Hanzelka, Zikmund a Welzl

čtěte na str. 2

Dobrodruh ČASOPIS PRO NENAPRAVITELNÉ DRSŇÁKY

čtěte na str. 4 – 5

NÁMOŘNÍHO JACHTINGU

Z DĚJIN ČESKÉHO

Český kněz se vrátil do antarktidy

H anzelka, Z ikmund a W elzl Hanzelka, Zikmund Welzl Největšími českými dobrodruhy 20. století

D

vojice cestovatelů Jiří Hanzel− ka a Miroslav Zikmund a ces− tovatel a polárník Jan Eskymo Welzl se stali vítězi čtenářské ankety časopisu Dobrodruh o největšího čes− kého dobrodruha 20. století. Hanzelka se Zikmundem, které prakticky všichni účastníci ankety společně psali do jednoho anketního řádku, obdrželi 760 bodů. Eskymo Welzl získal 720 bodů. Jak si jistě vzpomínáte, anketu jsme vyhlásili v č. 6/1999. Účastníci hlasování na anketní lístek mohli na− psat pět jmen, přičemž prvně napsa− ný získal 5 bodů a pátý jeden bod. Do uzávěrky ankety 15. dubna 2000 nám přišlo 440 anketních lístků a za tuto hojnou účast díky. Uvedená trojice vítězů se bodově poměrně vzdálila další výrazné skupi− ně oblíbených českých dobrodruhů, kterou dále uvádíme v celkovém po− řadí.

Pořadí čtenářské ankety o největšího českého dobrodruha 20. století Pořadí Jméno Body 1. Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund 760 2. Jan Eskymo Welzl 720 3. Miroslav Šmíd 514 4. Miroslav Jakeš 441 5. Vítězslav Dostál 363 6. Josef Rakoncaj 305 7. Leoš Šimánek 291 8. Richard Konkolski 287 9. Rudolf Krautschneider 279 10. Jaroslav Pavlíček 221 11. Zdeněk Němec 215 12. Otakar Batlička 163 13. Jaromír Štětina 115 Další, velmi početná skupina do− brodruhů, dostala již méně než 50 bo− dů. V hlasování se objevilo dalších asi 50 jmen, včetně ženských – Soni

Vomáčkové, Sylvy Kysilkové a Diny Štěrbové. Vítěze ankety nemusíme čtenářům Dobrodruha jistě představovat. Ostat− ně, s většinou z nich jsme již v našem časopise přinesli rozhovory nebo je− jich portréty. A tak – snad jen jeden postřeh – čeští dobrodruzi oceňují zvláště své kolegy cestovatele, horo− lezce, polárníky a námořní jachtaře. Prakticky všichni dobrodruzi z před− ních míst napsali o svých dobrodruž− stvích knihy a vydali se tak vstříc i dobrodružstvím duchovním. Takže, ještě jednou dík těm, kteří nelitovali svého času a zaslali nám lístek. Výsledky vylosování výherců soutěže o ceny přineseme v příštím čísle. MILOŠ KUBÁNEK Mimo pravidla ankety jsme rovněž ob− drželi několik obsáhlejších rozborů a dokonce jednu podpisovou akci. O těchto zajímavých příspěvcích příště.

REINHOLD MESSNER největším světovým dobrodruhem 20. století atímco v anketě o největšího (alespoň podle Čechů) českého dobrodruha je v první

Z

desítce poměrně narváno, sou− běžné hlasování o největšího světové− ho dobrodruha 20. století dopadlo zcela jednoznačně – pro čtenáře Do− brodruha je jím Jihotyrolan Reinhold Messner, který získal neuvěřitelných 1345 bodů a o téměř 1000 bodů předstihl druhého v pořadí, americké− ho cestovatele a velkého romantika Richarda Halliburtona. Ani Reinholda Messnera nemusíme našim čtenářům představovat. Každý ví, že má na svém kontě řadu dobro− družství, z nichž nejznámější je první zdolání všech čtrnácti osmitisícovek. Je nám potěšením, že Reinhold před

necelým rokem poskytl našemu ča− sopisu velmi zajímavý rozhovor (a že ho tedy při této příležitosti nemusí− me otravovat o další).

I pořadí na dalších místech je zají− mavé a svědčí o tom, že čeští dobro− druzi jsou dobře obeznámeni s ději− nami dobrodružství ve světě.

Výsledky ankety o největšího světového dobrodruha 20. století Počet bodů Reinhold Messner 1345 Richard Halliburton 390 Roald Amundsen 367 Jacques−Yves Cousteau 350 Edmund Hillary 338 Thor Heyerdahl 271 Hermann Buhl 209 Walter Bonnatti 178 Jack London 167 Naomi Uemura 150 Jerzy Kukuczka 132 Tenzing Norkay 82 Peter Habeler 81

Pořadí Jméno

Jan Eskymo Welzl na stylizované ateliérové fotografii.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

I v této anketě se dále objevilo dalších zhruba 50 jmen, včetně tří žen – Wandy Rutkiewiczové, Chantal Mauduitové a Lau− rence de la Ferrierové.

Dobrodruh 2

Silvestr slavil sám ve skalách Český kněz podruhé v Antarktidě

V

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

prvním čísle roku 1998 Dobro− druh přinesl reportáž o pobytu českého kněze Marka Orko Váchy na naší stálé polární stanici v Antarkti− dě na King Georg Islandu. V té době Orko ještě pracoval jako kaplan ve Vel− kém Meziříčí. Mladý muž, který nejprve vystudoval molekulární biologii v Brně a poté teologii v Olomouci, dnes učí na brněnském Biskupském gymnáziu obo− ry náboženství a biologii. A tak, jako se „pachatel“ vrací na místo činu, tak i Orko přijal znovu pozvání Jaroslava Pavlíčka a vrátil se přes Punta Arenas do Antarktidy, kde prožil prosinec minu− lého a leden letošního roku. Mladý kněz, kterého uchvátil skauting a okouzlila indiánská kultura, se tedy opět vrátil do divoké přírody. Orko, čím se lišila tvoje druhá ná− vštěva od té první? Ta první byla nádherná, ta druhá by− la pro mne ještě stokrát hezčí. Byl jsem tam jako doma. Spoustu času jsem mohl trávit v absolutní samotě a mohl jsem si všechno naplno procí− tit a vychutnat. Kolik vás bylo? Nejprve jen já s Jardou Pavlíčkem, později přibyli dva Češi a jeden Němec. Zážitky? Úžasné, jeden hodně drsný a dobro− družný. To, když jsme s Jardou převáže−

li v loďce zásoby a chytily nás pořádné vlny a zuřivý vítr. Byli jsme v rukou Boha. A co Vánoce? Překrásné. Sloužil jsem mši pro Chi− lany. Nesmírně silný zážitek. Chilané tu mají vojenskou polární stanici. Sa− mí chlapi beze zbraní, kteří dva roky nevidí své rodiny. Byla to nostalgická nálada, kostel byl narvaný k prasknutí. Je to nejjižnější kostel na světě, tako− vá plechová krabice s oltářem, svatý− mi obrázky a se svíčkami. Potom jsme měli posezení s dárky. Nádherná bla− žená nálada. Mnoho lidí ve světě šílelo ze Sil− vestra 2000 Na poslední den v roce nás pozvali na svou stanici Korejci. O půlnoci jsem byl sám. Unikl jsem konzumu, diskoté− kám, ohňostrojům. Nový rok jsem oslavil v samotě ve skalách pod hvěz− dami. Vzhledem k mé práci na gymná− ziu jsem stále v kontaktu s lidmi a stá− le plně zapřažen. Na bilancování není čas. V samotě ve skalách jsem se mo− hl modlit, promýšlet, co se studenty dělám dobře, co špatně, co zlepšit… Bylo to fajn. Jaký byl program české polární sta− nice? Zabývali jsme se problematikou ži− votního prostředí a rozmísťováním tro− sečnických balíků.

Co je to trosečnický balík? Pytel ze silného igelitu, dva zapa− lovače, nůž, několik kilogramů potra− vin a roura na přespání. Vše se zatí− ží kameny proti větru a z kamenů se rovněž zbuduje pyramida kvůli označe− ní. A tvoje zážitky se zvířaty? Báječné. Dvakrát jsem viděl velryby. Vidět jejich vodotrysky a slyšet dunivé, dalekoslyšitelné tóny – na to se neza− pomíná. A samozřejmě spousta lach− tanů, kteří koncem prosince do těchto lokalit připlouvají, a mnoho druhů tučňáků. Naše stanice bude mít letos výročí. Ano, desáté. Určitě je zajímavé, že v budoucnu chce Jarda Pavlíček z jed− noho domku zbudovat kapli. Dnes jsi už opět v plném pedago− gickém zápřahu. Chceš se do Antark− tidy znovu vrátit? Obávám se, že ke třetí návštěvě ne− budu mít šanci. Sny o Antarktidě jsou prostě sny. Určitě bych tam nejel na rok, moje práce na gymnáziu je příliš smysluplná. Ale na dva měsíce? To bych jel zítra! Díky za rozhovor. JAROSLAV MONTE KVASNICA Foto: Jaromír Šallé

