HEZR PROJEKT HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ VÝSLEDKY 7. KOLA

PROJEKT HEZR 2010

HEZR PROJEKT HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ VÝSLEDKY 7. KOLA

Listopad 2010

Partner projektu:

Obecně prospěšná společnost České zdravotnické fórum, zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností Městského soudu v Praze, oddíl O, vložka 538

Dělnická 12 170 00 Praha 7

http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Výsledky 7. kola projektu HEZR (Projekt hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví) Sedmého kola projektu HEZR se zúčastnilo 55 hodnotitele (ekonomové, analytici, právníci, sociologové, lékaři, porodní asistentky, odborní žurnalisté, podnikatelé, manažeři, zástupci stavovských organizací, neziskových organizací, odborů a akademické obce). K hodnocení jsme expertům předložili vybraná vládní opatření, které byly představeny v období srpen - říjen 2010 a ovlivní zdravotnictví v nejbližším období: Jedná se o tato vládní opatření: 1. 2. 3. 4. 5.

Zkrácení doby pobytu v nemocnici Rozhodčí soudy ve zdravotnictví začínají svou činnost Omezení špičkové zdravotní péče Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Zvýšení odvodů zdravotního pojištění pro živnostníky a pro lidi žijící z pronájmů a kapitálových investic 6. Porodní domy musí mít vybavení jako porodnice 7. Snížení počtu diagnóz, na které se vztahují plně hrazené lázně

Jednotlivá opatření jsou členy hodnotícího panelu HEZR hodnoceni v kategoriích: • míra souhlasu s opatřením

• důležitost opatření pro společnost

• komentář k danému opatření



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Míra souhlasu s opatřením (-3, +3) Míra souhlasu vyjadřuje názor člena hodnotícího panelu (dále jen HP) na kvalitu, resp. jím očekávaný efekt navrhovaného nebo přijatého opatření, který může být od deklarovaného cíle odlišný. 0 žádný přínos, status quo

Stupnice:

- 3 absolutní nesouhlas

+1 souhlas se značnými výhradami

- 2 značný nesouhlas

+2 souhlas s mírnými výhradami

- 1 mírný nesouhlas

+3 absolutní souhlas

Důležitost opatření pro společnost (%)

Hodnotí se míra společenské důležitosti opatření, resp. oblasti, na kterou bude mít dopad. Čím je procentuální hodnota vyšší tím je opatření důležitější pro společnost, tím má na ní větší dopad. Komentáře hodnotícího panelu k opatřením

Členové HP mohou svými komentáři zdůvodnit své hodnocení, vyjádřit se k jednotlivým opatřením a poukázat na jejich negativa či pozitiva. HEZR Rating HEZR Rating opatření

Představuje součin průměrné míry souhlasu a průměrného koeficientu důležitost, které vycházejí z databáze údajů získaných od členů HP. Opatření s nejvyšším ratingem má podle HP největší přínos pro rozvoj země z hodnocených opatření. Opatření získávají rating ve škále od -300 do + 300.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Obsah vybraných vládních opatření navržených v období srpen - říjen 2010



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

1.Zkrácení doby pobytu v nemocnici Primární zdroj: Návrh ministra zdravotnictví ČR Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR Záměr opatření:

• Snížit náklady na léčbu zkrácením doby hospitalizace.

Obsah opatření:

• Snaha více rozšířit jednodenní chirurgii, která je levnější. • Motivovat pacienty, aby vytvářeli tlak na lékaře, aby je propouštěli dříve do domácího ošetření.

Hlasy proponentů v médiích: • • • •

Pacient je doma ve větší pohodě. Pacient se nenakazí běžnými nemocničními nákazami. Doba pokročila, mnoho zákroků se již dneska dá provádět ambulantně. Hospitalizace trvá v Česku v průměru o 1,5 dne déle než-li je průměr v EU.

Hlasy oponentů v médiích:

• Riziko pozdě zachycených pooperačních komplikací. • O některé pacienty se v prvních dnech po operaci nemá kdo postarat a sami to nezvládnou.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

2.Rozhodčí soudy ve zdravotnictví začínají svou činnost Primární zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Stav opatření v procesu: v listopadu by mohly proběhnout první soudy.

Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Hospodářská komora ČR a České zdravotnické fórum Záměr opatření:

• Fungování rozhodčích soudů ve zdravotnictví. • Vnést do systému českého zdravotnictví reálnou možnost domoci se vlastních práv a získat náležitou péči, která pojištěncům dle zákona náleží.

Obsah opatření:

• Pokud se pacient nedomůže nápravy stížností, nebude se už muset jako dříve procházet zdlouhavým soudním řízením, ale bude mít možnost domoci se práva u soudu rozhodčího. • Přistoupit k rozhodčímu řízení bude dobrovolné. K tomu, aby to pro pojišťovny či nemocnice bylo povinné, by byla potřeba změna zákona, což není na pořadu dne. • O sporech pacientů s nemocnicemi a pojišťovnami budou rozhodovat speciálně vyškolení rozhodci. Náročným kurzem prošlo zatím osmnáct lidí, výhledově by jich mohlo být více. • Cena rozhodčího soudu bude 800 Kč + 3 procenta z částky, o kterou se pacient soudí. Zbytek nákladů by mělo platit ministerstvo zdravotnictví.

Hlasy proponentů v médiích:

• Možnost domoci se práva v rozumném časovém horizontu. • Účinná alternativa k nepružným a finančně nákladným soudním sporům. • Rozhodčí soudy reflektují nárůst stížností pacientů.

Hlasy oponentů v médiích: • • • •

Nemá význam, dokud nejsou zavedeny standardy zdr. péče Riziko nadužívání systému (viz USA, možnost „utopit“ se v žalobách) Bude více záležet na složení soudu než na tom, na čí straně je právo. Neznám případ, který by se nedal vyřešit jiným způsobem než - li u rozhodčího soudu.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

3.Omezení špičkové zdravotní péče (např. omezení vstupu nových technologií do zdravotnictví) Primární zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR Záměr opatření:

• koordinovat vstup nových technologií tak, aby nebyly hrazeny mnohamilionové částky za roboty, které nepřinášejí lepší výsledky. • Úspora prostředků ve zdravotnictví.

Obsah opatření:

• Omezení těch nejdražších a nejmodernějších technologií a postupů do českého zdravotnictví. • Zaměřit se na alternativní zdravotnické postupy, které jsou levnější a zároveň poskytnou srovnatelnou péči.


• Nejlepší péči si nemohou dovolit hradit z veřejného pojištění ani nejbohatší státy. • Nedá se nic jiného dělat, český zdravotnický systém na to v současné době nemá prostředky. • Existují alternativní postupy, nemusí se léčit vždy těmi nejdražšími přístroji, metodami…


• Je to v rozporu s ústavou. • Více peněz utíká jinde než nákupem drahých přístrojů – např. drahá auta a honosné paláce zdravotních pojišťoven……. Pokud se bude lépe hospodařit v pojišťovnách, nebude potřeba sahat k těmto opatřením. • Bude se déle čekat na operace. Může to ohrozit některé pacienty.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

4.Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Primární zdroj: Novela zákona č. 96/2004 Sb.

Stav opatření v procesu: Novela je předložena PSP ČR

Navrhovatel: Poslanecký návrh a Česká asociace sester Záměr opatření:

• Zvýšit kompetence všeobecných sester, porodních asistentek a ostatních nelékařských povolání. • Lepší podmínky by měly do oboru přivézt další zájemce/zájemkyně. • Zamezit odlivu sester do zahraničí a do jiných profesí.

