ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 33 (2011): 121-126
ISBN: 978-80-85031-89-8
Hřbetozubec jižní – Drymonia velitaris (Hufnagel, 1776) (Notodontidae, Lepidoptera) ve východních Čechách a jeho historické a současné rozšíření v České republice Drymonia velitaris (Hufnagel, 1776) (Notodontidae, Lepidoptera) in East Bohemia, and its historical and current distribution within the Czech Republic Jaroslav Zámečník Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, CZ – 500 01 Hradec Králové, Czech Republic, e-mail:
[email protected]
Abstract: The contribution summarizes existing published data about Drymonia velitaris within the Czech Republic. Data gained from literature and data from private or institutionary collections helped to create an introductory mapping grid of the species distribution within the area of the Czech Republic. The Drymonia velitaris distribution has been confirmed in 34 faunistic squares out of 42 localities since 1861. Detailed review deals with historical and recent findings within East Bohemia, where the species has been confirmed in 6 faunistic squares out of 9 localities since 1895. The contribution describes the habitat requirements of the species, and it suggests including Drymonia velitaris among endangered species within the Czech Republic. Key words: Drymonia velitaris, Notodontidae, Lepidoptera, East Bohemia, Czech Republic, faunistics, habitat requirements, historical and recent distribution, network map.
Úvod Hřbetozubec jižní – Drymonia velitaris (Hufnagel, 1776) je řazen k pontomediteránním druhům motýlů. Nominální poddruh je rozšířen ve střední, východní a jižní Evropě, na východ zasahuje až na Kavkaz a do severního Turecka. Imága jsou monovoltinní a létají od konce dubna až do počá tku července. Housenky žijí jednotlivě na dubech (Quercus spp.) a velmi výjimečně i na topolech (Populus spp.). Preferují nízké, řídce zapojené křovinaté duby. Ožírají nízko vyrůstající letorosty a často se nacházejí i na mladých prutech vyrůstajících z kmenů dubů (cf. Macek & al. 2007, Schintlmeister 2008). Hřbetozubec Drymonia velitaris byl na území České republiky vždy považován za velmi vzácného a lokálně rozšířeného motýla s vazbou na světlé dubové lesy ve výrazně teplých částech státu (cf. Konvička & al. 2004). V lepidopterologické literatuře se s údaji o výskytu tohoto druhu setkáme zřídka. Pravděpodobně první publikovaný údaj z Čech, z okolí obce Jirny (okres Praha východ) uvádí Joukl (1910) a další nález pak Hein (1920) z okolí Mladé Boleslavi (okres Mladá Boleslav). Publikované údaje a několik nových sumarizuje ve své práci Sterneck (1929), který výskyt hřbetozubce Drymonia velitaris uvádí celkem z osmi lokalit. Nález v okolí Brandýsa nad Labem publikuje Wichra (1949). Výskyt na území Českého krasu, respektive v okolí Srbska, zaznamenali Krušek & Soldát (1980). Tři údaje z východních Čech nalezneme v práci Hrubého (Hrubý 1959) a dva údaje ze středního Polabí, které však již dříve publikoval Sterneck (1929), znovu uvádí Lekeš (1994).
Dva nálezy z jižních Čech z okolí Klučenic (okres Příbram) a z okolí Písku (okres Písek) nalezneme v práci Levého (Levý 1948). Pravděpodobně nejvíce recentních nálezů je uvedeno z území Prahy (Vávra 2004)1, ale tyto údaje jsou problematické. Druh byl v roce 2002 nalezen ve středních Čechách v PR Dománovický les u obce Dománovice (okres Kolín) (O. Čížek pers. com. 2010). Výskyt hřbetozubce Drymonia velitaris na území Moravy snad poprvé zaznamenal Schneider (1861), který jej uvádí z Brna. Tento údaj později přejímají Skala (1912) a Laštůvka & Marek (2002). Celkem ze čtyř lokalit z okolí Brna (okres Brno město), Olomouce (okres Olomouc), Hranic (okres Přerov) a Mikulova (okres Břeclav) druh uvádí Skala (1912), který tyto nálezy později doplňu je (cf. Skala 1923) ještě o výskyt v okolí Stěbořic (okres Opava). Kašpar (1929) vychoval dva jedince z housenek, které nalezl v okolí Hluboček (okres Olomouc) v roce 1898. Kudla (1949) uvádí výskyt druhu z okolí Náměště na Hané (okres Olomouc) a Hrbkův údaj z Grygova – Království (okres Olomouc). Údaj o výskytu v okolí Nového Jičína (okres Nový Jičín) zmiňuje Janovský (1975), nález z Buchlovic (okres Uherské Hradiště) uvádějí Gotwald & Janovský (1976, 1978). Nálezy z jihovýchodní Moravy, ať nové či již publikované, sumarizují Králíček & Gottwald (1987) a uvádějí druh celkem z pěti lokalit. Z NP Podyjí, konkrétně z Vranova nad Dyjí – Zadních Hamrů (okres Znojmo) je uveden hřbetozubec Drymonia velitaris v inventarizaci zpracované Markem a Kramplem (Marek & Krampl 1997) a bez konkrétní lokality jej zmiňuje Vítek (1998). Ze soukromých sbírek bylo autorovi příspěvku
1) VÁVRA (2004) uvádí ve své práci „Klasifikace zvláště chráněných území Prahy na základě rozboru jejich motýlí fauny“ výskyt hřbetozubce Drymonia velitaris ze čtrnácti chráněných území, což je vzhledem k poměrně dobré „prozkoumanosti“ lokalit v Praze i dalšími lepidopterology (cf. ČÍLA & SKYVA 1993; MAREŠ & SKYVA 1993) značně překvapující a skoro až neuvěřitelné tvrzení. Bohužel tato práce obsahuje kromě neobvyklého počtu lokalit hřbetozubce Drymonia velitaris další desítky ještě více nepravděpodobných údajů. Vzhledem k těmto skutečnostem nejsou údaje z práce Vávry (VÁVRA 2004) autorem příspěvku akceptovány pro jejich nevěrohodnost.