Ultramaratonci v Brně poprvé bojovali o světové vavříny pod střechou

Mistr světa si hodil korunou „N

echtěl jsem běžet,“ svěřil se mi jeden z nejlepších ultra− maratonců světa Jaroslav Kocourek. „Ještě ráno jsem si hodil koru− nou a mince mi řekla: ne! Potom na mě však telefonicky naléhal ředitel šampio− nátu František Cafourek a já jsem vy− měkl. Vyjel jsem autem z Babic do Brna a … uvízl v dopravní nehodě. Zmeškal jsem start a na trať vyběhl s dvacetiminu− tovým zpožděním.“ Tak takovouhle dadaistickou overtutu mělo první oficiální mistrovství světa v běhu na osmačtyřicet hodin v hale, kte− ré se konalo na druhém podlaží pavilonu „zet“ brněnského výstaviště. „IAU GEM− MA–BVV 48 H INDOOR“ přilákala na 250metrový okruh 31 nejlepších mužů a žen z devíti zemí světa. Pořadatelé ne− byli žádnými nováčky, vždyť brněnskou osmačtyřicetihodinovku pořádají už popáté, letos ovšem poprvé s puncem světového šampionátu. Úderem desáté hodiny odstartoval v pátek 17. března člen výkonné rady Mezinárodní asociace ultramaratonu, Španěl José Antonio Soto Rochas, výstřelem z pistole nekonečný dvoudenní závod. Mezi běžci byl i du− chovní otec závodu Tomáš Rusek, jeho zraněné koleno mu ovšem umožnilo odběhnout jen symbolických 48 minut. Mezi výkvětem nejlepších chyběl svě− tový muž ultramaratonu číslo jedna – Řek Yiannis Kouros s australským občan− stvím. Kouros totiž požadoval startovné ve výši 10 000 amerických dolarů, což ovšem bylo nad možnosti pořadatelů. V úvodních minutách chyběl, jak už bylo řečeno, i vítěz posledních dvou ročníků a světový halový rekordman Jarda Ko− courek. Když však po dvaceti minutách vběhl do „kruhové manéže“ zetky, bylo soupeřům i divákům jasné, že jeho čas te− prve nadejde. Od prvních metrů závodu nadchl di− váky černý kůň Tomáše Ruska – Irina Reutovičová (z Ruska), která soustředě− ným a neúprosným během získávala před svými soupeřkami hned zpočátku drtivý náskok. I česká reprezentace ukázala zu− by – po pěti hodinách běhu se do čela probojoval Vlastimil Dvořáček, druhá příčka náležela Jiřímu Tyhaurovi a třetí Miloši Škorpilovi. Smolař Jarda Kocou− rek se ovšem už prodral na sedmou příč− ku. „Jsem vegetarián a pomáhá mi to fy− zicky i psychicky,“ šeptl mi na záchodku Jarda. „Ovoce, zelenina a ROBI maso – na to sázím.“ Při osmačtyřicetihodinovkách však bý− vají kritické především noci. Psychický tlak, i přes stálou možnost kvalitního ob− čerstvení, masáží a lékařské pomoci, je ne− smírný. I ta první brněnská byla nekoneč− ně dlouhá. Po dvaadvaceti hodinách běhu už suverénně vedl Jaroslav Kocourek (219

Po startu v pelotonu chyběl Jarda Kocourek. km 250 m) před až neuvěřitelně vynikající Ruskou Irinou Reutovičovou (215 km) a dalším Čechem Vlastimilem Dvořáčkem (190 km). Borcům chyběly do uzavření poloviny závodu ještě dvě hodiny. Po rovné polovině závodu vedl Jaro− slav Kocourek (236 km 250 m) před Rus− kou Irinou Reutovičovou (221 km 750 m) a Vlastimilem Dvořáčkem (206 km 750 m). Na čtvrtém místě se zabydlel ve skvě− lé formě běžící Ital Vicenzo Tasrascio (203 km) a na pátém druhá žena a loňská vítězka Němka Helga Backhausová (202 km). Šestá příčka náležela v polovině zá− vodu stále se zlepšujícímu Poláku Augus− tu Jukubikovi (200 km), kterého zezadu atakoval Čech Petr Solička (195 km). Zasvěcení tvrdili, že o osudu šampio− nátu rozhodne druhá noc. A ta se skuteč− ně stala v „zetce“ nocí pravdy. Pro Itala Tarascia byla velmi smutná. Ital byl hnán vidinou překonání národního rekordu, podcenil pitný režim a skolila jej vážná indispozice. Lékařka Martínková mu aplikovala infuzi a nařídila několikahodi− nový klid. Tarascio se však vrátil na zá− vodní dráhu a chtěl mermomocí pokračo− vat. Ředitel světového šampionátu Fran− tišek Cafourek musel nešťastného Itala ze závodu kategoricky odvolat a nechat od− vézt pod dohledem do hotelu. Už v noci překonala polský rekord věčně usměvavá a dobře naladěná Barba− ra Szlachetková, stejně jako její krajan August Jakubik. Šance na překonání čes− kého rekordu se rýsovaly i pro Petru Bernardovou a Lenku Švecovou. Problé− mům na sklonu noci se nevyhnula ani vy− nikající Ruska Irina Reutovičová, která sice v ženách suverénně vedla, ale nyní musela často odpočívat. Přitom k překo− nání světového rekordu jí chybělo pou−

Nejlepší muži: zleva Vlastimil Dvořáček, Jaroslav Kocourek, August Jakubik a Petr Solnička.

Jaroslav kocourek už dlouho před cílem věděl, že medaile z nejcennějšího kovu bude patřit jemu. hých 6 kilometrů. Na prvním místě abso− lutně kraloval Jaroslav Kocourek, jehož náskok mu dodával patřičného klidu. Boj o stříbro a bronz byl zatím vpravdě ďábel− ský. Vlasta Dvořáček, Polák August Ja− kubik a Petr Solnička si nedarovali ani je− dinou píď. Blížící se cíl a skandující diváci vlili ultramaratoncům do žil nové síly. A to je přece povolený doping. Jarda Kocourek se Slovákem Ivanem Ďurkovským si do− konce dovolili pro pobavení diváků různé legrácky. Například soutěžili, kdo zaběh− ne rychlejší kolo. Čech vyhrál, neboť za− běhl čas pod jednu minutu. Po dvou dnech a dvou nocích! Pánové, klobouky dolů! A co ženy? Irina Reutovičová překo− nala světový rekord v hale a vymazala tak

ze světových tabulek legendární Angli− čanku Eleanor Adams−Robinsonovou, která svůj „svěťák“ zaběhla také v Brně v roce 1997 výkonem 352,538 km. Irina v cíli nekonečného běhu řekla: „V Brně to bylo nádherné, skvělá atmo− sféra, vynikající zabezpečení. Škoda, že jsem trochu podcenila pitný režim, můj světový rekord mohl mít ještě vyšší hod− notu.“ V závodě byli nepřehlédnutelní dva šedovlasí sedmdesátiletí „kluci“, oba Němci: Manfred Hause a Viktor Adam− czyk. „Do Brna jezdím strašně rád, je tu všechno nejlepší – nálada, trať i lidé!“, horoval Manfred. Světový šampion a hrdina mistrovství světa Jaroslav Kocourek tvrdil: „Nemám

ultramaratony rád. Bohužel, mám pro ně vlohy. Letos poprvé jsem prošel celou osmačtyřicetihodinovkou v naprosté po− hodě, bez krizí a bez sebemenší bolesti. Škoda, že jsem neměl soupeře, který by mi šlapal na paty, to se pak jinak závodí. Ruska byla neobyčejně dobrá, udělala však chybu a v závěru se trápila.“ (Pozn. autora: Jarda sice v závodě necítil bolest, zato ji pocítil cestou domů. Jeho žena mu zadním kolem automobilu přejela nohu. „Alespoň mi naráz vymačkala všechny puchýře,“ liboval si Jaroslav Kocourek.) Polka Barbara Szlachetková běhá zá− vodně teprve dva roky. Čtyřiačtyřicetiletá Barbara už má na kontě přes dvě stovky maratonů a zápis do Guinessovy knihy rekordů. „V Brně to bylo skvělé, z pol− ského rekordu mám úžasnou radost,“ zá− řila Polka. Světový šampionát se v Brně vydařil na výbornou. José Antonio Soto Rojas to stručně shrnul: „Všechno bylo skvělé: zá− vodníci, maséři, lékaři, pořadatelé i mo− derátoři. Jsem šťastný, že jsem mohl být u toho!“

VÝSLEDKY Muži: 1. Kocourek 404,759 km, 2. Dvo− řáček 372,085 km (oba ČR), 3. Jakubik (Pol.) 370,381 km, 4. Solnička (ČR) 361,584 km, 5. Ďurkovský (SR) 350,828 km, 6. Škorpil (ČR) 291,007 km. Ženy: 1. Reutovičová (Rus) 368,644 km, 2. Backhausová (Něm.) 350,828 km, 3. Szlachetková (Pol.) 291,007 km, 4. Bernardová (ČR) 267,742 km, 5. Bayero− vá (Něm.) 263,335 km, 6. Švecová (ČR) 261,000 km. JAROSLAV MONTE KVASNICA Foto: Michaela Dvořáková

Jindra Zelenka se šestispřežím aljašských malamutů na jezeře Inari.

Horolezecká škola – Český ráj

KURZY HOROLEZECTVÍ

Běžkaře čekala každodenní tvrdá dřina. 19. března Jindra, Radek a Venca zapřáhli psy a před nimi bylo do Inari nejkratší cestou rovných 100 kilomet− rů. Teploměr ukazoval pouhých minus sedm stupňů a musheři se báli oblevy. Psi pelášili jako o závod a všechno se zdálo být v pohodě. „Pak se proti nám vyvalila černá mračna,“ vzpomíná Ven− ca, „a do nás udeřil Ďábelský vichr. Psům kvapem ubývaly síly. Nezbylo, než rozbít tábor a … čekat.“ První jarní den přivítal chlapy vichři− cí. Kolem desáté nastala změna, mra− ky se začaly trhat. „Neváhali jsme a okamžitě zapřáhli,“ říká Václav. „Psi běželi jak vystřelení z praku. Ve 14 ho− din jsme byli v Inari, kde nás už čeka− li běžkaři. Myslím, že jsme podali úcty− hodný výkon, naši psi se osvědčili skvěle, byl to určitě kvalitní trénink na přejezd sibiřského Obského zálivu, který v budoucnu plánujeme.“ Musheři: Jindřich Zelenka (duchov− ní otec výpravy), Václav Faust, Ctirad Tyroler. Běžkaři: Milan Urgan (Mana− ger expedice), Zdeněk Klečka (kame− raman), Pavel Židov, Jiří Motyčák.