Obsah opatření:

• Novela zlepší postavení sester tím, že legalizuje současný stav, kdy sestry při péči o pacienty konají řadu odborných činností, zdravotní pojišťovny je ale platí jen v případě, že jsou vykázány na lékaře. Nově by je platily i za sestry. • Oproti původním záměrům zákonodárců převést specializační vzdělávání sester na vysoké školy ponechává novela studium všeobecných sester také na vyšších odborných školách. • Registrační období se prodlouží ze šesti na deset let. Zjednoduší se proces registrace a sníží se poplatek za registraci z 500 Kč na 100 Kč. Bez registrace může sestra samostatně pracovat jen pod odborným dohledem. • Z 80.000 sester jich má registraci zhruba 45.000, většině vyprší původní šestiletá lhůta příští rok. Registr není schopen zvládnout v krátké době takový nápor nových registrací.


• Legalizuje se to, co stejně již v praxi běžně fungovalo (odborné činnosti se mohly vykazovat pouze na lékaře, ale dělaly je stejně sestry) • Zvýší se prestiž nelékařských povolání.


• Sestry budou stejně odcházet, protože novela neřeší finanční podhodnocení této profese.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

5.Zvýšení odvodů zdravotního pojištění pro živnostníky a pro lidi žijící z pronájmů a kapitálových investic Primární zdroj: Návrh ministra zdravotnictví ČR Záměr opatření:

• Sjednotit odvody podnikatelů a živnostníků, tak aby se změnil dnešní stav, kdy OSVČ odvádějí na zdravotním pojištění asi jen polovinu toho co zaměstnanci.

Obsah opatření:

• Zvýšení odvodů na zdravotní pojištění pro živnostníky a lidi žijící z pronájmů či kapitálových investic. • Povinnost platit zdravotní pojištění i z dohod o provedení práce.


• Zdravotnictví tyto peníze nutně potřebuje. • Je potřeba, aby na zaměstnancích nebyla vyšší zátěž, co se týče odvodů na zdravotní pojištění než u živnostníků.


• Ještě více to zhorší situaci živnostníků. • Nelze srovnávat částku odvedenou na zdravotní pojištění živnostníky a zaměstnanci. Živnostníci mají mnohem více starostí a žádné zaměstnanecké výhody – odstupné, ochrana zaměstnance……. • V době ekonomické krize a při současné míře nezaměstnanosti je hloupost ještě živnostníkům stěžovat život. • Pokud se bude zdravotní a sociální pojištění platit z dohod o provedení práce, zájem o tuto formu zaměstnání klesne a část se přesune do šedé ekonomiky. • Dotklo by se např. studentů, za které už tak platí zdravotní pojištění stát – proto je to nesmyslné.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

6.Porodní domy musí mít vybavení jako porodnice Primární zdroj: Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR

Stav opatření v procesu: Platnost vyhlášky od září 2010 Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR Záměr opatření:

• Zvýšit bezpečnost domácích porodů a porodů v porodních domech

Obsah opatření:

• Zpřísnění podmínek pro práci porodních asistentek v porodních domech. • Porodním domům vyhláška ukládá, aby koupily stejné vybavení, jako mají porodnice. • Dle MZ ČR vyhláška neplatí pro domácí porody. Týká se jen „pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny porody“. To je třeba porodní dům.


• Tyto přístroje jsou nezbytné k rozpoznání komplikací při porodu a záchranu matky a dítěte. • Bezpečnost pro matku a dítě je primární záležitostí. • Vybavení je povinné pro porody v porodních domech, nikoli pro porody doma


• Tyto přístroje jsou zbytečné a je to ohromná finanční zátěž. • Tyto přístroje jsou potřeba jen u komplikovaných porodů a ty stejně nevedou asistentky – v případě podezření na jakoukoliv komplikaci jsou tyto ženy odesílány do porodnic. • Vysoká cena tohoto povinného vybavení zřejmě způsobí konec porodních asistentek v této zemi. • Vyhláška je nejasně napsaná a dá se různě interpretovat. To, že se nevztahuje na porody doma z ní vůbec jasně nevyplývá. • Důsledkem bude, že ženy budou častěji rodit samy doma bez odborné pomoci. • Je to zbytečná a finančně náročná zátěž pro porodní asistentky • Porodní asistentka toto vybavení nepotřebuje - není tu od toho, aby léčila.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

7.Snížení počtu diagnóz, na které se vztahují plně hrazené lázně Primární zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Stav opatření v procesu: Návrh ministerstva zdravotnictví, kompletní návrh bude hotov během roku 2011. Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR Záměr opatření:

• Zdravotní pojišťovny přestanou hradit náklady za lázeňský pobyt po řadě diagnóz (např. po operaci žlučníku), kde v současné době platí nejen léčbu, ale i pobyt a stravu.

Obsah opatření:

• Vyhláška, která stanovuje diagnózy, u nichž mají pacienti na komplexní lázeňskou léčbu nárok, platí od roku 1997. S ohledem na pokroky v medicíně je proto třeba diagnózy přehodnotit • U preventivních a rehabilitačních pobytů si budou pacienti platit minimálně ubytování a stravu, zvažuje se i varianta, že si budou platit vše.


• Dnes už není nutné, aby zdravotní pojišťovny proplácely vše. Pro mnoho lidí je to spíše příjemná dovolená. • Je potřeba omezit i počet absolvovaných lázeňských pobytů se stejnou diagnózou. • Stát nemá prostředky na to, aby v těchto případech mohl platit zejména stravu a pobyt – měl by platit maximálně léčebnou péči.


• Lázně přijdou o pacienty, tedy i o peníze. • Mnoho lidí, kteří by lázně potřebovali, si je nebudou moci dovolit.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Výsledky 7. kola



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Míra souhlasu s opatřením

Míra souhlasu s opatřením (-3, +3) Míra souhlasu vyjadřuje názor hodnotitele na kvalitu, resp. jím očekávaný efekt navrhovaného nebo přijatého opatření, který může být od deklarovaného cíle odlišný.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Důležitosti opatření pro společnost (0 - 100%)

Důležitost opatření pro společnost (%)

Hodnotí se míra společenské důležitosti opatření, resp. oblasti, na kterou bude mít dopad. Čím je procentuální hodnota vyšší tím je opatření důležitější pro společnost, tím má na ni větší dopad.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

HEZR Rating (-300, + 300) Rating HEZR představuje součin průměrné míry souhlasu a průměrného koeficientu důležitosti, které vycházejí z databáze údajů získaných od expertů HEZR.

Opatření s nejvyšším ratingem má z hodnocených opatření podle HP HEZR největší přínos pro rozvoj země.

+ 300 nejpřínosnější opatření, -300 nejškodlivější opatření

HEZR - hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví

rok 2010

přínos opatření pro rozvoj země

RATING

Zkrácení doby pobytu v nemocnici Novela zákona o nelékařských zdr. povoláních Snížení počtu diagnóz, na které se vztahují plně hrazené lázně Porodní domy musí mít vybavení jako porodnice Rozhodčí soudy začínají svou činnost Zvýšení odvodů zdravotního pojištění pro živnostníky Omezení špičkové zdravotní péče



92 87 37 18 14 6 -9

http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

HEZR Rating jednotlivých kol

Vyjadřuje průměrnou hodnotu všech vybraných a hodnocených opatření v jednotlivých kolech.

