9

3

6

3

2

6

37

31

12

18

Spotřební zboží nepotr. charakteru

Tabulka ukazuje naprosto výjimečnou transformaci Československa jako země s významnou výrobou a vývozem spotřebního zboží na masivního výrobce strojírenských výrobků a mechanických zařízení. Samozřejmě, že nevítaným předpokladem pro tento pohyb byl fakt, že během druhé světové války byla země využívána Německem k výrobě zbraní. Historický charakter a motivy ZO ČR

TABULKA 12 Komoditní struktura čs. vývozu - % z celkového vývozu 1960 Celkový vývoz 100 Z toho: Stroje a zařízení 45,1 Paliva a suroviny 29,6 Dobytek a ostatní chovná zvířata 0,1 Potraviny vč. potravinářských surovin 5,2 Nepotravinové spotřební zboží 20,0 Komoditní struktura čs. dovozu - % z celkového dovozu 1960 Celkový dovoz 100 Z toho: Stroje a zařízení 21,6 Paliva a suroviny 52,9 Dobytek a ostatní chovná zvířata 0,1 Potraviny vč. potravinářských surovin 22,0 Nepotravinové spotřební zboží 3,4

1965 100

1970 100

1975 100

1980 100

1982 100

48,5 30,4 0,2 4,4 16,5

50,2 29,4 0,1 3,8 16,5

48,0 30,3 0,1 4,2 17,4

50,2 29,7 0,1 4,2 15,8

53,1 26,5 0,1 3,5 16,8

1965 100

1970 100

1975 100

1980 100

1982 100

29,9 48,9 0,1 15,9 5,2

33,3 43,1 0,3 14,8 8,5

36,9 46,6 0,1 9,2 7,2

36,6 48,7 0,1 8,7 5,9

33,1 53,6 0,1 7,7 5,5

Procento dovozů spotřebního zboží bylo během komunistické éry velmi nízké, zejména kvůli snaze o „umělou“ soběstačnost v této komoditě. To muselo neodvratně vést ke snižování kvality těchto výrobků.


Mezinárodní dělba práce soc. tábora? TABULKA 17 Komoditní struktura vývozu zemí RVHP 1960 - 1970 v % Komodity