121
k dispozici pouze několik údajů. V roce 1998 nalezl M. Mikát hřbetozubce Drymonia velitaris v okolí obce Kobylí (okres Břeclav). V roce 2007 nalezl druh L. Haláček na bývalém vojenském cvičišti u Jamolic (okres Znojmo) a později tento výskyt v roce 2010 potvrdil M. Zapletal. V letech 2002 až 2005 byl výskyt opakovaně potvrzen J. Hartlem z okolí Lovčic (okres Hodonín), v roce 2007 zaznamenal druh S. Rejl v okolí Žďánic (okres Hodonín) a v okolí Bzence (okres Hodonín) jej nalezl v roce 1986 M. Janovský a později v letech 2002 až 2005 byl opakovaně potvrzen J. Holomkem. Na základě dat excerpovaných z publikované literatury, doplněných o údaje ze soukromých či institucionálních sbírek a dat z databáze Mapování motýlů ČR se podařilo sestavit předběžnou síťovou mapu rozšíření druhu v České
republice. Výskyt hřbetozubce Drymonia velitaris je doložen od roku 1861 až do současnosti z 42 lokalit v 34 faunistických čtvercích. Výčet dat je uveden v Tabulce I.
Metodika Veškerá autorem nalezená imága v letech 2004–2008 byla odchycena do automaticky pracujících světelných lapačů standardního typu (Philips TL8W/05 o výkonu 8W). V roce 2004 byl hřbetozubec Drymonia velitaris v lapači zaznamenán zcela náhodně. V následujících letech byly již světelné lapače umísťovány na stanoviště s předpokládaným výskytem druhu.
Tab. 1. Přehled nálezů hřbetozubce jižního [Drymonia velitaris (Hufnagel, 1776)] na území České republiky v letech 1861 až 2008 Q = čtverec středoevropského síťového mapování (řazeno vzestupně); lokalita = katastrální území či nejbližší obec, bližší upřesnění lokality, souřadnice v systému WGS84, nadmořská výška, v hranatých závorkách jsou doplněny upřesňující údaje; okres (OKR) = BE – Beroun, BM – Brno město, BR – Břeclav, HK – Hradec Králové, HMP – Hlavní město Praha, HO – Hodonín, JH – Jindřichův Hradec, KO – Kolín, MB – Mladá Boleslav, NJ – Nový Jičín, OL – Olomouc, OP – Opava, PA – Pardubice, PL – Plzeň město, PRE – Přerov, PRI – Příbram, PI – Písek, PRV – Praha východ, PRZ – Praha západ, RA – Rakovník, TR – Trutnov, UH – Uherské Hradiště, ZN – Znojmo; Zdroj = datum nálezu, počet exemplářů včetně uvedení pohlaví, sběratel, uložení materiálu nebo publikovaná práce (kurzívou jsou uvedeny citace prací, které znovu citují již publikovaný údaj), data excerpovaná z databáze Mapování motýlů ČR jsou označena zkratkou (DMM ČR). Tab. 1. List of Drymonia velitaris findings [Drymonia velitaris (HUFNAGEL, 1776)] within the area represented by the Czech Republic between 1861 and 2008. Q = square of Central–European mapping system (in ascending sequence); locality = cadastral area or the nearest municipality, closer specification of the locality, co-ordinates in the WGS84 system, altitude, specific details in square brackets; region (OKR) = BE – Beroun, BM – City of Brno, BR – Břeclav, HK – Hradec Králové, HMP – Capital City of Prague, HO – Hodonín, JH – Jindřichův Hradec, KO – Kolín, MB – Mladá Boleslav, NJ – Nový Jičín, OL – Olomouc, OP – Opava, PA – Pardubice, PL – Plzeň město, PRE – Přerov, PRI – Příbram, PI – Písek, PRV – Prague - East, PRZ – Prague – West, RA – Rakovník, TR – Trutnov, UH – Uherské Hradiště, ZN – Znojmo; Source = date of the find, number of speciemen including the sex, name of the collector, deposition of the speciemen, or published paper (repeatedly given quotations are printed in italics) excerpted data from Mapping of Lepidoptera in Czech Republic are under abbreviation (DMM ČR). Q