HEZR Rating jednotlivých kol

2009-2010 RATING

Průměrná hodnota všech hodnocených opatření v jednotlivých kolech

1. kolo 2. kolo 3. kolo 4. kolo 5. kolo 6. kolo 7. kolo

+ 300 nejpřínosnější hodnotící kolo, -300 nejškodlivější hodnotící kolo



88,08 34,17 zrušeno -26,47 9,5 49,2 35

http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Komentáře hodnotitelů: 1.

Zkrácení doby pobytu v nemocnici.

Jan Mertl: Zkracování doby pobytu v nemocnici je obecně žádoucí trend, asi málokdo je v nemocnici rád. Je však nutno připomenout, že toto zkracování je motivováno především ekonomicky; pobyt v nemocnici je obecně nákladný a to především díky nákladům na lidské zdroje a přístrojové vybavení. Proto je nutno na „lékárnických vahách“ hodnotit přínosy a efekty takového zkracování. Navíc, řada komplikací se projevuje jen v malém procentu případů, tj. je nutno dbát, aby se nestalo to, že díky zkrácení pobytu v nemocnici třeba jen mírně naroste procento komplikací z tohoto titulu, s tím, že vzhledem k četnosti výskytu si toho „nemusíme všimnout“. Neméně důležité je také důsledné navázání následné a domácí péče. V tom má zatím české zdravotnictví značné rezervy. Tudíž ne nutno opatření posuzovat komplexně: nikoli jen jako izolované efektivnostní snížení délky hospitalizace, ale taky se zamýšlet nad tím, co s pacientem v systému bude dál. Pavel Kubů: Je nezbytné začít s transformací způsobu poskytování péče s intenzivnějším zapojením komunitní a domácí péče, aby se české zdravotnictví dokázalo v budoucnu vyrovnat s nezvratným trendem stárnutí populace a bylo schopno uspokojit skokový nárůst poptávky po zdravotní péči očekávaný v polovině 21. století. Přesun péče z nemocnic do domácího prostředí pacienta zároveň poskytuje pacientovi vyšší komfort rekonvalescence a snižuje stresovou zátěž spojenou s pobytem v sebelepší nemocnici. Juraj Nemec: Nespochybniteľnou pozitívnou stránkou je posun od klasických hospitalizácií k jednodňovej chirurgii. Existuje dostatok štúdií, ktoré potvrdzujú, že mnohé výkony sa rovnako bezpečne, ale podstatne efektívnejšie (z pohľadu pacienta najmä možnosť byť skôr doma a nestresovať sa v nemocnici, z pohľadu zdravotníctva najmä nižšie náklady) dajú realizovať bez hospitalizácie, prípadne s jedným dňom hospitalizácie. Určitým problémom môže byť snaha motivovať pacientov, aby sami žiadali skrátenie doby hospitalizácie, toto nevidím jednoznačne. Veľká časť lekárov nemá potrebné komunikačné schopnosti a ani nepovažuje pacienta za partnera (jeden z kľúčových momentov kvality českého aj slovenského zdravotníctva). Navyše, nie každý pacient má podmienky na domácu post-operačnú starostlivosť, ktorej finančné aspekty by sa museli paralelne obratom riešiť. Obecně prospěšná společnost České zdravotnické fórum, zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností Městského soudu v Praze, oddíl O, vložka 538


http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Vladimír Dvořák: Jednoznačně pozitivní záměr, zcela v souladu s celosvětovým trendem. Bez výrazné redukce počtu lůžkových zařízení, jejichž síť je u nás předimenzovaná, nemá tato idea velké šance uspořit finanční prostředky. Petr Kříž: Mezinárodní srovnání je přesvědčující, lékař by však měl vždy vzít v úvahu, do jakého prostředí se bude pacient vracet. Ivana Kořínková: S opatřením souhlasím, bude ale vyžadovat zodpovědné posouzení sociální situace pacienta a mělo by být provázeno rozšířením možností a dostupností domácí ošetřovatelské péče. Alena Kuldová: Pacient musí být informován o možných pooperačních zákrocích. Oldřich Haičman: Mnoho diagnóz lze doléčit v domácím prostředí, je nutné rozšíření dostupnost domácí péče a rozšířit kompetence nelékařských profesí – zdravotních sester – viz níže. Karel Erben: Opatření by nemělo mít paušální platnost a nemělo by se uplatňovat u osob, které potřebují alespoň přechodně pomoc druhých a doma by jim ji neměl kdo poskytnout. Radka Víchová: Souhlasím, pacienti se dle výzkumů rychleji uzdravují v domácím prostředí než - li ve sterilním prostředí nemocnice. Karel Rýdl: Souhlasím, pokud bude zajištěna když nelze vyloučit nenadálé po operační jevy).

zdravotní stabilita pacienta (i

Ivan Malý: Nemohu hodnotit, podrobnosti návrhu mi nejsou známy a ze zaslané rešerše nelze vycházet. Snaha není obsahem opatření. Obecně platí, že jednodenní chirurgie může být levnější, ale i dražší, nicméně rolí ministerstva by podle mého názoru mělo spíše být, aby podporovalo systémová řešení. Což v tomto případě znamená, aby dialog mezi plátcem a poskytovatelem vedl k racionálním volbám ve vztahu k efektivnosti poskytované péče.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Josef Jelínek: Nutné opatření, které jde stejným směrem, jako celé evropské zdravotnictví. Jedno z rychle použitelných úsporných opatření ke snížení očekávaného deficitu veřejného zdravotního pojištění v roce 2011. Je jen třeba citlivě aplikovat u osob, u kterých by brzké propuštění do domácí péče – tam kde není, na příklad u osamělých osob, žádná k dispozici – mohlo zkomplikovat doléčení pacienta a ohrozit jeho zdraví. Milan Žák: Naprosto nejlepší možná varianta. Svědčí o tom i hlasy oponentů – jsou slabší. Josef Mrázek: Jde o bezpečnost pacienta a riziko komplikací. To musí zvážit lékař a navádět pacienty, aby na lékaře naléhali, je nezodpovědné. Sami lékaři musí v rámci vývoje oboru hledat únosnou míru rizika, oni odpovídají a není správné je k něčemu nutit. Dost na tom, že předčasně odejdou ti pacienti, kteří nemají na poplatky. Zdeněk Kolář: Souhlas, pokud bude probíhat odpovědná selekce pacientů, u kterých je toto opatření možné, protože mají zajištěnou domácí péči. Vojtěch Krebs: Nutný diferencovaný přístup k pacientům, posoudit jejich rodinné poměry. Ivana Königsmarková: Současně se zkrácením doby hospitalizace je třeba zajistit plošně dostupnou následnou péči v domácnosti domácí zdravotní péčí a porodními asistentkami. Adriana Liptáková: S opatrením sa stopercentne stotožňujem.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

2.

Rozhodčí soudy ve zdravotnictví začínají svou činnost.