BLR

MLR

NDR

PLR

RSR

SSSR

ČSSR


1960 1970

12,9 29,0

38,6 32,6

49 51,7

28,3 38,5

16,7 22,8

20,7 21,5

45,7 50,4

Paliva, minerální suroviny, kovy

1960 1970

9,2 8,1

12,8 14,4

15,7 10,1

34,0 23,9

36,9 22,7

37,6 38,2

19,1 18,6

Potraviny včetně potr. surovin

1960 1970

56,4 43,4

27,4 26,7

5,9 7,4

23,0 15,9

35,9 26,8

27,3 19,5

10,4 7,3

Spotřební zboží

1960 1970

17,9 14,7

17,8 21,3

15,1 20,2

10,1 16,1

5,8 18,1

2,9 2,7

20,4 16,6

Komoditní struktura dovozu zemí RVHP 1960 - 1970 v % Komodity

BLR

MLR

NDR

PLR

RSR

SSSR

ČSSR


1960 1970

43,9 40,6

28,5 30,9

12,7 34,2

27,1 36,2

33,6 40,3

31,0 35,5

21,7 33,4

Paliva, minerální suroviny, kovy

1960 1970

24,3 29,1

27,7 23,6

38,3 27,6

25,3 26,6

34,3 30,4

20,0 11,8

27,9 23,5

Potraviny včetně potr. surovin

1960 1970

16,7 15,9

29,2 24,4

39,2 28,1

33,9 21,4

18,1 15,4

23,7 24,8

37,1 24,1

Spotřební zboží

1960 1970

7,6 5,7

5,1 7,7

5,3 4,5

5,5 6,4

5,2 5,5

16,9 18,3

3,4 8,5

Tabulka 18 - ZO ČR vývoz a dovoz dle SITC (v mld. CZK, běžné ceny) TABULKA č. 18 Zahraniční obchod ČR - Vývoz podle tříd SITC v mld. Kč, běžné ceny Třídy SITC 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Potraviny a živá zvířata 25,1 21,5 27,6 24,1 26,4 28,4 26,3 Nápoje a tabák 4,6 4,5 4,6 6,2 9,2 9,3 7,8 Suroviny nepoživatelné s vyjímkou paliv 24,2 28 29,5 29,0 29,1 29,4 34,3 Minerální paliva, maziva a příb.materiály 23,2 23,0 24,5 27,0 27,1 27,1 26,5 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 1,0 1,3 0,9 1,0 1,1 1,3 1,0 Chemikálie a příb.výrobky jinde neuvedené 37,6 42,4 52,9 54,3 63,5 65,5 66,9 Tržní výrobky tříděné podle mat. 126,1 139,7 183 171,9 193,1 224,8 236,7 Stroje a dopravní prostředky 122,6 130,7 171 197,3 264,0 339,0 385,4 Průmyslové spotřební zboží 56,8 67,1 71,6 90,2 94,8 108,4 123,0 Komodity a předměty obchodu jinde nezatř. 0,4 0,5 0,5 0,8 0,8 1,0 0,9

2000 2001 2002 33,0 34,4 31,1 8,4 8,7 8,6 39,6 38,6 35,1 34,2 38,2 36,0 1,3 1,4 1,0 79,6 81,9 74,7 285,1 309 294,0 498,4 599,7 623,0 140,5 155 149,5 1,0 1,3 1,9

2003 36,4 8,2 38,4 39,4 1,0 80,6 316,4 687,2 161,5 1,8

2004 2005 2006 2007 47,4 61,1 62,0 71,9 8,9 10,6 10,7 14,5 47,3 47,2 55,0 64,9 49,9 57,4 61,8 67,5 1,0 1,8 1,6 2,1 104,0 119,0 129,9 144,2 388,5 406 445,3 501,1 876,1 949,2 1141,7 1343,4 198,5 215,6 235,9 269,0 0,9 0,5 0,7 0,8

Zahraniční obchod ČR - Dovoz podle tříd SITC v mld. Kč, běžné ceny Třídy SITC 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Potraviny a živá zvířata 24,1 30,5 37,1 43,2 44,4 45,9 Nápoje a tabák 4,0 5,5 5,3 6,6 9,0 8,0 Suroviny nepoživatelné s vyjímkou paliv 21,2 23,3 29,7 27,9 32,2 36,2 Minerální paliva, maziva a příb.materiály 40,4 42,9 52,4 65,6 74,5 60,2 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 1,4 1,6 2,0 2,2 2,1 2,8 Chemikálie a příb.výrobky jinde neuvedené 47,5 59,4 78,6 89,1 105,4 112,6 Tržní výrobky tříděné podle mat. 70,5 91,3 134 145,9 166,8 193,7 Stroje a dopravní prostředky 162,2 180,2 247 286,9 330,1 354,1 Průmyslové spotřební zboží 52,9 63,1 78,7 87,1 95,0 100,4 Komodity a předměty obchodu jinde nezatř. 1,8 0,8 0,6 0,3 0,3 0,4

2000 2001 2002 50,2 53,7 54,2 7,4 7,3 6,6 39,4 40,0 38,2 119,9 126 100,2 2,6 3,1 3,0 139,1 151,0 148,4 257,9 280,1 273,0 496,7 584,4 561,7 128,3 139,9 140,0 0,4 0,3 0,3

2003 57,1 7,5 41,0 107,8 3,8 164,4 289,8 616,3 152,7 0,4

2004 2005 72,1 81,6 10,7 11,8 52,9 51,4 122,1 168 4,2 3,6 194,8 201,5 360,8 374,3 739,9 736,9 190,7 200,0 0,8 1,3