POSTSKRIPTUM

❖

SPORT ČESKÝ RÁJ

Termín: 1. 6.–25. 6. cena: 40 990,– Kč

Grónsko a Baffinův ostrov – pěší turistika Termín: 29. 6.–23. 7. cena: 73 500,– Kč

Island na kole maloobchod – velkoobchod

– letecky

Horolezecké a outdoor vybavení

Termín: 118. 8.–2. 9. cena: 32 000,– Kč

Odborný poradenský servis

Trek kolem Anapurny

Slevy 3–10 % Nerudova 616, 293 01 Mladá Boleslav Tel.: 0326/723 384 e-mail: [email protected] http://sportcv.st.cz

Termín: 30. 9.–30. 10. cena 40 900,– Kč

Bližší informace: Ing. Miroslav Jakeš Tádžická 1422, 101 00 Praha 10, Tel.: 02/72744158

Pro cesty u nás i v zahraničí hledám volného spolehlivého parťáka, věk asi 45–55 let. Vítán horolezec nebo vysokohorský turista, majitel kola, znalý AJ. Ozvi se štíhlé, volné VŠ, vysoké 177 cm Zn: Sdílení zážitků (ev. telefon 0424 / 311 74)

Dobrodruh

Dnes už patří musherská expedice k jezeru Inari v laponské oblasti Finska minulosti. Čeští dobrodruzi však mají hlavy plné plánů, které chtějí se svými psy brzy uskutečnit. Na finském severu se naše výprava rozhodně neztratila, právě naopak. S jídlem roste chuť. Karel Dohnal ve své knize Yukon solo napsal: „Mnohé z nás přitahuje Sever, protože hluboko v naší genetické paměti jsou pozůstatky poslední doby ledové a po nich následujících migrací. Osamělého cestovatele, stejně jako dvojici, která se vydá do divočiny, aby se pokusila přežít jednu nebo dvě zimy, přitahuje stejný podvědomý hlas. Nedozírnost Severu, útrapy, závislost na sobě samotném, nutnost neudělat chybu – to všechno jsou vzpomínky našeho dědictví.“ JAROSLAV MONTE KVASNICA Foto: Zdeněk Klečka

Mgr. Jiří Odnoha, Rybní Důl 754, 294 01 Bakov n./Jizerou, Tel.: 0329/781 453; 0606 345 435 e-mail: [email protected] www.climbing.cz

Grónsko – pěšky, lodí, letadlem na západním pobřeží

Dobrodruh

ČLENOVÉ VÝPRAVY

pro ženy a muže všech věkových kategorií

Dobrodruh

kilometrů. Jindra, Radek a Venca vyrá− žejí se spřežením první. Mají v úmyslu dojet na předem domluvené místo, po− stavit tábor a uvařit polévky pro běžka− ře. „Haskouni a malamuti cupitají na jistotu a šetří síly,“ vzpomíná Václav. „Odpoledne jsme rozbili tábor, vpodve− čer dorazili běžkaři. Ticho tábora přeru− šil štěkot mého leadera – jedenáctile− té fenečky, která neznámého člověka pozná na sto honů. Z dálky se k nám přibližovali tři lyžaři, táhnoucí pulky. Kluci z Pyrenejí nám hned lámanou an− gličtinou sdělovali svoje zážitky. Ve 22.30 hod. nám hovor přerušila polár− ní záře. O ní jsme dosud jen četli a slý− chali. Ale, že je to tak velký a nádher− ný světlo, to jsme fakt netušili.“ 14. března prohlásila expedice za den sanitární. „Šetřili jsme pejsky,“ ří− ká Venca. „Náklad byl těžký a naši psi jsou zvyklí mít po třech dnech práce pauzu. Zatímco si běžkaři léčili puchý− ře, nám to stejně nedalo. Zapřáhli jsme sáně, musíme ty kluky španělský trochu povozit, ať mají zážitky.“ Další ráno uvítalo muže a psy mra− zem minus 22 stupňů a bílou tmou. Hustá mlha vytvořila z krajiny bílé nevi− ditelno. „Slibujeme běžkařům, že je po celý den potáhneme za sáněmi,“ vyprá− ví Venca Faust. „Španělé vyrážejí na zá− pad, my stále na sever. Já a Jindra připřaháme po jednom běžkaři, na Rad− ka zbyli dva. Před námi je 30 kilásků bí− lé tmy. Všechno má svůj konec, i tento den. Táboříme v jednom z otevřených nouzových srubů. V plechovém kbelíku děláme všichni zase jednou velkou spo− lečnou hygienu. Spokojení jsou ovšem i psi, kteří nocují venku při minus 25 stupních. Je mráz, až praští a oni se tam vyvalovali, jak někde na pláži.“ 16. března se na Čechy rozhněval laponský bůh větru Biegagagaleš a ne a ne se utišit. Expedici čeká „jen“ 24 kilometrů dál na sever. Vítr, sníh a sněhové návěje jsou silným protivní− kem. „Zaplať pánbůh za ty péřovky,“ horuje Venca, „byly naším brněním proti mocnému nepříteli. Tábor jsme

Dobrodruh

Vám nabízí celoročně

Nabídka expedic a cest Miroslava Jakeše v roce 2000

Dobrodruh

íká se, že nej− krásnější pohled na svět je z koň− ského hřbetu. Ten, kdo to vy− myslel, asi nikdy nestál na sa− ních a neměl před sebou smeč− ku upalujících severských psů,“ tvrdil mi musher Václav Faust, je− den z mužů sedmičlenné expedice Inarijärvi 2000, která na svou dale− kou pouť odstartovala 6. března z pražského náměstí Jiřího z Poděbrad. Sedmičku dobrodruhů, dvanáct al− jašských malamutů a sedm sibiřských husky čekala cesta Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Finskem až vysoko za polární kruh do Laponska, do městečka Inari a ke stejnojmenné− mu jezeru. „10. března za malým hotýlkem u velké sněhové bariéry jsme připravo− vali nezbytnou musherskou výstroj pro trail přes jezero Inari,“ vzpomíná Václav. Před Čechy a jejich psy se rozprostřela zamrzlá a zasněžená vodní plocha o ví− ce než 1300 kilometrů čtverečních. Z je− zera vystupuje množství ostrovů a ostrůvků. Ve 13 hodin tři spřežení a čtyři běžkaři konečně vyrážejí. „Snaži− li jsme se najít tu správnou skútrovou cestu,“ vysvětluje Venca. „Bez ní se tu se spřežením v tuto roční dobu nedá ni− kam dojet. Minete−li ,skútrovku‘, máte hned problém na krku, vlastně na no− hách: proboříte se vrstvou sněhu do vo− dy, a když ji máte asi po kolena, pak te− prve narazíte na pevný led. To jsme si samozřejmě hned na začátku vyzkouše− li a dost nás to vyděsilo. Při minus dva− ceti je to o strach.“ Svůj první tábor postavila výprava na malém ostrově při západu slunce. „První je třeba nakrmit pejsky. Dostali pořádnou dávku granulí Fitmin Profi, které zajišťuje vysokou výkonnost taž− ných psů v polárních podmínkách,“ vy− světluje Václav. „Do krmiva je třeba přidat kus tuku a pořádně zalít vodou. Voda je životně důležitá, dehydrovaný pes za jízdy chňape po sněhu a ne− soustředí se na práci. My jsme si dali instantní polévky a hltali je jako o zá− vod, aby nám při minus 27 stupních Celsia nezmrzly.“ Ráno vyměnili musheři spacáky za péřové bundy. Byl pěkný, slunečný a mrazivý den. Zpočátku nechali musheři své pejsky jen tak rozkoukat. „Moc jsme je nehonili,“ říká Venca. „Nedozírná bílá pláň byla pro ně něčím novým, ostatně totéž platilo i pro nás. Tábor jsme postavili už odpoledne za silného nárazového větru. Zato druhého dne se chlapi už rozhodli prověřit své i psí síly. 42 kilometrů od nás byl na mapě zakreslen srub,“ vzpomíná Ven− ca. „S lyžaři jsme se domluvili, že odve− zeme veškerou výstroj a část cesty se jim vrátíme na pomoc. Spřežení pádila jako o závod mezi ostrovy zasněženou nádherou. Zachumlaní do péřovek lá− meme jeden kilometr za druhým – stá− le směr sever. Dojeli jsme stádo sobů, které nám křižovalo cestu. Psi měli amok, mysleli si, že jsme je snad vzali na lov. Mít motorové skútry, tak jsme ty paroháče tak zblízka neviděli. Sobi byli našimi dopravními prostředky tak okouzleni, že zastavili a mlčky přihlíželi. Odpoledne jsme našli srub, vyložili vý− zbroj a … tradá čičinky!!! – jeli na po− moc běžkařům. Po osmi kilometrech jsme k nim dorazili, zapřáhli za sáně a k večeru byli ,doma‘. Pejskové měli v pacičkách poctivých 58 kilásků.“ Ráno musheři napájejí svoje psí ka− marády vodou s medem a tukem. „Med dodává energii a tuk ji drží,“ tvr− dí Venca. Další etapa bude měřit 35