Ivan Malý: Sporům a nedorozuměním nelze zabránit. Snížení transakčních nákladů na jejich řešení je žádoucím opatřením. Výhrady mám k definování ceny a k úhradě nákladů státem. Jan Mertl: Toto opatření je nejednoznačné. Je otázka, zda rozhodčí soud garantuje stejnou míru prozkoumání právní odpovědnosti jako soud klasický. Pokud ne, je to problém: pokud už se někdo rozhodne řešit otázky zdravotní péče formou právního sporu, mělo by to být provedeno „se vším všudy“. Jinak to může fungovat spíš jako pobídka k pseudoformálnímu řešení vztahů mezi pacientem a zdravotnickým zařízením, zvyšující jejich četnost. Problém odpovědnosti za léčbu je velmi komplikovaný, při extrémní aplikaci dokonce může pacientovi uškodit, protože lékaři se budou bát rozumné míry rizika s poukazem na to, že poté nebudou schopni ji u případného soudu obhájit. Přitom medicína je obecně na rozkládání rizika apod. postavena: téměř každý zákrok má nějaké možné komplikace atd. Na druhé straně samozřejmě je nutno postihovat zanedbání léčby či evidentní profesní selhání: k tomu by ale podle mého názoru mohly stačit i klasická soudní řízení. Problém je tedy s onou „šedou zónou“, tedy řešení běžných nejednoznačných případů, rozhodčí soudy k tomu mohou přispět, ale taky uškodit – hodně závisí na konkrétní praxi. Pokud by rozhodčí soudy byly spíše platformou, kde by se věci poctivě prozkoumaly, třeba i vysvětlily (řada věcí pramení z nedorozumění) a rozhodly, pak asi ano, pokud se stanou polem právních bitev, pak asi ne. Karel Erben: Rozhodčí soudy mohou být institucí, která alespoň zčásti zmírní nerovnováhu mezi postavením lékaře a pacienta ve zdravotnictví. Mohou být vhodné jednak pro řešení případů, kdy lékař nenavrhne pro pacienta optimální postup z toho důvodu, že je jinak motivován jiným motivačním zdrojem. Kupříkladu předepíše pacientovi méně vhodný lék jen proto, že mu za to dealer navrhne vyšší provizi. V jiném případě by rozhodčí soudy měly v obecné poloze poskytnout pacientům možnost, aby se dovolávali účinnějšího léčebného postupu, který pro péči o zdraví neznamená výrazně vyšší úhradu, ale je co do výsledku efektivnější, než obvykle používané léčebné postupy. Konkrétně půjde o prevenci a léčení civilizačních chorob s využitím poznatků o příčině vzniku těchto onemocnění. Zdeněk Kolář: Pokud neexistují standardy zdravotní péče a není změněna legislativa, má opatření minimální impakt. Obecně prospěšná společnost České zdravotnické fórum, zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností Městského soudu v Praze, oddíl O, vložka 538


http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Josef Mrázek: Výsledek rozhodování je dán složením rozhodčích a na jejich určení má pacient nejmenší vliv, takže asi prohraje a nebude mít možnost se obrátit následně na soud. Ztratí přitom 800 Kč a tři procenta částky, kterou chtěl vymáhat. Mnohem vhodnější je pokus o mimosoudní vyrovnání, to je také rychlé a má to lepší šanci, a při neúspěchu podat žalobu. Ivana Kořínková: Domnívám se, že rozhodčí soudy by mohly opravdu fungovat jako vhodná alternativa k soudům. Měl by se ale udržet trvalý důraz na kvalitu rozhodců. Oldřich Haičman: Rozhodčí soudy nemají zatím takové postavení jako klasické soudní řízení, mnohdy se stává, že smírčí soudy zastupují neodborníci, kterým jde především o obchod, než o spravedlivé vyřešení sporu Vojtěch Krebs: Jsou jistě důležitější opatření, která je nutno udělat Radka Víchová: Prostor pro rozhodčí řízení vznikne až po stanovení standardu a nadstandardu zdr. péče. V současné době pro ně, ale prostor moc nevidím. Milan Žák: Nejsem si jist, zda specifické české institucionální prostředí je na tento krok připraveno. Josef Jelínek: Tak, jak přibývá stížností na kvalitu zdravotní péče a soudních sporů mezi pacienty a zdravotnickými zařízeními v souvislosti s poskytnutou zdravotní péčí, bude pro pacienty i pro zdravotnická zařízení rychlejší, levnější a věřím, že i na lepší odborné úrovni řešení těchto sporů mimo zdlouhavě a často nepochopitelně rozhodující české soudy. Petr Kříž: Pokud to povede ke zjednodušení spravedlnosti a budou o sporech rozhodovat školení a specializovaní rozhodci, není důvod návrh nepodpořit.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Juraj Nemec: Prikláňam sa k oponentom, ktorí upozorňujú na skutočnosť, že najprv musia byť k dispozícii štandardy a až potom sa dá niečo ďalej riešiť. Predčasné zavedenie takého inštitútu v krajine, kde súdna moc nie vždy efektívne garantuje zákonnosť a bez vhodného právneho rámca je značne riskantné. Na druhej strane, práva pacientov je potrebné posilňovať. Karel Rýdl: Myslím, že by se měla řešit otázka hlavně důvěry mezi pacientem a lékařem, aby nenastaly jevy, kdy si pacient chce za každou cenu něco vysoudit. Vladimír Dvořák: Souhlasím spíše s argumenty oponentů. V kontextu ostatních problémů zdravotnictví v ČR jde o marginálii. Ivana Königsmarková: Pokud nemá pojišťovna nebo zdravotnické zařízení povinnost přistoupit k rozhodčímu řízení nepředpokládám větší přínos. Adriana Liptáková: Na Slovensku funguje od roku 2004 Úrad pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou. Je to nezávislá odborná inštitúcia, ktorá rieši sťažnosti pacientov. Je vhodnejšou formou ako navrhované rozhodcovské súdy.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

3.

Omezení špičkové zdravotní péče.

Pavel Kubů: Medicinalizace lidského života je aktuálně jedním ze zásadních problémů trvale udržitelného rozvoje zdravotnictví. Budeme-li i nadále dávat přednost technologiím před kvalitními a spokojenými zdravotníky, kteří léčí pacienta jak v rovině fyzické tak psychické i sociální, zjistíme velmi brzy, že sebelepší CT, NMR či operační robot „na každém rohu“ nám k lepší úrovni zdravotního stavu populace nepomohou. Jan Mertl: Zde se jedná o trvalý problém, akcelerovaný v posledních letech rychlým růstem možností medicíny. Jediné, co na to funguje, je poctivá costbenefit nebo cost-utility analýza. Je jasné, že lékaři chtějí léčit moderně a pacienti se chtějí léčit moderně, ale na druhé straně to musí být ufinancovatelné a přinášet skutečné užitky: celá řada moderních metod je krásná, ale nemusí přinášet specifický benefit oproti starším metodám. Důležité je také zajistit rovnoměrnou distribuci léčebných metod v rámci zdravotnictví: tedy aby se dostaly ke správným indikacím. Doplácení ze soukromých zdrojů za nadstandardní metody je žádoucí, stimuluje rozvoj moderní medicíny; musí však být zajištěno, že ti, kdo se pro soukromé výdaje nerozhodnou, nebudou poškozeni na zdraví nebo aplikací druhořadé medicíny „pro chudé“. Zdeněk Kolář: Může to sice ohrozit některé pacienty, ale naše zdravotnictví na to skutečně nemá. Ivana Kořínková: Omezení vysokých nákladů investovaných do zdravotnické techniky a úspora prostředků v této oblasti mi připadá smysluplná, ale způsob řešení tímto opatřením mi připadá trochu alibistický. Domnívám se, že pozornost by měla být směrována více na rozhodovací systém a podporovat kvalifikaci směřující k adekvátní rozlišovací schopnosti a kompetenci osob za investice zodpovědných. Alena Kuldová: Špičková zdravotní péče musí zůstat v ČR jednoznačně. Jistá opatření k úsporám jsou žádoucí, ale ne na úkor rozvoje kvalifikovaných pracovníků. Karel Rýdl: Proč a kdo chce a na čí úkor regulovat pokrok? Kdopak nám to dělal v minulosti? Nezaváděli se polovodiče, protože se čekalo na vývoj celovodičů… Šetřit se dá na reprezentaci vlády, honosných autech …



