Konkurenceschopnost České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu

Konkurenceschopnost České republiky

© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Proč je národní konkurenceschopnost důležitá?  K tomu, aby Česká republika uspěla v globální soutěži, nestačí, aby využívala svou výhodnou geografickou polohu a potenciál jednotného evropského trhu.  Musíme se snažit vytěžit maximum ze svých předností, ale zároveň si uvědomovat své slabé stránky a nedostatky proměnit v příležitosti.  Ve světovém měřítku ztrácí v posledních 10 letech Evropská unie konkurenceschopnost.  Česká republika se proto nemůže poměřovat pouze s průměrem EU, ale musí usilovat o to, aby byla mezi nejlepšími. 2

 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Proč se konkurenceschopností zabývá MPO?  MPO při plnění svých úkolů, přičemž těmi nejdůležitějšími je tvorba strategií (energetická koncepce, exportní strategie, apod.) zjistilo, že pro úspěch těchto strategií je nutné mít meziresortní přesah a znát dlouhodobé strategie ostatních resortů.  A vzhledem k tomu, že průmysl a obchod jsou základem dlouhodobé prosperity české ekonomiky, ujalo se MPO tématu konkurenceschopnosti ČR, jako jednoho z nosných témat resortu, neboť MPO má pro formulování dlouhodobých strategií nutných pro rozvoj české ekonomiky předpoklady, znalosti, zkušenosti a kapacity. 3


Jaká je ambice MPO v oblasti konkurenceschopnosti?  MPO hodlá konkurenceschopnost ČR představit ve dvou základních fázích : analytické a strategické.  V analytické fázi (tj. Analýza konkurenceschopnosti ČR) chce MPO pro vládu a českou veřejnost nastavit objektivní zrcadlo české ekonomice ve světovém kontextu a pojmenovat základní příčiny, hrozby a příležitosti situace, ve které se nacházíme. S touto analýzou přicházíme nyní.  Ve strategické fázi chce MPO ve spolupráci s odborníky, resorty, vládou, Parlamentem a veřejností zpracovat komplexní Strategii konkurenceschopnosti ČR, ve které by byly vytyčeny dlouhodobé cíle pro jednotlivé pilíře ekonomiky a nastaveny dlouhodobé nástroje a jednotlivé politiky pro jejich dosažení. Strategii chceme představit do konce tohoto pololetí. 4


Analýza konkurenceschopnosti České republiky

© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu 5


Struktura a obsah Analýzy konkurenceschopnosti ČR  Postupovali jsme tak, že jsme nejrůznější studie renomovaných institucí, zabývajících se mezinárodní konkurenceschopností převyprávěli a překlopili do českého pojetí, tak, aby bylo co možná nejlépe české veřejnosti srozumitelné.  Analyticky tak Konkurenceschopnost ČR představujeme na faktorech rozdělených do tří fází vývoje ekonomiky, dělených ještě na 11 základních pilířů.  Ohodnocení jednotlivých faktorů a jejich skupin jsme převzali z hodnocení Světového obchodního fóra a jejich zprávy o globální konkurenceschopnosti.

6


Konkurenceschopnost ČR v posledních dvou letech 2009

2010

Změna

Konkurenceschopnost celkově

31

36

-5

I. Fáze rozvoje : Základní

45

44

+1

Pilíře :

1. Instituce

62

72

-10

2. Infrastruktura

48

39

+9

3. Makroekonomická stabilita

43

48

-5

4. Zdraví a základní vzdělání

33

43

-10

II. Fáze rozvoje : Efektivita

24

28

-4

Pilíře :

5. Odborná kvalifikace

24

24

0

6. Efektivita trhu práce

20

33

-13

7. Efektivita finančních trhů

42

48

-6

8.Technologické prostředí

30

32

-2

III. Fáze rozvoje : Inovace

26

30

-4

Pilíře :

25

27

-2

10. Podnikatelské prostředí

25

34

-9

11. Investiční prostředí

28

38

-10

9. Inovace

7


Základní výstupy z Analýzy konkurenceschopnosti České republiky

© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu 8


Instituce  Zahrnuje institucionální prostředí, kvalitu veřejné správy a také vnímání ekonomické svobody a korupce.  Nedostatečná vymahatelnost práva oslabuje ekonomickou aktivitu.  Rozsah korupce odráží neschopnost státu realizovat základní funkce, čímž oslabuje účinnost hospodářských politik.  V roce 2009 byla ČR až 20. z EU-27 z hlediska kvality veřejných institucí. Z hlediska korupčnosti až na 21. místě, stejné jako Litva.