Lokalita / Locality
OKR
Zdroj / Source
5555
Mladá Boleslav
MB
HEIN 1920 [STERNECK 1929, LEKEŠ 1994]
5560
[Dvůr Králové nad Labem], Lužánky
TR
HRUBÝ 1959
5560
Dvůr Králové n. L., "Z.", [Doubravice, Zátluky, část stejnojmenného polesí na západ od silnice Doubravice do Bílé Třemešné]
TR
29.6.45 [1945], 1F, A.Vecka leg. & det., MVČ HK coll. [HRUBÝ 1959]
5561
Kuks
TR
HRUBÝ 1959
5747
Großtschernitz bei Kolleschowitz [Velká Černoc]
RA
STERNECK 1929
5854
Brandýs nad Labem
PRV
WICHRA 1949
5854
Jirny
PRV
JOUKL 1910 [STERNECK 1929, LEKEŠ 1994]
5858
Dománovice, PR Dománovický les: dubohabřina, přibližně 1,8 km VJV od středu obce; 50°6'29"N, 15°20'49"E; 234 m n.m.
KO
8.5.2003, 1 M, O.Čížek leg., J.Beneš det. et coll. (O. Čížek pers. com. 2010)
5861
NKGTZ [Neuköniggratz = Nový Hradec Králové]
HK
20.6.95 [1895], 1M, sběratel neznámý, MVČ HK coll.; 25.6.95 [1895], 1F, sběratel neznámý, MVČ HK coll.
5952
[Praha] Hodkovičky
HMP
STERNECK 1929
5952
[Praha] Chuchle
HMP
STERNECK 1929
5959
Lohenice u Přelouče: prosvětlený bor s bohatým podrostem křovinatých dubů a břízy, přibližně 2,07 km SV od středu obce; 50°3'37.2"N; 15°36'39.89"E; 216 m n.m.
PA
20.7.2008, 1M/1F, J.Zámečník leg., det. & coll.
5959
Neratov: okraj borového lesa s bohatým podrostem dubů a břízy na okraji vojenského cvičiště, přibližně 791 m SSV od středu obce; 50°5'10"N, 15°39'2"E; 222 m n.m.
PA
19.7.2008, 1F, J.Zámečník leg., det. & coll.
5959
Sopřeč, prosvětlený bor s bohatým podrostem křovinatých dubů a břízy přibližně 866 m JJZ od křižovatky silnice Sopřeč – Strašov; 50°4'12.53"N; 15°32'43.15"E; 221 m n.m.
PA
23.7.2004, 1F; 23.7.2008, 1F; J.Zámečník leg., det. & coll.
5959
Strašov: prosvětlený bor s bohatým podrostem křovinatých dubů a břízy, přibližně 1,1 km JJZ od křižovatky silnice Sopřeč - Strašov; 50°4'8.17"N; 15°32'25.78"E; 215 m n.m.
PA
15.7.2008, 1M, J.Zámečník leg., det. & coll.
122
Q
Lokalita / Locality
OKR
Zdroj / Source
6050
Srbsko
BE
KRUŠEK & SOLDÁT 1980
6051
Všenory
PRZ
STERNECK 1929
6072
Stěbořice
OP
SKALA 1923
6246
Pilsen [Plzeň]
PL
STERNECK 1929
6368
Náměšť na Hané
OL
KUDLA 1949
6369, 6469
Olmütz [Olomouc]
OL
SKALA 1912
6370
Hlubočky
OL
KAŠPAR 1929
6374
Nový Jičín
NJ
JANOVSKÝ 1975
6451
Klučenice
PŘI
LEVÝ 1948
6469
Grygov - Království
OL
HRBEK in KUDLA 1949
6472
Mährisch Weißkirchen [Hranice]
PRE
SKALA 1912
6650
Písek
PI
LEVÝ 1948
6766
Brünn [Brno]
BM
SCHNEIDER 1861 [SKALA, 1912; LAŠTŮVKA & MAREK 2002]
6855
Kardašova–Řečice bei Jindřichův Hradec [Kardašova Řečice]
JH
STERNECK 1929
6963
Jamolice: bývalé vojenské cvičiště, přibližně 0,48 m S od středu obce; 49°4'35"N, 16°15'21"E; 350 m n.m.