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Milan Žák: Omlouvám se, ale na to nemám „usazený“ názor. Jen si myslím, že řešením je jen mezinárodní koordinace – například v rámci EU. Olga Kunertová: Rozumná pravidla pro spoluúčast konzumentů péče by bylo podle mého lepším řešením finančního problému našeho zdravotnictví. Vojtěch Krebs: Rozsah špičkové zdravotní péče je vždy omezen ,proto je nutná úhrada za tuto péči. Josef Mrázek: Administrativní nebo politické omezování rozvoje, účinnosti a kvality zdravotní péče je protiústavní a proti zákonům o lidských právech. Je podvod tvrdit, že jinak by náklady neúměrně rostly. Samozřejmě se zde musí říci, že zavádění nesmyslně drahých metod a léčiv, aniž by to přinášelo významné výsledky, není žádná špičková zdravotní péče. Musí být předmětem hodnocení odborníků, co ještě má význam pro pacienta udělat a kdo o daném problému neví dost, nemá právo stavět bariéry. Oldřich Haičman: Nemá význam brzdit přístup nových technologií do zdravotnictví, pokud povedou ke zvyšování kvality zdravotní péče, nicméně většinové zdravotnictví na přístupu nejmodernějších technologií nestojí. Adriana Liptáková: Akým spôsobom sa bude koordinovať vstup nových technológií? Na to väčšinou slúžia vo svete HTA agentúry. Súhlasím s tým, že skutočne niektoré špičkové prístroje znamenajú benefit iba pre minimálne percento chorých a v porovnaní s vynaloženými nákladmi je výsledný efekt neadekvátny. Kvôli tomu sa EK snaží vytvoriť európske siete excelentných centier tak, aby bolo využitie erudovaných odborníkov a prístrojového vybavenia maximálne účelné. Radka Víchová: V současné době úspor je hodně prostoru pro koordinaci nákupů speciálních drahých přístrojů. Musí se kupovat ale jen tam kde je dostatek pacientů aby se přístroj byl schopen časem zaplatit. Není v silách českého zdravotnictví hradit nákup přístrojů, které se využívají jen minimálně, to si nemůže dovolit ani zdravotnictví v Saudské Arábii. Josef Jelínek: Do reformy financování zdravotní péče je při očekávaném deficitu veřejného zdravotního pojištění vhodné uplatnit toto korektní opatření – raději než omezování standardní zdravotní péče nebo prodlužování lhůt na provedení



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

operací, které je možno odložit. Tj. není možno zvyšovat kvalitu zdravotní péče a zvyšovat její náklady, nejsou-li k dispozici dostatečné finanční prostředky ani na pokrytí nákladů zdravotní péče v současném rozsahu a současných léčebných standardech. Martin Kopecký: Nekoncepčními nákupy drahých přístrojů a nasmlouváním výkonů na tyto přístroje utíká z českého zdravotnictví zbytečně mnoho mld. Ať v ČR jsou i nejnovější technologie, ale pouze na špičkových pracovištích. Ivan Malý: Omezovat by se neměly nejdražší ale nejméně efektivní technologie. Hospodárnost je jen jedna ze složek. Juraj Nemec: Aj najvyspelejšie krajiny regulujú oblasť zdravotníckych technológií. Ocením preto každú vládu, ktorá si trúfne začať robiť v oblasti zdravotníckej techniky systémové opatrenia a prizná, že pri našom HDP proste nie je možné všetko a všade mať. Majú už všetky zdravotnícke zariadenia plne zmapované ekonomicko-zdravotné aspekty používania drahej techniky? Vladimír Dvořák: Racionální opatření. Jsou ale důvodné obavy, že ti, kteří budou o případné alokaci moderní techniky rozhodovat, nebudou nestranní. Pokud by šlo pouze o preferování přímo řízených zařízení, byl by to kontraproduktivní krok. Petr Kříž: Principiálně nutné a správné opatření, kardinální otázkou však je nalezení úrovně, kdy už je špičková péče nad možnosti systému. Systém by však měl v případech, kdy je drahá léčba skutečně lepší, umožnit financování z jiných zdrojů (pacient, sbírky apod.)



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Karel Erben: S výjimkou omezení obecného nasazování robotů ve všech případech, pro které byli vyvinuti, je opatření nepřiměřeným a zbytečným omezováním dostupnosti zdravotní péče. Na zbytečnost opatření je třeba poukázat proto, že zdravotnictví má obrovské finanční rezervy ve svém špatném přístupu k využití možností kauzálního léčení civilizačních chorob a k jejich prevenci v souladu s objevem příčiny jejich vzniku. Budí podiv, že Ministerstvo zdravotnictví odmítá jednat o podnětu využít tohoto objevu, když je spojen s upozorněním, že podle značně rozsáhlé a zcela věrohodné studie (na rozdíl od studií, o které MZ opírá své odmítání, a to již od nástupu MUDr. Julínka na post ministra) by přinesl snížení výskytu KVO o více než 60%. Takové snížení nemocnosti je spojeno se shodným snížením nákladů na vyšetřování a léčení nejen KVO, ale i dalších civilizačních chorob. O úsporách v řádu miliard se neodmítá jednat ani z úplné nevědomosti, pokud k tomu nemají odpovědní představitelé nějaký osobní utajovaný důvod.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

4.

Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních.

Karel Rýdl: V praxi se už to stejně děje. Myslet trochu perspektivně - do roku 2014 končí akreditace VOŠ a obnovovat se nebude. Petr Kříž: Racionální opatření uvádějící předpis do souladu s realitou a vyjadřující určité uznání nelehkým nelékařským povoláním. Juraj Nemec: Úloha sestier ako aj ďalších dotknutých kategórií sa v každom prípade za posledné obdobie zmenila. Na vývoj je potrebné reagovať. Na druhej strane, riešenie chýb (predĺženie registrácie lebo sa nezvládne) zákonom je nevhodné. Alena Kuldová: Profese zdravotní sestry je dlouhodobě podhodnocena. Pavel Kubů: Bez dostatku kvalifikovaných a motivovaných zdravotních sester a bratrů, kteří budou kvalitně pečovat o pacienty v nemocnicích či v domácí péči se neobejde žádné zdravotnictví, byť by disponovalo těmi nejlepšími lékaři, nejmodernějšími přístroji a nejdražšími léky. Oldřich Haičman: Posílení kompetence sester je důležitým faktorem pozitivně ovlivňujícím levnější druhy péče a to zejména péče domácí, fyzioterapie, apod… Karel Erben: Zákon je potřebný, ale chybí k němu jasný rozklad o zabezpečení finančních prostředků na odpovídající odměňování sester a proto ztrácí svoji cenu. Pokud by se zákon odvolával na to, že zdravotnictví posílí své mzdové prostředky mobilizací vnitřních rezerv, které má v nákladném a neúčinném léčení civilizačních chorob a nevyužití možnosti jejich prevence v souladu s objevem příčiny jejich vzniku, stoupla by jeho hodnota na cca 90%. Popsaná finanční rezerva je v řádu miliard a její využití by umožnilo zlepšení platů sester na úroveň, že by nejen přestaly odcházet a naopak, ty co odešly by se do zdravotnictví začaly vracet. Kromě toho by samozřejmě bylo možné zlepšit platy lékařů v bývalých okresních nemocnicích tak, že by se z míst primářů a jejich zástupců se opět stala atraktivní místa, o která by usilovali kvalitnější lékaři, než jací na nich jsou dnes. Obecně prospěšná společnost České zdravotnické fórum, zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností Městského soudu v Praze, oddíl O, vložka 538