Špicberky navštěvuji každoročně. V krátkém lé− tě se dají podnikat pěší túry, v zimě lyžařské po− chody. Dokonce na Nový rok, kdy vládne na Špicberkách polární noc a je úplná tma, jsem oslavil s několika nadšenci příchod roku 2000. Výběr stravy pro léto je po− dobný jako při cestách do Rumunska (viz minulé číslo Dobrodruha). V zi− mě přijdou k chuti slanina, salámy a sýry. Do mrazivého podnebí, kdy zmrznou a jsou tvrdé jako kámen, je ale doporučuji předem nakrájet na menší kusy. Z tohoto důvodu rovněž pozor na chleba, který by neměl ob− sahovat vodu. Ráno vypít co nejvíce tekutin a připravit minimálně plnou termosku horkého čaje nebo vody na cestu. V nouzových a extrémních situacích je vhodná sušená a hotová strava s velmi krátkou a snadnou přípravou, ja− ko je například Reiter Travellunch nebo Treking „Mahlzeiten“ v hliníko− vých sáčcích, do kterých stačí nalít horkou vodu, zamíchat, pár minut ne− chat stát a jídlo je hotové. Při lyžařských pochodech toho moc na sobě ne− mám, skoro to samé jako v létě. Namáhavým pohybem se člověk zahřeje. Mimo oblečení, o kterém jsem se už zmiňoval, mám péřovou bundu nebo vestičku. Ty slouží především při zastávkách během pochodu, neboť ro− zehřáté tělo po zastavení rychle chladne. Je potřeba se neustále přizpůso− bovat povětrnostním podmínkám tak, aby nedocházelo k přehřívání nebo k prochlazování těla. Důležitá je ochrana proti větru. Nejvíce trpí obličej a prsty na končeti− nách. Proto by neměly chybět kukla nebo rukávová šála. Na oči se mi osvědčily velké lyžařské brýle. Chrání velkou část obličeje před větrem, nepotí se a je v nich dobře vidět. Na rukou palčáky a přes ně jednoduché návleky proti větru. Prstové rukavice jen do stanu a na jemné práce. Nej− důležitější jsou boty. Je−li v botách zima, je zima i po těle. Od doby, kdy používám kanadské boty Sorel (lze je koupit i u nás), nemám problémy. Při svých cestách používám spací pytel s peřím z české husy, který mi ušila firma Alae Lupuli. Prachové peří je nejteplejší materiál. K tomu, aby peří ve vlhkých podmínkách nenavlhalo, což je jeden z důvodů, proč ně− kteří volí místo peří dutá vlákna, je nutné věnovat pozornost tkaninám, ze kterých je spací pytel ušit, a vést boj s vlhkostí. Pokud tomu tak není, do− stane se vlhkost časem do každého spacího pytle. Proto navíc používám takzvanou protiodpařovací vložku, která vytváří mikroklima snižující produkci tělesné vlhkosti během spánku, zvyšuje tepelný komfort a sou− časně zabraňuje pronikání tělesné vlhkosti dovnitř spacího pytle. MIROSLAV JAKEŠ

Dobrodruh

„Ř

postavili v nejsevernější části jezera. Kameraman Zdeněk nám smutně sdě− lil, že došla moravská slivovice. Nese− me to opravdu těžce, někteří z nás uronili slzu, která vzápětí zmrzla.“ 17. března opustila výprava pláně jezera Inari a pokračovala dále do ob− lasti Seveti, kde už začíná království tundry. Jízda tu byla pestřejší – chvíli po hladině jezírek, chvíli lesíky. „Do− konce tam jsou i pětimetrové kopce,“ žasl Venca. „Připadali jsme si jako na horách, po té věčné jezerní rovině. Utábořili jsme se poblíž srubové osady Severti.“ Následující den se putování expedi− ce opět stočilo zpět k jezeru Inari. Mu− že a psy čekala cesta tundrou, která je měla přivést na západní stranu jezera. Běžkaři byli evidentně znaveni, humo− ru a sil ubývalo. „Není se čemu divit,“ vysvětluje Venca. „Tolik dní se honit za psím spřežením, dá do těla i dob− rým sportovcům. Po celý den na běžkách a večer, místo vyhřáté chaty a grogu, vařit jídlo a ošetřovat v mrazu bolavé nohy.“ Pár kilometrů odtud ved− la silnice z Norska do Inari. Běžkaři se do cíle dostanou stopem, zatímco spřežení čeká ještě předlouhá cesta.

M. JAKEŠ RADÍ Co na sebe a do sebe na Špicberky

Dobrodruh 3

Čeští musheři na jezeře Inari

Dobrodruh 4 Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Z historie českého

námořního jachtingu

(do počátku 90. let) Josef Rössler

Loď Tynés u Gibraltaru v roce 1985. Kapitán Miloš Kramář. ať žije svobodná plavba ve svobodném světě!“ Ale kdo bude připravovat čísla na plachty? Kdo bude jednat s plavební správou a přesvědčí ji, že šestimetrová plachetnice nemusí mít metr vysoké zá− bradlí z lana o průměru 8 mm? Kdo převezme od ČSTV signální pistole? A tak ti, kdo v posledních letech ne− úspěšně bojovali proti nenáviděné ko− misi, se spojili se zástupci svazu moto− ristů a založili spolek, ze kterého se bě− hem prvního roku po revoluci vyvinula Česká asociace námořního jachtingu (ČANY). Byli to pánové ing. Luboš Janko a Vláďa Ertl za jachtaře a Dr. Ji− ří Štefal a Jiří Horyna za vodní motoris− ty. Koncem roku 1990 se pak ČANY stala plnoprávnou členkou Českoslo− venské jachetní asociace spolu se Slo− venskou asociací námořního jachtingu.

Pojem „námořní jachting“ je naší vnitrozemskou zvláštností – přímořské státy jej v tomto pojetí neznají. To jenom my, vnitrozemci, jsme pocítili potřebu jej nějak pojmenovat a odlišit. V užším slova smyslu rozumíme u nás pod pojmem námořní jachting hlavně sportovní a rekreační dálkové plavby: rodinné plavby v přímořských vodách Jadranu nebo Baltu, dálkové plavby po všech mořích obklopujících Evropu a konečně oceánské plavby těch nejodvážnějších a nejzatvrzelejších. Na důstojnou účast na námořních závodech jsme v minulosti, s jedinou světlou výjimkou Richarda Konkolského s jeho Niké, opravdu neměli. Přestože jsme suchozemci a přesto− že politika jachtění na moři v pováleč− ných destiletích vůbec nepřála, podaři− la se našim jachtařům řada kousků, za něž se nemusí stydět. Svědčí o tom i následující stručný přehled některých z plaveb a akcí podniknutých od války až do počátku 90. let.

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

ZÁKLADNÍ PROBLÉM MINULOSTI: DOSTAT SE VŮBEC NA MOŘE V uplynulých čtyřiceti letech stála každému staviteli námořní lodi a jeho posádce v cestě základní překážka: že− lezná opona. Dostat se přes ni k moři bylo možno trojí cestou: získat devizo− vý příslib pro všechny členy posádky (skoro nemožné), nebo se svézt na ně− které polské lodi, nebo konečně organi− zovat zájezd s pomocí některé cestovní kanceláře. Čedok s tím nechtěl mít nic společného, tak to zbylo na Sportturis− tu. Aby však ten mohl uspořádat téma− tický zájezd, muselo být sportovní od− větví oficiálně uznávané. Aby mohlo být uznané, muselo přinášet výsledky, zařaditelné do „jednotné sportovní kla− sifikace“ tehdejšího ČSTV. Musela se proto vytvořit organizace, která něja− kým způsobem zlegalizovala bláznov− ství a současně stanovila kritéria pro soutěžení. V roce 1964 založili ing. Libor Zá− ruba, Gustav Černý, Boris Dvořák, Du− šan Vaculka a ing. Miloš Maximovič „Komisi dálkových plaveb jachtingu“ při Jachetní sekci tehdejšího ČSTV. Dlužno říci, že jim do od začátku jejich kolegové z okruhového nijak neusnad− ňovali, spíše naopak – a nebylo se co divit: jachting byl v postavení „bur− žoazního sportu“, podobně jako tenis, golf a podobné „kapitalistické vy− myšlenosti“, a oni měli strach, aby je námořníci v očích režimu nedorazili. Nicméně se podařilo zorganizovat i krajské komise, pořádat semináře, školit a zkoušet budoucí kapitány, ko− nat technické prohlídky lodí a jako vr− chol všeho docílit, že v letech 1981 až 1987 stačil na žádosti o vydání výjezd− ní doložky podpis tehdejší předsedkyně KNY Jarmily Dvořákové. To bylo dů− kazem velké autority, kterou si KNY

ZAČÁTKY

před úřady vytvořila. Bohužel, v závě− ru bolševické vlády jsme byli o tyto vý− sady připraveni. Trochu za to mohla i samotná KNY, protože se jí nechtělo do jednání se Svazem vodních moto− ristů. Ministerstvo dopravy nám nako− nec oprávnění ke zkouškám odňalo a všechno přešlo na Státní plavební správu. Přesto se jezdilo dál – měli jsme v celé republice své Mistry sportu a nesčetné výkonnostní třídy ve „Spor− tovních dálkových plavbách“. Pak přišla revoluce a s ní: „Dosti ko− mise, dosti bodování, dosti soutěžení,

Pokusím se zrekapitulovat význač− nější události v námořním jachtingu u nás. Nečiním si nárok na přesnost a po zániku staré komise námořního jachtingu nemám k dispozici ani spo− lehlivé písemné prameny. Prameny se rozcházejí: kdo byl po válce první? Ce− lou válku a ještě dlouho po ní stál na Císařské louce hotový trup námořní plachetnice, který postavil profesor Murdych. Ten jej okolo roku 1960 pro− dal panu učiteli Dušanu Vaculkovi z Brna, který potom za přispění svých přátel loď dokončil a její vlastnosti si ověřil plavbou na Černém moři v roce 1963. Loď pokřtil PASÁT a po plavbě ji prodal, až se nakonec dostala do ru− kou bratří Pátých ze Znojma. V březnu roku 1964 přijel Vaculka do Prahy a v malém sále na Hlavní poš− tě v Jindřišské ulici přednesl svou his− torickou přednášku, jak obelstil režim a složil zkoušky na profesionálního ka− pitána. Zahájil tím historickou dobu na− šeho námořního jachtingu, jak jej zná− me dnes. Na té přednášce bylo hodně lidí, i mimopražští, protože byla řádně ohlášena. Rok 1965 pokládám za začátek sku− tečných sportovních námořních plaveb. Lodě třídy Beluga vypluly na vody Jad− ranu a SV. MAGDALENA podnikla svou první námořní plavbu na ostrov Hiddensee. Na plavbu do Jugoslávie se také vydal Jarda Nehyba na ESME− RALDĚ, v tomto roce dokončené. By− la to první skutečná námořní loď do− končená v Praze. Mezitím pracovali bratři Pátí na pří− pravě další plavby PASÁTU. Dušan Vaculka začal stavět novou loď typu Primát podle francouzských plánů a na

mořničiny i pozoruhodné výkony vo− dácké a motoristické.