1) Singapur (6,13) 2) Švédsko (6,12) 3) Nový Zéland (6,00) 4) Finsko 5) Dánsko 6) Norsko 7) Švýcarsko 8) Hong Kong 9) Lucembursko …………………(údaje WEF 2010) 72) Česká Republika (3,86; 63% výkonu nejlepší země) 9


Infrastruktura  Dopravní, energetické telekomunikační sítě.

a

 OECD řadí ČR na nelichotivé 22. místo podle rozšíření vysokorychlostního internetu.  Geografická poloha ČR předurčuje do role tranzitní země.  ČR by měla svou polohu využít a profitovat z kvalitní dopravní infrastruktury a intenzivního zapojení do přeshraničního obchodu s energiemi.

1) Hong Kong (6,77) 2) Německo (6,43) 3) S. arabské emiráty (6,26) 4) Francie 5) Singapur 6) Švýcarsko 7) Nizozemsko 8) Velká Británie 9) Kanada 10) Švédsko …………………(údaje WEF 2010) 39) Česká Republika (4.78; 71% výkonu nejlepší země)

10


Odborné kvalifikace  Je třeba taková reforma, která by naučila žáky samostatně analyzovat problémy, vyvozovat adekvátní závěry a kreativně řešit situace.  Další nárůst podílu mladých lidí nastupujících do terciárního vzdělávání by bez další strukturace systému byl na úkor kvality.  Vyspělé ekonomiky dominují v oblasti celoživotního vzdělávání, např. ve Velké Británii realizuje vzdělávání zaměstnanců 90 % podniků. ČR výrazně zaostává.

1) Finsko (6,06) 2) Švédsko (5,9) 3) Dánsko (5,84) 4) Švýcarsko 5) Singapur 6) Island 7) Belgie 8) Kanada 9) USA 10) Nizozemsko …………………(údaje WEF 2010) 24) Česká Republika (5,11; 84% výkonu nejlepší země) 11


Efektivita finančních trhů  Nedostatečná hloubka finančního zprostředkování negativně ovlivňuje míru investic a budoucí vybavenost ekonomiky ČR kapitálem.  Souhrnná hodnota všech akciových společností obchodovaných na českých kapitálových trzích (ve vztahu k HDP) je v porovnaní se zahraničím nízká.  Český bankovní sektor je na druhou stranu v současnosti ziskový a dobře kapitalizovaný.

1) Hong Kong (5,85) 2) Singapur (5,76) 3) Austrálie (5,45) 4) Finsko 5) Norsko 6) Lucembursko 7) Malajsie 8) Švýcarsko 9) Jižní Afrika 10) Nový Zéland …………………(údaje WEF 2010) 48) Česká republika (4,49; 77% výkonu nejlepší země) 12


Regulace podnikatelského prostředí  V rámci EU se ČR propadla z 18. místa (2006) až na 24. místo (2010) a posunula se tak za Bulharsko, Maďarsko, Itálii a Slovinsko.  Za nejproblematičtější oblast považují podnikatelé v ČR procedurální náročnost placení daní.  Hodnoceny jsou také oblasti:        

zahájení podnikání, podmínky zaměstnávání, registrace vlastnictví, získávání úvěrů, ochrana investorů, platba daní, zahraniční obchod, vynutitelnost smluv a ukončení podnikání.

1) Singapur 2) Hong Kong 3) Lucembursko 4) Švýcarsko 5) Švédsko 6) Spojené arabské emiráty 7) Nový Zéland 8) Nizozemsko 9) Bahrajn 10) Saudská Arábie ……………(Doing Business 2010) 35) Česká republika

13


Inovace  Věda a výzkum podporují ekonomiku dané země jen tehdy pokud jsou cíleně a efektivně nastaveny mosty k: inovacím, aplikačnímu využití nových poznatků, a také široké společenské absorpci nových poznatků v profesionálním a praktickém chování lidí.

 V ČR je zcela nedostatečné propojení vědy a výzkumu se soukromým kapitálem. Podpora je koncentrována na základní výzkum a chybí transfer do ekonomicky schůdných aplikací.