http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Vladimír Dvořák: Potenciální zhoršení dosavadní úrovně poskytovaných služeb, bude-li možné některé výkony provádět bez supervize lékaře nebo bez jeho indikace. Ivana Kořínková: Plně souhlasím, novela je nutným opatřením řešícím podstatné a dlouhodobě známé problémy v nelékařských profesích. Zdeněk Kolář: Novela jde správným směrem. Vojtěch Krebs: Již dnes dělají zdravotní sestry a bratři řadu úkonů za lékaře, novela zákona je proto nutná. Josef Mrázek: Zákon na toto téma je jistě potřebný, ale nejsem si jist, zda jeho aktuální návrh je dost dobře připraven a prodiskutován ze všech hledisek, například po kompetenční a ekonomické stránce. Milan Žák: Jde o krok, který pojmenuje věci pravým jménem – takže OK. Olga Kunertová: Navíc je samozřejmě třeba něco udělat s podhodnocením sesterské práce. To dané opatření podle mě neřeší. Radka Víchová: Zdravotní sestry by si tento zákon zasloužili již před několika lety. Josef Jelínek: Věcně správné rozhodnutí, které právně čistým způsobem podloží status quo. Řešení kritické situace ale toto opatření nepřinese. Ivana Königsmarková: Současně s tímto opatřením je třeba všechny zdravotníky informovat o těchto změnách, především s ohledem na zodpovědnost každého jednotlivce v systému péče.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

5. Zvýšení odvodů zdravotního pojištění pro živnostníky a pro lidi žijící z pronájmů a kapitálových investic. Karel Rýdl: Nemám na to názor – PŘEMÝŠLÍM, CO JE VLASTNĚ SPRAVEDLIVÉ – POMĚROVÝ NEBO SOLIDÁRNÍ PŘÍSTUP. Pavel Kubů: Není důvod snižovat míru solidarity ve zdravotnictví u živnostníků jen pro to, že nejsou v zaměstnaneckém poměru. Nárok na čerpání kvalitní zdravotní péče mají OSVČ stejný jako zaměstnanci. Protože OSVČ mají a často plně využívají možnosti, které jim přináší daňová optimalizace, bylo by velmi správné počítat jejich zdravotní odvody z dosaženého obratu. Je velmi nespravedlivé a demotivující, když živnostník s obraty řádově vyššími než je příjem zaměstnance odvádí řádově nižší často pak minimální částku na zdravotním pojištění, přitom si v solidárním systému nárokuje stejné zdravotní služby jako zaměstnanec. Jan Mertl: V současné ekonomické situaci je to logické, je to logické i z pohledu spotřeby zdravotní péče, která není diferencována podle toho, kdo je plátcem pojistného, ale podle toho, jak moc je kdo nemocný. Je zřejmé, že snížení reálných odvodů na zdravotní (a sociální) pojištění bylo jedním ze stimulačních faktorů rozvoje OSVČ v devadesátých letech 20. století, ovšem tato potřeba již byla saturována. Je jasné, že to negativně ovlivní jejich hospodaření, nicméně to tak prostě je. Otázka zní také trochu jinak: zda budeme dále financovat veřejnou část zdravotnictví z pojistného v dnešní podobě, nebo zda bude transformováno na financování z daňových příjmů. Návrhy na zvýšení odvodů u příjmů z pronájmů apod. k tomu vlastně odkazují. Na druhé straně je vhodné zabránit tomu, aby se výše veřejných výdajů do zdravotnictví stala předmětem ještě většího politického boje jejich zahrnutím do obecných veřejných výdajů: separace odvodů na zdravotnictví do zvláštního fondu (či fondů) veřejného zdravotního pojištění je jedním ze stabilizačních faktorů omezujících trvalé diskuse a manipulaci s prostředky určenými pro zdravotnictví, např. v době krizí (tendence politiků „sahat“ na shromážděné účelové prostředky je velká). Tj. specifické „omašličkování“ peněz jdoucích na zdravotnictví je vhodné i nadále zachovat. Adriana Liptáková: V konečnom dôsledku za každého platí zdravotá poisťovňa a lekár nediferencuje, či je pacient živnostník alebo zamestnanec. Oldřich Haičman: Na jedné straně je potřeba nastavit všem stejné podmínky odvodů na straně druhé jsou některé názory oponentů opodstatněné, zejména, že to může omezit rozvoj malých živnostníků