NÁSTUP KONKOLSKÉHO

lo proto pečlivě sledováno tureckým válečným námořnictvem (prý). Pak se plulo do Athén, vystřídaly posádky a po proplutí Korintským průplavem Iónským mořem a Otrantskou úžinou plavba skončila v Šibeniku. Pro ČYK (tehdy ještě JO Slavoj Vyšehrad) to jis− tě nebyl lehký organizační úkol a mys− lím, že snahy o podobné hromadné ak− ce bude vhodné podporovat.

roslava Bernta z Libštátu, který v roce 1990–1991 podnikl vzornou plavbu ze Zadaru do Karibiku na Malé Antily a dále Panamským kanálem na Havaj− ské ostrovy. Oceánské plavby jsou na první po− hled vyvrcholením námořního jachtin− gu. Musíme si ovšem uvědomit, že zde velkou roli hraje čas, který si dotyčný může dovolit na plavbu věnovat. Roz−

Krautschneiderova Polárka focená ze stěžně.

RUDOLF KRAUTSCHNEIDER Léta ubíhala, mistrů sportu přibýva− lo, průkopníci stárli a objevil se další velikán: Jakýsi dřevorubec postavil de−

hodně bychom neměli podceňovat řád− ně vedené kratší plavby s dobrým časo− vým průměrem a pevným časovým plá− nem. Je to, jako kdybychom třeba v atletice srovnávali sprint na sto metrů s maratónem a prohlásili, že maratón je vrcholem běhání, protože se běží dál. V dnešní převratné době přibývá po− vážlivě lidí, kteří si jen s největším vy− pětím „utrhnou“ tři až pět týdnů na plavbu. To na oceánskou plavbu nesta− čí. Myslím ale, že z toho zase nemusí− me být tak smutní. Česká asociace námořního jachtin− gu (ČANY) připravuje v současné době podrobný historický přehled o českém poválečném jachtění na moři. Zájemci o historii se tedy mají na co těšit.

Dobrodruh

Unášen historií Pražáků, zapomněl jsem na jednu pozoruhodnou plavbu na samém úsvitu našeho poválečného ná− mořnictví. V roce 1967 vypluly dvě prostějovské lodě, ALBATROS a HO− RIZONT, na dálkovou plavbu přes Atlantik. Plavba byla vedena jako ex− pedice a sponzorována Slovenským fil− mem a časopisem Smena. Lodě dosáh− ly v pořádku karibské oblasti a přistály na Martiniku. Byli první, kteří na čes− kých lodích s československou posád− kou přepluli oceán a tím vstupují do historie.

Dobrodruh

Ovšem rok 1972 se zapsal do dějin českého námořnictví něčím daleko lep− ším: startem Richarda Konkolského v OSTAR – oceánském závodě osamě− lých mořeplavců.

Za kormidlem Polárky zleva V. Dlouhý, R. Krautschneider a J. Ecsi. V pozadí Kapské město.

Dobrodruh

jen pro výcvik nováčků na Žermanické přehradě. Do konce šedesátých let byly už ve všech krajích Čech a Moravy postave− ny lodě, schopné plavby po moři. A přišel rok 1972. Já jsem dokončil stavbu devítimetrového ocelového ŠTÍ− RA, takže i v Českém jachtklubu se ob− jevila první větší loď. A Gustav Černý

S Rudou jsme se dostali na počátek 90. let. Po Rudovi objevujeme další „utajené“ přemožitele oceánů: Bedři− cha Skálu, který se toulal po světě sedm let se svou partnerkou Irenou Kalináčo− vou. Oldřicha Karáska, jachtařského trampa teplých moří a konečně Dr. Ja−

Dobrodruh

Richard Konkolski je naším nejúspěšnějším účastníkem oceánských jachetních závodů.

Richard zlámal u své NIKÉ stěžeň (loď třídy Zoška s prodlouženým žebro− rysem) a přijel velmi těsně po limitu. Podal obdivuhodný výkon a osvědčil velkou houževnatost. Po přistání v Newportu se vydal s NIKÉ na cestu kolem světa přes Panamský kanál, kte− rou s jedním přerušením v Austrálii úspěšně v roce 1974 dokončil. V roce 1976 startoval s NIKÉ znovu a obsadil druhé místo v handicapovém hodnoce− ní ze 73 závodníků v cíli. Zasáhnout tímto způsobem do historie těchto zá− vodů, se nám asi hned tak už nepodaří. Je to, bohužel, všechno otázka peněz. V Richardově době to ještě šlo, dnes, když nemáte dvacetimetrové pádidlo s kompozitními plachtami, nemá cenu ani podávat přihlášku k závodu. Ukáza− lo se to také při jeho dalších startech s novou NIKÉ II v roce 1980, kdy už tak úspěšný nebyl. Jeho knížky se ale dodnes krásně čtou a jistě by neškodilo jejich nové vydání. Plavby, pořádané každoročně s ces− tovní kanceláří Sportturist, se pomalu stávaly běžnou rutinou. Za zmínku sto− jí rekordní devatenáctidenní plavba ŠTÍRA do Helsink a Stockholmu (den− ní průměr 64,5 mil včetně pěti dnů po− bytu). V roce 1976 se uskutečnila prv− ní velká skupinová plavba čtyř praž− ských lodí na Shetlandy a do Skotska. Z Cuxhavenu vyplula SPERANZA, VEGA Lubora Musila, ŠTÍR a nej− menší XANDRA Miloše Kramáře. Lo− dě měly vesměs čtyřčlenné posádky a přestože pluly každá jinou trasou, sjely se první tři v rozmezí dvou hodin v Lerwicku, Xandra přijela později přesně o tolik, o kolik později vyplula.

POČÁTEK 90. LET

Dobrodruh

z Tatranu – od sousedů – svůj Antares „SPERANZU“. Pražští jachtaři nastoupili definitiv− ně v témže roce 1972 plavbou ŠTÍRA a SPERANZY do Dánska. Obě lodě pluly po vlastním kýlu z Prahy a zase se ve vleku vrátily – s ponorem 145 cm! Takže tyto plavby byly kromě ná−

setimetrovou loď a nazval ji POLKA, v roce 1979 vyplul na sever a dosáhl Medvědího ostrova a v pořádku se vrá− til v září do Štětína. Plul se smíšenou česko−polskou posádkou. A tím jsme se seznámili s Rudou Krautschneiderem. Neoslnil nás jen jako velký námořník před pánembohem, ale také jako velký člověk a nejpřekvapivěji také jako vy− nikající bavitel davů. Jeho další výkony ho rychle postavily na nejpřednější místo. Do dnešního dne vykonal četné zaoceánské plavby, byl například také s POLKOU na Falklandech během brit− sko−argentinské války, pak ji prodal a postavil novou třináctimetrovou PO− LÁRKU v roce 1990. Stihl rovněž na− psat a vydat vlastním nákladem nádher− nou knihu o svém putování, nazvanou „Lidé a oceán“ a rázem se z něho stal „Čapek“ námořních jachtařů.

Dobrodruh

Na zpáteční cestě zažily lodě bouřlivé počasí, ale všechny se v pořádku vráti− ly. Ještě musím uvést, že Xandra na zpáteční cestě projela až okolo Faer− ských ostrovů, kde dostala pořádně do těla, ale vydržela. Je to krásné vysvěd− čení pro loď a její posádku a zároveň velká pocta konstruktéru lodí typu Pá− via, ing. Milošovi Maximovičovi, jed− nomu z našich nejlepších. Lodí tohoto typu bylo postaveno v celé republice odhadem přes dvacet. Kromě nich zkonstruoval také velmi úspěšný typ Atol a konečně ocelovou Lizard 40, postavenou také ve dvou exemplářích. Na počest 90. výročí vzniku organi− zovaného jachtingu v českých zemích v roce 1983 uspořádali pražští jachtaři velkolepou skupinovou plavbu do „již− ních moří“. Dvouetapové plavby orga− nizované předsedou ČYK se účastnilo 12 lodí z celé České republiky a se stří− dáním posádek v Athénách celkem 84 jachtařů. Startovali z rumunské Galaty. Ze Suliny do Byüikdere v Bosporu se jel závod. Pro překvapené Turky to by− la přímo invaze českých lodí, které se v průběhu dvou dnů sjely po bouřlivé plavbě přes Černé moře. Jejich další pronikání Bosporem a Dardanelami by−