ZN
7.7.2007, L. Haláček (DMM ČR); 2010, M. Zapletal leg., det. et coll. (M. Zapletal pers. com. 2010)
6968
Lovčice
HO
2002, 2005, J. Hartl (DMM ČR)
6968
Ždánice: U Slepice (Ždánický les)
HO
26.6.2007, S. Rejl (DMM ČR)
6969
Moravany
HO
KRÁLÍČEK, MAREK, & POVOLNÝ 1970 [KRÁLÍČEK & GOTTWALD 1987]
6970
Buchlovice
UH
GOTTWALD & JANOVSKÝ 1976 [GOTTWALD & JANOVSKÝ 1978; KRÁLÍČEK & GOTTWALD 1987]
7067
Kobylí
BR
1998, M. Mikát leg., det. et coll. (M.Mikát pers. com. 2010)
7068
Dubňany: Hodonínská Doubrava, světlá teplomilná doubrava s křovinatým podrostem lípy a dubu
HO
16.6.2006, 1M, J.Beneš leg., det. et coll.
7069
Bzenec
HO
11.6.1986, M. Janovský (DMM ČR); 2002 až 2005, J. Holomek (DMM ČR)
7160
Zadní Hamry (Vranov nad Dyjí)
ZN
MAREK & KRAMPL 1997 (DMM ČR)
7165
Nikolsburg [Mikulov]
BR
SKALA 1912
7168
Hodonín
HO
KRÁLÍČEK & GOTTWALD 1987; 2007, M. Zapletal leg., det. et coll. (M. Zapletal pers. com. 2010)
7168
Hodonín - Pánov
HO
KRÁLÍČEK & GOTTWALD 1987
6970
Uherské Hradiště
UH
KRÁLÍČEK, MAREK & POVOLNÝ 1970 [KRÁLÍČEK & GOTTWALD 1987]
Obr. 1. Předběžná síťová mapa rozšíření hřbetozubce Drymonia velitaris na území ČR, sestavená na základě údajů excerpovaných z dostupné literatury, údajů z institucionálních či soukromých sbírek a z databáze Mapování motýlů ČR (○ nálezy do roku 2000, ● nálezy od roku 2001 do současnosti). Fig. 1. Introductory mapping grid of distribution of Drymonia velitaris in the area of the Czech Republic, based on data from available publications, data from private or institutionary collections, and from database of Mapping of Lepidoptera in CR (○ findings up to the year 2000, ● findings since 2001 up to present times).
123
Výskyt hřbetozubce Drymonia velitaris ve východních Čechách První doložený výskyt hřbetozubce Drymonia velitaris z regionu východních Čech pochází již z roku 1895. V lepi dopterologické sbírce MVČ HK jsou uloženy dva kusy sbírané neznámým lepidopterologem z okolí Nového Hradce Králové (okres Hradec Králové). Vzhledem k autenticitě lokalitních lístků a s přihlédnutím k dalším dokladovým kusům pocházejících od stejného sběratele (stejný typ písma, papír a styl), je lze považovat za zcela věrohodné. Pozoruhodná je však skutečnost, že druh z východních Čech vůbec neuvádí Sterneck (1929). Je pravděpodobné, že dokladové kusy z okolí Nového Hradce Králové neměl k dispozici. Další doklad o výskytu v regionu pochází až z roku 1945, kdy jej nalezl A. Vecka u obce Doubravice v po lesí „Zátluky“ 2 (okres Turnov) a tento údaj akceptuje do své studie i Hrubý (1959), který zároveň jako první publikuje tři údaje o výskytu druhu v širším okolí Dvora Králové nad Labem: Dvůr Králové n. L. – „Lužánky“, Doubravice – po lesí „Zátluky“ a Kuks (vše okres Turnov). Dlouhou dobu pak zůstává výskyt druhu v regionu, i přes pokračující intenzivní lepidopterologický průzkum (cf. Mikát & Maršík 1999; Šumpich 2001; Mikát & al. 2004; Vávra & Maršík 2004), neprokázán. V roce 2004 byl hřbetozubec Drymonia velitaris zaznamenán v borech u obce Sopřeč (okres Pardubice). To bylo motivací k cílenému hledání druhu i v obdobných lesních porostech v širším okolí. Teprve až v roce 2008 se podařilo opětovně prokázat výskyt na lokalitě u obce Sopřeč, ale i na dalších třech lokalitách u obcí Strašov, Lohenice u Přelouče a Neratov (okres. Pardubice).