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Vladimír Dvořák: Zcela se ztotožňuji s hlasy oponentů. Pokud je záměrem zvýšit nezaměstnanost a snížit počet OSVČ, jde o krok správným směrem. Ivana Kořínková: Sjednocení odvodů považuji za adekvátní krok, určité pochybnosti mám kolem odvodů z DPP vyplatí se přece jen určitá administrativní zátěž s tím spojená? Josef Jelínek: Méně vhodný okamžik pro plošné zavádění takového opatření nežli v době, kdy vrcholí současná hospodářská krize, si neumím představit. Podle mého názoru by bylo mnohem vhodnější umožnit těm OSVČ, které by o to měly zájem, přestup do paralelně fungujícího soukromého zdravotního pojištění, kde by si mohly podle svých finančních možností zvolit kvalitu hrazené zdravotní péče a s tím související výši pojistného. Nutit významnou část OSVČ, která ve zhoršených ekonomických podmínkách bojuje a bude bojovat o prosté přežití, k tomu, aby platily výrazně více do solidárního systému, by bylo nešťastné rozhodnutí. Věřím, že ho vláda nepodpoří. Zdeněk Kolář: Osoby OSVČ jsou stejnými pacienty jako ostatní a náklady na jejich léčbu jsou stejné. Není proto důvod, při současné krizové finanční situaci českého zdravotnictví, tyto osoby zvýhodňovat. Vojtěch Krebs: I přes negativní komentáře /likvidují se tím živnostníci apod./je nutno opatření prosadit, OSVČ podporovat jinak, než úlevami v sociálním a zdravotním pojištění. Josef Mrázek: Jde o napravení chyby staré 18 let, která diskriminuje zaměstnance na základě neregulérního protiústavního politického rozhodnutí, které používá peněz patřících do fondů veřejného zdravotního pojištění jako dotaci pro určitou část obyvatelstva. Olga Kunertová: Živnostníci jsou u nás v podstatě utiskovanou menšinou. Bylo by záhodno udělat něco pro změnu legislativy směrem k vyrovnání práv a povinností živnostníků se zaměstnanci spíše než naopak. Radka Víchová: Živnostníci by měli určitě platit zdravotní a sociální pojištění ve stejné výši jako zaměstnanci. Kreativní účetnictví jim umožňuje neuvěřitelné odpočty, které z řady z nich dělá nízko příjmové občany. Pravda je ale úplně jiná. Ale zdravotnictví se tímto určitě nezbaví nedostatku finančních prostředků.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Karel Erben: Za dnešní ekonomické situace není možné živnostníky zatížit jakýmikoli dalšími finančními odvody. Navíc by šlo o zbytečné finanční zatížení vyměřené jen proto, aby se na řešení ekonomických problémů zdravotnictví nemusely podílet subjekty, které ve zdravotnictví podnikají. Provedením opatření, která jsou alespoň minimálně rozvedena v předchozích dvou bodech (čísla 3 a 4) se ve zdravotnictví ušetří tolik prostředků, že další zatížení jakýchkoli sociálních skupin odvody ve prospěch zdravotnictví je zcela zbytečné. Juraj Nemec: Argument, že nejaká skupina platí menej nepostačuje. Zdravotné poistenie je založené na princípe solidarity bohatých s chudobnými a preto je potrebné preukázať, že dochádza k porušenie princípu horizontálnej spravodlivosti (zjednodušene rovnaký príjme = rovnaká daň). Druhým protiargumentom je problém transakčných nákladov. Jedným z daňových princípov je aj jednoduchosť a nízke náklady výberu – čím väčšie detaily a informácie naviac, tým horšie. Vybrať korunu pri nákladoch 70 halierov sa nepovažuje za efektívne. Tretím problémovým okruhom sú makroekonomické súvislosti – dopady zmien na ponuku práce a flexibilitu pracovného trhu. Zdravotníctvo potrebuje peniaze, ale nie za každú cenu a nie len zvyšovaním daní, vidím efektívnejšie cesty. Petr Kříž: Každý se nějak živí a po zavedení stropů zdravotního pojištění není důvod, proč by měl jeden způsob obživy vést k jiné výši zdravotního pojištění než jiný (Beze stropů by byl neomezený výběr procent pojistného od úspěšných podnikatelů nemorální.) Otázkou je řešení souběhů např. u studentů a řádná kalkulace přínosů a nákladů u dohod o provedení práce. Systém by však měl řešit „zastropování“ u zaměstnavatele, aby při změně zaměstnání během roku nezačínal nový zaměstnavatel počítat strop znovu od nuly. Ideální by bylo považovat veškeré platby za hrazené zaměstnancem a příslušným způsobem zvednout hrubé mzdy, aby dopad byl neutrální. Milan Žák: Dopady nesystémových opatření jsou vždy tragičtější než možné přínosy – absolutní nesmysl.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

6.

Porodní domy musí mít vybavení jako porodnice.

Karel Rýdl: Lidé by měli mít na výběr za cenu, že minimální kvalita standardu a bezpečnost je zajištěna, maximum komfortu je jiná věc. Milan Žák: Nedokážu formulovat vlastní názor, ale hlasy oponentů jsou mi bližší – hlavně ten o nejasnosti vyhlášky. Což má obecnější dopad: musíme opravdu produkovat legislativní zmetky ? Jan Mertl: Ano, je ovšem otázka, zda mají extra porodní domy smysl, zda by nestačilo, kdyby docházelo k rozvoji normálních porodnic. Vojtěch Krebs: Ženy mají rodit v porodnicích, které jsou již na to dostatečně vybaveny a umožňují individuální přístup. Oldřich Haičman: Dle mého názoru není potřeba vybavovat ostatní porodnická zařízení specializovanými přístroji, pro komplikované porody jsou k dispozici porodnice. Určitě je ale potřebné mít alespoň přístroje, které komplikovaný porod dopředu dokážou identifikovat. Karel Erben: Opatření má více ráz snahy vyhovět lobbyistům a pomoci jim potlačit konkurenci, než dobře míněného odborného opatření ke zvýšení kvality poskytované péče. Adriana Liptáková: Podarilo sa nám znížiť materskú mortalitu a komplikácie súvisiace s pôrodom práve tým, že sme pôrod presunuli do ústavného zdravotníckeho zariadenia, ktoré je vybavené tak, aby v prípade urgentného stavu dokázalo zachrániť matke a dieťaťu život. Pôrodné domy nemôžu mať vybavenie ako pôrodnice, pretože pôrodné asistentky nie sú schopné poskytnúť takú zdravotnú starostlivosť ako gynekológovia-pôrodníci. Zdeněk Kolář: Vzhledem k malému počtu žen, které se rozhodnou rodit mimo porodnice asi není opatření významné. Chápu nutnost zajistit stejnou bezpečnost pro matky a děti z porodních domů. Obecně prospěšná společnost České zdravotnické fórum, zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností Městského soudu v Praze, oddíl O, vložka 538


http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Juraj Nemec: Neviem posúdiť klinické aspekty pôrodníctva. Ako laikovi sa mi ale zdá, že toto opatrenie je plne v rozpore s prvým hodnoteným – snahou vytlačiť „pacientov“ z nemocníc do efektívnejších foriem starostlivosti. Ivana Kořínková: Mám dojem, že toto navrhované opatření neřeší, ale naopak obchází skutečnou příčinu dlouhodobých diskuzí v této oblasti a tím je přístup zdravotnického personálu, podmínky a provoz v porodnicích, do kterých bych investice viděla raději. Martin Kopecký:Porody by měly probíhat především v nemocnicích nebo v dobře vybavených porodních domech, proto se touto vyhláškou souhlasím. Pavel Kubů: Svatá válka radikálního feminismu za právo ženy riskovat zdraví své i svého dítěte během porodu si jistě najde jiný ventil i kdyby všechny porodní domy byly vybaveny jako porodnice. Na druhou stranu může vybavení potřebnými diagnostickými přístroji pomoci budoucím matkám v orientaci na trhu oddělit zrno, těch porodních asistentek, které si uvědomují jak tenká a často neostrá je hranice mezi fyziologický porodem a život dítěte i matky ohrožující komplikací od plev těch šarlatánů, kteří budou právo ženy riskovat během porodu hájit až za hrob, bohužel většinou někoho jiného. Josef Mrázek: Jde o opatření, které má trochu zmenšit rizika pro matku i dítě při porodech vedených mimo porodnici. Věc se tím řeší jen z malé části, proto těch 20 %. Ale je to příspěvek k tomu, aby se na možnost nepředvídatelných komplikací upozornilo, proto ten převažující souhlas.