Dobrodruh 5

ní v roce 1966 vyplul na svou plavbu po Jaderském moři. Boris Dvořák se SV. MAGDALENOU vyplul na zkušební plavbu na berlínská jezera, aby se definitiv− ně rozhodlo, zda se s ní vydá na moře. Zkoušky dopadly dobře. SV. MAGDALENA byla (a po− řád ještě je) jolový křižník 30 m2, bez jediného kilogramu zátěže, délky 9 m a výtlaku 2,5 t. Po dal− ších důkladných úpravách vyplu− la v roce 1966 na svoji nejdelší plavbu do Hamburku, Severo− mořským kanálem do Kielu, Marstalu a Malým Baltem do Kodaně, kde se zúčastnila oslav stého výročí založení Královské− ho dánského jachtklubu. Domní− vám se, že to mohu hodnotit jako začátek výkonnostních plaveb, s naplánovanou a dodrženou tra− sou plavby. V roce 1967 bratři Pátí vyplu− li na PASÁTU ze Rjeky, přepluli Středozemní moře až do Mars− seille, kanálem Du Midi a dalšími propluli Francií a vrátili se přes Severní moře a Hamburk do Pra− hy. Také ve východních Čechách nelenili a postavili ACHÁT, což byla loď typu Zoška podle origi− nálních polských plánů, stejných, které použil Richard ke stavbě své NIKÉ – jen ji trochu natáhl. Z východních Čech také pochá− zejí pozdější přemožitelé oceánů – bratři Skálové, Ruda Krautsch− neider a Jarda Bernt. Přenesme se však na chvíli z Čech na severní Moravu. Podle tamních záznamů je nestarší ná− mořní plachetnicí na Moravě SKARAB, s číslem na plachtě CZ4. Je to jedna z prvních Maximovičových Pávií. Na vodu byla spuštěna v roce 1969, své první plavby podnikala z pol− ského pobřeží a baltickým vodám zů− stala věrná. Doplula až na Skagen a ja− ko první navštívila vody Botnického zálivu. Pluje dodnes, i když už slouží

d o b r o d r u h a K n i h o v n a

Dobrodruh 6 Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

SHOCART DÁLE CHRLÍ OUTDOOROVÉ MAPY Zlínský SHOCART je v posledních letech bez− pochyby naším nejagilnějším mapovým a prů− vodcovským vydavatelstvím, zabývajícím se outdoorovými aktivitami. Je jenom dobře, že jeho aktivita nepolevuje ani letos a že již vy− dal nebo chystá vydání řady dalších kousků této tématiky – a to ve všech svých edičních outdoorových řadách. Které to jsou? TURISTICKÉ MAPY 1 : 50 000 Nejrozsáhlejší ediční řada SHOCARTU má ve 72 mapách po− krýt celé území České republiky. Mapy jsou číslovány od 1 do 72, přičemž vycházejí napřeskáčku. Až do letoška vyšlo 17 map, mj. okolí Prahy – sever, jih (18, 19), okolí Brna – sever, jih (51, 52), Olomouc (61) atd. V letošním roce je připravena „hor− ská nadílka“ – mj. Krkonoše, Žďárské vrchy, Šumava, Jeseníky, Beskydy – celkem 10 map. Některé již byly vy− dány. Řada bude dotiskována v dalších letech. CYKLOTURISTICKÉ MAPY 1 : 75 000 Další edice, která by měla v 70 mapách (číslovaná 101–170) pokrýt celou republiku. Do letoška již vyšlo 25 map, v tomto roce to bude 11 map.

CYKLOPRŮVODCE Zde SHOCART vydává jednak 4 průvodce dlouhých tras. Praha–Vídeň a Česko–rakous− ké pohraničí již vyšly. Letos by k nim měly přibýt Jantarová stezka a Moravská stezka. Záslužným počinem vydavatelství je i příprava a vytiš− tění regionálních cykloprůvodců, které obsahují řadu zajímavých okruhů, míst i profilů tratí. Cykloturisté vědí, že již vyšly průvodce – Euroregion Nisa (Čes− ký ráj, Krkonoše, Jizerské hory), Jižní Morava, Jižní Čechy I a Oko− lí Prahy. V tomto roce by měl být vytištěn průvodce Šumavou. ZIMNÍ TURISTICKÉ A LYžAŘSKÉ MAPY Sedm dosud vydaných kousků našich hlavních pohoří v měřít− ku 1:50 000–75 000 letos doplní mapa Šumava–Bayerische Wald. VODÁCKÉ PRŮVODCE V uplynulých letech vyšly – Vltava, Berounka, Ohře, Sá− zava, Lužnice, Otava a brožurka Kilometráž českých a moravských řek. Průvodce obsahuje mapy 1 : 50 000. RYBÁŘSKÉ MAPY Letos SHOCART již vydal rybářskou mapu jižních Čech, která rovněž zahrnuje aktuální soupis rybářských revírů či prodejních míst povolenek.

IVAN MAKÁSEK A KOL. Ivan Makásek, šéfredaktor časopisů Wampum a Nika a jeden z dlouhodobých propagátorů lakrosu v Čechách, připravil velmi dobrou instruktážní knížečku o pravidlech a dějinách lakrosu – včetně jeho odvo− zených disciplín. Lakros, jak známo, je původem indiánská hra, a proto je pěstován především těmi, kteří navazují na indiánské tradice – skauty, trampy a dalšími. Dnes jeho obliba roste i v širší sportovně orientované veřejnosti. (75,– Kč)

LAKROS

STANISLAV VIDÍM

ZAČÍNÁME S LUKOSTŘELBOU Koho z dobrodruhů nesvrbí prsty při pohledu na luk a při vzpomínce na dětská léta plná divoké střelby z různých napodobenin luků? Chcete−li si je znovu připomenout, pak je tahle útlá brožurka dobrým zdrojem základních informací o tom, s čím, jak a kde začít. (50,– Kč)

Šumavská 15, 602 00 Brno tel./zázn.: 05−4121 3311, fax: 05−4159 2305 e−mail: [email protected]

VAŠE AKTIVNÍ DOVOLENÁ 2000 z

HORY (Podkarpatská Rus = 3.690 Kč, Rumunsko – Rodna, Apuseni, Retezat a Godeanu, Fagaras a Piatra = od 2.980 do 4.190 Kč, Julky = 5.680 Kč, Dolomity = 4.980 Kč, hory ČR a SR,…). Julky a Dolomity jsou s polopenzí. z KOLA – s polopenzí (Francie = 9.780 Kč, Dolomity a Rakousko = 6.180 Kč, Řezno–Pasov = 2.590 Kč, Pasov–Vídeň = 2.680 Kč, Solná komora = 3.780 Kč, Rumunsko = 5.880 Kč, Maďarsko = 3.840 Kč, Podkarpatská Rus = 4.370 Kč, Slovensko = 3.980 Kč, ČR – jižní pohraničí = 2.980, Okolí Berounky = 2.190). z RODINNÁ DOVOLENÁ – s plnou penzí (Jeseníky, Křivoklát = 2.680 Kč). EJTE ŽÁD ALOG! z LYŽAŘSKÉ POBYTY (Čenkovice = 980 Kč) T

www.ckgulliver.cz

KA NÁŠ

KNIHKUPECTVÍ SVĚT

CENTRUM PRO CESTOVÁNÍ, DOBRODRUŽSTVÍ A OUTDOOROVÉ SPORTY

vyhlašuje od 10. do 31. května

mimořádnou slevu 40 % na všechno zboží, které prodává.

Co nabízíme:

™ Knihy s cestovatelskou a outdoorovou tématikou, o přírodě, pro děti ™ Průvodce cestovatelské (Lonely Planet, Nelles, Michelin, Footprint,

Bradt, Olympia a další), horolezecké, skialpinistické, vodácké, cykloturistické, turistické ™ Mapy všech zemí světa, pohoří, turistické, outdoorové, podrobné mapy Čech a Slovenska… ™ Videokazety National Geographic, dětské dobrodružné filmy… ™ Exotické jazykové učebnice Sleva platí do 31. května, nebo do vyprodání zásob. Najdete nás na adrese: Velehradská 13, 130 00 Praha 3, tel.: 02/22 71 12 38 Prodejní doba: Po–Pá 14.30–18.30

Termín

Stát

10.–11. 6. SVK

Název závodu KarpatTrek 2000 I.1)

22.–25. 6. POL Salomon Trophy 24.–25. 6. CZE 22. 7.

Typ Prostor závodu

Centrum

sport. Slovenský ráj. Terén: krasový terén, kaňony, treking vodopády, skalní stěny

Podlesok A. Kmeová

outdoor Kotlina Klodzka. Terén: rozličný terén, 3) orient. 400–1400 m n.m.

Duszniki Trzmielewski do 31. 5. Zdrój

MČR v rogainingu Džbán, Křivoklátsko. Terén: mírně kopcovitý, smíšené rogaining (24, 12 hod.) lesy I otevřená krajina, množství komunikací a obcí

Kontakt

Startovné (tým=2 os.)

Mapa

???

400 SK/tým

turistická

150 zl/tým (4 os.)

turistická

200–250 Kč/tým

1:50 000

A. Libecajt

Polart Rogaining Podorlická pahork. Terén: kopcovitý, údolí řeky CZE rogaining (6 hod.) Orlice, les převážně smíšený

Potštejn

F. Klapal

do 23. 6. 100 Kč/tým

sport. Králický Sněžník. Terén: horský les, podhorské treking louky, 500–1400 m n.m.

Staré Město

J. Sýkora

do 25. 6. 400 Kč/tým

22.–23. 7. CZE 23.–24. 9. SVK

KarpatTrek 1) 2000 I.

7.–8. 10. CZE

Gemma Sport 1) Trekking II.

14.–15. 10. SLO

Slovenian Marathon Orient.2)

4.–5. 11. CZE

Mistrovství ČR v horském OB

Těrchová A. Kmeová

sport. Javorníky. Terén: valašský, kopcovitý, treking 450–1050 m n.m.