Diskuse Recentní lokality s přítomností hřbetozubce Drymonia velitaris na území východních Čech představují velmi řídké a rozvolněné bory s borovicí lesní (Pinus sylvestris L.)
a s dominantním podrostem křovinatých a růstově různě deformovaných dubů letních (Quercus robur L.) na vátých píscích3. Bory jsou výrazně prosvětlené a především díky nízkému zápoji vzrostlých stromů i osluněné, zvláště pak v okolí lesních cest, na okrajích pasek či v průsecích pod vedením elektrické energie. Hřbetozubec Drymonia velitaris je v současné době pova žován za druh s vazbou na světlé a řídké dubové lesy, dříve nejčastěji pařeziny (cf. Konvička & al. 2004). Historicky byl druh s největší pravděpodobností vázán na řídké lesostepi, křovinaté stepi a především pak na xerotermní dubové, řídce zapojené porosty, které byly v minulosti využívány jako pařeziny či pastevní lesy. Borové lesy v Polabí s recentním výskytem hřbetozubce Drymonia velitaris byly v minulosti velmi intenzivně využí vány. Obyvatelstvo zde hospodařilo, docházelo k vyhrabávání steliva či se dobývaly pařezy. V porostech v intrávilánech obcí byla zcela běžná pastva. V době první světové války a v následných poválečných letech byly v lesích intenzivně odstraňovány veškeré souše a ze vzrostlých stromů byly strhávány suché větve. Místy v borech docházelo k občasným požárům. V důsledku všech těchto činností byly v minulosti bory v Polabí výrazně prosvětlené. Je pravděpodobné, že tento stav hřbetozubci Drymonia velitaris vyhovoval. Pro druh, respektive jeho larvy, nebude tedy s největší pravděpodobností limitujícím faktorem výskytu druhová skladba porostů, ale spíše jeho struktura a hustota. Klíčové pro larvy je pravděpodobně přítomnost osluněných křovinatých dubů na stanovišti. Tato skutečnost koresponduje i s řadou údajů v literatuře (cf. Králíček & Gottwald 1987, Lekeš 1994, Lepidopterologen–arbeitsgruppe 2000) a především pak s recentními nálezy druhu v Čechách (Dománovice) i na Moravě (Hodonínská doubrava, bývalé vojenské cvičiště u Jamolic, Bzenecko aj.). Hřbetozubec Drymonia velitaris patří v České republice mezi velmi vzácné druhy, stejně jako to platilo v době Jakoba Sternecka či Hugo Skaly. Druh je vázán na řídké prosvětlené listnaté a borové lesy v teplejších oblastech státu. Historické
2) V entomologické sbírce Muzea východních Čech v Hradci Králové je uložen dokladový materiál lepidopterologa Aloise Vecky (*14. 7. 1890 – †5. 7. 1957), který byl víceméně úzce regionálním entomologem. Jeho sběry pocházejí nejčastěji z okolí obcí Choceň a Dvůr Králové nad Labem (cf. KOLEŠKA 1995:659). Alois Vecka byl spolupracovníkem dr. Karla Hrubého, který řadu významných Veckových nálezů revidoval a publikoval ve svých faunistických studiích (cf. HRUBÝ 1951, 1959). Nejvíce Veckových údajů nalezneme v práci Motýlí fauna Dvora Králové nad Labem a nejbližšího okolí (HRUBÝ 1959), kde je přímo v textu o Veckově sbírce uvedeno: „Dosti velká sbírka, obsahující mnoho velmi dobrých nálezů. Etiketováno, podrobné poznámky“. Vecka používal pod preparované motýly dva typy lokalitních lístků. První z nich byl předtištěný s uvedením názvu obce, kde žil, tedy Dvůr Králové n. L. a ručně pak na lokalitní lístek dopisoval datum sběru a velkým tiskacím písmenem zkratku lokality. Druhý typ lokalitních lístků, které používal, obsahoval pouze ručně dopsané latinské jméno motýla a datum sběru, bez uvedení jakékoliv další zkratky. Hrubého poznámka o Veckově sbírce týkající se podrobných poznámek, které si autor vedl, se tak s největší pravděpodobností vztahovala na terénní deníky nebo jakousi formu katalogu sbírky. Bohužel, nic z toho se nám do dnešních dnů nedochovalo. Ve sbírce Muzea východních Čech v Hradci Králové je uložen jeden dokladový kus hřbetozubce jižního sbíraný A. Veckou. Na lokalitním lístku je uvedeno: Dvůr Králové n. L., „Z“, 29. 6. 45, leg. A. Vecka. V Hrubého práci o fauně motýlů okolí Dvora Králové nad Labem je hřbetozubec jižní uveden celkem ze třech lokalit: „Zátluky“ – polesí na západ od silnice Doubravice do Bílé Třemešné, „Lužánky“ (čtvrť Dvora Králové nad Labem) a Kuks. Je velmi pravděpodobné, že velké písmeno „Z“ uvedené na Veckově lokalitním lístku, je zkratkou pro polesí „Zátluky“. Bohužel však tuto domněnku lze přijmout jen s nejvyšší opatrností, neboť další Veckovy zkratky používané na lokalitních lístcích, i při srovnání se studiemi K. Hrubého, není možné jednoznačně přiřadit k uvedeným lokalitám. Většina dokladového materiálu pocházejícího ze sbírky A. Vecky je tedy pro jakoukoliv faunistickou práci víceméně nepoužitelná. 3) Lepidopterologický průzkum borových lesů na vátých píscích v Polabí prováděný v posledních několika letech autorem článku ukazuje, že tato stanoviště jsou druhově velmi bohatá s charakteristickou faunou motýlů. Kromě již zmíněného hřbetozubce Drymonia velitaris, se zde vyskytují např. Adella cuprella (Denis et Schiffermüller, 1775), Heterogenea asella (Denis et Schiffermüller, 1775), Spatalia argentina (Denis et Schiffermüller, 1775), Atolmis rubricollis (Linnaeus, 1758), Pelosia muscerda (Hufnagel, 1766), Eilema griseola (Hübner, 1803), Coscinia striata (Linnaeus, 1758), Diloba caeruleocephala (Linnaeus, 1758), Callopistria juventina (Stoll, 1782), Xestia castanea (Esper, 1798), Lycophotia porphyrea (Denis et Schiffermüller, 1775), Paradrina selini (Boisduval, 1840), Lithomoia solidaginis (Hübner, 1803), Protolampra sobrina (Duponchel, 1843), Agrostis vestigialis (Hufnagel, 1766), Gnophos obscuratus (Denis et Schiffermüller, 1775) aj.