1) USA (5,65) 2) Švýcarsko (5,60) 3) Finsko (5,56) 4) Japonsko 5) Švédsko 6) Izrael 7) Taiwan 8) Německo 9) Singapur 10) Dánsko …………………(údaje WEF 2010) 27) Česká Republika (3,92;69% výkonu nejlepší země) 14


Doporučení MPO pro Strategii konkurenceschopnosti ČR pro 21. století


Strategie – změna myšlení

16


Jen kvalifikovaná pracovní síla k úspěchu nestačí  Jak je zřejmé z exportního profilu hlavních konkurentů EU na světových trzích došlo mezi EU a konkurencí k vysoké konvergenci měřeno indexem RCA RCA = Reveal Competitive Advantage - měří růst exportu dané položky vůči světovému růstu tj. hodnota menší než jedna znamená zaostávání oproti světu a obráceně 17


RCA index dle kvalifikační náročnosti výroby Graf vždy porovnává daný region se světovým průměrem. Světle zelený jednotkový čtverec přitom znázorňuje světový průměr obchodu dle daného kritéria.

 EU

 USA

 Japonsko

 Čína

18


Podíl na světovém obchodě dle kvalifikačních předpokladů výroby

19


Jen kvalifikovaná pracovní síla k úspěchu nestačí  Uvedená konvergence mezi EU, Japonskem, USA a Čínou se pak projevuje i v podílu exportu na světových trzích  EU si udržuje svůj náskok jen u výrobků vyžadujících low and high intermediate skilled, zatímco u výrobků vyžadujících vysokou kvalifikovanost je EU podíl na světovém trhu atakován Čínou

20


Ani technologická náročnost výroby k úspěchu nestačí  Rovněž v oblasti využitých technologií došlo v uplynulém desetiletí ke konvergenci mezi vyspělými exportéry a Čínou (měřeno rovněž indexem RCA)

21


RCA index dle technologické náročnosti výroby Graf vždy porovnává daný region se světovým průměrem. Černý jednotkový čtverec přitom znázorňuje světový průměr obchodu dle daného kritéria.

 EU

 USA

 Japonsko

 Čína

22


Podíl na světovém obchodě dle technologických předpokladů výroby

23


Ani technologická náročnost výroby k úspěchu nestačí  Přestože si EU před Čínou zachovává svůj nepatrný náskok v oblasti exportu výrobků s vysokým obsahem kvalifikované pracovní síly u výrobků s vysokou technologickou náročností již svůj náskok (měřeno podílem na světovém obchodu ) za posledních deset let ztratila

24


Shrnutí pohledu MPO  V následujícím období již tedy nebude konkurenceschopnost ekonomiky spočívat na její kvalifikační a technologické způsobilosti (toto bude podmínka pouze nutná nikoliv dostačující)  Budoucí konkurenceschopnost bude založena na inovačních schopnostech (včas rozeznat vznikající globální poptávku a adekvátně a včas umět na nové trendy reagovat)  Úspěšné ekonomiky budou ty, které budou mít inovační a internacionalizované firmy a pro jejich vznik a působení vytvoří potřebné podmínky  Proto byla zpracována MPO Analýza konkurenceschopnosti České republiky. 25


Základní doporučení MPO pro směřování Strategie konkurenceschopnosti ČR


Odkud

Kam

 Vysoká administrativní zátěž pro podnikatele

 Zjednodušit procedurální náročnost podnikání  Lepší využití prostředků elektronické komunikace  Zavést pro podnikatele tzv. dny právní účinnosti

27


Odkud

Kam

 Závislost sektorová (např. automobilový průmysl)

 Inovace Zdroje nových příležitostí

 Fungující flexibilní systém podpory prioritních sektorů  Modernizace průmyslu Změna průmyslové struktury

28


Odkud

Kam  Kvalifikovaná pracovní síla

 Výrobky se střední přidanou hodnotou

Zlepšení koordinace mezi veřejným sektorem, zaměstnavateli a regionálními partnery

 Operační program Podnikání a inovace  Mobilizace venture kapitálu Příprava nového podporu inovací

29

fondu

na


Odkud

Kam

 Závislost teritoriální (Německo/ EU)

 Najít vhodný model odhadu budoucí poptávky/foresighting  Snížení závislosti, nové produktové /exportní portfolio

30


Odkud

Kam

 Intuitivních (izolovaných) sektorových politik a strategií

 K formulování dlouhodobé vize rozvoje ČR – Strategie konkurenceschopnosti  K akceleraci reforem a využití synergií koordinovaných resortních a sektorových politik 31


Děkujeme za pozornost a těšíme se na vaše otázky


Konkurenceschopnost České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu

Recommend Documents