Velké J. Kalenda Karlovice

do 9. 6.

???

1: 50 000 1:25 000

400 SK/tým

turistická

do 15. 9. 400 Kč/tým

1:25 000

horský JZ Slovinsko. Terén: krasový, část kopce a část OB krasová plošina, otevřený až hustě zarostlý prostor

Lipica

D. Lebar

do 15. 9. 60 DEM/tým

1:25 000 (+OB 1:10 000)

Železnobrodsko. Terén: podkrkonošský, kopcovitý, horský 30 % otevřený – louky, zajímavé terénní detaily OB (skály, lomy)

Držkov

V. Zakouřil

do 8. 10. 200 Kč/tým

1:50 000

horský Děčínská vrchovina. Terén: pískovcové skály, skalní OB města, hluboká údolí, náhorní planina

Ostrov u Tisé

J. Martan

do 22. 10.

300–400 4) Kč/tým

STŘEDNÍ ČECHY 1:50 000

1)

závod je zařazený do česko−slovenské soutěže Carpatia Rex.

2)

Nejlepší běhy na 100 Km

3)

Koncem minulého roku vydala Mezinárodní asociace ultramaratonců historic− ký přehled nejlepších výkonů v běhu na 100 km na silnici

závod je zařazený do mezinárodní sou− těže World Orienteering Marathon Trophy

MUŽI (čas, jméno, země, datum) 6.13.33 Takahiro Sunada 6.16.41 Jean−Paul Praet 6.18.09 Valmir Nunes 6.20.44 Alexey Volgin 6.20.59 Alexander Masarygin 6.22.08 Yasuhumi Mikami 6.22.28 Konstantin Santalov 6.22.33 Jaraslaw Janicki 6.23.29 Gregori Murzin 6.24.05 Simon Pride Ann Trason Noriko Kawaguchi Birgit Lennartz Maria Venancio Valentina Liakhova Edit Berces Carolyn Hunter−Rowe Valentina Shatyaeva Maria Bak Helena Joubert

USA JPN GER BRA RUS HUN GBR RUS GER RSA

21. 6. 1998 12. 9. 1992 16. 9. 1995 16. 9. 1995 31. 1. 1993 20. 6. 1999 3. 5. 1992 21. 10. 1995 19. 6. 1998 15. 5. 1999 16. 9. 1995 23. 6. 1996 28. 5. 1990 3. 5. 1998 24. 9. 1994 3. 5. 1998 8. 8. 1993 8. 8. 1993 8. 10. 1994 16. 9. 1995

JIŽNÍ ČECHY ALPINUS, Dr. Stejskala 12, 370 01 České Budějovice HUDY SPORT, Panská 27, 370 01 České Budějovice, tel.: 038/23978 SPORT KAMZÍK, Široká 19, 370 01 České Budějovice BIKE SPORT JOMA, Václavská 544/3, 377 01 Jindřichův Hradec, tel.: 0331/23433. Prodej a servis jízdních kol. KNIHKUPECTVÍ H. MAREČKOVÁ, Masarykova 45, 380 01 Dačice, tel.: 0332/422179 A5 SPORT, Klokotská 108, 390 01 Tábor. Turistické, horolezecké potřeby, paragliding, cestování, VHT.

SEVERNÍ ČECHY HUDY SPORT, Bílinská 3, 400 01 Ústí nad Labem, tel./fax: 047/5209625. Turistika, trekking, horolezectví, potápění, fitness. KUR SPORT, Děčínská 554, 407 22 Benešov n. Pl., tel.: 0412/945205. Cyklosport, prodej, servis, půjčovna, leasing. SPORT EXTREM, Pokratická 202, 412 01 Litoměřice, tel.: 0416/741971. Paragliding, lyže, trekking, snowboarding, oblečení. ALPIN SPORT, U nádraží 5, 415 01 Teplice, tel.: 0417/47780. Horolezectví, turistika, lyže, Moira, plavky. STRIX–Dušan Dufka, prodejna sport. potřeb, Městské lázně, Bezručova 4252, 430 02 Chomutov HUDY SPORT, 5. května 11, 460 01 Liberec ALPINUS, Obchodní centrum Nisa, 460 05 Liberec HUDY SPORT, Podhorská 22, 466 01 Jablonec nad Nisou SPORT PAUDERA, Krále Václava 120, 471 63 Staré Splavy V+N SPORT 890, B. Egermanna, 473 01 Nový Bor, tel.: 0606/877580

VÝCHODNÍ ČECHY SPORT/TURIST, Kotěrova 828, 500 02 Hradec Králové. Prodejna pro vodáky a turisty. SAGITA SPORT, Husova 59, 506 01 Jičín, tel.: 0433/25985. Turistika, horolezectví, kola, pobyt v přírodě. ATOM, Trávnice 153, 511 01 Turnov, tel./fax: 0436/21625. Cyklistika, lyžování, horolezectví, turistika. SPORT HENYCH, 512 38 Horní Mísečky v Krkonoších SPORT HENYCH, Dolení 54, 514 01 Jilemnice VIKING, Kavánova 177, 514 01 Jilemnice, tel./fax: 0432/3523. Vše pro pobyt v přírodě. ALPINUS, Obchodní centrum Grand, nám. Republiky 1400, 530 02 Pardubice CVOK – Cestovní vodácká kancelář, Jiráskova 29, 530 02 Pardubice CK MATES, Barvířská 47, 541 01 Trutnov, tel./fax: 0439/6166. Trekking, horolezectví, skialpinismus, voda, lyže. ŠPINDL SPORT, Krkonošská 32, 543 01 Vrchlabí, tel.: 0438/21824. Sportovní a turistické zboží, rent + servis. FAMOS–B. Fišer, ul. T.G.M. 133, 549 31 Hronov, tel./fax: 0441/482888, poboč. Náchod – 0441/421888. Vše pro cyklistiku a hokej. ARMA Obchod Zálesák, Tyršovo nám. 1079, 560 02 Česká Třebová FIRMA JAN JIRÁSKA, Malé náměstí 338, 561 69 Králíky, tel.: 0446/631236. Horolezení, cyklistika, lyžování, táboření. MP Sport a móda, Pražská 34/II, 566 01 Vysoké Mýto. Turistika, trekking, batohy, spacáky, CK Poznání. ULTRASPORT, Kpt. Jaroše 14, 568 02 Svitavy, tel.: 0461/24461. Cyklopotřeby pro náročné, funkční spodní prádlo. JÍZDNÍ KOLA LEDEČ, Husovo nám. 13, 584 01 Ledeč n. Sázavou, tel./fax: 0452/621383. Kola, díly, servis, zásilkový prodej. RALSPORT, Husova 34, 586 01 Jihlava. TRAMTÁRIE–ODYSEA PRESStige, Znojemská 8, 586 01 Jihlava, tel./fax: 066/7320053. Turistika, trekking, climbing, outdoor.

GEOKART, prodejna map, Vachova 8, 601 68 Brno GEMMA, Pekařská 25, 602 00 Brno. Turistika, voda, lyže, speleologie, horolezectví. GEMMA SPORT, Mendlovo nám. 15a, 603 00 Brno. Turistika, camping, voda, horolezectví, lyže. HUMI, Bašty 2, 657 00 Brno KČT KUDRNA–WORLD, Nádražní 1 (podchod u hlavního nádraží), 663 14 Brno BOHUMIL ČADA, Střítež 55, 674 01 Třebíč PETR PEHAL–JÍZDNÍ KOLA, Rybářská 30, 686 00 Uherské Hradiště CYKLOSTAR HENČL, Zámecká 2, 695 00 Hodonín BŮŽEK–BŮŽKOVÁ KNIHY, Masarykovo nám. 38, 697 01 Kyjov JAN ŠTROF, Obchodní dům Štrof, Vodní 52, Kroměříž, tel.: 0634/334295 HUDY-SPORT Petr Němec, Vodní ul. 453, 760 01 Zlín, tel.: 067/7217067. Turistika, camping, horolezectví.

Předplatné od čísla 3 do čísla 6/2000 stojí 36,– Kč Předplatné získáte zasláním této částky složenkou typu C na adresu: Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10.

SEVERNÍ MORAVA

Dobrodruh ČASOPIS PRO NENAPRAVITELNÉ DRSŇÁKY

Ceník inzerce v roce 2000 Časopis je prodáván ve sportovních obchodech, před− platitelům i v běžné distribuční síti v ČR i na Slovensku. 1 cm2 1/8 strany 1/4 strany

CENA PLOŠNÉ ČERNOBÍLÉ INZERCE: 19,– Kč 1/2 strany 10 800,– Kč 2700,– Kč 1 strana 19 800,– Kč 5400,– Kč Barevná inzerce je o 20 % dražší, při opakování inzerátu slevy.

Podrobnější ceník a informace obdržíte na adrese redakce (telefon: 0603 55 49 43, fax: 02/76 88 79).