124
lokality se většinou nacházely v oblastech bývalých aktivních pařezin či pastevních lesů – Pálava, Český kras, Moravský kras, Hodonínská Doubrava, Bzenecko či střední a východní Polabí. Druh dnes přežívá na stanovištích, která již dávno nejsou obhospodařována jako pařeziny či pastevní lesy, ale svojí strukturou se jim částečně blíží – prosvětlené průseky či okraje borových lesů, okraje pasek, cest, lesostepní stráně či zarůstající vojenské újezdy aj. I přes svou značnou vzácnost a minimum recentních lokalit na území ČR nebyl druh zařazen do Červeného seznamu ohrožených druhů (cf. Farkač & al. 2005). Autoři to zdůvodnili nedostatečným souborem znalostí o recentním rozšíření druhu, který neumožnil stanovení stupně ohrožení. Na základě výše uvedených skutečností si však dovoluji navrhnout zařazení hřbetozubce Drymonia velitaris mezi kriticky ohrožené druhy motýlů ČR.
Závěr a shrnutí V příspěvku jsou sumarizovány dosavadní publikované údaje o hřbetozubci Drymonia velitaris z České republiky. Na základě dat excerpovaných z publikované literatury a doplněných o údaje ze soukromých či institucionálních sbírek byla sestavena síťová mapa rozšíření druhu v České republice. Výskyt hřbetozubce Drymonia velitaris je doložen od roku 1861 až do současnosti ze 42 lokalit v 34 faunistic kých čtvercích. Podrobněji jsou zhodnoceny historické a recentní nálezy ve východních Čechách, kde je druh doložen od roku 1895 až do současnosti z 9 lokalit v 6 faunistických čtvercích. Hřbetozubec Drymonia velitaris patří mezi velmi vzácné druhy s vazbou na řídké prosvětlené listnaté, především dubové a borové lesy ve výrazně teplejších oblastech státu. Většina historických lokalit se nacházela v oblastech býva lých aktivních pařezin či pastevních lesů – Pálava, Český kras, Moravský kras, Hodonínská Doubrava, Bzenecko či dubové a borové lesy ve středním a východním Polabí. Recentní lokality na území východních Čech představují velmi řídké a rozvolněné bory s borovicí lesní (Pinus sylvestris L.) a s dominantním podrostem křovinatých a růstově různě deformovaných dubů letních (Quercus robur L.) na vátých píscích. Na obdobných stanovištích byl druh v současnosti nalezen i na Moravě (Hodonínská Doubrava, Bzenecko, bývalé vojenské cvičiště u Jamolic aj). I přes svou značnou vzácnost a minimum recentních lokalit na území ČR nebyl druh zařazen do Červeného seznamu ohrožených druhů (cf. Farkač & al. 2005). Autor příspěvku navrhuje zařazení hřbetozubce Drymonia velitaris mezi kriticky ohrožené druhy ČR.
Conclusion and summary The contribution summarizes existing published data about Drymonia velitaris within the Czech Republic. Data gained from literature and data from private or institutionary collections helped to create a mapping grid of the species distribution within the Czech Republic. The Drymonia velitaris distribution has been confirmed in 34 faunistic squares out of 42 localities since 1861. Detailed review deals with historical and recent findings within East Bohemia, where the species has been confirmed in 6 faunistic squares out of 9 localities since 1895.