Josef Jelínek: Život nově narozeného dítěte je na počátku ohrožen mnoha riziky a jsem rád, že bude muset skončit nerozumné zahrávání se zdravím dítěte i matky při porodu mimo porodnici v případě porodních komplikací. Radka Víchová: Žena má právo volby kde bude rodit, stejně jako má právo na volbu lékaře. Samozřejmě musí přijmout všechna rizika svého rozhodnutí. Idea porodního domu není stejná jako v nemocnici. Porodní dům nabízí oproti nemocnici příjemné prostředí a rodička je zde středobodem dění, což rodička ve většině nemocnic nikdy nezažije. Ale je to určitě alternativa jen pro určité malé množství žen, ale je nutné zajistit možnost volby. Stejně jako je právo volby lékaře, školy atd. Obecně prospěšná společnost České zdravotnické fórum, zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností Městského soudu v Praze, oddíl O, vložka 538


http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Vladimír Dvořák: Pokud nemá dojít k výraznému zhoršení současných vynikajících výsledků české perinatologie, není možné slevovat z dosavadních požadavků na zařízení, která poskytují porodnickou péči. Pokud někdo tvrdí, že je možné předem určit, který porod proběhne bez komplikací, pak lže, nebo je zcela nekompetentní. Petr Kříž: Porodnice musí být schopny řešit mnohem širší rozsah porodů včetně rizikových. Měl by však být stanoven minimální standard pro porodní domy, avšak na nižší úrovni. Každá žena má možnost volby. Ivana Königsmarková: Spíše než pořízení drahých přístrojů je třeba jednat o pravidlech pro vedení porodů porodními asistentkami, a to jak v porodnici, tak mimo ni. V současné době v ČR neexistuje ani jeden porodní dům, ale existuje mnoho žen, které rodí doma. Mnohé bez asistence kohokoliv, protože nikoho nenajdou – není v dostupné vzdálenosti. Porodní asistentky se již 13 let snaží jednat o těchto podmínkách, ale odborná společnost a ministerstvo všechny snahy o jednání doposud bojkotovaly. Odůvodňují zamítavé postoje výbornými perinatologickými výsledky. V zemích EU jsou porodní asistentky primárními poskytovatelkami péče o těhotné, rodičky a ženy s dětmi po porodu, porod mimo zdravotnické zařízení je běžná součást nabídky péče a přesto jsou jejich výsledky srovnatelné s českými. Mimo to péče porodními asistentkami by přinesla mnohamiliónové úspory.



http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

7. Snížení počtu diagnóz, na které se vztahují plně hrazené lázně. Jan Mertl: Domnívám se, že nejde o šťastný trend. Je jasné, že lázně mají příchuť rekreace, ovšem indikované lázně mají prokazatelný léčebný efekt i v klasické somatické medicíně, navíc, můžeme zohlednit poznatky psychosomatické medicíny a dokazovat efekty na zvýšení životní energie, imunity atd. Myslím, že jde obecně o to, zda budeme v medicíně vynakládat peníze spíše na nové léky, přístroje apod., nebo také na tyto méně přímočaré, ale dlouhodobě efektivní léčebné metody. Pavel Kubů: Nebude jednoduché zajistit, aby takové opatření nevedlo k omezení lázeňské péče u těch pacientů, kterým pomůže k uzdravení. A zároveň nebylo obcházeno šedou ekonomikou všimného pro ty lékaře, kteří správnou diagnozu nárokující lázeňský pobyt stanoví. Bez důsledné kontroly druhého sledu, která spravedlivě zohlední i finanční možnosti pacienta se takové opatření může velmi brzy stát zdrojem další disparity v přístupu ke zdravotní péči. Josef Jelínek: Je-li třeba šetřit k vybalancování příjmů a výdajů veřejného zdravotního pojištění, je úsporné opatření v omezování „křížkových“ lázní logickým a nutným krokem, i když to pochopitelně bude mít nepříznivý vliv na křehkou finanční situaci těch lázní, kterých se toto opatření dotkne. Milan Žák: Zde mám vlastní zkušenost – naše lázeňství se potácí stále mezi trhem a plánem. Nejen v pravidlech, ale hlavně v myslích – na obou stranách. Josef Mrázek: O vhodnosti hrazení lázeňské léčby by měl rozhodovat především stav pacienta, zpravidla polymorbidního, a jestli se chce hlavně ušetřit, je na místě jednání s lékaři o individuálním přístupu. Závažný důvod k restrikci chybí.

Oldřich Haičman: Rozhodně by ZP neměly být propláceny náklady na ubytování a stravu v lázních u žádné diagnózy. Vojtěch Krebs: Plně hrazené lázně omezit jenom na menší lázně, známější lázeňské domy si musí sehnat zahraniční, popř. domácí placenou klientelu. Obecně prospěšná společnost České zdravotnické fórum, zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností Městského soudu v Praze, oddíl O, vložka 538


http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Karel Rýdl: Je to stejné, jako u šetření za každou cenu, jde o zpřísnění individuálních případů a hrazení ubytování a stravy by mělo být samozřejmé ze strany pacienta – doma také lidé bydlí a jedí. Adriana Liptáková: Tento luxus na Slovensku nemáme už 6 rokov. Ivana Kořínková: S návrhem souhlasím a považuji ho za adekvátní. Karel Erben: Opatření je projevem nežádoucích snah MZ ušetřit prostředky zdravotního pojištění i za cenu snížení dostupnosti a kvality poskytované péče. Znovu poukazuji na vnitřní finanční rezervy zdravotnictví: Na zbytečnost omezujících opatření je třeba poukázat proto, že zdravotnictví má obrovské finanční rezervy ve svém špatném přístupu k využití možností kauzálního léčení civilizačních chorob a k jejich prevenci. MZ dostalo opakovaně podněty ke zkvalitnění a zlevnění této péče v souladu s objevem příčiny jejich vzniku. Budí podiv, že Ministerstvo zdravotnictví odmítá jednat o podnětu využít tohoto objevu, když je spojen s upozorněním, že podle značně rozsáhlé a zcela věrohodné studie (na rozdíl od studií, o které MZ opírá své odmítání, a to již od nástupu MUDr. Julínka na post ministra) by přinesl snížení výskytu KVO o více než 60%. Takové snížení nemocnosti je spojeno se shodným snížením nákladů na vyšetřování a léčení nejen KVO, ale i dalších civilizačních chorob. Znamenalo by zároveň i snížení počtu osob, které budou lázeňskou péči potřebovat, ale také dostatek prostředků na její zabezpečení pro všechny, kteří lázeňskou péči potřebují, třeba i opakovaně. Radka Víchová: Snížení počtu diagnóz je cestou, jak zajistit lázeňskou péči pro více osob za předpokladu, že si pacienti uhradí hotelové služby. Situace, kdy určitá skupina pacientů jezdí do lázní, jak na levnou dovolenou nemá se solidárním systémem nic společného. Petr Kříž: Revize seznamu diagnóz by měla být prováděna pravidelně a v současné ekonomické situaci by měla směřovat spíše k redukci, ale rozhodně by nemělo jít o zásadní projekt, spíše o doladění systému. Martin Kopecký: ušetřená částka v této oblasti nebude sice zásadní, ale je to krok dobrým směrem Obecně prospěšná společnost České zdravotnické fórum, zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností Městského soudu v Praze, oddíl O, vložka 538


http://www.czf.cz

PROJEKT HEZR 2010

Vladimír Dvořák: Souhlasím s hlasy proponentů. Míra úhrady lázeňské péče u nás je ve světě značně neobvyklá. RES.: Některé záměry jsou sice jednoznačně progresivní, žádný z nich ale neřeší nejzávažnější problémy českého zdravotnictví. Juraj Nemec: Pre plné hodnotenie musí byť k dispozícii kompletný návrh. Ak ide len o šetrenie, potom by sa mala táto redukcia porovnať s inými možnými výdavkovými obmedzeniami a overiť, či je to skutočne vhodná cesta. Skôr si myslím, že nie. Ak sa obmedzí prístup chudobnejších ku kúpeľnej liečbe, môže to mať skôr negatívne dôsledky.

Ostatní členové hodnotícího panelu své komentáře nepřipojili.

V Praze dne: 18. 11. 2010 Mgr. Michael Vích

vedoucí projektu HEZR



http://www.czf.cz

HEZR PROJEKT HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ VÝSLEDKY 7. KOLA

Recommend Documents