JUREK S+R

® výroba stanů BESKYD, oblečení z mat. BRETEX, PERTEX, POLARTEC prodej dalšího vybavení pro turistiku a pobyt v přírodě 739 13 Kunčice p. Ondř., tel.: 0656/85 00 32, http://www. jurek.cz Tato reklama opravňuje ke slevě 3 % na výrobky JUREK S+R (nekumuluje se se slevami z jiných reklam) DO2000

Mladá fronta Dnes, 2. 6. 1999, Příloha TEST: „Nejlepším testovaným stanem je tuzemský model Midi MP od firmy Jurek S+R…“

ORIGINÁLNÍ CESTY DO NETRADIČNÍCH ZEMÍ Kavkaz: VHT v centrální části s výstupem na Elbrus (5641 m), horolezci možnost vlastního programu, 30. 6.–23. 7., 28. 7.–20. 8., cena 9200 Kč Ťan−šhan, Pamír: 14. 7.–13. 8. VHT, horolezectví, výstupy na Chan−Tengri (7010 m) a Pik Lenina (7134 m), cena 34 000 Kč a 38 980 Kč Pyreneje: VHT – 28. 7.–13. 8. výstup na vrchol Pico de Aneto, cena 9200 Kč Krym: cykloturistika – hory, moře, památky, 25. 8.–10. 9., cena 7600 Kč Nový Zéland, Brazílie–Bolívie–Peru: expedice přes hory, deštné pralesy, pouště, pláže a ledovce

CK Rajbas, Čížovky 18, Boskovice 680 01 Tel.: 0501 452918, www.rajbas.cz, [email protected]

Dobrodruh

Dobrodruh, časopis pro nenapravitelné drsňáky. Vychází poslední týden sudých měsíců. Šéfredaktor Miloš Kubánek. Lay Out: Design Production. Adresa redakce: Časopis Dob− rodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10, e−mail: [email protected]. Zde rovněž příjem předplatného a in− zerce. Distribuují PNS, soukromí distributoři, knihkupectví a maloobchody se sportovním zbožím. Distribuce a před− platné na Slovensku − ABOPRESS s.r.o., Radlinského 27, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: 07/52 44 49 79–80, fax/záznamník: 07/52 44 49 81, e−mail: [email protected]. Vydává Vydavatelský dům Svět, Žirovnická 2389, Praha 10. Registrováno MK ČR pod č. 7598. Podávání novino− vých zásilek povoleno OZ Přeprava Praha, č.j. 726/97 ze dne 19. 2. 1997. ISSN − 1211 − 751x

Dobrodruh

Čísla 1 a 2/2000 již nelze zpětně předplatit.

ELIASS sport, Nádražní 24, 701 01 Ostrava 1, tel./fax: 069/6124553. Turistika, horolezectví, fitnes, vodní sporty, volný čas. HUDY SPORT, Sokolská tř. 39, 702 00 Ostrava, tel.: 069/6118966. Turistika, horolezectví, kola, pobyt v přírodě. SPORT 47 AVANTI, Porubská 708, 708 00 Ostrava-Poruba, tel.: 069/6915439. Největší sportovní prodejna v Ostravě. M-SPORT p. L. Kolondra, Smetanova 8, 737 01 Český Těšín AZ CYKLO-SPORT, Radniční 1243, 738 01 Frýdek-Místek, tel./fax: 0658/626119, 20547. Cykl., turist., lyžov., hokej, kompl. sport. KOLUMBUS, Vrchlického 1660, 738 02 Frýdek-Místek LAVINA SPORT, Nám. Svobody 30, 739 02 Frýdek-Místek JUREK S+R, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem. Turistika, stany, oblečení – turistika, sport. ŠITAVANC–Sport, Sokolovská 393, 742 21 Kopřivnice, tel.: 0656/802069. Kola, lyže, trekking, turistika, sportovní obuv. ZDENKA ZEJDOVÁ, Havlíčkova 32, 744 01 Frenštát p.R., tel./fax: 0656/836184. Kola, zbraně. PROGRES-CENTRUM, 1. máje 1260, 753 01 Hranice na Moravě TRANGO-NOVA, Mostecká 348, 755 01 Vsetín, tel.: 0657/615565. Horolezectví, turistika, voda, kulečník, šipky. PEMI OUTDOOR, Palackého 2191, 756 61 Rožnov p. Radhoštěm SEDMIKRÁSKA, 1. máje 210/8, 767 01 Kroměříž, tel. sklad: 0634/350121. Turistika, tramping, horolezectví, western, skauting. HORTEZ, 8. května 11, 772 00 Olomouc HAS bike, Lidická 50, 787 01 Šumperk, tel./fax: 0649/217182. Prodej, opravy cyklo + ski. KAMMsport, Dr. E. Beneše 16, 787 01 Šumperk MANIA SPORT, Sadová 882, 790 01 Jeseník. Horolezectví, turistika, outdoor.

Dobrodruh

JIŽNÍ MORAVA

Předplatné Dobrodruha v roce 2000

®

ZÁPADNÍ ČECHY TREKKING SPORT, Nám. republiky 21, 301 12 Plzeň, tel.: 019/7221093 CYKLOSPORT OK spol. s r. o., kpt. Jaroše 48, 339 01 Klatovy I, tel./fax: 0186/20561. Horská kola Author Equipe. JAROSLAV ANDRLE, Libušina 535/11, 353 01 Mariánské Lázně. Horolezectví, speleologie, trekking, táboření, oblečení.

Dobrodruh

ŽENY 7.00.48 7.11.42 7.18.57 7.20.22 7.22.18 7.26.47 7.27.19 7.27.39 7.30.31 7.31.47

JPN BEL BRA RUS RUS JPN RUS POL RUS GBR

ADOP–SPORT, Sokolovská 345, 250 88 Čelákovice SPORT JIŘÍ FOJT, Za parkem 866, 252 29 Dobřichovice, tel./fax: 03/9911218. Jízdní kola, sport, prodej, opravy. VELOCIPÉD SERVIS, Rožmitálská 237, 261 02 Příbram VI, tel./fax: 0306/20385. Prodej a montáž kol, doplňků, servis. SPORTSERVIS MONTANA, Jaromír Vyskočil, Kmochova 406, 280 02 Kolín II, tel./fax: 0321/28718. Kola, lyže, sport. potř., servis. HANIBAL SPORT, Husova 6, 290 01 Poděbrady, tel.: 0324/610912 SHERPA SPORT, B. Němcové 660, 293 01 Mladá Boleslav SPORT ČESKÝ RÁJ, Nerudova 616, 293 01 Mladá Boleslav

Dobrodruh

Čtyřčlenná družstva zdolávají 250 km dlouhou trať. Družstva startují hromadně a přes řadu kontrol nepřetržitě směřují do cíle, 24 hodin denně. Odpočinkové časy se započítávají do výsledného času družstva. Trať je rozdělena na 3 hlavní části: 1. část (110 km) a 3. část (60 km) se jde po svých, prostřední (80 km) se jede na horském kole. Na kontrolách bu− de úkolem např. průchod jeskyní, zdolání skalního traverzu, slanění 60m skály, le− zení IV. cesty. zdolání lanového mostu, sjezd ze skály, překonání 100m úseku na voru, 5km HROB scorelauf.

ALPINUS, Václavské náměstí 1, palác Koruna, 110 00 Praha 1 HUDY SPORT, Na Perštýně 14, 110 00 Praha 1. Horolezectví, turistika, trekking, běžky, voda. HUMI, Martinská 2, 110 00 Praha 1 ITM Distribuce, Prodejna map a průvodců, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 02/24227245. Mapy z celého světa. KIWI, Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 02/241282, fax: 96245555. Mapy, průvodce, navigace, časopisy, videokazety. OLSON, Krakovská 21, 110 00 Praha 1, tel.: 02/22210138, fax: 96230133. Potápěčská technika, škola, servis, cestování. NAMCHE, Újezd 31, 110 00 Praha 1. Outdoor, sportovní horolezectví, turistika, skialpinismus. NAKLADATELSTVÍ OLYMPIA, reprezentační prodejna, Opletalova 59, 110 38 Praha 1 ALPINUS, Bělehradská 98, 120 00 Praha 2 HUMI, Bělehradská 23, 120 00 Praha 2 MOIRA, Budečská 20, 120 00 Praha 2 WARMPEACE, Slavíkova 5, 120 00 Praha 2 TESTUDO–Novotný, Jaromírova 26, 128 00 Praha 2 DELPHIN SUB, Potápěčská technika, Táboritská 13, 130 00 Praha 3 KNIHKUPECTVÍ SVĚT, Velehradská 13, 130 00 Praha 3 ALAE LUPULI, Antala Staška 20, 140 00 Praha 4 ALPINUS, Nuselská 13, 140 00 Praha 4, tel.: 6925953. Turistika, horolezectví, voda, lyže, skialpinismus. HG SPORT, Zborovská 60, 150 00 Praha 5, tel./fax: 02/535741. Vodní turistika, kanoistika, rafting, příroda. HUDY SPORT, Lidická 43, 150 00 Praha 5, tel.: 02/538180. Horolezectví, turistika, camping, skialpinismus, outdoor. HOLAN SPORT STRAHOV, Studentské koleje Strahov, blok 1, Vaníčkova 5, 160 00 Praha 6 KATMAR BIKE CENTER, Pod Baštami 3, 160 00 Praha 6. Mountainbike, trekkingová kola, oblečení, doplňky, freestyle. CENTRUM AKTIVIT V PŘÍRODĚ, José Martího 31, 162 52 Praha 6 JASA ARCHERY DIRECT, Na Petynce 90/151, 169 00 Praha 6, tel.: 02/24322997. Luky, kuše, šípy, servis, výuka. AQUAMARINE, Čechova 17, 170 00 Praha 7, tel./fax: 02/33373917 HUDY SPORT, Strossmayerovo nám. 10, 170 00 Praha 7, tel.: 02/879992. Horolezectví, turistika, camping. ALPINUS, Tesco Stores Letňany, 190 00 Praha 9 PEKSPORT, Vršovická 466/62, 101 00 Praha 10, tel./fax: 732628. Kola, lyže, boty, sport.potřeby, textil.

Dobrodruh

21.–22. 10. CZE Držkovskej bejk

sport. Malá Fatra. Terén: kopcovitý, zalesněný a hornatý, treking skalní stěny

PRAHA

Přihlášky

Třtice

Gemma Sport 1) Trekking I.

Kde se dá koupit Dobrodruh?

Dobrodruh 7

TERMÍNOVKA ZÁVODŮ ČAR