Drymonia velitaris is one of a very rare species that is bound to sparse, open, leafy (mostly oak or beech) forests in significantly warmer areas of the country. Most historic localities were found in former active stump woods or grazing forests – Pálava, Český kras, Moravský kras, Hodonínská Doubrava, Bzenecko, or in oak and pine forests in central and eastern part of the Elbian Basin. Recent localities in the area of East Bohemia are represented by very sparse and open pine forests with Scotch pine (Pinus sylvestris L.) and with domi nant undergrowth of bushy and variously deformed English oaks (Quercus robur L.) on drift sands. This species has been found in similar localities in Moravia as well (Hodonínská Doubrava, Bzenecko, former military training ground at Jamolice and others.) Despite its significant rarity and a very small number of recent localities in the Czech Republic, this species has not been included into Red Data List so far (cf. Farkač & al. 2005). The author of this contribu tion suggests including Drymonia velitaris among critically endangered species for the Czech Republic. Poděkování: Za připomínky při psaní a dokončení tohoto článku děkuji kolegům J. Benešovi (Entomologický ústav AVČR, České Budějovice) a M. Mikátovi (Muzem východních Čech v Hradci Králové), za jazykovou korekturu pak I. Razimové (Muzem východních Čech v Hradci Králové). Výpis údajů o druhu z databáze Mapování motýlů ČR ochotně poskytl kolega J. Beneš (Entomologický ústav AVČR, České Budějovice). Za doplňující fau nistická data děkuji kolegům O. Čížkovi (Hutur o.s., Hradec Králové) a M. Zapletalovi (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích). Za upřesnění recentního výskytu druhu v širším okolí Prahy a za řadu přínosných připomínek děkuji J. Liškovi (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Praha) a za ochotné zajištění meziknihov ních výpůjček děkuji knihovnici I. Nývltové (Muzeum východních Čech v Hradci Králové). Za technické zpracování síťové mapy rozšíření druhu děkuji P. Marhoulovi (Daphne – institut aplikované ekologie, Praha). Terénní výzkum a zpracování dokladového materiá lu bylo finančně podpořeno Ministerstvem životního prostředí České republiky prostřednictvím grantu č. SP/2d3/153/08 – Opuštěné vojenské prostory jako refugia biodiverzity v současné krajině.
Literatura Číla, P. & Skyva, J. (1993): Výsledek průzkumu vybraných če ledí motýlů v Hlavním městě Praze. – Natura Pragensis, AOPK ČR, Praha, 10: 3–51. Databáze Mapování motýlů ČR spravovaná Entomologickým ústavem AV ČR, České Budějovice. Export dat k 7.2.2011. Farkač, J., Král, D. & Škorpík, M. (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha, 760 pp. Gottwald, A. & Bělín, V. (2001): Motýli Bílých a Bielych Karpat. The Lepidoptera of the White Carpathians Mts. – Sborník Přírodovědeckého klubu v Uherském Hradišti, Supplementum 7, 153 pp. Gotwald, A. & Janovský, M. (1976): Pozoruhodné nálezy Lepidopter pro ČSSR. – Entomologický Zpravodaj (Ostrava– Poruba), 6(4): 85–90. Gotwald, A. & Janovský, M. (1978): Pozoruhodné nálezy Lepidopter pro ČSSR. Benerkenswerte Lepidopterenfunde für die ČSSR. – Zprávy Československé společnosti entomologické, Praha, 14: 119–123.
125
Hrubý, K. (1951): Noví a vzácní motýlové v severovýchodních Čechách. – Časopis Československé společnosti entomologické, Praha, 48: 80–85. Hrubý, K. (1959): Motýlí fauna Dvora Králové nad Labem a nejbližšího okolí. Die Schmetterlingsfauna von Königinhof/ Elbe und Umgebung. – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A, 3:217–294. Janovský, M. (1975): Hřbetozubcovití (Notodontidae) na Ostravsku (Lepidoptera) II. – Entomologický Zpravodaj (Ostrava–Poruba), 5(4): 2–3. Joukl, H. A. (1910): Motýlové a housenky střední Evropy, se zvláštním zřetelem k motýlům českým: Motýlové velcí. Kober, Praha, 426 p. KAŠPAR, A. (1929): Příspěvek k fauně motýlů severomoravských. Sphingidae a Notodontidae v Hlubočkách a okolí. – Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, 41–42: 125–129. Koleška, Z. (1995): Seznam biografií československých entomo logů (entomologové nežijící) – 15. pokračování. – Klapalekiana, Supplementum, Praha, Vol. 31: 564–775. Konvička, M., Čížek, L. & Beneš, J. (2004): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 79 p. Králíček, M. & Gottwald, A. (1987): Motýli jihovýchodní