1999 45,9 7,9 31,0 65,3 2,5 119,7 205,0 383,3 112,2 0,3

2006 2007 89,0 102,9 13,0 15,7 57,3 58,3 200,8 191,3 3,7 3,3 219,1 248,5 428,5 500,2 870,7 1028,0 221,5 241,7 1,1 1,3

Komoditní struktura vývozu České republiky (mld. Kč) Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

Auta

Počítače

Ostatní stroje

Průmyslové spotřební zboží

Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity

Dovozní náročnost vývozu

3 000

29,1 %

45,6 %

48,3 %

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


Komoditní struktura vývozu České republiky


Vývoz České republiky do vybraných států (mld. Kč)

Německo

Polsko

Slovensko

Rakousko

Ostatní EU

Čína

Rusko

2 500

2 000

1 500

1 000

500


2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

Struktura vývozu České republiky s vybranými státy

Německo

Polsko

Slovensko

Rakousko

Ostatní EU

Čína

Rusko

100% 90% 80%

70% 60% 50% 40% 30% 20%

10%


2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0%

Komoditní struktura dovozu České republiky (mld. Kč) Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv




Stroje a dopravní prostředky


Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity 3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


Komoditní struktura dovozu České republiky Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv






Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30%

20% 10% 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


Dovoz České republiky z vybraných států (mld. Kč)

Německo

Polsko

Slovensko

Rakousko

Ostatní EU

Čína

Rusko

2 500

2 000

1 500

1 000

500


2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

Struktura dovozu České republiky s vybranými státy

Německo

Polsko

Slovensko

Rakousko

Ostatní EU

Čína

Rusko

100% 90% 80%

70% 60% 50% 40% 30% 20%

10%


2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0%

Komoditní struktura dovozu České republiky z Číny (mld. Kč) Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv






Potraviny, nápoje, oleje a ost. komodity 300

250

200

150

100

50

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


Současnost ZO České republiky

Určitý nedostatek zahraničního obchodu ČR (2011) -pouhých deset firem z pouze několika oblastí realizuje cca 40 % českého exportu --většinu českých vývozců kontrolují zahraniční vlastníci -valná část exportu je součástí mezinárodních výrobních řetězců. Žebříček největších domácích exportérů (2011) ŠKODA AUTO, a.s. (vývoz 230,5 mld. Kč) FOXCONN CZ, s.r.o. (102 mld. Kč) RWE Transgas, a.s. (88,9 mld. Kč), AGROFERT HOLDING ( 59 mld. Kč) ALPIQ Energy SE (47,8 mld. Kč)

https://is.muni.cz Historický charakter a motivy ZO ČR

Současnost ZO České republiky

https://www.czso.cz Národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy i o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

Přeshraniční pojetí zahraničního obchodu naopak vypovídá výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu.

V lednu až září dosáhl přebytek obchodní bilance v národním pojetí 164,9 mld. Kč, což představovalo meziroční zvýšení o 57,6 mld. Kč. Od začátku roku stoupl meziročně vývoz o 1,5 %, zatímco dovoz klesl o 0,9 %.

V lednu až září 2016 byl vývoz a dovoz v přeshraničním pojetí vyšší o 3,2 %, resp. o 0,1 %.


Budoucnost ZO České republiky

Globální ekonomická krize mění svět a s tím i rozložení sil v mezinárodním obchodě. Co ale zatím stále zůstává, je charakter a motivy mezinárodního obchodu České republiky – aktivní přístup a otevřenost ekonomiky, snaha o pokrývání dovozních potřeb země rostoucím vývozem kvalitních výrobků s cílem dosažení aktivní nebo alespoň vyrovnané obchodní bilance. Pokud bude obchodní politika alespoň částečně v rukách České republiky, dá se očekávat tento trend i do budoucna.


Historický charakter a motivy zahraničního obchodu České republiky Různé společenské systémy versus stabilní zaměření na export

Recommend Documents