Moravy III. – Okresní kulturní středisko v Uherském Hradišti ve spolupráci s OV ČSOP, 256 p. Králíček, M., Marek, J. & Povolný, D. (1970): Významné a nové nálezy Lepidopter z Moravy a Slovenska. – Ochrana fauny, Bratislava 4: 1–8. Krušek, K. & Soldát, M. (1980): Motýlí fauna Karlštejnska – 2. část. – Bohemia centralis, AOPK ČR, Praha, 9: 109–161. Kudla, M. (1949): Hřbetozubcovití (Notodontidae) z okolí Olomouce (Lep.). – Časopis Československé společnosti entomologické, Praha, 66 (3–4): 165–170. Laštůvka, Z. & Marek, J. (2002): Motýli (Lepidoptera) Moravského krasu, diversita, společenstva, ochrana. Lepidoptera of the Moravian Karst, diversity, communities and protection. Korax o.s., Brno, 123 p., Tab. VIII. Laštůvka, Z. (1994): Motýli rozšířeného území CHKO Pálava. Lepidoptera of the Protected Landscape Area Pálava. Agronomická fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně. 118 p. Lekeš, V. (1994): Hřbetozubci (Lepidoptera: Notodontidae) v českém Středním Polabí. – Práce muzea v Kolíně, řada přírodovědecká, 1: 75–92. Lepidopterologen– arbeitsgruppe (2000): Schmetterlinge und ihre Lebensräume. Arten – Gefährdung – Schutz. Bd. 3. – Pro Natura – Schweizerischen Bund für Naturschutz, 914 pp. Levý, J. (1948): Příspěvek k motýlí fauně jihočeské (Motýli okolí Klučenic, Orlíka n. Vlt., Písku a Červené n. Vlt.). – Časopis Československé společnosti entomologické, Praha, 65(1–2):78–89. Macek, J., Dvořák, J., Traxler, L. & Červenka, V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli I. Academia, Praha, 376 pp. Marek, J. & Krampl, F. (1997): Přehled druhů lepidopter v NP Podyjí zjištěných v roce 1997. Msc. Depon. in: Správa NP Podyjí.
126
Mareš, S. & Skyva, J. (1993): Fauna motýlů Prokopského údolí v Praze. Lepidoptera. – Natura pragensis, AOPK ČR, Praha, 10: 52–85. Mikát M. & Maršík, L. (1999): Druhý příspěvek k poznání fau ny motýlů (Lepidoptera) přírodní památky „Na Plachtě“ v Hradci Králové. The second contribution to the knowledge of the fauna of Lepidoptera in the Nature Monument „Na Plachtě“ (Hradec Králové, Czech Republic). – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A, 27: 163–208. Mikát, M., Mocek, B. & Zámečník, J. (2004): Výsledky ento mologického průzkumu lokality „Slavíkovy ostrovy“ u Přelouče. Results of entomological research of the locality „Slavíkovy ostrovy“ near Přelouč town (Eastern Bohemia, Czech Republic). – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A., 30: 101–121. Schintlmeister, A. (2008): Palaearctic Macrolepidoptera. Volume 1: Notodontidae. 2008. Apollo books, 480 pp. SCHNEIDER, F. (1861): Lepidopteren–Fauna von Brünn. Jahresheft Naturwiss. Sect. K. K. Mähr. Schles. Ackerbau, Natur–, Landesk., 1860: 29–116. S igm u n d , H . ( 1 9 2 0 ) : B e i t r a g z u r K e n n t n i s d e r Macrolepidopterenfauna Nordostböhmens. Fortsetzung folgt. – Zeitschrift des Österreichischen Entomologischen Vereines. Wien, 5:2–3. Skala, H. (1912): Die Lepidopterenfauna Mährens. I. Verhandlungen des Naturforschung – Vereines in Brünn, 50: 63–241. Skala, H. (1913): Die Lepidopterenfauna Mährens. II. Verhandlungen des Naturforschung – Vereines in Brünn, 51: 115–377. Skala, H. (1923): Beitrag zur Lepidopterenfauna Mährens und öst. Schlesiens. – Zeitschrift des Österreichischen Entomologischen Vereins, Wien, 8: 69–74. Sterneck, J. (1929): Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens. Karlsbad, 297 p. Šumpich, J. (2001): Motýli Železných hor. Železné hory, sborník prací, Nasavrky, 11: 1–265. Vávra, J. & Maršík, L. (2004): Motýlí fauna přírodní rezervace Zbytka v okrese Náchod. Lepidopteran fauna of Zbytka Natural Reserve in district of Náchod – Northeast Bohemia. – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A., 30: 45–78. Vávra, J. (2004): Klasifikace zvláště chráněných území Prahy na základě rozboru jejich motýlí fauny. Classification of especially protected areas in Prague on base of their lepidopteran fauna analysis. – Natura pragensis, Praha, 16:1–188. Vítek, P. (1998): Motýli Národního parku Podyjí – seznam Makrolepidopter. Butterflies of the Podyjí National Park – a list of Macrolepidoptera. – Thayensia, 1:167–181. Wichra, J. (1949): Nová naleziště vzácnějších druhů motýlů v Čechách (Doplněk ke Sterneckovu Prodromu) – Časopis Československé společnosti entomologické, Praha, 66 (3–4): 173–180.
